1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 136. ze dne 17. května 1908.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 16. května.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 16. května.
Výstava zahájena a zájem o ni se vše-
stranné probouzí. Doma i v cizině. Čím více roste
interes ciziny pro děje v této říši, které tal
mocně padají na váhu pro situaci a budoucno
střední Evropy, tím více vystupuje v jeho po-
předí i Praha. Není pochyby, že soustavný boj
německé žurnalistiky proti ní probudil měrou
nebývalou i pozornost k hlavé království. Kdy-
bychom my Čechové byli národem skutečně
politickým — nejsme jím přes to, že otázky
politické jsou denním thématem hovorů a úvah —
dovedli jsme toho faktu užiti soustavnou snahou
dobyti si slova i v zahraniční politice tohoto
státu a mohli jsme býti dnes něčím více než
»interesantním« národem po stránce národopisné
a hudební.
Čecho
Praha
Evropa
8
article
Zatím se tak však nestalo, příčiny jsou
lhostejny, a tak nezbývá než chápsti se
každého momentu, abychom ukázali světu, že
jsme skutečné elementem kulturním, který svým
příčiněním dobyl si nároku na existenci kultur-
ního národa důstojnou a hodnou. Právě tak
jako bylo chybou, že jsme na př. posledně při
chystané cestě Národního divadla do Vídně
mluvili o tom, že se chceme ukázati světu,
právě tak bylo by neodpustitelným hřichem,
kdybychom nedovedli svéstí pozornost svěla na
nás nyní, kdy pražská výstava jest v Rakousku
jedinou velikou výstavou. Videň není ještě
střediskem kulturního světa a eventuální diva-
delní úspěch, přivoděný zase hlavně českým
oberenstvem Vídně, není ještě představením se
světu. Chceme-li, aby kulfurní národové západu
nás poznali, musíme buď jíti plně připravení
k nim (jak nešikovně využili jsme na př. lon-
dýnské výstavy !) anebo musíme jich zájem
probuditi pro návštěvu u nás. Spoléhati stále
na »spravedlivé kruhy« německé, je nesprávnoi
jsme jednou s německým světem v boji a dů-
sledky toho musíme prostě něsti. Mužně
pyšně. Vídeň jest zatím místem boje pro nás,
nikoli místem pro nějaké efemérní divadelní
úspěchy. I v representační politice musí byti
pochopení pro realitu.
Vídeň
Rakousko
národní divadlo
kulturní svět
9
article
A nyni ve výstavě příležitost tuto máme.
ověst o krásách Prahy a sláva její histori
pronikly již hezky daleko za hranice. Slovanský
svět jest k ní váben vším tim kouzlem, kterým
obestřela idea slovanské vzájemnosti její věži
tlum, ve Francii nejsme neznámi a pro styky
s Anglií jsou historie a daná situace politiky
středoevropské vhodnými a vydatnými podněty.
Učiniti tedy Prahu střediskem pozornosti ne-
némeckého světa — a o to přece v prvě řadě
jde —- není nyní nesnadno. Jen řádně reklamy
využit nutno. Při tom však jednoho momentu
nesluší zapomínati: probuditi zájem není vším,
věcí hlavní jest udržení, upevněni jeho. Aby ti,
kdož z ciziny do Prahy přijdou, odneslisi
odtud květy vzpominek, které vždy a vždy
v srdci i hlavě zanechají vůni krásnou a milou.
Cizinec, který k nám zavitá při houfných ná-
vštěvách, pronikne snadno až na dno našeho
života. Jemu nelze stavěti před oči potemkiniady.
prolože bude z valné části ponechán sám sobě.
jak to ani jinak nejde. A tu jest si třeba řie
několik otevřených slov.
Praha
Francie
Anglie
10
article
Co vábí a co dodává kouzla, jest zacho-
vávání takové formy společenské, která činí po
byt komuko příjemný. Toho bohudíky bylo
naše obecenstvo vždy pamětlivo a také se tím
řídilo. Časté návštěvy a slely vychovaly je velmi
dobře. Škoda, že nevychovaly ale jiné kruhy,
které také na váhu padají. Správu městských
elektrických drah na př. Máme v Praze vozbu
velmi nepravidelnou, nedisciplinovanou a nevy-
hovujícl. Nepřizpůsobuje se potřebě. Cizinec,
který na př. uvidí, jak to vypadá k 7. hodině
ranní na trati smíchovsko-holešovické, ten prostě
neuvěří žádnému našemu sociálně-politickému
honosení se, ani našemu demokratismu. Ani
konečně naší hospodářské vyspělosti. Tam, kde
by pomohlo vypravení několika vozů, tam dnes
panuje přimo boj o vstup do vozů. Má-li mlu-
viti výstava o naši hospodářské zdatnosti, musí
živol Prahy podávati toho zřejmé doklady. Pro-
vozovati vozbu na ulicích znamená takovou
organisaci její, aby vyhovovala vždy a v které-
koli chvili. Veliké město má své stálé a v určitou
dobu se vyskytující proudy obecenstva na uli-
cích. Vídeň dovedla v tomto směru akkomodo-
vati se přímo skvěle — Praha v tomto směru
jest již trochu orientní.
