1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 24. srpna 1913.
Praha
4
article
laranni a večerni listy
předplácí s
v Praze v administ
za pnočsle.
Ba čtvrt lets
. dvoji donáske
kat
rii
aa márjo Eliálkae
Pobeou-
anieta : :
dvojí záeil
tke:
Praha
6
article
V drobném prodeji
večer. . . e
Ve dliálkách na venkove
ranní (islo . .
Inseráty
plati se ho to v ě Bapřed.
Předplaconí a inserty přijím
kdministrace v Mfarianské l., a.
Tam nacházejí no ter
redakce, tiskárpa a sxpedice
Národních Listů“.
Bakopiey se novracej
Mfarianský l
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 14.
s přílohou pro venkov o 18 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vjde v pondělí dne 25. srpna v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
8
article
Zemská správní komise.
Zemská správní komise.
Uvažuje univ. profesor dr. J. Hoetzel.
Když se letos ozývaly určitější hlasy
chystaném vládním komisariátu pro král.
České, posoudil jsem tento projekt a jeho
eventuality s hlediska právnického v
29. čísle „Přehledu“ z 11. dubna t. r.
Poukázal jsem k tomu, že právní osu
vládní komise bude záviseti na formě jejího
nastolení a naznačil jsem, v kterých hlav-
ních směrech by soudy mohly býti strážci
právního řádu.
Anenskými patenty zaveden v král.
českém absolutismus. Nebyla k tomu volena
cesta § 14. zákl. zák. o zast. říš., jenž by dle
konstantní praxe byl zaručil absolutistickým
sktům meritorní nepřezkoumatelnost sou-
dy. Převrat byl způsoben císař. patenty.
opírajícími se o vladařskou povinnost. Vláda
zcela otevřeně prohlašuje, že jde o akty
mimo ústavu zemskou ležící, a domnívá se,
že akty ty jsou s dostatek právně kryty
t. zv. státním právem z nouze. Při dané si-
lnaci mohly by správní komisi zemskou
učiniti nemožnou pouze soudy, zvláště sou
správní a říšský. Protože dosazení správní
komise odůvodňuje se pouze nouzovým
právem státu, tkví právní těžiště
otázky v tomto domnělém právu. Chci mu
proto věnovati několik úvah a to proto.
že podstata „nouzového práva“ se vždy
správně neposuzuje, kdežto ostatní otázky
právní byly u nás dosud uveřejněnými
projevy dostatečně a dobře osvětleny.
doktor
J Hoetzel
9
article
Je panujícím míněním i vážných něme-
ckých juristů, že zemské zřízení nezná cí-
sařských nařízení z nouze po vzoru zná-
mého § 14. zákl. zák. o zast. říš. Je prot
za normálních poměrů naprosto nepřípust-
ný jakýkoliv zásah státní moci do ústavních
„poměrů“ v království Českém ex titulo
„nouze“. Není tu státního „práva“ z nouze
Z císařských patentů z 26. července az
vládního doprovodu je však patrno, že vlá-
da pojímala „právo z nouze“ zcela jinak.
Zemský výbor prý nemohl řádně obsta-
rávati své funkce a země nemohla dostát
svým závazkům. Proto musil přijíti deux
ex machina. Kdo chce rozebírati zákla
právní existence správní komise, musí se
vypořádati s vládní konstrukcí nouzovéh
práva.
K tomu konci uvažme toto: Právní řád
je přístřižen na parvidelné poměry. Z vlášte
v právu veřejném vyskytují se však situa-
ce zcela mimořádné, právním řádem ne-
předvídané. Představme si, že by se byli
svých funkcí vzdali všichni přísedící zem-
ského výboru i s maršálkem a při nedělno-
sti sněmu nebylo vůbec naděje na sněmovní
volbu nového zemského výboru. Země by
takto neměla vůbec orgánu, jenž by po
právu mohl tvořiti její vůli. Právní život
země jako právnické osoby bez orgánů je
však naprosto nemyslitelný a nemyslitelno
je však také, že by právní život země mohl
ustati. Bylo tu obrazně mluveno o „biolo-
gickém právu“ na život. Zde by se musilo
státi opatření, které se nedá srovnati se
zemským zřízením, jež na vylíčenou situaci
vůbec nestačí. To se zdálo samozřejmým
také na př. Pražákovi (Zemská ústava,
Pražák
10
article
2. vyd., strana 227), Hobzovi (Zemský
výbor a královský komisař, „Samostatnost
z 28. dubna 1912) a Teznerovi (Böhmen
unter Sequester, „Zeit“ z 18. dubna 1912).
