ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 575933a0-669b-11dc-953f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 28, person 75, work 6, org 9
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu ane 4. dubna 1900
Praha
3 masthead
Číslo 93
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí ner v Praze v adninšstracl na másie . . . . . n vivrt leta . . . . 8 K — s drojí čenklkos na něsle tvrt leta. . . . 7 K 50 vo nlislkách g K soh na naěsío Poštou: na měsíe 1ei nk čtvrt leka s dvojí záailkou na měaje n ant lela . . . : nk e
Pošta Praha ei
5 title
Dnešni číslo pro řrahu le u 10 stranách.
6 article Návrh nového volebního řádu pro Prahu.
Návrh nového volebního řádu pro Prahu. Za velikého vzrušení gallerií schválen byl ve sboru obecních starších nový volební řád pro obec pražskou, při čemž na osnově městskou radou podané předsevzaty byly některé změny, kteréž sotva přispějí ke ko- nečnému hladkému vyřízení této záležitosti a jež daly zároveň podnět ku projevům ne spokojenosti. Jisto jest, že návrh komise městské rady byl pokročilejší a modernější. než návrh, jaký podán bude z usnesení vět šiny obecních starších sněmu jakožto osnova zákona. Překvapení, jež v tomto směru pro sbor obecníeh starších bylo uchystáno, jest pozo- ruhodně v mnohém ohledu: předně způso- bilo porážku dosti citelnou návrhu rady městské, za druhé zůstavilo dojem neupřím- nosti a konečně poskytlo za naší doby dosti řídký úkaz, že širší sbor při vyměřo- vání volebního práva vedl si nepřiznivěji ku zastoupení občanstva dosud ve správě obce nezastoupeného, než rada městská sama. A předce nezabýval se návrh městské rady nijakými převratnými myšlenkami, vždyt snahou komise městské rady bylo, »a by pokud možná nejméně bylo se dotýkáno zařízení dosavadních«. jež na mnoze se vlekou ještě z dob před- ústavních. Komise pro změnu posavadního voleb- ního řádu obmezila se skutečně na odklizení největší závady posavadního stavu, jímž veliká čásť občanstva pražského byla vylou- čena z radnice pražské, pokud jde o právo volební a zastoupení ve správě obce.
Praha
7 article
Komise ta neodstranila na př. křiklavý nepoměr v rozdělení volebních okresů praž ských, aby připravila příbližné jich srovnání a zaokrouhlení a tím přispěla i k poměrnému vyrovnání počtu zástupců jednotlivých částí města, komise také neodklidila posavadní volební třídy a nenavrhla všeobecné rovné právo volební, ona posavadní tři třídy za chovala a pro nové voliče utvořila další, čtvrtou volební třídu se stejným počtem (30) zástupců, jako mají ostatní třídy. Do této čtvrtě třídy náležejí veškeří občané, kteř platí menší přímou daň než 5 zl. či 10 K. jakož i ti, kterým přímá daň nijaká nen vyměřena a kteří aspoň rok před rokem vo- lebním měli v Praze stálé bydliště. A právě v tomto směru narazil návrh komise na odpor po našem názoru nevčasný a nevhodný. Zůstavmež stranou otázku, zda forma volebního práva jest věcí hlavní či nic; my kloníme se spíše k názoru, že dů- ležitější jest počet zástupců a obor jejich působnosti. A po této stránce, když půda pro zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího ještě dosti není připravenaa když se zůstalo při posavadním rozdělení na třídy, vyžaduje toho prostý logický dů- sledek, aby všem třídám, starým i novým, měřilo se dle stejného měřítka.
