ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 5b1dc1d0-75a6-11dc-9dec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 155, place 58, org 10, work 2
1 masthead
16. srpna 1908. Císlo 225)
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana3.
4 article
Posl. dr. Baxa mluví jménem klubu říšských poslauců str. nár. sociální a státoprávně pokrokové. Vývoj organisace živnostniciva v posledních 10 letech ješt patrný, byť i pomalý. Organisace bude mit záhy přiležitost osvědčiti svou sílu jako ji měla před dvěma léty při reformě živnostenského řádu. Orga- nisace musí býti prohloubená, aby mohla křížiti zájmy protichůdné. Pojišťovací olázka daleko nen vyhrána. Poslanci budou hlasateli vůle živnostni- etva. Budou-li všichni činitelé přesvědčení o vaší síle, dobudete, čeho si přejete. Posl. Choc jménem strany nár. sociální praví že strana jeho jest ve službách živnostenské ochranné politiky. Mnohé úkoly zde čekají dosud provedení Apeluje na pěstování sociálního ducha v dílnách, neboť živnostnictvo musí býti pamětlivo, že p stránce živnostenské zájmy jeho i dělnictva jsou stejné. Posl. Němec jménem klubu poslanců svobodo- myslných na sněmu zemském vyvozuje, že starobní pojišťování strana jeho už dávno pojala ve svůj pro- gram. Poukazuje na zemský pojišťovací fond císaře Františka Josefa. Bylo by stačilo, kdyby stát byi podepřel akci zemskou. Vláda ovšem nekoná svou povinnost. Varuje, aby v centralismu nezmizely naše samosprávné snahy. Dövedeme si své hospodářstv zajisté lépe opatřiti než to činí pání z Vídně. (Po- tlesk.) Pan Pastyřík ujišťuje české živnostnicivo so- lidaritou moravského a zve k slavnosti 6. září v Pře rově, kde oslaveno bude 10leté jubileum Zemské jednoty živnost. společenietev na Moravě a 25lete trvání společenstva vůběc. Pan K. Burda tlumbčí vřelý pozdrav ministra obchodu a přeje jednání plný zdar. Místodržitelský rada Přecechtěl ujišťuje, že místodržitelství chová upřímný zájem o všechny olázky živnostenské. Od sjezdu očekává nové pod- něty a přeje mu výsledek co nejlepší.
Posl doktor Baxa Choc Němec František Josef Pastyřík K Burda Přecechtěl Org Vídeň Morava
5 article
Sekr. dr. Dvořák vílá účastňíky jménem Zem- ského výboru král. češkého, jenž i na dále bude stav tento podporovati. Posl. Sochor za klub poslanců agrárních na zem. sněmu slibuje podporu živnostnictvu, jehož velká část žije na venkově. P. Julius Starck! (Lvov) jménem polských živnostníků mluví o nutnosti solidarity Slovanů proti společnému nepříteli. V každé chvíli a potřeb půjdeme s vámi, bratři, ruku v ruce. Cís. r. Janda jménem Živnostenské rady mo ravské, nejmladší to instituce tohoto druhu, přeje brzké zřízení této rady i v Čechách. Dr. Sobotka jménem strany státoprávně po krokové zdůrazňuje potřebu tuhé organisace. Starob- ního pojištění třeba živnostnictvu neméně než děl- nictvu, protestuje proti centralismu živnostenského zákonodárství. Pan Hála doporučuje živnostnictvu jménem české strany pokrokové svorný postup za cily ryze živnostenskými a vzdělávání se co nejpečlivější.
Sekr doktor Dvořák Posl P Julius Starck Janda Sobotka Hála Lvov Čechy
6 article
Dr. Nejedlý tlumočí pozdrav jménem Průmy slové jednoty, která letos slaví 75leté své trvánía byla už před Obchodní a živnostenskou komorou ochránkyní zájmů živnostnictva a řemeslnictva. Když tlumočil ještě pozdrav p. Fr. Holub jmé- nem živnostnictva polského a pan předsedající podě- koval za všechny projevy sympathií a kvitoval sliby podpory, přečetí sekr. p. Malina jednací řád sje- zdový, jímž vyměřena v debatě jednotlivým řečníkům doba pěli minut. Polom promluvil v obsáhlém, věcném referátu, opřeném bohatými zkušenostmi a svědčícím o bedli vém studiu otázky, místopředseda Zemské jednoty řem, a živnost. spol. p. Al. Vaníček o slarobním a Invalidním pojištění maloživnostnictva. Novodobý vývoj společenský a hospodářský vy- nesl na povrch nové potřeby a s nimi nové úkoly. Jednou z olázek nejdůležitějších jest v še- obecné starobní pojištění, jejímž řešením se bude musit zabývati vláda a parlament.
doktor Nejedlá Průma Malin Vaníček Polom
7 article
Živnostnictvo musí dbáti, aby nevyšlo na prázdno. neboť se na ně pohlíží jako na slav, kterému se stále doporučuje svépomoc. Žvnostnictvo přeje kaž- dému stavu péči veřejných činilelů, ale chce ji také pro sebe tím spíše, že jest tisněno poměry více než kterýkoli jiný stav. Živnostník má rovněž právo, aby na stará leta nebyl odkázán na veřejnou dobročin- nost. Svépomoc jako jediný lék doporučoval živnost- nictvu v léto otázce kde kdo. Nedávno ještě říšská průmyslová rada i sama vláda, jak patrno z projevu Beckova 19. prosince 1907 a ministra vnitra 17. března 1908. Tvrdilo se dokonce, že pojetí živnost- nictva ve všeobecné pojištění by bylo nedůstojné, že živnostnietvo ani potřeby té nejeví, což dokazováno. že počet osob z jeho řad pro stáří dobrovolně poji- štěný jest nepatrný. Živnostnictvo mělo býti do- hnáno k svépomoci. Země pak jest finančně ještě více stísněna než mnohá naše obec. Co se v tomlo směru vykonati dalo za po věrů trvajících, o tom svědčí fond císaře Frant. Josela. Návrhy poslanců V. Němce a J. Krejčíka, po- dané r. 1899 a 1902 na sněmu zemském, nedostaly se ani do pléna sněmovního. Zbývá tedy činitel nej mohutnější, který má nejen právomoc, ale i pro středky, totiž slál. Ten však u nás zaujímal dosu zvláštní stanovisko, dosti pro vládu samu pohodlné. totiž to, že jest sice nutno prováděti sociálním zá- konodárstvím pojišťování dělnické, avšak prováděti je tak, aby tím pokladna státní nijakým způsobem netrpěla. Toho docíleno tím, že na jedné straně uznáván byl toliko zaměstnavatel jako činitel finančn silný, který toliko prospěch z práce dělníka má, tudiž na jeho pojištění přispívati povinen jest, aniž by sám tím nějakých nároků nabyl. Slovanské výšivky a umělecký šať ženský.