Theorie ta mluví o stavu nouze, o správní
sebeobraně juristicky jde o otázku, může-li
takový mimořádný stav nouze osprave-
dlniti počin státní moci výslovným
předpisem právním, neautorisovaným. Jed-
ná se jinými slovy o to, zdali stav nouze
nahrazuje (výslovné) právní zmocnění, je-
hož právní stát potřebuje ke každému
zásahu do právní sféry subjektů právních
jemu podřízených. Theorie, operující sta-
vem nouze, vidí v něm samozř'ej mý
právní titul k faktům státní moci. Předpo-
kládá se, že je nemyslitelno, že by
právní řád nepřipouštěl v takových
zcela výjimečných situacích „práva“
z nouze. Jde tedy o nevyslovenou,
ale samozřejmou zásadu právní, zrovna
jakoby sotva kdo chtěl tvrditi, že právo
nutné osobní sebeobrany je přípustno jen
tam, kde je výslovně uznáno. Stav nouze
takto pojímá část theorie se skvělými jmé-
ny, která jsou povznesena nad podezření
směšování hledisek politických a právni-
ckých. Téhož názoru je a byla na př. praxe
říšskoněmeckých soudů a nejvyššího správ-
ního soudu francouzského: státní rady.
Stav nouze takto pojímaný jest arci
institucí v právním státě výjimečnou. Jako
právní titul autorisující veřejnou moc k zá-
sahům do cizí právní sféry musí proto býti
vykládán se vší rigorosností, restriktivně
kategorickým pravidlem vykládacím je tu;
voliti menší zlo a přihlížeti k duchu vy-
kládaného zákona. V pochybnosti mluví
praesumpce proti zmocnění státní moci.
Tuto jasnou pravdu zdůraznil také sám
Tezner v článku „Eine Landesverwaltungs-
kommission im Königreiche Böhmen“ (Neue
Freie Presse z 12. července 1913) a správní
soud Budw. A. 6020 a 6848.
Hobza
Zeit
Königreiche Böhmen
Neue Frei Presse
Tezner
Böhmen unter Sequester
Eine Landesverwaltung
11
article
Naznačených zásad musíme se držeti
při posuzování zemské ústavní krise. „Stav
nouze“ má tu odůvodniti výslovným před-
pisem právním neautorisovaný zásah státu
do právní sféry království Českého a to v
bodě nejcitlivějším. Nutno-li se stavem
nouze operovati úzkostlivě při obyčejném
zákoně, platí to zvýšenou měrou vůči zá-
kladnímu zákonu království Českého.
S hlediska hořejších zásadních úvah do-
spíváme nutně k přesvědčení, že v daném
případě zřejmě nebyly dodrženy meze
stavu nouze. K odůvodnění stačí na tomto
místě tyto úvahy:
Vláda opírá se neprávem o dva dů-
vody: zemský výbor nebyl schopen obstará-
vati své funkce a země nemohla dostáti
svým závazkům. Všimněme si především
prvního důvodu. Neobstojí, nedá se udržeti
stavem nouze. Složení zemského výboru
neodpovídalo sice ani před resignací mar-
šálkovou úplně zemskému zřízení, resp.
jeho § 13., dle něhož každý přísedící má
své náhradníky. Byla tu tedy „nouze“
totiž nemožnost doplňovacích voleb, ale ta
právě ospravedlňovala úchylku od § 13.
zem. zř. Z téhož důvodu nepadala na
váhu neúplnost zemského výboru, kdyžtě
byl zajištěn aspoň minimální počet žádaný
v § 42. I kdyby však byl počet přísedících
klesl pod toto minimum, nebylo by to
ospravedlňovalo vládu k zakročení, protože
sám Tezner v cit. článku v „Zeitu“ hájil
názor, že by se mohlo sáhnouti ke kooptaci.
aby se takto vyhovělo duchu ústavy, t. j.
zásadě s amosprávy zemské. Resignace
zemského maršálka rovněž neměla význa-
mu, jaký jí byl přiznán. Bylo možno
12
article
jmenovati nového maršálka buď ze středu
sněmu — kdo nutil vládu k rozpuštění
sněmu? — anebo po rozpuštění sněmu ze
středu zemského výboru. I to bylo jako
menší zlo možno vzhledem k mimořádným
poměrům, které by byly také dokonce
ospravedlnily ten výklad § 11. zem. zř.
