ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 58c87e90-8f16-11dd-8d86-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 28, person 58, org 5, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 24. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 232.
4 article
laranni a večerni listy předplácí s v Praze v administ za pnočsle. Ba čtvrt lets . dvoji donáske kat rii aa márjo Eliálkae Pobeou- anieta : : dvojí záeil tke:
Praha
5 title
RODNÍ-
6 article
V drobném prodeji večer. . . e Ve dliálkách na venkove ranní (islo . . Inseráty plati se ho to v ě Bapřed. Předplaconí a inserty přijím kdministrace v Mfarianské l., a. Tam nacházejí no ter redakce, tiskárpa a sxpedice Národních Listů“. Bakopiey se novracej
Mfarianský l
7 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 14. s přílohou pro venkov o 18 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vjde v pondělí dne 25. srpna v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
8 article Zemská správní komise.
Zemská správní komise. Uvažuje univ. profesor dr. J. Hoetzel. Když se letos ozývaly určitější hlasy chystaném vládním komisariátu pro král. České, posoudil jsem tento projekt a jeho eventuality s hlediska právnického v 29. čísle „Přehledu“ z 11. dubna t. r. Poukázal jsem k tomu, že právní osu vládní komise bude záviseti na formě jejího nastolení a naznačil jsem, v kterých hlav- ních směrech by soudy mohly býti strážci právního řádu. Anenskými patenty zaveden v král. českém absolutismus. Nebyla k tomu volena cesta § 14. zákl. zák. o zast. říš., jenž by dle konstantní praxe byl zaručil absolutistickým sktům meritorní nepřezkoumatelnost sou- dy. Převrat byl způsoben císař. patenty. opírajícími se o vladařskou povinnost. Vláda zcela otevřeně prohlašuje, že jde o akty mimo ústavu zemskou ležící, a domnívá se, že akty ty jsou s dostatek právně kryty t. zv. státním právem z nouze. Při dané si- lnaci mohly by správní komisi zemskou učiniti nemožnou pouze soudy, zvláště sou správní a říšský. Protože dosazení správní komise odůvodňuje se pouze nouzovým právem státu, tkví právní těžiště otázky v tomto domnělém právu. Chci mu proto věnovati několik úvah a to proto. že podstata „nouzového práva“ se vždy správně neposuzuje, kdežto ostatní otázky právní byly u nás dosud uveřejněnými projevy dostatečně a dobře osvětleny.
doktor J Hoetzel
9 article
Je panujícím míněním i vážných něme- ckých juristů, že zemské zřízení nezná cí- sařských nařízení z nouze po vzoru zná- mého § 14. zákl. zák. o zast. říš. Je prot za normálních poměrů naprosto nepřípust- ný jakýkoliv zásah státní moci do ústavních „poměrů“ v království Českém ex titulo „nouze“. Není tu státního „práva“ z nouze Z císařských patentů z 26. července az vládního doprovodu je však patrno, že vlá- da pojímala „právo z nouze“ zcela jinak. Zemský výbor prý nemohl řádně obsta- rávati své funkce a země nemohla dostát svým závazkům. Proto musil přijíti deux ex machina. Kdo chce rozebírati zákla právní existence správní komise, musí se vypořádati s vládní konstrukcí nouzovéh práva. K tomu konci uvažme toto: Právní řád je přístřižen na parvidelné poměry. Z vlášte v právu veřejném vyskytují se však situa- ce zcela mimořádné, právním řádem ne- předvídané. Představme si, že by se byli svých funkcí vzdali všichni přísedící zem- ského výboru i s maršálkem a při nedělno- sti sněmu nebylo vůbec naděje na sněmovní volbu nového zemského výboru. Země by takto neměla vůbec orgánu, jenž by po právu mohl tvořiti její vůli. Právní život země jako právnické osoby bez orgánů je však naprosto nemyslitelný a nemyslitelno je však také, že by právní život země mohl ustati. Bylo tu obrazně mluveno o „biolo- gickém právu“ na život. Zde by se musilo státi opatření, které se nedá srovnati se zemským zřízením, jež na vylíčenou situaci vůbec nestačí. To se zdálo samozřejmým také na př. Pražákovi (Zemská ústava,