Beckův František J Krejčík
8 article
Umělecko průmyslové museum v Praze vy pisuje každoročně soutěž k získání návrhů na různé drobné věci, přepychové i praktické po- třeby; dosud však nikdy nedočetla jsem se, že vypsala by se soutěž též k získání návrhu na umělecký šat ženský, respektive na uměleckou výzdobu jeho. A zajisté má ženský šat právo stejné být považován za umělecko-průmyslový výrobek. jako popelniček, sirník, kalamář, kapesník, to- bolka, různé spony, rukojeti a pod. věci, na něž konkuruje tolik umělců každoročně. Ženský šat spadá stejně v obor umělecko- průmyslový a jako každý jiný objekt toho směru měl by býti v budoucnosti jen umělci kompo nován. Ne krejčí a švadleny, kteři vyjma řemeslnou zručnost skoro ve všech případech postrádají všech vědomosti, tvořicích základ umělecky správ ného šatu, ale umělci, již vedle správných forem těla znají i zákony estetické, slohy, harmonii barev a vše to, co umělecký celek tvoří, jsou jedině způsobilí přinésti i na toto pole pravou krásu linií i tvaru. Zajisté dobudou tu ihned rozhodujícího vlivu, právě jako ve všech odvětvích uměle- ckého průmyslu, kde se dnes bez součinnost umělců výrobci více neobejdou. Umělecká výchova lidová nemůže být ni jak ucelena, nevěnuje-li se také pozornost a péče tomuto předmětu. Zejmena u nás máme všechny podmínky k utvoření nového, umělecky cenného ženského šatu, zcela svérázného. Národopisné museum v zahradě Kinského skýtá každému, kdož vidět a cítit chce, nevy- čerpatelnou studnici podnětů, krásných ve formě i barvě a při tom našich. Leckterý vzor selských krojů, tu vystavo- vaných, lze použiti za model moderní toalety, málo jen pozměněný (zvláště délka jeho) a přec bude to šat budící pozornost i v nejvělším lá zeňském městě svou ladností a originálnosti.
Kinský Praha průmyslový muzeum národopisný muzeum
9 article
Na druhé straně pak postaven dělník naprosto hospodářsky slabý, tudiž pěče a pojištění veřejného potřebný a tim způsobem provedeno bylo pojištění úrazové i nemccenské. Malý živnostník jako podnikatel pracuje v jedně řadě se svým dělníkem a na důchod, plynouci z takového maloživnostenského závodu, nelze po- hlížeti jako na důchod podnikatelský, nýbrž jako na přijem pracovní. V dalším dovozuje p. referent za častého souhlasu sbromáždění, že maloživnostník jako zaměstnavatel jest na tom hůře než dělník.
10 article
Nesluší nikterak naší pokročilé době řešiti otázku starobního pojištění tak šablonovitě, jak řešeno bylo pojištění nemocenské a úrazové. Drobným stavům středním musí se dostati v ohledu sociálním stejné péče, jako třídám zaměstnaným; drobné střední stavy jsou pilířem naší společnosti. Zdá se. že nastal ve smýšlení vlády a zůčastněných kruhů obrat k lepšímu, nasvědčují tomu některá prohlášení vlády, učiněná v posledním. čase. Tak na př. dne 12. května t. r. k deputaci Českého klubu prohlásil ministerský předseda bar. Beck, že vláda nabyla přesvědčení, že jest naprosto nemožno řešiti otázku starobního a invalidního pojištění jednostranně a že jest odhodlána vypracovati předlobu, která se nebude omezovali jen na dělnicivo. A 7. července 1908 prohlásil ministr vnitra bar Blenerth mezi jiným o obsahu budoucí osnovy »V osnově bude též postaráno o závazná zří- zenl, pokud jde o kruh oněch osob hospodářsky samostatných, jež dle způsobu svého života jsou blízké dělnictvu a pociťují stejným a rovněž oprávně- ným způsobem potřebu, aby pro případ zmenšené schopnosti ku práci, nastavší pokročilým věkem, byly zaopatřeny.« Toto nové stanovisko vlády nesmí nás ukolébati v bezpečnost; zmíněnými projevy se vláda stano visku živnostenskému pouze přiblížila. Nutno zvláště býti ostražitě na stráži. Dle všech projevů vlády bude předloha nová vypracována na základě předlohy dra.
11 article
Körbra z prosince 1904, jejíž ustanovení byla pro stav živnostenský málo příznivá. O dnešní předloze se ovšem praví, že bude pro stav živnostenský pod- statně příznivější. Řečník kritisuje osnovu, pokud jest známa a ukazuje, že nemůže dosud uspokojiti živnostnictvo. Zavrhuje hranici příjmu a doporučuje jako správnější hranici počet dělníků. Předkládá statistiku závodu podle počtu dělnictva, z níž jest zřejmo, že převážn většina závodů živnostenských končí hranicí 5 děl- níků a že toliko 1/1, živnostníků zaměstnává více než 5 dělníků. Přes to musí býti stav živnostenský solidární a domáhati se toho, aby starobní pojištění dostupno bylo i těmto jeho příslušníkům. Nelze však přestati na pouhém pojištění starobním, nutno se domáhati toho, aby stav živnostenský byl pojat i v pojištění invalidní a kapitálu pro pozůstalé. aby i jemu bylo měřeno tak jako sta vu dělnick ému.