že zemskému výboru předsedá jeho ná-
městek. Bylo známo pořadí, v jakém jed-
notliví přísedící dle stálé praxe zastupovali
maršálka. Bylo zkrátka s hlediska nouzo-
vého několik možností, jak zcela kor-
rektně zabezpečiti funkcionování zemského
výboru. Jinaké posuzování situace nenív
duchu zemského zřízení a tím jde ne-
přípustně „über die Grenzen der Not
(Tezner, Neue Freie Presse z 12./7. 1913).
Nejinak je tomu s druhým vládním
argumentem, že země nemohla dostáti
svým finančním závazkům. Tento důvod
nepotíral s německé strany nikdo tak
výmluvně a přesvědčivě, jako sám —
Tezner, a správní i říšský soud! I kdo
by nechtěl uznati za normálních poměrů
právo zemského výboru zastupovati sněm
také v kompetencích, výslovně jen sněmu
vyhrazených, s hlediska stavu nouze je
takovéto zastupování jediné nezávadným,
duchu zemské ústavy odpovídajícím po-
stupem. To zcela přesvědčivě dokázal
ve své citované úvaze v „Zeitu“ z 18.
dubna 1912 právě Tezner, jenž se nerozpa-
koval svěřiti zemskému výboru dokonce
i zákonodárné kompetence sněmu.
Nebylo tedy s hlediska dřívějších vývodů
Teznerových právnicky nic snazšího, než
pro jakékoliv usnesení zemského výboru
finančního rázu pokládati za rovnocenné
projevům vůle sněmu samého a tím zemi
umožniti získání potřebných prostředků
finančních.
Tezner
Teznerův
Neue Frei Presse
13
article
Vláda sama, předkládajíc k sankci
přirážková usnesení zemského výboru.
musila přece tento výbor pokládati za
kompetentní k takovým usnesením a pro
právnické posuzování situace číslo při-
rážkové je dojista zcela bezvýznamné.
Nedosti na tom. Dokonce říšský a správní
soud dával dosud sankci zmíněnému
postupu zemského výboru i vlády: uznalyt
tyto směrodatné tribunály, že stav nouze
ospravedlňuje, aby zemský výbor suploval
nedělný sněm. Říšský soud mluví příznačně
o tom, že takový postup není v odporu
s duchem ústavy. Přídáme-li k tomu
argument Teznerův z Neue Freie Presse
ze 12. července 1913, že v podobných
situacích musíme jako právníci mysliti
„ím Geiste des verfassungsmäs-
sigen Prinzips der Autonomie“
dospějeme k závěru, že dosava dn
praxe správního a říšského soudu mohl
viděti v suplování sněmu zemským výbo-
rem k usnášení schopným — a
tom nebylo pochybnosti — jedinou
právnickou eventualitu stavem nouze
ospravedlnitelnou.
Ani složení správní komise neodpo-
vídá základům zemské samosprávy. Je to
zrovna k neuvěření, jak tentýž Tezner.
před jehož zásluhami na poli publicistiky
smekám klobouk, mohl v pojednání: Da
Staatsrecht der Landesverwaltugskomis-
sion für Böhmen (Neue Freie Presse 30./7.
1913) proti svým dřívějším názorům
projeviti zásadní souhlas s novým stavem
věci a dokonce — zcela nepřípustněa
neobvykle — naznačovati, že správní
soud dá své právnické placet novému
pořádku v našem království.
Teznerův
Tezner
Neue Frei Presse
da Staatsrecht der Landesverwaltugskomis
sion für Böhmen
Neue Frei Presse 30 . / 7
14
title
Ruitur in servitium?