Pražák
10 article
2. vyd., strana 227), Hobzovi (Zemský výbor a královský komisař, „Samostatnost z 28. dubna 1912) a Teznerovi (Böhmen unter Sequester, „Zeit“ z 18. dubna 1912). Theorie ta mluví o stavu nouze, o správní sebeobraně juristicky jde o otázku, může-li takový mimořádný stav nouze osprave- dlniti počin státní moci výslovným předpisem právním, neautorisovaným. Jed- ná se jinými slovy o to, zdali stav nouze nahrazuje (výslovné) právní zmocnění, je- hož právní stát potřebuje ke každému zásahu do právní sféry subjektů právních jemu podřízených. Theorie, operující sta- vem nouze, vidí v něm samozř'ej mý právní titul k faktům státní moci. Předpo- kládá se, že je nemyslitelno, že by právní řád nepřipouštěl v takových zcela výjimečných situacích „práva“ z nouze. Jde tedy o nevyslovenou, ale samozřejmou zásadu právní, zrovna jakoby sotva kdo chtěl tvrditi, že právo nutné osobní sebeobrany je přípustno jen tam, kde je výslovně uznáno. Stav nouze takto pojímá část theorie se skvělými jmé- ny, která jsou povznesena nad podezření směšování hledisek politických a právni- ckých. Téhož názoru je a byla na př. praxe říšskoněmeckých soudů a nejvyššího správ- ního soudu francouzského: státní rady. Stav nouze takto pojímaný jest arci institucí v právním státě výjimečnou. Jako právní titul autorisující veřejnou moc k zá- sahům do cizí právní sféry musí proto býti vykládán se vší rigorosností, restriktivně kategorickým pravidlem vykládacím je tu; voliti menší zlo a přihlížeti k duchu vy- kládaného zákona. V pochybnosti mluví praesumpce proti zmocnění státní moci. Tuto jasnou pravdu zdůraznil také sám Tezner v článku „Eine Landesverwaltungs- kommission im Königreiche Böhmen“ (Neue Freie Presse z 12. července 1913) a správní soud Budw. A. 6020 a 6848.
Hobza Zeit Königreiche Böhmen Neue Frei Presse Tezner Böhmen unter Sequester Eine Landesverwaltung
11 article
Naznačených zásad musíme se držeti při posuzování zemské ústavní krise. „Stav nouze“ má tu odůvodniti výslovným před- pisem právním neautorisovaný zásah státu do právní sféry království Českého a to v bodě nejcitlivějším. Nutno-li se stavem nouze operovati úzkostlivě při obyčejném zákoně, platí to zvýšenou měrou vůči zá- kladnímu zákonu království Českého. S hlediska hořejších zásadních úvah do- spíváme nutně k přesvědčení, že v daném případě zřejmě nebyly dodrženy meze stavu nouze. K odůvodnění stačí na tomto místě tyto úvahy: Vláda opírá se neprávem o dva dů- vody: zemský výbor nebyl schopen obstará- vati své funkce a země nemohla dostáti svým závazkům. Všimněme si především prvního důvodu. Neobstojí, nedá se udržeti stavem nouze. Složení zemského výboru neodpovídalo sice ani před resignací mar- šálkovou úplně zemskému zřízení, resp. jeho § 13., dle něhož každý přísedící má své náhradníky. Byla tu tedy „nouze“ totiž nemožnost doplňovacích voleb, ale ta právě ospravedlňovala úchylku od § 13. zem. zř. Z téhož důvodu nepadala na váhu neúplnost zemského výboru, kdyžtě byl zajištěn aspoň minimální počet žádaný v § 42. I kdyby však byl počet přísedících klesl pod toto minimum, nebylo by to ospravedlňovalo vládu k zakročení, protože sám Tezner v cit. článku v „Zeitu“ hájil názor, že by se mohlo sáhnouti ke kooptaci. aby se takto vyhovělo duchu ústavy, t. j. zásadě s amosprávy zemské. Resignace zemského maršálka rovněž neměla význa- mu, jaký jí byl přiznán. Bylo možno