Praha
Vídeň
11
article
Nedostatku tomuto možno snadno odpomoci
bude-li se úprava jízdy diti dle skutečné potřeby
a nikoli dle chvilkových nápadů toho kterého
správce vozby, jenž cítí se přiliš úřadníkem
pramálo obchodníkem. Je li na př. tabulka sta-
niční na rohu ulice a vůz staví přímo na proti-
lehlém nábřeží, kde není ani jediného domu.
jen proto snad, aby obecenstvo musilo blátem
r k vozu jíti, svědčí to sice o vzácných vlastno-
slech vysoce byrokratických, ale sotva o smyslu
úevapro život a praktičnost. Nemá-li býti výstava jen
00zo representací, musí náš život celý cizinci dokazo-
vati, že jsme skutečně národem hospodářskya
„hociálně myslícím. I v takových maličkostech
jako jest doprava uliční. Kulturní cizina chce
býti skutečně ve všem kulturné obsloužena.
A dle maličkostí se začasté soudí nejvíce. A tu
dostavuje se hned moment druhý: rozumná ce-
nová politika a výstavy ve všech směrech i obo-
rech. Cizinec, kterého stoji návštěva Prahy přiliš
mnoho, nevrátí se sem. Již prostě proto, poně-
vadž kulturní člověk — čím kulturnější tím
více — uvažuje i o účelnosti vydaných peněz.
Budeme-li v tomto směru rozumnými, přivodime
jeho opětnou návštěvu i doporučení jiným. Ce-
nová politika světových lázeňských míst nám tu
příkladem býti nesmi. Chceme buditi si sym-
patie pro budoueno a nevyuživáme staré pověsti.
Ale konečně: proč dotýkati se příliš věe
dne a rozumné hospodářské a obchodní úvahy.
„Usou i jiné momenty, které zasluhují úvahy.
Jl, Tvrdí se o národech slovanských, že jest
jim vrozena jistá umělecká sklonnost. Doklady
Praha
Jl
12
article
hledají se i v krojích i v úpravě bytů, i v pís-
ních i obyčejích. Bylo by nesprávno momentu
tohoto nevyužiti po stránce obchodní i repro-
sentační. Speciálně v oboru, který podává tolik
příležitosti a který po řadě trudných desetileti
k novému životu se budí, umělecko-průmyslo-
vem. Ničivé dílo, které přivodil po této stránee
přeohod ke kapitalistní výchově, jest dnes z části
korigováno. Zase vrací se snaha provanouti pů-
vabem umění i věci denní potřeby, zase vra
se snaha vtisknouti životu půvab krásné i milo
formy. Ne ovšem v tradicích francouzské společ-
nesti předrevoluční, nýbrž na základech osvíce-
ného demokratismu. Tento návrat ke kráse for-
my i v životě dne jest vycházejícím sluncem,
ziatícím výbled do budouena při dnešním boj
všech proti všem, při formách tak málo ušlech.
tilých a vábných. Nestane se ovšem to, o čem
Ruskin snil, aby společnost rozmetala příčiny i
důsledky střízlivosti dnešní, kapitalistní formu
výrobní, ale stane se to, co jest důsledkem stou-
pající úrovně živobytní: rozestře se kouzlo kul-
tury i tam, odkud dnes prudkosti bojů politi-
ckých a třidních jest vyháněno. Jest Praha sama
velikou kamennou básní, na které národ praee-
val po staleti, básní, která zvábi každého, kde
má srdce a pochopení pro to, co krásného dříme
na dně bytosti lidské. Jest předurčena Prahu
přimo k tomu, aby se stala městem světového
průmyslu umělecké , městem, které by zatla-
čilo daleko, daleko do pozadí reklamu a tak
málo vkusné zboží Vídně. V tom směru bude
cizina hojně od nás čekati. A možno bez chlu-
bení se říci, že můžeme také zde mnohé skyt-
nouti. Práce umělecko-průmyslové školy nevy-
zněla na marno a nese požehnané ovoce. Alo
bude nutno pomahati všestranně těm, kdož vy-
dali se na dráhu uměleckého průmyslu českého
Ruskin
Praha
Vídeň
uměleckýprůmyslový škola
13
article
Nutno rovnati cesty a nutno buditi chuť k novo
práci. Ale ovšem pouze k té práci, která chce
býti původní a která nepřijímá slepě vkus cizí.
zvláště vkus Vidně. Výstava podá vám nějen
příležitost k poznání toho, co jsme vytvořili, ale
ukáže současně směr, kudy vepíšeme se do stá-
lého interesu ciziny. Nutno bedlivě pozorovati
a dle pozorovaného se zaříditi. Londýnská vý-
stava ukázala, co jsme tam opomenuli — praž-
ská nechť jest ukazatelem jiným, počátkem
nové a krásné práce na poli, které nám není na-
přístupno. Cizina, která přijde na naši výstavu.
bude vysoce kulturní a mnchému nás naučí: učí-
me se ale proto, abychom dle naučeného se ři-
dili. Praha má všechny podmínky města s vy-
spělým uměleckým průmyslem: toto pole obdé-
lati a učinili úrodným, jaká to vábná prácea
činnosl. Ale bude nutno k podrobnostem v tomto
směvu ještě obšírně se vrátiti.
