2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. ledna 1903.
5
article
čtyři stálé činohry a to Národní divadlo, divadlo na
Smíchově, v Holešovicích a na Vinohradech. Správa
divadla vinohradského může býti různa; může býti
vedena obcí samou nek zadána nějakému družstvu
nebo nějakému jednotlivci. Pokud se družstev týče,
je možno, že bude utvořeno na Vinohradech Družstvo
samostatné, anebo že bude vyzváno Družstvo Národ-
ního divadla v Praze po případě pak Společnost Ná-
rodního divadla k ucházení se o správu. Prozatímje
jen tolik jisto, že v novém divadle vinohradském hrát
se má již 14. září 1904
P. dr. A. Koldínský (zástupce okresu smichov-
ského) reaguje na zmínku o divadle vinohradském
Ukázal na to, že při vinohradském divadle je naděje
na úspěch, který ovšem může míti v zápětí citelné
ublížení návštěvě Národního divadla, poněvadž obe-
censtvo Národního divadla z valné části skládá se
z chyvatelstva vinohradského. Právě proto je třeba
aby Národní divadlo v Praze mohlo rozvinouti své snly
nejen v opeře jako dosud zvláště se děje, nýbrž tak
v činohře na zvláštní činoherní scéně. Přimlouvá
revněž vřele za to, aby Družstvo v započaté činnost
za získáním místa pro druhé divadlo v Praze pokra-
čovalo.
doktor
A Koldínský
Holešovice
Praha
národní divadlo
divadlo na Smíchov
Ná
národní divadlo v Praga
6
article
P. V. Štech upozorňuje, že Družstvo stejnou
měrou má na zřeleli prospěch všeho divadelnictví
českého tak jako speciálně i prospěch Národního di
vadla. Poukázal k tomu, že zvláště při poměrech, kter
vzniknou otevřením divadla vinohradského bude Hřeba
dbáti o to, aby Národní divadlo neutrpělo pohromy
Řečník podal návrh na svolání schůze, do které by
kromě čienů Družstva Národního divadla pozváni byl
zástupci všech korporaci, které v rozvoji českého di
vadla v Praze mají přední účast. V léto schůzi bylc
by lze vzíti v podrobnou úvahu všechny záležitosti
jichž v řečech jednotlivých řečníků bylo zde vzpo-
menuto, aniž by bylo času, aby se o nich ve valn
hromadě podrobně mohlo debatovati
P. architekt J. A Šimáček konstatuje přede-
vším, že z řečí všech pánů vysvítá shoda v názoru
žee Národnímu divadlu polřebí druhé a to čincherní
scény. Upozorňuje, že jde o to, aby Národní divadl
neutrpělo příliš v době od olevření divadla vinchrad-
ského až do zřízení druhé scény Národního divadl
v Praze. Právě proto míní, že by pro tuto přechodn
dobu divadlo vinohradské mohlo býti jakousí reservou
divadlu Národnímu.
P. F. A. Šuber! konstatovav, že debata ukázala,
jak prospěch Národního divadla i nyní opravdově lez
Družstvu Národního divadla na srdci, upozornil, že
povstávající divadla musí miti pevně vytčený svoj
cil. Nikdo by proti tomu nemohl být, aby nevé vino-
hradské městské divadlo stalo se činoherní scénou
divádla Národního, ale v tom připadě by musilo býti
ji pro celou budeucnost. Neboť divadlo, které chce
něco znamenat a vůbec se pevně udržet, nemůže přes
tu chvíli měniti své cíle. Kromě toho spíše se podobá
dle dosavadních intenci obce vinohradské, že nové
divadlo vinohradské má býti divadlem zcela samo-
statným.
P V Štech
Šimáček
P F A Šuber
Praha
národní divadlo
7
article
Pan Gustav Hodek rytíř ze Želevic rovně
ukázal na nebezpečí, že Národnímu divadlu za poměrů
v nynější debatě vytčených, jmenovitě po vzni-
ku nových stálých divadel činoherních v Praze
bude ubývati obecenstva. Dodal, že je třeba, aby také
v čas staráno se bylo o prospěch Národního divadla.
Pan J. Teki vytknuv, že vyslovené snahy s
nesou k tomu, aby v Praze byla královská česká zem-
ská činohra a královská česká zemská opera, činí
návrh na konec debaly.
Potom schválena jednatelská zpráva a rovněž
schválen návrh p. ředitele V. Štecha s připomenutím
předsedy p. dra. F. L. bar. Riegra, že schůze inter-
essentů bude svolána, jakmile obec pražská se vysloví
o žádosti spojených korporaci v příčině staveniště
pro druhé české divadlo.
Pak schválena zpráva Účetní a proveden
volby. Vystupující členové výboru, totiž pp.: cls. r
J. Ott0, MUDr. Ferd. Pečírka, JUDr. Ladislav
Pinkasa Fr. Ruth, byli opět zvoleni. Náhradníkem
výboru zvoleň záslupce Úmělecké besedy p. dr. Čenek
Klier. Revisory účtů p. Čeněk Sochor a Emi
Sommerschuh
Předs p. dr. F. L. bar. Rieger zakončil schůzi krái
kým doslovem, v němž vzhledem k velikým účelům
kleré Družstvo Národního divadla sleduje a stále pro
vádí, pronesl přání, aby všichni členově Družstva i n
dále snahy ty podporovali, zvláště pak tím, že i n
dále v Družstvu setrva l.