Praha
8 article
Jinak zachovala se však většina sboru obecních starších, z jejíhož středu zvláště dva pánové, prof. Městecký a dr. Bastýř přijali na sebe nepříliš slavný úkol, zastou- pení občanů ve čtvrté třídě volební oklestit a nabytí práva volebního prodloužením trva- lého pobytu jejich stížiti. Zvláště nemile se dotýká nedůvěra, jež při té příležitosti dána byla na jevo k nejširším kruhům lidu praž- ského, jenž při každé příležitosti od počátku éry ústavní osvědčil svou přítulnost a lásku ku všemu podnikání národnímu v Praze. Proto nemůžeme uznati »opatrnost«, kteráž hlásala, že »každá novota toho druhu, jako je tato, potřebuje delší doby, aby se zjistilo, zdaž jest života schopna; a že iu nás se musí osvědčiti, zda ti, kdož nabývaji práv, jsou si vědomi i svých povinností. Musí prý záležiti na tom, aby většina byla zacho vána tomu živlu, jenž má péči o hospodářský vývoj Prahy. Kdyby prý utvoření čtvrtého sboru se 30 zástupci stalo se skutkem — tu prý by třetí a čtvrtý sbor mohly jednou vy stoupiti proti členům prvního a druhého sboru«. — Jiný řečník z téhož tábora opět se obával, aby »široká massa nepotlačovala všecku intelligenci, v počtu číselném méně zastoupenou«. To jsou hlasy, jež v této chvíli a s ta kovýmto odůvodněním mohou vzbuditi ozvěnu sotva vítanon.
profesor Městecký doktor Bastýř Praha
9 article
Většina jest a bude vždy rozhodující v každém sboru, jenž se zakládá na právu volebním, a proč by tudíž mělo právo roz hodovací býti vyhražováno faktické men- šině? Toť logika, kterou u Němců všude potíráme, ale v obci samé se jí oháníme! Co se týče péče o hospodářský rozvoj Prahy a vědomí povinností, nevíme, zda četné případy z blízké minulosti jsou na prospěch těm, kdož vyslovují pochybnost o zástupcích tříd třetí a čtvrté a jejich po volání ke správě obce. Ještě méně je opráv něno stanovisko, že intelligence se musí prot širokým massám ohražovati umělůstkami vo lebních řádů; intelligence, jež nedovede svou vnitřní hodnotou a zdatností svých ideí vést lid, marně se hradí proti němu umělými pří hradami a hrázemi! Věc takovéto intelligence jest předem ztracena a ona sama sotva za sluhuje toho jmena, nedovede-li svého pří padného vyššího vzdělání jinak využitkovati než k majorisování pomocí zásek volebních Přes to tyto důvody proti voličstvu nové čtvrté třídy zvítězily a počet jeho zástupců snížen oproti ostatním třídám o polovici ze třiceti na patnácte. Bylo-li po zdání vět šiny 120 zástupců mnoho, nuže, mohlo se stejnoměrně ubrati třídám posavadním, ale takto vnesena do osnovy nového volebního řádu nespravedlnost, jež nutně povede ku zostřeným zápasům. Litujeme, že lid český zůstal při tomto jednání sboru obecních starších — v men šině. Nechápe většina sboru, jaký to má pro ni samu osudný význam
Němec Praha
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze sedmá. R. V Praze, 3. dubna. Dosud míval sněm český jen dvě roz počtové debaty: prozatímnou a definitivní Tentokráte zmohl se na třetí. Povolený pro zatímný rozpočet na první tři měsíce ne stačil a proto bylo nutno parlamentně o ně kolik neděl jej nastavit. Zpravodaj dr. Fořt opětně s důrazem reklamoval pro sněm království českého především příležitost rozpočet vyříditi v pravý čas a potom dobu takovou, aby možno byl důkladně jej probrati. Když byl skončil, přihlásil se ku vše obecnému úžasu ke slovu rektor německé university dr. rytíř Holzinger, jenž sta se členem sněmu království českého do puštěním zemského řádu, který mandátem poslaneckým pověřuje každého rektora uni versitního, nechť stála kolébka jeho kdekoli, nechť cítí pro zemi a její zájmy cokoli. A tento rektor, který, jak hned nato správně řekl dr. Herold, zapomněl, že ne- mluví na komersu buršáckém, nýbrž na sněmu království českého, jal se prote- stovat ku všeobecnému úžasu proti včerejší interpellaci po- slance Březnovského ohledne opilých buršáků, kteří potlou- kajíce se po ulicích pražských, tropí neplechy a vzbuzují po- horšení. I činil to způsobem tak opovážlivým tak drzým, jako to dovede jen tupivý, na- fouklý representant německé vědy. Pro- hlásil totiž českou universitu za pouhý překlad university ně- mecké do češtiny. Výklady tohoto fa
doktor Fořt Holzinger Herold Praha
11 article
mosního pána rázem zvrátily náladu dos klidnou v pravý opak a staly se osudnou introdukcí k další debatě. Zvedl se posl. dr. Herold po dlou hém mlčení, jež mu bylo uloženo nemocí A dr. Herold vzal si ve svém úvodu na mušku především výtečníka Holzingra, jejž za bouřlivých salv pochvaly takovým způ- sobem zeuchal, že ubohý rektor prchl z pra vice, kde mu nebylo nijak volno, z jedne lavice lezl do druhé, živě rukama mávala neustále svých kompatriotů po něčem se vyptával. Dr. Herold řekl tomuto drzému muži, kdo universitu pražskou založil a po jakém ji založil vzoru, dr. Herold, jenž na lezl pro afféru slova nejvhodnějšího, nazvav ji hloupostí, odbyl universitního igno ranta, jenž dopustil se brutalnosti, prohlásit vysoké učení české za universitu německou s vyučovacím jazykem českým, vůbec způ sobem takovým, že podruhé asi si rozmysl svěřiti svou skrovničkou duševní hřivničku rozpoutaným vodám parlamentní diskusse.
