Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4

2

NÁRODNÍ LISKY

Lisek

3

7. ledna 1903. Císlo 7.

Císlo

4 article

vyjednávání a proto nynější vídeňská cesta ministerského předsedy nemůže uváděti se ve spojení s ukončením již dříve sjednaného vyrovnání. Protože však m. p. Szell koncem minulého roku po spořádání celého souboru otázek bez meškání odjel z hlavního města rakouského, nemohl tehda již podepsati pro tokoly a shrnout ujednání v předlohu zákona Oba ministerští předsedové obírají se proto nyní výhradně redakční prací. Odborní refe renti hospodářských ministerstev uherských dlí teď již od včerejška ve Vídni a obíral se včera i dnes s rakouskými odbornými r ferenty celý den redakcí úvodního zákona autonomního celního tarifu, jenž je také ve všech podrobnostech hotov. Z Vídně, 6. ledna. (C.-B. uh.) M. p. Szell přijal odpoledne návštěvu ministra zahraničných věcí hr. Golucho wské ho. Zejtra ráno, po návštěvě ještě některých členů císařské rodiny, bude pokračovati s m. p drem. Körbrem a ministrem financí drem. Böhm Bawerkem v redakci hotového již vy- rovnacího materiálu a v poledne bude míti soukromou audienci u císaře. Odpoledne potom vrátí se nejspíš rychlíkem do Pešt. Z Vídně, 6. ledna. (C.-B.) Předsedové ministerstva Szell a dr. Körber kon ferovali od 410.—411. hod. dopol. v palác uherského ministerstva v Bankovní ulici. „Post“ o rakousko-uherském vyrovnání.

Szell Böhm doktor Körber Vídeň ministerstvo Szell

5 article

Z Berlína, 6. ledna. (C.- B.) »Post- píše: Zpráva, že v poslední chvíli podařilo se skoncovati hospodářské vyrovnání rakou sko uherské, způsobila uspokojení snad všude v Evropě, kde jsou si vědomi ceny a důle- žitosti habsburské říše, a nikde větší než v Německu, kde zdravý egoismus s upřímnou sympatií nutí nás s povděkem vítati vše, co může sousední říši posilnit a jí prospívati. Že se toho dosáhlo, jest nám vzácným,a dvojnásob, protože se toho dosáhlo právě teď. Silné, vnitř konsolidované a sobě samému vrácené Rakousko je neocenitelným všem přátelům evropského míru. Řídící mi- nistr habsburské říši přátelsky sblížené říše ruské, jenž právě dlel ve Vídni, kdy tamní krise dosáhla vrchole, bude moci oznámiti svému monarchovi s povděkem, že — dle Szellových slov — viděl boj tvrdošijný, ale také jeho čestné zakončení. Obnovená konsolidace Rakousko- Uherska — končí list — je vzácným novoročním da rem pro všecky, již přejí si, by byl zachován veřejný pořádek a dosavadní právní stav našeho dílu světa. Zahraniční politika Srbska. Z Bělehradu, 6. ledna. (C.-B.) Ve vládních kruzích ubezpečují, že odstoupením ministra zahraničných věcí Antoniče ze zdravotních příčin a nastoupením býv. mi- nistra Lozaniče na jeho místo nezmění se nijak dosavadní zahraniční politika Cincar- Markovičova kabinetu, jež byla vytčena ne davno prohlášeným vládním programem. Dementi. Z Bělehradu, 6. ledna. (C.-B.) Bez podstatna jest novinová zpráva o svolán záložníků.

Szellový Markovičův Berlín Evropa Německo Rakousko Vídeň RakouskoUhersko Srbsko Bělehrad Post

6 article

Balkánské události. Z Cařihradu, 5. ledna. (C.-B.) Dosa- vadní zde a v Londýně podané a nglicke námitky proti povolení průplavu čtyřem ruským nevyzbrojeným mino noskám úžinou bosporskou a dardanelskou byly přednešeny ústně. Nyní však — před- včírem — anglické vyslanectvo podalo n Portě notu, v níž anglická vláda opakuje svůj protest a vyhražuje sí takové právo jako bylo propuštěno Rusku. V notě tvrdí se, že dvě ruské minonosky pluly úžinou již před 12 dny avšak do sudského zálivu (na Krétě) přibyly ony čtyři ruské lodě 31. m. m.

Cařihrad Londýn Rusko sudský záliv Kréta

7 article

Proslýchá se, že Italie a možná též jiné mocnosti, zachovají se po příkladu Anglie K Sagastovu úmrtí. Z Madridu, 6. ledna. (C.-B.) Mini sterska rada rozhodne dnes, jaké pocty maj“ se prokázati zemřelému Sagastovi. Král z častní se prý jeho pohřbu. Mrtvola bude pochována v pátek v pantheonu atošského kostela. Z Madridu, 6. ledna. (C. B.) Saga- stova mrtvola převežena odpoledne do sně- movny. Obecenstvo pozdravovalo rakev úctivě. Král příšel s vévodou Sotomayorem, po- modlil se a hluboce dojat vzdálil se. Vyslanec srbský v Německu. Z Berlína, 6. ledna. (C B.) Vilém I přijal dnes o poledni dosavadního srbského vyslance Stejiče v slyšení na rozloučenou a jeho nástupce Milačeviče v slyšení na přivílanou. Německo a Vatikán. Z Berlína, 6. ledna. (C. B.) Německý císař vyznamenal tajemníka pro mimořádné duchovní záležitosti pří papežské stolici msgra Gasparra korunním řádem I. tř. Dle »Nordd. Allg. Ztgu.« vyznamenán také říšský poslanec bar. Hertling ko runním řádem II. tř. s hvězdou. Odstupujícímu francouzskému vyslane markýzi de Noailles věnoval císař svou podobiznu v mramoru provedenou.