Hodek
J Teki
V Štech
F L bar
Riegr
J Ott
MUDr
Ferd
Pečírka
JUDr
Pinkasa
Ruth
doktor
Čenek Klier
Sochor
Rieger
Želevice
Praha
Francie
národní divadlo
e Sommerschuh
8
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Z Řetězové ulice pozornost obecenstva byla
obrácena na Karlevo náměstí, k novoměstské trestnici
odkudž dostaly se do veřejnosti některé zprávy. a
hned dlužno dodati nespolehlivé a vymyšleně. Jedna
týkala se uvězněného Emanuela Hercika. Vypravo-
valc se o něm, že provedl pokus sebevraždy a že
následkem tcho byl stižen chrlením krve. Jedna verse
tvrdl, že sebevražedný ten pokus stal se hned p
zatčení a druhá klade dobu jeho provedení do po-
sledních dnů. Na tomto sdělení neni zbla pravdy, jak
jsme se na kompetentních místech dověděli. Zdravoln
stav Hercíka prozkoumali tři soudní lékaří a sice pp
prof. dr. Reinsberg, docent dr. Slavík a dr. Prokop
a zádný z nich nekonstatoval u něho otrávení. Hercik
není v zaláři zdrávý, ale tento chorobný stav ne-
nastal následkem otrávení. On byl stižen žaludeční ne-
moci a dokud byl na svobodě, dobrým ošetřováním
se udržoval. Po zatčení situace ovšem se změnila. Du-
ševní sklíčenost, zbavení volnosti, strava jiného druhu
a obava před věcmi dalšími — to vše zdravotní stav
Hercíkův zhoršilo tak, že zevnějšek jeho k nepoz
nání se změnil. Domněnka, že nemoc tato bude po-
hnutkou k propuštění Hercíka jest nesprávná, nebol
o propuštění stane se rozhodnutí dle disposic vyšetřu-
jícího soudce. Druhá nesprávnost týče se Mádlové
o níž rozneseno diskrelní sdělení. 1 zprávy v tomto
směru jsou bezpodstatné.
Hercik
profesor
doktor
Reinsberg
Slavík
Prokop
Hercíkův
Mádl
Karlevo náměstí
9
article
Členové sv.-václavské záložny skupiny živnost
nictva konali včera odpoledne důvěrnou schůzi. Do-
věrníci vyložili přílomným stav záložny, načež bylo
rokováno o výši obnosu, který má býti složen členy
záložny, aby se záložna konkursu vyvarovala. Po
rozpravě usneslo se shromáždění jednohlasně, abyz
základ rozvrhu byl přijat obnos 300 K na jeden podí.
Tato skupína zvolila z každého oboru zaměstnání dva
důvěrníky, jímž připadne úkol zasedati v sanační
komisi a hájiši zájmy členů. Důvěrníci byli pověřeni
úkolem vyšetřiti majetkové poměry těch členů, ktel
výboru záložny oznámili, že nemohou složiti žádný
příspěvek k sanování záložny. O takových členech
sanační komise učiní polom usnesení, zda mají být
zařaděni mezi úplně nemajetně, aneb zda repartiční
přispěvek se jim má snížiti, a zda jim má býti opa-
třen úvěr, aby předepsaný obnos ve lhůtách mohl
spláceli.
Sanační komise koná schůzi dnes o 7. hodině ve-
černí, aby se uradila o programu schůze na zejtřek
K lělo schůzi mají se dostaviti členové komise i do
věrníci. Zejtra koná se schůze členů skupiny práv
níků a lékařů, v jiné místnosti sejdou se soukrom
úřadníci.
Výbor záložny usnesl se svolati v al n o u hi ro
madu záložny na sobotu dne 24. ledna o 3. hod
odpol. do sálu sv.-václavské záložny.
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Včerejší výkon obou tiskových chrličí
fasady německého kasina poskytl ještě doda-
tečný důkaz k tomu, kterak trefným, výborným
a opravdu nevyhnutelným bylo pondělní usne
sení sboru obeeních starších o zakoupení stave-
niště pro národní palác města Prahy u Prašné
brány a rozhodnutí o jeho stavbě. Oba, »Bo
hemia« i »Tagblatt«, dšti na sbor obecních star
ších a jeho statečnou většinu nejšpinavější špínu,
jakou jen tyto listy jsou s to vyroniti, »Bohe
mii« jest usnesení to »zločinem«, kdežto »Pr.
Tagblatt« vždy vulgární, nazývá representačn
dům obce pražské »Mumpitzen« za 5 mill. K
Bo
Tagblatt
Praha
národní palác město
11
article
V důvodech se ovšem oba počestné orgány praž-
ských německých liberálů tklivě srovnávají, mají
oba jedovou žlázu společnou. Jak prý je možno
rozhodnouti se pro zakoupení staveniště za
2 mill. K právě v den, kdy městský fysikát
uveřejňuje výkaz, že se od 28. prosince do
3. ledna v Praze vyskytlo 53 případů tyfn,
táže se p. Mercy, v přesvědčení, že kdyby ná-
vrh městské rady byl býval zamílnut, tyfus by
zázrakem, jenom p. Mereymu jasným, byl pře-
stal jako když utne. Věda nevývratně prý do
kázala, že tyfos způsoben bývá špatnou vodou.
a tyfus, v Praze prý již endemický ve všech
spořádaných městských obeích již Jdávno by
opanován a vyhuben. Nuže — je-li pak nějaká
obec v očich pražského německo-liberálního
tisku spořádanou, jest to zajisté obec brněnská,
jejiž správa musí býti v očích orgánů zdejšího
kasina vlastně uskutečněným ideálem. A ejhle.
současně tou dobou, kdy se k záhubnému slovu
svému přihlásil tyř pražský, rozpoutal se i brněn-
ský tyf zuřivěji než v Praze. A Brno přece má
pitný vodovod, nejlepší možné jakosti, neboť má
i nejlepší možnou správu — německo-liberální.