12 article
jmenovati nového maršálka buď ze středu sněmu — kdo nutil vládu k rozpuštění sněmu? — anebo po rozpuštění sněmu ze středu zemského výboru. I to bylo jako menší zlo možno vzhledem k mimořádným poměrům, které by byly také dokonce ospravedlnily ten výklad § 11. zem. zř. že zemskému výboru předsedá jeho ná- městek. Bylo známo pořadí, v jakém jed- notliví přísedící dle stálé praxe zastupovali maršálka. Bylo zkrátka s hlediska nouzo- vého několik možností, jak zcela kor- rektně zabezpečiti funkcionování zemského výboru. Jinaké posuzování situace nenív duchu zemského zřízení a tím jde ne- přípustně „über die Grenzen der Not (Tezner, Neue Freie Presse z 12./7. 1913). Nejinak je tomu s druhým vládním argumentem, že země nemohla dostáti svým finančním závazkům. Tento důvod nepotíral s německé strany nikdo tak výmluvně a přesvědčivě, jako sám — Tezner, a správní i říšský soud! I kdo by nechtěl uznati za normálních poměrů právo zemského výboru zastupovati sněm také v kompetencích, výslovně jen sněmu vyhrazených, s hlediska stavu nouze je takovéto zastupování jediné nezávadným, duchu zemské ústavy odpovídajícím po- stupem. To zcela přesvědčivě dokázal ve své citované úvaze v „Zeitu“ z 18. dubna 1912 právě Tezner, jenž se nerozpa- koval svěřiti zemskému výboru dokonce i zákonodárné kompetence sněmu. Nebylo tedy s hlediska dřívějších vývodů Teznerových právnicky nic snazšího, než pro jakékoliv usnesení zemského výboru finančního rázu pokládati za rovnocenné projevům vůle sněmu samého a tím zemi umožniti získání potřebných prostředků finančních.
Tezner Teznerův Neue Frei Presse
13 article
Vláda sama, předkládajíc k sankci přirážková usnesení zemského výboru. musila přece tento výbor pokládati za kompetentní k takovým usnesením a pro právnické posuzování situace číslo při- rážkové je dojista zcela bezvýznamné. Nedosti na tom. Dokonce říšský a správní soud dával dosud sankci zmíněnému postupu zemského výboru i vlády: uznalyt tyto směrodatné tribunály, že stav nouze ospravedlňuje, aby zemský výbor suploval nedělný sněm. Říšský soud mluví příznačně o tom, že takový postup není v odporu s duchem ústavy. Přídáme-li k tomu argument Teznerův z Neue Freie Presse ze 12. července 1913, že v podobných situacích musíme jako právníci mysliti „ím Geiste des verfassungsmäs- sigen Prinzips der Autonomie“ dospějeme k závěru, že dosava dn praxe správního a říšského soudu mohl viděti v suplování sněmu zemským výbo- rem k usnášení schopným — a tom nebylo pochybnosti — jedinou právnickou eventualitu stavem nouze ospravedlnitelnou. Ani složení správní komise neodpo- vídá základům zemské samosprávy. Je to zrovna k neuvěření, jak tentýž Tezner. před jehož zásluhami na poli publicistiky smekám klobouk, mohl v pojednání: Da Staatsrecht der Landesverwaltugskomis- sion für Böhmen (Neue Freie Presse 30./7. 1913) proti svým dřívějším názorům projeviti zásadní souhlas s novým stavem věci a dokonce — zcela nepřípustněa neobvykle — naznačovati, že správní soud dá své právnické placet novému pořádku v našem království.
Teznerův Tezner Neue Frei Presse da Staatsrecht der Landesverwaltugskomis sion für Böhmen Neue Frei Presse 30 . / 7
14 title
Ruitur in servitium?
