Dne 14. ledna 1900.

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 12. Strana 3.

Slavný vjezd Jeho Milosti primasa král českého do královské Prahy. Slavnost rozloučení v Olomoucl. Po slavnostech svěcení Jeho Milost ndp. L a barona ze Skrbenských v Olomouci bylo pobytu jeho v tomto místě již na krátce. Těžko jest se zajisté loučiti, když si člověk zvykne na své působiště, když si zvykne na celé svoje okolí. Proto toto rozlou: čení bylo tím bolestnějším. Jeho Milost ndp. prelát baron Josef Grim- menstein pořádal ve čtvrtek na rozloučenou ve- liké soirée na počest odcházejícího knížete-arcibiskup pražského. K této slavnosti dostavil se Jeho Výsost arcivévoda Petr Ferdinand z Toskány, Jeho Exc. baron Mertens, velící generál, dále baron Gastheimb, pak veškera nejdůstojnější kapi- tola olomoucká, zástupcové duchovenstva, che- fové úřadů zeměpanských, soudních a městských. Při příchodu Jeho Milosti knížete-arcibiskupa hrála hudba papežskou hymnu, když pak se dostavil Jeho Výsost, byla zahrána hymna cisařská. Celá tato soukromá slavnost na rozloučenou byla rázu velmi srdečného a bylo všeobecně vyslovováno poli- vání, že tak vynikající člen olomoucké kapitoly opustí svoje dosavadní působiště, zároveň byla však vyjá- dřena radost, že člen kapitoly byl povolán na místo tak vynikající, neboť právem bylo poukázováno na okolnost, že toto povolání jest zároveň vyznamenáním celé kapitoly.

Odjezd z Olomouce. Nastala pak konečně doba rozleučení. S Jebo Milostí ndp. knížetem arcibiskupem drem. Theodorem Kohnem jako světitelem rozloučil se ndp. arci- biskup pražský velmi srdečně, při čemž mu ještě jedenkráte poděkoval za všecku laskavost a námahu, kterou s obtížným úkonem svěcení měl. Na nádraží v sobotu nebylo možno metropolitovi moravskému pro nemos a churavost přijíti. Odjezd na nádraží byl ustanoven z Olomou na 9. hodinu ranní. Již před tím dostavila se na ná- draží nejdůstojnější kapitola olomoucká, p. c. k. okresní hejtman, vrchní zástupcové c. k. vojenských úřadů, zastupitelstvo městské s p. staro- stou Brandhubrem v čele, zemský poslanec p. Vychodil, dále též představení obcí politického okresu olomouckého. Rozloučení se všemi zástupci bylo rázu přátelského a soukromého, nový pan arci- biskup pak byl provázen všeobecným přáním, aby jeho činnost na stolci arcibiskupském v Praze byla požehnána a korunována hojným výsledkem a zdarem. Rázem 9. hodiny pak ndp. arcibiskup vsedl do zvlášt- ního vlaku, provázen jsa J. M. vsdp. prelátem baro- nem Josefem Grimmensteinem a vadp. ne- sídelním kanovníkem Karlem princem Hohen lo he

Langenburgem. Cesta do Prahy. »Schwarzenbach!« volal průvodčí vlaku; jeto prvá stanice, ve které se zastavil tento zvláštní vlak. Přestávky této použil vdp. rektor koleje Redempto ristův, aby tam přednesl svůj hold i blahopřání jmé- nem celého řádu. J. M. ndp. arcibiskup laskavě od- pověděl na toto nenadálé oslovení. V České Třebové očekával příchod Jeho Milosti vdp. msgr. Antonín Wünsch, sekretář arci- biskupský, a pan rada Zvěřina, kteří vstoupili do vlaku, aby tam na půdé české poprvé pozdravili nej- důstojnějšího arcipastýře. Odtud převzal vedení vlaku vrchní inženýr p. Rosický a kontrolor p. Buda.

