1
masthead
Ročník XXXXVII
2
masthead
V Praze, v neděli 17. května 1908.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. liste
přodallácí se
r Praze v sduiništraei
na měsíe . . . . . . 2 K
ns čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvejí donáikou, K 50 0 k
na měsle
na čtrit lata . . . . 7 K 50h
ve sllalkáck
na měsíe . . . . . 2 K 90h
Pošlon:
na niřsíe
na čtvrt leta . . . . v K e0
s drojí zisilkee
na měsí
vt . . . H k e
Praha
Pošlon
5
title
Dnešní čísle pro Prahu je o 18 stranácb.
Praha
6
article
Německý kartel proti našemu
právu.
Německý kartel proti našemu
právu.
C. k. důstojuíkům společné rakousko
uherské armády budnu tedy přece ješte
v tomto jubilejním roce gáže zvýšeny!
Tak oznamují radostně oficiosové vídeňšt
— šťastným rakouským národům. Na dnešn
společné ministerské radě dají prý mi
nistři uherští svoje konečné svolen
k vyplnění tohoto přání vojenské správy
Zdali se k tomu Maďaři uvolili z adar mo.
o tom ovšem přemnozí lidě silně pochybují
zejména ubozí Chorvaté, Slováci
Rumuni, kteří znají Maďary z blízka.
Avšak což sejde na starostech nemaďar
ských a neněmeckých národův
jen když páni ministři mají opět jednu sta
rost s krku. Na tom dnes záleží v obou po-
lovinách říše vše. Tam v sedle upevněný
Košut, zde v křesle upevněný Becka
mezi nimi uprostřed upevněný bar Aehren
thal: totě blažených oficiosů uskutečněný
ideál. Avšak, jen aby se jim přes noc ne-
rozsmeklo to veliké štěstí v hrsti! Radost
je pěkná bylina, jen škoda, přeškoda, že —
kořínků nemá, praví naše znárodnělá
písen.
Zejména na trvalost štěstí ministerského
předsedy pana bar. Becka nechtěli bychom
té doby vsadit ani hlavu — páně Práškovu
jakkoli prý nám může býti zárukou, že
Beckem chystaný jazykový zákon nebude
tak zlý, jak se bojíme,
Mámeť své »kacířské přesvědčení«, že
roh polykratského štěstí Beckova kvapně vy
sýchá a že bude to opět tvrdý křemen
otázky české, o nějž se přerazí.
Zvěstuje se sice právě z Vídně, kterak
prý se tam ve vší tichosti osnuje karte
německých klerikálův a křesťan-
ských sociálův s německými libe-
rály ku pospolitému řešení ja
zykového sporu v Čechách, t.
po česku — kartel německo-nacionální proti
našemu dobrému právu na úplnou
rovnost jazyka našeho ve veřejné správě
našich trojjediných vlasti.
A kmotrem tohoto kartelu jest patrně
sám pan baron Beck. Hádáme tak z vřelé
sympatie, jakou oílciosní »Zeit« víta
tento německý novotvar.
Maďar
Chorvat
Slovák
Rumun
Beck
Práškův
Beckův
Vídeň
Čechy
7
article
»Sporem jazykovým v Čechách« vykládá
»nadešla úplná desorganisace správy. Potřeba
utvořiti jazykový zákon, ještě nikdy
nebyla nutnější a patrnější jako dnes. Vůč
těmto otázkám, které vtisknou vnitropoliti-
ckému životu nejbližší budoucnost
svou pečeť, jeví se býti národní karte
německých stran nejvyšší nutnostíl-
Jedině taková orgánisace může prý na
venek (t. j proti nám Čechům) usnadniti
rozřešení. Leč právě tak je prý zapotřebí po-
dobného kartelu v nitru německého tábora.
