ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3a249fb0-75a3-11dc-814e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 53, org 2, person 57, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII
2 masthead
V Praze, v neděli 17. května 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 136
4 article
Na rannt a odpol. liste přodallácí se r Praze v sduiništraei na měsíe . . . . . . 2 K ns čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvejí donáikou, K 50 0 k na měsle na čtrit lata . . . . 7 K 50h ve sllalkáck na měsíe . . . . . 2 K 90h Pošlon: na niřsíe na čtvrt leta . . . . v K e0 s drojí zisilkee na měsí vt . . . H k e
Praha Pošlon
5 title
Dnešní čísle pro Prahu je o 18 stranácb.
Praha
6 article Německý kartel proti našemu právu.
Německý kartel proti našemu právu. C. k. důstojuíkům společné rakousko uherské armády budnu tedy přece ješte v tomto jubilejním roce gáže zvýšeny! Tak oznamují radostně oficiosové vídeňšt — šťastným rakouským národům. Na dnešn společné ministerské radě dají prý mi nistři uherští svoje konečné svolen k vyplnění tohoto přání vojenské správy Zdali se k tomu Maďaři uvolili z adar mo. o tom ovšem přemnozí lidě silně pochybují zejména ubozí Chorvaté, Slováci Rumuni, kteří znají Maďary z blízka. Avšak což sejde na starostech nemaďar ských a neněmeckých národův jen když páni ministři mají opět jednu sta rost s krku. Na tom dnes záleží v obou po- lovinách říše vše. Tam v sedle upevněný Košut, zde v křesle upevněný Becka mezi nimi uprostřed upevněný bar Aehren thal: totě blažených oficiosů uskutečněný ideál. Avšak, jen aby se jim přes noc ne- rozsmeklo to veliké štěstí v hrsti! Radost je pěkná bylina, jen škoda, přeškoda, že — kořínků nemá, praví naše znárodnělá písen. Zejména na trvalost štěstí ministerského předsedy pana bar. Becka nechtěli bychom té doby vsadit ani hlavu — páně Práškovu jakkoli prý nám může býti zárukou, že Beckem chystaný jazykový zákon nebude tak zlý, jak se bojíme, Mámeť své »kacířské přesvědčení«, že roh polykratského štěstí Beckova kvapně vy sýchá a že bude to opět tvrdý křemen otázky české, o nějž se přerazí. Zvěstuje se sice právě z Vídně, kterak prý se tam ve vší tichosti osnuje karte německých klerikálův a křesťan- ských sociálův s německými libe- rály ku pospolitému řešení ja zykového sporu v Čechách, t. po česku — kartel německo-nacionální proti našemu dobrému právu na úplnou rovnost jazyka našeho ve veřejné správě našich trojjediných vlasti. A kmotrem tohoto kartelu jest patrně sám pan baron Beck. Hádáme tak z vřelé sympatie, jakou oílciosní »Zeit« víta tento německý novotvar.