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. Němečtí agrární poslancí řišští zaujmou k chomutovským usnesením stano- visko na schůzí, kterou svolává předseda ně- meckého agrárního svazu posl. dr. Damm na čtvrtek dne 28. t. m. do vídeňského parla- mentu. Schůze má sloužiti také ku poradě o tom, kterak se německo-agrární strana za- chová ke schůzí německého Nationalverbandu, připadající na druhý den. Nové okresní hejtmanství v Polské Ostravě českému požadavku, aby v Polské Ostra- vě zřízeno bylo nové okresní hejtmanství. bylo podle „N. Fr. Pr.“ vyhověno zásadním svolením ministerstva vnitra. Již letošním ro- kem měla býti zahájena stavba budovy pro nové okr. hejtmanství, nedošlo však k tomu pro potíže se strany ministerstva financí. Z- hájeny kroky, aby se stavbou započato bylo nejdéle s jarem příštího roku.
doktor Damm Ostrava Ostra Francie mecký agrární svaz posl
17 article
Verband a Volksrat. Podle oběžníku, vydaného o páteční schů německého Volksratu, má triumí Tittův nad Pa- cherem a vlastně celým Verbandem nerušený prů- běh. Stanovy stálého důvěrnického shromáždění německého budou se teprve sestavovati a meri jinými vysílá Volksrat do komise, která je se- staví, v první řadě dra. Tittu. Dále usnáší se Volksrat, aby velký sjezd Němců v Čechách konal se teprve až po nastávající valné schůzi ně- meckého Nationalverbandu. Volksrat se usnáší — Wolfův návrh v Chomutově, aby Volksrat od- kázán byl do svých „národně-hospodářských mezi“ byl pouhou ranou do vody, která ani nenatropila příliš hluku. „Četnícký výnos“ knížete Thuna. Místodržitelství král. Českého nedalo zapad- nouti slunci nad nejnovější lží „Bohemie“ se „za- svěcené“ strany o četnické mobilisaci ze Štyrska do Čech a vyvrátilo i tento výmysl prostřednictvím korespondenční kanceláře, ale „Neue Fr. Presse“ neodolala a třebaže zná jinak dobře cenu zasvě- cených zpráv „Bohemie“, napsala ihned perný ko- mentář ke štyrským četníkům proti knížeti Thu- novi. Jeho čelnický výnos prý je důkazem, že kníže Thun jakožto místodržitel v Čechách není na svém místě. Až prý němečtí poslanci z Čech v souhlasu s chomutovským usnesením před- sedu ministerstva požádají za odvolání knižete Thuna, budou prý moci poukázati na nepolitické a policejní a četnické výnosy českého místodržitele jako na působivý argument. Působívé argumenty Němců mají bohužel tu nepříjemnou vlastnost, že do rána vypáchnou beze stopy a v lahvičce zů- stane pouze blamáž, poprvě i po drohé. Zášť obou sester „Bohemie“ i „N. Fr. Presse proti místo- držitelí kntžeti Thunovi jest právě zasle pena.
Volksrat Němec Wolfův Thun Čechy Chomutov Volksrat Štyrsko Francie . Presse Bohemia
18 article
Z Moravy.
Morava
19 article
Dne 22. srpna.