Neboť až dosud prý každá strana (německá)
— vykládá Beckův hlásník — hleděla
v národních požadavcích přetrumfnouti svou
sokyni. »Mnohdy se tak dálo proti vlastnímu
lepšímu přesvědčení a ohledy, jež při tom
rozhodovaly nepocházely ani tak z pra
vých zájmů národa, jako spíše z interesu o za
chování strany. Kdo zvedal nároky co možná
nejneskromnější, ten mohl být jist pochvalou
a nadšením svých voličův a tak lze pochopiti
proč a každá strana při této licitaci hleděla
přebíti svou konkurentku z vlastního národ-
ního tábora. Tomuto závodění má nyní ná-
rodním kartelem býti učiněna
přítrž(?!). Německé strany shle
dají se jednomyslně na půdě s po
lečného národněpolitického pro-
gramu, útočná síla jejich nebude na příště
roztřištěna ani ochromována, nýbrž všem do-
staví se rozum hledět pouze možného do
síci a rychle zjednat v celém souboru otázek
jazykových zákonem pořádek na dále již ne
postrádatelný.«
Čecho
Beckův
Čechy
8
article
Jakobychom slyšeli samého pana Vladi-
míra Becka. Avšak což takového sjednocen
všech německých stran o pospolitém národně
politickém programu dosud nebylo? Což ne-
černá se v kronice Cislajtanismu pověstný
svatodušní program německýci
obstrukčníkův jako klasický doku
ment, jak vypadá ta německá »moudrost«.
»rozšafnosit« a »spravedlivoste.
vůči nám Slovanům a Čechům zvlášť, když
předáci všech německých stran pospolitě se
dají do svorné práce. Či nebyl onen zpupný
svatodušní program Němcův ze dne 20
května 1899 také dílem německo
nacionálního kartelu? Byl! Sjedno-
tilyť se na něm a podepsaly jej tyto něme
cké strany: Německo-lidová, ně-
mecko-pokroková, německo- vel-
kostatkářská, volné německ
sdružení a strana — křesťan sk
sociálníl
A jak dlouho a jak důkladně o něm
všichni matadoři zkartelovaných těchto ně-
meckých stran (vyjma schönererovce) praco-
vali! Co znamená tedy panem Beckem
favorisované druhé vydánítéhož čistého
kartelu, než opět podobnou nestvůru aro
gance a chauvinismu německých hegemonův?
Vytáhnou prostě ze šuplíku ten svůj stary
pohoršující a krvavě nás urážející svatodušn
německý program hanebné paměti a presen
tují ho vládě jako minimum svých poža
davkův. —
Předvídá to asi sám p. bar. Beck dobře
a proto — pobádá nás Čechy, abychomsi
na svou obranu zřídili zas
kartel svůj! To prý by byla náramně
pěkná věc.
Vlad
Beck
Slovan
Čecho
Němcův
Německo
9
article
»Proti národnímu kartelu německému —
český kartel« — domlouvá nám přítelíček
v »Zeitu« jako učiněný milius: byl by v nej
vlastnějším zájmu Čechův, aby se dospělo
k cíli a nebylo žádných vítězův ani pora-
žených. () Budou-li proti sobě státi dva
velké národní kartely, dojde ke
smíru snáze, nežli když zapotřebí tucet
stran dostati pod jeden klobouk. Při dobré
vůli vždy dva spíše se dohodnou nežli tucet,
z nichž jeden druhému vždy nedůvěřivě
závistivě chce půdu odkopat«
Vidá, vida! Jaká to pojednou až do-
jemná starost o naši kůži! Kde se jen ne
nadále nabralo — v »Zeitu« tolik lásky
k nám? A přece rozumíme I.— Jeho Exce-
lenci panu bar. Beckovi začíná býti z české
otázky úzko — rád by se jí hodně lacino
zhostil, ale čím blíže k ní přistupuje, tím
více poznává, že to půjde spoře s problé-
mem: nasytit vlka, aby neubylo kozy. Nie
přý jej už dávno tak nezarmoutilo a neroz-
čililo jako rozbroj mezi německými liberály
a klerikály, pro aféru Wahrmundovu vzpla
nuvší. Již doufal, že je požár šťastně uhašen
a v popelu jeho počal roubit svůj libe-
rálněklerikální kartel všech
Němcův pro řešení česko- německého
jazykového sporu dle konceptu
Pradova.