Přes to však, že tam tyř i jako ve spořádané
obci městské dávno spanován byl a vypleněn,
přece jen byl tamní městský zdravotní úřa
nucen, veřejnými vyhláškami varovati před vodou
z městského vodovodu, již dovoluje požívati vý-
hradně jen svařenou. Také četné případy víden-
ského tyfu v nejnovější době, jež sám »Tagblatt«
uvádi, dokazují, že i tak výtečný vodovod, jaký
Vídni postavil stát, vůči sídelnímu městu říše
vždy tak štědrý, dokazují, že ani alpská voda
není dostatečným preservativem proti tyfu. Tot
Praha
Brno
Vídeň
12
article
se rozumi, že obec pražská neustane ve svých
snahách po zavedení dostupně nejlepší pitné vody
a náš nedávný článek v rubrice »Nauč. obzorue
o nynějším stavu této otázky ukázal, že se obee
naše nachází na nejlepší cestě k dosažení nejvý-
datnějšího prostředku proti tyfové epidemii, zdravé
pitné vody. Že mohla býti Praha v řešení této své
životní otázky dále, nebýti proslulého jubilejního
švindlu »České spořitelny«, tvářicí se, jako kdyby
byla v majetku Mojžíšovy hole, zatím co se její
projekt ukázal býti naprosto bezcenným, jest
všem znalcům této otázky povědomo. Vídeňská
a brněnská pohroma tyfová bude obei pražské
jenom ku výstraze, aby vyhnula se vadám
lehkomyslnostem, jaké se nyní mstí ve Vídnii
v Brně, kdež výtečné německo-liberální vodo-
vody, zvláště pak v Brně, jsou — zřídlem ty-
fové otravy. Není pochyby, že by to bylo iv
Praze tak dopadalo se spořitelním vodovodem.
jehož projekt dokázal, jaký vodovod v Praze
býli nemá l Proč ostatně orgány německého ka-
sina, jimž tak velice na zdravotním stavu hlav
ního města záleží, ani slovem dosud nehlesly
proti německo-židovským závodům průmyslovým
na Zlíchově, v Libni a ve Vysočanech, otravu-
jícím oba ventilátory průduchu pražského údoli
Páně Mercyův list pro všeobecné dobro ve shonu
po otrávených šípech proti sboru obecníeh
starších vkládá na svou kuši nejen neza-
městnanost a bezehlebnost tisíců pražských
rodin, nýbrž i trudný osud členů svato-
václavské záložny. Mráz pojímá každého nad
břitkostí těchto zbraní německo - liberálních.
Mojžíšův
Mercyův
Mráz
Praha
Brno
Zlíchov
Libeň
Vysočany
Český spořitelna
všeobecný dobro
13
article
Město mělo nejen nejmonumentálnější staveniště
své postoupiti Němeům proto, že dne 5. ledna
1903 byly v Praze 53 případy tyfu, nýbrž zříci
se stavby veliké budovy, ji nevyhnutelné, i proto
že tisíce dělníků a živnostníků pražských bylo
bez práce, patrně proto, že se témto neza-
městnaným tisícům anebo značné části jich má
dostati výživy a výdělku právě tímto stavebním
podnikem 1? A je-li tato otázka vážně dovolena,
měla snad obec pět millionů korun, jež dle
německoliberálního výpočtu representační dům
státi bude, věnovati assanaci svatováclavské zá-
ložny? Druhého dne po takovém usnesení byla
by záchranná stanice odvážela obě německo-
liberální redakce do blázince na oddělení ne-
bezpečných šílenců! Hroztili pak konečně kasi-
ňácký tisk protestem německého »Vereinu pro
městské záležitosti«, těšíme se velice na tuto
příležitost k definitivnímu zkrocení terroru, jaký
si osobuje v Praze zdejší mizivá německá men-
šina na českém obyvatelstvu, toužícím vyžiti se
v jediném českém hlavním městě všemi silami
svého národního života! Je-li třeba odstraniti
nějaké toho překážky, najde česká Praha při-
slušnou energii k tomu! Stačí jen chtít, a dů-
sledně chtit, a pražšti Němci nechť pak zreviduj
za dvě, tři léta svou proslulou hospodářskou
převahu
— Básnický furnaj angloněmecký. Na
Kiplingovu apostrofu »hanebných švindléřů«
a »hunských psů« německých odpověděl nyní
Ernst voh Wildenbruch, dvorní, Schillerovou
cenou vyznamenaný pěvec Vilémův. Rýmovaný
vztek Wildenbruchův, Kiplingovi adressovaný,
nazývá řišsko-německý tisk pádnou a trefnou
odpovědí »žhavého patriotismnu a svatého hněvus.
Němec
Kiplingův
Ernst
Wildenbruch
Schillerův
Vilémův
Wildenbruchův
Kipling
Praha
14
article
Žhavý Wildenbruch vyzývá Kiplinga, aby jenom
otevřel velkou knihu světových dějin a jako
kletba bude prý Kiplinga na duši páliti jaho
výrok o hunských psech. Což prý nikdy Kip-
ling neviděl v německých lesích kráčeti vnadnou
postavu báchorky a nikdy neslyšel německou
hudbu, nikdy prý mu nezalehl ke sluchu
Göthův a Schillerův zpěv světů? »Jdiž!« vy-
zývá Wildenbruch, který na důkaz o tom, že
Němci nejsou hunskými psy, skromně zamlčel
svá vlastní dramata, »tebe na věky vylučujeme
ze země, kteráž Shakespeara zrodila! Jednou
až Anglie a německá země poznaji, co dlouho
zneuznávaly, duševní společenství božských synů,
všichni Angličané budou nám vítáni, až na
jednoho, jehož jméno jediné nikdy více nesm
se v Německu ozvati.« Tedy výslovná pod-
mínka, za jaké jest možno angloněmecké spole-
čenství — vyloučení Rudyarda Kiplinga z an
glického národa. Tak pálí na duši Wildenbrucha
stručná a pádná charakteristika německého ná-
roda se strany básníka, který skládaje své velké
epos o džunglích, objevil i v nejlitějších šel
mách a dravcích lidské hnutí. Německý vztel
na Kiplinga je jen proto tak jizlivý, že ně
mecké zalézání a vtírání se Angličanům, provo
zované jich panovníkem, mělo stejný závěrečný
výsledek, jako německé námluvy u Francouzů
— Rodinné zprávy. Slečna Luďa Schul
zova a pan Karel Doucha z Prahy slavili dne
24. m. m. své zasnoubení.
