1
masthead
17. května 1908. Císlo 136.
4
title
Z kruhů vědeckých.
5
article
Dr. Jos. Bělohlav
Dr. Jos. Bělohlav
Pán přírody.
Právem i neprávem pojmenoval člověk sama
sebe honosivě „pánem přírody“. Právem zajisté
uvážíme-li, kolik positivní práce vykonal v on
poměrně tak nepatrné době, jakou je přítomnos
jeho na zemi. Také příroda tvořila a tvoří stále
pro produkty její práce nenalezne člověk při
rovnání ve svém díle, velkolepost a mohutnos!
jejich bude mu vždy předmětem zaslouženého
obdivu a závisti. Leč jaká to nesrovnatelná doba
již měla tu přírodu pro své výtvory! Doha, že
miliony let zdají se nám malými pro její oce-
nění. Naproti tomu, odečteme-li dětský a jinoš-
ský věk lidstva, kdy člověk byl v pravdě dítětem
přírody, jí živeným a vychovávaným, odečteme-l
všechny dny tak zvané staré kultury, třeba že
tyto jsou, relativně ovšem, nanejvýš úctyhodny.
kolik pak vlastně let zbývá pro časové vymezen
doby, již bychom chtěli nazvati mužným věkem
člověčenstva, věkem emancipace jeho od pří-
rody? Věru, že ani na celá století nemohli by-
chom počítati a měřití tuto dobu, ve které se
stal z člověka-dítěte přírody její pán a vládce.
Při takovém srovnání, srovnání dob vyme-
zených oběma ku práci, a zejména v oprávně-
ném předpokladu, že stojným tempem, ne-l
ještě rychlejším a intensivnějším, pokračovat
bude člověk v díle započatém, mohl on nazvat
sebe právem pánem přírody. Slaboučký a ubohý
v doupatech stromů a skalních jamách před ne-
pohodou se skrývající, chvějící se obavou před
každou mátohou, vyrůstal silou svého rozumu,
své vůle a své práce v olbříma, který s mnohem
vělším oprávněním nežli druhdy Ludvík ono
známé „Stát jsem já“ může pronésti „Přiroda
jsem já“. Všechen povrch i nitro země, širé roz-
lohy vod oceanských, nebetyčné ledové stěny
vrcholy horské nuceny byly skloniti se před
majestátem jeho intellektu.
doktor
Jos
Bělohlav
Ludvík
6
article
A přece, praví-li o sobě, že je pánem pří-
rody, je to rčení nanejvýš honosivé a chlubně)
rčení, jehož oprávněnost vždy je a bude ještě na
dlouho toliko relativní, potud, pokud se nepodaí
ovládnouti člověku ony nesmírné prostory vzduš-
ného oceanu, zemi naši obklopujícího, pokud se
mu nepodaří učiniti je sobě za všech okolnosti
a pro všechny případy služebnými. Dokud tomu
tak nebude, dotud vždy bude chyběti jeho samo-
vládnému carství složka nejdůležitější: poslušní
poddaní, podmínka, bez jejíhož splnění je každá
vláda nemožna.
V dvojím směru pokoušel a pokouší se člo
věk o vítězství v tomto posledním zápase s při-
rodou: jednak aby spoutal škodlivé jemu živly
aby definitivně odpoutal výsledky své práce
námahy od jejich zlovolné libovůle, jednak aby
učinil je sobě aspoň tak dalece svým druhým
domovem, jak dalece toho dovedl při vodách
oceanů. S jakým výsledkem?