Ale požár v německém táboře znovu
vyšlehl — viz události včerejší ve Styrském
Hradci, jakož i kvašení mezi klerikály a
Čechův
Beck
Wahrmundův
Němcův
Styrský Hradec
10
article
liberály ve Vídni — a proto se ohlíží Jeho
Excellence honem po stříkačce — če-
ského kartýlku, vůči němuž by ihned
Němci byli v jediném tému shluklí, který
by ale početně proti německému kartelu
v parlamentě měl se asi jako 1 : 3 a
tudíž by nás naprosto neuchránil před
porážkou, jakmile bychom se dopustili vůbe
lé zpozdilosti, že bychom otázku svéh
rovného práva ve veřejném životě.
rozřešenou davno zákony zemský m
i základním státním zákonem říšským zůsta-
vili na rozhodnutí nahodilé cizí většiné ví-
deňského parlamentu na úkor výhradního
práva sněmu království českého! — Avšal
tentokrát bohda již my Češi neprohlou-
píme ! —
Němec
Avšal
Čech
Vídeň
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 16. května. (Přípravy ke slo-
vanskému sjezdu.) Z Petrohradu došl
zpráva, že se tam dne 24. t. m. vykoná porada
ruských politiků se zástupei rakouských Slo-
vanů, drem. Kramářem, Iv. Hribarem a drem.
Glěbovickým o přípravách ke slovanskému sje-
zdu. Jeden z petrohradských denníků dodal
k této zprávě, že rakouští Poláci jsou již ochotn
vysleti své zástupce na předběžnou konferenci
jež má pýti v letních měsících svolána do Praly
a že vyzvali také petrohradské polské kolo, aby
se konference té zůčastnilo svými delegáty.
Zdá se, že zpráva petrohradského listu, po-
kud se týče Poláků, jest předčasná. Krakovské-
mu „Czasu“ sděluje se totiž z Vídně, že v ta-
mějších polských kruzích není doposud pranic
o tom známo, kdo by byl jménem Poláků uzns
potřebu, účastniti se slovanského sjezdu. Tak
nie se neví, kdo by byl vyzval petrohradské pol-
ské kolo, aby vyslalo delegáty do konferenc
pražské. Samo videňské polské kolo vůbec s
tou otázkou dosud nezabýkalo
V Praze, 16. května. (Fuse koalič-
ných stran uherských.) „Pesl. Lloyd
vyžádal si u colé řady maďarských poslaneů
všech stran dobré zdání o chystaném sloučení
koaličných stran v jeden společný vládní klub
Z došlých odpovědí nejobsažnější jest odpově
Iva
Hribar
Polák
Fus
Lloyd
Praha
Petrohrad
Vídeň
12
article
Emer. Sziváka, z níž bereme něktaré od-
stavce. Idea nového seskupení stran jest dle
jeho mínění nejen platonieký projev srdce, nýbrž
výsledek vážných rozhovorů, jichž pod-
klad přijat sympaticky také na nej-
vyšším mIstě. Ústavná strana nebyla by za
nekterých podminek proti sloučení. Hlavní po-
mínkou by bylo zachovati status quo v otázkách
státoprávních: jednoteu armády, společným di-
plematickým zastoupením v cizině a institue
delegaci nesměle by se hýbati. Jednání s pa-
novníkem prý už zahájeno a vytknuta možnost
dohody. Optimisté očekávají od ní dalekosáhli
národní ústupky; ale i pessimisté ve straně ne
odvislosti doufají, že na takovém podkladě bylo
by n.ožno ozřešení dávného sporu. Koruna
klade prý váhu na to, aby strana nebdvíslost
nepřeceňovala důvěru jí věnovanou a neoslabo
vala dílo Deákovo. V oboru vnitřní politiky jest
množství otázek, k nimž maďarské strany ne
mohou znujíti zatím přesného stanoviska, poně
vadž nutno dříve stanoviti zásady, jimiž se budo.
