ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 5b29f6d0-75a6-11dc-a78d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 36 celkem · entity: person 27, org 1, place 9, work 2
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
16. srpna 1908. Číslo. 295.
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Do lázní a v lázních. Píše prol. dr. Lad. Haškov ee, Stesky na mnohé lázně a ústavy léčebně, nemocnými pronášené, jsou běžny a jsou také někdy odůvodněny. Chybe vězí jednou v nedo- statečném zařízení, příliš prosté úpravě jeho i celého života lázeňského, jindy nedostatek krajinných krás a procházkového rozpětí, jindy špatná kuchyně vadí a konečně někdy ne dosti taktuplné chování se majitelů laiků neuspoko- jujo tou měrou návštěvníky, jak je si právem přáti. Naproti tomu znalost, potřeba i vkus obe- censtva se jemní a zvětšuje rostoucím blaho- bytem a vzděláním, ale i poznáváním cizích krajů vzdálených a dalekých. Toho musí si býti majitelé lázeňských podníků vědomi, zvláště když vzmáhajíeím se internacionalismem a po- kleslostí národního citu oprávněné heslo „Svůj k svému“ netěší se té oblibě, jaká jemu patří. Péče o koncentaci českého kapitálu do če- ských rukou, resp. heslo „Svůj k svému' nenalézá u nás v lázeňském léčebnictví toho ohlasu, ja- kého by si bylo přáti v zájmu českého hospodář ského sesílení a nezřidka i v zájmu věené po třehy nemocného samého. Řekl jsem již v prvých větách, že chybuj zde oba interesenti: obecenstvo i majitelé léčeb- ných míst a jich řidiči. Jest litovati, že na jařo a v létě proudy českého obecenstva vyhledávají léčení a zetavení v cizích krajích. Nejeden ná- vštěvník nád v stejná mista opět se vrací. Kdyby spočetl finančník přibližnou sumu českého ka- pitálu, jaký tu z rukou českých přichází do ru- kou cizíeh, z husta bez věcné potře by pro zdraví, našel by překvapující sumu kdyby k ní připočetl výdaj těch, kteří ze sku- tečné potřeby vyhledali cizí lázně, užasl by nad sumou kapitálu, kterým oslabuje se hospodářská zdotnost česká a posiluje cizl.
doktor Lada Haškov ea
5 article
Jest nutno u nás poučovati v té příčině obe- censtvo i pozorným činiti lékaře. Vypravuje s fakt, že jeden lékař, který z vlastenceké po- hnůtky nakoupil akeií jednoho českého podniku a do zásuvky uzavřel, vydatně ordinoval v bo- haté své klientele cizí vody v chorobách, v nichž se i voda uvedcného českého podniku doporu- čuje a pije. Oboconstvo dlužno dostatočně po- učovati o takové potřebě a ceně lázeňského po- bytu, jaká jemu jen přísluší a upozorniti na to. aby při vyjíždkách svých přihlédulo také k ozna- čenému národohospodářskému momentu. Máme ve vlastech svých krásných míst s dostatek a kdo právě není vášnivým ctitelem turistiky alp- ské nebo nepotřebuje mořského podnebí, ten najde ve vlasti naši místa nevyrovnaně krásná. Místa ta pohodlně, moderně, dobře a účelně za- říditi a lékařsky věcně správně opatřiti, jest první povinností majitelů, kteří vždy mají radu bráti u kompetentních lékařů.
6 article
Jsem toho mínění, že obeconstvo má právo požadovati možné a dosažitelné všechno tak, jak se mu toho jinde dostává. Hory a moře se snésti nedají, ale čistota, ladná úprava, moudra zábava, slušné chování a dobrá kuchyně jest pežadavkem bez odmluvy oprávněným. Český člověk má právo za své peníze chtiti v domácích lázních totéž, čeho se mu dostane v cizině a destati se mu toho může. Jest potřebí, aby ři- diči a majitelé lázní i jich sprráveové vůbec různé kraje zcestovali, hodně lázní a ústavů cizích ne- jen viděli, ale něco v nich i pobyli, aby se ná- zorně o potřebách obecenstva a povinnostoch lázní přesvědčili, když dnes obecenstvo jest bez odporu velmi zcestovalé a věci znalé. Jen tak pozná se zařízení, vedení a chování jinde a sblíž se potřeba zkušenějšího českého obecenstva s tím, čeho se mu i od našich lázní může a ma právem také dostati. Hodně odborného rozhledu. vzdělání všestranného a společenské jemnosti jest třeba vždy míti.