Praha
14
article
Uplynulý týden minul na naší bursa velmi
klidně. Zájem o dividendové, hodnofy sice ne-
utuchl, nebylo však již podnětů, jež by vyvolávaly
čilejší obchody. Obchodovány pouze akcie Ho s pod.
úvěrní banky za 388.50 a podávánojinak za akcie
První české tov. orient. cukrovinek K 255.—, »Mer-
kuru«, směn ake. spol. 610.—, První praž. zastavárny
453.—, První české akc. pojišť. na život 273.—
Kolinské továrny kávov. náhražků 670.——, Pivovaru
v Č. Budějovicích 830.—, Živnostenské banky 238. 50,
České banky »Union« 246.—. České spol. pro prd-
mysl cukerní 171.—, strojírny Daňkovy 456.—, Praž-
ské úvěrní banky 522.—, Hospodářské úvěrní banky
388 25, České průmyslové banky 416.—, České
eskomptní banky —.—, Podolské cementárny 200.—
Zsjtšťovací banky 150.—, První českomoravské stro-
jírny 850.—, Krátohraděckého Úvěrního ústavu 446.—,
Pražské paroplavební společnosti po Vllavě a Labi
600.—, První české rafin. v Modřanech 360.—, anit
by bylo došlo k závěrkám.
Kolinský
Daňkův
Č . Budějovice
Modřany
první český akciový
živnostenský banka 238 . 50
Český banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
Český eskomptní banka
Zsjtšťovace banka
Krátohraděcký úvěrní ústav 446
16
title
* Relativně povinný jazye.
17
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Z Vídně, 16. května.
Postupující uvolňování trhu peněz působí na
všechny bursy příznivým dojmem. Byla to přec právě
drahota peněz, která v době vzestupu konjunktury
bránila bursám, aby využilkovaly podnělů, jichž
hojně poskytovaly úspěchy průmyslového podnikání.
V minulém týdnu seslup soukromých sazeb diskont-
ních postupoval všude dále a očekávalo se, že ve
čtvrtek tato situace dojde výrazu ve snížení diskontu
Anglické banky se 3 na 21/4%. Ke snížení nedošlo,
bezpochyby pro odliv zlata do Paříže, avšak zdá
se, že očekávané opatření bylo pouze odloženo na
týden nebo na dva. Nieméně byla naše bursa tím
poněkud rozladěna, tím spíše, že obchody nebyly
nikterak čilé a propadaly úplné stagnaci.
Vídeň
Paříž
anglický banka
18
article
Trh hodnot dopravních neposkyll nijakých zají-
mavějších momentů. Stálé odkládání postátňovacíhe
jednání zmenšuje zájem pro akcie státní dráhy. Ke
konci týdne poněkud tylo hodnoty zpevnily na blízke
zvýšení tarifů. Jinak akeie Dunajské paroplavební
společnopti a jižní dráhy ochably na nepřiznivě vý-
kazy o příjmech.
Na trhu akcií bankovních byly účinným podně-
tem chystané emise rent a půjček. Uherské akcie
hankovní zpevnily nachystané uzavření pešťské půj-
čky, kdežto z našich bankovních akcií těšily se po-
zarnosti akcie Banky pro země rakouské na blízkou
půjčku vídeňskou. Kreditky zpevnily na zprávy, ž
lze očekávati dohodu v průmyslu petrolejářském.
Z akcil průmyslových akcie Alpské báňské spo-
lečnosti sotva uhájily kurs z předešlého týdne. Z po-
čátku týdne nastal sice vzestup, který však během
týdne úplně byl ztracen. Vnějších důvodů pro tuto
ochablost nebylo, způsobily to pouze velké prodeje
některých spekulantů. Ostatní hodnoty železářské
byly klidné. Hodnoty petrolejářské budí nyní opětna
větší zájem, poněvadž přikládá se velká váha okol-
nosti, že vůdčí banky otázky organisační se samy
ujaly. Jinak byly pevny akcie cementáren na nastá-
vající velkou potřebu obce vídeňské a některé hod-
noty z důvodů speciálních
Trh rent a hodnot ukládacích byl klidný a kursy
se ustálily.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se
znati lze z tohoto sestavení:
16. května 9. května
97.50
Rak. korunová renta . ..
97 40
Rak. zlatá renta . . . . .
19
article
116.20 116.10
Uherská zlatá renta
111.45 111.30
Uherská korunová renta .
93 90
93.65
Turecké losy . . . . ..
187.50
186 70
Rak, kreditky . . . . . .
629 50
634. 25
434.10
Banka pro země rakouské .
