Periodikum ALTO Viewer

1

4. dubna 1900.

2

Příoha „Národnich Listul

3

k čislu 93.

4

Strana9

5 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Změny ve Varšavě. Krakovskému »Času« píšou: Důležité právě zásadné změny staly se ve vyšší admini straci království polského. Především presiden tem vrchního zemského soudu stal se p. Va siljev, jenž tutéž hodnost zaujímal na Kavkaze a slyne rutynou v jednání s neruskými národ nostmi. Poměry na Kavkaze jsou velmi složité. neboť jsou tam stálé konílikty mezi živly armen- ským, gruzinským a ruským. Možno míti naději, že p. Vasiljev osvědčí se i mezi Poláky, jako se osvědčil v Tiflise. Druhým novým hodnostou je generál-po- ručík Fullon, jenž je jmenován pomocníkem generál-gubernátorovým v oddíle policejním. Z dřívějších správeů takové funkce nebylo, ale policejní ředitel varšavský a generál žandar- merie byli nadáni tak velikou mocí, že vyrů- stali nejednou nad plece generál-gubernátora a proti němu intrigovali, jak se stalo v prvých letech i kn. Imeretinskému. Z toho vzešla srážka, jež, jak známo, skončila odstoupením generála žandarmerie Broka. Změna nynější je pouze návratem ku starému systemu, kdy bez- prostřední styk s Petrohradem byl výhradným privilejem generál-gubernátora. Generál Fullon zná dobře polské poměry. Také jmenování prof. Zengera popečitelem škol varšavského učebného okruhu přijato bylo od Poláků s uspokojením. Všecka tato jmeno- vání shodují se s přáními a návrhy knižete Imeretinského. Prof. Zenger narodil se r. 1853 v guberni novgorodské. Historicko-filologickou fakultu petro hradské university odbyl r. 1874. Nejprve by učitelem gymnasijným, r. 1885 stal se profes- sorem všeobecné historie a literatury římské na varšavské universitě. R. 1897—1899 byl rekto rem této university. Je spisovatelem mnoha vě deckých prací z oboru dějin a literatury římské

siljev Vasiljev Polák Brok Fullon profesor Zenger Varšava Kavkaz Tiflis Petrohrad

6 article

Urážka Srbska. Dosavadní srbský vyslanec v Cařihradě před odchodem na nové místo svého určení do Paříže, chtěl od sultána vzíti odpuštění, ale sultán ho nepřijal, vymluviv se na lehké nastu- zení. Ale to mu nebránilo, aby se o pátečněm selamliku objevil přede všemi jako úplně zdravý. Vyslanec srbský odjel pak bez audience. To svědčí nejen o napjatém poměru mez Tureckem a Srbskem, nýbrž i o veliké neváž nosti, které Mílanovo a Alexandrovo Srbsko pro- padlo. Sultán zajisté jen po dobrém rozmyšlen učinil něco v diplomatickém světě neobvyklého ano neslýchaného. Urážka neplati osobě vyslan- cově, jenž jako slavný učenec a muž, kterému politika je povoláním vedlejším, je všeobecn vážen a v Cařihradě vyslancoval tak drahná léta, že tam zdomácněl a také na dvoře sultán- ském byl dříve jako doma; ona byla namířena na ty, kdož jej poslali, a ti ovšem zasluhují aby nechybila žádná rána, jim určená. Anglo-ruské soupeřství v Persii. (Bupz.) Stavba ruské železnice v Persii ještě zůstává pouhou theorií a již nahnala strachu anglickým přítelíčkům Ruska. Ve vládních kruzích londýnských starají se nyní mnohem víc o záležitosti perské, než na př. o udalosti v Čině, jež nabývají den za dnem vážnější povahy. Všecky velké anglické listy, berouce si záminku z nedaleké cesty perského šacha do Evropy, píšou o Persii, jako by již byla Ruskem zabrána. Ovšem, neboť Porsie jako země, mající právo na nezávislý, samo- statný život pro anglické státníky neexistuje v Persii vidí oni jen území, kterým vedou vý- hodné strategické cesty do Indie, a proto dle jejich mínění musí být ohrazena ode všeho ci- zího, t. j. neanglického vlivu, třeba by byl blahodárný a působil na rozvoj vnitřních sil.

