Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

7. ledna 1903.

4

Číslo7.

5 article

čtyři stálé činohry a to Národní divadlo, divadlo na Smíchově, v Holešovicích a na Vinohradech. Správa divadla vinohradského může býti různa; může býti vedena obcí samou nek zadána nějakému družstvu nebo nějakému jednotlivci. Pokud se družstev týče, je možno, že bude utvořeno na Vinohradech Družstvo samostatné, anebo že bude vyzváno Družstvo Národ- ního divadla v Praze po případě pak Společnost Ná- rodního divadla k ucházení se o správu. Prozatímje jen tolik jisto, že v novém divadle vinohradském hrát se má již 14. září 1904 P. dr. A. Koldínský (zástupce okresu smichov- ského) reaguje na zmínku o divadle vinohradském Ukázal na to, že při vinohradském divadle je naděje na úspěch, který ovšem může míti v zápětí citelné ublížení návštěvě Národního divadla, poněvadž obe- censtvo Národního divadla z valné části skládá se z chyvatelstva vinohradského. Právě proto je třeba aby Národní divadlo v Praze mohlo rozvinouti své snly nejen v opeře jako dosud zvláště se děje, nýbrž tak v činohře na zvláštní činoherní scéně. Přimlouvá revněž vřele za to, aby Družstvo v započaté činnost za získáním místa pro druhé divadlo v Praze pokra- čovalo.

doktor A Koldínský Holešovice Praha národní divadlo divadlo na Smíchov Ná národní divadlo v Praga

6 article

P. V. Štech upozorňuje, že Družstvo stejnou měrou má na zřeleli prospěch všeho divadelnictví českého tak jako speciálně i prospěch Národního di vadla. Poukázal k tomu, že zvláště při poměrech, kter vzniknou otevřením divadla vinohradského bude Hřeba dbáti o to, aby Národní divadlo neutrpělo pohromy Řečník podal návrh na svolání schůze, do které by kromě čienů Družstva Národního divadla pozváni byl zástupci všech korporaci, které v rozvoji českého di vadla v Praze mají přední účast. V léto schůzi bylc by lze vzíti v podrobnou úvahu všechny záležitosti jichž v řečech jednotlivých řečníků bylo zde vzpo- menuto, aniž by bylo času, aby se o nich ve valn hromadě podrobně mohlo debatovati P. architekt J. A Šimáček konstatuje přede- vším, že z řečí všech pánů vysvítá shoda v názoru žee Národnímu divadlu polřebí druhé a to čincherní scény. Upozorňuje, že jde o to, aby Národní divadl neutrpělo příliš v době od olevření divadla vinchrad- ského až do zřízení druhé scény Národního divadl v Praze. Právě proto míní, že by pro tuto přechodn dobu divadlo vinohradské mohlo býti jakousí reservou divadlu Národnímu. P. F. A. Šuber! konstatovav, že debata ukázala, jak prospěch Národního divadla i nyní opravdově lez Družstvu Národního divadla na srdci, upozornil, že povstávající divadla musí miti pevně vytčený svoj cil. Nikdo by proti tomu nemohl být, aby nevé vino- hradské městské divadlo stalo se činoherní scénou divádla Národního, ale v tom připadě by musilo býti ji pro celou budeucnost. Neboť divadlo, které chce něco znamenat a vůbec se pevně udržet, nemůže přes tu chvíli měniti své cíle. Kromě toho spíše se podobá dle dosavadních intenci obce vinohradské, že nové divadlo vinohradské má býti divadlem zcela samo- statným.

P V Štech Šimáček P F A Šuber Praha národní divadlo

7 article

Pan Gustav Hodek rytíř ze Želevic rovně ukázal na nebezpečí, že Národnímu divadlu za poměrů v nynější debatě vytčených, jmenovitě po vzni- ku nových stálých divadel činoherních v Praze bude ubývati obecenstva. Dodal, že je třeba, aby také v čas staráno se bylo o prospěch Národního divadla. Pan J. Teki vytknuv, že vyslovené snahy s nesou k tomu, aby v Praze byla královská česká zem- ská činohra a královská česká zemská opera, činí návrh na konec debaly. Potom schválena jednatelská zpráva a rovněž schválen návrh p. ředitele V. Štecha s připomenutím předsedy p. dra. F. L. bar. Riegra, že schůze inter- essentů bude svolána, jakmile obec pražská se vysloví o žádosti spojených korporaci v příčině staveniště pro druhé české divadlo. Pak schválena zpráva Účetní a proveden volby. Vystupující členové výboru, totiž pp.: cls. r J. Ott0, MUDr. Ferd. Pečírka, JUDr. Ladislav Pinkasa Fr. Ruth, byli opět zvoleni. Náhradníkem výboru zvoleň záslupce Úmělecké besedy p. dr. Čenek Klier. Revisory účtů p. Čeněk Sochor a Emi Sommerschuh Předs p. dr. F. L. bar. Rieger zakončil schůzi krái kým doslovem, v němž vzhledem k velikým účelům kleré Družstvo Národního divadla sleduje a stále pro vádí, pronesl přání, aby všichni členově Družstva i n dále snahy ty podporovali, zvláště pak tím, že i n dále v Družstvu setrva l.

Hodek J Teki V Štech F L bar Riegr J Ott MUDr Ferd Pečírka JUDr Pinkasa Ruth doktor Čenek Klier Sochor Rieger Želevice Praha Francie národní divadlo e Sommerschuh

8 article Defraudace ve svato-václavské záložně.