V Čechách zvláštní vlak na okamžik zastavil v Chocni, kde tamní vdp. děkan vzdal svoji poctu novému arcipastýři jménem duchovenstva a své osady. V Kolíně byla zastávka pětiminutová. Na parron se dostavili vdp. vikář Jan Ev. Eyb l, farář v Křečhoři;! v místě tomto utržil si J. E. ndp. kar- dinál hr. Schönborn zárodek své nemoci), dále vdp. děkan Frant. Růžička, c. k. okresní hejíman pan Kostka, městský starosta pan Formáneka a hojně obecenstva, takže celé nádraží bylo přeplněno, že by nebylo ani jablko nepropadlo, jak se obyčejně Jeho Milost restoupil s vozu a poděkoval upřímně za tento neočekávaný, spotanní projev úcty a lásky. Jedna z městských slečen podala J. M. skvostnou kytiti. Tento okamžik byl velice dojemný, poněvadž v něm nebylo nic strojeného, okázalého. Ndp. arci- biskup byl velmi dojat. Také na jiných stanicích čekaly spolky a depu- tace, zvláště v Pečkách, avšak nebylo možno učiniti zastávky, proto že by jinak byla nastala nepravidelná jízda. Z Kolína tedy odjížděl vlak přímo do králov- ského hlavního města Prahy a čekající obecenstvo bylo nuceno obmeziti svoje projevy oddanosti pouze z povzdálí. Vjezd do král. hlav. města Prahy. Již dlouho před půl druhou bylo se sešlo hojně obecenstva do Hybernské ulice a pozorovalo přichá-

Hká zející hodnostáře církevní i světské. Z prvnějších do- stavil se vadp. kapitulní vikář František Brusák a vsdp. kanovník Josef Binder s biskupským cere- monářem dp. Mořicem Píchou, ze světských ho- dnostářů pak pan starosta král. hlav. města Prahy p. dr. Jan Podlipný, dále náměstkové pp. dr. Srb a Voitl a hojně členů městského zastupitel- stva, sterostové karlínský p. Lokav, smíchovský p. Elhenický, žižkovský p. Žďárský, všichnise členy městské rady, pak cís. vada p. Ruth, který byl hlavním pořadatelem, velitelé pražských ozbroje- ných sborů pp. Novotný, Staus a Vendu- lák a mnoho jiných. Špalír činili v korridoru pp. lesní a hospodářští úřadníci knížecí arcibiskupské správy. O druhé hodině přijel konečně toužebně očeká- vaný zvláštní vlak, z něhož vystoupil J. M. prelát vsdp. baron Jos. Grimmenstein a vsdp. ne- sídelní olomoucký kanovník princ z Hohenlo he, načež vyšel s tváří vlídnou a usměvavou ndp. arci- biskup pražský Lev svob. pán Skrbenský ze Hříště, oděn jsa odznaky arcibiskupské hodnosti, a další jeho průvod vdp. megr. Wünsch a p. rada Zvěřina.

Svižným krokem sestoupil velepastýř s vozua políbil se srdečně s čekajícími církevními hod nostáři, načež vstouzil do otevřeného salonu a podal srdečně pravici p. starostovi dru J. Podlipnému, který jej takto oslovil; Jménem rady král. hlav. města Prahy dovoluji si v hluboké úctě tlumočiti všeho obyvatelstva naší stověžaté, zlaté, slovanské a král. matičky z bloubi srdce jdoucí »Vítejte nám !. Z nového sídla mluví k Vaší Milosti 1000leté dějiny českého království, českého státu, neboť dosud jest: »Praga caput regni Bohemiae.- Tisíc let jest tomu, co přišlo křesťanství od vý- chodu k nám do království přes milou sesterskon Moravu, kde později také stála kolébka Vaší Milosti, syna českého vládyky; bez mála bude tomu tisíc le co bylo založeno pražské biskupství, jež za doby otce vlasti, slavné paměti Karla IV., bylo povýšeno na arcibiskupství, v několika málo dnech na to, dn 5. května 1344 bullou Jeho Svatosti papeže Kli- menta VI. nadáno právem, které každému přísluš- níku tohoto království a věrnému synu J. M. král jest nezadatelným a svatým.