Mílanův Srbsko Cařihrad Paříž Turecko Alexandrův Srbsko Persie Rusko Evropa Indie

7 article

Nynější indijský místokrál, lord Curzon, ve své knize, věnované Persii a perské otázce, neroz- pakuje se kategoricky tvrdit, že ruský přístan v Perském zálivu, ať by to byl Bender Abbas nebo jiný, byl by výpovědi války, ne- slýchanou urážkou Anglie, a proto zpředu pro- hlašuje za zrádce každého anglického ministra. který by se smířil s tím faktem. Londýnšti no- vináři zacházejí ještě dál a tvrdí, že výpovědi války byla by nejen železnice, spojující Ascha- bad nebo jiné ruské město s Bender-Abbasem, nýbrž každá železná dráha, která by ze Za- kavkazí nebo ze Zakaspijského kraje pronikla do Persie nebo do asijského Turecka, a to bez ohledu na to, sloužila-li by vojenským nebo obchodním cílům. A proč upírají Rusku právo hleděti si obchodních styků s Persií Proto, že prý tyto styky jsou velmi nepatrné omezují se na 14 mill. pudů cukru a na ně- jaký million pudů petroleje, a co se týče vý- vozu z Persie, o něm prý ani mluvit nehodno.

Curzon Bender Abbas Abbas Persie perský záliv Anglie Bender Turecko Rusko Zakaspijský kraj

8 article

Ale železnice, kterou v Persii vystaví Rusko spojí Persii s Ruskem a skrze ně s ostatní Evropou, oživí hospodářské sily Persie, zvětšt její schopnosť kupovati a vyvede ji z le- targie, do níž byla pohrouzena po dlouhé Zdálo by se, že tento důvod pro Anglii jež tak ráda odůvodňuje své plány civilisa- torským posláním, tento důvod měl by mit obzvláštní váhu a význam, ale ve skutečnost věc má se jinak; sloužiti civilisaci na iránské vysočině smí jen ten, komu to dovolí Anglie. a jen v té míře, jak bude výhodno zájmům Anglie. Avšak z toho, že právě nyní anglický tisk zdvihl agitace proti rusko perskému sblí- žení, nutno souditi, že jsou fakty, nasvědčující, že šach nemíní protiviti se přátelským úmyslům Ruska a že uznává Rusko za svého přiro- zeného spojence, jenž nechová výbojných zá- luskův ani na docela slabá asijská chanstvía zůstavuje jim ochotně vnitřní samostatnost, chtějí-li se přátelsky míti k jeho zahraničné věky.

Persie Rusko Evropa Anglie

10 article Ruská dráha v Persii.

Ruská dráha v Persii. »Frankf. Ztg.« obdržel z Tavrizu zprávu že tam přibyli ruští inženýři ohledávat sev. -záp. část perské provincie Adzerbejdžanu pro budouei železnou dráhu. Pravi se, že z města Choj bude provedeno několik linií různými směry. Dráha jdoucí z Karsu přes stanici Karkalissu na že- lezné dráze Erivaň-Tavriz-Teheran dotkne se ležícího na rusko-perské hranici Šach-Tachty a odtud půjde do Choje. Další směr dráhy ještě není pevně ustanoven. V Persii skládají velko naděje na novou železnici, doufajíce, že pro- spěje hospodářskému rozvoji Adzerbejdžanu. Město Choj tou železnicí nabude velkého vý znamu pro průmysl a obchod té provincie, jež je velmi úrodná, ale postrádá všeho hospodář ského života. Rusko tomu odpomůže a za tou příčinou přibyl do Tavrizu ruský finanční zna- lec s úkolem, prostudovati stav rusko-perského obchodu a vstoupiti ve styky s obchodním kruhy tavrizskými.

Persie Choj Kars Rusko ErivaňTavriz

11 article

V Praze, 3. dubna.

Praha

12 article Obstrukce v italské sněmovně.*)

Obstrukce v italské sněmovně.*) Krajní levice italské sněmovny slaví prvn značné vítězství. Předseda, jenž zřejmě dopusti se nezákonnosti, ba dokonce na zástupes lidu tedy na representanty suverenní vůle ná roda chtěl volati vojenské pochopy, kteří jsou pouhými nástroji toho či onoho obmnezeného mi nistra — donucen byl ustoupiti a nic na tom nemění okolnost, že zvolen byl znovu vládní většinou. Dlouho čeliti bouři nevole nedovede a schválení královského dekretu o výminečných opatřeních jistě neprosadí... Důkaz, co zmůže troufalost a odvaha také té menšiny, která jest, jako krajní levice italská, pouhým ne- patrným zlomkem sněmovny. A pří tom tak neměla krajní levice ta ve své obstrukci nikterak oporu v pohodlném římském obyvatelstvu, jež od let voli vládně. Provedla odboj svůj v pro- středí jí zcela nepřálelském a prorazila, neboť síly a bojovnosti dodávalo jí vědomí dobrého práva, důvéra ve vlastní sily. Promlouvatiu příležitosti těto o vítězném pochodu obstrukee Evropou, nám netřeba, učinili jsme tak již před několika dny velmi obšírně. Z příčiny téže ne musíme vysvětlovati však důvod i původ ob strukce nynější na Monte Citoriu. Několik slov událostech přípravných stačí. Po loňských bouříe a revoltách, jež zlomily tehdejšímu ministru- presidentu Rudinovi vaz, nový ministr-presiden generál Pelloux vytasil se předlohou o celé řad výminečných opatření proti politickým a občan ským přáním obyvatelstva. Obstrukce krajní le- vice ji zmařila