Sagastův Min Sotomayor Hertling Noailles Anglie Madrid Saga Německo Berlín Vatikán Italia

8 article

Hongské deputace. Z Brusselu, 6. ledna. (C.-B.) Krá přijal dnes deputaci anglických baptisti z Konga, jež mu odevzdala adresu díků. V odpovědi na proslov vůdce deputace dě- koval společnosti za všecko, co Kongu pro- kázala a podotkl, že nekulturní stat nelze hned změniti v kulturní. Přijmy zvýší se opětným vysázením kaučukového stromoví S domorodci, již pracují pro stát, zachází se dobře. Chamberlain v jižní Africe. Z Pretorie, 6. ledna. (C. B.) Vice guvernér transvaalský dával včera na poctu ministra osad Chamberlaina zahradní zábavu. jíž zúčastnil se lord Milner a mnoho zástupeů holandského obyvatelstva, mezi nimi Cronje- Botha a Delarey Odpovídaje na různě proslovy, Chamber lain poukazoval na spletitost úkolů, ježse mají řešiti, troufá však, že velké to dílo po daří se, jsa v důvěře té upevňován přijetím. jehož se mu všude dostalo.

Kong Chamberlain Vic Milner Both Delarea Brusel Kongo jižní Afrika Pretorie

9 article

Harocké nepokeje. Z Gibraltaru, 6. ledna. (C.-B.) Zprávy z Marokka tvrdí, že povstalecke kmeny se sultanu podrobily a že znepokojení ustá vá. Z Londýna, 6. ledna. (C. B.) »Reut. kancelář« dovídá se z dopisu, kterýž z Tan- geru 29. m. m. došel do Londýna, že sir Harry Macleau, gen. instruktor vojska sulta- nova, z Fezu do Tangeru přibyl. Maclenu byl se teprve nedávno z Anglie do Fezu odebral. Důvod pro jeho návrat jest ne- znám. Do Londýna došel telegram, jenž praví, že ještě žádná z missionářek nepřibylaz Fezu neb Tetuanu do Tangeru; situace se poněkud zlepšila. Z Tangeru, 6. ledna. (»Reuter« Cizí vyslanci dostali z Fezu úřadní zprávy že tamější poměry jsou beze změny.

Macleau Gibraltar Maroko Londýn Reut Tana Tanger Anglie Reuter

10 article

Venezuela a mocnosti. Z Portu of Spain, 6. ledna. (Reuter. Viceadmirál Douglas vydá se zejtra s vlají kovou lodí »Ariadnou« na křižovatku po venezuelském pobřeží a zejtra vrátí se zase do Portu of Spain. Z Caracasu, 6. ledna (C.-B.) Včera bylo asi 1500 povstalců, kteří pod Ramo- sem a Penotosou táhli na Caracas, u Gua tiere vládním vojskem poraženo. Z Caracasu, 6. ledna. (C.-B.) Finanční panika, jež vznikla tím, že banka venezu elská nebyla s to vypláceti své bankovky byla prozatímně tím zmírněna, že nejzname nitější firmy v Caracasu, La Guaire, Valenci a Puertu Cabellu projevily ochotu, přijímat všechny platy v bankovkách. Z Nov. Yorku, 6. ledna. (C.- B.) Ma jitelé parníků »Unie« a »Caracas« stěžovali si u st. tajemníka Haye, že parníkům nebylo dovoleno v La Guayře zboží složiti. Žádají aby věc se vyšetřila. Z Portu of Spaín, 5. ledna. (C- B. »Reut. kancelář« sděluje: Utvořen soud pro záležitosti zabavování lodí, jenž má uvažo- vati o platnosti zabavení všech lodí venezu- elských jakož i o ceně jich. Neodvisle o toho učiněny kroky k případnému vydán lodí zabavených pro případ, že by se se stoupil smírčí soud. Vyslanci Unie. Z Washingtonu, 6. ledna. (C-B. Náměstek st. tajemníka Hill jmenován by vyslancem v Bernu a tamní vyslanec Bryan vyslancem v Lissabonu. Na místo Hilla po volán bude do Bernu nynější vyslanec v Lissa- bonu Loomis.

Douglas Ariadna Hay Hill Bryan Venezuela Caracas Rama Gua Le Guaire York Washington Bern Lissa Reuter Puerto Cabell Port of Spain

11 article

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Cařihradu, 5. ledna. (C.-B.) Na rozho dujících místech prohlašují za bezpodstatne pověsti, že družstvo německých bank provedl sjednocení tureckých půjček, Z Blantyru (v již. Africe), 5. ledna. (Reuter.) Zemědělsko obehodní komora protesto- vala jednomyslně proti návrhu verbovati děl- níky pro jiho africké doly v ochranném územi a usnesla se upozorniti komisaře ochranného území na škodnost takého jednání, protože všichni dělníci jsou zaměs náni a nestačí pro místní potřeby. Z Washingtonu, 5. ledna. (C.-B.) Nej vyšší soud rozhodl, že Ruskem vyvezenému cukru poskytované výhody jsou prěmiem a že tudíž v případě, o nějž se jedná, jest vy- bírání vyrovnacích cel na ruský cukr celním úřadem v Baltimore dle tarifu Dingleyova oprávněné. Bursa. Z Vídně, 6. ledna. (Zvl. teleg. »Ná Listů«.) (Soukromý obchod.) Na dnešn sváteční burse bylo smýšlení pevné. Později se na nižší berlínské záznamy mírně zhoršilo. Kre- ditky 693.— po 694.—, státní dráha 695.— po 695.75, uh. kreditky 735.—, alpinky 390.—. Cukerní kartel. n. Z Berlína, 6. ledna. Zpráva jednoho listu, dle niž v Berlíně co nejdříve bude konána porada o prodloužení cukerního kartelu, prohla šuje se za nepravdivou.