Maďar Chorvat Slovák Rumun Beck Práškův Beckův Vídeň Čechy
7 article
»Sporem jazykovým v Čechách« vykládá »nadešla úplná desorganisace správy. Potřeba utvořiti jazykový zákon, ještě nikdy nebyla nutnější a patrnější jako dnes. Vůč těmto otázkám, které vtisknou vnitropoliti- ckému životu nejbližší budoucnost svou pečeť, jeví se býti národní karte německých stran nejvyšší nutnostíl- Jedině taková orgánisace může prý na venek (t. j proti nám Čechům) usnadniti rozřešení. Leč právě tak je prý zapotřebí po- dobného kartelu v nitru německého tábora. Neboť až dosud prý každá strana (německá) — vykládá Beckův hlásník — hleděla v národních požadavcích přetrumfnouti svou sokyni. »Mnohdy se tak dálo proti vlastnímu lepšímu přesvědčení a ohledy, jež při tom rozhodovaly nepocházely ani tak z pra vých zájmů národa, jako spíše z interesu o za chování strany. Kdo zvedal nároky co možná nejneskromnější, ten mohl být jist pochvalou a nadšením svých voličův a tak lze pochopiti proč a každá strana při této licitaci hleděla přebíti svou konkurentku z vlastního národ- ního tábora. Tomuto závodění má nyní ná- rodním kartelem býti učiněna přítrž(?!). Německé strany shle dají se jednomyslně na půdě s po lečného národněpolitického pro- gramu, útočná síla jejich nebude na příště roztřištěna ani ochromována, nýbrž všem do- staví se rozum hledět pouze možného do síci a rychle zjednat v celém souboru otázek jazykových zákonem pořádek na dále již ne postrádatelný.«
Čecho Beckův Čechy
8 article
Jakobychom slyšeli samého pana Vladi- míra Becka. Avšak což takového sjednocen všech německých stran o pospolitém národně politickém programu dosud nebylo? Což ne- černá se v kronice Cislajtanismu pověstný svatodušní program německýci obstrukčníkův jako klasický doku ment, jak vypadá ta německá »moudrost«. »rozšafnosit« a »spravedlivoste. vůči nám Slovanům a Čechům zvlášť, když předáci všech německých stran pospolitě se dají do svorné práce. Či nebyl onen zpupný svatodušní program Němcův ze dne 20 května 1899 také dílem německo nacionálního kartelu? Byl! Sjedno- tilyť se na něm a podepsaly jej tyto něme cké strany: Německo-lidová, ně- mecko-pokroková, německo- vel- kostatkářská, volné německ sdružení a strana — křesťan sk sociálníl A jak dlouho a jak důkladně o něm všichni matadoři zkartelovaných těchto ně- meckých stran (vyjma schönererovce) praco- vali! Co znamená tedy panem Beckem favorisované druhé vydánítéhož čistého kartelu, než opět podobnou nestvůru aro gance a chauvinismu německých hegemonův? Vytáhnou prostě ze šuplíku ten svůj stary pohoršující a krvavě nás urážející svatodušn německý program hanebné paměti a presen tují ho vládě jako minimum svých poža davkův. — Předvídá to asi sám p. bar. Beck dobře a proto — pobádá nás Čechy, abychomsi na svou obranu zřídili zas kartel svůj! To prý by byla náramně pěkná věc.
Vlad Beck Slovan Čecho Němcův Německo
9 article