Rudin Pelloux Evropa Monte Citorio

13 article

Pelloux dal na to opatření ta vyhlásiti krá lovským dekretem. Kasační soud uznal tent způsob rusení práv občanských kouskem p píru, králem podepsaným, za nezákonný a n platný. Pan Pelloux, jenž byl zapomněl, že země nejsou pouhá kasárna, pokusil se potom sně movně poslanecké předložiti dekret královský k dodatečnému schválení. Krajní levice odpověděla obstrukcí. Proti ní nepodařilo se vyřiditi an 1. článek předloby, o niž tydny se už debato valo. Místy, když předseda sněmovny, Pellouxův zvolenec Colombo, uchyloval se proti obstruke k nezákonitostem, krajní levice odpovídala vřavou a bouří, zamezujíc tak, by nezákonitost oděla se snášelivosti a mlčením v škrabošku práva Na to ministerstvo, pardon, »majorita« uchýlil se k prostředku, jejž jí diktovala malomoe, zoufalost a zpátečnictví: podala Cambray Dignen návrh, aby výbor pro jednací řád bez předecho zího rokování ve snůmovně navrhl změny jed- nacího řádu na obmezení práv poslaneckých zároveň přijala pak návrh, aniž předseda sně- movny Colombo vůbec někoho k de- batě o něm připustil, aby plenum sně movny již v úterý bez debaty odhlasovalo změny jednacího řádu, jak je výbor navrhuje. (Byl již v listu našem sděleny.)

Pelloux Pellouxův Colomba Colombo sněmovna

14 article

Levice způsobila proti předsedovi za tento nezákonný, drzý postup vřavu věru báječnou — ale také ústavní opposici, liberálům a ústavověr ným radikálům bylo to přes příliš. Zástupci jej demonstrativně ohlásili vystoupení své z před sednictva a tak i Colombo donucen byl opustit křeslo, v němž hájil zájmy vlády, ale nikolis důstojnost a práva parlamentu. Byl. včera znovu zvolen majoritou, ale silná menšina, hla- sující pro Bianchera i mimokrajní levici, byl důkazem, jak také část mírných živlů sněmovny na jednání Colombovo hledí. Dnes bude sku tečně bez debaty — tedy násilně — hlasováno o změně jednacího řádu. Výsledek dnešní schůze, který čtenář shledá již v telegramech očekává se v každém případě s napjetím. An by příliš nebyla překvapena veřejnost, kdyby depeše z noci sdělily, že krajní levice italské sněmovny pokusila se násilím uhájiti — zákon

15 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Plodinová bursa. Na včerejší burse pro- niklo částečné smýšlení pevnější a odbyt by při cenách pomalu stoupajících snadnější. Na- bídka byla slabá. Smýšlení ve pšenici bylo pod- statně pevnější, konsum jevil lepší poptávku, dobré druhy české pšenice docilily snadno 18—15 h. více. Obraty v uherské pšenici byly poněkud větší a byla prodávána o 10—20 hal. dráže. Pšenice česká placena 76kg těžká K 8.15, 78—79kg K 8.45 až 8.69, 80—81kg K 8.90 až 9.—, uherská 76kg K 8.50 z 8.70, 78—79kg K 8.80 až 8.90, 80kg K 9.10 až 9.25. Velice pevné bylo žito. Jemné druhy byly málo nabízeny a podražily o 10 až 15 h.