Körbr
12 article
Jest pro nás naprosto nepřijatelno, aby v před- loze, která se chystá, byla opakována ona nám ne- příznivá ustanovení, která se nalezala v 8§ 86 a 9 předlohy dra. Körbra a jest nutno domáhati se toho, aby stánovením hranice věku a jinými ustanoveními nebyl stav náš zkracován, neboť u živnostnictva ne- lze jen říci slejné povinnosti, stejná práva. Stav živ- nostenský má poměrně větší povinnosti, ale přes to žádá jen stejné právo a tutéž péči, která se věnuje stavům ostatním. (Potlesk.) Navrhuje tuto resoluci: »My na sjezdu ma- nifestačním českoslovanského živnostnictva v Praze dne 15. srpna 198 shromáždění živnostníci prohla šujeme opětně, že trváme pevně a neochvějně na po žadavku svém, aby současně s uzákoněním dělni- ckého starobního a invalidního pojištění bylo uzá koněno i povinné star bní a invalidní pojištění samostatných živnostníků. Žádáme vládu, sněmovnu a veškeré kluby poslanecké, aby působily k tomu, by chystaná předloha o starobním pojištění zabrno- vala i povinné starobní a invalidní pojištění živ- nostnictva a aby v každém ohledu vyhovovala oprávněným potřebám stavu živnostenského. Z ná- vrhu zákona buďtež vyloučena veškerá ustanovení, která by živnostníku poskytovala méně výhoda ukládala větší povinnosti nežli pojištěncům stavů jiných. Příspěvek živnostníků na pojištění dělníků upraven buď zákonem na míru snesitelnou a budiž náležitě postaráno o to, aby ve správě ústavů, po- jištění obstarávajících, nebyl stav živnostenský bez- ohledně majorisován a tim na svých zájmech citelně poškozován.
Praha
13 article
Potom se rozpředla čilá debata, které zúčastnila se řada řečníků. Pan Zapletal z Kroměříže navrhoval schválení resoluce. Pan Kukal z Nymburka vy tknuv, že živnostnictvo dosud jevilo příliš mnoho trpělivosti, předložil petici sdružených společenstev a gremií v Nymburce, která mimo jiné zdůrazňuje princip samosprávný, žádá, aby důchod starobaí po- čínal v 55. roce a aby živnostnictvo bylo zbaveno povinnosti, platit na pojišťování dělnictva Pan Schechtinger shledává pojištění samozřejmým po- žadavkem živnostnictva, žádá náležité vybudování školství jako záruky rozvoje stavu. Pan Slavíček nedává mnoho na sliby místodržitelství a minister stva, kritisuje fond císate Františka Josefa a vytýká jednotě, že není tak agilní, jak by třeba bylo. Poně- vadž vyčerpal pět minut k řečem vyměřených, na pomenut předsedou, což některými účastníky ne- správně vykládáno za omzování svobody slova a kri- tisováno výkřiky. Po napomenutí předsedově vráti se klid v shromáždění. Pan Nouza ze Žleb žádá pojištění zemské, živnostenskou radu zemskou a pev- nou organisací stavovskou. Pan Korostenck (Lvov) tlumočí projev solidarity polského živnostni- ctva s touto akcí a přeje si ve všech olázkách spo- Dvě ukázky na letošní jubilejní výstavě pražské jsou toho důkazem, elegantní damský plášť, motiv výzdoby poskytla slovácká halena, a rozkošný dětský oblek (také ten dá se zcela dobře upotřebiti na damský oblek) dle dětvan- ského způsobu; vystavují měst. pokračovaci školy pražské. A různé ty pruhy vyšívání, jakou nád- hernou výzdobu poskytly by na šat ženský.
Zapletal Kukal Schechtinger Slavíček František Josef Nouza Korostenck Kroměříž Nymburk Lvov
14 article
Rozhledněme se jen kolem, kolik různých drahých věcí, stylově i umělecky bezcenných, koupí naše dámy i prosté ženy do roka za ozdobu na své toalety. Jsou to po většině, ba šmahem věci cizí výroby; peníze a velké pe- níze plynou tu ročně do cizích rukou. Ovšem kupují naše dámy také v Zádruze i krajky i různé výšivky, ale pro tyto levné, běžné ozdoby sem nechodí a ani jich Zádruha neprodává. Krásné ruční věci, jéž tu dostanete, ač levné svou hodnotou, jsou přec jen drahé pro běžnou potřebu. Bylo by třeba je zlevniti a učiniti je tak přístupné i širším, méně zámožným kruhům. Vyšívání na stroji bylo by rychlejší a tím také o mnoho by se zlevnilo. Jen v této formě mohly by naše výšivky. pořízené dle původních ručních vzorů, vytlačiti všeliký ten německo-židovský brak z českých obchodů a ožíti znovu, místo aby jen práchni- věly v musou, nebo byly výhradou jen zámož- ných dam. Vyšívací stroje poskytují práce zcela uspo- kojivé, co se techniky týče, jsou-li barvy správně voleny a vzor dobře kreslen, je dojem práce tentýž, jako kdyby namáhavě ručně byl provedena.
15 article
Dříve šilo se také jen ručně a přec ne- bude snad nikdo tvrditi, že dnešní šití strojem je horší, nebo potřebě měně vyhovující než on zdlouhavé ruční. Ovšem strojová výroba musila by se dí pod dozorem znalců a vzory musily by podržeti celý svůj ráz, jinak by se mohlo státi, že vy- skytla by se různá zkomolenina, vydávaná z »národní vyšívání« jako před lety, po národo- lečný postup. Pan Pelikán navrhuje konec debaty. pan Vild z Plzně, praví, že živnostnictvo musí své kapsy zavříti pro všechny akce, dokud se mu nedo- stane práva. Pan Pastyřík ukazuje na přebytky. jimiž se chlubil ministr financí. Ke slovu byli ještě přihlášeni pp.: Dvořák (Po- lička), Mlčoch (Prostějov), Večerník (Třeboň), Drexler (Týn nad Vltavou), Oláhal (Olomouc), Müller (Praha), Musil (Čáslav), Kovář (Chlumy u Třeboně), Havlík (Tábor), Straka (Milevsko), Pelikán (Čáslav), kteří se vzdali slova. Jako generální řečník promluvil redaktor Mlčoch (Prostějov), jehož vřelá řeč vrcholila ve výzvě, aby živnostnictvo se spojilo ve své straně.
Pelikán Vild Pastyřík Dvořák Mlčoch Večerník Drexler Oláhal Müller Musil Havlík Straka Plzeň Prostějov Třeboň Týn nad Vltava Olomouc Praha Čáslav Chlum Tábor Milevsko
16 article
Potom resoluce schválena a slova se ujal posla- nec František Kratochvíl k referátu o živnoslenském zákonodárstní. Vyličiv vývoj živnostenského zákonodárství, kter podrobil kritice, došel až k zákonu z r. 1907. Průkaz způsobilosti v něm obsažený a zejména rekursní právo společenstev, kladou značné požadavky na vyspělost živnostnictva. Žádá zřízení živnostenské rady, decen- tralisaci, vypracování zákonodárství, tak zejména zá- kon o nekalé soutěži a vtělení živnostenských pohle- dávek na první bypotéku. Živnostnictvo musí míti vliv na provádění živnostenské politiky. 1Spatným jejim dřívějším prováděním byla zaviněna hmolná i mravní bída, z níž teprve v posledních letech živ- nostnictvo vybředlo. Navrhuje tuto resoluci:
Kratochvíl
17 article
My na manifestačním sjezdu českoslovanského živnosinictva konaném v Praze na jubilejní výstavě dne 15. srpna 1908 shromáždění živnostuíci uznáváme v zájmu stavu našeho za nutné: 1. aby předpisy novelou ze dne 5. února 1907 č. 26. ř. z., upraveného a doplněného řádu živnosten- ského příslušnými úřady, jakož i se strany jejich orgánů důsledně byly prováděny, obzvláště ony, ský- tajicí öchranu živnostem a obchodu a to v plném rozsahu a v tom duchu, v jakém zákonodárcem byly míněny, 2. aby v život uvedeny a řádně dle návrhů poda- ných Zemskou jednotou řem. a živn. společenste v král. českém organisovány byly jak říšská rada živnostenská, tak živnostenské rady zemské, 3. aby se strany státu i zemí maloživnostenská akce podpůrná intensivněji byla prováděna. 4. aby se strany správy státní a zemské sou- stavně podporován byl odbyt živnostenských výrob- ků zdokonalováním vývoznictví a obchodního za- stoupení v cizině. 5. aby zákonnými předpisy bylo postaráno o zru- šení dílen vojenských a o zamezení provádění prací živnostenských v trestnicích, donucovacích pracov- nách a podobných úvlavvech, 6. aby vydán byl zákon proti nekalé soulěži zákon k zabezpečení vohledávek živnostníků za do- dané práce a zboží a 7. aby náležitě bylo upraveno, zodborněno zdokonaleno pokračovací školství průmyslové.
Praha
18 article
Na 3. k. vládu, sbory zákonodárné, zemské vý- bory a úřady autonomní, pány poslance bez rozdílu národnosti a stran, na Zemskou jednotu řem. a živ. společenstev v král. českém, na Zemskou jednotu živnostenských společenstev v markr. moravském, na ostatní territoriální a odborné jednoly a svazy spole- čenstevní, obzvláště ale i na veškerá živnostenská společenstva, jakož i na veškeré spolky a korporace živnostníků českoslovanských vznášíme důrazný apel. aby o uskutečnění naléhavých požadavků těchto se všemožnou energií se staraly. Živnostnicivo českoslovanské pak samo budiž v zájmu svém vlasiním dbalé své povinnosti, praco- vati k rozšíření a upevnění svých organisací živno- stenských, zejména svých Zemských jednot společen- stevních a budiž vždy součinným za účelem dosažení cílů organisacemi těmito vytknutých. Po poznámkách pp. Slarička a Koroslenckého resoluce schválena. Poslanec dr. J. Preis pojednal potom o maloživnostenském úvěru v řeči, v níž nepřestal na líčení nedostatků dnešních. nýbrž naznačil přesně i cesty, vedoucí k nápravě. Referát jeho otevřel perspektivy, zjasněné vírou v se- be, s napjetím poslouchán a častými projevy sou- hlesu přerušován ukázal pan přednášející, jak možno prací pro stav vykonati znamenilý kus práce národní a jak upevěním hospodářským možno přispěli k osa- mostatnění politickému.
doktor J Preis
19 article
Rozvoj hospodářské politiky ukázal vysoce za- jímavý zjev, že jsme nedovedli zachytit okolnosti příznivých našemu osamostatnění politickému. Ze- jména se to ukázalo v olázce živnostenské. Jest si přáti, abychom se dopracovali jednotné hospodářské politiky živnostenské. Úprava živnostenského úvěru jest v našich rukách; vyvěrá z potřeb hospodářských, jak se v té které době vyvinují. Tak záložny z velké čásli se věnovaly úvěru hypotekárnímu, mnohem mě- ně úvěru osobnímu, z něhož nad to jen málo jest výrobního. Tento vývoj jest odkloněním se záložen od zamýšleného jejich poslání, které způsobeno bylo vývojem. Tím vznikla mezera, že střední vrstvy ne- mají kde hraditi polřeby úvěru. Úvěr vyžaduje úpravy podle potřeb. Malému živnostníku třeba úvěru, který by mu usnadnil výrobu v době, kdy předmět vyrá- běný není hotov. (Ukázalo to šetření na Král. Vino- hradech a nedostatkem prostředků znemožněna do- dávka košíků pro pařížský obchodní dům Bon Marché), Avšak živnostník jest i výrobcem, jenž musí poskytovat úvěr svému zákaznictvu. Toť nejbolesti- vější stránka, neboť má za následek váznutí výroby. Živnostnictvo se pokoušelo o nápravu eskomptem účtů. Odběratelé odporovali, nechlějíce se podrobili pisně výstavě, vyrojila se záplava různobarevně tisknutých kartounových výrobků »s národním« vyšíváním, jež bylo vše možné, jen ne národní Uplatňuje-li se stále více heslo učini modní damský šat individuelním výrazem osob- nosti, jež ho nosí, neměly bychom my Češky opomíjeti příležitosti, spojiti s uznávaným vku- sem naším bohafství a krásu našich vyšívek k vytvoření svérázného, specielně českého — nebo chcete-li slovanského uměleckého kroje žen českých XX. stol.
Král Češka obchodní dům bon Marchý
20 title
J6za Potocká.
Potocká J 6
21 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Úmrtí. Z Paříže, 15 srpna. (K. k.) Senáto Emanuel Arěne zemřel. — Z Berlína, 15. srpna. (K. k.) Prof. Bedřich Paulsen. zemřel minulé noci ve Stehlicích. = Neštěstí na dráze. Z Paříže, 15. srpna (K. k.) U vlaku zábavního, jezdícího mezi Paříží Boulogne sur Mer, explodovala dnes o 7. hod. ranní mezi Lonorem a Survilliersem lokomotiva. Stroj- ník byl zabit, topič a jeden průvodč bylitěžce raněni. = Choleza v Rusku. Z Petrohradu, 14 srpna. (K. k.) Šest krajů gubernie nižně-novgorodské, město Nižní Novgorod, dva kraje gubernie kazaňské, území kubáňské, gubernie stavropolská a gubernie černomořská byly prohlášeny za obrožené cholerou. Cholerou onemocnělo v gubernii saratovské dne 12. srpna 24 osob, z nichž 15 zemřelo. V městě Samaře onemocnělo od 8. do 12. srpna 5 osob. Dne 13. srpna onemocnělo v gubernii astrachaňské 37 osob, z nichž 19 zemřelo. V městském hejímanství Rostov nad Donem onemocnělo 13 a zemřelo 5 osob. V Baku a v gobernii tulské vyskytlo se po jednom případu cholery. V Nižním Novgorodě onemocněly dosudá a zemřela jedna osoba. = »Zábavy« vězňů. Z Paříže, 15. srpna. V cherbourgské námořnické věznici byla odhalena krutá týrání, jichž se dopouštěli na slabších vězních spoluvězňové, kteří si hráli na »vojenský soud«. K nejčastějším způsobům mučení náleželo t. zv. »dráždění býka«, k němuž bývali vyhlédnuti »no- váčci«. Kolem oběti utvořili ohnivý kruh, přibližo- vali se stále více s hořícími kousky papíru k na- hému tělu a dělali na něm figury ze spálenin. Ty- ranisování se strany vůdců zabránilo posud každému udání. Těžká zranění, zpozorovaná při lékařské pro- hlídce na několika vězních, vedla k odhalení těchto ukrutností, jež se páchaly vždy po poslední obchůzce dozorců.
Arěne profesor Paulsen Paříž Berlín Rusko Petrohrad Novgorod Samara Bak
22 article
placení u záložen v určitých lhůtách. Náprava jest možna podobně, jako si pomáhá drobný průmysl úvěrem na otevřeně pohledávky. Zdle ovšem úslav půjčující musí míti možnost kontroly a ta předpo- kládá správné vedení obch. knih. Zivnostnictvo mu- sí pracovati k zavedení a naučit se vedení jednodu- chých knih, které ukazují kdykoli stav závodua umožňují získati úvěr. Živnostnictvo samo se chopilo svého času práce. založiti živnostenské záložny. Avšak i ony šly cestou zmíněnébo vývoje, takže z nich zbyly 3. Prospívaly jen tam, kde neměly konkurence záložen občanských a spořitelen čili, kde měly přitažlivost na vklady Dnes jeví se snaha po nových formách živnosten- ského úvěru. Cesty mohou býti dvě. Buď se dnešní organisace živnostenské slanou základem pokladen živnoutenských, nebo budou zřizovány vedle nebo v rámci občanských zá- ložen pokladny živnostenské. Řečník hájí i pro po- kladny zásadu samosprávy živnostenského stavu, po- něvadž vychovává vědomí zodpovědnosti. Lépe by bylo spojiti tyto pokladny se záložnami, které po- skytnou odborně vedělaný personál k vedení jejich, na něž živnostnicívo ovšem bude míti vliv.
23 article
Drobné tyto ústavy ovšem musí míti, oporu v ústřední pokladně jako posledním zdroji peněz. K cíli tomu doporučuje reformu Fondu cís Františka Josefa ku podpoře živností, aby byla utvo- řena ústřední pokladna, která by sloužila českým potřebám a byla dříve hetova než ústředn říšská, která by posilila centralism Proti hotovému faktu bude boj těžký Osamestatnění hospodářské jest nej- lepším prostředkem proti centralismu Ono znamená základ budoucí neodvis- losti politické. Třeba dáti živnostenské správě zemské cíl a vystrojili ji tak, aby mohla svým úkolů-n dostáti. Uskutečnění těchto ideí znamená velký kus národní práce! Dějiny našeho průmyslu ukazují, že ze středního stavu se vyvinují mohutné závody prů- myslové. Posilovati živnostenskou výrebu znamená připravovat půdu k poslupu do oborů, v nichž dosu nejsme činni nebo silni. K sesílení nám třeba výchovy k důvěře a mužné odhodlanosti. Třeba v popředí sta- vět opravdu velké zájmy. Sněm může dostáti svým úkolům, jen budete-li podporovati své poslance dů- kladnými informacemi. Dílo to českému národu ne- jen prospěje, nýbrž poslaví jej i v čelo slovanských národů! (Potlesk.) Pan referent navrhuje tuto re- soluci:
František Josef
24 article
„Úprava živnostenského úvěru stala se v posled- ní době naléhavou. Uznáváme sice rádi porozumění se kterým podejímají se řešení otázek úvěru tohoto některé úslavy peněžní (záložny, resp. spořitelny). avšak soustavné úpravy v tomto směru není. A přece jest tím více potřebna živnoslníku, čím více nucen počítati s moderními formami obchodu a čím záhod- nější jest jeho emancipace od drahých zprostředko- vatelů. Nákup zboží za hotové, spojený s příslušnými srážkami při dobré jakosti tovaru, potřeba pohoto- vých a dostatečných prostředků provozovacích př nulnosti povolovati úvěr odběratelům, prostředky n nerušené výplaty mzdy před odvedením a zaplacent výrobku — tyto naléhavé otázky nutno řešiti co nej- rychleji, nemá-li živn, slav utrpěti ránu hlubokou těžce zhojitelnou. Vítajíce tedy snahy za zřízením míst- ních ústavů úvěrních, živnostenským potřebám slou- žicích (ať v rámci záložen, ať v rámci samostatněm při spojitosti se společenstvy), žádáme povolané kru- hy co nejdůrazněji, aby brzkou reformou fondu cis.
25 article
Frant. Josefa I. ku podpoře živnosti a přeměnou jeho v ústav bankovní, úvěrním potřebám živnostnictv sloužicí, dostalo se konečně živnostnictvu úvěrního ústředí, které by samo, dostatečnými prostředky dis- ponujíc, mohlo se podejmouti účelně organisace úvěru maloživnostenského vůbec. Stojíce i v této příčině na zásodě samosprávy stavu, žádáme, aby ve správě ústavu tohoto zasloupeno bylo živnostnictvo tím po- čtem, jak toho poslání ústavu a úkoly jeho vyžadují.“ Po poznámkách p. Miky (Lysá) a Slavíčka, jenž vzdal zasloužené uznání referátu dra. Preisa, re- soluce schválena Potom místopředseda Zemskěho ústředního svazu besed, jednot a spolků v král, českém p. Fr. Horák pojednal o živnostenském tisku. V referálu svém vylíčil důležitost tisku vůbee, načrtl historii živnostenské publicistiky, sledoval ze- jména podrobně její rozmach od r. 1883. Časopi- sectvo živnostenské, které vypočítává, plní povinnost svou způsobem, který zavazuje živnostnictvo k účinné jeho podpoře. Třeba zejména podpory listům vydáva- ným přímo živnostenskými organisacemi nebo jim vydávaným. Schází živnostnictvu denní list, kterými jsou dělnické strany ve výhodě. Třeba dobrého den- níku a měsíční revue, neboť otázky živnostenské vy- žadují energického hájení, aby živnostnictvo duševně uvědomělé a hmotně sílné se dopracovalo svých cílů. Přijata tato resoluce: »V uvážení, že živnostenský tisk stavovský při- spívá nejen značnou měrou jako vzdělávací, nýbrž i jako pomocný prostředek k dosažení všech poža- davků stavu řemeslného i živnostenského, budeme s snažiti, aby tisk ten mezi českým řemeslnictvem živnostnictvem náležitého porozumění a rozšíření do- šel, jakož i se strany společenstev a všemi jinými organisacemi živnostenskými všemožně podporo- ván byl.
František Mika Lysá Zemskě ústřední svaz spolek v král Josef I
26 article
Uznávajíce dále důležitost tisku stavovského i po stránce docílení shody a jednotné organisace živno- slenské, doporučujeme našemu živnostnictvu a řeme- slnictvu jen takový tisk odborný, který je vydáván organisacemi samostatných živnostenských korpo- My, na sjezdu českoslovanského živnostnictva dnes přítomní zástupci a delegáti živnostnictva dopo ručujeme zejmena vřele odebírání a rozšiřování živ nostenského slavovského listu »Český Řemeslníke všem organisacím živnostenským, jakož i jedno tlivcům. Všechen veřejný tisk, jmenovitě ale denní listy české žádáme, aby snahy stavu našeho podporovaly a všechny důležité projevy a události, týkající se stavu řemeslného a živnostenského nezamlčovaly, ny brž je uveřejňovaly v uvážení, že řemeslnictvo živnostnicivo je nejen nejpočetnějším odběratelem do- tyčných listů, ale i po stránce hmotné — insercí nejdůležitějším to zdrojem příjmu tisku značnou mě- rou k udržování časopisectva denního přispívá. Přijat i dodatek p. Korostenského, aby zřizovány byly za podpory veřejných činitelů zvláštní fondy ku podpoře živnostenského tisku. Pan Pelikán vyslovil naději, že projevy sym- patil, které živnostnictvo dnes slyšelo, nebudou za- pomenuty svými autory, nýbrž že přinesou dobré ovoce. Případným doslovem, v němž akcentoval spo- lečný všem cíl Zemské jednoty a poděkoval všem účaslníkům a zejmena pánům referentům, ukončil pan předsedající posl. Jirousek o půl 3. hod. odpo jednání.
Korostenský Pelikán Jirousek
27 article
Sjezdu byli přítomni: posl. a náměstek starostův Jirousek, předseda Zemské jedn. řem, a živnost. spo- leč. v král. českém, posl. V. Němec, zástupce klubu Nár. strany svobodomyslné, posl. Jos. Krejčík, za výk. výbor výstavní, komoru, Nár. str. svobodomysl- nou, posl. dv. r. dr. Čelakovský za Národní radu, posl. inž. Neuman, posl. J. V. Hráský, posl. ředitel dr. Preis, posl. dr. Baxa za Klub říšských poslanců str. nár. soc. a státoprávně pokrok., posl. Kratochvíl, posl. V. Choc za stranu nár. soc, posl. dr. A. Hajn, posl. dr. V. Schuster, ředitel technologického musen průmyslového, posl. Žemlička, posl. dr. Sobotka, posl. Jindě. Pavlíček, posl. J. Sochor za Klub posl. agr. na sněmu zem., m. r. V. Březnovský a m. r. Syřiště za král. hl. město Prahu, dvorní rada dr. Šláma, J. Faustus, vicepres. Obchodní a živnostenské komory v Plzni, dr. J. Dvořák za zemský výbor, V. Kareš za stranu státoprávně pokrokovou, F. Oplt za obch. ko- moru, cís. r. A. Grossman, předs. Zem. jedn. gremií, Jan Špírek za Zem. jednotu grem. pro král. české, Jos. Pospišil za stranu pol. českou organ. na Moravě. R. Mlčoch za polit. stranu čes. živn, na Moravě kom. a m. r. Vaníček, místodrž. r. Přecechtěl za mí- stodržitelství král. českého, K. Burda za minist. ob- chodu, dr. Nejedlý a dr. Jindř. Rychlik za průmysl. jednolu pro král. české, cís. r. A. Janda, předseda morav. živnost. rady (české sekce) na Moravě, K. Anděl za touž jednotu, inž. B. Šetlik, přednosta chem. rací. odděl. technolor. musea Fr. Deport, zástupce měsk-
Jirousek Krejčík doktor Čelakovský Ing Neuman Hráská Preis Baxa Kratochvíl V Choc A Hajn V Schuster Žemlička Sobotka Pavlíček J Sochor V Březnovská Šláma J Faustus J Dvořák V Kareš F Oplt A Grossman Špírek R Mlčoch Vaníček Přecechtěl K Burda Nejedlá Jindřichův Rychlik A Janda B Šetlik Praha Morava Francie klub národní národní rada živnostenský komora v Plzeň
28 article
ské rady karlinské, zástupci polských živnostníků řemeslníků pp. Trüaufí. J. Schinner ze Lvova. Fr. Holub z Krakova, Jul. Starckl ze Lvova, zástupce živnostenského instruktora prol. Veverka. Omluvili se ministr dr. Fiedler, ministr. Prá- šek, hrabě J. Harrach, přísedící zem. výb. K. Adámek, nám. starostův dr. Štych, posl. Fr. Krejčí, posl. Lad. Čech, dr. T. Černý, generál křižovníků Marat, mag. r. Prusík, K. Schneider, posl. Dürich, živnostenský instruktor dr. Polák, sekční chef minist. obchodu dr. Fr. Müller, společ. obuvníků v Král. Poli, prům, jed- nota v Moravské Ostravě, posl. Papoušek, společ. truhlářů v Lounech, Klabusay z Prostějova. manifestační sjezd zednických mistrů z Rakouska. Znamenitým zevním úspěchem honositi se může tento sjezd, navštívený velmi četně. Konal se v hotelu »Central« v Hybernské ulici v Praze a zúčastnili se ho kromě příslušníků stavu následující delegšti: arch. prof. A. Bráť za ministerstvo veřejných prací. vrch. stav. rada Sklenář za ministerstvo obchodu, V. Novotný za městskou radu pražskou, inž. Jar. Havlíček za místodržitelství, dále okresní komisaři Burda a Lauermann, mag. koncip. V. Kašpar za magistrát pražský, dr. K. Domanija za živnostenský referát, kom. rada Oplt za obchodní komoru praž- skou, J. Havel za komoru plzeňskou, dr. V. Baver za hejtmanství žižkovské, dr. Jabůrek za hejtmanství žižkovské, Č. Poláček za Zemskou jednotu řemesl. spol. v Praze a Fr. Najman v Brně, starosta Winter za okres žižkovský atd. Pozdravně telegramy a pří- pisy zaslali: Zemský výbor král. českého, poslanci Anýž, Neumann. V. Němec, prof. Hráský, okr. hejt- manství v Kolíně, obchodní komora v Českých Budě- jovicích a j.
J Schinner František Holub Jula Veverka Fiedler J Harrach K Adámek doktor Štych T Černá Marat Prusík K Schneider Dürich Polák Müller Král Klabusay profesor V Novotná Ing Havlíček Burda Lauermann V Kašpar K Domanija Oplt J Havel V Baver Jabůrek Poláček Najman Winter Anýž Neumann Hráská Lvov Krakov Čechy Ostrava Louny Prostějov Rakousko hybernský ulice Praha Francie Brno Kolín Český Buda
29 article
Sjezd zahájil p. Doležal, předseda Jednoty úř. opr. mistrů zednických v král. českém se sídlem v Praze, klerý pravil, že účelem sjezdu je tlumočení stesků a projevení přání, jichž splnění bude míti za následek nejen ochranu zednické živnosti, nýbrž i pokrok celého slavu. Do předsednictva zvoleni pp.: Schüler z Ústi n. O., dr. Schwamberger z Lince, Klapil z Olomouce, Bujas z Krakova za místopředsedy. Jež z Tábora a Hofímanu z Liberce za zapiso- vatele. Jménem král. hl. města Prahy uvítal sjezd pan Novotný, jménem ministerstva obchodu vrchní stavební rada Sklenář, jménem ministerstva ve- řejných prací arch. prof. Ant. Bráf, za obchodnía živnostenskou komoru v Praze kom. rada Opelt, dále delegát Zemské jednoty řemeslných společen- stev pro král. české Poláček a delegát Zemské jednoty živnostenských společenstev na Moravě pan Neumann. Předseda sjezdu p. Schüler pojednal o úpravě živnosti stavební a existenci mistra zednického. Stě- žoval si, že, ač u jiných úřadů již dávno je kauce zrušena, u živností mistrů zednických jest nutností a že nadaní místři bez nutného kapitálu nemohou dostati veřejných prací. Nynější generace mnoho vy- konala. Její příčiněním vzrostla města i slát ve způ- sobu různých tax. Zedničtí mistři jsou mocným či- nitelem v celé společnosti. Se strany vlády dějí se sice kroky, ale o těch tvrdí řečník, že jsou nepro- myšlené a mistrům zednickým škodl, jiným odvětvím neprospívajíce.
Doležal Schüler doktor Schwamberger Klapil Bujas Jež Hofíman Novotná profesor Antonín Bráf Opelt Poláček Neumann Praha Olomouc Krakov Tábor Liberec Morava živnostenský komora v Praga
30 article
Stavební družstvo, jemuž zamýšlí vláda dáti fond na opatření levných bytů, znamená pro mistry zed- nické to, co pro obchod konsumní jednoty. Zřizování stavebních družslev je nemístné a subvencování jich se strany vlády je těžkým hříchem na mistrech pá- chaným. Činžovní daně existenci mistrů velice ohrožují. Oprava zákona musí se nésti ve směru takovém, aby byla dána možnost mistrům zednickým, aby nejen se mohli v živnost uvázat, ale aby se také dalo z ní žít a obecenstvo mohlo býti svědomitěa poctivě obslouženo. Vypisování soulěže škodí také stavu mistrů zed- nických. Na stavbu měšťanské a obecné školy ve Vysokém Mýlě došlo 91 návrhů. To vyžadovalo asi 36.000 K (kolky) a odměna činila ne celé 2000 K. V Č. Skalici vypsali soutěž na dodání přánů na stavbu měšť. školy a v podmínkách stálo, že žádné ceny nebudou uděleny a že náčrtky budou vlastni- ctvím místní školní rady. To je více než smělost žádati, aby zadarmo se sloužilo veřejným humanním účelům. V zájmu existence mistrů zednických jest. aby všickni jako jeden muž se co nejrozhodněji po- stavili proti takovému jednání.
Č . Skalica
31 article
Pan Cholenský vytýká stavitelům, že se domáhají ochrany zákona v neprospěch existence mistrů zednických a praví, že, jsoucli dobře kvali- fikování, není jim třeba volati na pomoc zákony, aby mohli býti živí. (Výborně! Kořen zla není v existenci mistrů, nýbrž v zbah- nělých a zbědovaných poměrech o obchodu s živno- stenskou koncesí. Odsuzuje zákon o místech vyjmu- tých a končí slovy: »V každém spořádaném státě musí se vláda sta- rati o všecky příslušníky, aby se povznesla a ne aby na troskách existence mistrů zednických stavěla pa- láce spokojenosti a blahobytu stavitelův« (Potlesk.) Pan Stengel ze Zatce (německy) praví, že v shromáždění je mnoho mistrů, kteří své lepši exi- stence domohli se vlastní silou a s velkou námahou.
Cholenský Stengel Zatka
32 article
(Výborně.) Poukázav na přísnou zkoušku u místodr- žitelství, kterou skládají mistři jako stavitelé, je dů- kazem inteligence mistrů, kteří ve 2 letech mohou ji složiti, kdežto stavitelé za 12 let. Odsuzuje požada- vek stavitelů, aby působnost zákona v místech vyjmutých vztahovala se také na města o více než 5000 obyvatelů a čte list ubohé vdovy po mistru zednickém, jež s dětmi zakouší úděl mistrů zedni- ckých a vyzývá Jednotu, aby se nešťastné ujala. Pan Tuka z Král. Vinohrad pojednal o úpadku živnosti stavební a existenci mistra zednického. Pravil, že jako každému úpadku předchází rozmach v živnosti a blahobyt toho kterého stavu, tak také u živnosti stavební předcházelo několik let blaho- bytu. Tato šťastná doba však zavinila, že povolaní činitelé nevšímali si toho, jak nepovolaní lidé chá- pou se znenáhla průmyslu, aby na účet příslušníků jednotlivých řemesel se obohacovali. Následkem tuho přestaly mnohé živnosti býti řemeslnými a staly se podniky spekulačními. Spekulace šla tak daleko, že i stavební živnosti přecházely ponenáhlu v ruce nepovolané. Podnikate- lům stačilo jméno absolventů vzdělavacích ústavů, jejichž absolventi jsouce bez prostředků, rádi dali svá nabytá práva za mizerný groš podnikatelům k disposici. V provádění této praxe neviděl nikdo porušení zákona. Nový zákon nařizoval, že prová- dění staveb nemá podnikati jiný, než kdo složil z potřebných vědomostí zkoušku. Ale zednickým mi- strům poskytl zákon v Praze, Libni a Plzni taková práva, že mohou dělati jen práce, které nevyžadují součinnosti řemesel. Tak podnikatelský ruch bují dál a povolané úřady tomuto šlendriánu ještě nadržují.
Tuka Král Vinohrady Praha Libeň Plzeň
33 article
Úpadek živnosti stavební spočívá v podnikatel- ské spekulaci, nesprávném provádění staveb a na ubírání novým zákonem práv a bohatých často vě- domostí mistrům zednickým. Čím více přibývá inte- ligence, tím více množí se bída mezi stavebníky. Neoprávněně nesmi se vyločit ani litr piva, ale mohou se neoprávněně stavět domy, celá městaa továrny! (Výborně!) Také osnova učiva odborného školství nese na úpadku vinu. Ze škol vycházejí dnes absolventi theoretičtí, ale nepraktičtí, a konečně na konkurenci při ofertních řízeních. Pan Chalenský podolýká, že na úpadku jsou vinni mistří zedničtí sami, jelikož ke své živ- nosti nepřilnuli s láskou a uvědomnělostí. Pan Stoppel (německy) dovozuje nutnost or- ganisace a vyzývá přítomné, aby vstupovali do říš- ského svazu. Podolýká, že příspěvek je mnohem menší než příspěvek, který musí do svých organi- sací platiti dělníci. Pan Grozzoli (německy) promluvil o význa- mu orgnisace a za příklad uvádí, co vykonala or- ganisace salepurská; přeje si společnou organisacia líčí bidné poměry místrů zednických v zemích alp- ských. Pan Němeček z Olomouce promluvil pako knihovním zajištění stavebních pohledávek. Tato olázka byla předmětem různých porad, ale tyto ne- měly výsledku. O tom, aby živnostnictvo mělo právo knihovního zajištění svých pohledávek, bylo sepráno již několik osnov zákona, ale ani jedna nepřišla ku projednání. Již v roce 1898 byl učiněn návrh, ale
Chalenský Stoppel Grozzoli Němeček Olomouc