»Proti národnímu kartelu německému — český kartel« — domlouvá nám přítelíček v »Zeitu« jako učiněný milius: byl by v nej vlastnějším zájmu Čechův, aby se dospělo k cíli a nebylo žádných vítězův ani pora- žených. () Budou-li proti sobě státi dva velké národní kartely, dojde ke smíru snáze, nežli když zapotřebí tucet stran dostati pod jeden klobouk. Při dobré vůli vždy dva spíše se dohodnou nežli tucet, z nichž jeden druhému vždy nedůvěřivě závistivě chce půdu odkopat« Vidá, vida! Jaká to pojednou až do- jemná starost o naši kůži! Kde se jen ne nadále nabralo — v »Zeitu« tolik lásky k nám? A přece rozumíme I.— Jeho Exce- lenci panu bar. Beckovi začíná býti z české otázky úzko — rád by se jí hodně lacino zhostil, ale čím blíže k ní přistupuje, tím více poznává, že to půjde spoře s problé- mem: nasytit vlka, aby neubylo kozy. Nie přý jej už dávno tak nezarmoutilo a neroz- čililo jako rozbroj mezi německými liberály a klerikály, pro aféru Wahrmundovu vzpla nuvší. Již doufal, že je požár šťastně uhašen a v popelu jeho počal roubit svůj libe- rálněklerikální kartel všech Němcův pro řešení česko- německého jazykového sporu dle konceptu Pradova. Ale požár v německém táboře znovu vyšlehl — viz události včerejší ve Styrském Hradci, jakož i kvašení mezi klerikály a
Čechův Beck Wahrmundův Němcův Styrský Hradec
10 article
liberály ve Vídni — a proto se ohlíží Jeho Excellence honem po stříkačce — če- ského kartýlku, vůči němuž by ihned Němci byli v jediném tému shluklí, který by ale početně proti německému kartelu v parlamentě měl se asi jako 1 : 3 a tudíž by nás naprosto neuchránil před porážkou, jakmile bychom se dopustili vůbe lé zpozdilosti, že bychom otázku svéh rovného práva ve veřejném životě. rozřešenou davno zákony zemský m i základním státním zákonem říšským zůsta- vili na rozhodnutí nahodilé cizí většiné ví- deňského parlamentu na úkor výhradního práva sněmu království českého! — Avšal tentokrát bohda již my Češi neprohlou- píme ! —
Němec Avšal Čech Vídeň
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 16. května. (Přípravy ke slo- vanskému sjezdu.) Z Petrohradu došl zpráva, že se tam dne 24. t. m. vykoná porada ruských politiků se zástupei rakouských Slo- vanů, drem. Kramářem, Iv. Hribarem a drem. Glěbovickým o přípravách ke slovanskému sje- zdu. Jeden z petrohradských denníků dodal k této zprávě, že rakouští Poláci jsou již ochotn vysleti své zástupce na předběžnou konferenci jež má pýti v letních měsících svolána do Praly a že vyzvali také petrohradské polské kolo, aby se konference té zůčastnilo svými delegáty. Zdá se, že zpráva petrohradského listu, po- kud se týče Poláků, jest předčasná. Krakovské- mu „Czasu“ sděluje se totiž z Vídně, že v ta- mějších polských kruzích není doposud pranic o tom známo, kdo by byl jménem Poláků uzns potřebu, účastniti se slovanského sjezdu. Tak nie se neví, kdo by byl vyzval petrohradské pol- ské kolo, aby vyslalo delegáty do konferenc pražské. Samo videňské polské kolo vůbec s tou otázkou dosud nezabýkalo V Praze, 16. května. (Fuse koalič- ných stran uherských.) „Pesl. Lloyd vyžádal si u colé řady maďarských poslaneů všech stran dobré zdání o chystaném sloučení koaličných stran v jeden společný vládní klub Z došlých odpovědí nejobsažnější jest odpově
Iva Hribar Polák Fus Lloyd Praha Petrohrad Vídeň
12 article