7
article
Poznal povahu a podstatu atmosfery, ovšem
ne ihned, jakmile počal o ní přemýšleti. Plných
1774 let od narození Kristova trvalo, než došel
ke správné představě, že vzduch, druhdy se
zemi, vodou a ohněm pouhý prvek, je hmota
složená. Vypočetl si její složení a shledal, že
v skládá dle objemu z 78.04% dusíku, 20.99
fyslíku, 0.94% argonu a 0.03% kysličníku uhli
čitého vedle vodních par a nezčetného množstv
prachových tělisek, tak nezčetného, že jen v oby
čejné světnici připadá jich na jeden krychlový
centimetr na 426.000. Nespokojil se však sezná
ním těchto poměrů jenom při povrchu země
snažil se stopovati je i do nejzazších končin
aby si pak uvědomil, že tyto zůstanou mu na-
vždy cizími. Stoupá-li ve výši 100 km. obsal
dusíku dle objemu na 95.35%, klesá-li tu však
chsah kyslíku na 4.65%, kysličníku uhličitého
na 0.00%, patrno, že tu pro život člověka ne-
bude nikdy místa. Leč cennějším nežli toto theo-
retické seznání byly člověku poznané vzájemné
Kristův
km
8
article
příčinné vztahy jednotlivých atmosférických či
nitelů, vztahy, které mu měly umožniti vniknout
zplna v tuto tajmenou dílnu přírody, aby sám
pak mohl vzíti do rukou otěže vlády nad jejím
živly a říditi je cestami neškodnými. Když snaby
jeho o násilné zdolání jejich ukázaly se nedo
statečnými a marnými, jakž jen o jedné z nich
jsme nedávno na tomto místě referovali, chce se
spokojiti aspoň včasným předvídáním blížícíse
pohromy. Bylo by však illusí domnívati se, že
aspoň v otázce meteorologické prognosy dospěl
člověk k definitivnímu vybojování svého zápasu
s přírodou. Tvrdí sice nynější ředitel rakouské
meteorologické centraly dvorní rada Pornter ve
své brožuře, že dosavadní výsledky prognosy
znamenají v 85 případech ze sta správné udání
budoucí povětrnosti, ale každodenní naše zku-
šenost učí nás, aspoň pokud jde o naše země,
přijímati toto tvrzení s jistou, avšak oprávněnou
reservou.
Poohlédněme se nyní po výsledcích sna-
žení člověka v onom druhém směru. Znám je
dostatečně „úspěch“ francouzské vzducholudi
„La Patrie“, jakož i realisace problemu létadla
dynamického Farmanem a j. Tam balon —
říkají mu „řiditelný“ — zde stroj — — po
ladě theorií nastupuje experiment — říkají „zda-
řeny — ideal mění se ve skutečnost, člověk
stává se v pravdě „pánem přírody“
Navazuje na poslední pokusy vzduchoplave-
cké vidí dokonce známý C. Flammarion Evropu
i celý svět zrevolucionován nedalekým již vyná-
lezem skutečné, praktické, dokonale ovládatelné
vzducholodi, která bude „ponejvíce jen doprav.
ním prostředkem užitkovým, nikoli předmětem
zábavy.“ Nastoupí nová forma civilisace. Hrani
ce zemí a států stanou se bezpředmětnými. Se-
veroamerické Státy splynou s Evropou bez ohle-
du na širá moře. Paříž sesousedí se s Londýnem.
Farman
Flammarion
Tama
Evropa
Paříž
Londýn
Pornter
Le Patria
9
article
Změní se poměry a podmínky stavitelské, ač
přímé odebírání pasažérů s oken a balkonů domů
nenastane, nanejvýš že k tomu budou sloužit
zvláštní terasy, kterým ustoupí naše nepotřebné
pak a překážející střechy. Jednotlivá veřejná
místa budou opatřena přizpůsobenými stanicemi.
Vzniknou jakési vzdušné omnibusy se stanicemi.
u nichž se budou pro nahodilé potřeby zastavo-
vati menší privatní vzdušné automobily. I pod-
mínky zdravotní se změní, an člověk bude se po-
hybovati ve sférách, kde je málo prachu. Zkrát-
ka vše — nač lze jen pomysliti. A kdyby nebylo
té mrzuté skutečnosti, že se člověk již ve výši
nějakých 8000 m začne k smrti dusiti, nic by
nevadilo, abychom se jednoho pěkného dne ne
podívali i na měsíc ...
Konečně u cíle! — bylo by možno zvolati
u cile tohoto nejúpornějšího, dlouhého a až po
tud marněho zápasu člověka s přírodou, zápasu
v němž tato zůstávala, zůstává a řekněme pře-
dem: navždy zůstane vítězem. Příroda, ne
člověk.
10
article
Nemůže zajisté nikdy vyhráti bitvu vojevůd
ce, který hned na počátku jejím dopustí se ta-
kové taktické chyby, jež ho a jeho vojsko dává
úplně v moc, na milost a nemilost nepřítelovu
A takové neprominutelné chy by
dopustil se právě člověk, když so-
bě předsevzal vyhráti svůj zápas
s přirodou — balonem, balonovo
vzducholodí.