20 title
Sškolské vecij
21 article Brněnská česká okresní školní rada ztratila
Brněnská česká okresní školní rada ztratila svého místopředsedu, zasloužilého českého pracov- níka notáře Mádra, jenž měl mnohou nepříjemnou chvilku s brněnskou radnici. Úmrtím jeho zmenšil se opět počet členů této instituce, jež nebyla úplná, protože úmrtím (vrch. rada Groh) a vystoupením (prof. Elger) uprázdněná místa nebyla obsazena. Radnice totiž má právo činiti zemskému výboru návrh na jmenování členů okr. školní rady a zem- ský výbor je vázán jím se říditi. Jelikož pak ná- vrhy radnice jsou nyní takové, že znamenaji u bi- jení českého školství, nerozhodl zemský výbor. Tato velmi citelná poškozování českého školství objeví se asi v plné míře při letošním ob- novování okresní školní rady. Když obec jihlavská usnesla se na návrzích do tamní české okr. školní rady a drze navrhuje i osoby, které jsou v ně- meckém katastru, pak můžeme jen s oba- vami hleděli na návrh obce brněnské, která je přece pověstná ve své „přízni“ k českému škol- ství. A u Jihlavy zbrklost a drzost tamních Němců není tak škodlivou, neboť tam zemský výbor mo- ravský není vázán na návrhy, jako u Brna, kde zákon jej váže. — Nadučiteli Coufalikovi ze Židlo- chovic se musí přiznati opravdu chvála za neúmor- nou houževnatost, s jakouž pracuje k tomu, ab konečně lex Perek se musil prováděti tak, jak zá- konodárcem byl míněn. Je to paškvůl věru, jak
Mádr Groh profesor Elger Němec Coufalik Perek Jihlava Brno Židlo
22 article
Němci, ba i kruhy úřadní počínají si při provádění zákona Perkova. V každém místě menšinovém je jinak vykládán a správní soud mohl by si zříditi zvláštní sekci k tomu, aby o stížnostech rozhodo- val — ale sekci jednu, neboť i správní soudní dvůr rozhoduje jednou tak, podruhé onak. Nadučitel Coufalík mohl se ve svém boji vykázati úspěchy a nedávná porada v Brně, svolaná k informacío nových zkušenostech s výkladem Perkova zákona, má býti vodítkem pro příští postup. Jsme v době příprav zápisových a již dnes plno zpráv o tom, jak hanebně si vedou německé radnice v místech, kde jsou menšinové české školy. My ovšem při tom na mnoha místech neleníme, ačkoliv je pozo- rovati jakousi lhostejnost všeobecnou. Ale není také divu, když vynikající politikové z řad pokro- kových stojí na stanovisku, že větší boj náš je s klerikalismem nežli s Němci, protože zákonem máme mandátovou državu zabezpečenu. Takovými nepromyšlenými frásemi se vede náš lid k tomu, aby svou energii vybfjel proti vlastním lidem. Na - boj s Němci pak té energie není. Takové fráze jsou sice správné potud, jde-li o poslanecké ma n- dáty, ale ani tu ne, vždyť chceme dobýti mandáty za obchodní komory, ale jsou naprosto nebezpečně. když jde o celkové postavení naše národní v zemi.
Němec Perkův Coufalík Brno
23 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24 article Věci haličské.
Věci haličské. Vídeňská zpráva, že haličský sněm bude svolán na 23. září, je předčasná. Dle souhlas- ných zpráv polských listů den svolání nového haličského sněmu není vůbec dosud stanoven. Svolání bude záviset od vyjednávání se stra- nami, které místodržitel Korytowski do- sud nezahájil. A protože situace v Haliči jest stále nejasná, neví se také, kdy sněm bude moci započíti své práce. Dle výroku jednoho z předních vůdců strany ukrajinské bude nej- prve nutno dohodnouti se o výpomocnou a kci. pro krajiny, postižené letos živelními pohro- mami. Bude asi obnovena při místodržitelství výpomocná komise, sestávající z úřadníků zástupců postiženého rolnictva, a tu Ukrajin- ci očekávají, že místodržitel bude již dbáti. národnostních poměrů v zemi a povolá do ko- mise také přiměřený počet Malorusů. Nové vyjednávání o volební reformu před- pokládá jednotný názor v obou národních tá- borech. Polské strany se dosud nedohodly v této otázce a bude tedy nutno pracovati k do- hodě nejprve v táboře polském. Malorusové stojí dosud na zásadách, kterých hájili ve sta- rém sněmě. Potíže proti dohodě vycházejí stále se stran podolské a spojeného s ní cen- tra a strany všepolské. Těmto polským stra- nám zdají se přílišnými ústupky, jež ve sta- rém sněmě slíbeny Malorusům. Proti odpůr- cům smluvené volební reformy píše „Kur.