Defraudace ve svato-václavské záložně. Z Řetězové ulice pozornost obecenstva byla obrácena na Karlevo náměstí, k novoměstské trestnici odkudž dostaly se do veřejnosti některé zprávy. a hned dlužno dodati nespolehlivé a vymyšleně. Jedna týkala se uvězněného Emanuela Hercika. Vypravo- valc se o něm, že provedl pokus sebevraždy a že následkem tcho byl stižen chrlením krve. Jedna verse tvrdl, že sebevražedný ten pokus stal se hned p zatčení a druhá klade dobu jeho provedení do po- sledních dnů. Na tomto sdělení neni zbla pravdy, jak jsme se na kompetentních místech dověděli. Zdravoln stav Hercíka prozkoumali tři soudní lékaří a sice pp prof. dr. Reinsberg, docent dr. Slavík a dr. Prokop a zádný z nich nekonstatoval u něho otrávení. Hercik není v zaláři zdrávý, ale tento chorobný stav ne- nastal následkem otrávení. On byl stižen žaludeční ne- moci a dokud byl na svobodě, dobrým ošetřováním se udržoval. Po zatčení situace ovšem se změnila. Du- ševní sklíčenost, zbavení volnosti, strava jiného druhu a obava před věcmi dalšími — to vše zdravotní stav Hercíkův zhoršilo tak, že zevnějšek jeho k nepoz nání se změnil. Domněnka, že nemoc tato bude po- hnutkou k propuštění Hercíka jest nesprávná, nebol o propuštění stane se rozhodnutí dle disposic vyšetřu- jícího soudce. Druhá nesprávnost týče se Mádlové o níž rozneseno diskrelní sdělení. 1 zprávy v tomto směru jsou bezpodstatné.

Hercik profesor doktor Reinsberg Slavík Prokop Hercíkův Mádl Karlevo náměstí

9 article

Členové sv.-václavské záložny skupiny živnost nictva konali včera odpoledne důvěrnou schůzi. Do- věrníci vyložili přílomným stav záložny, načež bylo rokováno o výši obnosu, který má býti složen členy záložny, aby se záložna konkursu vyvarovala. Po rozpravě usneslo se shromáždění jednohlasně, abyz základ rozvrhu byl přijat obnos 300 K na jeden podí. Tato skupína zvolila z každého oboru zaměstnání dva důvěrníky, jímž připadne úkol zasedati v sanační komisi a hájiši zájmy členů. Důvěrníci byli pověřeni úkolem vyšetřiti majetkové poměry těch členů, ktel výboru záložny oznámili, že nemohou složiti žádný příspěvek k sanování záložny. O takových členech sanační komise učiní polom usnesení, zda mají být zařaděni mezi úplně nemajetně, aneb zda repartiční přispěvek se jim má snížiti, a zda jim má býti opa- třen úvěr, aby předepsaný obnos ve lhůtách mohl spláceli. Sanační komise koná schůzi dnes o 7. hodině ve- černí, aby se uradila o programu schůze na zejtřek K lělo schůzi mají se dostaviti členové komise i do věrníci. Zejtra koná se schůze členů skupiny práv níků a lékařů, v jiné místnosti sejdou se soukrom úřadníci. Výbor záložny usnesl se svolati v al n o u hi ro madu záložny na sobotu dne 24. ledna o 3. hod odpol. do sálu sv.-václavské záložny.

10 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Včerejší výkon obou tiskových chrličí fasady německého kasina poskytl ještě doda- tečný důkaz k tomu, kterak trefným, výborným a opravdu nevyhnutelným bylo pondělní usne sení sboru obeeních starších o zakoupení stave- niště pro národní palác města Prahy u Prašné brány a rozhodnutí o jeho stavbě. Oba, »Bo hemia« i »Tagblatt«, dšti na sbor obecních star ších a jeho statečnou většinu nejšpinavější špínu, jakou jen tyto listy jsou s to vyroniti, »Bohe mii« jest usnesení to »zločinem«, kdežto »Pr. Tagblatt« vždy vulgární, nazývá representačn dům obce pražské »Mumpitzen« za 5 mill. K

Bo Tagblatt Praha národní palác město

11 article

V důvodech se ovšem oba počestné orgány praž- ských německých liberálů tklivě srovnávají, mají oba jedovou žlázu společnou. Jak prý je možno rozhodnouti se pro zakoupení staveniště za 2 mill. K právě v den, kdy městský fysikát uveřejňuje výkaz, že se od 28. prosince do 3. ledna v Praze vyskytlo 53 případů tyfn, táže se p. Mercy, v přesvědčení, že kdyby ná- vrh městské rady byl býval zamílnut, tyfus by zázrakem, jenom p. Mereymu jasným, byl pře- stal jako když utne. Věda nevývratně prý do kázala, že tyfos způsoben bývá špatnou vodou. a tyfus, v Praze prý již endemický ve všech spořádaných městských obeích již Jdávno by opanován a vyhuben. Nuže — je-li pak nějaká obec v očich pražského německo-liberálního tisku spořádanou, jest to zajisté obec brněnská, jejiž správa musí býti v očích orgánů zdejšího kasina vlastně uskutečněným ideálem. A ejhle. současně tou dobou, kdy se k záhubnému slovu svému přihlásil tyř pražský, rozpoutal se i brněn- ský tyf zuřivěji než v Praze. A Brno přece má pitný vodovod, nejlepší možné jakosti, neboť má i nejlepší možnou správu — německo-liberální. Přes to však, že tam tyř i jako ve spořádané obci městské dávno spanován byl a vypleněn, přece jen byl tamní městský zdravotní úřa nucen, veřejnými vyhláškami varovati před vodou z městského vodovodu, již dovoluje požívati vý- hradně jen svařenou. Také četné případy víden- ského tyfu v nejnovější době, jež sám »Tagblatt« uvádi, dokazují, že i tak výtečný vodovod, jaký Vídni postavil stát, vůči sídelnímu městu říše vždy tak štědrý, dokazují, že ani alpská voda není dostatečným preservativem proti tyfu. Tot