kg

16 article

I zboží méně dobré jakosti šlo snadno na odbyt, arciť podražení zde neobnášelo více nez 5—10 h. a z Prahy bylo placeno K 7.25 až 7.70 české, 75—76kg moravské K 7.80, uher- ské žito při dodání z Prahy 75kg K 78.—, n dodání v květnu 75—76kg K 7.85, dále bylo prodáváno z Českých Budějovic za K 6.80 6.90, ze Sudoměřic K 6.75 až 6.85, z Volie K 7.10 a z Benešova K 7.15 až 7.30. Obchodu s ječmenem prospělo skončení stávky uhlokopů. pivovary zúčastnily se opět četněji koupí. Ceny se sice značně nezlepšily, ale odbyt byl př posledních cenách snadnější. Placen byl z Prahiy nádraží dle jakosti K 6.70 až 8.10. V kukuřie pokračoval směr vzestupný, zboží to na všeeh trzích podražilo a z Ameriky se oznamují denně vyšší ceny. Spotřeba však podstatně klesla. Pla- cena byla z Prahy nádr. K 6.70 až 6.80, ze skla diště vídeňského K 5.80 až 5.85. Nabídka ovs byla slabší nežli poptávka následkem špatných dovozů na trhy venkovské. Majitelé zvýšili sv požadavky o 5 až 10 h. a bylo jim ochotně vyhověno. Odbyt do zemí alpských poněku ochabl. Z Prahy nádraží znamenal oves pro obchod K 5.80 až 5.90, bílý oves K 6.— a 6.10 a k setí až 6.50. S vikví jest obchod klidný při cenách poněkud upevněných. Vikey * Bylo včera pro nedostatek místa vynecháno. ke krmení znamenala K 7.40 až 7.60, k set K 8.25 až 8.40. Z družstva ku zvolebení chovu dobytka v okresu česko-budějovickém se sidlem Plavě. Výbor nově zvolený téhož družstva kona ustavující schůzi dne 8. t. m. Za místopředsedu zvo len opět všemi hlasy p. Josef Jírovec, ředitel rol nické školy z Čes- Budějovic. Za jednatele p. Jan Němec, mlynář v Plavé. Za pokladníka p. Frant.

Pla Jírovec Jan Němec František Praha Český Budějovice Sudoměřice Benešov Amerika ČesBudějovice kg

17 article

Hlach, rolník v Plavě. Dále jednáno o uspořádání přednášek o chovu dobytka v okresu č.- budějovickém a usneseno uspořádati v dubnu schůzi družstva v Jamném. Přednášeti bude pan řed. J. Jirovec zřízení plemenné stanice. V červnu pořádána bude schůze v Plavě s přednáškou pana ředitele Dumka, kočujícího učitele rady zemědělské, o plemenech h- vězího dobytka. V červenci bude se konati schůz na české rolnické škole v Č. Budějovicích s pro hlídkou ústavu a s přednáškou p. řed. J. JIrov ce o střídavém postupu osevním a užitku z téhož pro zvelebení chovu dobytka. Pro září projektovánaj schůze v restauraci na stanici v Nové Vsi pro okolí. s přednáškou p. učitele V. Štěpána z rol. školy v Č. Budějovicích, o chovu a užitku hovězího do- bytka. Dodatečně ustanovena je sehůze družsíva na květen do Srubce, kde na přání občanů zařízena bude plemenná slanice. Ve Srubci přednášeti bude p. učilel F. Prášil z rolnické školy z Čes. Budě jovic o účelu družstev. Družstvo jest ochotno pořá- dati a zřizovati plemenné stanice v obcích, kde o t požádají. Jako noví členové přijati pp.: učitelé v Štěpán a F. Prášíl z české rol. školy z Čes Budějovic a p. A. Zeman, c. k. okr. zvěrolékař a uě rolnické školy, kterýž vykonal pro družstvo namá havý úkol zdarma při výstavě v Kam. Újezdě r. 1899 a jest ochoten členům družstva v případu potřeby radou být nápomocen. Jak vidno, je družstvo k zve- lebení chovu dobytka v okresu česko-budějovickém se sidlem v Plavě, na cestě dobré a má vynikajíc podporovatele a síly pracující.

J Jirovec Dumek J JIrov Štěpán F Prášil A Zeman Jamné Č . Budějovice Srubec Čes . Buda Čes Budějovice Kama rada zemědělský

18 article

Spolek pro chov drůbeže, ochranu ptactva a proti týrání zviřat v Plzni pořádá v neděli velikonoční dne 15. dubna 1900 o 9. hod. dopol. v malé hvoraně hotelu Watdekova u příleži- tosti V. velké výstavy drůbeže, holubů, králiků ald. sjezd pěstitelů drůbeže a králiků, ja- kož i ochranců zvířectva, ku kterémuž uctivě zve. Program sjezdu: 1. Jakým způsobem po- vzneseme záhy chov drůbeže. Hrozící pohroma r- kouskému vývozu drůbeže a vajec do Německa, pan K. Škoda, c. k. pošt. oficiál v Pardubicích. 2. Králi- kářství a jeho národohospodářský význam v cizo- zemsku, k němuž i u nás tihnouti dlužno, pan K Klostermann, c. k. prolessor v Plzni. O zásadác racionelního chovu králíků a o odrůdách užitel z covu zaručujících, promluví p. J. Kálal, učitel jednatel »Prvního českého spolku pěstitelů králiků- v Bernardicích. 3. Ochrana zvířat a účel spolk k ochraně zvířat, p. Josef Hudl, obecní starší král hlav. města Prahy, jednatel »Spolku k ochraně zviřa pro Čechy«. Ochrana zpěvného ptactva a usnesen o krocích, které za tím účelem třeba podniknouti p. K. Klostermann, c. k. professbr v Plzni. —. Pr pohodli P. T. pánů účastníků opatřen bude ku přán společný oběd ra 60 kr., po kterém následuje pro hlídka znamenitosti města.