Kipling
Göthův
Schillerův
Wildenbruch
Němec
Shakespeare
Angličan
Ted
Francouz
Luďa
Doucha
Anglie
Německo
Praha
15
article
— Úmrtí. Těžká rána osudu dolehla na člena
Českého kvartetta mistra Oskara Nedbala úmrtím
mladistvé jeho choti, paní Josefiny Nedbalové
roz. Setunské. Po delší, úporné chorobě plicní ze-
snula oddaná a láskyplná choť oblíbeného našeho
umělce včera o polednách v Táboře, v náručí svých
rodičů, k nimž uchýlila se před nedávnem, navrá
tivši se z několikaměsíčního pobytu na jihu, jenž
zdánlivě ji posílil a osvěžil. Ještě na Nový rok cl-
tila se tak pozdravena, že cheť její mohl odebrati se
za svým povoláním na umělecké tournée Českého
kvartetta do Španělska, zůstaviv ji a dvouletého sy-
náčka svého Oskara péči její rodičů v Táboře. Včera
právě d jel do Barcellony, kamž vyslána za ním
zdrcující zvěsť o náhlé katastrofě. Zesnulá paní tě-
šila se po pro bodrou svoji povahu a oddanost
k svému choti všeobecné úctě všech, kdož ji znali.
Nedbal
Setunský
Oskar
Tábor
Španělsko
Barcellon
16
article
— Dobrodruh v Praze. Asi od 14 dní meškáv
Praze muž drobné postavy, jehož hrud ověšena je
černohorskými řády. Vydává se za černohorského voj-
vedu Pavla Vukotiče a říká, že byl spolubojovníkem
Burů, že padl do anglického zajelí a zavežen byl
na Cejlon, odkudž teprve po uzavření míru byl pro-
puštěn. Stěžuje si na nedostatek peněz a rád bere po
zlatkách i pětkách na cestu na Černou Horu, a není
pochyby, že by bral i po desílkách a stovkách. Po-
važujeme za svou povinnost oznámiti, že tento muž
není, za koho se vydává. Dva bratři z vojvodského
rodu Vukotičů po rozmluvě s ním prohlašují, že není
ani členem jejich rodu, ani Černohorcem. Jak přišel
k černohorským řádům, je záhada, kterou vysvětliti
na nás není. Je to bezpochyby „Kolínský Černo-
herec“ redivivus. Je tomu právě 20 let, co „Kosta Her-
manowitz vojvoda Máše Vrbica“ pohostinsky vystou-
pil v Kolíně a v Praze i v některých jiných městech
Srad se vrátil, oslavit 20letý jubilej svého kolin-
ského dobrodružství.
Pavel Vukotič
Vukotič
Černohorec
Černo
Vrbica
Praha
Cejlon
Černá Hora
Kolín
Kosta Hera
17
article
— Násilné poněmčování pokračuje. Píše se nám
z Oseka u Duchcova: Na budově nádražní c. k. státní
dráhy Praha—Moldava umístěn byl až do loňského
roku na straně ku Praze směřující český nápis. Loň-
ského roku však při přístavbě nádražní budovy stržen
byl nápis český, takže na obou stranách nádražní bu-
dovy stkví se samospasitelné Osseg, ačkoliv jest
zvykem, že na straně ku Praze jest vždy český, ve
středu budovy česko-německý, event. německo-český
a na straně od hranic německý. Stržením zmíněného
nápisu českého stal se opět nový doklad germanisace,
nenápadné a ponenáhlé. A tato věc mohla se státi
v Oseku, ve kterém je skoro polovina Čechů? Věc tato
bydí všeobecné pohoršení, poněvadž je zřejmým zna-
kem germanisace. Jak to bude vypadati, když v kra-
jinách českých nebo s většinou českou nápisy něme-
cké na straně k hranicím směřující by zmizely ? Budiž
toto příslušným činitelům v této věci pobidkou, aby
věc opět byla napravena.
— Východočeská výstava v Pardubicích r. 1903.
Čecho
Osek
Duchcov
Praha
Moldava
Pardubice
Praga
18
article
Častě, mnchdy i zbytečně pořádané výstavy krajinské
vzbudily ve vystavujícím i výstavy navštěvujícím obe
censtvu jistou reakci. Jedni upírají výstavám vůbee
právo existenční, tvrdíce, že úspěch výstav není v žád-
ném poměru s úmornou námahou a s kapitálem, jaký
podnik podobný vyžaduje, druzí sice neupírají důleži-
tosti těchto podniků, kladou však na výstavy poža-
davky daleko přísnější a vážnější, než kdykoli před
tím. Štanovisko toto jest naprosto správné a my dnes
můžeme s potěšením konstatovati, že výstavní výbor
východočeské výstavy v Pardubicích vzal toto stano-
visko za své a že v duchu jeho činí se veškeré při-
pravy. Všechno právem již odbylé povrchní fangličkář-
ství, všecko, co by upomínalo na bezobsažné slav-
nesti a formálnosti, má býti z výstavy této vyloučeno
aby podník ten stal se skutečně tím, k čemu byl pů-
vodně určen: podnělem k nové práci, vzpruhou k no-
vým myšlenkém a vynalézavosti, osvěžením prů-
myslu, osvěžením obchodu. Dík těmto zásadám nalézá
výstava tato všude nejvřelejší souhlas a lo nejen
nejbližším okoli, ale i u všech orgánů samosprávných
zemských i státních, takže je nyní nejen hmotně,
nýbrž i morálně a ideálně úplně zaručena. Součinnost,
na kterou výstavní výbor ovšem na prvém místě spo-
léhal, se dnes v hojné míře dostavuje Ze všech krajů
našich vlasti docházejí již přihlášky, takže právem
možno souditi, že číslo vystavovatelů, jež výstavní
výbor vzal za základ svých rozpočtů, bude mnohem
převýšeno. Rovněž ukázalo se již na schůzi inter
essentů v Chrudimi, že rozměr) původní průmyslo-
vého paláce nestačí a že musí býti rozšířeny. To zá-
leží ovšem v prvé řadě na docházejících přihláškách.