Praha Brno Vídeň

12 article

se rozumi, že obec pražská neustane ve svých snahách po zavedení dostupně nejlepší pitné vody a náš nedávný článek v rubrice »Nauč. obzorue o nynějším stavu této otázky ukázal, že se obee naše nachází na nejlepší cestě k dosažení nejvý- datnějšího prostředku proti tyfové epidemii, zdravé pitné vody. Že mohla býti Praha v řešení této své životní otázky dále, nebýti proslulého jubilejního švindlu »České spořitelny«, tvářicí se, jako kdyby byla v majetku Mojžíšovy hole, zatím co se její projekt ukázal býti naprosto bezcenným, jest všem znalcům této otázky povědomo. Vídeňská a brněnská pohroma tyfová bude obei pražské jenom ku výstraze, aby vyhnula se vadám lehkomyslnostem, jaké se nyní mstí ve Vídnii v Brně, kdež výtečné německo-liberální vodo- vody, zvláště pak v Brně, jsou — zřídlem ty- fové otravy. Není pochyby, že by to bylo iv Praze tak dopadalo se spořitelním vodovodem. jehož projekt dokázal, jaký vodovod v Praze býli nemá l Proč ostatně orgány německého ka- sina, jimž tak velice na zdravotním stavu hlav ního města záleží, ani slovem dosud nehlesly proti německo-židovským závodům průmyslovým na Zlíchově, v Libni a ve Vysočanech, otravu- jícím oba ventilátory průduchu pražského údoli Páně Mercyův list pro všeobecné dobro ve shonu po otrávených šípech proti sboru obecníeh starších vkládá na svou kuši nejen neza- městnanost a bezehlebnost tisíců pražských rodin, nýbrž i trudný osud členů svato- václavské záložny. Mráz pojímá každého nad břitkostí těchto zbraní německo - liberálních.

Mojžíšův Mercyův Mráz Praha Brno Zlíchov Libeň Vysočany Český spořitelna všeobecný dobro

13 article

Město mělo nejen nejmonumentálnější staveniště své postoupiti Němeům proto, že dne 5. ledna 1903 byly v Praze 53 případy tyfu, nýbrž zříci se stavby veliké budovy, ji nevyhnutelné, i proto že tisíce dělníků a živnostníků pražských bylo bez práce, patrně proto, že se témto neza- městnaným tisícům anebo značné části jich má dostati výživy a výdělku právě tímto stavebním podnikem 1? A je-li tato otázka vážně dovolena, měla snad obec pět millionů korun, jež dle německoliberálního výpočtu representační dům státi bude, věnovati assanaci svatováclavské zá- ložny? Druhého dne po takovém usnesení byla by záchranná stanice odvážela obě německo- liberální redakce do blázince na oddělení ne- bezpečných šílenců! Hroztili pak konečně kasi- ňácký tisk protestem německého »Vereinu pro městské záležitosti«, těšíme se velice na tuto příležitost k definitivnímu zkrocení terroru, jaký si osobuje v Praze zdejší mizivá německá men- šina na českém obyvatelstvu, toužícím vyžiti se v jediném českém hlavním městě všemi silami svého národního života! Je-li třeba odstraniti nějaké toho překážky, najde česká Praha při- slušnou energii k tomu! Stačí jen chtít, a dů- sledně chtit, a pražšti Němci nechť pak zreviduj za dvě, tři léta svou proslulou hospodářskou převahu — Básnický furnaj angloněmecký. Na Kiplingovu apostrofu »hanebných švindléřů« a »hunských psů« německých odpověděl nyní Ernst voh Wildenbruch, dvorní, Schillerovou cenou vyznamenaný pěvec Vilémův. Rýmovaný vztek Wildenbruchův, Kiplingovi adressovaný, nazývá řišsko-německý tisk pádnou a trefnou odpovědí »žhavého patriotismnu a svatého hněvus.

Němec Kiplingův Ernst Wildenbruch Schillerův Vilémův Wildenbruchův Kipling Praha

14 article

Žhavý Wildenbruch vyzývá Kiplinga, aby jenom otevřel velkou knihu světových dějin a jako kletba bude prý Kiplinga na duši páliti jaho výrok o hunských psech. Což prý nikdy Kip- ling neviděl v německých lesích kráčeti vnadnou postavu báchorky a nikdy neslyšel německou hudbu, nikdy prý mu nezalehl ke sluchu Göthův a Schillerův zpěv světů? »Jdiž!« vy- zývá Wildenbruch, který na důkaz o tom, že Němci nejsou hunskými psy, skromně zamlčel svá vlastní dramata, »tebe na věky vylučujeme ze země, kteráž Shakespeara zrodila! Jednou až Anglie a německá země poznaji, co dlouho zneuznávaly, duševní společenství božských synů, všichni Angličané budou nám vítáni, až na jednoho, jehož jméno jediné nikdy více nesm se v Německu ozvati.« Tedy výslovná pod- mínka, za jaké jest možno angloněmecké spole- čenství — vyloučení Rudyarda Kiplinga z an glického národa. Tak pálí na duši Wildenbrucha stručná a pádná charakteristika německého ná- roda se strany básníka, který skládaje své velké epos o džunglích, objevil i v nejlitějších šel mách a dravcích lidské hnutí. Německý vztel na Kiplinga je jen proto tak jizlivý, že ně mecké zalézání a vtírání se Angličanům, provo zované jich panovníkem, mělo stejný závěrečný výsledek, jako německé námluvy u Francouzů — Rodinné zprávy. Slečna Luďa Schul zova a pan Karel Doucha z Prahy slavili dne 24. m. m. své zasnoubení.