Blantyr Dingleyův Bursa Cařihrad Afrika Washington Rusko Baltimore Vídeň Berlín Reuter

12 article Národní hospodář,

Národní hospodář, Slad a ječmen,

Slad

13 article

Sjednáním kompromissu v olázce celního tarifu německého utvořena byla kritická siluace pr náš vývoz ječmenný a sladový do Německa. Po dlou hém jednání zdařilo se dosíci r. 1891 v platné dnešn obchodní smlouvě s Německem smluvni celní sazby na ječmen 2 mk. (autonomní 2.25 mk.) a pro slad 3 6 mk. (autonomně 4 mk). Ale již při smluvním jednán byla patrna tendence Německa vytvořit simocný průmysl sladařský. Na venek do šla snaha tato výrazu ve zvýšeném rozpjet mezi celní sazbou ječmene a sladu Vezmeme-li za základ obyčejný zjev, že k výrobě 1 sladu jest třeba 14 q ječmene,“) odpovidalo by sku- lečným výrobním poměrům rozpjctí 14 základního ela na ječmen — patrno na první pohled, jak vzdá- leno jest platně rozpjetí sazební od rozpjetí srovná- vajicího se se skutečnými poměry produkce. Lze ledy charakterisovati snahy německé politiky obchodní lel devadesálých co do ječmene v ten rozum, že Ně- mecko snažilo se na účel sladařství našeho tvořiti svě a sice pomocí suroviny naší, české a moravské v prvn řadě. Známým kompromissem z prosince m. r. mez hr. Büllowem a parlamentní většinou, nastoupena ne- jen zostřená protekce co do sladu z ječ mene (nový autonomní celní tarii zatěžuje ho clem 6.25 mk.), ale zároveň volena i přimá prohibice co do ječmene samého (pro ječmen sladovac stanovena minimální sazba 4 mk). Sazba sladu kom promissem dotčena nebyla — patrně v tichém doroz umění, že německá vláda bude vším úsilím se sna žiti, aby uhájilaismluvně, ne-licelou, tedy jen nepatrně zmenšencu sazbu slado vou. Uvedli jsme hned po rozhodnutí říšského sněm německého, že kompromis tento stal se na náš účet.

Německo

14 article

Vracíme se nyní k otázce této, protože se ozývaji z jistých proudů vídeňských hlasy, že bude lze do- síci s Německem dohody, skytne-li nám výhod e do našeho vývozu dobytka. Tím má se vládám usnadniti přijetí zvýšených sazeb obilních speciálně tedy i ječmenných a sladových. Jak hlubece dotkly by se tyto snahy našich českých zájmů, zná- zerni nejtépe několik dat. Z celkové ječmenně sklizně r. 1901 v ze mích předlitavských 14,607 261 q. připadale na král. české 6,044 385 q, na Moravu 3,326.02 c. tedy skoro 10 mil. q. Český a moravský ječmen jest z valné části ječmenem lepších t. zv. sladovacích dru- hů a nositelem vývozu ječmenného a sladového z Ra- kouska. Důkazem toho jest, že dle dat zemědělské rady moravské účastní se na celkovém vývozu sladu z celé říše Morava 67, Čechy 232% — ostat- ních 10% zbývá na Uhry a ostatní země. Z celkového vývozů sladu 1896 v ceně 41 mil. K šlo do Německ za 25.3 mil. K, r. 1897 z 48 mil. K za 29.3 mil. K. r. 1898 z 48 mil. K za 28.8 mil. K, r. 1899 z 50 míl. K za 29.6 mit? K, r. 1900 z 50.8 mil. K za 32 mil. K, tedy v uvedeném pětiletí asi 609% všeho vy vozu sladového. Roku 1901 vyvezeno dn Německ asi 65%. Při roční výrobě así 22 mil. hl činí spotřeh sladu v rakouském pivovarnictvi (29 kg sladu na 1 hl piva) okrouhle asi 4.5 mil. q. takže bylo r. 1900 (vývoz 1.9 mil. ) okrouhle 30% všeho sladu vyrobe ného u nás vyvezeno. V tomže pětiletí (1896—1900 činil průměrný roční vývoz ječmene 3.663 mil. q ceně 65,701.000 K — z lohoto vývozu šlo 88—89 do Německa a sice veskrze lepších druhů. Srovnáme- data s daty vývozu sladového, patrno, že shora uve- dená politika německá se osvědčila. Vývoz ječmenný z této líše do Německa dál se v prvé řadě ze zem českých.

Čecho Německo Morava Uhry kg

15 article

Německá politika obchodní, nesoucí se za vybu dováním vlastního průmyslu sladařského, nespokojil se ale pouze zostřením rozpjetí mezi celní sazbou sladu a ječmene. Vracení cla dovozného za ječmen k slado- vaní dovezený a opět co slad vyvezený změnilo se dávno praxí v prémii vývozní, k níž druží se laciné vývozní sazby. Vlivem těchto opatřen dosáhl vývoz německého sladu ceny (v uvedeném pět letí průměrem) 3.1 mil. mk.; dovoz sladu z Rakouska (téměř výhradný) činil v téže době 23.2 mil. mk. Dl dat uvedených v odůvodnění celního tarifu německého Pradil dovoz sladu a ječmene z Rakouska 25?% ve- škeré spotřeby německých pivovarů, Vývoz německého sladu dál se hlavně do Švýca rašeho po Německu nejdůležitějšího odbytiště (roku 1896 vyvezeno tam od nás sladu za 8.3, 1807 za 10.1 1898 za 10.7, 1899 za 10.5, 1900 za 9.8 mil. K), způ- sobuje tam spolu s francouzským sladem osti ou sou tež a stlačuje ceny. Proti důsledné polilice německé nečinilo se u ná vlastně ničeho. Teprve po úsilovném naléhání zdařil se vymoci na vládách nalou úlevu ve formě želez- niční refakce (30 resp. 50 hal. na 100 kg), to v době, kdy Francie nesena stejnou snahou jak Německo, skýtá svému sladařství vývozní pre- mic 4 fr., čehož důsledkem jest rostouci vývoznost Irancouzských sladoven. Výhody francouzské a něme- cké soutěže vzrostly nemálo také levnou dopravou vodní.