Pardubice
Chrudim
19
article
poněvadž jedině dle počtu jejich bude možno bud
rozměrů původních se přidržeti nebo je překročiti. Jest
proto záhodno, aby li, kteří výstavu tuto obeslati míní.
raději ihned se přihlásili, třeba že přihlašovací lhůta
končí teprve dne 1. dubna 1963. Přihlášky k vysta-
vování se konají na přihlašovacích listech, kteréž
buďlež zaslány „Výkonnému výboru východočeské
výstavy v Pardubicích“. Kdož by těchto listů neměl
a vystavovati hodlal, dostane je na požádání od vý-
stavní kanceláře. Všeho ostatního o podmínkách, po-
platcích, právech i povinnostech vystavovatelů i pola-
Pardubice
východočeský výstav
20
article
datelstva lze se dověděti ve výstavním programu i ře-
du, který se zasílá zároveň s přihlašovacími listy.
— Dary. Pánové Josef Rasche, sládek v Kolíně,
Frant. Rasche, účetní tamtéž a Rudolí Rasche,
lékař v Praze, darovali polévkovému ústavu ve Křinci
20 K. — Místo věnce pi. Nedbalové, choti člena če-
ského kvartetta, skladatele a dirigenta, věnují p. dr,
Ferd. Pečirka, p. dr. Ferd. Tonder a pí. Růžena
Jelinková-Doubkova po 20 K České Filhar-
monii. — Stolová společnost „Pedeštníků“, maxláři
a bulkáři v Mostě, darovala pro mosteckou žákovskou
knihovnu 37 K 11 h.
— C. k. veřejná a universitní knihovna byla v pro-
sinci navštívenr 8115 (za celý rok 1902 74.417) čte-
náři, kteří použili ke svým pracím 7994 80.075) svaz-
ků. Domů vypůjčeno 2792 26722) svazků, na venek
a do ciziny odesláno 270 (2892) svazků; z oslatních
rakouských a zahraničních knihoven vypůjčeno 165
(1678) svazků. Čítárnu časopisů navštívilo 973 (8019)
čtenářů; kromě teho použito bylo 215 (2391) rukopisů.
Rasch
František
Nedbal
Ferd
doktor
Jelinková
Doubkův
Kolín
Praha
Křinec
Tonder
Český Filhar
Most
svazk
21
article
— Výhry táborské výslavní leterie vydávati se
hudou do 15. února t. r. V této době nevyzdvižené vý-
hry připadnou výkonnému výboru výstavnímu. Ta-
žehní listina zašle se každému za náhradu 20 h.
— Rozvodněná Vltava. Následkem dešťů roz-
vodnila se Vltava a její přítoky. Včera večer byla
nařízena permanentní služba ve vodárenské kanceláři.
Do 10. hod. v noci stoupla Vltava v Praze dle vodo-
měru u staroměstských mlýnů na + 136 cm. a do půl-
noci na + 160 cm. V Plzni byla včera situace velmi
vážná, neboť Radbuza vystoupila na 3 metry.
— Změny držebnosti. Velkoobchodník s drůbeží
a rybami v Praze pan Jan Suda koupil od paní Ro-
zálie Zákové dům čp. 71-V. s pozemkem č. kat. 46
v Josefské třídě v assanačním obvodu za 167.000 K.
kdežto paní Žaková převzala od něho dům čp. 661
v Sokolské ul. na Smíchově za 54..000 K. — Pan K.
Sud
Žaková
Vltava
Praha
Plzeň
ro
sokolský ulice
Smíchov
centimetr
22
article
Hamsa koupil od pani Veroniky Králové polovinu
domu čp. 354-II. v Trojanové ul. v Podskali za
95.000 K. Paní Gisela Veselá Kulhánkova převzala
polovinu domu čp. 222 1. »u Čapků« v Řetězové ul.
za 22.000 K. Paní Emilie Wienová převzala od pana
Jak. Wiena polovinu domu čp. 580- VII. »u Vozovky«
v Holešovicích Bubnech za 15.000 K. Pp. Josel
Vilemina Chudomelovi koupili polovinu pozemku č.
kat. 366 VII. v Letohradské ul. v Holešovicích- Bub-
nech za 5000 K. Manželka restauratéra v zahradě
Měšť. pivovaru na Král. Vinohradech paní Anna
Sťastná a paní Marie Šťastná koupily společně od
vinohradské záložny stavební pozemek ve výměře
130 čtv. sáhů z usedlosti »Kozačky« na Král. Vino-
hradech za 17.163 K a vystaví na něm čtyfpatrový
dům s hostincem. Soukromník pan Karel Černý kou-
pil od paní Anny Lustigové část stavebního pozemku
od č. parc. 21 5. v Michli za 3676 k.
— Ka stavbě nově kaledrály v Č. Budějovicícb.
Na valné hromadě spolku k postavení nové katedrály
v Č. Budějovicích dne 30. m. m. uvažováno bylo
vhodném místě pro ni a výbor zmocněn v ohledu tem
vyjednávati. V interessovaných kruzích pomýšlí se,
pestaviti katedrálu na prostranství bývalého dobylčíhe
trhu, t. j. mezi budovou nemocniční, okr. soudema
domem Hohenfurtským. Došlo-li by k tomuto projektu,
tedy by se nemocnice, která beztoho svému úkolu ne-
vyhovuje, zbořila a postavila jinde, na jejím místě
pak zřídil by se sad. Sděluje se, že nezakládají se na
pravdě pověsti, jakoby jmění, nashromažděné na
stavbu katedrály budějovické (asi 500.000 K) ulcžene
bylo u svatováclavské záložny.
Trojan
Gisela
Kulhánkův
Čapek
Wienová
Vilemin Chudomel
Král
Sťastná
Černá
Lustig
Veronika Králové
Holešovice Bubno
Holešovice
Buba
Michle
Č . Budějovicícb
Č . Budějovice
23
article
— O počazí. Nevlídná povětrnost pominula. Za-
chmuřená obloha se vyjasnila a na blankytu zazá-
řilo slunce, jehož paprsky hřály tak výdatně, že v te-
picměru vystoupila rtuť až na + 12 C. Ni prome-
nádě kožich už nebyl k spatření a zimník stal se ob-
tížným. Půda počala osýchat, paroplavba už bude za-
hájena, den poznenáhla se prodlužuje, na stavbách
konají se přípravý k zahájení praci — na všech stra-
rách zdá se, že vládě zimy učiněn pro tentckráte uz
čefinitivně konec-
— Týdenní výkaz o nakašlivých nemocech v Pra-
za. V týdnu od 28. prosince do 3. ledna bylo měst-
skému fysikátu oznámeno 110 případů nakažlivecn
nemoci—Z těch byly 52 případy tyfu strevnine
Slarém městě 9, na hoř. a dol. Nťuvěm městě po t.
na Malé straně 2, na Hradčanech ?. v Joselově 2
na Vyšehradě 1. v Holešovicích 19) spěly byly 2-
případy 8 v Holešovicích, 5 v Libni, 4 na Štaré-
městě, 3 na hoř. Novém městě); spalniček bylo 14
připadů (2 na Starém a dol. Novém městě. Č na hoe.