řiditi v zápase s národnostmi a sociálními demo
kraty, jejž přinese nová situace, vzniklá volebn
opravou. Celý správní aparát musí býti v Uhrácl
přetvořen, aby vyhovoval specifiekým maďar
ským zájmům. Mezi hlavní úkoly, jež by měly
prověsti spolčené strany, Szivák počítá sestát
nění veškerého školství, reformu sněmovny ma-
gnátské, opravu tiskovou, zákonodárství dělni
cké, zastoupeni zájmů hospodářských, opraru
bursovní, kodifikaci správního práva, eírkevn
politiku, vesměs otázky, na které si žádná z ny
nějších stran netroufá. Pokud se týče klerikálne
Deákův
Szivák
13
article
strany lidové, pisatel míní, že by se k fusi ne
připojila, poněvadž jí brání stanovisko v otáz
kách cirkevně-politických. Sotva by však s n
šla do oposice část nynější strany ústavní, ku-
pící se kolem hr. Andrásse, poněvadž právi
v otázkách eírkevních je tato skupina rozhodně
liberální.
Ze Lvova, 14. května. (Svaz všesokol-
ský a Poláci.) Snaha o združení všech slo-
vanských sokolských obcí se nezdařila, jak je
už známo, proto, že Polácí odepřoli vstoupit
do společného svazu. „Kur. Lwow.“ vrací se n
úvodním místě k tomuto novému polskému od-
poru proti slovanské vzájemnosti a spatřuje
v něm právem nedostatek prozíravosti. Zahleděli
jsme se příliš sami na sebe — praví — a v sobě
vidíme celý svět. Zatím osudy naše i osudy bra
trských národů vyžadují čehosi jiného. Bratrské
národy žádají na nás společnou práci, žádaj
redle vlastenectví také cit pro sjednoceni, poně
vadž v tomto citu spočívá záruka, že slovanský
svět odola povodni germánské. Naše politika je
neproziravá. Přeceňujeme vlastní síly, pohrdáme
spojenci, byť tak ideovými, jako jest Sokolstvo
které zavazuje pouze k idcovému projevení síly
a velikosti slovanské. Pohrdáme spolky, zapomí-
najíce, že spolek je síla, zvláště když jej tvoř
národy stejné krve. Polští Sokolové nepřistoupili
ke všeobecnému svazu, poněvadž okamžik, kdyz
se rozhodovalo o této otázce, byl jiný, než nyní
Polák
Sokol
Lvov
všeobecný svaz
Polácet odepřoli
14
article
„Kur. Lwow.“ něchce rozbírati správnost dů
zedů, jež vedly k záporné odpovědi Poláků, alo
znovu připominá, že národní rozum a prozíravos
přímo přikazují, aby Pöláci nezhrdali pozváním
do bratrského spolku. Podáme-li — praví —
ruku slovanskému Sokolstvu, i když nie neziská
me, jiště ničeho noztratíme a při tom nelze po
chybovati, že posílíme stanovisko své i jejich
Každ, spolek se zavírá za uřčitých podmínek
Ty by musily býti ovšem takově, aby nám vy-
licvěly, sic by spolek nebyl odůvodněn . ..-
Ze Zádru, 13. května. (Nový mis to-
držitel.) Zdejší „Hrv. Kruna“ se dovídá, ze
se vyskytl nový kandidát na místo místodržitel
ské, které se uprázdní odehodem chorého M
Nardellia. Kandidátem tím jest prý posl. dr
Ivčevič, jenž by byl ochoten převzíti úřae
daimatského místodr žitele.
Polák
Kruna
Ivčevič
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Bar.
Kníže Nikola onehdy položil základ n
vému městu barskému. (Česká k. k. město
Bar chybně přeměnila ve Hvar, ostrov dal
matský). Starý Bar lurecký pevnosť a město,
jako v Čechách Terezin a Josefov. Co se stal
černohorským, pozbyl významu pevnosti; za t
pocítila se potřeba, aby zátoka barská na Ja
derském moři byla využitkována pro obchodní
styky, a za tím účelem bylo třeba postaviti n
břehu zátoky nové, obchodní město, při němž
zátoka brzy se promění v jeden z nejlepších
nejživějších přístavů Jaderského moře. A to
muto novému městu barskému kníže Nikola po-
ložil základ.
Bar má všecky podminky, aby se stal dů-
ležitým obchodním místem, spojujícím Balkán
zvláště jeho srbskou čásť s Jaderským mořem
a tím s Italil a Francií.