doktor Herold tento
12 article
Další řeč dra. Herolda, promluvená s vel kou vervou, věnována byla situaci, jak ze jmena se utvářila následkem tak zvaných smiřovacích konferencí. S velikým důrazem a s rozhodností, která vylučuje jakoukol jinou eventualitu, prohlásil dr. Herold, že účastníci konferencí mají dos již nedůstojné hry drá. Körbra a že nedají se voditi vládou Körbro vou ještě déle za nos. Dr. Herold. jenž nemá naděje ve zdar konferencí, obráti se také k Němcům a varoval je, aby nekladl neustále vládě překážky ve všem, co by snad učiniti chtěla na náš prospěch, varoval je též před tím, aby nespolehali na těch 300 lidí, již se byli zde v neděli sešli a s jejichž programem ovšem Němci mohou býti plnou měrou spokojeni. Mohl by velmi snadno za burácet národem českým znova onen neoby čejně ostrý vítr, který by nebyl na prospěch ani jim, ani této říši Dr. Zdenko Schücker zahrál s na to úlohu politika ve své smířlivosti »ura ženého«. Litoval »vehementní« řeči dra. H rolda, která prý se i co do věcného nazírán lišila valně od klidného proslovení dra. Engla v Benešově. Kdo prý osmělí se popírati, že byla pražská universita původně německou falšuje prý historii a povinností rektorátu bylo prý, ujati se napadených panem Břez novským buršáků, kteří prý se neopíjejí opilí nechodí po ulicích, jak tento pán tvrdil. — Že by bývala pražská universita, založená dříve, než všechny ostatní ve střední Evropě — původně německou, je zrovna tak směla lež, jako p. Schückrem popíráné buršácké opice. Vždyť je zná každý obyvatel Prahy z vlastního názoru a byla jich celá řada policejně zjištěna, jakkoli se na jistých mí stech rapporty o buršackých kouscích velmi nemilostivě přijímají.
Herold doktor Němec Zdenko Schücker H rold Břez Benešov Evropa Praha
13 article
Jinak točil se pan dr. Zd. Schücker jako vůbec celá debata, pořád jen okolo kon ferencí. Opětnou opposicí nechť prý Čes Němcům nehrozí. Jsou prý sice ochotn podat Čechům ruku ke smíru, leč přinutiti k němu prý se nedají. Podmínky smíru ob saženy prý jsou ve známém svatodušním programu. Ostatně prý vzniká již nová strana v národě českém která prý je ochotna, povolit Němcům právě v tom, co poklá- dají za nezbytnou podminku míru: narodnostní ohraniče n okresů. Dr. Engel snažil se zlou náladu jež vznikla z polemiky Schücker-Heroldovy zažehnat. Popíral, že by se byl dotkl dr Herold ve své řeči nějakým způsobem Němců, mluvil prý ovšem s temperamentem. však až si přečtou páni řeč tu klidně ve stenografickém protokole, přesvědčí se, že naprosto nebyla taková, jakou se panu dru Schückrovi zdála. Dr. Herold prý nehrozil ale spíše Němce prosil, aby vládě nekladl překážek, až odhodlá se v něčem poža davkům našim vyhověti. Za to ale netaktn řeč německého rektora přispěla velmi mál myšlence smíření. Tolik vědomostí mohl by věru rektor vysokého učení pražského míti, že pražská universita byla zřízena dle pařížské a bolognské a podle pražské že zří- zena byla teprve lipská a po ní ostatní ně mecké. Ve svých názorech prý se dr. Herol s ním dosud nikdy nerozcházel a spolehá-l p. dr. Schücker na tu »novou stranu«, nech si ji má. Strana ta ale měla by aspoň vě- děti, že je sice rozumnou věcí, posvítit si když je tma, »svíčkou«, že nerozumno je ale choditi s ní na půdu a ještě více do — pra chárny. Hroziti, že Němci z konferencí prch nou, je také dokladem německé smířlivosti kterou dr. Schücker farizejsky líčil. Dr. Enge ostatně nabídl pánovi tomu, že mu soukromě podá doklady o tom, kdo záludně proti smí ření intrikují.