7 article
Ozval-li se v poslední době stesk, že je již mnoho českých lázní a varuje-li se před zřizo- váním nových lázní v obavě před eventuální ne dostatečnou rentabilitou, myslím, že obávaná nedostatečná rentabilita nebyla by zaviněna tak množstvím lázní, jako vadami vnitřními, o nichž není zde místa se rozepisovati. Píši slova tato k výstraze i nápravě, přeje soustředění českého kapitálu v českých rukou a přeje vydatně heslu „Svůj k svému“ z nejvlast- nější potřeby národní. Mimo jižní stanice v době zimní, Alpy a moře, kde pobyt jen lékař má určovati, netřeba uchylovati se našim lidem vůbec do cizích lázní, ať máme na mysli choroby nervové, ženské. srdoční či jiné. Pro drobné cestování máme v Čechách, na Moravě a v Tatrách plno pře- krásných míst. Pro klidný letní útulek není mimo vlasti naše krásnějších míst, jak již pra- veno. Za účelem léčehným máme již českých lázní dostatek a některé z nich jsou dobře a řádně vypraveny.
Čechy Morava
8 article
Doba, kdy školním lékařstvím byly pomů cky fysikální therapic podceňovány neb nevší mány, anebo kdy bujný rozkvět fysikální thera- pie (olektrotherapie, hydrotherapie, fototherapie. mechanotherapie atd.) seitl se jen v rukou hoto- vých šarlatánů a vydřiduchů, začiná mizeti Kritické nazírání zmocnilo se lékaře i nemoc- ného, třeba k úplnému vědeckému vyjasnění v nejednom oboru fysikální therapie bylo ještě hedně daleko. Lékař snaží se užiti vody, olek třiny, vzduchu i pohybu dle principu vědeckého. dhaje fysiologie i pathologie těla a fysikálních vlastností prostředku léčebného. Na druhé straně nemocný není tak nevšímavý, aby nepostřehl jalovost a bláhovost počínání, které nemá pev- ného plánu léčebného a nemá jistoty o diagnose i o podstati choroby a kdy plán léčebný ovládá vůle a rozmar nemoeného, který diktuje brzo onu, brzo tu léčebnou proceduru a to pochopitelně beze zdaru, anepo aby dále nopostřehl, že se zdánlivou vědeckou přísností ordinována byla. jak se dle sdělení nemocného v jednom sana- toriu cizím stalo, k večeři studená telecí pe- čeně proto, že prostě od oběda zbyla.
9 article
Majorita nemocných v lázních, pokud ne- běží o choroby výměny látek, jež mají sve přesné vědocké indikace, neb o choroby ženské kde rovněž vypěstovány jsou přesné methody. rekruují se z neurastheniků a nervosních a vůbee nervově chorých. U těchto nemocných třeba však přísně individualisovati a příčiny choroby. které jsou nesčetné, uvážití a především správ- nou diagnosu učiniti. Toprv pak možno a úspě- Jeliem léčiti a tu učiníme zkušenost, že ceniti máme nejen fysikální therapii, ale i medikamen a že nesmíme podceňovati psychotherapii, které se nikdy nedbá, čímž někdy se i nemoenému škodí. Může zodpovědnosti té dostáti fušér ne- lékař, dokonce v ehorobách nervových neznalý? Neznáme ještě fysiologický účin léčebných složek v methodách fysikálních obsažených ani všechny tyto složky úplně nám jasny a zná- my nejsou. Na druhé straně nelze srovnávati organismus lidský s přístrojem fysikálním Mimo to jednotlivé organismy liší se ještě tou měrou svými zvláštnostmi, že nelze na každý organismus jako takový i při stejné empirické generalisovati dosud nabyté a cenné empirické poučky a zkušenosti fysikálně-therapeutické. takže tím více třeba přísné individualistace v kaž- dém případu.