S pevniny jest obklopen vysokými poho-
řími, jež slovou Sutorman, Rumija, Lisiňa
Možur. K jihu se tyto hory stupnovitě niž
až k řece Bojaně. Temena hor jsou i v lel
pokryta sněhem, a úpati jejich při moři nezn
zimy. Podnebí je velmi lahodné a zdravé. A
začnou nové město barské stavěti, zajisté budou
pamatovat i na to, aby učinili čeho třeba ku
zřízení klimatiekých láznl.
Na celém pomoři jadranském není tako
Nikola
Lisiňa Možur
Bara
Hvar
Čechy
jaderský moře
Balkán
Francie
Bojana
Terezin a Josefov
16
article
V drobném paouetit
ranní číelo o sob5 . . . za 8h
. . . za 2 b
ve flialkách na veakověa
zsnní časlu. . . . . . . . 10h
edpolední . . . . . . . . 4b
Inserát
platí se hotově napřed.
Přežplacení a inserty piljímá s dmini-
strace v Marianské sliel J. 3.
Tam nacházejí sn též redakee
Biskirna a ezpodice „Národnich Listá“
Bukopisy so nevraesji.
cdpoledni
Národnich
Bukopisa
17
article
vých oliv jako v Baru. Olivy jsou tam veliké
jako sosny a košaté jako šlépy. Dosud tam rodí
a v plně síle jsou olivy, sázené Benátčany pře
400—500 lely, před dobytím Baru od Turků.
V Baru rodí se pomeranče, citrony, fíky, vinná
rěva a nejušlechtilejší ovoce všeho druhu. Slo-
vem, Bar s okolím co do přírodního bohatství
málo bude míti na Jadranském moři souperů.
Proto založení nového města barského jest
jedním z nejslavnějších a Černé Hoře nejpro-
spěšnějších činů panujícího knížete Nikoly.
Agenti provokatéři v Bosně.
V kraji baňalackém v Bosně potulují se
placení agitátoři, jejchž úkolem je vyprovoko-
vati výtržnosti, které by hned byly nazvány po-
vstáním, jako povstání by krutě byly potlačeny
ozbrojenou moci, načež by se dila ujala admi-
nistrace, aby národ ještě krutěji sevřela politicky
i národně. Provokátoři obešli již okresy bosensko-
gradišlský, novský a sanskomostský. Navštěvují
vážené srbské předáky a vlastence, vydávají se
jim za členy povstaleckých čet v Starém Srbsku
a dolazují se, zdaž by se v Bosné najíti mohli
lidě, kteří mají zbráně a ochotni byli se jich
chopiti, až povstalecké čety starosrbské přijdou
a zahájí povstání proti Rukousko-Uhersku. Agenti
lito mají řádně pasy. Jeden z nich nemá na
ruce prstů a vypravuje, že mu je utrhla puma,
kterou v Mskedonii hodih.
Obyvatelstvo učinilo úřadům oznámení o těchto
lidech, ale úřady nepodnikly proti nim ničeho.
čímž utužují v obyvatelstvu po dezření, že agenti
jsou policil zjednaní provokátoři.
Oliva
Benátčan
Turek
Nikola
Provokátor
St
Černá hoře
Boseň
RukouskoUhersko
18
article
Války s Ruskem Tarecko nechce; ale
co chce ?
Pomocí německého tisku Turecko rozptý-
lilo pověsti, jakohy bromadilo vojska svá na
jižní hranici Kavkazu, aby válečně napadlo Ru-
sko. Avšak faktém zůštává, že tam Turecko
vojsko hromadí. Proč tedy a proti komu?
Turecko pomýšli na zachvácení severní
provincie perské, Adrbedžanu. Adrbedžan hraničí
s jedné strany s tureckými zeměmi v Malé
Asii, s druhě strany s Kavkazem a jest obydlen
obyvatelstvem turecký m. Proto že pak Turci
jsou učelivými žáky Němců, pochytili od nich
také ideu národnihu sjednocení, a jménem pan-
tureismu chtějí se zmocniti řečené provincie
per ské
Persie jest bez ochrany. Na Rusko počí-
tali nemůže, neboť ono je zaměstnáno věcmi
sobě bližšími. Německo pak, odvádějíe pozor-
nost Evropy od východu do Marokka, vyštupuje
na východě jako rádce a protektor Vysoké
Porty-
Turecko nehofoví se přímo k válce s Ru-
skem ani s Balbarskem, jak jiní turecké zbro-
jení vykládali, ale záchvatem Adrbedžanu značně
by porušilo zájmy Ruaska. Rusko má v Adr-
bedžanu bohaté odbytiště svých průmyslových
výrobků. Ruská dráha je dovedana až do
Džulfy na severní perské hranici. Od Džulfy jde
do hloubi Persie silnice, přizpůsobená tak, aby
položením kolejnie rázem mohla býti proměněna
v železnou dráhu. Adrbedžanem jde cesta k Per-
skému zálivu. Tato cesta se Ruskem uzavře,
jakmile Adrbedžan bude v rukou Turecka.