Na březích stříbropěnné Vltavy v srdci Evropy soustředila se druhdy osvěta celé Evropy a na půd tohoto království snuly se děje, jež na vážkéch osud rozhodovaly o státech středoevropských. Sláva král. naší Prahy nesla se nejednou k nebesům a moc z n ovládala vícekráte téměř celou Evropu Ovšem bývaly zde také doby truchlivé a velice žalné. Hlava království, matka českých měst, skvěl se v jasu slunečním a jásala neb halila se v rouch smuteční a lkala, dle toho, jak přáno bylo národu; cítila s lidem, jako ten dobrý lid s ní. Vaše Milost nastupuje na stolec primasů království českého, na stolec prvního mezi biskupy království, princeps regni Bohemiae; děje se tak za dob málo utěšených. Ko- runa Svatováclavská, království české, perla to ko- runy habsburské, měla vždy dosti těch, kteří bažili po ní. V dobách pak nynějších vystupují mnozí ne- přátelé království a míru, zjevní i tajní odpůrcové jeho rodu královského pracují na podvrácení starých řádů a nezadatelných zákonů tohoto království, by potom snadněji podvrátili moc a váhu českého státu, který vždy byl J. M. králi a jeho předkům zák ladem moci a slávy.

Království toto jest obýváno dvěma kmeny. oběma kulturně vysoce vyspělými. Prvorozený z nich nepřeje si žádné zvláštní moci, avšak nemůže také trpěti nějaké odstrkování, utlačování, tím méně poni- žování, aniž nemůže snášeti a připustiti nadvlády ji- ného. V tom kupí se chmůry těchto dnů a zkaleny jsou v té příčině prameny, dadoucí právo. (Výborně.) Kéž podaří se vysoké moci a vzácnému právu, jimiž Vaše Milost ráčíte býti ozdoben, rozehnati a zapuditi chmůry ony a vyčistiti zřídla a průhlednými učiniti prameny, by právo vyšlo na povrh nezkalené Kéž vliv a působení Vaší Milosti českým ze- mím jest blahým požehnáním, v jehož čisté, svěží a božské rose na výsluní spravedlnosti a práva by vyzrál — jak krásně jste ráčil napsati v pastýřském listě svém pokoj a mír domácí — budiž mi dovoleno do- ložiti zaručený, spečetěný a posvěcený dle starých ne- zadatelných a uznaných práv tohoto nedílného a ne- dělitelného království v dokončeném dómě svatovít- ském, kde odpočívají těla svatých, světic a králů českých, slavnou českou korunovací. Pevně věříce, že stará, svatá práva tohoto krá- lovství přetrvají a že s pomocí Boží a počestnými moudrým přičiněním lidu konečně zvítězí, ubezpeču- jeme Vaší Milost, že jako Jeho Veličenstvo milostivý náš král, tak i Vy jako primas království českého můžete se bezpečně opírati o naši pevnou, nezdolnou vlasteneckou vír a věrnost k vlasti a její právům, ja koz spoléhati na naší horoucí lásku k jazyku cyrillo- Methodějskému, českoslovanskému, neméně než i na naši spravedlnost. Čechové nikde nikomu neukřivdo- vali, nýbrž jen o pravdu a právo, rovné právo se za- sazovali a tak také my jen o rovné právo žádati a je konati nepřestaneme Bůh žehnej a dlouho zachovej Vaší kníž. arci

Milost. Po této řeči voláním »Výborně« přerušované po- děkoval sroečně udp. arcibiskup p. primátorovi těmito slovy nejdříve v jazyce českém Krásné a srdečné uvítání, již mi král. hl. město, slavná zlatá Praha připravila, jakož i laskavý pozdrav její ústy slovutného pana starosty pronesený velikou radostí mne naplnily. Vyslovuji Vám upřímné díky. S radostí přicházím do stověžaté Prahy jako vele- pastýř Váš a s úctou se blížím k přečetným vzneše- ným svatyním a památníkům slávy její. S láskou vstupuji mezi lid svůj a jak můj pastýřský úřad káže, chci mu býti otcem a přítelem. Račte přijati, slovutný pane starosto, moje opravdové ujištění, že vše nejlepší přeji královské Praze a obyvatelstvu jejímu, že ne- ustanu Boha prositi, aby obyvatelstvu všemu svého požehnání a ochrany skytal, tužby a žádosti jeho ku všeobecnému dobru říditi a vyplniti ráčil. (Německy.) Jsa odhodlán jako katolický biskup všem mně svě- řeným dle povinnosti své věnovati stejnou láskua péči, děkuji ještě jednou ze srdce za krásné přijetí.« Po poděkování primasově rozléhalo se salonem volání slávy, čímž přítomní hodnostáři dali na jevo svůj souhlas s tlumočenými díky jeho arcibiskupské Milosti.