Král Klostermann J Kálal Josef Plzeň Německo Pardubice Praha Čechy Watdekov

19 article

Pražské odúčtovací sdružení. Ku vzájemn výměně podané směnky, cheky, poukázky a řaktury ode dne 24. do 31. března 1900 úhrnem K 9,758.77 47 h, v témž období r. 1899 K 16,607.687.48. Soucee všech podání od 2. ledna 1900 obnáší K 120.082.93 1 h a vykazuje u porovnání s K 136.709. 2199. téhož období předešlého roku, ubytek K 16,626.283.93 Insolvence. Spolek věřitelů ku ochraně pohle dávek při insolvencích v Praze oznamuje následujíc insolvence: Adolí Löbl, protok. obchod konfesio nářský v Žatci. Marié Strohschneidrová kramářka ve Vyškově. Záznam střibra a jiných kovů. Londýn ský záznam stříbra ze dne 2. dubna činil 27.50 penny za stand. unci: při současném kursu lon- dýnské devise K 243— obnáší tudíž cena 1 k ryzího stříbra K 96.28 Mčd 781/2, za hotové a 773 na 3 měsíce; cin 1391/2, olovo španělské 1611/1s, an glické 17.—; zinek 211/2 liber šterlinků a za tunu.

Löbl Praha Žatec Vyškov Londýn měsíc

20 article

Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého Stav dne 31. března 1900. Základní fond zá- vodní 10,000 000.—. Vklady: a) na běžný účet 71,844.988.09, b) na pokladniční poukázky 14,629.400.—, c) na vkladní knížky 8,701.104 1e (= 95,175.492.25). Komunální dlužní úpisy v oběhu 165,493.400.—. Meliorační úpisy v oběhu 5,323.800.—. Železniční úpisy v oběhu 72,237.200. Komun. zápůjčky 167,263.734 . 90. Meliorační zápůjčky 6,417.579.66. Železniční zápůjčky 77,112.637 08. Hypoteční zápůjčky 8,855.70884. Stavební úvěry 755.200.—. Zá soba směnek 58,652.388.09. Zálohy na cenné papíry 124.877.—. Zásoba cenných papírů 12,048.512.20. Deposita v uschování a ve správě 59,975.783.43. Spořitelna král. města Velvar vykazuje rozvaze za rok 1899 aktiva: Hotovost poklad niční, položka I. zlatých 6299.831/2, hypotekární půj čky, položka III. 418.416.10, půjčky na zástavy, po- ložka IV. 3150.—, zálohy na zúčtování, položka V 1876.71, vklady v ústavech peněžních, položka Vi 28.677.16, cenné papíry, položka VII. 43 610. —, in ventář. položka VIII. 572.23, úpis zaručující, položka IX. 12.600.—, úroky nedoplacené, položka XIIl. 5465.32, fond reservní, položka X. 9346.20, fond pro diferenci v kursu cenných papírů, položka XVI 2492.08, úhrnem zl. 532 505.631/2. —— Passiva Vklady, položka II. zl. 507.016 511/2, rukojemství spo- řitelně, položka XI. 12.600.—, reservní fond, položk XIII. 9346.20, fond pro differenci v kursu cenných papírů, položka XIV. 2492.08, náklady prvního zaří zení obci král. města Velvar, položka VIII. 572.23 podíl zisku, položka X., XII. a XIV., k přidělení fondu reservnímu 478.58.