440.90
751. 75
741.75
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota
522.90
520.50
Pozemkový úvěrní ústav . .
1055.-
1059.—
Živnostenská banka
Společnost státní dráhy
697. 20
Jižní dráha
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.-
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj .
Alpinky . . . . . . . .
Rým.muráňská spolačnost.
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářska ostspolečn
Schodmica . . . . . . .
Londýnská devisa . . ..
Říšské marky . . . . ..
mostecký uhlářsko
Schodmica
Bank pro země
20
article
O reformě učebné osnovy obchod-
ních akademií.
(Dokončení.)
Většího počtu hodin dostati by se mělo také
nauce obchodní, která tvoří úvod do odbor-
ného stulia, seznamujíc žactvo se základními po-
jmy odborných nauk obchodních. Dosavadní počel
hodn (po 2 v I. a II. roč.) nikterak nedostačuje k to-
mu, aby u žactva, přicházejícího vělšinou z ovzduší
zcela jiného než obchodního, vzbuzen byl potřebný
zájem a opravdové pochepení života obchodního
Krorně toho měl by býti připejen soustavný výklad
o dopravnictví, tarifnictví a celnictví, jichž znalost
v praktickém životě obchodním vždy nutnější se jeví
V obon těchto směrech zůstávají obchodní akademie
za dvojtíidkami, na nichž se vykládá nauka ob-
chodní se směnkárstvím) v obou ročnících celkem
6—7 hodin týdně a kromě toho věnují se ještě na
některých úslavech dopravnictví a celnictví 2 hod
týdně II. roč.
21
article
Zbytečným zdá se mi oddělovati směnkářstv
(ve Ilf. roč. po 1 hod. týdně) od nauky obchodní
všechny tyto discipliny (nauka obchodní, směnkář
ství, dopravnictví, tarifnictví i celnictyí) mohly by
býti sloučeny pod společným názvem „nauka ob
chodní“ a vykládůny býti od 1.—IIl. roč., načež b
pak ve IV. roč. dovršení došly výklady z národ. ho-
spodářství a zákonodárství
Značným počtem hodin zastoupeny jseu vI.
roč. předměty přírodovědné (Iysika 4 hod.
přírodopis 3 hod týdně), jež do osnovy pojaty prý
byly na přání vojenské správy. Systematickými vý-
klady v obou těchic předmětech má býti zaokrouhle-
no učivo z jiných úslavů v dotčených obarech při-
nesené a má býti připravena půda pro náležité po-
chopení nauky o zboži, jež se vykládá ve III. a I
ročníku. Zdá se mi, že tento postup spojen je se
značnou ztrálou času a že nevede též k cíli Zamý-
šleného učelu dosáhlo by se snad kratší cestou, když
by vynechány byly systemalické výklady jak z fy-
siky, tak i z přírodopisu, když by však za to roz-
množen byl počet hodin nauce o zboží věnovaných
tak, aby vhodně umístěnými všeobecnými výklady
mohly vědomosti z fysiky i z přírodopisu odjinu
přinezené býti náležitě prohloubeny a na praktické
upotřebení aplikovány: při tom mohlo by se věno-
vati více času též výkladům technologickým.
22
article
Také měřictví v I. roč. mohlo by, myslím,
odpadnouii; vždyť obsahuje pouhé opakování nej-
důlezitějších nauk z planimetrie a stereometrie, tedy
látku, jejíž znalost si žáci mají přinésti z dřívějších
studií a jež by, pokud má důležitost v obchodě, při
algebře na vhodných příkladech příležitostně mohla
býti zopakována; za tím účelem mohla by se alge-
bře přidali v I. roč. 1 hod. týdně.-
Reforma osnovy v tomtu směru předpokládala
by ovšem novou úpravu přijímacích poslmínek, n
kterou však tak jako tak musí dojiti. Dnes nečiní s
v tomte směru valného rozdílu mezi absolventem
IV. tř. střední školy a 3. třídy měšťanské školy.
23
article
Z těchto ovšem připoustějí se do obchod. akademie
jen záci, kteří mají z češtiny, země- i dějepisua
z počtů aspoň dobrou známku a teprve po přijímac
zkoušce z češtiny a z počtů, ale zkouška talo je ta-
ková, že málokdo při ní propadne. Jest sice pravba.
že z měšťanských škol přicházeji často žáci velmi
pilní a nadení, ale všichní víme ze své praxe, jak
oblíže jim zpravidla z počátku dělá sludium na ob-
chod. akademii a ce úšilí bývá třeba, aby se vyrov-
nab proslřednímu absolventu nížší střední školy
Proto je zcela oprávněným požadavek, aby na ob-
chodní akademie přijímáni byli z měšťanských ško
jen absolventi 4. lřídy, která má právě účelem při
pravu k odbornému sludiu na rozdíl od vlastních mě
šťanských škol. zcela jiné úkoly sledujících. Pro ab
solventy 3. třdy měšťanských škol mohly by se zři-
zovati při obchedních akadentilch přípravky, kter
bývaly při trojtřídních školách obchodních a dobř
se osvědčovaly. Tím stíženo by bylo sice žactvu mě-
šťanských škol studium na obchodních akademiích
ale zabránilo by se tím také přílišnému přeplíován
těchto učilišť, do nichž se teď mládež hrne pro za-
jištěné právo jednoroční služby vojenské i v naději
na pěkné úřednické postavení. Pak obrátil by se cnad
větší proud zaetva do dvoutřídních škol obchodních
pro střední obchod vychovávajících a tedy zejměna
pro nás velmi důležitých.