Podstata problému je jednoduchá a byla
záhy rozřešena. Jest to prostě otázka plo-
vání tělesa v prostředí specificky
těžším, otázka, již formuluje známý zákon
Archimedův (287—212 před Kristem): těleso
tuhé, ponořené do kapaliny, ztrácí tu na vlastní
váze tolik, mnoholi váží kapalina, tělesem tím
vytlačená. Úbytek váhy ponořeného tělesa působ
na toto jako vztlak, který je pudí do výše k po-
rchu kapaliny. Železná koule (specifická váha
železa 7.7), vnořena do vody (specifická váha
1.0) padá dolů, stoupá však, vnoříme-li ji do
rtuti (specifická váha 13.6), puzena jsouc vzhů-
ru tlakem, jenž obnáší na každý krychlový cen-
timetr jejího objemu 5.9 gramů (13.6 — 7.7).
Archimedův
Krist
gram
11
article
Podobně led (specifická váha 0.992), ponořený
do vody, podléhá tu vztlaku, rovnajícímu se pro
každý cm jeho objemu váze 0.08 g, takze pro led
objemu na př /4 m obdržíme jako vztlak silu
250.000X 0.08 = 20.000 g, t. i. 20 kilogra-
mů. Silcu vztlaku puzeno, stoupá těleso v kapa-
lině, vynoří se z ní a to tolika procenty svého
objemu, kolik obnáší rozdíl specifických vah
obou. Při ledu a vodě vynoří se 8%% ledu nad
vodu, při korku a vodě 20%, při železe a rtut
59% objemu železa.
Uvedený zákon platí přirozeně i pro pro-
středí plynné, tedy také pro vzduch, ovšem to-
fiko v případě, že je tu vzduch prostředím speci-
ficky těžším nežli předmět v něm plovoucí resp.
se vznášející, Balon sám o sobě, podobně jako
železná koule ve vodě, nikdy by se nemohl vzné
sti do vzduchu, i kdyby obal jeho pomocí vnitř
ních snad per byl na sebe větší objem rozpjat,
poněvadž vždy váha jím vytlačeného objemu
vzduchu bude menší, než váha aparátu. A přece
balon, tato úctyhodná směsice plachet, provazů,
dřeva, železa i písku, vznáší se přes všechny
mathematické formulky Archimedovy ve vzdu-
chu. Ano, neboť to, co de facto „plove“ ve vzdu-
chu, je skutečně hmota specificky lehčí nežli
vzduch; ne balon sám, ale jeho náplň to je, kte-
rá stoupá určitou silou v prostředí těžším a unáš
př. tom s sebou i obal svůj a celý balon. Uvedl
jsme dříve, a že led do vody ponořený.
puzen jest v této vzhůru silou, rovnající se
váze 20 kg. Je zajisté samozřejmo, když bychom
zatížili tento kus ledu závažím na př. 15 kg, že
i potom bude ve vodě stoupati, ovšem že silou
již menší, jelikož vztlak snížil se tu na 5 kg.
Archimedův
kg
12
article
Jednoduchý tento příklad s ledem a záva-
žím objasňuje nám podstatu problému balono-
vého. Nikdo zajisté neřekne, že železné závaža
stoupá samo ve vodě; a stoupá-li přece, je to
proto, že je neseno ledem, hmotou specificky
lehčí nežli je voda. A tak je tomu právě při ba-
lonu. Balon zám a s veškerou svojí výzbrojí ne-
může stoupati ve vzduchu, on je v něm, zůstá-
vaje vždy hmotou čistě pasivní, toliko nesen ob-
sahem své náplně, která přírozeně musí býti
vždy specificky lehči, nežli prostředí, v němž se
nalézá.