Rakousko Německo Francie Irancouzský sladovna mil kg

16 article

Že se i za těchto daných poměrů udržoval vý- voz českého a moravského sladu resp. ječmene do Německa, lze vyložiti pouze znamenitou jakostí jeho a tím, že německý sládek rád sahal po našem ječ- menu, protože lze německý ječmen teprve při stude- ném počasí úspěšné sesladovati. Ovšem ale i Německo produkuje ječmeny, které se s našimi mohou úplně měriti (sálský, porýnský, nekarský a p.) Uvedenym kompromissem mezi hr. Bůlowem parlamentní většinou má býti dosavadní politika co *) L. Franke, Pamětní spis o našem vývozu sladu a ječmene. do sladu nejen potřena, ale současně mají býti i ciz jeěmeny z Německa vytlačeny. Jde tedy o to, aby Německo svou spotřebu pivovar- ského ječmene hradilo samo. Je to možno či bude Německo nuceno i přes vysoká čla kupovati pro lepší druhy piva náš ječmen a slad? Odnese tedy clo německý spotřebitel, či náš vývozce? Na této otázce záleží budoucnost našeho ječmenářského resp. sladařského vývozu do Německa, hlavního to našeho odbytiště.

L Franke Německo

17 article

Úhrnná spotřeba ječmene činila v Německu vr. 1900 okrouhle 40 mil. q, z nichž spotřebí pivovarství asi 17 mil. q. Dle průměru posledních pěti let sklizeno v Německu 28 mil. q ječmene, jeví se tedy schodek 12 mil. q (data dovozu tomu plně odpovídají, jen v r. 1900 měla příznivá úroda německá za následek klesnutí dovozu na 9.3 mil. a). Z dovezeného ječmene spotřebí pivovarství asi 4 mil. q. tedy asi tolik, kolik my dovážíme do Německa. Ale k tomu právě nese se snaha Německa, aby Německo v prvé řadě snažilo se krýti samo tuto spotřebu. Po- slanecká sněmovna bavorská ve své ječmenářské de- batě vytyčovala novou politiku obchodní co do ječmene v ten smysl, že nutno o to pečovati, aby se ta m- kde nyní se produkuje krmný ječmen pěstoval pivovarský, a kompromis na říšském sněmu německém důsledně k této politice zatěžuje pivovarský ječmen minimálním clem 4 mk. a zrušuje vázanost cla na ječmen krmný, jehož hlavním dodavatelem Německu jest

Německo

18 article

Rusko a severoamerická unic.... A že Německo tchoto prvěho cíle dosáhne, o tom není pochyby. B versko, Virtembersko a Pruské Slezsko produkují ji dnes téměř výhradně pivovarský ječmen, osevní plo cha ječmenná rok od roku vzrůstá, pokusy o zlepšen jakosti ječmene a zvýšení výnosnosti na 1 ha. maj dobrě výsledky atd. Jako se zdařilo jiným zemím z tlačiti náš ječmenný vývoz domácí výrobou (na př Finsku), tak se to i Německu zdaří. Význačno jestpo té stránce, že i za dnešní politiky rostlo ječmenné pě stční Německa neustále. R. 1881—1885 (data Con sadova) sklizeno v Německu ječmene 2,190.792t 1899 pak již 2,983.876 t.! Dle Delbrückových vývodů vzrosti výnos ječmene po jitru za posledních 15le o 3% — kdyby se zdařilo povzněst výnos jen o 10? vzrostl by výnos po 1 ha, asi o 1.7 q. Již tím hradilo by Německo své dovozní spotřeby. Ke všemu lomu druži se ubývání malých pivovarů a nic nen pochopitelnějšího, než že velké pivovary, samy větši- nou sladující, sáhnou po německém ječmeni, protože asi stěží opustí dráhu úspěšnou, na kterou se dostaly výrobou levných a lehkých piv. Jasno tedy, že noví ječmenářská politika německá vede systematicky k za- llačení našich sladů a ječmenů. Tento převrat nebude ovšem pravděpodobně překotný, ale velice mu prospěje dnešní depresse německá, vedoucí k nepříliš rychlé mu vzrůstu domácí spotřeby pivní.

Delbrückův Rusko Německo Virtembersko Finsko ha

19 article

Ale o tom není pochyby, že Německo s nám jako spotřebitel našeho ječmene pivovarského a sladu uzavírá a že s nám uzavře z valné části na dobro. C to znamená pro z emě české netřeba po uvedených datech široce rozkládati. Hluboce padá při tom na váhu okolnost, že se tím ubírá našemu zemědělství jedna z hlavních pák intensivnějšího a také výnos rějšího hospodářství. Jak tedy zabrániti krisi? Nové německé clo na slad není vázáno. Při elu 4 mk. na pivovarský ječmen, odpovídalo by poměrům výrobním clo na slad 51/4 mk. Nutno tedy k tomu pra- covati, aby Německo slevilo sazbu na slad na míru uvedenou. Effekt toho ovšem nebyl by pro náš vý- voz značný, ale ulevil by nieméně alespoň soutě rašeho sladu pro výrobu piv prvých jakostí kterých Německo následkem rostoucího vývozu piv- ního stále více produkuje. Doma ovšem bylo by nutno vpraviti příslušně i sazby dopravní až n hranice a povoliti případné slevy berniční. J- nak hrozí nebezpečí, že se náš sladařský průmysl jednak postěhuje do Uher, které známým postupen snaží se o rozvinutí uherského průmyslu sladařského jednak do Německa, kam ho lákají dobré vyhlídky.