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
Němečtí agrární poslancí řišští
zaujmou k chomutovským usnesením stano-
visko na schůzí, kterou svolává předseda ně-
meckého agrárního svazu posl. dr. Damm na
čtvrtek dne 28. t. m. do vídeňského parla-
mentu. Schůze má sloužiti také ku poradě
o tom, kterak se německo-agrární strana za-
chová ke schůzí německého Nationalverbandu,
připadající na druhý den.
Nové okresní hejtmanství v Polské Ostravě
českému požadavku, aby v Polské Ostra-
vě zřízeno bylo nové okresní hejtmanství.
bylo podle „N. Fr. Pr.“ vyhověno zásadním
svolením ministerstva vnitra. Již letošním ro-
kem měla býti zahájena stavba budovy pro
nové okr. hejtmanství, nedošlo však k tomu
pro potíže se strany ministerstva financí. Z-
hájeny kroky, aby se stavbou započato bylo
nejdéle s jarem příštího roku.
doktor
Damm
Ostrava
Ostra
Francie
mecký agrární svaz posl
17
article
Verband a Volksrat.
Podle oběžníku, vydaného o páteční schů
německého Volksratu, má triumí Tittův nad Pa-
cherem a vlastně celým Verbandem nerušený prů-
běh. Stanovy stálého důvěrnického shromáždění
německého budou se teprve sestavovati a meri
jinými vysílá Volksrat do komise, která je se-
staví, v první řadě dra. Tittu. Dále usnáší se
Volksrat, aby velký sjezd Němců v Čechách
konal se teprve až po nastávající valné schůzi ně-
meckého Nationalverbandu. Volksrat se usnáší
— Wolfův návrh v Chomutově, aby Volksrat od-
kázán byl do svých „národně-hospodářských mezi“
byl pouhou ranou do vody, která ani nenatropila
příliš hluku.
„Četnícký výnos“ knížete Thuna.
Místodržitelství král. Českého nedalo zapad-
nouti slunci nad nejnovější lží „Bohemie“ se „za-
svěcené“ strany o četnické mobilisaci ze Štyrska
do Čech a vyvrátilo i tento výmysl prostřednictvím
korespondenční kanceláře, ale „Neue Fr. Presse“
neodolala a třebaže zná jinak dobře cenu zasvě-
cených zpráv „Bohemie“, napsala ihned perný ko-
mentář ke štyrským četníkům proti knížeti Thu-
novi. Jeho čelnický výnos prý je důkazem, že
kníže Thun jakožto místodržitel v Čechách není na
svém místě. Až prý němečtí poslanci z
Čech v souhlasu s chomutovským usnesením před-
sedu ministerstva požádají za odvolání knižete
Thuna, budou prý moci poukázati na nepolitické
a policejní a četnické výnosy českého místodržitele
jako na působivý argument. Působívé argumenty
Němců mají bohužel tu nepříjemnou vlastnost, že
do rána vypáchnou beze stopy a v lahvičce zů-
stane pouze blamáž, poprvě i po drohé. Zášť obou
sester „Bohemie“ i „N. Fr. Presse proti místo-
držitelí kntžeti Thunovi jest právě zasle pena.
Volksrat
Němec
Wolfův
Thun
Čechy
Chomutov
Volksrat
Štyrsko
Francie . Presse
Bohemia
18
article
Z Moravy.
Morava
19
article
Dne 22. srpna.
21
article
Brněnská česká okresní školní rada ztratila
Brněnská česká okresní školní rada ztratila
svého místopředsedu, zasloužilého českého pracov-
níka notáře Mádra, jenž měl mnohou nepříjemnou
chvilku s brněnskou radnici. Úmrtím jeho zmenšil
se opět počet členů této instituce, jež nebyla úplná,
protože úmrtím (vrch. rada Groh) a vystoupením
(prof. Elger) uprázdněná místa nebyla obsazena.