Starý
Hradčany
Vyšehrad 1
Holešovice
Libeň
Nový město
24
article
Nevém městě, 3 na Hradčanech), planých neštovie
9 případů, kašle dusivého 7, záškrtu 3, chřipky 1 při-
pad. Poněvadž tyí střevní značně se rozšiřuje, dlužno
důtklivě varovati před požíváním vody pochybné ja-
— Práce zákopnické na Labi. V pondělí dne 5.
ledna přibylo do Kolína ještě 30 zákop-
níků s dvěma důstojníky na pomoc dosavadní četě
od 31. prosince s odstraňováním záčpy ledové u Vele-
tova zaměstnané. Práce s trháním ledově, těměř v je-
dinou zeď slité hmoty, jest tak obtížná, že 12 zákop-
níků i při svědomitém přičinění bylo by nebezpečnou
překážku volného toku Labe v době nutně krátké ne-
odstranilo. Nyní bude možno s roztrháním ledovce
dosud ke 3000 metrů po délce řeky dlouhého rychleji
pokračovati. Zprávy o hnutí ledu z horních příteků
labských jsou pro krajinu starokolínskou a veletovskou
velice osudné. Dnešní vystoupení temperatury na
Vele
Hradčany
Kolín
25
article
+ 9° R. jest příčinou rychlého táni ledu a sněhuv
Krkonoších a vzbuzuje odůvodněnou obavu, že re-
stoucí voda, které jest v řečišti tok úplně zalarasen,
protrhne úzkou hráz na svahu návrší lžovického pol
Týnem nad Labem, což by mělo osudný následek
zaplavení obce Veletova, Tři Dvorů, Labutě a dolejších
obcí kolem Kolfna. Tam, kde částečně na katastru sta-
rokolínském voda opadla, viděti lze hluhoké rýhy vo-
dou vymleté. Ornice odplavena a rolníkovi zůstala je-
dině pustina štěrkem a pískem zanesená. — Neustá-
lými dešti a teplem usnadněna práce s odstraňováním
ledové zácpy u Veletova Valná část ledové barikády
se byla v úterý dopoledne odtrhla a odplula po Labi
bez valného nebozpečí. Tim práce zákopníků valně
usnadněna anebo vůbec, bude-li dnešní téměř parné
slunce na ledové vrstvy tak výdatně účinkovati.
— Ubozí dráteníci. V neděli dne 4. l. m. po-
hřbeni byli ve Velikém Oseku u Kolina tři mladi drá-
teníci, z nichž nejstarší Josef Hnik bylu 18 roků stár
a jeho soudruzi František Plašovský a Tomáš Roz-
točný o něco mladší. Byly to zviáště v době vánoční
známě drátenické typy; živili se s ostatni společnosti
dráteníků, která má v Oseku své sídlo, výrebou růz-
ných předmětů a o Vánocích koledováním. Po Novém
roce přišli k večeru domů do světničky u jistého pe-
kale a novyšli více ze své komůrky. Byli nalezeni
ráno všichni tři mrtví. Zadusením zhynouti nemehli,
poněvadž byl bubínek i večer studený, soudilo se tedy
na otrávení jidlem, což také lékařským šetřením bylo
připuštěno. Soudní vyšetřování ke zjistění pravě při-
činy smrti bylo zavedeno.
Hnik
Plašovský
Tomáš Roza
Krkonoše
Týn nad Labe
Veletov
Osek
tři Dvůr
26
article
— K trestnímu soudu do vazby vyšetřovací byli
dopraveni řezničtí pomoeníci 24letý Jan Tíchý a 32letý
Karel Jermann. Tichý svému zaměstnavateli, řezníku
Josefu Karabcovi v čís. 1348—II. odcizil pytel střev
a když byl zatčen, tvrdil, že ke krádeži jej svedl
Jermann. — Vilém Riedl, 20letý tulák, vyloupil vý-
kladní skříň Em. Švejkovské na Smichově a odcizil
z ni obuvi v ceně 110 korun. Když byl zatčen, měl
Riedl u sebe ještě tři páry lakýrek
— Dva sběratelé zimníků. Tyttl a Vydra, jsou dva
výtečníci, známí u policie i u soudu jako nenechavý
párek, který už mnoho zla natropil. Předvčírem způ-
sobili překvapení p. J. Havelskému, herci, bydlícímu
na Palackého nábřeží v č. 1702—II. Jeden společník
vystoupil až do druhého patra, nalezi otevřené dvéře
předsíně bytu p. Havelského a sebral, co na věšáku
viselo: nový zimník malého Jaroslávka, nový deštník
a nové rukavice. Když služka, která dvéře neopatrně
nechala otevřeně, krádež zpozorovala, zloděj už dávno
zmizel Pachatelé zlodějské výpravy uchýlili se pak do
Příčné ulice, kde jeden z nich a sice Tyttl, vběhl ná-
hodou do cesty policejnímu úřadníkovi. Týž zpozero-
val i Vydru, ale ten uprchl. Na strážnici počínal i
Tyttl jako šílený.
— Osudné připití. Na venkově bývá zvykem, že
nově do hostince příchozímu dávají ostatní připíti
ze svých sklenic. Do hostince Sid. Kahlové ve Vola-
nově u Trutnova přišel dne 29. prosince k večeru ná-
denník František Rudlof z Volanova a musil si při-
píli ze sklenic přítomných hostů, načež přistoupil
k němu švakr hostinské Václav Kahl se sklenicí na-
plněnou, jak se zdálo lihovinou a dal mu též napíti.