Malorus Halič Ukrajina
25 article
Lwov,“ jenž jim připomíná, že reforma bude právě pro podolské strany tím nepříznivější, čím později bude provedena. Co na př. získali Podoláci — táže se „Kur. Lwow.“ — že se reforma neprovedla již le- tos na jaře? Ztratili ve vých. Haliči při nových volbách deset mandátů, místo 25 Malorusů budou míti nyní ve sněmě 35 a sice slouče- ných v jednom společném klubě bez moskvo- filské příměsi. To přece se neodváží prohlásiti za zisk ani největší podolský zpátečník. A co bude, když sněm ani v nynějším období nevy- řídí volební reformy? Při nových volbách, kte- ré budou jistě dříve, než za šest let, ztratíme opět několik mandátů, jichž dobudou Malo- rusové a takovým způsobem vyrovnání mezi Poláky a Malorusy uskuteční se postupně i bez volební opravy... Naše politická država není ve vých. Haliči tak skálopevná, jak se- zdá majetníkům podolských vinopalen. Kdy- by měli trochu širší politický rozhled, sami by to postřehli a tlačili by na provedení volební opravý. Ostřejší postup protí vlašským městům. V poslední době přímořský místodržitel. princ Hohenlohe, věnuje náležitou pozornost větším vlašským městům, o nichž je známo,
Podolák Polák Hohenlohe Halič
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. [Listy.) Právo na soukromé listy bylo jž často předmětem zajímavých soudních i li- terárních rozepří, a důvody, jimiž adresát odesílatel, případně jejich dědicové, hájí sv nároky, bývají někdy opravdu podivuhodné. jde-li o korespondenci slavné literární neh umělecké osobnosti. Ale je v tom případě je- ště kdosi třetí, jenž si osobuje právo aspoň na obsah listů: a to je veřejnost, která uvádí zá- jem umělecký, vědecký, historický jako důvo své zvědavostí. Je jisto, že korespondence bývá nejdoko- nalejším zrcadlem člověka, ať již zcela intimne odhaluje jeho nitro, či úmyslně je stylisována lak, aby spíš zastírala než odhalovala myšlen- ky a prozrazovala jen to, co pisatel chtěl míti prozrazeno. Vždy je to část vnitrného života. mnohem intensivněji osvětlená, než v díle uměleckém, v projevech veřejných. Je to rub vnějšího života, kde lze postřehnout nitky spojení, jež na líci jsou vyhlazeny. Korespondence otvírá někdy do té mír nitro, že se mimoděk naskytuje otázka, jestli proti právu majetníků listu a návrhů veřejno- sti nestaví se právo pisatele na uchování ta- jemství, jež určil jen pro důvěrné sdělení. Jde-li o osoby, od nichž nás dělí staletí, nebý- vá z pravídla nijakých pochyb: naopak, čím otevřeněji odhaluje písatel nejskrytější kouty svého nitra, čím méně zastírá své slabosti svá tajemství — jež má každá duše — tím vzácnější je to látka pro vytvoření jeho prav- divé podobizny. Jde-li však o osobnosti blízké mají taková odhalení intímit často spíše pří- chuť sensace než vědecké práce a vzniká ča- sto otázka, kde je mez, kterou překročit ne- dovoluje nám ohled nejen na práva příbuz- ných a známých žijících osob, ale i na samot- ného pisatele, na nějž by jeho sdělení mohla v očích mnohých neinformovaných lidí zbyteč- ně vrhnout stín.