Radnice totiž má právo činiti zemskému výboru
návrh na jmenování členů okr. školní rady a zem-
ský výbor je vázán jím se říditi. Jelikož pak ná-
vrhy radnice jsou nyní takové, že znamenaji u bi-
jení českého školství, nerozhodl zemský
výbor. Tato velmi citelná poškozování českého
školství objeví se asi v plné míře při letošním ob-
novování okresní školní rady. Když obec jihlavská
usnesla se na návrzích do tamní české okr. školní
rady a drze navrhuje i osoby, které jsou v ně-
meckém katastru, pak můžeme jen s oba-
vami hleděli na návrh obce brněnské, která je
přece pověstná ve své „přízni“ k českému škol-
ství. A u Jihlavy zbrklost a drzost tamních Němců
není tak škodlivou, neboť tam zemský výbor mo-
ravský není vázán na návrhy, jako u Brna, kde
zákon jej váže. — Nadučiteli Coufalikovi ze Židlo-
chovic se musí přiznati opravdu chvála za neúmor-
nou houževnatost, s jakouž pracuje k tomu, ab
konečně lex Perek se musil prováděti tak, jak zá-
konodárcem byl míněn. Je to paškvůl věru, jak
Mádr
Groh
profesor
Elger
Němec
Coufalik
Perek
Jihlava
Brno
Židlo
22
article
Němci, ba i kruhy úřadní počínají si při provádění
zákona Perkova. V každém místě menšinovém je
jinak vykládán a správní soud mohl by si zříditi
zvláštní sekci k tomu, aby o stížnostech rozhodo-
val — ale sekci jednu, neboť i správní soudní dvůr
rozhoduje jednou tak, podruhé onak. Nadučitel
Coufalík mohl se ve svém boji vykázati úspěchy
a nedávná porada v Brně, svolaná k informacío
nových zkušenostech s výkladem Perkova zákona,
má býti vodítkem pro příští postup. Jsme v době
příprav zápisových a již dnes plno zpráv o tom,
jak hanebně si vedou německé radnice v místech,
kde jsou menšinové české školy. My ovšem při
tom na mnoha místech neleníme, ačkoliv je pozo-
rovati jakousi lhostejnost všeobecnou. Ale není
také divu, když vynikající politikové z řad pokro-
kových stojí na stanovisku, že větší boj náš je
s klerikalismem nežli s Němci, protože zákonem
máme mandátovou državu zabezpečenu. Takovými
nepromyšlenými frásemi se vede náš lid k tomu,
aby svou energii vybfjel proti vlastním lidem. Na -
boj s Němci pak té energie není. Takové fráze jsou
sice správné potud, jde-li o poslanecké ma n-
dáty, ale ani tu ne, vždyť chceme dobýti mandáty
za obchodní komory, ale jsou naprosto nebezpečně.
když jde o celkové postavení naše národní v zemi.
Němec
Perkův
Coufalík
Brno
23
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24
article
Věci haličské.
Věci haličské.
Vídeňská zpráva, že haličský sněm bude
svolán na 23. září, je předčasná. Dle souhlas-
ných zpráv polských listů den svolání nového
haličského sněmu není vůbec dosud stanoven.
Svolání bude záviset od vyjednávání se stra-
nami, které místodržitel Korytowski do-
sud nezahájil. A protože situace v Haliči jest
stále nejasná, neví se také, kdy sněm bude
moci započíti své práce. Dle výroku jednoho
z předních vůdců strany ukrajinské bude nej-
prve nutno dohodnouti se o výpomocnou a kci.
pro krajiny, postižené letos živelními pohro-
mami. Bude asi obnovena při místodržitelství
výpomocná komise, sestávající z úřadníků
zástupců postiženého rolnictva, a tu Ukrajin-
ci očekávají, že místodržitel bude již dbáti.
národnostních poměrů v zemi a povolá do ko-
mise také přiměřený počet Malorusů.
Nové vyjednávání o volební reformu před-
pokládá jednotný názor v obou národních tá-
borech. Polské strany se dosud nedohodly v
této otázce a bude tedy nutno pracovati k do-
hodě nejprve v táboře polském. Malorusové
stojí dosud na zásadách, kterých hájili ve sta-
rém sněmě. Potíže proti dohodě vycházejí
stále se stran podolské a spojeného s ní cen-
tra a strany všepolské. Těmto polským stra-
nám zdají se přílišnými ústupky, jež ve sta-
rém sněmě slíbeny Malorusům. Proti odpůr-
cům smluvené volební reformy píše „Kur.
Malorus
Halič
Ukrajina
25
article
Lwov,“ jenž jim připomíná, že reforma bude
právě pro podolské strany tím nepříznivější,
čím později bude provedena.