10 article
Dosud různé ústavy a lázně, ačkoli obsa bují fysikálně therapeutické prostředky i účinem svým někdy protichůdné, jak z prospektů vidíme. slibují vyléčiti jedny a tyže choroby, jmenovite nervové. Jeden léčí stejné studenou, druhý teplou vodou, jeden alkoholem, druhý abstineneí a pod. Jest také vadou, že se fysikální therapii obírají mnozí nedostatečně znali v chorobách nervových, ačkoli jsou tyto choroby velmi častým léčebným předmětem fysikální therapie. Zté příčiny dosud nenabyla fysikální therapie té dů- věry, jaké zasluhuje. Ale i laikové povážlivě bý- vají znepokojováni nezdary a zklamáním, při- voděným následkem svrchu vylíčených všech nedostatků. Mstí se také někdy neodůvodněné odmítání modikamentosní léčby, jak se děje ně- ktorými fysikálními therapeuty. Máme-li vážně fysikální therapii na mysli, třeba býti obezná- menu nejen s jednotlivými způsobami léčeb- ného upotřebení fysikálních prostředků a jich dosud známých fysiologieko-chomických účinků, alo i zvláště a především s povahou a podsta- tou, chorob samých, najmě nervových, mezi něž čítámo i valnou část ehorob záměny látek a valnou část chorob žaludečních, srdečnícha jiných a nesmíme spustiti se zřetele i ostatni celou therapii. Třeba v léčení fysikálními pro- středky vycházeti ze zásady: „Kolik indi- viduí, tolik chorob a tolik léčeh- ných způsobů“ a po případě neváhati sá- hnouti i k medikamentu. Potřebu individualisace zmíněné chci uká- zati na jednom příkladu.
11 article
Jest známo, jak protichůdné názory panují mezi hydrotherapouty v příčině působení lázní na tlak krevní, a jak mnozí překvapeni bývaji nostejným tu účinkem u různých individuí a do- konce někdy roztrpčeni jsou nezdarem tam, kde se ho nenadáli, najmě očekávavše úlevy u neura- stheniků po lázních tlak krevní snižujících a dočkavše se opaku. Příčinu vězi v tom, že se neprávem generalisují zkušenosti, nabyté u jed- něch nemocných na druhé a že se opomíjí zí- skati si v každém případě vlastní zkušenost a vlastní orientaci. Některé chorobné příznaky, na př. jako bolost hlavy, tlak a zaujetí v hlavě, bolosti v šíji, závrať, poruchy spánku, neklid, rozčilení a jiné. mohou býti někdy náslodek trvale zvýšenébo tlaku krevního, ale nemusí. Léčení těchto symplomů bývá vděčným a častým objektem fysikální therapic, na př. galvanisace blavy. Ale chybili bychom, kdybychom se domnívali dle ustáleného klamného mánění, dlo něhož neura- sthenik jeví z pravidla zvýšený tlak krovní, že. má-li vyjmenované příznaky, jeví též a prinri zvýšený tlak krevní a že příznaky ty a prior jsou následek zvýšeného tlaku krovního. Chybil bychom, kdybychom bez předběžného vyšetřo- vání a uvážení všech možných příčin choroby hned jali se používati jen prostředků, tlak krevní snižujících. Shledámoť nemocné, kteří jeví všechny tyto příznaky, kteří nemají zvýšený krevní tlak a u nichž přiznaky tyto mají zcela jiné příčiny a dle toho dlužno je také zcela ji- ným, přiměřeným způsobem léčiti, nežli prostým fysikálním prostředkem, tlak krevní snižujícím.
12 article
Pochopujeme, jak důležita je v therapii těchto symptomů individualisace nemocných a jak zvlášť ve fysikální therapii dlužno obírati se především nemocnýma nešablo- novitě nemocí. Avšak opatrností, sem spa- dajících, jest i více. Třeba důtklivě upozorniui na to, že nesmíme na tlak krevní v celém orga- nismu souditi z jedné zkoušky, vzaté z napěti stěny cévní na ruce, nýbrž dlužno vždy teprve z několikerého šetření přesvědčiti se u nemoe- ných o stavu tlaku krevního, nežli užijeme u nich prostředků, tlak krevní modifikujících. Není zde místa objasňovati blíže pohnůtky tohoto počínání. Možno však se zminiti o něklerých fy- siologických ustálených poznatcích přece. Tlak krevní za normálních poměrů jev u každého jistou stálost, přibývajícím věkem se větší, mění se v různé denní době, najmě k ve- čeru se větší, poloha těla i končetiny mají na tlak krevní vliv, dýchání a tlak na stěny břišní jej modifikují, není stálého poměru mezi rych- losti a jakostí tepu a tlakem krovním, mírnou svalovou prací a psychiekým vzrušením tlk stoupá, lázně a nápoje různé tlak modifikují. V nourastheniích shledal jsem, že tlak krevní ani ve stejných klinických formách neu- rasthenie není konstantní a že vykazuje sub- i supranormální čísla. Prvá objovují se častěji ve formách asthenických, druhá ve formách affektivních. Význam kolísání tlaku krevního u neurastheniků obecně se přehání a nemáté váhy, jaká se jemu přikládá věci neznalými. U neurastheniků shledáváme vyšší i nižší tlak krevní a bolesti hlavy, závrať, nespavosta jiné příznaky pozorují se u nemocných s vyso- kým i nizkým tlakem krevnám.