27 article
Pro toho, kdo vytváří literární podobiznu takové osobnosti, je znalost nejintimnějších jejích projevů základní podmínkou, má-li por- tret být pravdivý a přirozený. Je jen otázka. do jaké míry má právo užít těch skrytých ry- sů, až pokud smí odhalovat věci, jež nepocho- peny mohou i skreslit obraz v ošklivou kari- katuru. Pravdu zatajovat, nemá nikdo právo, ale životopis není pouhou nekritickou snůškou fakt, je uměleckým výtvorem, jenž má svá světla a své stíny, zdůrazňuje, seslabuje, zno- vu vytváří prožitý život a vdechuje postavě slovy kreslené nový život z tvůrčí moci auto- ra, jenž má zodpovědnost za ocenění a hodno- cení duševních kvalit postavy, kterou zpodo- bil. Dávat autorovi předpisy, čeho smí užít, je nemožno: pracuje na vlastní vrub a vlastní zodpovědnost, portret, který nakreslil, char- akterisuje také jej, jeho duševní hodnotu. Ještě těžší zodpovědnost spočívá na vy- davateli korespondence, jde-li o pisatele doby blízké, z prostředí, jež je se současným živo- tem spojeno ještě mnohými živými styky. Tu otázka co smí neb nesmí na veřejnost, může býti předmětem zcela protichůdných úsudká. Jedno však je jisto: jakmile je nutno veřejno- sti cosi zatajovat, zůstává na pisateli vždy ja- kýsi stín, často povážlivější, než jaký by vrhlo naň samo pouhé odhalení. Tajemství dráždí a nechává doměnkám volné pole. A octne-li se později přece na veřejnosti, přispívá jeho odhalení spíše k očištění památky pisatelovy, než k jejímu zakalení.
28 article
Máme z poslední doby jasný příklad, jak prospěšná je taková upřímnost vůči veřej- nosti na korrespondenci Boženy Němcové.“ Sl. Gebauerové přísluší opravdová zásluha, že neúmornou, několikaletou prací shledala vše, co se dalo shledat z listů podivuhodné české ženy. Neni to všechno, dojista objeví se ještě později trochu korrespondence ještě nezná- mé, dosti listů bylo také nedbalostí neb úmy- slně zničeno, ale sl. Gebauerové zdařilo s přece nalézti to, co bylo nejdůležitější, odha- liti mnoho, co bylo bezděčně i úmyslně skrý- váno, tak, že její sborník listů Němcové má vzácný rys pravdivocti a upřímnosti, pro po- souzení osobnosti pisatelčiny nezbytný. Ne- byla první, která podnikla tuto práci,J. Jaroš, pí. Herbenová, č. Zíbrt přidali jiz mnoho k té hrstce dopisů, zkomolených, opra- vovaných a krácených, jež dříve byly ofli- cielně známy. Ale její sbírka je daleko nej- úplnější a nejurovnančjší, je řízena snahou, otisknout vše a podat tak neporušenou a uce- lenou látku k ocenění duševního života ženy. která po léta byla posuzována křivě z po- chybných cizích upomínek, šeptané tradíce a nedopověděných narážek. Dnes, kdy větší část listů Němcovéje již známa veřejnosti, vystupuje její osobnost v zcela jiných rysech, nabývá svého osobité- ho charakteru, je zasazena přesně do pravdi- vých vztahů k jiným osobám současným — a jasno, jež se rozlilo po její postavě nejen že jí neublížilo, ale osvětlujíc hlubiny její duše. dalo nám poznati celou sílu její vzácné pova- hy, čistotu a ryzost jejího citu, a všechny vzá- cné vlastnosti jejího ducha. Opadl rmut a kal sociální bídy, jenž sotva potřísnil lem jejího šatu, ustoupily malichernosti osobních sporů, slabosti, jimiž je postižena každá lidská duše,
Němcová Gebauer J Jaroš Herbenová Zíbrt
29 article