Co na př. získali Podoláci — táže se „Kur.
Lwow.“ — že se reforma neprovedla již le-
tos na jaře? Ztratili ve vých. Haliči při nových
volbách deset mandátů, místo 25 Malorusů
budou míti nyní ve sněmě 35 a sice slouče-
ných v jednom společném klubě bez moskvo-
filské příměsi. To přece se neodváží prohlásiti
za zisk ani největší podolský zpátečník. A co
bude, když sněm ani v nynějším období nevy-
řídí volební reformy? Při nových volbách, kte-
ré budou jistě dříve, než za šest let, ztratíme
opět několik mandátů, jichž dobudou Malo-
rusové a takovým způsobem vyrovnání mezi
Poláky a Malorusy uskuteční se postupně i
bez volební opravy... Naše politická država
není ve vých. Haliči tak skálopevná, jak se-
zdá majetníkům podolských vinopalen. Kdy-
by měli trochu širší politický rozhled, sami by
to postřehli a tlačili by na provedení volební
opravý.
Ostřejší postup protí vlašským městům.
V poslední době přímořský místodržitel.
princ Hohenlohe, věnuje náležitou pozornost
větším vlašským městům, o nichž je známo,
Podolák
Polák
Hohenlohe
Halič
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
[Listy.) Právo na soukromé listy bylo
jž často předmětem zajímavých soudních i li-
terárních rozepří, a důvody, jimiž adresát
odesílatel, případně jejich dědicové, hájí sv
nároky, bývají někdy opravdu podivuhodné.
jde-li o korespondenci slavné literární neh
umělecké osobnosti. Ale je v tom případě je-
ště kdosi třetí, jenž si osobuje právo aspoň na
obsah listů: a to je veřejnost, která uvádí zá-
jem umělecký, vědecký, historický jako důvo
své zvědavostí.
Je jisto, že korespondence bývá nejdoko-
nalejším zrcadlem člověka, ať již zcela intimne
odhaluje jeho nitro, či úmyslně je stylisována
lak, aby spíš zastírala než odhalovala myšlen-
ky a prozrazovala jen to, co pisatel chtěl míti
prozrazeno. Vždy je to část vnitrného života.
mnohem intensivněji osvětlená, než v díle
uměleckém, v projevech veřejných. Je to rub
vnějšího života, kde lze postřehnout nitky
spojení, jež na líci jsou vyhlazeny.
Korespondence otvírá někdy do té mír
nitro, že se mimoděk naskytuje otázka, jestli
proti právu majetníků listu a návrhů veřejno-
sti nestaví se právo pisatele na uchování ta-
jemství, jež určil jen pro důvěrné sdělení.
Jde-li o osoby, od nichž nás dělí staletí, nebý-
vá z pravídla nijakých pochyb: naopak, čím
otevřeněji odhaluje písatel nejskrytější kouty
svého nitra, čím méně zastírá své slabosti
svá tajemství — jež má každá duše — tím
vzácnější je to látka pro vytvoření jeho prav-
divé podobizny. Jde-li však o osobnosti blízké
mají taková odhalení intímit často spíše pří-
chuť sensace než vědecké práce a vzniká ča-
sto otázka, kde je mez, kterou překročit ne-
dovoluje nám ohled nejen na práva příbuz-
ných a známých žijících osob, ale i na samot-
ného pisatele, na nějž by jeho sdělení mohla
v očích mnohých neinformovaných lidí zbyteč-
ně vrhnout stín.
27
article
Pro toho, kdo vytváří literární podobiznu
takové osobnosti, je znalost nejintimnějších
jejích projevů základní podmínkou, má-li por-
tret být pravdivý a přirozený. Je jen otázka.
do jaké míry má právo užít těch skrytých ry-
sů, až pokud smí odhalovat věci, jež nepocho-
peny mohou i skreslit obraz v ošklivou kari-
katuru. Pravdu zatajovat, nemá nikdo právo,
ale životopis není pouhou nekritickou snůškou
fakt, je uměleckým výtvorem, jenž má svá
světla a své stíny, zdůrazňuje, seslabuje, zno-
vu vytváří prožitý život a vdechuje postavě
slovy kreslené nový život z tvůrčí moci auto-
ra, jenž má zodpovědnost za ocenění a hodno-
cení duševních kvalit postavy, kterou zpodo-
bil. Dávat autorovi předpisy, čeho smí užít, je
nemožno: pracuje na vlastní vrub a vlastní
zodpovědnost, portret, který nakreslil, char-
akterisuje také jej, jeho duševní hodnotu.