Turek
Němec
Rusko
Turecko
Kavkaz
Asie
Německo
Evropa
Maroko
Adr
Persie
19
article
Nelze si pro Turecko mysliti vhodnějšíh
okamžiku, aby si z Persie vykrojilo, co se mu
libi. Persie je slabá a rozháraná a má za rádce
totéž Německo, které stoji za Tareckem a je
přirozeným soupeřem Ruska. Všecko prohlašo-
vání, že Turecko nepomýšlí na válku s Ruskem,
má jen ten účel, aby Rusko bylo zirženo od
hájení svých zájmů v Persii, až na ni Turecko
napadne.
Anglie má podobný zájem v jižní Persii,
jako Rusko v severní. Oba tyto státy jsou nyní
o své zájmy v Persii dohodnuty a není mezi
Turecko
Persie
Německo
Rusko
Anglie
20
article
V Praze, 16 května.
Praha
16 květen
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 15. května.
Praha
22
article
6— (Kronika) Nejen zlosť a mrzutos
na nás houfně dolehají z Vídně! Také vlídnějš
strana penízku se někdy obráti! Onehdy hned
radostná slovanská zvěst! Slovanské spolky aka
demické sestoupily se tam v jednotný Svaz
Dvacet a jeden náš spolek si podali rucel
Zpráva, jakou si už dáte libit! Nezů-
stane-li na pouhě formalitě, snad se tu hlás
k životu zárodek, který by do budouena moh
něco znamenati!
Je vlastně s podivem, že Svaz neutvořen
už dávno! Dvacet jeden spolek, hlavní zájem
společný a nesjednotily se! Nepomyslili na toh
Nepomyslili, co společného, že třeba hájit spo-
jenými silami! A jestli váha průměrného stře-
diska nemnoho vynese, že spojené sily deseti
dvaceti spolků už spíše na váhu dopadnou.
Pouhá arithmetika mluví. Počet členstva prů-
měrem 50—100, jedenadvacetkrát dá už číslie
úelyhodnou! Dva tisíce hlav, není-li to už síla?
A síla k síle se kloní!
Co však arithmetika
Idea má tu slovo! Slovanské spolky
se našly! Konečně! Dlouhou dobu, celá desíli-
letí trvaly vedle sebe a nevěděli o sobě. Potká-
vali se, působili na krok od sebe, na podán
ruky, ale neznali se. Cizí sobě navzájem, jakoby
vysokou hrází od sebe odděleni, žili a zápasil
se svou málomocí. Dávno, hned od svého po
čálku, pojila je páska společného zájmu, ale
nepozorovali toho. Nebyli si vědomi své sou-
vislosti. Drobné národní spolky zrovna jako
velká tělesa národů! Drobně spolky v poměrecl
sídelního města, věrný obraz svých národů
poměrech — říše! Každý o sobě se trmácel,
málomocen se bil s úkolem, na který nestačilv
Vídeň
23
article
sily, nevěda o druhu, nestaraje se o něj! Lete
desitileti tak míjela v lopotě beznadějné.
Až vzešlo poznání
— Spojit se třeba
Tak jednoduchá pravda! Ovšem, k po
znání nejjednodušších pravd dospívá člověk až —
nejpozději!
Dnes síla a moc Němectva jednotného př
padá všem tak jasna a samozřejma. A jak tn
valo dlouho, než ji dovedli pochopiti sam
Němci!