Otázka „náplně“ balonu je jednoduchá. Již
zahřátý vzduch jako lehčí vzduchu obyčej
ného může sloužiti a také v prvých dobách slou-
žil za nosnou sílu balonu. Ovšem rozdíl vzduchu
byť sebe více zahřátéhe proti váze vzduchu oby
čejného je nepatrn, a tudíž nepatrná je i jehs
únosnost. Vezměme případ nejkrajnější. Je
den krychlový metr vzduchu 0° C teplého (pl
tlaku 760 mm.) váží 1.293 kg.; týž objem vzdu
chu na 100° C zahřátého váží 0.946 kg. Rozdi
obnáší tu při 1 m 347 grammů, což znamená
že každý krychlový metr 100° C teplého vzduch
„unese“ 347 gr. příteže. Aby tedy balon unes
asi 30 kg, musil by tu objem jeho činiti aspoe
100 m, při třech centech zatížení dokonce již
1000 m'. Poměry ty se však značně zlepší, už:
jeme-li za náplň buď svítiplynu nebo docela vo
díku. Zůstaňme při tomto. Kdežto 1 m2 vzduchu
váží 1.293 kg., váží týž objem vodíku toliku
0.0899 kg., to jest, je lehčí o 1.204 kg, coz
opét značí, že jeden m' vodiku „unese“ v nej
krajnějším připadě 1.204 kg přílěže. Jako ná
pln balonu, dodávají mu tedy vlastnosti udržet
mm
kg
14
article
se ve vzduchu ano i nésti s sebou určitou přl-
těž, je vodík plynem velice výhodným.
Znamená to však něco pro praxi? Nic. Jake
by to musily býti rozměry balonu, aby měl tent-
vznésti do vzduchu třeba jen tolik osob, kolik
jich „sveze“ naše modřanská lokálka! A lze
doufati, že se tyto poměry kdy změní a zlepší?
To je vůhec vyloučeno. Pokud náš vzduch ne-
bude těžší, pokud jeden m jeho nebude vážiti
více než uvedených 1.293 kg., potud, i kdyby
náplň balonová nevážila zhola nie, nennese
jen m této náplně nic více, než kolik obnáš-
rozdíl mezi její vahou a vahou stejného objemu
vzduchu, v našem případě tedy nic více než ma
ximalně 1.3 kg. za každý svůj krychlový metr.
Patrno tedy: skutečné praktické roz-
řešení otázky vzduchoplavecké je
na vždy nemožno potud — poku
neuděláme naši atmosferu jino
než je.
Ale dejme tomu, že bychom urobili balo
takových rozměrů, že by unesl na př. 100 osob
To možno učíniti. Nebudou-li nám vaditi roz-
měry balonového kolosa — přírodě zůstane t
lhostejno a my budeme míti aspoň radost, že
jsme na ni přes všechny její zákony vyzrálí
Dobře. Jsme tedy i s balonem ve vzduchu. Přá
dobré vůli a dosti peněz nie snažšího nad to.
Ale my bychom se taky rádi — má totiž být
balon „dopravním“ prostředkem — podívali
s ním trochu do světa. Snad přijde vhodný vítr
a ponese nás. Býti však hříčkou wvětru — to by
sotva odpovídalo idealu „panství““ nad přírodou.
Jake
kg
15
article
Ne — my sami chceme balon hnáti — dáme
mu lopaty, kříla, vrtule, uděláme prostě to, co
již před drahně lety dokázali jsme u lodí. K po-
honu křídel a vrtulí je ovšem třeba strojů.
Dobře — namontujeme i tyto — jediné hnutí
páky rukou strojníka stačí — abychom poznai
— že to takhle nejde a nepůjde.
Proč? Vždyť uvedeme-li v pobyb vrtuli lodní, lod
se rozjede — — Ano: ale leď pluje ve vodě,
její vrtule odráží se o vodu, odstrkuje sebea
tím i lod o ní — uvažme však, že se tu má
ona vrtule také o ce opříti. Jeť voda hmota,
vzduch ovšem také, ale hmota 774krát hutnější
než vzduch. Stroj, který při vrtuli lodní vyvolá
určitý efekt, musil by při vzduchu svoji sílu,
práci 774krát zvětšiti, aby docílil téhož efektu
— populárně řečeno: musil by býti 774 krat
větší než onen stroj lodní a tím i tolikráť snad
těžší — který pak balon by ho unesl?