doktor Zdeněk Němec Čecho Engel Heroldův Herold Schückr Herold prý Herol Schücker Enge
14 article
Pan dr. Zd. Schücker ostatně nebyl téte podkopnické, proti nám namířené práce dale kým, neboť je známo, jak ryl proti přijatému v komisi jednohlasně návrhu, aby v Českých Budějovicích a v Chebu zároveň zřízeny byly státní průmyslové školy, tam česká, tu něme cká. Pan dr. Schücker tak dlouho se namáhal až překazil projednání věci té ve sněmovním plenu. To je ten »smířlivý« pán a obhájce »dělného« parlamentu. — Tak dr. Engel Referent dr. Fořt zaujal oproti vídeň- ským smiřovačkám stanovisko úplně odmítavé pessimistické. Především nevěří v jich zdar zrovna tak jako dr. Herold, neboť ten, kdo 17. října 1899 tak velikého dobyl vítězství na úkor autority státní, nepodá přece hned v zápětí ruky k poctivému smíru, kterýmz by nucen byl část lupu opět vydati. Dokud nebudou Němci vyléčeni ze svého velikášství, dokud neuznají, že my Čechové jsme s nimi rovnocenni, dokud ukazovati budou na moc a váhu svého 40millionového strýčka, marné s nimi smlouvání se o mír. Dosud tvrdi neustále, že jinak, než na základě programu svatodušního s námi se nesmíří, však ne bude dojista Čecha, který by na tomto zá- kladě chtěl jim podat ruku ke smíru. Při pomíná se neustále, jak velký by mělo ná rodnostní smíření vliv na hospodářský roz- voj této země. Referent toho nepopřel, však jest přesvědčen, že národ český raději bude dále strádati a bojovati, nez by za čočovici nějakého desetiprocentového vyrovnání pro- dal své poctivé právo. Po té debata skončena. Návrh komise rozpočtové, aby povoleno bylo na další tř měsíce (na duben, květen a červen) vybírat přirážky zemské, byl přijat.
doktor Zdeněk Schücker Engel Fořt Herold Němec Čecho Český Budějovice Cheb
15 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 30 min. U vládního stolu: c. k. místodržitel hr. Cou denhove, místodržitelský rada dr. Vojáček okresní hejtman dr. Neumann. Nejvyšší maršálek zemský sděluje vý sledek voleb do národobospodářského výboru, vyko- naných včera plným sněmem; odevzdáno bylo 14 hlasů, i činí tudíž nadpoloviční vělšina 74. Poslanei hr. Sternberg. Kleist, Radimský a Šem- bera obdrželi 146 hlasů, poslanci Aigner, Bo- haty, z Eltzů a dr. Zdenko Schücker 145 posl. Nehasi! 146, dr. Setunský 145, Jose Šule 146; jsou tudíž tito poslanci zvoleni. Dál obdržel posl. Schöppe 72 hlasy a dr. Ladislav Dvořák 70 hlasů; poněvadž nedocílil z těchto dvou žádný nadpoloviční většiny, jest nutno, aby sněm přikročil k nové volbě 12. člena komise národo- hospodářské. Volba ta vykoná se ku konci schůze Nejvyšší maršálek zenaský žádá kuri velkostatkářskou, aby po ukončení schůze vykonal volbu člena komise živnostenské místo poslance Po- laka a výsledek mu oznámila. Návrhy poslance dra. Záhoře a soudruhů v příčině fakultativního spalování mrtvol a dra. D vo- řáka ve příčině prostředků ku odpomoci nedostatku pracovních sil při zemědělství přikazují se příslušným komisím. Poslanec dr. Fournier a soudruzi podávají návrh, by vyzvala se vláda, aby hned po sejití s říšské rady podala poslanecké sněmovně osnovu zá- kona proti nezřízené konkurenci a aby návrh tento přikázal se národohospodářské komisi. Poslanec Jindřich Doležal a soudruzi podá- vají návrh ve příčině změny stanov jubilej- ního fondu císaře a krále Františka
doktor Vojáček Neumann Kleist Radimský Aigner Zdenko Setunský Dvořák Záhoř Fournier Doležal František Nehasi Jos Bo poslanecký sněmovna Schücker
16 title
Josefa.