O pověstné studentské slavnosti na Wart-
burce r. 1817 poprvé mládež německá zaslechla
ohlas idey dosud tak vzdálené
— Buď každý z vás nejen vzdělancem
člověkem, ale předovším Němcem! Vyzuj se
z pout svého egoismu, svého provincialismu
svého dialektismu a povznes mysl vzhůru
k hrdému vědomí celonárodnímu! Hauba mla
dému odchovanci věd, necítit se víe než Sa
síkem ci Hessem, Frankem či Švábem. Prusem
či Rakušanem, Bavorem či Švýearem ! Budoueně
přestaň ta drobnopitva kmenová mezi námi
Stvořme jediné mohutné těleso, veliký a statn,
celek kulturný ! *)
Na tu chvíli síně Wartburku sic rozléhal-
se ozvěnou hlučného souhlasu, leč mladikůn
Hessům, Švábům, Sasům zněla slova rečník
leda jako smělá improvisace, zatím málo —
nezcela srozumitelná. Uběhlo ještě půl století
než dozrála velkoněmecká idea a co všecko
muselo přijíti, nežli všestranně pochopenal
Němec
Hess
Franco
Šváb
Prus
Rakušan
Bavor
Švýear
Sas
Warta
24
article
Jaký úkol si vytkl nový Svaz
Pokud veřejnost zvěděla, mluví se o »spo
lečných přednáškách«, o »společném postupu slo
vanském« ... Podobné obratyl
Trochu příliš — povšechné
*) Mluvil na slavnosti emisar Ludvíka Jahna
potomka českého vystéhovalce, který na počátku mi
nulého věku učil Němce německy myslet a cítit.
Společnost akademiků, rozumí se, nemůže
sledovat elle světoborné. Všnk těleso, které du
opravdy chce k životu se hlásit, má úkol prvn
a nevyhnutný: ujasnit sobě účel a — pro
středkyl
»Slovanské Svazy« poslední dobou vznikly
už v různých oborech. Potřeba je vyvolala
Svaz Sokolstva nedávno se ustavil. Svaz slo
vanského hasičstva o něco dříve vznikl, svaz
novinářstva působí už zdárně několik roků. Na
jednoty hospodářské i průmyslové, ústavy pe-
něžní, umělecké i vědeeké krok za krokem
dojde. Ve všech oborech jeví se potřeba jednoli
sily a vahou nabytého hlasu zjednávat platnost
zastoupeným zájmům. Tak cestou zájmových a
stavovských jednot přivedena k vědomi svého
významu z prvu tělesa národní! Tak časem, pro
středkem Svazů pronikna k vědomi význam
vyšší jednotky kulturné, jednoty kmene!
Jahn
Němec
25
article
Velké úkoly nejsou hravy. Také dnešním
Svazům jest překonávati svoje překážky!. Pro-
stornou vzdálenost, především! Není snadno,
zbudovat Svaz, když přivtělené spolky sídli o
sebe daleko do všech končin, na západ, východ
na sever i jih ! Arcizuž nesejde na nějském stu
kilometrů v době telegrafu, telefonu, aujomobilu
Leč z předních úkolů Svazu je přec jen slyl
členstva! Třeba se poznávat, zvykat na sebe
budit vzájemnou důvěru k sobě! A předevšín
první obtíže překonávat! Jazykové obzvláště
Třeba se osmělovat, cvičit, navykat sluch, na
bývat jisté praxe a utvrzovat se! A na to je
z Prahy do Lvova, do Záhřeba, do Lublaně
křížem krážem, pro všední případ přec jen
trochu — daleko.. Nezbývá, než se obmezit na
slavnostnější chvile, na občasnou návštěvu, za
jiždku, výlet, po případě sjezd. A ostatek spo
lebnout na pilnou — korrespondenci. Ústroj
poněkud těžkopádné!