Kipling Göthův Schillerův Wildenbruch Němec Shakespeare Angličan Ted Francouz Luďa Doucha Anglie Německo Praha

15 article

— Úmrtí. Těžká rána osudu dolehla na člena Českého kvartetta mistra Oskara Nedbala úmrtím mladistvé jeho choti, paní Josefiny Nedbalové roz. Setunské. Po delší, úporné chorobě plicní ze- snula oddaná a láskyplná choť oblíbeného našeho umělce včera o polednách v Táboře, v náručí svých rodičů, k nimž uchýlila se před nedávnem, navrá tivši se z několikaměsíčního pobytu na jihu, jenž zdánlivě ji posílil a osvěžil. Ještě na Nový rok cl- tila se tak pozdravena, že cheť její mohl odebrati se za svým povoláním na umělecké tournée Českého kvartetta do Španělska, zůstaviv ji a dvouletého sy- náčka svého Oskara péči její rodičů v Táboře. Včera právě d jel do Barcellony, kamž vyslána za ním zdrcující zvěsť o náhlé katastrofě. Zesnulá paní tě- šila se po pro bodrou svoji povahu a oddanost k svému choti všeobecné úctě všech, kdož ji znali.

Nedbal Setunský Oskar Tábor Španělsko Barcellon

16 article

— Dobrodruh v Praze. Asi od 14 dní meškáv Praze muž drobné postavy, jehož hrud ověšena je černohorskými řády. Vydává se za černohorského voj- vedu Pavla Vukotiče a říká, že byl spolubojovníkem Burů, že padl do anglického zajelí a zavežen byl na Cejlon, odkudž teprve po uzavření míru byl pro- puštěn. Stěžuje si na nedostatek peněz a rád bere po zlatkách i pětkách na cestu na Černou Horu, a není pochyby, že by bral i po desílkách a stovkách. Po- važujeme za svou povinnost oznámiti, že tento muž není, za koho se vydává. Dva bratři z vojvodského rodu Vukotičů po rozmluvě s ním prohlašují, že není ani členem jejich rodu, ani Černohorcem. Jak přišel k černohorským řádům, je záhada, kterou vysvětliti na nás není. Je to bezpochyby „Kolínský Černo- herec“ redivivus. Je tomu právě 20 let, co „Kosta Her- manowitz vojvoda Máše Vrbica“ pohostinsky vystou- pil v Kolíně a v Praze i v některých jiných městech Srad se vrátil, oslavit 20letý jubilej svého kolin- ského dobrodružství.

Pavel Vukotič Vukotič Černohorec Černo Vrbica Praha Cejlon Černá Hora Kolín Kosta Hera

17 article

— Násilné poněmčování pokračuje. Píše se nám z Oseka u Duchcova: Na budově nádražní c. k. státní dráhy Praha—Moldava umístěn byl až do loňského roku na straně ku Praze směřující český nápis. Loň- ského roku však při přístavbě nádražní budovy stržen byl nápis český, takže na obou stranách nádražní bu- dovy stkví se samospasitelné Osseg, ačkoliv jest zvykem, že na straně ku Praze jest vždy český, ve středu budovy česko-německý, event. německo-český a na straně od hranic německý. Stržením zmíněného nápisu českého stal se opět nový doklad germanisace, nenápadné a ponenáhlé. A tato věc mohla se státi v Oseku, ve kterém je skoro polovina Čechů? Věc tato bydí všeobecné pohoršení, poněvadž je zřejmým zna- kem germanisace. Jak to bude vypadati, když v kra- jinách českých nebo s většinou českou nápisy něme- cké na straně k hranicím směřující by zmizely ? Budiž toto příslušným činitelům v této věci pobidkou, aby věc opět byla napravena. — Východočeská výstava v Pardubicích r. 1903.

Čecho Osek Duchcov Praha Moldava Pardubice Praga

18 article

Častě, mnchdy i zbytečně pořádané výstavy krajinské vzbudily ve vystavujícím i výstavy navštěvujícím obe censtvu jistou reakci. Jedni upírají výstavám vůbee právo existenční, tvrdíce, že úspěch výstav není v žád- ném poměru s úmornou námahou a s kapitálem, jaký podnik podobný vyžaduje, druzí sice neupírají důleži- tosti těchto podniků, kladou však na výstavy poža- davky daleko přísnější a vážnější, než kdykoli před tím. Štanovisko toto jest naprosto správné a my dnes můžeme s potěšením konstatovati, že výstavní výbor východočeské výstavy v Pardubicích vzal toto stano- visko za své a že v duchu jeho činí se veškeré při- pravy. Všechno právem již odbylé povrchní fangličkář- ství, všecko, co by upomínalo na bezobsažné slav- nesti a formálnosti, má býti z výstavy této vyloučeno aby podník ten stal se skutečně tím, k čemu byl pů- vodně určen: podnělem k nové práci, vzpruhou k no- vým myšlenkém a vynalézavosti, osvěžením prů- myslu, osvěžením obchodu. Dík těmto zásadám nalézá výstava tato všude nejvřelejší souhlas a lo nejen nejbližším okoli, ale i u všech orgánů samosprávných zemských i státních, takže je nyní nejen hmotně, nýbrž i morálně a ideálně úplně zaručena. Součinnost, na kterou výstavní výbor ovšem na prvém místě spo- léhal, se dnes v hojné míře dostavuje Ze všech krajů našich vlasti docházejí již přihlášky, takže právem možno souditi, že číslo vystavovatelů, jež výstavní výbor vzal za základ svých rozpočtů, bude mnohem převýšeno. Rovněž ukázalo se již na schůzi inter essentů v Chrudimi, že rozměr) původní průmyslo- vého paláce nestačí a že musí býti rozšířeny. To zá- leží ovšem v prvé řadě na docházejících přihláškách.