Josef
17 article
V drebném prodeji raaní číslo o sobě . . . za 8h odpolední. . . . . na 2 Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h sdpolední- . . . . . . . Sh Inserá ty platí se hotevě rapřeš. Předplacení a inrerty přijímá adlminl- strace v Marianské ulici č. a Tam nachárejí se též redakee tiskárna a szpedics „Národnich Lista“ Bukopisy se Bevracaii
Národnich List Bukopisa Bevracaie
18 article
Poslanec Jan Barták a soudruzi podávaj návrh na změnu zřízení obecního. Slavný sněme, račiž se usnésti 1. Přiložený návrh zákona se schvaluje 2. V ohledu formálním přikazuje se návrh tento komisi pro záležitosti okresní a obecní Záko platný pro král, české, daný dne kterým mění se zřízení obecni Článek I. § 61. odst. 1. zřízení obecního pro král. české ze 16. dubna 1864 čís. 7 z. z. se změňuje a zníti bude příště následovně § 61. Představenému obce přísluší spravovati záležitosti na obec přenesené a má je vykonávati tak, jak zákonem vyměřeno a jak na základě ustanovení zákonných úřadnařídí. Článek II. Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento ve skutek uvedl. Poslanec dr. Kramář a soudruzi podávají k místodržiteli dota z: Obecní úřad v Ruprechticích (okresní hejt- manství jilemnické) obrátil se k magistrátnímu úřadu v Liberci se žádostí, aby bylo magistrátem libe- reckým dodáno obeslání k odvodu branci do obce Ruprecbtic přislušnému a v Liberci bydlícímu. Na jeho žádost, jak rozumí se samo sebou českou. dostalo se obecnímu úřadu následující německé o- povědi; Čís. 8175 »Obecnímu úřadu v Ruprechticích vrací se se žádostí za zaslání německého přípisu. jelikož v Liberci německá řeč jest výhradní zemskou a jednací řečí magistrátu.« Magistrátu města Liberce přísluší podle 8 88. lit. c) slatutu spolupůsobiti při sepisování a odvodu vojska a podle lit. e) téhož § vůbec řádně vykonávati všecka úřadní jednání, která náleží do oboru působ- nosti úřadů politických, Dle § 89. jde odvolání z ta- kových rozhodnutí magistrátu k místodržitelství jest tudíž nepochybno, že jest magistrát města Li- berce v přenesené působnosti politickou in staneí.
Barták doktor Kramář Ruprechtice Liberec obecní pro král obecní úřad
19 article
Podle zákonů a nařízení v království českém platných jsou politické úřady v celém krá- lovství českém povinny podá n v obou zemských jazycich přijí- mati a vyřizovati a povinnost tu má také magistrát města Liberce, poku v působnosti přenesené je politickou první instancí. Poněvadž nelze dopustiti, aby platná práva jazyka českého v tomto království způsobem tak libovolným byla porušována, a poněvadž je zákonnou povinností c. k. místodržitelství, aby dohlíželo, b podřízené jemu úřady zákonné své povinnosti v plné míře plnily, dovolují se podepsaní otázati Je ochotna Vaše Exc. vykonávat dozor, uložený c. k. místodržitelstv zemským zákonem ze dne 28. června 1889 č. 41 o statutu mčsta Liberce nad magistrátem města Liberce pokudje první politi ckou instanc a donutiti magistrát liberecký. aby se řídil v otázce jazykové za kony a předpisy pro politick úřady v království českém plat- nými Posl. Jan Barták, Jos, Hyrš a soudr. podá vají na nejv. maršálka d ot a z
Barták Hyrš Liberec Jos
20 article