Německo Uhry

20 article

Několika vynikajícím firmám českým a moravským tské byly již podobně nabídky z Německa učiněny. O zvýšení vývozu našich ječmenůa sladů do nových odbylišť nemožno si dělati illusí. Skoro ve všech státech projevují se tendence produkovati ječmen pivovarský a seslabením něme- cké soutěže uvolněné odbytiště švýcarské nepozbude soutěže francouzské. Laciná doprava otevírá ostatně víc a více evropské trhy ječmeni mimcevropskému kalifornskému, chilskému, argentinskému, egyptskému a p). Nejnověji učinilo i Japonsko neobyčejné po- kroky v pěstění vysoko hodnotných ječmenů. Také snahy o zvýšení hodnoty domácího ječ- mene pronikají u nás jen pozvolna. Není ale možno pracovati k zvýšení vývozu pivnlho? Vývoz piva z Rakouska utvářil se v l- tech 1896—1900 takto: 15.9, 14.6, 14 4, 15.7, 12.2 mil. korun. Německý v těže době takto: 15.9, 19.1, 18.3. 19.6, 22.3 mil. mk. Hlavním našum odbytištěm bylc Ntmecko (za 9 mil. K), pak Italie, Egypt. Spojené stály (asi průměrně 14 mil. K); německým Beigie (1.6 mi mk.), Francie (2.4), Anglie (1.1), Švýcary (1.3), Jižní Afrika (1.2). Východní Indie (1.6), Čina (1.8), Rakousko 0.9 mil. mk) atd. Jak patrno, zůstával náš vývoz sta- bilním, neklesal-li, za to německý očividně rostl, ao jakosi našich vývozních piv není za německými

Švýcar Německo Japonsko Rakousko Egypt Francie Anglie jižní Afrika Indie mil

21 article

Hlavní důved německého postupu leží zvláště v ob- chodní zdatnosti. Zvýšení cen ječmene pivovarského. které bude důsledkem zvýšení sazby celní, způsob nezbytně i zvýšení sen piva. Dle výpočtu motivů ně meckého celního tarilu stoupne asi průměrný náklad 1 hl. piva o 0.44 mk. 1 hl. při pivě lepších druhů. Tím ale otevírá se právě výhodná siluace našemu exporlu pivnímu, který takovýmto zvýšením nákladů výrob ních postižen nebude. Ale výhody této lze plně vy- užiti při řádné a vhodné státní politice do- pravní a finanční. Zvýšení cel ječmenných a sladových v Německu přináší kritický stav našemu ječmenářství — jest věru nejvýše na čase přemýšleti o překonání krise a za- chování tohoto tak význačného a důležitého odvětv zemědělského i průmyslového. Jde při tom v prvé řade o naše, české zéjmy

Německo

22 article

Uherská korunová renla. Uherský ministr finanei jest zmecněn emitovati za 60 mill. korun korunové renty. Vláda uherská užila nyní této plné moci, kterou vládne již po dejší dobu, a sjednala novou půjčku uherskou úvěrní baňkou, která jest dočasným zá- stupcem finanční skupiny. Výnos určen ke hražení investičních nákladů, k nimž bude později užito dal šího obnosu 200 millionů korun. Kurs zadací úřadni oznámen není; v posledních letech byly skoro veškery půjčky tím způsobem přejímány, že skupině přiznán oproti běžnému kursu 11/2%. Dle dnešního kursu bylo by tedy možno odhadnouti přejímací kurs 97% Celkem obíhá nyní uhorské korunové renty za 2269.47 millionu korun; novou emisí stoupne oběh na ohrouhlých 2330 millionů K. Nová půjčka bude prodána z volné ruky Divídenda severní dráhy cís. Ferdinanda. Před několika dny uveřejněný prosineový výkaz severn dráhy cís. Ferdinanda vykazuje provisorně zmenšení příjmů oproti loňsku o 300.000 K, konečné výpočty posledních tří měsíců změní nepochybně toto minus v plus, jak tomu u severní dráhy obyčejně bývá Ježto výdaje provozovací v minulém roce nevzroslly a jen břemeno úrokové o něco málo vzrostlo, nebude se asi konečný výsledek valně lišiti od loňského.

Ferdinand

23 article

Poněvadž také výnos dolů jest stejný s lonským, možno čekati letos stejnou dividendu jako loni. Z liverpoolského trhu bavlnářského sděluje se »Fr. Ztg.: Znepokojení na bavlnářském trhu vzrostlo opět od vánoc a vedlo k dalšímu, značnějšímu stoupnutí cen, což se uvádi ve spojení s malým od- hadem sklizně a s nejistotou o vlastních cílech americké spekulace. Co se sklizňových odhadů týče. klesaly týden za týdnem: pohybují se spíše pod 11 mill. b. než nad tímto číslem. Skutečné důvody nízkého odhadu udati nelze, neboť malý dovoz jest — jak bylo ujišťováno — následkem špatného po- časí, stěžujícího dopravu. Teprve nejbližší týdny ukáží, bude-li výsledek skutečně tak malý, jak se udává. Z Texasu docházejí zprávy většinou nepří- znivé; běží tam ale o tak značnou plochu, že nelze říci, platíli nepříznivé zprávy o celém Texasu. Z jiných států zpráv není a z toho se odvozuje, že tam není příčiny k stížnostem. Je-li oprávněným stoupnutí cen, mínění se dosud rozcházejí. Ne ne- právem poukazuje se často na to, že se poměry sklizně v posledních dvou týdnech naprosto ne- změnily a že se také nezlepšily průmyslové poměry lancashirského a kontinentálního; proto není pry důvodu ke hnaní cen, a to tím méně, poněvadz nutno počítati s možností, že v jižních státech za- drženo větší množství bavlny. Nutno tedy stoupání cen baviny vyložiti spekulaci, která využívá dnešní nejistoty.