Nechceme ani mluviti o odporu vzduchu,
který se balonu v cestu staví, na jehož překo-
nání, měl-li by balon pohybovati se rychlostí
aspoň poněkud slušnou, nestačil by stroj mnoho-
násobně ještě větší než uvedený. Řekněme, že
se to vše časem podá. Ano: člověk — pán pří-
rody! Problem rozřešen. Nechť však oněch 100
cestujících neopomene před cestou opatřiti se
poslodním pomazáním — pro případ, že by se
setkali jen s takovým „větříkem“, jaký na př.
minulého léta poznaly naše krajiny chrudimské.
Balon, balonové vzducholodi, nikdy se ne-
stanou idealem praktického dopravního prostřed
ku. Neunesou nic, jsou těžkopádné, nelze je
24
article
ovládati, rychlost jich pohybu bude vždy hle
mýždí — krátce: balon je přežitkem doby. Sku-
tečným idealem jsou tu jediné — létadla dy
namická. Pták létá a bez balonu — i člo
věk jak jednou dokáže. Farman theerii rez
řešil — náš Finger již od let proponuje nový
typ, jejž nazval „Cyklonem“. Cesta dobrá
správná — ale v theorii. Praktického významu
má stejně tak málo, jako ho měl a má balon.
A upřímně řečeno: právě v praxi to bez ba
lonu i v budoucnu nepůjde. Představme si, že
nám náš Finger, a býti to může, vymodeluje
jednou aparát, který vznese do vzduchu nějakou
tu desitku lidí a poletí s ní třeba rychlostí 50 km
v hodině. A představme si dále — že v celém
tom důmyslném stroji brkne najednou jen je-
diné kolečko, třeba jen tak velké, jako převodn
kolečko byeiklu — —
Člověk je pán přírody. Na zemi a vodě
ano. A ve vzduchu! Nic lehčího: zhuštěte
vzduch 774krát, učiňte jej vodou — a problem
ie prakticky rozřešen...
Český klub fotograrů amatéru
v Praze hledá ve středu Praby v některé
z živých ulic
fotograficky
oner
s většími vedlejšími místnostmi v otev-
řené zahradě
Ctěné písemné nabídky pod adresou
„Český klub fotografů amatérů v Praze.
Farman
Finger
Praha
Český klub fotograf
km
30
article
00000000000009000000000000000
9else ani 3ost vatovali naše šenyj piea
nnějšími korsetu. Siotce a tisíce Bokásanýjcí
fakt ovjvolává heslo vs3elané nuněj5í 3o bu:
„Refovma va čněrovačcel
Triumfala jest eeſotinou, na hitetou
3ávno oe čekalo.
Prodej v Prazes Perštýn č. 12; Pošu-
mavské pletárny, Vodičkova ul.: Vaní čková,
Přikop; Novák, Vodičkova ul.; Tesařová, Ferdi-
nandova tř.; Eliášová, Spálená ul.; Tesařová,
Žitná ul.; Krumpová, Letná; Čapek, Libeni
Pavel, Smíchov: Pojezný, Vinohrady; Pick,
Žižkov; Slavík, Nusle.
8577
900000000000
Novák
Tesařová
Ferdi
Eliášová
Krumpová
Čapek
Praze Perštýn
Vodičkův ulice
Spálená ulice
Žitná ulice
Žižkov
Nusle
Vanit čková
Letná
Libit Pavel
38
article
Spisy a časopisy nákladem J. OTTv
v Praze tento týden vydané.
Spisy a časopisy nákladem J. OTTv
v Praze tento týden vydané.
velký obrazový tý-
Zlata Přand, denník. Číslo 34. se
26 obrazy. Obrazová část tohoto čísla,
jakož i zvláštní příloba: Výstavní časo-
pis Zlaté Prahy, věnována je vesměs
jubilejní výstavé Obch. a živnost. komo-
ry pražské. Číslo zahájeno je nejnověj-
ším portrétem J. V. císaře a krále, na-
čež následují: fotografie cís. rodiny pře
60 letv, portrét arciknížete Frautišk
Ferdinanda, řada pohledů z výstavy,
Hergeselovy sochy z pavilonu města Pra-
hy, interienry výstavních staveb, mo-
mentky z poslední doby a j. v. Slovesná
část přináší většinou zprávy a články
o výstavě. „Zlatá Praha“ vychází každý
pátek v číslech a každých 14 dní v se-
šitech a předplácí se na čtvrtleti
s poštovní zásilkou
Hudební přiloha Zlaté Prahy.