Pardubice Chrudim

19 article

poněvadž jedině dle počtu jejich bude možno bud rozměrů původních se přidržeti nebo je překročiti. Jest proto záhodno, aby li, kteří výstavu tuto obeslati míní. raději ihned se přihlásili, třeba že přihlašovací lhůta končí teprve dne 1. dubna 1963. Přihlášky k vysta- vování se konají na přihlašovacích listech, kteréž buďlež zaslány „Výkonnému výboru východočeské výstavy v Pardubicích“. Kdož by těchto listů neměl a vystavovati hodlal, dostane je na požádání od vý- stavní kanceláře. Všeho ostatního o podmínkách, po- platcích, právech i povinnostech vystavovatelů i pola-

Pardubice východočeský výstav

20 article

datelstva lze se dověděti ve výstavním programu i ře- du, který se zasílá zároveň s přihlašovacími listy. — Dary. Pánové Josef Rasche, sládek v Kolíně, Frant. Rasche, účetní tamtéž a Rudolí Rasche, lékař v Praze, darovali polévkovému ústavu ve Křinci 20 K. — Místo věnce pi. Nedbalové, choti člena če- ského kvartetta, skladatele a dirigenta, věnují p. dr, Ferd. Pečirka, p. dr. Ferd. Tonder a pí. Růžena Jelinková-Doubkova po 20 K České Filhar- monii. — Stolová společnost „Pedeštníků“, maxláři a bulkáři v Mostě, darovala pro mosteckou žákovskou knihovnu 37 K 11 h. — C. k. veřejná a universitní knihovna byla v pro- sinci navštívenr 8115 (za celý rok 1902 74.417) čte- náři, kteří použili ke svým pracím 7994 80.075) svaz- ků. Domů vypůjčeno 2792 26722) svazků, na venek a do ciziny odesláno 270 (2892) svazků; z oslatních rakouských a zahraničních knihoven vypůjčeno 165 (1678) svazků. Čítárnu časopisů navštívilo 973 (8019) čtenářů; kromě teho použito bylo 215 (2391) rukopisů.

Rasch František Nedbal Ferd doktor Jelinková Doubkův Kolín Praha Křinec Tonder Český Filhar Most svazk

21 article

— Výhry táborské výslavní leterie vydávati se hudou do 15. února t. r. V této době nevyzdvižené vý- hry připadnou výkonnému výboru výstavnímu. Ta- žehní listina zašle se každému za náhradu 20 h. — Rozvodněná Vltava. Následkem dešťů roz- vodnila se Vltava a její přítoky. Včera večer byla nařízena permanentní služba ve vodárenské kanceláři. Do 10. hod. v noci stoupla Vltava v Praze dle vodo- měru u staroměstských mlýnů na + 136 cm. a do půl- noci na + 160 cm. V Plzni byla včera situace velmi vážná, neboť Radbuza vystoupila na 3 metry. — Změny držebnosti. Velkoobchodník s drůbeží a rybami v Praze pan Jan Suda koupil od paní Ro- zálie Zákové dům čp. 71-V. s pozemkem č. kat. 46 v Josefské třídě v assanačním obvodu za 167.000 K. kdežto paní Žaková převzala od něho dům čp. 661 v Sokolské ul. na Smíchově za 54..000 K. — Pan K.

Sud Žaková Vltava Praha Plzeň ro sokolský ulice Smíchov centimetr

22 article

Hamsa koupil od pani Veroniky Králové polovinu domu čp. 354-II. v Trojanové ul. v Podskali za 95.000 K. Paní Gisela Veselá Kulhánkova převzala polovinu domu čp. 222 1. »u Čapků« v Řetězové ul. za 22.000 K. Paní Emilie Wienová převzala od pana Jak. Wiena polovinu domu čp. 580- VII. »u Vozovky« v Holešovicích Bubnech za 15.000 K. Pp. Josel Vilemina Chudomelovi koupili polovinu pozemku č. kat. 366 VII. v Letohradské ul. v Holešovicích- Bub- nech za 5000 K. Manželka restauratéra v zahradě Měšť. pivovaru na Král. Vinohradech paní Anna Sťastná a paní Marie Šťastná koupily společně od vinohradské záložny stavební pozemek ve výměře 130 čtv. sáhů z usedlosti »Kozačky« na Král. Vino- hradech za 17.163 K a vystaví na něm čtyfpatrový dům s hostincem. Soukromník pan Karel Černý kou- pil od paní Anny Lustigové část stavebního pozemku od č. parc. 21 5. v Michli za 3676 k. — Ka stavbě nově kaledrály v Č. Budějovicícb. Na valné hromadě spolku k postavení nové katedrály v Č. Budějovicích dne 30. m. m. uvažováno bylo vhodném místě pro ni a výbor zmocněn v ohledu tem vyjednávati. V interessovaných kruzích pomýšlí se, pestaviti katedrálu na prostranství bývalého dobylčíhe trhu, t. j. mezi budovou nemocniční, okr. soudema domem Hohenfurtským. Došlo-li by k tomuto projektu, tedy by se nemocnice, která beztoho svému úkolu ne- vyhovuje, zbořila a postavila jinde, na jejím místě pak zřídil by se sad. Sděluje se, že nezakládají se na pravdě pověsti, jakoby jmění, nashromažděné na stavbu katedrály budějovické (asi 500.000 K) ulcžene bylo u svatováclavské záložny.