24
article
Nevhodným zdš se mi býti zařadění těsno-
pisu českého mezi povinné předěty. Znalos
těsnopisu je v praktickém životě velmi potřebna
i užitečna, nikoli však nutna; stejně užitečna je také
znalost německého těsnepisu a psaní strojem, ale
přece ponechávají se oba tyto předměty mezi nepo-
vinnými. Toléž by se mohlo státi také s českým
těsnopisem; skýtale by to ještě tu výhodu, že by
slabší záci, kterým beztoha přečhod na odbornou
školu dělá mnoho obtíží, mohli si těsnopisnou zruč-
nost osvojiti až ve II. nebo ve III. ročníku.
Za to měl by mezi povinné předměty býti pojat
výklad o morálce vůber a vzhlédem k obchodnímu
povolání zvláště (tak zv. dobrověda); jeviť se obzvlá-
ště u nás nutná potřeba toho, vštipiti, po případě
utvrditi v naší mládeži hlavní zásady správného
živola lidského a povinnosti tádného obchodníka
Mezi nepovinnými předměty neměly hy scházet
přednášky o základnlch pravidlech hygie
nických, pro život tak potřebných. Rovněž by
mělo býti žactvu umožněno, aby se naučilo mezi-
národní řeči esperanto, jejíž znalost vždy více
se šíří a jejiž důležitost pro mezinárodní styk, ze-
jména obchodní, je nepopíratelna.
O tom, jak by vypadala osnova opravená dle
těchto úvah a čím by se lišila od dosavadní osnovy
poučují nás tyto tabulky:
25
article
I. II. III. IV.
A) Předměty povinné.
Jazyk český . . . . . . 3 3 3 2 11
Jazyk německý a korresp. . 4 4 5 5
Jazyk franc. a korresp. . . 3 4* 4* 4 15
Jazyk anglický a korresp. . — 4. 4° 4° 12.
Zeměpis tržební a obchodní 2 2
Dějepis všeob. a ochodní 2 2 22
Algebra a politická arithme-
tika . . . . . . . 2 2 2 2
Měřictví . . . . . . .2
Kupecké počty . . . . . 3 3 3 3
Přírodopis . . . . . . 3-
Fysika . . . . . . . . 4 — — —
Chemie a chemická techno-
logie
Nauka o zboží a mechanická
technologie . . . .
Nauka obehodní. . . . . 2 2 — —
1. běh
Obchodní korespondence . —
1. běh
Účetnictví . . . . . . . —
2. běh
26
article
135.—
137.75
445.—
443.50
1116.— 1128. —
1022.— 1021.—
550.— 547.—
655.50 648.75
544 25 544 50
2628.— 2610.—
712.— 713 50
479.—
467.—
27
article
Cvičný kontor
Směnečné právo ..
Právo obchodní a živnost. . — — — z
Národní hospodářství. . . — — — 2
Krasopis . . . . . . . 2 2 — —
Těsnopis . . . . . . . 2 2 — —
34 32 32 32
B. Předměty nepovinné.
Jazyk ruský
. . . . — 3 3 3 —
Cvičení ze všeobecné ana-
lytické chemie . . . . — — 2 — —
Praktická cvičení z nauky
o zboží . . . . . . — — — 2 —
Psaní strojem . . . . . — — 2 — —
Německý těsnopis . . . . — — — 2 —
Tělocvik . . . . . . . 2 2 2 2 —
b) Osnova opravená (relativně povinné jazyky
až ve 1I. roč.)
Ročník
28
article
240.17 240 32
117. 70-
117 70.
29
article
A. Předměty povinné.
Jazyk český . . 4 3 3 2 12 +1
Jazyk německý . 6 E 3 3 15
Korrespondence
německá . .
Jazyk franc. (angl.,
ruský i srbsky)
a korrespond.
Zeměpis tržební
a obchodní.
Dějepis všeobec.
a obchodní
A gebra a polit.
3 2 2 2 9 +1
arithmetika .
Kupecké počty .
Chemie a chem.
technologie .
Nauka o zboží a
mech. technol.
Nauka obchodní
(směnk., dopr.
tarif, a celn.).
3 2 2 — 7 +2
1. běh
Obchodní koresp.
. běh
2 2 3 3 8 + 11
t s
3 2
30
article
Účelnictví. ..
Cvičný kontor.
Právo obchodní
a živnostenské
Národní hospod.
Dobrověda . .