) Boženy Němcové Korrespondence. Vybrala a k vydání upravila Marie Gebauerová. Prahe J. Laichter. Sv. L. 1912. Sv. II. vycházl. objevily se jen ve svém světle a nezastínily podivuhodnou velikost a úžasnou sílu duše zmučené životem. Nemáme od českého člověka nové doby upřímnější, čistší zpovědi, úchvatnějšího vylí- čení vlastního nitra, úplnějšího a dokonalejší- ho obrazu vnitrného života, než jsou tyto listy Boženy Němcové, psané známým, přáte- lům, dětem, rodině a muži. Od doby, kdy po- čala být literárně činna až do její smrti jsou její dopisy nejkrásnějším vylíčením jejího ži- vota, jaké si možno pomysliti. Srovnáme-i tuto korrespondenci se sbírkami dopisů sou- časných lidí, pokud jsou známy, nedosahuj tyto sbírky ani z daleka té pravdivosti upřímnosti a umělecké dokonalosti korrespon- dence Němcové. Jsem přesvědčen, že její listy jsou jejím nejkrásnějším a nejtrvalejším umě- leckým dílem, tím spíše, že její život sámje nám nepoměrně vzácnějším odkazem než jeií Korespondence počíná rokem 1844, kdy Němcová známa byla jako autorka několik básní a svým přátelstvím s Bohuslavou Rajskou, nevěstou Čelakovského, stykem s Nebeským a Čejkou seznámila se s pražskou literární společností. (Dva listy, uveřejiněné ve sbírce jako první, patří až do roku 1845.) Její korrespondence počíná dojemným dopi- sem, jímž radí mladé dívce, aby přijala na- bídku Čelakovského a stala se jeho chotí. Dopisy Rajské, později Čelakovské, vyplňuji první dvě léta, z nichž chybí asi řada listů Nebeskému, Čejkovi a rodičům. Když odchází Němcová do Domažlic a pak do Všerub. mno- ží se korrespondence literární. Pospíšilovi, Havlíčkovi. Spottovi, ale chybí dojista mnoho z pozůstalosti Čejkovy, i z listů známým do Prahy. Z pobytu v Nymburce a v Liberci (1848—1850) je listů dostí, chybí však dosu
Božena Němcová Korrespondence Gebauerová J Laichter Rajská Čelakovský Nebeský Čejka Pospíšil Havlíček Čejkův Domažlice Všeruby Praha Nymburk Liberec
31 article
obšírná korrespondence s Klácelem, nedávn
Klácel
32 article
objevená, kterou chystá k tisku V. Vávra. Do této doby lze pěkně sledovat, jak se rychle tříbí podivuhodný styl Němcové postupem let, jak nachází stále přiléhavější výraz pro svoje vnitrné nálady, jak stává se postupem času otevřenější, upřímnější ve svých proje- vech. V listech z let 1851—1853 jsou rozkošné zprávy z Uher, vyniká úchvatně intimni po- měr Němcové k sestrám Rottovým, a vztahy její ke Klácelovi, Helceletovi, Hanušovi jsou osvětleny se vzácnou přímostí. Chybí bohužel korrespondence s upřím- ným přítelem Lamblem. Od doby, kdy Němec byl suspendován z úřadu, v létě 1853 až do odchodu syna Karla do Zaháně 1856. líčí listy Němcové prostě, ale se zoufalou otevřeností tragický její osud. Roztržka se Světlou, krutá bída, prosby o podporu, ne- jistoty a pochyby při uměleckém tvoření — v té době vzniká Babička — to vše je osvě- tleno způsobem v pravdě úchvatným. Řada listů Zofii Rottové, popisy pobytu v Uhrách, tvoří světlou výjimku a jsou rozkošnými obra- zy jejích šťastnějších nálad. Skupina dopisů synovi Karlovi je nejkrásnější sbírkou mateř- ských listů, jakou máme v literatuře, a měla by být zlatou knížkou naší mládeži. Mateř- ství Němcové objevuje se v nich v tak zá- zračném osvětlení, že sám tento cyklus poji- stil by jí místo mezi prvními našimi tvůrci literatury. Sbírka sl. Gebauerové tu prozatím končí. To, co bude ještě následovati. — a je toho ještě netušeně mnoho — ukáže posled- ní léta jejího života v docela novém světle. Až bude celé dílo skončeno, bude jednou z nejkrásnějších českých knih, již by měla znát každá česká žena. Nalezne v ní úchvat- ný obraz života ženy, jež obětovala všecko štěstí svého života i život sám zápasu ženo právo sebeurčení, o co dnes ženy právem usl- lojí
V Vávra Němcová Rottův Klácel Helcelet Hanuša Lambl Němec Karel Rott Gebauer Uhry Zaháň