Ještě těžší zodpovědnost spočívá na vy-
davateli korespondence, jde-li o pisatele doby
blízké, z prostředí, jež je se současným živo-
tem spojeno ještě mnohými živými styky. Tu
otázka co smí neb nesmí na veřejnost, může
býti předmětem zcela protichůdných úsudká.
Jedno však je jisto: jakmile je nutno veřejno-
sti cosi zatajovat, zůstává na pisateli vždy ja-
kýsi stín, často povážlivější, než jaký by vrhlo
naň samo pouhé odhalení. Tajemství dráždí
a nechává doměnkám volné pole. A octne-li
se později přece na veřejnosti, přispívá jeho
odhalení spíše k očištění památky pisatelovy,
než k jejímu zakalení.
28
article
Máme z poslední doby jasný příklad, jak
prospěšná je taková upřímnost vůči veřej-
nosti na korrespondenci Boženy Němcové.“
Sl. Gebauerové přísluší opravdová zásluha, že
neúmornou, několikaletou prací shledala vše,
co se dalo shledat z listů podivuhodné české
ženy. Neni to všechno, dojista objeví se ještě
později trochu korrespondence ještě nezná-
mé, dosti listů bylo také nedbalostí neb úmy-
slně zničeno, ale sl. Gebauerové zdařilo s
přece nalézti to, co bylo nejdůležitější, odha-
liti mnoho, co bylo bezděčně i úmyslně skrý-
váno, tak, že její sborník listů Němcové má
vzácný rys pravdivocti a upřímnosti, pro po-
souzení osobnosti pisatelčiny nezbytný. Ne-
byla první, která podnikla tuto práci,J.
Jaroš, pí. Herbenová, č. Zíbrt přidali jiz
mnoho k té hrstce dopisů, zkomolených, opra-
vovaných a krácených, jež dříve byly ofli-
cielně známy. Ale její sbírka je daleko nej-
úplnější a nejurovnančjší, je řízena snahou,
otisknout vše a podat tak neporušenou a uce-
lenou látku k ocenění duševního života ženy.
která po léta byla posuzována křivě z po-
chybných cizích upomínek, šeptané tradíce
a nedopověděných narážek.
Dnes, kdy větší část listů Němcovéje
již známa veřejnosti, vystupuje její osobnost
v zcela jiných rysech, nabývá svého osobité-
ho charakteru, je zasazena přesně do pravdi-
vých vztahů k jiným osobám současným —
a jasno, jež se rozlilo po její postavě nejen že
jí neublížilo, ale osvětlujíc hlubiny její duše.
dalo nám poznati celou sílu její vzácné pova-
hy, čistotu a ryzost jejího citu, a všechny vzá-
cné vlastnosti jejího ducha. Opadl rmut a kal
sociální bídy, jenž sotva potřísnil lem jejího
šatu, ustoupily malichernosti osobních sporů,
slabosti, jimiž je postižena každá lidská duše,
Němcová
Gebauer
J Jaroš
Herbenová
Zíbrt
29
article
) Boženy Němcové Korrespondence. Vybrala
a k vydání upravila Marie Gebauerová. Prahe
J. Laichter. Sv. L. 1912. Sv. II. vycházl.
objevily se jen ve svém světle a nezastínily
podivuhodnou velikost a úžasnou sílu duše
zmučené životem.