Krasopis
31
article
B. Předměty nepovinné
Český těsnopis .
ne se
Cvičení ze všeob.
analyt. chemie
Praktická cvičení
z nauk. o zbotí
Psaní strojem . — — —
Něm. těsnopis . — —
Telocvik . . . 2 2 2 1
Zdravověda . . — — — 1
I. běh e
cosote
Esperanto . . . —
) Osnova opravená (relativně povinné jazyky
už v 1. ročníku:
Ročník
A. Předměty povinné
Jazyk český . . . . . . . 3 3 3
Jazyk německý . . . . . 4 4 4 3 15
Korrespondence německá . . 1 2 2 /1. hl 6
Jazyk francouzský (anglický,
roský i srbský) a korres-
pondence . . . . . . . 3° 4° 4° 4°. 15.
Ostatní předměty, jakož i úhrn hodin, zůstaly
by beze změny.
Německo
32
article
Z trhů peněžních. Z Vídně, 16. května. Př-
znivé podněty, které vyšly z trvalé hausy na burse
novoyorské a které stupňovány byly polepšením na
mezinárodním trhu pěněžním, neměly na dnešní
průpravnou bursu žádného účinku. Smýšlení tam
bylo zjevně chabé. Způsobeno bylo neuspokojivými
zprávami ze železářského trhu německého a ameri-
ckého. Akcie dráhy státní z počátku kupovány na
zprávu, že v postátňovací akci se bude pokračovati
ale později obchod uvázl následkem místních pro-
dejů. V kulisách kupovány toliko lombardy, ve
šraňku akcie bodenkreditek, jakož i uherské cukro-
varské. Na polední burse potrvala všeobecná mdloba
v obchodě. Chabé smýšlení berlínského trhu baň-
ského, způsobené chabými zprávami domácími, tís
nilo zde též alpinky. Obchod skončen za naprostého
nedostatku obchodu v kursech málo snížených. Oboj
kreditky zhoršily se, akcie dráhy státní zachovaly
si naposledy malý zisk. Lombardy dosáhly repřise
alpinky, jakož i akcie báňské železářské společnost
zlaciněty. Levněji prodávány též akcie cementových
podniků. Na trhu s penězi k ukládání stoupla uber
ská renta korunová; na eskomptním trhu peníze
nezměněny 85/2 90.
Lombardo
Vídeň
33
article
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Pran
převzala poslupem pohledávku, která vzešla král.
hlav. měslu proti c. k. eráru za postoupené pozemky.
určené ke stavbám universitním. Převzetí pohledáv-
ky této souvisí s chystanou emisí 4ních, pupilární
jistoty požívajících bankovních dlužních úpisů Živ-
nostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze. Dosa-
vadní emisu 412% bankovních dlužních úpisů Živ-
nastenské banky selkává se s neobyčejným pocho-
pením obecenstva a možno již dnes papír tenlo na-
zvati jedním z nejvice hledaných domácích ukláda-
cích papírů a to nejen následkem příznivého zůro-
čeni papírů těchlo, nýbrž i na základě jejich vyni-
kající bonity i zajištění
Čechy
Morava
Praha
Dosa
živnostenský banka
Živa
34
article
Ústecko-toplická dráha. Jak bylo před delším
časem oznámeno, vypověděly společnost státní dráhy
a severozápadní dráha dohodu o kontingentování
uhelných vagonů do různých výrobních území. Nej
důležitějším z těchto územi jest česká pánev hnědo-
uhelná. Nejvíce vagonů dodává ústecko-teplická drá-
ha, která má poměrně největší vozový park ze všech
rakouských drah, jejíž vagony však probihají mno-
hem vělší trati cizích drah, než trati vlaslní. Když
došlo ke zmíněné výpovědi, povstala pro ústecko-
teplickou dráhu otázka, má-li nahraditi povstalý
úbytek opatřením vlastních vozů. Tato olázka pro-
jednávána byla v jedné z posledních schůzí správní
rady. Společnost zastává stanovisko, že nemůže býti
nucena k tomu, aby udržovala tak velký vozový park.
který by stačil dopravovati největší část těžby
hnědouhelné pánvi do nejvzdálenějších končin. Údr-
zuje již dnes velký počet vozů proto, že v tom ohle-
du zájem všeobecný kryje se s jejim zájmem vlast-
ním. Dostává totiž značné sumy za pronájem vozů
pokud jdou po cizích tratích. Společnost však nesmí
zapomenouti na možnost sestátnění a na nebezpečí
že by při tom nedostala od státu náležité náhrady
Správa dráhy usnesla se v zásadě, že opatří 1000
nových vagonů s tou podmínkou, že stát při převzaii
dráhy zaplati dosud neumořenou hodnotu vagonů.
Společnost přednesla toto rozhodnutí ministerstvu
železnic, které nechová se k tomuto řešení zásadně
odmítavě. Otázka jest nyní předmětem jednání mezi
ministerstvem a zástupci ústecko-teplické dráhy
bude asi docíleno dohody
Otázka vyclivání ječmene v Německu. Minister
stvo orby v dohodě s ministerstvem obchodu ode-
vzdalo nětu, týkající se vyclívání ječmene v Něme-
cku, ministerstvu zahraničních záležitostí a prosbou
Německo
Nout
státní dráha
35
article
a) Osnova dosavadní.