13 article
Poměry tlaku krevního nejsou úměrné se stavem spánku. Nespavost objevuje se za nízké- ho i zvýšeného tlaku krevního, z čehož opět plyne, že zvýšený tlak sám o sobě, jak se ně- kteří autorové domnívali, není výhradní příčinou nespavosti. Nelze odváděti různé pathologické jevy nervové pouze od fysikálních změn a poučky tyto dlužno i v therapii míti na mysli. Nesmíme opouštěti ani zde vitální biologické stanovisko v neurologii, které nám diktuje dále neopovrhovati ani ve fysikální therapii, potřeba-li se ukáže. prostředky psychickými neb chemickými, najmě medikamentem a neupadati nikdy v řemeslnou léčbu nemoci, nýbrž léčiti individuum. Nenáhlé nebo krátko trvající i značné změ- ny tlaku krevního cévní aparát mozkový regu- luje tak, že mozek z krevního kolísání tak lehko škody nedozná. Ovšem však při trvale zvýšeném neb dlouho trvajicím nadměrně vysokém tlaku krevním, Erouží-li v krví alkohol, nikotin, rtuí. olovo, toxiny a loukomainy různé, utrpí zajisté stěna cév a tudiž i hmota mozková jisté újmy. Kdy a jak se tak stává a jakými známkami chorý stav se již prozradí, vymyká se z rámce téte orientační populární črty a jest věcí úvahy zku- šeného lékaře. Účel náš jest poukázati na váž- nost fysikální therapie i obtížný její úkol.
14 article
Vidíme, jak komplikují se různě některé otázky, jichž předem musí si býti therapeut vě- dom, nežli k léčení nemocí neb symptomů při- kročí a nežli určitých prostředků užije a jak přisnou individualisací a osobní všestrannou vědomostí musí sám odčiniti nejednu nehotovost a neujasněnost ve vědeckém poznání, má-li s úspěchem a pravým porozuměním léčiti. Jako organismus někdy kolisání tlaku krevního je lho- stejné, tak naopak násilné, therapeuticky vadné zasahování do změn tlaku krevního u některých individuí setkává se s velkou nepříjemností a známe toho truchlivé doklady, kdy nemocní sami se léčili. Jsou individua, která velice citlivě rea- gují na náhlé násilně změny kolísání tlaku krev- ního. Mnohému by byl ušetřen nejeden nezdar i katastrofální příhoda, odyby bylo předem dbáno individuality jeho. V horkých lázních neb raše- lizných třeba opatrně s neurastheniky a hystori- ckými zacházeti. Bývají často stiženi zde tluče ním srdce, úzkostí a mdlobou a roztrpčeni ne právem fysikální therapie zanechávají. Pouka zuji k věci té všeobecně, nechtěje ani přihlížeti ku potřebám těchto indikací u některých nemoe- ných neb dokonce k diagnostickým omylůma záměnám prosté neuralgie psychického původu s rheumatickými bolestmi, abych odůvodnil, že nikdy fušer laik nemůže se zabývati fysikální therapií, nýbrž výhradně zkušený, svědomitý léknř. Úkol fysikálního therapeuta je veliký čestný, fysikální therapeut mu s být předevšim výborným lékařem vůbee, výborným internistou, neurologem a psychologem zvlášť. Nemá jen dbáti řemeslného výcviku ve fysikálních mothodách, jimž se každý hravě při- učí a jež má také vykonávati nazvíce sám, ne- má-li se fysikální therapie zvrhnouti v řemeslo vědy a lékaře nehodné.