Emer. Sziváka, z níž bereme něktaré od- stavce. Idea nového seskupení stran jest dle jeho mínění nejen platonieký projev srdce, nýbrž výsledek vážných rozhovorů, jichž pod- klad přijat sympaticky také na nej- vyšším mIstě. Ústavná strana nebyla by za nekterých podminek proti sloučení. Hlavní po- mínkou by bylo zachovati status quo v otázkách státoprávních: jednoteu armády, společným di- plematickým zastoupením v cizině a institue delegaci nesměle by se hýbati. Jednání s pa- novníkem prý už zahájeno a vytknuta možnost dohody. Optimisté očekávají od ní dalekosáhli národní ústupky; ale i pessimisté ve straně ne odvislosti doufají, že na takovém podkladě bylo by n.ožno ozřešení dávného sporu. Koruna klade prý váhu na to, aby strana nebdvíslost nepřeceňovala důvěru jí věnovanou a neoslabo vala dílo Deákovo. V oboru vnitřní politiky jest množství otázek, k nimž maďarské strany ne mohou znujíti zatím přesného stanoviska, poně vadž nutno dříve stanoviti zásady, jimiž se budo. řiditi v zápase s národnostmi a sociálními demo kraty, jejž přinese nová situace, vzniklá volebn opravou. Celý správní aparát musí býti v Uhrácl přetvořen, aby vyhovoval specifiekým maďar ským zájmům. Mezi hlavní úkoly, jež by měly prověsti spolčené strany, Szivák počítá sestát nění veškerého školství, reformu sněmovny ma- gnátské, opravu tiskovou, zákonodárství dělni cké, zastoupeni zájmů hospodářských, opraru bursovní, kodifikaci správního práva, eírkevn politiku, vesměs otázky, na které si žádná z ny nějších stran netroufá. Pokud se týče klerikálne
Deákův Szivák
13 article
strany lidové, pisatel míní, že by se k fusi ne připojila, poněvadž jí brání stanovisko v otáz kách cirkevně-politických. Sotva by však s n šla do oposice část nynější strany ústavní, ku- pící se kolem hr. Andrásse, poněvadž právi v otázkách eírkevních je tato skupina rozhodně liberální. Ze Lvova, 14. května. (Svaz všesokol- ský a Poláci.) Snaha o združení všech slo- vanských sokolských obcí se nezdařila, jak je už známo, proto, že Polácí odepřoli vstoupit do společného svazu. „Kur. Lwow.“ vrací se n úvodním místě k tomuto novému polskému od- poru proti slovanské vzájemnosti a spatřuje v něm právem nedostatek prozíravosti. Zahleděli jsme se příliš sami na sebe — praví — a v sobě vidíme celý svět. Zatím osudy naše i osudy bra trských národů vyžadují čehosi jiného. Bratrské národy žádají na nás společnou práci, žádaj redle vlastenectví také cit pro sjednoceni, poně vadž v tomto citu spočívá záruka, že slovanský svět odola povodni germánské. Naše politika je neproziravá. Přeceňujeme vlastní síly, pohrdáme spojenci, byť tak ideovými, jako jest Sokolstvo které zavazuje pouze k idcovému projevení síly a velikosti slovanské. Pohrdáme spolky, zapomí- najíce, že spolek je síla, zvláště když jej tvoř národy stejné krve. Polští Sokolové nepřistoupili ke všeobecnému svazu, poněvadž okamžik, kdyz se rozhodovalo o této otázce, byl jiný, než nyní
Polák Sokol Lvov všeobecný svaz Polácet odepřoli
14 article
„Kur. Lwow.“ něchce rozbírati správnost dů zedů, jež vedly k záporné odpovědi Poláků, alo znovu připominá, že národní rozum a prozíravos přímo přikazují, aby Pöláci nezhrdali pozváním do bratrského spolku. Podáme-li — praví — ruku slovanskému Sokolstvu, i když nie neziská me, jiště ničeho noztratíme a při tom nelze po chybovati, že posílíme stanovisko své i jejich Každ, spolek se zavírá za uřčitých podmínek Ty by musily býti ovšem takově, aby nám vy- licvěly, sic by spolek nebyl odůvodněn . ..- Ze Zádru, 13. května. (Nový mis to- držitel.) Zdejší „Hrv. Kruna“ se dovídá, ze se vyskytl nový kandidát na místo místodržitel ské, které se uprázdní odehodem chorého M Nardellia. Kandidátem tím jest prý posl. dr Ivčevič, jenž by byl ochoten převzíti úřae daimatského místodr žitele.