Francie Texas

24 article

Příjmy železných drah v z. 1902. Veškeré rakou- ské dráhy uveřejnily již prozatímní výkazy provozo- vací za uplynulý právě rok; vyjímaje jižní a českou severní dráhu končí úbytkem přijmů ve srovnání v r. 1901. Výdaje drah zmenšily se následkem lev- nějších cen uhelných. Prosinec přinesl opětné zmen- šení příjmů, vyjímaje u severní dráhy císaře Ferdi- nanda. Společnost státních drah přijala za minulý rok 62.970 334 K (— 1,223.921), jižní dráha 105,121.179K (+ 1,451.858), severozápadní 24,233 586 K (— 228.226) polabská dráha 14.864.205 K (— 610.290), jihosevero německá spojovací dráha 8.087.057 K (— 172 382) buštěhradská dráha na trati A. 8,085.698 (— 382 609) a trali B. 14,616.849

státní dráha 334 K

25 article 10.623.409 K492.628) česká severn

10.623.409 K492.628) česká severn Evropská porada o jizdních řádech. Lelošní kon- ference evropských sprav železničních o stanovení jízdních řádů pro leto 1903 konána 10. a 11. pro- since 1902 v Brusselu. Na poradě jednáno mezi jiným o zlepšení rychlikového spojení Vídně s Lon dýnem. Dále zlepšeno spojení Holandu, Kolina nad R, Stullgartu s Tyrolskem. Mezí Tyrolskem, Solnou Komorou a Čechami budou upravena výhodná spojení s přímými vozy. Dlouho žádané zlepšení železničního spojení Pruského Slezska s česko- moravským obvodem průmyslovým bude provedeno zavedením rychlíku mezi Vratislaví a Ústím nad Orliči přes Mittelwatde s připojením na Olomouea Sternberg. Zjednati nepřetržité spojení mezi Haličí a českými lázněmi vyhraženo budoucím poradám. Rakonské poštovnictví v z. 1901. Dle statistiky rakouského poštovnictví a telegrafnictví za rok 1901 vydané ministerstvem obchodu, vzrostl počet poštovních úřadů 6895 na 7438 a počet telegrafních stanicz 5466 na 5599. Poštou dopraveno celkem zásilek 13269 mill. kusů (1900: 12784 mili, kusů), z toho 1238.7 mill. dopisních zásilek (732.1 mill. dopisů, 361.8 mill. dopisnic, 117.5 mill. tiskopisů a obchod- ních listů a 373 mill vzorků), dále 33.9 mill. po šlovních poukázek, a konečně 54.2 mill, zásilek po šty povozní, z nichž bylo 44 mill, peněžních psaní. 9.8 mill. zásilek s udáním a 40.0 bez udäní ceny. V služhě poštovních poukázek zaplaceno 1310 8 mill K a vyplaceno 1419 8 mili. K. Z 15.4 mill. telegramo bylo 13 6 miil. placených. Koncem ledna 1901 bylo 278 telefonních sítí a 108 meziměstských linií telefonních s 200.998 km. cerátů a 34.651 účastníků.

Lon dýn Holanda Stullgart Brusel Vídeň Tyrolsko Čechy Slezsko Vratislav Ústí Halič Kolina nad R Olomouea Sternberg mill km

26 article

Hovorů vedeno 103.6 mill. Veškerý personál poštovui činil koncem n 1901 41.248 osob. Pošta, telefou telegrať vynesly r. 1901 111,042..869 K (roku 1900 107.718.310 K), a vyžadovaly nákladu 105,415.311 K (r. 1900 98.411.819 k) Rázné zprávy. Od počátku roku stouply ceny pohotového cínu (straits) o 23/4 lib. st., na tři měsíce o 3 lib. st. na i tunu. Důvodem stoupnutl je klesnutí evropských zásob a množství v dopravěse nalezajicích. — Uherský peštský sva z ml ýn ský konal plenární schůzi, ve které jednáno o stavu vykonaném přijetím celního tarifu říšským sněmem německým. Usnesení nestalo se žádné. Vzhledem k zneužívání, kterého se dopustily některé angiické mlýny s uherskými známkami, pomýšleno zavést novou zvláštní ochrannon známku. Nová zpořitelna. V Hronově n. Met. započala dne 1. ledna t. r. nová městská spořitelna svoji čin nost. Předsedou ředitelstva zvolen spořilelním výbo rem pan Adolf Klikar, továrník, přednostou kanceláře pan Josef Koutek, c. k. poštmistr. Vedle těchto funk- cionářů zasedají v řediteiství pp. Antonín Jirásek starosta, Šefelin Fršk starší, Šimek Antonin a Šmíd František, obchodníci v Hronově. Spolek českých chomíků koná v sobotu dne 10 ledna o 7. hod. večerní v místnoslech spolkových Platýze řádnou valnou hromadu. Po vy čerpání programu následuje měsíční schůze- s přednáškou p. doc. E. Votočka: »0 kataly satorech a jejich technickém upotře bení. Banky, záložny a spořitelny. Za měsíc prosinec 1902 vykazují: vklady výplaty korun Úvěrní ústav v Berouně . . 94.852 113.64 Spořitelna v Domažlicich . 275.897 97.500 M. spoř. v Nov. Benátkách 33.141 2.51e Měst. spořit. na Král. Vino- 559.946 436.78 bradech . . . . . . . . . . . .