37
title
* Rolativně povinný jazyk.
38
article
Ročník
Ročník
2 3 z
39
article
aby ji zaslalo německé vládě. Tento krok stal se pry
již před 5. t. m., kdy konána byla anketa zemědělská
ústředny o této otazce. V něměckém řišském sněmu
předneseny byly před časem stížnosti na to, že ječ-
men dováží se při nízké celní sazbě 1.30 mk., aniž
by pak byl použit jaka píce, nýbrž aby z valně části
byl zpracován ve sladovnách. Ve shodě s touto de-
batou v něm. říšském sněmu žádá se ve zmíněné
nótě odstranění nešvarů při proclivání ječmene, po-
něvadž jsou poškozováním rakouského vývozu těž-
kého ječmene. Mimo to poukazůje se v nótě na to,
že stanovisko německé vlády, že ječmen pro lihovary
má podlébati celní sazbě 1.30 mk., nemůže býti sdí-
leno Rakouskem a že odporuje znění obchodní
smlouvy. Rakouští interesénti budou žádati — ne-
dojde-li touto cestou k dohodě — na rakouské vládě,
aby vymohla svolání smírčího soudu, jež smlouva
připouští. Rakouská vláda přání tomu asi vyhoví.
Odbyt svazu oceláren. Zásilky německého svazu
oceláren činily v dubnu 371.956 tun váhy surov
oceli oproti 486.468 tun v březnu t. r. a 481.934 tun
v dubnu 1907. Pokles vysvětluje se jednak velkými
zásilkami březnovými, jednak velikonočními svátky.
Ovšem přes tyto příčiny dokládají cifry zásilek značný
pokles. Zásilky polotovarů byly o 27.487 tun želez-
ničního materiálu o 57.713 tun. a facon železao
29.312 tun menší než. v březnu.
Rakousko
mk
40
article
Novela k zákonu o pojišťování soukromého úřad-
nictva? Včerejši „Bohemia“ přináší zprávu, pocháze-
jící prý z dobře informované strany, že chystá se
novela k zákonu o pojišťování soukromého úřadni-
ctva v tom směru, že povolení ke zřizování náhrad-
ních ústavů bylo by ze zákona vymýceno.
Následek toho by byl, že všichni ti, na které se zá-
kon vzlahuje, musili by býti pojištěni bezpodminečně
u státního ústavu. Tuto zprávu dlužno ovšem při-
jmouti se značnou reservou
Akce na prospěch rakouského průmyslu mlyná-
ského. V ministerstvu obchodu konají se nyní porady
o situaci rakouského průmyslu mlynářského. Byli
vyslechnuti zástupci toholo průmyslu, aby přijaty
byly jejich stížnosti a návrhy ku pozdvižení mlýnské
výroby, jež nyní se zkoumají. Především jednalo by
se při tom o tarifní opatření, zvláště o vyrovnání
oněch výhod, které má uherský průmysl mlynářský
z používání levné vodní cesty. Také otázka dloho-
dobých uzávěrek uherských mlýnů, které jsou již
od dlouhé doby předmětem stižností se strany ra-
kouské, bude projednávána. Rakouští interesenti žá-
dají zákaz takových uzávěrek a bude nutno tuto
otázku definitivně upraviti. Také zákaz účastenství
rakouských firem na lhůtním obchodu v Pešti byl ne-
dávno žádán v interpelaci ve sněmovně podané. Ra-
kouská vláda k této žádosti nezaujala dosud určitého
stanoviska vzhledem k tomu, že dle ustanovení vy-
rovnání zamýšlí se reforma pešťského lhůtního ob-
chodu, resp. bursovního zákonodárství vůbec. Není
však vyloučeno, že s ohledem na opětovné naléháni
agrárních kruhů bude žádati rakouská vláda ve smy-
slu vyrovnání uspíšení bursovní reformy v Uhrách.
Pešť
Uhry
Bohemia
41
article
Stiedočeský cukrovarnický spolek koná stou ju-
bilejní valnou hromadu 31. t. m. o 91/2 hod. ranní
v zasedací síni obchodní a živnostenské komory
v Praze.
Akciová společnost místní dráhy chrudimsko-
holické konala ine 15. t. m. dopoledne u zemského
výboru království českého üstavující schůzi. Ve schů-
zi zvoleni byli jednomyslně počtem přes 700 hlasů
za členy správní rady na dobu jednoho roku pp
Viktor Donát, ředitel cukrovaru v Rosicích, Josef
Dvořák, purkmistr z Hrochova Týnce, Josef Tu-
žil, okresní starosta z Albrechtic, na dobu, dvou
roků pp. Karel Horký, statkář z Chrudimi, MUDr.