Sotva že se Rudlol od Kahla napil, pocítil bolssti;
kosti.
Tíchý
Jermann
Karabec
Riedl
Tyttl
Palacký
Kahl
Rudlof
Sido
Trutnov
Volanov
Kahla
em
27
article
stěrou a hned popadne Vallona v půli, hodi jín
o zem, v tom již pronásledovníci připadli na něj
kládní sekera zafičela vzduchem — Vallon na-
stavil rapir. sekera dopadla, rapíru kus ulete.
a po vojákovi vela.
Marno bylo, rozvzteklenou chasu napomi-
nati. Vavřinec Rosser, mandléř, vida v Pasiřsk
uliei, kterak Valloun bit, popojel na svém kon
až k vražedlnému skupení a smírně premluvil
když bijci byli k němu hluši, udeřil jednoho n
jakým kyjíkem. Ale měl pak co dělati, aby
rychle ujel.
Co tak bitvy na ulieích zuřily, zároveň za-
pasy byly také v domech, kde vojáci bytovali
Sousedé, poznavše, oč běží, kterého Vallona za-
stihli doma, toho také doma zdržovali, ovšem
ne bez tahanice. Baloun ehtěl svým pospíšiti na
pomoc, a sousedé chtěli míti o jednoho zabijce
na bojišti měně.
Do některého bytu, jejž vojáci opustili
chátra vnikla a odnesla Vallounovi, co zač stálo
Není pochybnosti, že také domácí lidé pomáhal
svrškům vallounským ulehčovati.
Bojiště a honby rozprostřely se už od Po-
řičí až přes dobytčí trh. Slunce už před dvěma
hodinami zašlo, byla druhá hodina na noc na
celém orloji, když de Nového města, na koňský
trh od nejvyšších ouředníků zemských vyslan
komisaři, pánové Pécz a Ungnod, vjížděli s prů-
vodem zbrojným. Ti učinili konec bitvám, konee
honbám. Jeli z ulice do ulice — viděli mrtvoly
vojácké, od nichž lid příchodem pánů utikal, vi-
děli mrtvoly sousedů novoměstských, nad nimiž
některými ženy i děti hlasitě žalostily a křičely.
Rosser
Baloun
Pécz
Ungnod
Nový město
28
article
Poslední, jenž byl bit, ale už ne tuze, byl
Linhart Kymerych z Rejnského Kolina, jenž vy-
pravil se ne tak na vojnu, jako aby světa v roz-
koši zkusil. Ten Baloun byl až do té chvíle kdesi
v domku při povětrných pannách. Teď — ne-
věda o bitvě a bouřce — bral se s děvčetem do
svého ložumentu. Maje ji při boku, kráčel vesele
a bez překážky, až do Pasířské ulice — a tu
mezi chasu upadl, od níž na první ráz některými
ranami byl přivitán. Děvče se vojáka svého ujalo
statečně — — V tom již přicházeli vysoei páni
a Linhart, Baloun, osvobozen. Co mu přitloukli
Pražané do té chvile, to měl. Ženka ho odvedla
Když to pozdvižení obojího lidu — praž
ského i balounského — přestalo, shledáno, ž
v té rozbroji na rozdílných mistéch do devate-
nácti vojáků smrtí zahynulo, Pražanů do desiti
padlo, kromě zraněných a postřelených na obou
stranách nemalým počtem. Zběř lidu obecného
vojákům na díle zabitým, na díle zběhlým od-
ňala a odehnala koní ekolo třiceti.
Na lože po té vojně ulehlo osm Vallonů, aby
si rány pohojili. Zdraví vojácí ihned nazejtři dal
se do těžkého a důtklivého žalování k eísaři, kte-
rak nevinně jsou v pražských městech mordo-
váni a obloupeni o tolike koní, ručnie, kordů.
košil, suken, šturmhaubů, na zlatě, stříbře, n
hotových penězích. Mermomoci chtěli od novo-
městských konšelů vynahražení. Nejvic nutkali
se žalobami Valloni David von Cassa, Hann
von Colln — to ten fendrych, začátek všeho —
Franz von Gilch (Jülich).
Na konšely také vdovy vartýřů a jiných za-
bitých nabihaly o pomoc a nahražení.
Linhart Kymerych
Baloun
Linhart
Valloni Cassa
Colln
Franz on Gil
Jülich
Rejnský Kolina
29
article
Bylo několik stání v kanceláři královské.
také v domě nejvyššího sudího; přišli zdraví i ra-
nění Valloni, přišli sousedě, bitvou podezřelí.
zdali by je Valloni poznali. Bylo u Vallonů vy-
mlouváni, u sousedů zapíráni. Johann von Colln.
fendrich poraněný, stenčoval svůj útok na var
týře, jakoby oštipec z žertu byl mu z rukou
bral, jiní vojáci pohnavše hromadu lidí na Hrad.
prohlíželi tu jednoho po druhém, ale nemohli
poznati. Ti sousedé se nějak ve vousech a v ša-
tech proměnili. Už bylo znáti, že novoměstští
konšelé jakožto ouřad, jenž dopustil, aby se
lehkomyslně šturmovalo, budou musiti při nej-
menším platiti od hojení Balounů a jich pro-
dloužilé bytování v městech pražských.
Vedení pře a žalováni vzali na sebe ranění
Valloni, zdravi musili už konečně vytrhnouti na
Turka. Když tedy vytrhli, hned za branou hor-
skou ve vinicích zdělali škody; koho potkali.
toho zbili nebo šrámem obdařili, obzvláště zl
se vedlo tomu, který se s nimi aspoň po ně-
mecku smluviti neuměl a Čech byl, ten bez
chromoty rukou jich neušel. V Malině, u Kutne
Hory, právě drželi posvicení, když ti vojáci tam
přišli; v šarvátce, která ihned vznikla, dva češt
lidé zůstali ležeti mrtvi. Pak táhla ta chásk
vojenská Čáslavi, Jihlavou, prošla Moravou
do Uher.