Polák Kruna Ivčevič
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Bar. Kníže Nikola onehdy položil základ n vému městu barskému. (Česká k. k. město Bar chybně přeměnila ve Hvar, ostrov dal matský). Starý Bar lurecký pevnosť a město, jako v Čechách Terezin a Josefov. Co se stal černohorským, pozbyl významu pevnosti; za t pocítila se potřeba, aby zátoka barská na Ja derském moři byla využitkována pro obchodní styky, a za tím účelem bylo třeba postaviti n břehu zátoky nové, obchodní město, při němž zátoka brzy se promění v jeden z nejlepších nejživějších přístavů Jaderského moře. A to muto novému městu barskému kníže Nikola po- ložil základ. Bar má všecky podminky, aby se stal dů- ležitým obchodním místem, spojujícím Balkán zvláště jeho srbskou čásť s Jaderským mořem a tím s Italil a Francií. S pevniny jest obklopen vysokými poho- řími, jež slovou Sutorman, Rumija, Lisiňa Možur. K jihu se tyto hory stupnovitě niž až k řece Bojaně. Temena hor jsou i v lel pokryta sněhem, a úpati jejich při moři nezn zimy. Podnebí je velmi lahodné a zdravé. A začnou nové město barské stavěti, zajisté budou pamatovat i na to, aby učinili čeho třeba ku zřízení klimatiekých láznl. Na celém pomoři jadranském není tako
Nikola Lisiňa Možur Bara Hvar Čechy jaderský moře Balkán Francie Bojana Terezin a Josefov
16 article
V drobném paouetit ranní číelo o sob5 . . . za 8h . . . za 2 b ve flialkách na veakověa zsnní časlu. . . . . . . . 10h edpolední . . . . . . . . 4b Inserát platí se hotově napřed. Přežplacení a inserty piljímá s dmini- strace v Marianské sliel J. 3. Tam nacházejí sn též redakee Biskirna a ezpodice „Národnich Listá“ Bukopisy so nevraesji. cdpoledni
Národnich Bukopisa
17 article
vých oliv jako v Baru. Olivy jsou tam veliké jako sosny a košaté jako šlépy. Dosud tam rodí a v plně síle jsou olivy, sázené Benátčany pře 400—500 lely, před dobytím Baru od Turků. V Baru rodí se pomeranče, citrony, fíky, vinná rěva a nejušlechtilejší ovoce všeho druhu. Slo- vem, Bar s okolím co do přírodního bohatství málo bude míti na Jadranském moři souperů. Proto založení nového města barského jest jedním z nejslavnějších a Černé Hoře nejpro- spěšnějších činů panujícího knížete Nikoly. Agenti provokatéři v Bosně. V kraji baňalackém v Bosně potulují se placení agitátoři, jejchž úkolem je vyprovoko- vati výtržnosti, které by hned byly nazvány po- vstáním, jako povstání by krutě byly potlačeny ozbrojenou moci, načež by se dila ujala admi- nistrace, aby národ ještě krutěji sevřela politicky i národně. Provokátoři obešli již okresy bosensko- gradišlský, novský a sanskomostský. Navštěvují vážené srbské předáky a vlastence, vydávají se jim za členy povstaleckých čet v Starém Srbsku a dolazují se, zdaž by se v Bosné najíti mohli lidě, kteří mají zbráně a ochotni byli se jich chopiti, až povstalecké čety starosrbské přijdou a zahájí povstání proti Rukousko-Uhersku. Agenti lito mají řádně pasy. Jeden z nich nemá na ruce prstů a vypravuje, že mu je utrhla puma, kterou v Mskedonii hodih. Obyvatelstvo učinilo úřadům oznámení o těchto lidech, ale úřady nepodnikly proti nim ničeho. čímž utužují v obyvatelstvu po dezření, že agenti jsou policil zjednaní provokátoři.
Oliva Benátčan Turek Nikola Provokátor St Černá hoře Boseň RukouskoUhersko
18 article
Války s Ruskem Tarecko nechce; ale co chce ? Pomocí německého tisku Turecko rozptý- lilo pověsti, jakohy bromadilo vojska svá na jižní hranici Kavkazu, aby válečně napadlo Ru- sko. Avšak faktém zůštává, že tam Turecko vojsko hromadí. Proč tedy a proti komu? Turecko pomýšli na zachvácení severní provincie perské, Adrbedžanu. Adrbedžan hraničí s jedné strany s tureckými zeměmi v Malé Asii, s druhě strany s Kavkazem a jest obydlen obyvatelstvem turecký m. Proto že pak Turci jsou učelivými žáky Němců, pochytili od nich také ideu národnihu sjednocení, a jménem pan- tureismu chtějí se zmocniti řečené provincie per ské Persie jest bez ochrany. Na Rusko počí- tali nemůže, neboť ono je zaměstnáno věcmi sobě bližšími. Německo pak, odvádějíe pozor- nost Evropy od východu do Marokka, vyštupuje na východě jako rádce a protektor Vysoké Porty- Turecko nehofoví se přímo k válce s Ru- skem ani s Balbarskem, jak jiní turecké zbro- jení vykládali, ale záchvatem Adrbedžanu značně by porušilo zájmy Ruaska. Rusko má v Adr- bedžanu bohaté odbytiště svých průmyslových výrobků. Ruská dráha je dovedana až do Džulfy na severní perské hranici. Od Džulfy jde do hloubi Persie silnice, přizpůsobená tak, aby položením kolejnie rázem mohla býti proměněna v železnou dráhu. Adrbedžanem jde cesta k Per- skému zálivu. Tato cesta se Ruskem uzavře, jakmile Adrbedžan bude v rukou Turecka.