Karel Schmöger, lékař z Chrasti, JUDr. Alexander
Veníček, advokát z Holic, JUDr. František Wag.
ner, purkmistr z Chrudími, za členy revisního vý-
boru pp. Václav Ježek, taj okr. zast. z Chrudimi,
Josef Kudrnka, statkář z Kočí, a za náhradníka
revisního výboru p. Fr. Holub, kupec z Holic. Mimo
to zasedají ve správní radě zástupcové zemsk. výboru
sekretář p. JUDr. Vojtěch Mastný a nám. ředitele
zem. železničního oddělení p. Karel Kosťlivýa
zástupce okresního výboru chrudimského p. Vincene
Šťastný, okresní starosta. Správní rada se ihne
konstituovala, zvolivši presidentem p. Vinc. Šťast-
ného a jeho náměstkem p. dra. Alexandra Va-
níčla.
Donát
Dvořák
Josef
Horká
MUDr
Schmöger
JUDr
Alexander Veníček
Wag
Ježek
Kudrnka
Mastná
Kosťlivý
Vincen
Alexandr Virginie
Rosice
Hrochov Týnec
Albrechtice
Chrudim
Chrast
Holice
živnostenský komora v Praga
místní dráha
okresní výbor chrudimský p
42
article
Chlazení muničních skladišť na rakonsko-uher-
ských bitevních lodích. Následkem explosí na fran-
couzských a japorských lodích rozhodlo se rakousko-
uherské námořnictvo opatřiti muniční skladiště, jakož
i místnosti, určené pro miny na nových, u Stabili-
menta Tecnica Triestina v Terstu právě ve stavbě
se nalézajících 3 válečných lodích, chladícím zaříze-
ním. Dodávka těchto poměrně značných zařízení za-
dána byla strojírně Bremovský, Schulz
Sohr v Praze, od kterěžto firmy bylo nedávno
první takověto chlazení ra italské bitevní lodi „Re-
gina Elena“ provedeno. Rozpočtená cena těchto chla-
dících zařízení činí as 700.000 K.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dne 18. května 1908 přihlášeno jest 330
kusů hovězího dobytka původu domácího, 100 kusů
původu haličského a 20 kusů původu uherského.
Národohospodářská společnost moravsko-slezská
v Mor. Ostravě pořádá dnes v neděli, 17. května: t. r.,
o 3. hod. odpol. v Příboře, v místnostech Národního
domu, přednášku „O našem národohospodářském po-
vznesení“, kterou proslovi profesor obch, školy pan
Jos. Jurajda z Mar. Hor.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek a koně
v Čelakovicích koná se v úterý 19. t. m., Tržné
z dobytka se neplatí. Zvěrolékařská prohlídka, obecní
váha, jakož i průvodní listy zdarma.
Bremovský
Schulz
Sohr
Elen
Jos
Jurajda
Terst
Praha
Ostrava
Příbor
Mar
Tecnica Triestina
moravskýslezský
Morava
národní dom
Re
43
article
I. II. III. IV. úhrn rozdí
I. II. III. IV. úhrn rozdí
1. běh
44
article
1 2 2 2 6
1 2 2 2 6
— 5° 5° 5. 15. —
2 2 2 2 8 —
2 2 2 2 8 —
45
article
3 3 3 3 12 1
3 3 3 3 12 1
2 2 — — 4 —
— 2 3 2 7 +
1 2 2 2 6 —
32 35 2 35
I. II. III. IV. Únr
3 2 7
46
article
Trhy peněžní.
Vídeňská bursa
47
article
Závěrečné kursy
16. května 15. května
Renty:
šprocentní papírová květnová . . 97.30 97.38
42procentní » únorová . . 99.15 99.15
šprocentní stříbrná lednová . . . 97.25 97.20
4.2procentní » dubnová . . 99 15 99.15
4procentní zlatá rakouská . . . 116.20 116.20
97 20
97 40
4procentní korunová rakouská . .
87 80
87 80
31/zprocentní korunová (invest.).
111.45 111.45
4procentní zlatá uherská . . ..
93.90 93.85
4procentní korunová uherská . .
82.90 82. 95
3i/zprocentní kor. (invest.) uher. .
95.45 95.65
ruská půjčka . ..
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
B1/aproc. Hypot. banky kr. českého
41zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49%
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Praha
ústřední banka
procentní
48
article
97.95
97.95
98 45
90.60
99.75
98.60
49
article
97.95
97.95
98.45
98.60
99.75
100.—
98.60
50
article
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
pětiny
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . ..
51
article
150 50
215 50
262.50
456.—
499.—
145.25
187.50
52
article
150.50
215.50
262.—
459.—
498.50
145.10
187.50
53
article
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
« »Union«
Český průmyslový
54
article
416.—
388.25
1727.—
297.50
441.—
582.—
55
article
416 —
388.25
1726.—
299.—
440.90
580.50
56
article
Hospodářská úvěrní pro Cechy
Živnostenská
moravská eskontní . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská
banka pro země rakouské . .
dolnorakouská eskontní
58
article
»Merkur«, směnár. akc. společnus