Jízda ulicemi pražskými.

Po té s přívětivým úsměvem ubíral se ndp. arci- biskup s družinou volným krokem ven na prostran- ství před nádražím, kde byl jásotem obyvatelstva, v hustém špalíru shromážděného vítán. Po té vsedl Jeho knížecí arcib. Mlost do nádher- ného slavnostního kočáru, v němž zapřaženo bylo 6 vra- níků s nádhernými postroji, kteréž nově opravenya znaky arcibiskupskými spolu s rodovými odznaky pánů z Hříště opatřeny byly. Práce tato zhotovena byla ve velkozávodě pana Antonína Járky, majitele závodu řemenářského. Napřed jel oddíl pražské měst- ské kavalerie, pak vadpp kanovníci olomoučtí v pro- boštském voze, na to v slavnostním voze nový ndp. arcibiskup, za ním oddíl městské kavalerie, pak sta- rosta měst pražských a v dalších kočárech ostatní jmenovaní hosté. Jak by jásotem nad příjezdem vysokého církev- ního hodnosty zavzníval hlahol zvonů na věžích všech pražských chrámů; zvoněno tu všemi zvony v kostelích po obou březích vltavských, ba ve vele- chrámu sv. Víta zvoněno až do příjezdu Jeho knížecí Milosti. Městská rada pražská i policejní řiditelství vy- daly speciální vyhlášky; domy některé po příkladu obce přažské, kláštery, fary a katolické ústavy i domy katotických spolků byly ozdobeny prapory v barvách národních — jen počasí nebylo valně příznivé, nebot panovala hustá mlha a osvěžující mrazík. V ulicích, kudy průvod slavnostní se ubíral, zastavena veškerá jízda — vše mělo ráz slavnostní. Hustým špalírem obcecenstva i spolků ujížděl průvod slavnostní ulicemi pražskými ke Karlovu mostu. Jakmile přibyl slavnostní průvod ke Prašné bráně a na dalším pochodu k mostu Karlovu zavzněly odtu slavnostní fanfáry a na ostrově Střeleckém vypáleno několik ran z hmoždířů.

V chrámu Páně sv. Mikuláše. Zvolna jenom bylo možno vystupovati z povozů, které zatím dojely k chrámu sv. Mikuláše, před jehož prostranstvím bylo plno lidí. Také bylo všude viděti hojně praporů na Malé straně, která v této příčině se vyznamenala. Rovněž kostel sv. Mikuláše byl vy- zdoben ku přijetí nového velepastýře. V tomto chrámu se konala hlavní církevní uví- tací slavnost, kdežto na nádraží bylo uvítání pořá- dáno královským městem Prahou. Již o půl druhé hodině shromažďovalo se kolem chrámu sv. Mikuláše četné obecenstvo. U vchodu chrámového bděli pořadatalé, zvolení z různých kat. spolků, za vrchního vedení dp. prof. J. K ošn áře. Dále udržovali pořádek koncipient policejního ředi- telství dr. Samuel a jemu přidělení čtyři vrchní inspektoři a četní strážníci Záhy dostavily se kato- lické spolky, některé s prapory. Pokud bylo možno pozorovati, súčastnily se uví- tání svého vrchního pastýře tyto spolky: Svatováclav- ská záložna se svým předsedou prof. J. Drozdem v čele, Křesťanská akademie, Katolická beseda, zá- stupcové družstva Vlasti a Tiskové ligy a Histori- ckého kroužku v hojném počtu, pak kollej Arnošta z Pardubic, chovanci Strakovské šlechtické akademie s drem Trakalem, spolek křesť.-soc. žen a dívek, Ma- rianský spolek křesť. dcer, deputace ženských spolků, Jednota katolických tovaryšů, Národní jednotaji-