Vaše Jasnosti! Ve schůzi sněmu král. českého dne 19. května 1899 konané uloženo bylo výburu zemskému, aby vstoupil v jednání s některou z do- mácích pojišťoven, zdaž podařilo by se převzetí tako vého ústavu za základ pojišťovny zemské, po pří- padě aby s urychlením podal návrh stanov zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití, dále aby konal šetření v příčině pojišťování dobytka. Poněvadž nebyla dosud sněmu žádná zpráva o tom podána, co výbor zemský ve věci této učinil. a ježto nejširší kruhy občanské a zejmena rolnické netrpělivě čekají, kdy konečně zemský pojišťovaci ústav zřízen bude, — tážeme sei Hodlá V. J. působiti k tomu, aby vý- sledky prací výboru zemského v pří- čině zřízení pojišťovny zemské sněmu v brzku sdéleny byly a ab záležitost tato konečného vyřízen došla Posl. Iro a soudruzi podávají dotaz na místo držitele v příčině rozpuštění schůze spolku něme- ckých rolníků v Ammonsgrünu. Posl. Sokol a soudruzi dotazují se nejv. mar šálka zemského ve příčině loňského usnesení sněmu. aby zemský výbor v nejbližším zasedání podal sněmu zprávu o návrzích na změnu disciplinárního řádu učitelského. Posl. František Nchwarz a soudr. podávaji návrh na změnu § 26. zákona ze dne 13. května 1894, týkajícího se upravení právního svazk učitelstva veřejných škol národníc v království českém a návrh na změnu zákon o upravení právních poměrů učitel- stva. Posl. dr. Klouček a soudr. podávají inter- pellaci na místodržitele v příčině nezákonného jed nání okresního hejtmana v Králové Hradci Stein felda ve příčině posečkání daní občanům živelními pohromami postiženým.
Posl František Nchwarz doktor Klouček Stein Ammonsgrün Hradec spolek noutcký rolník Sokol
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z pařížského výstaviště. Technické drobnosti sestavil inženýr K. Tesař. Velkolepé dílo světové výstavy již za svého vzrůstu při postupu výkonů stavebních poskytuje mnoho zajímavostí pro odborníka i pro širší vní- mavé obecenstvo Málo šťastným jednotliveůn mezi českými techniky dána jest přiležitost. vzrůst veledila novodobé práce na místě samém sledovati, většina spokojiti se musí popisy čer panými z časopisů odborných, aby aspoň v širo- kých rysech nabyla představy o věci. Výstava bude především pomníkem schopnosti a dovednosti francouzských inženýrů. Netoliko velkolepostí, originálnosti myšlenek, lahodným rozěleněním celkového díla, ale též účelným, důmyslným a praktickým prováděním vlastní práce stavební, použitím vhodných prostředků a způ- sobů zjednodušovacích a ushadňovacích. Prakti- cký duch francouzských inženýrů ukázal se již při počátečních pracích. Nynější výstavě padl z oběť starý palác průmyslový na Elysejských polích z výstavy roku 1855, v němž umístěn byl později »Salon« francouzských umělců. Zbo- ření zadáno za 60.000 franků. Odstraňování ne- potřebného materiálu stavebního usnadněno velmi vhodným opatřením. Zřízen z Elysejských poli pod velmi živou třídou Cours la Reine tune k řece Seině. Tím pak odváženy neužitečné již hmoty stavební z demolovaného paláce. V tunelu položeny přenosné koleje a po těch odváženy
K Tesař Seina Cours le Rein
22 article
v Decauvillových vozíkách rum, poškozené dřev atd. ku lešení postavenému na pokraji řeky, na pilotách. Odtud přepravovány na lodi a odvá- ženy na místa odlehlá. Tunel proražen byl kolmo k řece v ose mostu cara Alexandra. Sloužil zároveň pro přívoz kamene, písku, vápna atd ku stavbě nových dvou paláců na Elysejských polich. Myšlenka duchaplná i praktická a to pro láci dopravy i proto že nerušena zařízením pasáž na živé třídě Cours la Reine těžkými nákladním povozy. Netrpěly ani úpravný vzhled ani čistota ulice. Jizda tramwaye přerušena pouze na jediný den a v několika dnech odevzdána ulice veřejné potřebě. Rozumí se, že provedení tunelu byl umožněno jen výškovým poměrem Elysejských poli třídy Cours la Reine a Seiny. Potřeba výstavních staveb rozpočten na 18.000 m tesaného kamene. Aby zpraco- vání kamene do určitých tvarů bylo usnadněno a zlevněno, použito okružních pil diamantových. hnaných silou motorickou. Pil diamantových užíváno