Hovor Klikar Koutek Jirásek Šmíd František docent E Votoček Král Hronov můj Met Hronov Beroun Domažlicich Benátky Šefelin Fršk Šimek Antonina úvěrní ústav e město

27 article

Trhy peněžni. Dodatečná bursa. Z Berlína, 6. ledna. C.-B.) Kreditky 214.90, státní dráha 149.—, jižní Iráha 16.60. Diskonto 193.—, německá b. 213.75 obchodní b. 154.60, drážďanská b. 146.25, darmštadt- ská banka 136.—, národní banka 118.50, dráha Dortmund-Gronau —.—, Henri 100.50, Transvaal 167.—, Kanada 13375, Gotthard. 179.60, Llov 96.20, Packet 99.30. — Za hotové: Lauřina hut 212.60, dortmundské 72.—, bochumské 180.75, gel- senkirchenské 172.75, Hibernia 170.75, harpenské 169 60, Consolidace 341.—. — Smýšlení pevnějšl. Z Frankfmiu, 6. ledna. (Telegr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 218.60, akcie společnosti státní dráhy 149.—, lombardy 16 60, papírová renta 10160, stří- brná renta 101 45, zlatá renta 103.35, uherská zlatá renta 101.65, ub. korunová renta 99.30, 4o rak. korun. renta 101.30. Smýšlení pevné. Z Frankfuriu, 6. ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrní akcie 218.60, státní dráha 149.—, lombardy 16.70. Z Paříže, 6. ledna. (Počáteční bursa.) Bproc. renta 99 92, 31/2% půjčka —.—, Smýšlení upevn. Z Paříže, 6. ledna (Telegrafické závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 99.95, 31/2proc. renta —.—, italská renta 102 40 rakouský pozemkový úvěrní ústav 13 0, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.14, rakou- ská zlatá renta 104.—, uherská zlalá renta 102. 50, otomanská banka 594.—, tabáková režie 362.—, tn- recké losy 121.50. Smýšlení midlé.

Henri 100.50 Berlín Dortmund Transvaal Kanada Gotthard . 179.60 Llov Paříž Londýn národní banka Hibernia 170.75 Packet 99.30 Lauřin hut 212.60 Consolidace 341

28 article Trhy na zboti.

Trhy na zboti. Obili. Z Hamburku, 6. ledna. Telege. Pšenice hol- štýnská mdlá, 142.—, 152.—, žito meklenburské mdlé, 130.— až 143.—, žito ruské mdlé, 103.— až 105.— Z Berlína, 6. ledna. (Telegr.) Pšenice na kvě- ten mk. 157.—, na červenec 158.25, na srpen —. žito na květen 188.75, na červenec 140.—, na srpen —.—, oves na květen 137.—, na červenec — . na srpen —.—, Z Paříže, 6. ledna. Telegtam) Žito klidné, na leden 16.10, na únor 16 25, na březen-červen 16.60, na květen-srpen 16.40, pšenice klidná, na le- den 21.75, na únor 21.95, na březen-červen 22.15, na květen srpen 22.15, mouka klidná, na leden 28.60, na únor 28 75, na březen-červen 28 93, na květen srpen 29.10. Káva. Z Hamburku, 6. ledna. 5 hod. 30 min. (P- vodní telegram.) Santos good average, na leden 26—, na březen 26 50, na květen 27.—, na září 28.—. Smýšlení klidné, upevněné. Z Hambuzku, 6. ledna. (Telegr.) (ZAvěrk a.) Káva na leden 26.—, na březen 26.50, na květen 27.—, na září 28.—. Smýšlení upevněné. Z Havru, 6. ledna. 3 hod. 30 minut. (Pd- vodní telegr.) Santos good average na leden 31.25, na květen 31.75. Lil. Z Paříže, 6. ledna. (Telgr.) Lih klidný, na leden 43.50, na únor 43.75, na březen-duben 44.50, na květen-srpen 44.50. Z Berlína, 6. ledna. (Telegr.) Lih pohotový na místě 42.—, 50° —.—. Z Hamburku, 6. ledna. (Telegr.) Lib klidný, na leden 12.—, na leden-únor 12.—, na únor březen 12.—, na březen- duben 12.—. Olej řepkový. Z Hamburku, 6. ledna. (Telegr.) Repkový olej klidný, 49.— Z Berlina, 6. ledna. (Telegr.) Řepkový olej n leden 47.80, na květen 47.80 Z Pažíže, 6. ledna. (Tel.) Řepkový olej klidný, na leden 52.75, na únor 53.25, na březen duben 53.50, na květen srpen 54. 25.