Velvary zemský banka

21 article

Spořitelna král. věnného města Dvor Králové n. L. vykazuje za rok 1899 v rozvaze aktiva: Hotovost pokladniční korun 53.703.46, zá- půjčky na hypoteky 2,758.523.16, směnky v zásob 525.640.40, zálohy na cenné papíry 12.888.—, vklady v peněžních ústavech 29.574.13, zálohy na hypote- kární půjčky 15.399.58, cenné papíry 158..878.50 jmění invenlární 1522 01, úroky nedoplacené 32.477. 52 úpis zaručující 20.000.—, kance úřadní 3200.—, ná jemné předem placené 58.32, různé zálohy 56.— úhrnem kor. 3,711.921 08. — Passiva: Pohledávk vkladatelů korun 3,493.479.44, úroky předem placen 21.220 90, daň důchodková 11/2% z úroků vklado vých za IV. člvrtletí 1899 povinná, avšak nezapla- cená 1021.68, kauce úřadníků 3200.—, rukojemstv spořitelně 20.000.—, záloha města Dvora Králové n. L. 1164.56, fondy reservní 171.834. 50 Trhy peněžní. Z Vídně, L. dubna. (Závěreč n kursy.) Dnešní kursy jsou částečně dle sta- rých a částečně dle nových usanci uvedeny. Renty: Únorová renta 99.30, společná renta květnová 9930, společná renta stříbrná 99.15, rakouská zlatá renta 98 30, rakouská korunová renta 99.25, uherská zlatá renta 97. 15 uherská korunová renta 93 70 Losy: Státní z r. 1851 164.—, z 1860 po zl. 500.— 136.—, z roku 1860 po zl. 100.— 160.—, z roku 186 4 200 90, losy tisské 139.75, losy úvěrního ústavu 397. 50 vídeňské losy komunální 387.50, turecké, losy 122 50 Akcie bank: Banka anglo-rakouská 124 75 vídeňská bank. jednota 135.—, rak. ústav pro úvěr pozemkový 252.—, rak. úvěrní ústav 235.40, uherská úvěrní banka 182. 25, bank pro země rakouské 115.50, vídeňská Unionk 150 50, česká banka Union 131.25, Živnosten- ská banka 130.—

Dvor Králové Dvůr Králové Vídeň úvěrní ústav 397 uherský úvěrní banka český banka Union 131.25

22 article

Akcie dopravních podniků: Dráha ústecko- teplická —.—, česká severní dráha —.—, buštéhradská lit. A. —.—, bušt- hradská lit. B. 302.— (—), dunajská paro- plavební společnost 71.50, dráha duchcovsko- podmokelská 144.—, severní dráha eísaře Ferdinanda —.—, dráha štyrsko-hradecko- köllašská —.— (—), dráha lvovsko-černovická —.—, rakouský Lloyd —.— (—), společnos rakouských místních dráh —.—, rakouská se verozápadní dráha 119.—, dráha polabská 123 50, dráha pražsko - duchcovská —. — společnost státní dráhy rakousko-uherské 132 20 lombardy 25.20, dráha pardubická — silniční dráha lit. A. 135.25, silniční dráha lit. B. 130.— Akcie průmyslových podniků: Alpská montanní společnost 263 50, severočeská uhlá , společn. —.— (—), pražská želez. společnost 567.— (—), rým. muráňská společnost 309 75 turecká tabáková režie 164 15, rakouská továrna na zbroj 180— (—.—), západočeská uhlat ská společnost —.—, vídeňská stavební společnost 94.75, peštská společnost pro půj čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská společnosť 405.— Valuty : Dvacetifranky 19.26, papírové marky 118.60, papírové ruble 256.— Devise: Německá místa 118.60, směnky na Londýn 24290, směnky na Pařiž 96. 40. směnky na Curych. 95.65. Po počátečním oživení bylo smý šlení ke konci kliduější za upevněných záznamů; tur. losy, tabákove akcie některé nístní papry trvale žádány. Eskontní sazby 4/, 44 procent.

Ferdinand Lloyd Londýn Curych 71.50 státní dráha 309 94.75

23 article

M. Z Vídně, 3. dubna. (Telefono- gram „Nár. Listů“.) (Denní bursa.) Na dnešní burse na zdražení cen železa byl za stoupajících kursů čilý obchod zvláště v papírech železařských a z těch přede vším v alpinkách, akciích české báňsk společnosti, prazských zelezářských a rý mavskomuráňských. Kreditky zlepšily se zamýšleným zřízením akciové papírny. Ve šraňcích zlepšily se kromé papírů báň- skych též uhelné a schodnické, pozdějí na mdlejší zprávy berlínské obchod poněku ochabl a kursy se drobily. Na bankovním trhu rakouské kreditky, akcie anglobanky, unionky a rakousko-uherské banky placeny dráže. Akcie bankvereinn, länderhanky a bodenkreditky jen málo ochably. Z do- pravních papírů akclové dráhy statní, jižní a společnosti „Adria“ podražily, akcle dráhy buštéhradské B, severozapadní Hoydovky zlaciněly, na trhu průmyslovém alpinky, akcie české báňské společnosti, prazské železářské, rýmavsko-mnráňské, mostecké uhelné, salgotarjanské, tabákové, schodnické a akcie Daňkový strojírny pla- ceny dráže. Renty byly chabější, zvláště rakouská korunová se značnějí zhoršila. Jinak ostatní ukládací trh bez obchodu Turecké losy opětně stouply. Derise „ va- luty se nezměnily. Na eskomptním trhu peníze lacinější. První bankovní akcepty 4/1e—43/4. K. Z Vidne, 3. dubna. (Telefgrm „N. L.“) (Večerní soukromá burs a.) Kreditky 235.30 (po —.—), uherské kre- ditky 182.75, anglobanka 124 75, bankovn jednota 135.—, nnionka 151.—, länder- banka 11 60, státní dráha 132.20, jižní dráha 25.20, polabská dráha 123 50, severozápadní dráha 119.50, turecké tabá- kové 163.75, rýmavsko-muráňské 310.75, alpinky 263.50 (po —.—), květnová rent 99.30, uherská korun. 93.70, turecké losy 122 50, marky za hot. 118.65, na ultimo 118 53. Smýšlení dosti pevné.