15 title
Poučná hlídka
16 article Oeleltronech. B. Nevšímalová.
Oeleltronech. B. Nevšímalová. Ministr Briand pravil nad mrtvolou Berthe lotovou v Pantheonu loni 25. března: „Le sa- vant doit etre un généralisatuer, non simplemen un spěcialiste. V duchu tohoto principu snaží se systémy filosofické, vědy přírodní i náboženské o syn- thésu fakt svých domén, o jednotný názor na ně, o jednoticí hypothesy a theorie svých zjevů. Ideálem jest nejzazší možnost obstrakce, sjedno cení v nejširších hranicích. Nejde o to, rozhodbvati principiální otázky zdali má hledání, získávání, klassifikace oceňování fakt větší význam ve vědě než spoku- lace, než smělá koncepce hypothes a důmyslná stavba theorií. Jost jiste, že myslícímu duchu lidskému jest nevyhnutelně třeba těchto dru- hých; nespokojuje se prostým poznáním, že něco existuje, chec věděti vždy proč a k če- mu; nestačí mu znáti pouhou existenci zjevu, chce jeho výklad. Pomáhá si mythem nebo ještě chuději, kde není mu lze jinak, ve vědě řešt své záhady hypothesami a theuriemi.
B Nevšímalová Briand Jost
17 article
Jedním z takových fakt, na které stále a všude narážíme, ktoré je kolem nás i v nás (č námi nebo po matorialisticku spiše naopak?) jest hmota. I problémem, který důrazně žádá o řešení, jest její původ a podstata. Různé obory duchové v různých dobách řeší jej různě dle svých schopností a dle svého vkusu. Několik slov o tom, jak nejmoderněji to činí vědy fysické. Fysik, chtěje poznati konstifuci hmoty, vy- chází od pojmů kontinnity nebo dískontinuity, nepřetržité souvislosti nebo náhlého přechodu a diskretnosti jednotlivých těles; na nich buduje hypothesy o nepřetržitém vyplnění prostoru hmoto-dynamistické a plerotistické nebo hypo- thesy o rozpojitých, nejmenších částicích hmoly — atomistické. Atomismus zvítězil nad dyna- mismem; hmota jako celek jest bádankou ne- možně ohromnou, jest nutno ji děliti do nej- zazších mezi myslitelně, nejmenších částic z jejich chování vysvětlovati její vlastnosti. Tak dušla fysika k molekulám, které jí chemie ještě rozdělila v atomy; dálšího dělení nedokázala.
18 article
Atom byl dogmaticky hraničnou možností děli- telnosti, filologicky sankcionovanou — a t - mo s. Atomy si představovali buď jako trojroz- měrná tělíska nosmírně nepatrné velikosti — takovými již starý Demokritos vysvětloval vesmír, tvrdě, že není nic mimo prázdný proster a atomy, které se různí tvarem a rozměry; vše- chno že vzniká jejich pohybem a srážením — nebo lépo jako nekonečně nepatrné, bo- dové středy silové. Dnes již není atom onou krajnosti, za niž nebylo lze jíti; na jeho místo vtlačil se jiný, tisickrát menší než nejlehčí atom vodíkový, su- verénní činitel v řadě fenomenů — clektron atom prahmo ty. Lze si připomenouti, jistě onen elektron sta- rých, onen asěm egyptského původu, tu podivuhodnou kovovou slitinu, stojící pod ochra- nou samého Jova, z níž řečtí a římští alehy- misté tajemnými manipulacemi znali vyrobiti čisté zlato nebo stříbro a na niž se připinaly theorie filosofických škol o prvotní hmotě, která jest identická ve všech tělech, ale která dostáva svou aktuální formu připojením základních kva- lit, vyjádřených čtyřmi elementy.