Turek Němec Rusko Turecko Kavkaz Asie Německo Evropa Maroko Adr Persie
19 article
Nelze si pro Turecko mysliti vhodnějšíh okamžiku, aby si z Persie vykrojilo, co se mu libi. Persie je slabá a rozháraná a má za rádce totéž Německo, které stoji za Tareckem a je přirozeným soupeřem Ruska. Všecko prohlašo- vání, že Turecko nepomýšlí na válku s Ruskem, má jen ten účel, aby Rusko bylo zirženo od hájení svých zájmů v Persii, až na ni Turecko napadne. Anglie má podobný zájem v jižní Persii, jako Rusko v severní. Oba tyto státy jsou nyní o své zájmy v Persii dohodnuty a není mezi
Turecko Persie Německo Rusko Anglie
20 article
V Praze, 16 května.
Praha 16 květen
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 15. května.
Praha
22 article
6— (Kronika) Nejen zlosť a mrzutos na nás houfně dolehají z Vídně! Také vlídnějš strana penízku se někdy obráti! Onehdy hned radostná slovanská zvěst! Slovanské spolky aka demické sestoupily se tam v jednotný Svaz Dvacet a jeden náš spolek si podali rucel Zpráva, jakou si už dáte libit! Nezů- stane-li na pouhě formalitě, snad se tu hlás k životu zárodek, který by do budouena moh něco znamenati! Je vlastně s podivem, že Svaz neutvořen už dávno! Dvacet jeden spolek, hlavní zájem společný a nesjednotily se! Nepomyslili na toh Nepomyslili, co společného, že třeba hájit spo- jenými silami! A jestli váha průměrného stře- diska nemnoho vynese, že spojené sily deseti dvaceti spolků už spíše na váhu dopadnou. Pouhá arithmetika mluví. Počet členstva prů- měrem 50—100, jedenadvacetkrát dá už číslie úelyhodnou! Dva tisíce hlav, není-li to už síla? A síla k síle se kloní! Co však arithmetika Idea má tu slovo! Slovanské spolky se našly! Konečně! Dlouhou dobu, celá desíli- letí trvaly vedle sebe a nevěděli o sobě. Potká- vali se, působili na krok od sebe, na podán ruky, ale neznali se. Cizí sobě navzájem, jakoby vysokou hrází od sebe odděleni, žili a zápasil se svou málomocí. Dávno, hned od svého po čálku, pojila je páska společného zájmu, ale nepozorovali toho. Nebyli si vědomi své sou- vislosti. Drobné národní spolky zrovna jako velká tělesa národů! Drobně spolky v poměrecl sídelního města, věrný obraz svých národů poměrech — říše! Každý o sobě se trmácel, málomocen se bil s úkolem, na který nestačilv
Vídeň
23 article
sily, nevěda o druhu, nestaraje se o něj! Lete desitileti tak míjela v lopotě beznadějné. Až vzešlo poznání — Spojit se třeba Tak jednoduchá pravda! Ovšem, k po znání nejjednodušších pravd dospívá člověk až — nejpozději! Dnes síla a moc Němectva jednotného př padá všem tak jasna a samozřejma. A jak tn valo dlouho, než ji dovedli pochopiti sam Němci! O pověstné studentské slavnosti na Wart- burce r. 1817 poprvé mládež německá zaslechla ohlas idey dosud tak vzdálené — Buď každý z vás nejen vzdělancem člověkem, ale předovším Němcem! Vyzuj se z pout svého egoismu, svého provincialismu svého dialektismu a povznes mysl vzhůru k hrdému vědomí celonárodnímu! Hauba mla dému odchovanci věd, necítit se víe než Sa síkem ci Hessem, Frankem či Švábem. Prusem či Rakušanem, Bavorem či Švýearem ! Budoueně přestaň ta drobnopitva kmenová mezi námi Stvořme jediné mohutné těleso, veliký a statn, celek kulturný ! *) Na tu chvíli síně Wartburku sic rozléhal- se ozvěnou hlučného souhlasu, leč mladikůn Hessům, Švábům, Sasům zněla slova rečník leda jako smělá improvisace, zatím málo — nezcela srozumitelná. Uběhlo ještě půl století než dozrála velkoněmecká idea a co všecko muselo přijíti, nežli všestranně pochopenal