Zatím v Praze vyšetřovalo se pilně a po
uliční vojna dostala ráz národnostní. To ti Če
Colln
Baloun
Valloni
Turek
Čo
Kutne Hora
Čáslav
Jihlava
Morava
Uhry
Praha
30
article
chové zli nesnesou cizince trpělivě. Pomluva
dostala se k dvoru cisařskému na Hradčany s tím
zlým a denunciantským přiostřením, že nyn
z Prahy jsou vybiti Valloni a po nich že brzy
všichni Němci budou vyhnáni. Nad to nade
všecko nějaká obšírná cedule, v rytmích na ně-
mecko složena jest, kterouž netoliko rada a mě-
šťané Nového města pražského, ale i všichni Če-
chové vůbec na nejvýš zhaněni a násilně nařčen
jsou. Tato háseň příležitostná, tato zrádná ce-
dule německá brzy na mnoha místech se čítala.
ba zpivala, vše na potupu českého národa.
Novoměstští konšelé proti Vallonům, vždy
zase a zase žalujícím, musili se brániti poniže-
nou supplikaci, císaři 8. záři podanou. Obšírně
vylíčili všecko. Začali, kterak ten „fendrich, po-
tkávaje po koňském trhu některé z mužského
pohlaví, je za brady chytaje jim fousyma třásl
až (ráčí Vaše císařská Milost pro uctivost od-
pustiti) zubami klapali.“ Ličili, kterak ti B
louni „po lidech střileli, je bodali, sekali, tak že
našich mnoho sousedů i jiných po zemi zbitých
co hovad leželo.“ Chválili zakročení vysokých
pánů, tvrdice, „jistě, kdyby se to bylo od nich ne-
stalo (že dolů do města sešli), nerozumíme, kdy
a jaký by byl exit té tragoedie.“ Končili suppli
kaci: „Kdež pak při dvoře proskakuje, jakoby
u nás vůbec mluveno býti mělo, že brzy Něme
také vyhnáni budou, proti tomu poníženě ozna
mujeme, že to jest věc smýšlená.
Němec
Hradčany
Praha
Vallon
31
article
Druhou supplikaci (24. září) císaři oznamují
o německém pamfletu a prosí, aby „otevřeným
mandátem po takové zrádně cedule skladateli
o němž se posavad nevi, s pilnosti po všech mě
stech ptáno bylo, že milostivě naříditi poručit
dáti ráčite,
Raněných Vallonů v Praze poléhávajícíeh
zatím přimnožilo se. Zvolna totiž v listopadua
v prosinci vraceli se někteři z turecké vojny
Rábu nevydobyvše, vraceli se všelijak pošramo
ceni a ulehli u pražských svých balounských kol
legů, všichní jednomyslně svoje nezdravi svádě-
jíce na bitvu v ulici Vodičkovic. Leckterý z těch
lidí ani před tím Prahy, ani Vodičkovie ulice ne
viděl. Přišel si do Prahy poležet, a Novoměstšt
musili platit lazebníky a apatyku i protráven
téch dohrých vojáčků
K tomu ještě ta nepříjemná věc, že z osmí
Vallonů, v pražské bitvě poraněných a už po-
zdravených, žádný nechtěl se z Prahy hýhat
alebrž žili na útraty Novoměstských příjemněv
zdraví dál.
Vodičkovie
Praha
Rába
Vodičkův
32
article
Přišel rok 1598, někteří vojáci odešli zase
v březnu vzat Ráb, položenou pod vrata petar
dou, Balouni se vraceli vítězně, jeden v Čáslavo
nečistě se zachoval na hrobě Žižkově, a v Praze
si zase odpočívali na útraty městské.
V radnici byli zoufali. Psali do kanceláře
psali císaři, že je „nepřestávají Balouni zane-
prazdňovati, zdržujíce se mezi neřádným po-
hlavím ženským,“ ten Frane z Jülicha je vy-
hojen, předkládá se cisaři kvitance od bradýře
(telčara), Baloun nechce jiti od hospodáře pryč.
„ubohý hospodář hůře se s ním má, než který
podruh v dosti chaterné chalupř“; „někteři Pa-
louni jsou toho všeho času mlčeli, až teď, spol-
čivše se a spikše s některými hospodáři v Starém
městě a někde na Újezdě a Pohořelei, u nichž
neřádně zaháleji, znova se ohlašuji; Jakuba Fon-
danele nikda sme neznali, kvitanci, kteráž do
kanceláře podána od jeho hospodáře, svědčí, že
jest teprv 13. januaru léta tohoto 1598 k němu
do hospody vstoupil a hojně spolu s nim trávil“
jsou to tuláci, „škody a outraty nám narážejí
a my máme sirotky a vdovy po těch zmordova-
ných od Balounů — — prosíme poníženě za
ochranu. —
Baloun
Fran
Jakub Fon
Rába
Čáslava
Žižkov
Praha
Újezd
33
article
Nejhouževnatěji a nejděle na pokladniei
Novoměstských šturmoval Linhart Kymerych
z Kolína Rýnského, jenž se ne tak na vojnu vy-
pravil ze své vlasti, „jako aby světa v rozkoš
zkusil, maje peněz dosti a rodiče v Kolině
možné.“ Ještě v dubnu r. 1598 Novoměstští píšt
o něm, zovouce ho jednou „Balonem“, po druhé
„který se za Balauna vydává“, stížný list císaři
Prý byl vždy zdráv a jest zdráv, při žádné šrůtce
nebyl a přece vždy je opovážlivě zaneprázdňuje
spisy nedůvodnými.
Vojáček patrně potřeboval peněz na rozkoš
Když Novoměstští k své veliké lítosti byl
proutratili několik set kop, Balouni odešli do své
patrie milé.
Německý básník, Čechy banobící, n
nalezen.
Linhart Kymerych
Balaun
Vojáček
Baloun
Čecho
Kolín
34
article
vyšel proto ven a napil se vody. V jiném hostinci, kam