Nemáme od českého člověka nové doby
upřímnější, čistší zpovědi, úchvatnějšího vylí-
čení vlastního nitra, úplnějšího a dokonalejší-
ho obrazu vnitrného života, než jsou tyto
listy Boženy Němcové, psané známým, přáte-
lům, dětem, rodině a muži. Od doby, kdy po-
čala být literárně činna až do její smrti jsou
její dopisy nejkrásnějším vylíčením jejího ži-
vota, jaké si možno pomysliti. Srovnáme-i
tuto korrespondenci se sbírkami dopisů sou-
časných lidí, pokud jsou známy, nedosahuj
tyto sbírky ani z daleka té pravdivosti
upřímnosti a umělecké dokonalosti korrespon-
dence Němcové. Jsem přesvědčen, že její listy
jsou jejím nejkrásnějším a nejtrvalejším umě-
leckým dílem, tím spíše, že její život sámje
nám nepoměrně vzácnějším odkazem než jeií
Korespondence počíná rokem 1844, kdy
Němcová známa byla jako autorka několik
básní a svým přátelstvím s Bohuslavou
Rajskou, nevěstou Čelakovského, stykem
s Nebeským a Čejkou seznámila se s pražskou
literární společností. (Dva listy, uveřejiněné
ve sbírce jako první, patří až do roku 1845.)
Její korrespondence počíná dojemným dopi-
sem, jímž radí mladé dívce, aby přijala na-
bídku Čelakovského a stala se jeho chotí.
Dopisy Rajské, později Čelakovské, vyplňuji
první dvě léta, z nichž chybí asi řada listů
Nebeskému, Čejkovi a rodičům. Když odchází
Němcová do Domažlic a pak do Všerub. mno-
ží se korrespondence literární. Pospíšilovi,
Havlíčkovi. Spottovi, ale chybí dojista mnoho
z pozůstalosti Čejkovy, i z listů známým do
Prahy. Z pobytu v Nymburce a v Liberci
(1848—1850) je listů dostí, chybí však dosu
Božena
Němcová
Korrespondence
Gebauerová
J Laichter
Rajská
Čelakovský
Nebeský
Čejka
Pospíšil
Havlíček
Čejkův
Domažlice
Všeruby
Praha
Nymburk
Liberec
31
article
obšírná korrespondence s Klácelem, nedávn
Klácel
32
article
objevená, kterou chystá k tisku V. Vávra.
Do této doby lze pěkně sledovat, jak se rychle
tříbí podivuhodný styl Němcové postupem
let, jak nachází stále přiléhavější výraz pro
svoje vnitrné nálady, jak stává se postupem
času otevřenější, upřímnější ve svých proje-
vech. V listech z let 1851—1853 jsou rozkošné
zprávy z Uher, vyniká úchvatně intimni po-
měr Němcové k sestrám Rottovým, a vztahy
její ke Klácelovi, Helceletovi, Hanušovi jsou
osvětleny se vzácnou přímostí.
Chybí bohužel korrespondence s upřím-
ným přítelem Lamblem. Od doby, kdy
Němec byl suspendován z úřadu, v létě 1853
až do odchodu syna Karla do Zaháně 1856.
líčí listy Němcové prostě, ale se zoufalou
otevřeností tragický její osud. Roztržka se
Světlou, krutá bída, prosby o podporu, ne-
jistoty a pochyby při uměleckém tvoření —
v té době vzniká Babička — to vše je osvě-
tleno způsobem v pravdě úchvatným. Řada
listů Zofii Rottové, popisy pobytu v Uhrách,
tvoří světlou výjimku a jsou rozkošnými obra-
zy jejích šťastnějších nálad. Skupina dopisů
synovi Karlovi je nejkrásnější sbírkou mateř-
ských listů, jakou máme v literatuře, a měla
by být zlatou knížkou naší mládeži. Mateř-
ství Němcové objevuje se v nich v tak zá-
zračném osvětlení, že sám tento cyklus poji-
stil by jí místo mezi prvními našimi tvůrci
literatury. Sbírka sl. Gebauerové tu prozatím
končí. To, co bude ještě následovati. — a je
toho ještě netušeně mnoho — ukáže posled-
ní léta jejího života v docela novém světle.
Až bude celé dílo skončeno, bude jednou
z nejkrásnějších českých knih, již by měla
znát každá česká žena. Nalezne v ní úchvat-
ný obraz života ženy, jež obětovala všecko
štěstí svého života i život sám zápasu ženo
právo sebeurčení, o co dnes ženy právem usl-
lojí
V Vávra
Němcová
Rottův
Klácel
Helcelet
Hanuša
Lambl
Němec
Karel
Rott
Gebauer
Uhry
Zaháň