Trojan Gisela Kulhánkův Čapek Wienová Vilemin Chudomel Král Sťastná Černá Lustig Veronika Králové Holešovice Bubno Holešovice Buba Michle Č . Budějovicícb Č . Budějovice

23 article

— O počazí. Nevlídná povětrnost pominula. Za- chmuřená obloha se vyjasnila a na blankytu zazá- řilo slunce, jehož paprsky hřály tak výdatně, že v te- picměru vystoupila rtuť až na + 12 C. Ni prome- nádě kožich už nebyl k spatření a zimník stal se ob- tížným. Půda počala osýchat, paroplavba už bude za- hájena, den poznenáhla se prodlužuje, na stavbách konají se přípravý k zahájení praci — na všech stra- rách zdá se, že vládě zimy učiněn pro tentckráte uz čefinitivně konec- — Týdenní výkaz o nakašlivých nemocech v Pra- za. V týdnu od 28. prosince do 3. ledna bylo měst- skému fysikátu oznámeno 110 případů nakažlivecn nemoci—Z těch byly 52 případy tyfu strevnine Slarém městě 9, na hoř. a dol. Nťuvěm městě po t. na Malé straně 2, na Hradčanech ?. v Joselově 2 na Vyšehradě 1. v Holešovicích 19) spěly byly 2- případy 8 v Holešovicích, 5 v Libni, 4 na Štaré- městě, 3 na hoř. Novém městě); spalniček bylo 14 připadů (2 na Starém a dol. Novém městě. Č na hoe.

Starý Hradčany Vyšehrad 1 Holešovice Libeň Nový město

24 article

Nevém městě, 3 na Hradčanech), planých neštovie 9 případů, kašle dusivého 7, záškrtu 3, chřipky 1 při- pad. Poněvadž tyí střevní značně se rozšiřuje, dlužno důtklivě varovati před požíváním vody pochybné ja- — Práce zákopnické na Labi. V pondělí dne 5. ledna přibylo do Kolína ještě 30 zákop- níků s dvěma důstojníky na pomoc dosavadní četě od 31. prosince s odstraňováním záčpy ledové u Vele- tova zaměstnané. Práce s trháním ledově, těměř v je- dinou zeď slité hmoty, jest tak obtížná, že 12 zákop- níků i při svědomitém přičinění bylo by nebezpečnou překážku volného toku Labe v době nutně krátké ne- odstranilo. Nyní bude možno s roztrháním ledovce dosud ke 3000 metrů po délce řeky dlouhého rychleji pokračovati. Zprávy o hnutí ledu z horních příteků labských jsou pro krajinu starokolínskou a veletovskou velice osudné. Dnešní vystoupení temperatury na

Vele Hradčany Kolín

25 article

+ 9° R. jest příčinou rychlého táni ledu a sněhuv Krkonoších a vzbuzuje odůvodněnou obavu, že re- stoucí voda, které jest v řečišti tok úplně zalarasen, protrhne úzkou hráz na svahu návrší lžovického pol Týnem nad Labem, což by mělo osudný následek zaplavení obce Veletova, Tři Dvorů, Labutě a dolejších obcí kolem Kolfna. Tam, kde částečně na katastru sta- rokolínském voda opadla, viděti lze hluhoké rýhy vo- dou vymleté. Ornice odplavena a rolníkovi zůstala je- dině pustina štěrkem a pískem zanesená. — Neustá- lými dešti a teplem usnadněna práce s odstraňováním ledové zácpy u Veletova Valná část ledové barikády se byla v úterý dopoledne odtrhla a odplula po Labi bez valného nebozpečí. Tim práce zákopníků valně usnadněna anebo vůbec, bude-li dnešní téměř parné slunce na ledové vrstvy tak výdatně účinkovati. — Ubozí dráteníci. V neděli dne 4. l. m. po- hřbeni byli ve Velikém Oseku u Kolina tři mladi drá- teníci, z nichž nejstarší Josef Hnik bylu 18 roků stár a jeho soudruzi František Plašovský a Tomáš Roz- točný o něco mladší. Byly to zviáště v době vánoční známě drátenické typy; živili se s ostatni společnosti dráteníků, která má v Oseku své sídlo, výrebou růz- ných předmětů a o Vánocích koledováním. Po Novém roce přišli k večeru domů do světničky u jistého pe- kale a novyšli více ze své komůrky. Byli nalezeni ráno všichni tři mrtví. Zadusením zhynouti nemehli, poněvadž byl bubínek i večer studený, soudilo se tedy na otrávení jidlem, což také lékařským šetřením bylo připuštěno. Soudní vyšetřování ke zjistění pravě při- činy smrti bylo zavedeno.

Hnik Plašovský Tomáš Roza Krkonoše Týn nad Labe Veletov Osek tři Dvůr

26 article

— K trestnímu soudu do vazby vyšetřovací byli dopraveni řezničtí pomoeníci 24letý Jan Tíchý a 32letý Karel Jermann. Tichý svému zaměstnavateli, řezníku Josefu Karabcovi v čís. 1348—II. odcizil pytel střev a když byl zatčen, tvrdil, že ke krádeži jej svedl Jermann. — Vilém Riedl, 20letý tulák, vyloupil vý- kladní skříň Em. Švejkovské na Smichově a odcizil z ni obuvi v ceně 110 korun. Když byl zatčen, měl Riedl u sebe ještě tři páry lakýrek — Dva sběratelé zimníků. Tyttl a Vydra, jsou dva výtečníci, známí u policie i u soudu jako nenechavý párek, který už mnoho zla natropil. Předvčírem způ- sobili překvapení p. J. Havelskému, herci, bydlícímu na Palackého nábřeží v č. 1702—II. Jeden společník vystoupil až do druhého patra, nalezi otevřené dvéře předsíně bytu p. Havelského a sebral, co na věšáku viselo: nový zimník malého Jaroslávka, nový deštník a nové rukavice. Když služka, která dvéře neopatrně nechala otevřeně, krádež zpozorovala, zloděj už dávno zmizel Pachatelé zlodějské výpravy uchýlili se pak do Příčné ulice, kde jeden z nich a sice Tyttl, vběhl ná- hodou do cesty policejnímu úřadníkovi. Týž zpozero- val i Vydru, ale ten uprchl. Na strážnici počínal i Tyttl jako šílený. — Osudné připití. Na venkově bývá zvykem, že nově do hostince příchozímu dávají ostatní připíti ze svých sklenic. Do hostince Sid. Kahlové ve Vola- nově u Trutnova přišel dne 29. prosince k večeru ná- denník František Rudlof z Volanova a musil si při- píli ze sklenic přítomných hostů, načež přistoupil k němu švakr hostinské Václav Kahl se sklenicí na- plněnou, jak se zdálo lihovinou a dal mu též napíti. Sotva že se Rudlol od Kahla napil, pocítil bolssti; kosti.