Němec Hess Franco Šváb Prus Rakušan Bavor Švýear Sas Warta
24 article
Jaký úkol si vytkl nový Svaz Pokud veřejnost zvěděla, mluví se o »spo lečných přednáškách«, o »společném postupu slo vanském« ... Podobné obratyl Trochu příliš — povšechné *) Mluvil na slavnosti emisar Ludvíka Jahna potomka českého vystéhovalce, který na počátku mi nulého věku učil Němce německy myslet a cítit. Společnost akademiků, rozumí se, nemůže sledovat elle světoborné. Všnk těleso, které du opravdy chce k životu se hlásit, má úkol prvn a nevyhnutný: ujasnit sobě účel a — pro středkyl »Slovanské Svazy« poslední dobou vznikly už v různých oborech. Potřeba je vyvolala Svaz Sokolstva nedávno se ustavil. Svaz slo vanského hasičstva o něco dříve vznikl, svaz novinářstva působí už zdárně několik roků. Na jednoty hospodářské i průmyslové, ústavy pe- něžní, umělecké i vědeeké krok za krokem dojde. Ve všech oborech jeví se potřeba jednoli sily a vahou nabytého hlasu zjednávat platnost zastoupeným zájmům. Tak cestou zájmových a stavovských jednot přivedena k vědomi svého významu z prvu tělesa národní! Tak časem, pro středkem Svazů pronikna k vědomi význam vyšší jednotky kulturné, jednoty kmene!
Jahn Němec
25 article
Velké úkoly nejsou hravy. Také dnešním Svazům jest překonávati svoje překážky!. Pro- stornou vzdálenost, především! Není snadno, zbudovat Svaz, když přivtělené spolky sídli o sebe daleko do všech končin, na západ, východ na sever i jih ! Arcizuž nesejde na nějském stu kilometrů v době telegrafu, telefonu, aujomobilu Leč z předních úkolů Svazu je přec jen slyl členstva! Třeba se poznávat, zvykat na sebe budit vzájemnou důvěru k sobě! A předevšín první obtíže překonávat! Jazykové obzvláště Třeba se osmělovat, cvičit, navykat sluch, na bývat jisté praxe a utvrzovat se! A na to je z Prahy do Lvova, do Záhřeba, do Lublaně křížem krážem, pro všední případ přec jen trochu — daleko.. Nezbývá, než se obmezit na slavnostnější chvile, na občasnou návštěvu, za jiždku, výlet, po případě sjezd. A ostatek spo lebnout na pilnou — korrespondenci. Ústroj poněkud těžkopádné! A tu hned bije do oka výhoda nového Svazu! Ve svém sídle se mohl sestoupit
západ východ Praha Lvov Záhřeb Lublaň
26 article Čienstvo není rozplýleno do všech světa konči