Číslo 7. U jizerního jezn. Hudební obrá-
zek. Složil Jos. C. Sychra. Hudební pří-
loha vychází měsíčné a připlácejí na ni
odběratelé „Žlaté Prahy“ čtvrtletné
jinak stojí každé číslo
Knihovna Zlaté Prahy« Seš. 17. S.
Schandorph: První láska. Sešit 3. —
Knihovna tato vychází ve 14denních se
šitech a připlácejí na ni odběratelé
K 9.—
„Zlaté Prahy“ čtvrtletně . . .
jinak stojí každý sešit K —. 24
J OTTv
Přand
císař
Frautišk
Ferdinand
Hergeselův
Složil
Sychra
S Schandorph
Praha
Žlatý Praha
39
article
Heyduk, Spisy. Sv. XLV. Bohatýři
Zpěvy historické. Druhé, doplněné vyd. K 1.10
Heyduk, Spisy. Sv. III. Sekerník
Románová kresba z Povltaví. 2. vydání. K 2.20
Šípek, Čtvrtá kniha povídek a
humoresek. Ottovy Laciné knihovny
národní sv. 225. . . . . . . . . K 1.20
Dr.FIhich, O zkřiveninách páteře,
zvláště u dětí. Kniha rodičům, nčite-
lům a domácímu lékaři předložená. Se
3 vyobrazeními. Lidových rozprav lékař
ských čís. 81.
Weis, Revisor. Opereta o 3 jednáních
Text přeložil Adolf Wenig. . . .
Čechy. Díl XIV. Severní Čechy
Část II. Sepsali J. Kafka, A. E. Mužík
Dr. J. V. Šimák, Jar. Vrchlický. D
ohrazové části přispěli J. Král, K. Lieb-
scher, A. Papáček, Jar. Šetelik, v
. . . . . . . . . K 25.20
Schwarz.
Čech, Povídky, arabesky a humo-
resky. Illustroval V. K. Mašek. Seš. 11. K —.30
Malý Ottův Slovník naučný. Dvou-
dílný. Druhé, nezměněné vyd. Seš. 62. K — 60
Knihovna Lumíra. Seš. 8. Písen
o vrbě. Napsal V. Dyk. Seš. 8. Odbě-
ratelé Lumíra připlácejí na tuto přílohu
půlletně . . .
ri jinak stojí každý sešit
Ottova Laciná knihovna ná-
rodní. Sešit 9. Jos. Šír: Krkonošské
povídky. Seš. 4. . . . . . . .
Slavische Roman - Bibliothek.
Seš. 119. Prager Geschichten. Von Igu
Herrmann. Seš. g.
Stašek, Na rozhraní. Román. Seš. 27
Pražské Hospodářské Noviny.
Číslo 11. Z obsahu: Jak čeliti konku-
renci z Uher. Pokusy s hnojivem důsí-
kato-vápenatým. Racionelní pěstovánt
lnu. O důležitosti dobré vody v mlé-
kařství. Výstava severošumavské jed-
noty v Domažlicích. Drobnosti z praze.
Ovocnictví. Drůbežnictví. Stroje a ná-
řadí. Včelařství a j. v. Půlletně . . .
obrázková týdenní kro-
Heyduk
Ottův
Weis
Wenig
J Kafka
A E Mužík
doktor
J V Šimák
Vrchlický
J Král
K Lieb
A Papáček
Schwarz
V K Mašek
V Dyk
Šír
Prager Geschichten
Herrmann
Stašek
Povltaví
Čechy
Uhry
Domažlice
národní svatý . 225
Slavische Roman
Šípek
45
article
SVotOZOF, nika. Seš. 30. se 45 illu-
stracemi. Obrázky z jubil. výstavy (14
fot.). Z pražských dostihů (§ fot.). Po-
hřeb dra. Herolda. Příjezd němec. pa-
novníků do Vídně. Em. Oudříček. Slav-
nost Velikonoc v Petrohradě. Pomník
Zolův. Plynový automat. Dozvuky stu-
dentských Majales (4 fot.). Požařiště po-
sádkového kostela v Berlíně. Motorové
závody v Monaku. Závody v běhu. Jar-
ní damské mody a j. v, Císlo
Čtvrtletně poštou
Herold
Zolův
Vídeň
Petrohrad
Berlín
Monako