Tíchý Jermann Karabec Riedl Tyttl Palacký Kahl Rudlof Sido Trutnov Volanov Kahla em

27 article

stěrou a hned popadne Vallona v půli, hodi jín o zem, v tom již pronásledovníci připadli na něj kládní sekera zafičela vzduchem — Vallon na- stavil rapir. sekera dopadla, rapíru kus ulete. a po vojákovi vela. Marno bylo, rozvzteklenou chasu napomi- nati. Vavřinec Rosser, mandléř, vida v Pasiřsk uliei, kterak Valloun bit, popojel na svém kon až k vražedlnému skupení a smírně premluvil když bijci byli k němu hluši, udeřil jednoho n jakým kyjíkem. Ale měl pak co dělati, aby rychle ujel. Co tak bitvy na ulieích zuřily, zároveň za- pasy byly také v domech, kde vojáci bytovali Sousedé, poznavše, oč běží, kterého Vallona za- stihli doma, toho také doma zdržovali, ovšem ne bez tahanice. Baloun ehtěl svým pospíšiti na pomoc, a sousedé chtěli míti o jednoho zabijce na bojišti měně. Do některého bytu, jejž vojáci opustili chátra vnikla a odnesla Vallounovi, co zač stálo Není pochybnosti, že také domácí lidé pomáhal svrškům vallounským ulehčovati. Bojiště a honby rozprostřely se už od Po- řičí až přes dobytčí trh. Slunce už před dvěma hodinami zašlo, byla druhá hodina na noc na celém orloji, když de Nového města, na koňský trh od nejvyšších ouředníků zemských vyslan komisaři, pánové Pécz a Ungnod, vjížděli s prů- vodem zbrojným. Ti učinili konec bitvám, konee honbám. Jeli z ulice do ulice — viděli mrtvoly vojácké, od nichž lid příchodem pánů utikal, vi- děli mrtvoly sousedů novoměstských, nad nimiž některými ženy i děti hlasitě žalostily a křičely.

Rosser Baloun Pécz Ungnod Nový město

28 article

Poslední, jenž byl bit, ale už ne tuze, byl Linhart Kymerych z Rejnského Kolina, jenž vy- pravil se ne tak na vojnu, jako aby světa v roz- koši zkusil. Ten Baloun byl až do té chvíle kdesi v domku při povětrných pannách. Teď — ne- věda o bitvě a bouřce — bral se s děvčetem do svého ložumentu. Maje ji při boku, kráčel vesele a bez překážky, až do Pasířské ulice — a tu mezi chasu upadl, od níž na první ráz některými ranami byl přivitán. Děvče se vojáka svého ujalo statečně — — V tom již přicházeli vysoei páni a Linhart, Baloun, osvobozen. Co mu přitloukli Pražané do té chvile, to měl. Ženka ho odvedla Když to pozdvižení obojího lidu — praž ského i balounského — přestalo, shledáno, ž v té rozbroji na rozdílných mistéch do devate- nácti vojáků smrtí zahynulo, Pražanů do desiti padlo, kromě zraněných a postřelených na obou stranách nemalým počtem. Zběř lidu obecného vojákům na díle zabitým, na díle zběhlým od- ňala a odehnala koní ekolo třiceti. Na lože po té vojně ulehlo osm Vallonů, aby si rány pohojili. Zdraví vojácí ihned nazejtři dal se do těžkého a důtklivého žalování k eísaři, kte- rak nevinně jsou v pražských městech mordo- váni a obloupeni o tolike koní, ručnie, kordů. košil, suken, šturmhaubů, na zlatě, stříbře, n hotových penězích. Mermomoci chtěli od novo- městských konšelů vynahražení. Nejvic nutkali se žalobami Valloni David von Cassa, Hann von Colln — to ten fendrych, začátek všeho — Franz von Gilch (Jülich). Na konšely také vdovy vartýřů a jiných za- bitých nabihaly o pomoc a nahražení.

Linhart Kymerych Baloun Linhart Valloni Cassa Colln Franz on Gil Jülich Rejnský Kolina

29 article

Bylo několik stání v kanceláři královské. také v domě nejvyššího sudího; přišli zdraví i ra- nění Valloni, přišli sousedě, bitvou podezřelí. zdali by je Valloni poznali. Bylo u Vallonů vy- mlouváni, u sousedů zapíráni. Johann von Colln. fendrich poraněný, stenčoval svůj útok na var týře, jakoby oštipec z žertu byl mu z rukou bral, jiní vojáci pohnavše hromadu lidí na Hrad. prohlíželi tu jednoho po druhém, ale nemohli poznati. Ti sousedé se nějak ve vousech a v ša- tech proměnili. Už bylo znáti, že novoměstští konšelé jakožto ouřad, jenž dopustil, aby se lehkomyslně šturmovalo, budou musiti při nej- menším platiti od hojení Balounů a jich pro- dloužilé bytování v městech pražských. Vedení pře a žalováni vzali na sebe ranění Valloni, zdravi musili už konečně vytrhnouti na Turka. Když tedy vytrhli, hned za branou hor- skou ve vinicích zdělali škody; koho potkali. toho zbili nebo šrámem obdařili, obzvláště zl se vedlo tomu, který se s nimi aspoň po ně- mecku smluviti neuměl a Čech byl, ten bez chromoty rukou jich neušel. V Malině, u Kutne Hory, právě drželi posvicení, když ti vojáci tam přišli; v šarvátce, která ihned vznikla, dva češt lidé zůstali ležeti mrtvi. Pak táhla ta chásk vojenská Čáslavi, Jihlavou, prošla Moravou do Uher. Zatím v Praze vyšetřovalo se pilně a po uliční vojna dostala ráz národnostní. To ti Če