Čienstvo není rozplýleno do všech světa konči všecko je soustředěno, může se denně viděl může pěstovat nejživější styk, stále a trvale Centrála řše jeví se tak v okolnostech daných jako klassická půda pro vznik »slovanských svazů« všech stavů a oborů. Vídeň, dnešní po- lohou věcí, měla by vlastně vychovávat a do vš ch končin řiše vysílat nejdokonalejší, protože nejlépe vyzbrojené zástupce idey kulturně sjedno- ceného Slovanstva! Kdež ji nde jako v » Bábelu na Dunaj « má slovanský inteligent tak snadnou možnost pěslovat tak všestranný a trvalý slo- vanský styk, proniknout do společenského ovzduší a osvojit si prakticky jazyk všech slovanských vétví jako zde? A úkol nového Svazu už — sám se rýsuje Šťastnou volbou prostředků způsobit co nejčilejší vzájemný slyk vši slovanské akade mické mládeže, soustředěné v dunajském mě stě! Znenáhla strhat a odstranit překážky ne- šťaslného předsudku, jež dlouhými věky nevě domosti, nastavěny mezi příslušníky různýeh slovanských větví! Způsobit, aby příště rok ee rok celými řadami vycházeli z Vídně už před- stavitelé budoucí nové inteligencle slo- vanské, již pověstné dosud »jazykové obtiže« jsou — přemoženou věcí! Výchovat nové poko lení vědomé si úkolu příštího velikého kul turního celku Krásný úkol Hodný nějakého závodění talentů — org- nisačních! Aby jen se ve Svazu našlil Nenl těžko rozeznat, kde vězí příčina naši národní slabosti, na kterou stále žalujeme. Vězí v nesrovnalosti našich slov a našich skutků Ž jeme v ústavném státě a voláme po svěm právu. Ve státě ústavném rozhoduje většina naše většina je slovanská. A přece nejsou říši Slované živlem rozhodujícím. Panuje neslo- vanská menšina a bude panovat, dokud Slované nedovedou srovnat svoje skutky se svými slovy.
Slovan Vídeň Bábel Dunaj
27 article
dokud budou jednat, jak jednají dosud. Mluví proti neslovanskému státnímu jazyku, ale nesta- rají se, kterak jej — nahradit. Horli proti nad- vládě neslovanskéhu živlu a sami ve chvlli vážné a na místé rozhodujícím užívají kultur- nébo prostředku — neslovan ského Nemožno, aby se přiklonil ú spéch ke straně, kde slova a skutky stoji k sobě v rozporu tak křiklavém. Slovaně v říší nepřestanou být živlem podružným, inferiorným, který musi sná- šet panství a nadvládu druhého živlu, dokud význam a váhu státního jazyka jako prostředku kulturného nedovedou opatřit svým živlem — vlastním, dokud jako Slované za všech připadů, na všech místech a ve všech funkcích, i nej- vážnějších nebudou, jednat — po slovansku. A to je ovšem otázka kultury, otázka vý- chovy slovanské, otázka slovanské — školy. Je olázka lepši badoucnosti, aby Stované svoje školy si zařidili tak, aby na příště vy- cházela z nich inteligence vyzbrojená znalosti slovančiny, kulturně sjednocená společným — prostředkem kuliurným. Od té chvíle, kdy Slované v říši začnou se obcházet, spolu jednat a svoji záležitost vy- řizovat výhradné po slovansku, od té chvile kdy Slované v parlamentě nebudou mluvit jinak než so slovansku a nebudou potřebovat jinak mluvit, protože si budou bez oblíží rozumět — od té chvile teprv odpadne dnešní nesrovnalost ústavná »většiny, která si dává panovat menšině« a při- padne jim právo přirozené kulturní většiny, aby si vládla — sama. Slovanské školy, jakých vymáhá naše bu- donenost, dosud nemáme. Nezbývá, než pomá- hati si zatím pomůckami prozatímnými! Tak výhodná situace, jaká kyne Svazem slo- vanských akademíků ve Vidni, tak snadno se nenaskytne Kéž bude ji využilo co nejvydatnějí n prospěch velkého díla budoucího
Slovan