Démokritos Jov
19 article
Nu, moderní elektron jest ovšem něco n- konečně jiného; jeho historie je mnohem mladší a jeho jméno jiného původu, ale theorie o pra hmetě dovedl rovněž probuditi. Nebude sna nezajímavo říci něco o jeho podstatě a proje- vech. Jeho přítomnost byla uznamenán.. ponejprv v roztocích solí, které dovedou věsti galvanick proud, rozkládajíce se při tom — v elektroly tech; Grottbuss předpokládal, že na elektrodách v elektrolytu, kde proud vstupuje a vystupuje, usazují se částečky hmoty, nabité positivní nebo negativní elektřinou; Faraday nazval takovou částečku hmoty, vedenou proudem na elektrodu. ion; Maxwell pak dokázal určitou konstantn hodnotu náboje pro jednotlivý jon a Stoney na- zval to elementární kvantum elektrického náboje na ion vázané olektronom. Jest žedy elek
Grottbuss Faraday Maxwell
20 article
tron částečka olektřiny, jejíž massa jest zlomkem chemického atomu, elementární kvantum hmoty plus elementární kvantum elektřiny; ion pak jest jedno nebo vícenásobné elem. kvantum které určitou silou může býti volně posunuto; jádrem jeho jesť vždy kladný nebo záporný elektron. Ten může míti svou vlastní hmotu pak je to elektronion, nebo může na něj být vázána hmota chemiekého atomu: v tom při- padě jmenuje se atomion; jestliže je zatížen masou neutrálních atomů a molekul, říká se mu molion. V elektrolytech děje se při procházení gal- vanického proudu volný pohyb ionů v tom smy- slu, že kladné či kationy se přitahují k zápor- nému polu, kathodě, záporné aniony k anodě; jsou podstatou, jak jest patrno, elektrického proudění. Jinak poněkud jest tomu v plynech: tady překonávají jony mnohem menší odpor a mohou tedy na volnější dráze nabýti značně větších rychlostí; jest evidentní, že rychlost bude tím větší, čím plyn bude více zředěn; následkem jí pohybují se iony přímočaře, říkáme dle ana- logic světla, že v paprscích. Z kathody indukovaného proudu v trubici z níž vzduch jest vyčerpán až ke hranicim vakua, letí iony třetinou rychlosti světelné; jsou to známé paprsky kathodové, „matiěre r- diante“ Crookesova, složené ze záporných elek- tronionů; silou, která je uvádí v pohyb, jes rozdíl napětí na elektrodách. Víme, že dovedou roztaviti platinu, která jim stojí v cestě, uvésti v pohyb hroty, rozzářiti skleněnou stěnu, na kterou dopadají, působiti na fotografickou desku.
Crookesův
21 article
Víme však také, že nárazem na pevné těleso kovové zrcadlo na př., způeobují olektromagne- tické impulsy či vlny nesmírně nepatrné délky které se šíří rychlosti světla jakožto nevidítelné záření do prostoru i skrze hmoty pevně, pronika- jice je dle stupně jejich hustoty a víme, že to bylo v prosinci r. 1895, kdy poprvé náhodou se projovily experimentatorovi rozzářením rámee z platinokyanidu barnatého, na nějž dopadly Není třeba připomínati, že tím experimentatorem byl W. C. Roentgen, studující v temné mísinosl kathodové paprsky v Crookesově lampě, obklo- pené krabicí z černého kartonu — historie X paprsků jest jistě dosti otřelá.
W C Roentgen Crookesův
22 article
Čím větší byla rychlost narážejících katho dových paprsků, a ta roste se stoupajícím na- pětím elektrod a klesajícím tlakem plynu, tím kratší jest dělka vyzářeného elektromagnetického impulsu, vyzářené vlny světelné; v Roentgen. lampách je tlak plynu nesmírně nízký a napětí elektrod jde do tisíců Volt; jest pochopitelno. že elektroniony z kathody Rlampy překotnou rychlostí letící dopadnouce na anodu či anti- kathodu, vyprovokují z ní záření vln ještě kral- ších, nežli jsou nejkratší světelné vlny, vlny světla ultraviolového, které již samo se vymyká vnímání našich smyslů; proto ovšem ani Rpa- prsky nevzbuzují z naší sítnice pocitu světla Proto také dodnes nepodařilo se jich zlomiti. odraziti, ohýbati a polarisovati; nemají s sebou olektrického náboje jako paprsky kathodovéa nelze jich ani magnelickým ani elektrickým po- lem uchýliti. Ale mají jinou zajímavou schop- nost: dopadem na pevná tělesa budí opět nové záření, sekundární paprsky Gagnacovy a ty jsou zcola analogní kathodovým; nejde totiž o nie jiného, než o uvolnění olektronionů z těles pev- ných při dopadu X paprsků, kterým se tím ná- razem ovšem udělí i příslušná rychlost. Aka- thodové paprsky dovedou opět buditi X pa- prsky — podivuhodný cyklus změn, cyklus transformací energie, které neubývá!