Adrie Daňková Deris Telefgrm Vídeň länderbanka

28 article

za 100 hol. zl. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 f delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100 m delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 1.st delší lhůty Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lin delší lhůty Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rub. delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 100 f. delší lhůtr Curych a Basilej šek a kr. lh delší lhůty Švýeary šek a kr. lh. delší lhůty

Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej

30 article

Z Frankfurtu, 3. dubna (Telegr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 235.10, akcie společn. státní dráhy 135.—, papírová renta —.—, stříbrná rent 98.25, zlatá renta 99 65, uherská zlatá renta 97.30 uherská korunová renta 92.80, lombardy 28.— Smýšlení pevné. Z Nov. Yorku, 2. dubna. (Telegrm.) Směnky Londýn 4.821/2, stříbro 599 Z Berlinn, 3. dubna. (Telegram.) Papíro renta 98.25, stříbrná renta 98 25, rakouská zlatá renta 99.40, uherská zlatá renta —.—, akcie úvěr ního ústavu 234.90, státní dráha 135.—, lombary 28 10, akcie dortmundské dráhy 184.60, duchcovsko- podmnokelské —.—, buštěhradské litera B —.— diskontní komercialní 192 25, nová 4pct. půjčka rusk — směnky na Vídeň 2měs. 83.60, na krátkou lhůtu 84.15. Londýn na krátkou lnůtu 20.45, Lon dýn na delší lhůtu 20.27, Paříž 81 15, Amsterodam 168.80, papírové ruble 216.15, rakouské bankovky 84.25. Gelsenkirchenské 221. 60. Smýšlení slabě. Z Paříže, 3. dubna. (Tlgr. zavěrečne kursy. 3pct. umořitelná renta 93 62, 3pct. renta 101.0 31/zpct. renta 103.17, italska renta 94.20, rakouský pozemkový úvěrní ústav —.—.—, státní dráha —.— lombardy 160.—, turecké losy 126.75, směnky na Londýn 25.18, rakouská zlatá renta 100 70, uher ská zlatá renta 98.—, ottomanská banka 582.— tabáková režie 336.—. Smýšlení nepravidelné.

Lon Frankfurt York Londýn Paříž Amsterodam 70

31 article

Berlínská bursa, 3. dubna. (Zvl. telefonogram „Nár. Listů“.) Dnešní obeho začal na levnější peníze dosti pevně. V prů- běhu vyvinul se čilý obchod na velké koupě akcil harpenských dolů, které znač- něji podražily, ale neudržely nejvyšší kurs do konce bursy následkem velkých renli sací a biankových prodejů bochumských hutí, čímž kursy značněji oslabeny byly. Závěr bursy na krýtí denní spekulaee trochu lepší. Největší obchod byl v harpen- kách, které ostatní uhlářské papíry strhly s sebou, kdežto železářské papíry zůstaly zanedbány a znamenají níže. Na doprav- ním trhu americké dráhy, pak severoně- mecký Lloyd a hambursko-americká do- pravní společnosti opět velice povné a vyšší. Kdežto transvaalská dráha na zprávy z Afriky zlaciněla. Španělské exterieury na Londýn trochu oslabeny. Na kasovním trhu byl dnes opět velice čilý obchod. Velká poptávka byla zase po Concordli, která proti včerejšku o 9 procent podražila; na tento papír v čas bylo upozorněno. Velice perný byl dále Königsboorn a také podra- zil. Naproti tomu opět oslabil se Caro Hegenscheidt, který po několik již dni stále klesá. Peněžní trh zlepšen. Soukromý diskont opět ižší: 43 proe. Záznamy papírů, pro néž je t tou do- bou větší zájem:

Lloyd Königsboorn Hegenscheidt Afrika Londýn

32 article

Rakouské kreditky 24.8 192.90 Diskonto 192.23 Němeeká banka 20 50 206.30 Obchodní společnost 167.60 166-62 1 9.50 159.— Drážďauská banka 73.50 Spanělské exterieury . . . 280.30 24n. Bochumské hutě. . . . . 281.87 Lauřina hut 140.60 Dortmund Unlon lit. C. .. 237.90 238-12 Harpenské doly 221.75 221.80 Gelsenkirchenské doly .. 253.50 252.25 Hlibernia . . . . . . . 401.— 491.50 Consolidace Danneibaum . . . . .. 164.60 161.50 131.— 130.40 Severoněm. Lloyd . . . 129 80 130.90 Hamb -amer. dopravní spol. 96.10 Kanada . . . . . . . . 220.— 219.75 Transvaal . . . . Turecké losy 122.— 122 25 Z kasovních papírů: Concordla 354.—, Eschweiler 289.75, Geisweider 319.50, Hoch- dahl 219.75, Katovické doly a železárny 256—, Wilhelm 297.—, Phöníx 224. 93, Rh. Stahl 229.90, Schalker Gruben 729 75, Donnersmark 278.50, Stettiner Vulean 261.50, Rh. Metall 197.—, Huldschinský 190.—, Bismark 335.25, Caro 185.90, Höseh 254.75, Georg-Marie 16..50, Königsborn 237.60, Bösperde 247.50, Nordstern 2 71.75, Westfalia 282 10, Adlercement 266 —, Orenstein Koppel 247.75.

Hlibernio Lloyd Wilhelm 297 Stahl Cara 185.90 Orenstein Koppel Dortmund Hamb 96.10 Kanada Eschweiler Geisweider Donnersmark Stettiner Vulean 261.50 Bismark Höseh Němeeká banka 167.60 166 Drážďauský banka Spanělský exterieury Consolidace Danneibaum Huldschinský 190 159 Lauřin hut Harpenský GeorgMarie 16 Königsborn 237.60 Bösperde 247.50 Nordstern 2 71.75 Westfalia 282 10 Adlercement 266

34 article

V Praze, 3. dubna. (Pův. zpr. »N. L .«) Na dnešní burse uskutečněny závěrky akcií stro jirny Rustonovy za 116.— a Živnostenské banky za 130.50. Dále podáváno bylo za akcie: z i peníze zboží Strojírny Daňkovy . . . . 262 — —.— České zajišťovaci banky . . 85.— —.— 170.— —.— Pražské úvěrní banky . . . Oficiální záznamy jsoua

Daňkův Praha živnostenský banka Český zajišťovac banka úvěrní banka

35 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 »» Č. Budějovie 1893 » » Plzně r. 1886 . . » » Teplice r. 1887. . » » Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král, čes, zákl, úpisy »» » kom. dl. úp » » » » mel. úpisy „ » » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové Česká severní dráha . .. Buštěhradská dráha dto. Em. 1871 dto. „ 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 dto. 1871 dto. 1874 Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha lit. B. dto. Em. 1874 dto. Česká eskomptní banka „ banka »Union« Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy Moravu Ústecko teplická dráha . . . Česká severní draha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.-západní dráha dto. (lit. B Pražsko duchcovská dráha Pražská sp par. po Vltavě a Lab Jiho- sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na výráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . .. Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost . » stroj. spol. (dř. Ruston akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje

Čecho Ferdinandův Daněk Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Vltava Laba Kolín Č . Budějovice Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duchce Český eskomptní banka banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský Ruston akciový . společenský

37 article

Trhy na zbotí M. Z Vídně, 3. dubna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Čilým stoupáním cen na trhu termínovém, zlepšily se na trhu effektivním též kursy kukuřice a ovsa o 5 h. Na trhu termíno- vém zdražila kukuřice na zprávy argen- tinské, což prospělo celému trhu. Čeny zlepšily se též zprávami o mrazech v Če- chach. Prodávána: pšenice na jaro 7.79, pšenice na květen-červen 7.79, 7.80, pše- nice na podzim 7.96, 7.99, žito na kvá- ten-červen 6.85, 6.84, na podzim 6 9 698, kukuřice na květen-červen 5.73. 5.77, kukuřice na červenec-srpen 5.87. 5.86, ores na květen-červen 5.36, 5.37. oves na podzim 5.67. Odpoledne kursy opět stoupaly a zachovány nejvyšší dnešní záznamy. Posléze zůstaly o půl 5. hod. odpol.: pšenice na jaro 7.83, 7.84, pšenire na květen-červen 7.84, 7.85, pšenice na podzim 8.01, 8.05, žito na jaro 6.86, 6.87, žito na květen-červen 6.88, 6.90, ua podzim 7.02, 7.03, kukařice na květen- červen 5.82, 5.83, na červenec-srpen 5.92, 5.93, oves na jaro 5.40, 5.41, oves na květen-červen 5.41, 5.43, oves na podzim 5.70, 5.72, řepka na srpen-září 19.20, 13.35, řepkový olej na duben-květen 33.50, 34.50.

Vídeň