Colln Baloun Valloni Turek Čo Kutne Hora Čáslav Jihlava Morava Uhry Praha

30 article

chové zli nesnesou cizince trpělivě. Pomluva dostala se k dvoru cisařskému na Hradčany s tím zlým a denunciantským přiostřením, že nyn z Prahy jsou vybiti Valloni a po nich že brzy všichni Němci budou vyhnáni. Nad to nade všecko nějaká obšírná cedule, v rytmích na ně- mecko složena jest, kterouž netoliko rada a mě- šťané Nového města pražského, ale i všichni Če- chové vůbec na nejvýš zhaněni a násilně nařčen jsou. Tato háseň příležitostná, tato zrádná ce- dule německá brzy na mnoha místech se čítala. ba zpivala, vše na potupu českého národa. Novoměstští konšelé proti Vallonům, vždy zase a zase žalujícím, musili se brániti poniže- nou supplikaci, císaři 8. záři podanou. Obšírně vylíčili všecko. Začali, kterak ten „fendrich, po- tkávaje po koňském trhu některé z mužského pohlaví, je za brady chytaje jim fousyma třásl až (ráčí Vaše císařská Milost pro uctivost od- pustiti) zubami klapali.“ Ličili, kterak ti B louni „po lidech střileli, je bodali, sekali, tak že našich mnoho sousedů i jiných po zemi zbitých co hovad leželo.“ Chválili zakročení vysokých pánů, tvrdice, „jistě, kdyby se to bylo od nich ne- stalo (že dolů do města sešli), nerozumíme, kdy a jaký by byl exit té tragoedie.“ Končili suppli kaci: „Kdež pak při dvoře proskakuje, jakoby u nás vůbec mluveno býti mělo, že brzy Něme také vyhnáni budou, proti tomu poníženě ozna mujeme, že to jest věc smýšlená.

Němec Hradčany Praha Vallon

31 article

Druhou supplikaci (24. září) císaři oznamují o německém pamfletu a prosí, aby „otevřeným mandátem po takové zrádně cedule skladateli o němž se posavad nevi, s pilnosti po všech mě stech ptáno bylo, že milostivě naříditi poručit dáti ráčite, Raněných Vallonů v Praze poléhávajícíeh zatím přimnožilo se. Zvolna totiž v listopadua v prosinci vraceli se někteři z turecké vojny Rábu nevydobyvše, vraceli se všelijak pošramo ceni a ulehli u pražských svých balounských kol legů, všichní jednomyslně svoje nezdravi svádě- jíce na bitvu v ulici Vodičkovic. Leckterý z těch lidí ani před tím Prahy, ani Vodičkovie ulice ne viděl. Přišel si do Prahy poležet, a Novoměstšt musili platit lazebníky a apatyku i protráven téch dohrých vojáčků K tomu ještě ta nepříjemná věc, že z osmí Vallonů, v pražské bitvě poraněných a už po- zdravených, žádný nechtěl se z Prahy hýhat alebrž žili na útraty Novoměstských příjemněv zdraví dál.

Vodičkovie Praha Rába Vodičkův

32 article

Přišel rok 1598, někteří vojáci odešli zase v březnu vzat Ráb, položenou pod vrata petar dou, Balouni se vraceli vítězně, jeden v Čáslavo nečistě se zachoval na hrobě Žižkově, a v Praze si zase odpočívali na útraty městské. V radnici byli zoufali. Psali do kanceláře psali císaři, že je „nepřestávají Balouni zane- prazdňovati, zdržujíce se mezi neřádným po- hlavím ženským,“ ten Frane z Jülicha je vy- hojen, předkládá se cisaři kvitance od bradýře (telčara), Baloun nechce jiti od hospodáře pryč. „ubohý hospodář hůře se s ním má, než který podruh v dosti chaterné chalupř“; „někteři Pa- louni jsou toho všeho času mlčeli, až teď, spol- čivše se a spikše s některými hospodáři v Starém městě a někde na Újezdě a Pohořelei, u nichž neřádně zaháleji, znova se ohlašuji; Jakuba Fon- danele nikda sme neznali, kvitanci, kteráž do kanceláře podána od jeho hospodáře, svědčí, že jest teprv 13. januaru léta tohoto 1598 k němu do hospody vstoupil a hojně spolu s nim trávil“ jsou to tuláci, „škody a outraty nám narážejí a my máme sirotky a vdovy po těch zmordova- ných od Balounů — — prosíme poníženě za ochranu. —

Baloun Fran Jakub Fon Rába Čáslava Žižkov Praha Újezd

33 article

Nejhouževnatěji a nejděle na pokladniei Novoměstských šturmoval Linhart Kymerych z Kolína Rýnského, jenž se ne tak na vojnu vy- pravil ze své vlasti, „jako aby světa v rozkoš zkusil, maje peněz dosti a rodiče v Kolině možné.“ Ještě v dubnu r. 1598 Novoměstští píšt o něm, zovouce ho jednou „Balonem“, po druhé „který se za Balauna vydává“, stížný list císaři Prý byl vždy zdráv a jest zdráv, při žádné šrůtce nebyl a přece vždy je opovážlivě zaneprázdňuje spisy nedůvodnými. Vojáček patrně potřeboval peněz na rozkoš Když Novoměstští k své veliké lítosti byl proutratili několik set kop, Balouni odešli do své patrie milé. Německý básník, Čechy banobící, n nalezen.

Linhart Kymerych Balaun Vojáček Baloun Čecho Kolín

34 article

vyšel proto ven a napil se vody. V jiném hostinci, kam