Volta
23 article
I těžší a pomalejší atomiony vyskytují se ve společnosti jmenovaných dvou druhů paprsků a to ve formě záření, které se v Rlampě šíři otvorem v kathodě (kanálem) do prostoru zaní a má odtud své nesalonní jméno paprsků kaná- Ale není vždy třeba komplikovaných zaří- zení, pramenů elektřiny, transformatorů, ohrom- ných induktorií a vakuových lamp pro vznik těchto paprsků překvapujících vlastností. Příroda sama dovede je produkovati a zdánlivě bez kon- ce, s neutuchající intensitou. Ten zázrak jest realisován látkami radioaktivními a znám od Beequerlova objevu záření uranového (1896) který vedl manžely Curieovy v Paříži ku podrob- nému zkoumání rud uranových, zejměna jáchy- movského smolince. Srovnáváním aktivity mine- ralií dospěla pí. Curie ke konklusi, že jde tu o jakousi látku sui generis, o níž praví pan Curie: „Nous sommes parvenus prouve, que ce corps constitue un élément nouvoau — tedy o nový prvek, radium. Radium, jak známo, vysílá tři druhy iono- vých paprsků: a-paprsky analogické kanálo- vým, avšak asi 10krát rychlejší, 6-paprsky analogické kathodovým a y analogní Roent- genovým.
Curieův Curie Paříž
24 article
Nejenom však světlo, nýbrž i teplo vydává radium; toplota 1 grumu radiumbromidu je stále o 5° vyšší než teplota ololí; gram radia produ- kuje za hodinu asi 100 gramkalorií, to znamená tolik tepla, že by se jím ohřálo 100 gr. vody o 1° nebo 1 gr. vody o 100 stupňů. — (Jest dobře možno si mysliti, že obromné a miliony let trvající vyzařování tepla sluncem má původ v substancích radioaktivních — známé chemi- cké procesy stačily by toliko asi na 5000 le ) Odkud a v čem je tato schopnost radin? Za constituens hmoty akceptovali jsme elektrony; poznali jsme, že atom není zjevem jedno- duchým, jest spíše jakýmsi solárním systemem en miniature, s centrem, kol něhož kroužo ostatní částečky; vše je v pohybu, vylučujícím jakoukoliv stabilitu. Atomy radia jsou v tomto stálém neklidu; diskretní jejich součástky, pravděpodobně posi- livní a negativní elementární kvanta, mění své vzájemné polohy a z tohoto pohybu resultuje to, co chemie sotva se odvážila tušiti, že by kdy viděla: transformace prvků. Vidělať v prvku substanci neproměnnou, nejjednodušší, nenašla nikde proměny prvků, jejich atomy byly stejnocenné, měly svou char- akteristickou váhu a čarové spektrum. Poněkud jinak bylo, když duchaplný Mendělejev ukázal na periodický system prvků, přirozenou řadu prvků. danou atomovými vahami a periodické vracen vlastností příbuzných prvků v jednotlivýcb sku- pinách řady. Znamenají snad prvky různé modi- fikace prahmoty? Jen kvantitativně různé? Bylo by velmi na snadě souditi tak dle toho, jak b sorbují jonové paprsky, totiž pouze dle svýel mnohostných poměrů. lových.
Mendělejev gr
25 article
A dnes je jisto, žo radioaktivita nevyjadřuje nic jiného, než rozpad a znovutvoření nebo pro- měnu dílků chemických atomů; tato spontannt proměna pak že bývá nejčastěji provázena spon- tanním vysíláním elektrických paprsků (jako u radia, thoria, polonia, aktinia), které jsou výra- zem pro energii, uvolněnou rozpadem prvku. A jsou známy produkty transformace radia: jed- nou z fásí proměny jest emapace, povahy plynné, též aktivní t. j. schopná, rozkládati plyny v iony, emanace přechází v aktivní indukei, která má charakter hmoty pevné, usazuje se na jiných hmotácb a aktivuje je. Existují i fáse inaktivní, podstatou jejich jsou částečky alfa- paprsků, které ztratily svou rychlost, ukládají na sobě záporné elektrony a stávají se dle svého specifického náboje neutrálními částkami vodíku nebo helia. To jest tedy sensační objev pře- měny radia v helium.