již o výstavě r. 1855 franc. firmou Hermannovou. Práce ovšem nekonána tehdy vt kovém rozsahn jako o výstavě dnes. Pro círku- larní pilu upotřebuje se černých diamantů, vpra- vených jednotlivě do výhlubi ocele přiměřeného objemu. Ocel do ruda rozžhavená stlačí se mez válci, takže diamant pevně je ve svém loži oce- lovém sepjat. Částice ocelové, držící diamanty. opracují se po té do tvaru V a zasazují do plotny kruhové o průměru 2.20 m. Kotouče pily jsou 10 až 12 cm. silné, nesou 200 dia- mantů a otáčejí se až 300krát za minutu Rychlost otáček určuje tvrdost kamene. Neobyčejně důmyslně vedli si francouzšt inženýři Alby a Résal při montování mostu cara
Alexandr Kotouč Cours le Rein a Seina Hermannův centimetr
23 article Alexandra. Most je obloukový o rozpjetí 107
Alexandra. Most je obloukový o rozpjetí 107 m. a výšce 8 m. nad hladinou vody. Spojuje pole Elysejská s esplanádou Invalidův. Naskyto- vala se alternativa: buď pro montáž zříditi mo- hutné lešení a nutně přerušiti plavbu po Seině anebo pomoci si jinak, aby plavba bez závady mohla býti provozována. I přišli inženýři na myšlenku, zhotoviti provisorní pomocnou lávku železnou podél budoucího mostu a z této lávky přepravovati železné částice budoucí strojby mostové bez valných obtíži na místo. Tak stalo se zbytečno nákladné lešení a umožněno lodem volně projížděti. Délka provisorní lávky obná- šela 105 m., šířka 6 m. a výška nad vodou 7.50 m. Sestrojena byla z příhradoviny složité soustavy o přímopásových hlavních nosnících bez jakékoli střední podpory. Montována pak ve 2 částech o délce 30 m. na obou pobřežích Seiny. Na jednoduchých lešeních vsunuty obě části po kladkách do žádoucí polohy. Střední díl montován pomocí pohyblivého lešení. Všecka práce provedena téměř hravě. Po kolejích lávky pojížděly 2 parní jeřáby, přepravující strojebné částice nového mostu na místo k montáži. Po provedení montáže lávka opět snesena. Po celou dobu výkonu provozována plavba nepřetržitě beze vší úhony. Jiné detaily práce vymykají se z rámce této drobné črty Neméně zajímavé bylo přemístění tak zvané »galerie 30 metrů« na polích Marsových do jiné, nové polohy. — Tato galerie, budova 125 m dlouhá a 30 m. široká, spojovala o výstavě 1889 palác strojů v kolmém směru k ose se síní ústřední (le dome central). — Palác strojů ponechán při současné výstavě pro zemědělstv a výživu. Galerie přenesena tak, že je s pa
Alexandr Elysejský Marsův Most Seina le dom central
24 article
lácem nyní rovnoběžna, tvořic součást paláce elektřiny. Střed paláce strojů zaujat bude obrov skou síní slavnostní. Výstavní komisí usneseno aby dnešní galerie 30 metrů byla otočena o 9 stupňů a zřízena byla nová galerie, symetricky ku staré, přemístěně. Železný sestroj galerie i střechu pojímaje, otočeny a posunuty násle dovně: Celek rozdělen na 5 dílů o délce 25m demontováním příslušných spojení. Přenos ka ždého dílu prováděn zvlášť o sobě, kus po kuse Dilec se ztužil trámovím, zvedáky vypáčen ze své podstaty do výše asi 1 m. a důkladně po depřen. Pod železný pilíř dilce položena dvojice kladek, posunovaných ku předu po zakřivené koleji. Poloměr kolejné křivky rovnal se úhlo příčně obdélníku, jehož vrcholy tvořily 4 pilíře pohybovaně části. Když otočení provedeno o9 stupňů, děl se posun do konečné obmýšlené polohy rovněž po kladkách na kolejích o vzdá- lenosti 30 m. Ukázkou technické dovednosti a zároven silnou attrakcí je obrovské kolo výstavní na polích Marsových, otáčené kol horizontální osy- »Veliké kolo pařížské« mu říkají. Podobný veletoč není už novinkou na výstavách. První zjevil se na výstavě v Chicagu, později sostrojen v Londýně a ve Vídni. