ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 5c1e2230-75a3-11dc-b0e4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 58 celkem · entity: person 26, place 41, org 27, work 6
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zemědělství
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 136. ze dne 17. května 1908.
7 article Z pražského trhu peněžního. V Praze, 16. května.
Z pražského trhu peněžního. V Praze, 16. května. Výstava zahájena a zájem o ni se vše- stranné probouzí. Doma i v cizině. Čím více roste interes ciziny pro děje v této říši, které tal mocně padají na váhu pro situaci a budoucno střední Evropy, tím více vystupuje v jeho po- předí i Praha. Není pochyby, že soustavný boj německé žurnalistiky proti ní probudil měrou nebývalou i pozornost k hlavé království. Kdy- bychom my Čechové byli národem skutečně politickým — nejsme jím přes to, že otázky politické jsou denním thématem hovorů a úvah — dovedli jsme toho faktu užiti soustavnou snahou dobyti si slova i v zahraniční politice tohoto státu a mohli jsme býti dnes něčím více než »interesantním« národem po stránce národopisné a hudební.
Čecho Praha Evropa
8 article
Zatím se tak však nestalo, příčiny jsou lhostejny, a tak nezbývá než chápsti se každého momentu, abychom ukázali světu, že jsme skutečné elementem kulturním, který svým příčiněním dobyl si nároku na existenci kultur- ního národa důstojnou a hodnou. Právě tak jako bylo chybou, že jsme na př. posledně při chystané cestě Národního divadla do Vídně mluvili o tom, že se chceme ukázati světu, právě tak bylo by neodpustitelným hřichem, kdybychom nedovedli svéstí pozornost svěla na nás nyní, kdy pražská výstava jest v Rakousku jedinou velikou výstavou. Videň není ještě střediskem kulturního světa a eventuální diva- delní úspěch, přivoděný zase hlavně českým oberenstvem Vídně, není ještě představením se světu. Chceme-li, aby kulfurní národové západu nás poznali, musíme buď jíti plně připravení k nim (jak nešikovně využili jsme na př. lon- dýnské výstavy !) anebo musíme jich zájem probuditi pro návštěvu u nás. Spoléhati stále na »spravedlivé kruhy« německé, je nesprávnoi jsme jednou s německým světem v boji a dů- sledky toho musíme prostě něsti. Mužně pyšně. Vídeň jest zatím místem boje pro nás, nikoli místem pro nějaké efemérní divadelní úspěchy. I v representační politice musí byti pochopení pro realitu.
Vídeň Rakousko národní divadlo kulturní svět
9 article
A nyni ve výstavě příležitost tuto máme. ověst o krásách Prahy a sláva její histori pronikly již hezky daleko za hranice. Slovanský svět jest k ní váben vším tim kouzlem, kterým obestřela idea slovanské vzájemnosti její věži tlum, ve Francii nejsme neznámi a pro styky s Anglií jsou historie a daná situace politiky středoevropské vhodnými a vydatnými podněty. Učiniti tedy Prahu střediskem pozornosti ne- némeckého světa — a o to přece v prvě řadě jde —- není nyní nesnadno. Jen řádně reklamy využit nutno. Při tom však jednoho momentu nesluší zapomínati: probuditi zájem není vším, věcí hlavní jest udržení, upevněni jeho. Aby ti, kdož z ciziny do Prahy přijdou, odneslisi odtud květy vzpominek, které vždy a vždy v srdci i hlavě zanechají vůni krásnou a milou. Cizinec, který k nám zavitá při houfných ná- vštěvách, pronikne snadno až na dno našeho života. Jemu nelze stavěti před oči potemkiniady. prolože bude z valné části ponechán sám sobě. jak to ani jinak nejde. A tu jest si třeba řie několik otevřených slov.
Praha Francie Anglie
10 article
Co vábí a co dodává kouzla, jest zacho- vávání takové formy společenské, která činí po byt komuko příjemný. Toho bohudíky bylo naše obecenstvo vždy pamětlivo a také se tím řídilo. Časté návštěvy a slely vychovaly je velmi dobře. Škoda, že nevychovaly ale jiné kruhy, které také na váhu padají. Správu městských elektrických drah na př. Máme v Praze vozbu velmi nepravidelnou, nedisciplinovanou a nevy- hovujícl. Nepřizpůsobuje se potřebě. Cizinec, který na př. uvidí, jak to vypadá k 7. hodině ranní na trati smíchovsko-holešovické, ten prostě neuvěří žádnému našemu sociálně-politickému honosení se, ani našemu demokratismu. Ani konečně naší hospodářské vyspělosti. Tam, kde by pomohlo vypravení několika vozů, tam dnes panuje přimo boj o vstup do vozů. Má-li mlu- viti výstava o naši hospodářské zdatnosti, musí živol Prahy podávati toho zřejmé doklady. Pro- vozovati vozbu na ulicích znamená takovou organisaci její, aby vyhovovala vždy a v které- koli chvili. Veliké město má své stálé a v určitou dobu se vyskytující proudy obecenstva na uli- cích. Vídeň dovedla v tomto směru akkomodo- vati se přímo skvěle — Praha v tomto směru jest již trochu orientní.
Praha Vídeň
11 article
Nedostatku tomuto možno snadno odpomoci bude-li se úprava jízdy diti dle skutečné potřeby a nikoli dle chvilkových nápadů toho kterého správce vozby, jenž cítí se přiliš úřadníkem pramálo obchodníkem. Je li na př. tabulka sta- niční na rohu ulice a vůz staví přímo na proti- lehlém nábřeží, kde není ani jediného domu. jen proto snad, aby obecenstvo musilo blátem r k vozu jíti, svědčí to sice o vzácných vlastno- slech vysoce byrokratických, ale sotva o smyslu úevapro život a praktičnost. Nemá-li býti výstava jen 00zo representací, musí náš život celý cizinci dokazo- vati, že jsme skutečně národem hospodářskya „hociálně myslícím. I v takových maličkostech jako jest doprava uliční. Kulturní cizina chce býti skutečně ve všem kulturné obsloužena. A dle maličkostí se začasté soudí nejvíce. A tu dostavuje se hned moment druhý: rozumná ce- nová politika a výstavy ve všech směrech i obo- rech. Cizinec, kterého stoji návštěva Prahy přiliš mnoho, nevrátí se sem. Již prostě proto, poně- vadž kulturní člověk — čím kulturnější tím více — uvažuje i o účelnosti vydaných peněz. Budeme-li v tomto směru rozumnými, přivodime jeho opětnou návštěvu i doporučení jiným. Ce- nová politika světových lázeňských míst nám tu příkladem býti nesmi. Chceme buditi si sym- patie pro budoueno a nevyuživáme staré pověsti. Ale konečně: proč dotýkati se příliš věe dne a rozumné hospodářské a obchodní úvahy. „Usou i jiné momenty, které zasluhují úvahy. Jl, Tvrdí se o národech slovanských, že jest jim vrozena jistá umělecká sklonnost. Doklady
Praha Jl
12 article
hledají se i v krojích i v úpravě bytů, i v pís- ních i obyčejích. Bylo by nesprávno momentu tohoto nevyužiti po stránce obchodní i repro- sentační. Speciálně v oboru, který podává tolik příležitosti a který po řadě trudných desetileti k novému životu se budí, umělecko-průmyslo- vem. Ničivé dílo, které přivodil po této stránee přeohod ke kapitalistní výchově, jest dnes z části korigováno. Zase vrací se snaha provanouti pů- vabem umění i věci denní potřeby, zase vra se snaha vtisknouti životu půvab krásné i milo formy. Ne ovšem v tradicích francouzské společ- nesti předrevoluční, nýbrž na základech osvíce- ného demokratismu. Tento návrat ke kráse for- my i v životě dne jest vycházejícím sluncem, ziatícím výbled do budouena při dnešním boj všech proti všem, při formách tak málo ušlech. tilých a vábných. Nestane se ovšem to, o čem Ruskin snil, aby společnost rozmetala příčiny i důsledky střízlivosti dnešní, kapitalistní formu výrobní, ale stane se to, co jest důsledkem stou- pající úrovně živobytní: rozestře se kouzlo kul- tury i tam, odkud dnes prudkosti bojů politi- ckých a třidních jest vyháněno. Jest Praha sama velikou kamennou básní, na které národ praee- val po staleti, básní, která zvábi každého, kde má srdce a pochopení pro to, co krásného dříme na dně bytosti lidské. Jest předurčena Prahu přimo k tomu, aby se stala městem světového průmyslu umělecké , městem, které by zatla- čilo daleko, daleko do pozadí reklamu a tak málo vkusné zboží Vídně. V tom směru bude cizina hojně od nás čekati. A možno bez chlu- bení se říci, že můžeme také zde mnohé skyt- nouti. Práce umělecko-průmyslové školy nevy- zněla na marno a nese požehnané ovoce. Alo bude nutno pomahati všestranně těm, kdož vy- dali se na dráhu uměleckého průmyslu českého
Ruskin Praha Vídeň uměleckýprůmyslový škola
13 article
Nutno rovnati cesty a nutno buditi chuť k novo práci. Ale ovšem pouze k té práci, která chce býti původní a která nepřijímá slepě vkus cizí. zvláště vkus Vidně. Výstava podá vám nějen příležitost k poznání toho, co jsme vytvořili, ale ukáže současně směr, kudy vepíšeme se do stá- lého interesu ciziny. Nutno bedlivě pozorovati a dle pozorovaného se zaříditi. Londýnská vý- stava ukázala, co jsme tam opomenuli — praž- ská nechť jest ukazatelem jiným, počátkem nové a krásné práce na poli, které nám není na- přístupno. Cizina, která přijde na naši výstavu. bude vysoce kulturní a mnchému nás naučí: učí- me se ale proto, abychom dle naučeného se ři- dili. Praha má všechny podmínky města s vy- spělým uměleckým průmyslem: toto pole obdé- lati a učinili úrodným, jaká to vábná prácea činnosl. Ale bude nutno k podrobnostem v tomto směvu ještě obšírně se vrátiti.
Praha
14 article
Uplynulý týden minul na naší bursa velmi klidně. Zájem o dividendové, hodnofy sice ne- utuchl, nebylo však již podnětů, jež by vyvolávaly čilejší obchody. Obchodovány pouze akcie Ho s pod. úvěrní banky za 388.50 a podávánojinak za akcie První české tov. orient. cukrovinek K 255.—, »Mer- kuru«, směn ake. spol. 610.—, První praž. zastavárny 453.—, První české akc. pojišť. na život 273.— Kolinské továrny kávov. náhražků 670.——, Pivovaru v Č. Budějovicích 830.—, Živnostenské banky 238. 50, České banky »Union« 246.—. České spol. pro prd- mysl cukerní 171.—, strojírny Daňkovy 456.—, Praž- ské úvěrní banky 522.—, Hospodářské úvěrní banky 388 25, České průmyslové banky 416.—, České eskomptní banky —.—, Podolské cementárny 200.— Zsjtšťovací banky 150.—, První českomoravské stro- jírny 850.—, Krátohraděckého Úvěrního ústavu 446.—, Pražské paroplavební společnosti po Vllavě a Labi 600.—, První české rafin. v Modřanech 360.—, anit by bylo došlo k závěrkám.
Kolinský Daňkův Č . Budějovice Modřany první český akciový živnostenský banka 238 . 50 Český banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový banka Český eskomptní banka Zsjtšťovace banka Krátohraděcký úvěrní ústav 446
15 title
695.50
16 title
* Relativně povinný jazye.
17 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Z Vídně, 16. května. Postupující uvolňování trhu peněz působí na všechny bursy příznivým dojmem. Byla to přec právě drahota peněz, která v době vzestupu konjunktury bránila bursám, aby využilkovaly podnělů, jichž hojně poskytovaly úspěchy průmyslového podnikání. V minulém týdnu seslup soukromých sazeb diskont- ních postupoval všude dále a očekávalo se, že ve čtvrtek tato situace dojde výrazu ve snížení diskontu Anglické banky se 3 na 21/4%. Ke snížení nedošlo, bezpochyby pro odliv zlata do Paříže, avšak zdá se, že očekávané opatření bylo pouze odloženo na týden nebo na dva. Nieméně byla naše bursa tím poněkud rozladěna, tím spíše, že obchody nebyly nikterak čilé a propadaly úplné stagnaci.
Vídeň Paříž anglický banka
18 article
Trh hodnot dopravních neposkyll nijakých zají- mavějších momentů. Stálé odkládání postátňovacíhe jednání zmenšuje zájem pro akcie státní dráhy. Ke konci týdne poněkud tylo hodnoty zpevnily na blízke zvýšení tarifů. Jinak akeie Dunajské paroplavební společnopti a jižní dráhy ochably na nepřiznivě vý- kazy o příjmech. Na trhu akcií bankovních byly účinným podně- tem chystané emise rent a půjček. Uherské akcie hankovní zpevnily nachystané uzavření pešťské půj- čky, kdežto z našich bankovních akcií těšily se po- zarnosti akcie Banky pro země rakouské na blízkou půjčku vídeňskou. Kreditky zpevnily na zprávy, ž lze očekávati dohodu v průmyslu petrolejářském. Z akcil průmyslových akcie Alpské báňské spo- lečnosti sotva uhájily kurs z předešlého týdne. Z po- čátku týdne nastal sice vzestup, který však během týdne úplně byl ztracen. Vnějších důvodů pro tuto ochablost nebylo, způsobily to pouze velké prodeje některých spekulantů. Ostatní hodnoty železářské byly klidné. Hodnoty petrolejářské budí nyní opětna větší zájem, poněvadž přikládá se velká váha okol- nosti, že vůdčí banky otázky organisační se samy ujaly. Jinak byly pevny akcie cementáren na nastá- vající velkou potřebu obce vídeňské a některé hod- noty z důvodů speciálních Trh rent a hodnot ukládacích byl klidný a kursy se ustálily. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se znati lze z tohoto sestavení: 16. května 9. května 97.50 Rak. korunová renta . .. 97 40 Rak. zlatá renta . . . . .
19 article
116.20 116.10 Uherská zlatá renta 111.45 111.30 Uherská korunová renta . 93 90 93.65 Turecké losy . . . . .. 187.50 186 70 Rak, kreditky . . . . . . 629 50 634. 25 434.10 Banka pro země rakouské . 440.90 751. 75 741.75 Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota 522.90 520.50 Pozemkový úvěrní ústav . . 1055.- 1059.— Živnostenská banka Společnost státní dráhy 697. 20 Jižní dráha Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B.- Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj . Alpinky . . . . . . . . Rým.muráňská spolačnost. Pražská železářská společnost Mostecká uhlářska ostspolečn Schodmica . . . . . . . Londýnská devisa . . .. Říšské marky . . . . ..
mostecký uhlářsko Schodmica Bank pro země
20 article
O reformě učebné osnovy obchod- ních akademií. (Dokončení.) Většího počtu hodin dostati by se mělo také nauce obchodní, která tvoří úvod do odbor- ného stulia, seznamujíc žactvo se základními po- jmy odborných nauk obchodních. Dosavadní počel hodn (po 2 v I. a II. roč.) nikterak nedostačuje k to- mu, aby u žactva, přicházejícího vělšinou z ovzduší zcela jiného než obchodního, vzbuzen byl potřebný zájem a opravdové pochepení života obchodního Krorně toho měl by býti připejen soustavný výklad o dopravnictví, tarifnictví a celnictví, jichž znalost v praktickém životě obchodním vždy nutnější se jeví V obon těchto směrech zůstávají obchodní akademie za dvojtíidkami, na nichž se vykládá nauka ob- chodní se směnkárstvím) v obou ročnících celkem 6—7 hodin týdně a kromě toho věnují se ještě na některých úslavech dopravnictví a celnictví 2 hod týdně II. roč.
21 article
Zbytečným zdá se mi oddělovati směnkářstv (ve Ilf. roč. po 1 hod. týdně) od nauky obchodní všechny tyto discipliny (nauka obchodní, směnkář ství, dopravnictví, tarifnictví i celnictyí) mohly by býti sloučeny pod společným názvem „nauka ob chodní“ a vykládůny býti od 1.—IIl. roč., načež b pak ve IV. roč. dovršení došly výklady z národ. ho- spodářství a zákonodárství Značným počtem hodin zastoupeny jseu vI. roč. předměty přírodovědné (Iysika 4 hod. přírodopis 3 hod týdně), jež do osnovy pojaty prý byly na přání vojenské správy. Systematickými vý- klady v obou těchic předmětech má býti zaokrouhle- no učivo z jiných úslavů v dotčených obarech při- nesené a má býti připravena půda pro náležité po- chopení nauky o zboži, jež se vykládá ve III. a I ročníku. Zdá se mi, že tento postup spojen je se značnou ztrálou času a že nevede též k cíli Zamý- šleného učelu dosáhlo by se snad kratší cestou, když by vynechány byly systemalické výklady jak z fy- siky, tak i z přírodopisu, když by však za to roz- množen byl počet hodin nauce o zboží věnovaných tak, aby vhodně umístěnými všeobecnými výklady mohly vědomosti z fysiky i z přírodopisu odjinu přinezené býti náležitě prohloubeny a na praktické upotřebení aplikovány: při tom mohlo by se věno- vati více času též výkladům technologickým.
22 article
Také měřictví v I. roč. mohlo by, myslím, odpadnouii; vždyť obsahuje pouhé opakování nej- důlezitějších nauk z planimetrie a stereometrie, tedy látku, jejíž znalost si žáci mají přinésti z dřívějších studií a jež by, pokud má důležitost v obchodě, při algebře na vhodných příkladech příležitostně mohla býti zopakována; za tím účelem mohla by se alge- bře přidali v I. roč. 1 hod. týdně.- Reforma osnovy v tomtu směru předpokládala by ovšem novou úpravu přijímacích poslmínek, n kterou však tak jako tak musí dojiti. Dnes nečiní s v tomte směru valného rozdílu mezi absolventem IV. tř. střední školy a 3. třídy měšťanské školy.
23 article
Z těchto ovšem připoustějí se do obchod. akademie jen záci, kteří mají z češtiny, země- i dějepisua z počtů aspoň dobrou známku a teprve po přijímac zkoušce z češtiny a z počtů, ale zkouška talo je ta- ková, že málokdo při ní propadne. Jest sice pravba. že z měšťanských škol přicházeji často žáci velmi pilní a nadení, ale všichní víme ze své praxe, jak oblíže jim zpravidla z počátku dělá sludium na ob- chod. akademii a ce úšilí bývá třeba, aby se vyrov- nab proslřednímu absolventu nížší střední školy Proto je zcela oprávněným požadavek, aby na ob- chodní akademie přijímáni byli z měšťanských ško jen absolventi 4. lřídy, která má právě účelem při pravu k odbornému sludiu na rozdíl od vlastních mě šťanských škol. zcela jiné úkoly sledujících. Pro ab solventy 3. třdy měšťanských škol mohly by se zři- zovati při obchedních akadentilch přípravky, kter bývaly při trojtřídních školách obchodních a dobř se osvědčovaly. Tím stíženo by bylo sice žactvu mě- šťanských škol studium na obchodních akademiích ale zabránilo by se tím také přílišnému přeplíován těchto učilišť, do nichž se teď mládež hrne pro za- jištěné právo jednoroční služby vojenské i v naději na pěkné úřednické postavení. Pak obrátil by se cnad větší proud zaetva do dvoutřídních škol obchodních pro střední obchod vychovávajících a tedy zejměna pro nás velmi důležitých.
24 article
Nevhodným zdš se mi býti zařadění těsno- pisu českého mezi povinné předěty. Znalos těsnopisu je v praktickém životě velmi potřebna i užitečna, nikoli však nutna; stejně užitečna je také znalost německého těsnepisu a psaní strojem, ale přece ponechávají se oba tyto předměty mezi nepo- vinnými. Toléž by se mohlo státi také s českým těsnopisem; skýtale by to ještě tu výhodu, že by slabší záci, kterým beztoha přečhod na odbornou školu dělá mnoho obtíží, mohli si těsnopisnou zruč- nost osvojiti až ve II. nebo ve III. ročníku. Za to měl by mezi povinné předměty býti pojat výklad o morálce vůber a vzhlédem k obchodnímu povolání zvláště (tak zv. dobrověda); jeviť se obzvlá- ště u nás nutná potřeba toho, vštipiti, po případě utvrditi v naší mládeži hlavní zásady správného živola lidského a povinnosti tádného obchodníka Mezi nepovinnými předměty neměly hy scházet přednášky o základnlch pravidlech hygie nických, pro život tak potřebných. Rovněž by mělo býti žactvu umožněno, aby se naučilo mezi- národní řeči esperanto, jejíž znalost vždy více se šíří a jejiž důležitost pro mezinárodní styk, ze- jména obchodní, je nepopíratelna. O tom, jak by vypadala osnova opravená dle těchto úvah a čím by se lišila od dosavadní osnovy poučují nás tyto tabulky:
25 article
I. II. III. IV. A) Předměty povinné. Jazyk český . . . . . . 3 3 3 2 11 Jazyk německý a korresp. . 4 4 5 5 Jazyk franc. a korresp. . . 3 4* 4* 4 15 Jazyk anglický a korresp. . — 4. 4° 4° 12. Zeměpis tržební a obchodní 2 2 Dějepis všeob. a ochodní 2 2 22 Algebra a politická arithme- tika . . . . . . . 2 2 2 2 Měřictví . . . . . . .2 Kupecké počty . . . . . 3 3 3 3 Přírodopis . . . . . . 3- Fysika . . . . . . . . 4 — — — Chemie a chemická techno- logie Nauka o zboží a mechanická technologie . . . . Nauka obehodní. . . . . 2 2 — — 1. běh Obchodní korespondence . — 1. běh Účetnictví . . . . . . . — 2. běh
26 article
135.— 137.75 445.— 443.50 1116.— 1128. — 1022.— 1021.— 550.— 547.— 655.50 648.75 544 25 544 50 2628.— 2610.— 712.— 713 50 479.— 467.—
27 article
Cvičný kontor Směnečné právo .. Právo obchodní a živnost. . — — — z Národní hospodářství. . . — — — 2 Krasopis . . . . . . . 2 2 — — Těsnopis . . . . . . . 2 2 — — 34 32 32 32 B. Předměty nepovinné. Jazyk ruský . . . . — 3 3 3 — Cvičení ze všeobecné ana- lytické chemie . . . . — — 2 — — Praktická cvičení z nauky o zboží . . . . . . — — — 2 — Psaní strojem . . . . . — — 2 — — Německý těsnopis . . . . — — — 2 — Tělocvik . . . . . . . 2 2 2 2 — b) Osnova opravená (relativně povinné jazyky až ve 1I. roč.) Ročník
28 article
240.17 240 32 117. 70- 117 70.
29 article
A. Předměty povinné. Jazyk český . . 4 3 3 2 12 +1 Jazyk německý . 6 E 3 3 15 Korrespondence německá . . Jazyk franc. (angl., ruský i srbsky) a korrespond. Zeměpis tržební a obchodní. Dějepis všeobec. a obchodní A gebra a polit. 3 2 2 2 9 +1 arithmetika . Kupecké počty . Chemie a chem. technologie . Nauka o zboží a mech. technol. Nauka obchodní (směnk., dopr. tarif, a celn.). 3 2 2 — 7 +2 1. běh Obchodní koresp. . běh 2 2 3 3 8 + 11 t s
3 2
30 article
Účelnictví. .. Cvičný kontor. Právo obchodní a živnostenské Národní hospod. Dobrověda . . Krasopis
31 article
B. Předměty nepovinné Český těsnopis . ne se Cvičení ze všeob. analyt. chemie Praktická cvičení z nauk. o zbotí Psaní strojem . — — — Něm. těsnopis . — — Telocvik . . . 2 2 2 1 Zdravověda . . — — — 1 I. běh e cosote Esperanto . . . — ) Osnova opravená (relativně povinné jazyky už v 1. ročníku: Ročník A. Předměty povinné Jazyk český . . . . . . . 3 3 3 Jazyk německý . . . . . 4 4 4 3 15 Korrespondence německá . . 1 2 2 /1. hl 6 Jazyk francouzský (anglický, roský i srbský) a korres- pondence . . . . . . . 3° 4° 4° 4°. 15. Ostatní předměty, jakož i úhrn hodin, zůstaly by beze změny.
Německo
32 article
Z trhů peněžních. Z Vídně, 16. května. Př- znivé podněty, které vyšly z trvalé hausy na burse novoyorské a které stupňovány byly polepšením na mezinárodním trhu pěněžním, neměly na dnešní průpravnou bursu žádného účinku. Smýšlení tam bylo zjevně chabé. Způsobeno bylo neuspokojivými zprávami ze železářského trhu německého a ameri- ckého. Akcie dráhy státní z počátku kupovány na zprávu, že v postátňovací akci se bude pokračovati ale později obchod uvázl následkem místních pro- dejů. V kulisách kupovány toliko lombardy, ve šraňku akcie bodenkreditek, jakož i uherské cukro- varské. Na polední burse potrvala všeobecná mdloba v obchodě. Chabé smýšlení berlínského trhu baň- ského, způsobené chabými zprávami domácími, tís nilo zde též alpinky. Obchod skončen za naprostého nedostatku obchodu v kursech málo snížených. Oboj kreditky zhoršily se, akcie dráhy státní zachovaly si naposledy malý zisk. Lombardy dosáhly repřise alpinky, jakož i akcie báňské železářské společnost zlaciněty. Levněji prodávány též akcie cementových podniků. Na trhu s penězi k ukládání stoupla uber ská renta korunová; na eskomptním trhu peníze nezměněny 85/2 90.
Lombardo Vídeň
33 article
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Pran převzala poslupem pohledávku, která vzešla král. hlav. měslu proti c. k. eráru za postoupené pozemky. určené ke stavbám universitním. Převzetí pohledáv- ky této souvisí s chystanou emisí 4ních, pupilární jistoty požívajících bankovních dlužních úpisů Živ- nostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze. Dosa- vadní emisu 412% bankovních dlužních úpisů Živ- nastenské banky selkává se s neobyčejným pocho- pením obecenstva a možno již dnes papír tenlo na- zvati jedním z nejvice hledaných domácích ukláda- cích papírů a to nejen následkem příznivého zůro- čeni papírů těchlo, nýbrž i na základě jejich vyni- kající bonity i zajištění
Čechy Morava Praha Dosa živnostenský banka Živa
34 article
Ústecko-toplická dráha. Jak bylo před delším časem oznámeno, vypověděly společnost státní dráhy a severozápadní dráha dohodu o kontingentování uhelných vagonů do různých výrobních území. Nej důležitějším z těchto územi jest česká pánev hnědo- uhelná. Nejvíce vagonů dodává ústecko-teplická drá- ha, která má poměrně největší vozový park ze všech rakouských drah, jejíž vagony však probihají mno- hem vělší trati cizích drah, než trati vlaslní. Když došlo ke zmíněné výpovědi, povstala pro ústecko- teplickou dráhu otázka, má-li nahraditi povstalý úbytek opatřením vlastních vozů. Tato olázka pro- jednávána byla v jedné z posledních schůzí správní rady. Společnost zastává stanovisko, že nemůže býti nucena k tomu, aby udržovala tak velký vozový park. který by stačil dopravovati největší část těžby hnědouhelné pánvi do nejvzdálenějších končin. Údr- zuje již dnes velký počet vozů proto, že v tom ohle- du zájem všeobecný kryje se s jejim zájmem vlast- ním. Dostává totiž značné sumy za pronájem vozů pokud jdou po cizích tratích. Společnost však nesmí zapomenouti na možnost sestátnění a na nebezpečí že by při tom nedostala od státu náležité náhrady Správa dráhy usnesla se v zásadě, že opatří 1000 nových vagonů s tou podmínkou, že stát při převzaii dráhy zaplati dosud neumořenou hodnotu vagonů. Společnost přednesla toto rozhodnutí ministerstvu železnic, které nechová se k tomuto řešení zásadně odmítavě. Otázka jest nyní předmětem jednání mezi ministerstvem a zástupci ústecko-teplické dráhy bude asi docíleno dohody Otázka vyclivání ječmene v Německu. Minister stvo orby v dohodě s ministerstvem obchodu ode- vzdalo nětu, týkající se vyclívání ječmene v Něme- cku, ministerstvu zahraničních záležitostí a prosbou
Německo Nout státní dráha
35 article
a) Osnova dosavadní.
36 title
2 34
37 title
* Rolativně povinný jazyk.
38 article Ročník
Ročník 2 3 z
39 article
aby ji zaslalo německé vládě. Tento krok stal se pry již před 5. t. m., kdy konána byla anketa zemědělská ústředny o této otazce. V něměckém řišském sněmu předneseny byly před časem stížnosti na to, že ječ- men dováží se při nízké celní sazbě 1.30 mk., aniž by pak byl použit jaka píce, nýbrž aby z valně části byl zpracován ve sladovnách. Ve shodě s touto de- batou v něm. říšském sněmu žádá se ve zmíněné nótě odstranění nešvarů při proclivání ječmene, po- něvadž jsou poškozováním rakouského vývozu těž- kého ječmene. Mimo to poukazůje se v nótě na to, že stanovisko německé vlády, že ječmen pro lihovary má podlébati celní sazbě 1.30 mk., nemůže býti sdí- leno Rakouskem a že odporuje znění obchodní smlouvy. Rakouští interesénti budou žádati — ne- dojde-li touto cestou k dohodě — na rakouské vládě, aby vymohla svolání smírčího soudu, jež smlouva připouští. Rakouská vláda přání tomu asi vyhoví. Odbyt svazu oceláren. Zásilky německého svazu oceláren činily v dubnu 371.956 tun váhy surov oceli oproti 486.468 tun v březnu t. r. a 481.934 tun v dubnu 1907. Pokles vysvětluje se jednak velkými zásilkami březnovými, jednak velikonočními svátky. Ovšem přes tyto příčiny dokládají cifry zásilek značný pokles. Zásilky polotovarů byly o 27.487 tun želez- ničního materiálu o 57.713 tun. a facon železao 29.312 tun menší než. v březnu.
Rakousko mk
40 article
Novela k zákonu o pojišťování soukromého úřad- nictva? Včerejši „Bohemia“ přináší zprávu, pocháze- jící prý z dobře informované strany, že chystá se novela k zákonu o pojišťování soukromého úřadni- ctva v tom směru, že povolení ke zřizování náhrad- ních ústavů bylo by ze zákona vymýceno. Následek toho by byl, že všichni ti, na které se zá- kon vzlahuje, musili by býti pojištěni bezpodminečně u státního ústavu. Tuto zprávu dlužno ovšem při- jmouti se značnou reservou Akce na prospěch rakouského průmyslu mlyná- ského. V ministerstvu obchodu konají se nyní porady o situaci rakouského průmyslu mlynářského. Byli vyslechnuti zástupci toholo průmyslu, aby přijaty byly jejich stížnosti a návrhy ku pozdvižení mlýnské výroby, jež nyní se zkoumají. Především jednalo by se při tom o tarifní opatření, zvláště o vyrovnání oněch výhod, které má uherský průmysl mlynářský z používání levné vodní cesty. Také otázka dloho- dobých uzávěrek uherských mlýnů, které jsou již od dlouhé doby předmětem stižností se strany ra- kouské, bude projednávána. Rakouští interesenti žá- dají zákaz takových uzávěrek a bude nutno tuto otázku definitivně upraviti. Také zákaz účastenství rakouských firem na lhůtním obchodu v Pešti byl ne- dávno žádán v interpelaci ve sněmovně podané. Ra- kouská vláda k této žádosti nezaujala dosud určitého stanoviska vzhledem k tomu, že dle ustanovení vy- rovnání zamýšlí se reforma pešťského lhůtního ob- chodu, resp. bursovního zákonodárství vůbec. Není však vyloučeno, že s ohledem na opětovné naléháni agrárních kruhů bude žádati rakouská vláda ve smy- slu vyrovnání uspíšení bursovní reformy v Uhrách.
Pešť Uhry Bohemia
41 article
Stiedočeský cukrovarnický spolek koná stou ju- bilejní valnou hromadu 31. t. m. o 91/2 hod. ranní v zasedací síni obchodní a živnostenské komory v Praze. Akciová společnost místní dráhy chrudimsko- holické konala ine 15. t. m. dopoledne u zemského výboru království českého üstavující schůzi. Ve schů- zi zvoleni byli jednomyslně počtem přes 700 hlasů za členy správní rady na dobu jednoho roku pp Viktor Donát, ředitel cukrovaru v Rosicích, Josef Dvořák, purkmistr z Hrochova Týnce, Josef Tu- žil, okresní starosta z Albrechtic, na dobu, dvou roků pp. Karel Horký, statkář z Chrudimi, MUDr. Karel Schmöger, lékař z Chrasti, JUDr. Alexander Veníček, advokát z Holic, JUDr. František Wag. ner, purkmistr z Chrudími, za členy revisního vý- boru pp. Václav Ježek, taj okr. zast. z Chrudimi, Josef Kudrnka, statkář z Kočí, a za náhradníka revisního výboru p. Fr. Holub, kupec z Holic. Mimo to zasedají ve správní radě zástupcové zemsk. výboru sekretář p. JUDr. Vojtěch Mastný a nám. ředitele zem. železničního oddělení p. Karel Kosťlivýa zástupce okresního výboru chrudimského p. Vincene Šťastný, okresní starosta. Správní rada se ihne konstituovala, zvolivši presidentem p. Vinc. Šťast- ného a jeho náměstkem p. dra. Alexandra Va- níčla.
Donát Dvořák Josef Horká MUDr Schmöger JUDr Alexander Veníček Wag Ježek Kudrnka Mastná Kosťlivý Vincen Alexandr Virginie Rosice Hrochov Týnec Albrechtice Chrudim Chrast Holice živnostenský komora v Praga místní dráha okresní výbor chrudimský p
42 article
Chlazení muničních skladišť na rakonsko-uher- ských bitevních lodích. Následkem explosí na fran- couzských a japorských lodích rozhodlo se rakousko- uherské námořnictvo opatřiti muniční skladiště, jakož i místnosti, určené pro miny na nových, u Stabili- menta Tecnica Triestina v Terstu právě ve stavbě se nalézajících 3 válečných lodích, chladícím zaříze- ním. Dodávka těchto poměrně značných zařízení za- dána byla strojírně Bremovský, Schulz Sohr v Praze, od kterěžto firmy bylo nedávno první takověto chlazení ra italské bitevní lodi „Re- gina Elena“ provedeno. Rozpočtená cena těchto chla- dících zařízení činí as 700.000 K. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 18. května 1908 přihlášeno jest 330 kusů hovězího dobytka původu domácího, 100 kusů původu haličského a 20 kusů původu uherského. Národohospodářská společnost moravsko-slezská v Mor. Ostravě pořádá dnes v neděli, 17. května: t. r., o 3. hod. odpol. v Příboře, v místnostech Národního domu, přednášku „O našem národohospodářském po- vznesení“, kterou proslovi profesor obch, školy pan Jos. Jurajda z Mar. Hor. Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek a koně v Čelakovicích koná se v úterý 19. t. m., Tržné z dobytka se neplatí. Zvěrolékařská prohlídka, obecní váha, jakož i průvodní listy zdarma.
Bremovský Schulz Sohr Elen Jos Jurajda Terst Praha Ostrava Příbor Mar Tecnica Triestina moravskýslezský Morava národní dom Re
43 article I. II. III. IV. úhrn rozdí
I. II. III. IV. úhrn rozdí 1. běh
44 article 1 2 2 2 6
1 2 2 2 6 — 5° 5° 5. 15. — 2 2 2 2 8 — 2 2 2 2 8 —
45 article 3 3 3 3 12 1
3 3 3 3 12 1 2 2 — — 4 — — 2 3 2 7 + 1 2 2 2 6 — 32 35 2 35 I. II. III. IV. Únr
3 2 7
46 article
Trhy peněžní. Vídeňská bursa
47 article
Závěrečné kursy 16. května 15. května Renty: šprocentní papírová květnová . . 97.30 97.38 42procentní » únorová . . 99.15 99.15 šprocentní stříbrná lednová . . . 97.25 97.20 4.2procentní » dubnová . . 99 15 99.15 4procentní zlatá rakouská . . . 116.20 116.20 97 20 97 40 4procentní korunová rakouská . . 87 80 87 80 31/zprocentní korunová (invest.). 111.45 111.45 4procentní zlatá uherská . . .. 93.90 93.85 4procentní korunová uherská . . 82.90 82. 95 3i/zprocentní kor. (invest.) uher. . 95.45 95.65 ruská půjčka . .. Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého B1/aproc. Hypot. banky kr. českého 41zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 49% 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Praha ústřední banka procentní
48 article
97.95 97.95 98 45 90.60 99.75 98.60
49 article
97.95 97.95 98.45 98.60 99.75 100.— 98.60
50 article
Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . pětiny státní z r. 1864 . . . . . .. rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . ..
51 article
150 50 215 50 262.50 456.— 499.— 145.25 187.50
52 article
150.50 215.50 262.— 459.— 498.50 145.10 187.50
53 article
Banky: Česká průmyslová . . . . . . « »Union«
Český průmyslový
54 article
416.— 388.25 1727.— 297.50 441.— 582.—
55 article
416 — 388.25 1726.— 299.— 440.90 580.50
56 article
Hospodářská úvěrní pro Cechy Živnostenská moravská eskontní . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská banka pro země rakouské . . dolnorakouská eskontní
58 article
»Merkur«, směnár. akc. společnus