26 article
Rozpad prvků radioaktivních děje se ve smyslu od složitějšího k jednoduššímu a děje se pravděpodobně s kolosálními změnami ener- gie, kterými pochopitelně nemůže experimentator dle libosti manipulovati. Nobylo by však správno domnívati se, že aktivita, t. j. vlastnost epontanní proměny, pro- vázené spontanném vývojem energie, jest privi- legiem určitých látek; i v atomech ostatních prvků jest pohyb, jehož časová změna vede k in- stabilitě a radsoaktivní proměně; že se nepro- jevuje, toho důvodem je rozdil kvantitativní: menší radioaktivní konstanta. V tem smyslu tedy propracovala fysika po- jetí hmoty; poznala její konstrukci do mezí ne- konečně jemných, došla k elementárním kvan- tům elektřiny a hmoty, elektronům a předpo- kládá, že jejich nábojem, polohou a pohybem jest určen stav étheru, tohoto moderního impon- derabile, z jehož pohybu a stavu vysvětluje, ve jménu snahy po jednotném pochopení, zjevy magnetické, elektrické i světelné.
27 article
Nové poznatky nezůstaly ovšem výhradným majetkem nečetného kruhu (heoretiků; i užito discipliny se jich chopily, hledíce jich upotřebiti k svému prospěchu. Jest to zejména medicina. která k účelům diagnostiky a therapie užívá fenomenů, plynoucích z povahy a vlastností Především počítá s iony, které má lidské tělo samo; jeho šťávy totiž jsou zředěnými roz- toky solí, obsahují tedy volné iony. Ty je možno uváděti v pohyb způsobením elektrického pólu uvnitř těla; elektrotherapie, na tomto základě zbudovaná, posunuje je volně proudem galvani- ckým, rezvlňuje sinusoidálním a rozechvivá proudem faradickým, výboji proudů vysokého napěti a vysoké frekvence, způsobujíc tak zá- važné změny ve výměně látek v organismu. Po- tom dává působiti na tkaň lidského těla elek- tronům a ionům mimo tělo produkovaným, tož paprskům ionovým. Různé pohltitelnosti paprsků roentgenových užívá k diagnostice, kde jde o to, aby byly prozkoumány tkaně normálně nevidi- telné a zakládá tak nové odvětví kliniekých method vyšetřovacích: skiaskopii a skiagrafii. Novou methodu léčebnou zavádí v radiotherapi a pracuje tu zvláště paprsky světla ultraviolo- vého (Finsen), X paprsky a radiovými. Vychází od předpokladu, že jistě není lhostejný drobné buňce živé hmoty, ať už je diferencována v mi- kroba nebo součástku tkaně tělesné, nepřetržitý dopad drobounkých etherových vlnek, příletu- jících v paprseíeh a narážejících jako příboj na břehy moře. Jsou tak nepatrné, že žádná ne- padne mimo; rozrušují a ničí živou hmotu.
Finsen
28 article
Hubí bakterie a destruují pathologickou tkaň; léčí proto infekční vyrážky kožní, léčí rakovinu a ně- které nádory; nejvíce jim podléhají bílé buňky krevní. Ale ovšem je jim lhostejne, zdali je vy- sazena jejich působení tkaň pathologická nebo normální — neušetří žádné a v tom je jejich nebozpečenství. Dovedou i způsobiti rakovinu v zdravém materialu, jako chorobný zničí. Dnes není ještě s naprostou jistotou vyzkoušena vhodná a příslušná míra dosování. Tu je therapie na- mnoze posud ve stadiu hledání; pracuje se té- měř výhradně paprsky ultrafialovými a roent- genovými. Na III. Roentgenkongresu, který se konal o velikonoční pondělí letošního roku v Berlině za předsednictví dra. Albers-Schönberga z Ham- burku, bylo roferováno o dosavadních zkušeno- stech s X paprsky v lékařství. Krásné výsledky jak po stránce diagnostické, zejména pokud se týče poranění a chorob kostí a stavu vnitřních orgánů — srdce, plic, žaludku, ledvin atd, tak po stránce therapeutické povzbuzují k další usi- lovné práci na poli radiologie, která ve všech oborech mediciny nabývá nemalého významu.
Roentgenkongres Albers Schönberg Berlín Ham