Hamburk Berlín Paříž na květen 28 75 Havre leden 21.75

29 article

Petrolej. Z Hamburku, 6. ledna. (Telegr.) Petrolej pevný. 7.05. Kovy. x. V Praze, 6. ledna. Londýnský záznam stříbra ze dne 5. ledna činil 22.25 penný za stand. unci; při současném kursu londýnské devisy k 23940 obnáší tudiž cena 1 kg ryzího stříbra k 77.14. — Měď standard 533/2 lib. št. za ho- tové a 54 lib. šterl. na 3 měsíce; cín (s raits) 123 lib. št. za hotové a 12334 lib. št. na 3 měsíce; zinek 197/2 lib. št.; olovo španělské 107/4. lib. št., anglické 111/2. lib. št. za tunu. Bavlna a příze bavlněná. Z Liverpoolu, 6. ledna. 1 hod. 30 m. Obraty 8000 žoků. Denní dovoz 35.000 žoků. Amer. dodávky najeden469, navdenúnor4 69, na únor-březen 4.62, březen duben 462, na duben květen 4 63 na květen červen 4.64, na červen-červenec 4.64, na červenec-srpen 4.64, na srpen-září 4.57, na září- říjen 0.—. Tenders —. Smýšlení chabé. Z Liverpoolu 6. ledna. (Závěrek.) 4 hodiny 10 m. Obrat 10.000 žoků. Z toho na spekul. a vývoz 500 žoků. Smýšlení povolné. Middel. dodáv. stálé. Na leden 4.60, 4.61, na leden únor 4.60, 4.61, na únor- březen 4.60, 4.61, na bře en-duben 4.60, 4.61, na du- ben-květen 461, 0.—, na květen-červen 4. 62, 0.— na červen-červenec 4 62, 0).—, na červen-arpen 4. 62, na srpen září 4.55, 456, na záříříjen 444, 0.—, n říjen listopad 434. Z Nového Yorku, 5. ledna. (Telgram.) Bavlna v Novém Yorku pohotová 8.90, na leden 8.58, na únor 8 59, na březen 8.63, na duben 8.63, na květen 8.63, na červen 8.63, na červenec 8.65, na srpen 8.51, na záři 8.20, říjen 8.03. Smýšlení málo stálé. Dovoz do všech přístavů 47.000 žoků. Dovoz do vnitř země 22.000 žoků. Celkový vývoz 22.000 žoků. Bavina v Nov. Orleanu 81/1.

Hamburk Praha Liverpool můj říjen Nový York penný kg 59

31 article

x. V Praze, 5. ledna. (Pův. zpr. »Národ. Listů«.) Obchod byl v lomto týdnu klidný, dovoz čerstvého zboží byl slabý, ale také poptávka byla skrovná. Vápenky byly čile nabízeny. Kupci zůstali zdrželiví, poněvadž očekávají nižší ceny. Znamenala: čerstvá vejce česká a moravská K 4.20—4.30, vápenky 3 40 za kopu.

Praha

32 article Z úřadních zpráv.

Z úřadních zpráv. Osobní. Císařským rozhodnutím ze dne 31. m. m. povoleno bylo radům vrchního soudu zemského Lud- víku Pátkovi v Kutné Hoře a Emilu Lukschovi v Liberci žádané přeložení ve stejné vlastnosti k zemskému soudu v Praze a spolu jmenováni byli soudní radové zemští Václav Peschek v Kutné Hoře a dr. Rudolí Fischer (v názvu a hodnosti vrchního rady soudního) v Liberci vrchními rady soudními u krajských soudů na svých místech. — Z výboru advokatní komory pro království české prohlašuje se, že přesídlal se advokát dr. František Mlináť z Boskovic na Moravě na Smíchov a pře- sídlí se advokáti dři. Fridolín Langer ze Slaného do Nového Strašecí a Karel Čermák z Prahy do Českého Dubu. — Stavebnímu nadkomisaři při technické službě pošt. a telegr. Klementu Biegle- roví v Brně udělen byl bezplatně název a hodnost stavehního rady.

Luksch Peschek doktor Fischer František Mlináť Fridolín Langer Čermák Biegl Kutná hoře Liberec Praha Boskovice Morava Smíchov Slaný Nový Strašecí Český Dub Brno advokatní komora pro království

33 article

Z pošly. Deset korun nalezeno bylo v oby- čejném listu, jenž dán byl na poštu 16. července v Praze 1. pod adresou Gabriely Hauberové v Ce- rekvici. — Ponkázka na K 5.88 daná na poštu v Lišanech 29. srpna pro Matěje Fraňka v Jindři- chově Hradci nemohla býti doručena. — Dvacet korun bylo v nedoručitelném rekem, listu, který dán byl na poštu v Praze 1. dne 7. července pro Hellera v Praze. Přihlášky oprávněné do roka u po- štovního ředitelství v Praze. — Vadných zásilek z pošty listovní zničeno bylo minulý měsíc 14.129 kusů. — Nemohly býti doručeny rekomando- vané listy Anně Čapkové ve Starém Kolině, Josefu Polmanovi v Benešově u Prahy. Josefu Va- chatovi v Uhřiněvsi, Rudolfu Husovi v Terstu, Mari Vondrové v Minessotě, Annšce Cingrové v Praze, Janu Ševčíkovi na Hradčanech, Frant. Dvořákovi v Bischofshofenu, Fzantišku Kozderkovi v Terezlně, Tereze Vostřebalové v Praze, Karlu Hubínkovi v Pro- livíně, Gustavu Wagnerovi v Olomouci, Jaroslavu Kašpárkovi v Praze, N. Mičkovi v Sušici, Antonínu- Anežce Nachmüllerovým v Ronově-Oskočínku, Ema- nuelu Peciválovi v Těšíně, Ludmile Kašičkové v Ko- smonosech. Místa učitelská. V žamberském školním okresu trvalá místa podučitelů v Klášterci, Lukavicia Německé Rybné dle IV. třídy. Zádosti od 6. ledna. Zapsané lirmy. U soudu obchodního v Pralze: »První pražská továrna na čajové pečivo a cukrářské zboží. »Em. Lebenhart« (také po německu) v Praze—II., v Táborské ulici. Povětrnost. m. Z Vídně, 6. ledna. (Zvl. telegram »N. L. Pravdépodobné počasí zejtra ve středu: Jasnoa te pleji.

Hauber Franěk Hradec Čapek Polman Josef Virginie Hus Vondra Ševčík František Dvořák Kozderka Vostřebal Hubínek Wagner Miček Antonín Nachmüllerův Ludmila Lebenhart N L Praha 1 Ce Lišany Jindr Praha Benešov Uhřiněves Terst Mari Minessot Hradčany Bischofshofen Terezlně Olomouc Sušice Ronov Oskočínka Ema Těšín ko Klášterec Táborský ulice Vídeň Annška Cingr Jaroslav Kašpárek II