A tu hned bije do oka výhoda nového
Svazu! Ve svém sídle se mohl sestoupit
západ
východ
Praha
Lvov
Záhřeb
Lublaň
26
article
Čienstvo není rozplýleno do všech světa konči
Čienstvo není rozplýleno do všech světa konči
všecko je soustředěno, může se denně viděl
může pěstovat nejživější styk, stále a trvale
Centrála řše jeví se tak v okolnostech daných
jako klassická půda pro vznik »slovanských
svazů« všech stavů a oborů. Vídeň, dnešní po-
lohou věcí, měla by vlastně vychovávat a do
vš ch končin řiše vysílat nejdokonalejší, protože
nejlépe vyzbrojené zástupce idey kulturně sjedno-
ceného Slovanstva! Kdež ji nde jako v » Bábelu
na Dunaj « má slovanský inteligent tak snadnou
možnost pěslovat tak všestranný a trvalý slo-
vanský styk, proniknout do společenského ovzduší
a osvojit si prakticky jazyk všech slovanských
vétví jako zde?
A úkol nového Svazu už — sám se rýsuje
Šťastnou volbou prostředků způsobit co
nejčilejší vzájemný slyk vši slovanské akade
mické mládeže, soustředěné v dunajském mě
stě! Znenáhla strhat a odstranit překážky ne-
šťaslného předsudku, jež dlouhými věky nevě
domosti, nastavěny mezi příslušníky různýeh
slovanských větví! Způsobit, aby příště rok ee
rok celými řadami vycházeli z Vídně už před-
stavitelé budoucí nové inteligencle slo-
vanské, již pověstné dosud »jazykové obtiže«
jsou — přemoženou věcí! Výchovat nové poko
lení vědomé si úkolu příštího velikého kul
turního celku
Krásný úkol
Hodný nějakého závodění talentů — org-
nisačních!
Aby jen se ve Svazu našlil
Nenl těžko rozeznat, kde vězí příčina naši
národní slabosti, na kterou stále žalujeme. Vězí
v nesrovnalosti našich slov a našich skutků
Ž jeme v ústavném státě a voláme po svěm
právu. Ve státě ústavném rozhoduje většina
naše většina je slovanská. A přece nejsou
říši Slované živlem rozhodujícím. Panuje neslo-
vanská menšina a bude panovat, dokud Slované
nedovedou srovnat svoje skutky se svými slovy.
Slovan
Vídeň
Bábel
Dunaj
27
article
dokud budou jednat, jak jednají dosud. Mluví
proti neslovanskému státnímu jazyku, ale nesta-
rají se, kterak jej — nahradit. Horli proti nad-
vládě neslovanskéhu živlu a sami ve chvlli
vážné a na místé rozhodujícím užívají kultur-
nébo prostředku — neslovan ského
Nemožno, aby se přiklonil ú spéch ke straně,
kde slova a skutky stoji k sobě v rozporu tak
křiklavém. Slovaně v říší nepřestanou být
živlem podružným, inferiorným, který musi sná-
šet panství a nadvládu druhého živlu, dokud
význam a váhu státního jazyka jako prostředku
kulturného nedovedou opatřit svým živlem —
vlastním, dokud jako Slované za všech připadů,
na všech místech a ve všech funkcích, i nej-
vážnějších nebudou, jednat — po slovansku.
A to je ovšem otázka kultury, otázka vý-
chovy slovanské, otázka slovanské — školy.
Je olázka lepši badoucnosti, aby Stované
svoje školy si zařidili tak, aby na příště vy-
cházela z nich inteligence vyzbrojená znalosti
slovančiny, kulturně sjednocená společným —
prostředkem kuliurným.
Od té chvíle, kdy Slované v říši začnou
se obcházet, spolu jednat a svoji záležitost vy-
řizovat výhradné po slovansku, od té chvile kdy
Slované v parlamentě nebudou mluvit jinak než
so slovansku a nebudou potřebovat jinak mluvit,
protože si budou bez oblíží rozumět — od té
chvile teprv odpadne dnešní nesrovnalost ústavná
»většiny, která si dává panovat menšině« a při-
padne jim právo přirozené kulturní většiny, aby
si vládla — sama.
Slovanské školy, jakých vymáhá naše bu-
donenost, dosud nemáme. Nezbývá, než pomá-
hati si zatím pomůckami prozatímnými!
Tak výhodná situace, jaká kyne Svazem slo-
vanských akademíků ve Vidni, tak snadno se
nenaskytne
Kéž bude ji využilo co nejvydatnějí n
prospěch velkého díla budoucího
Slovan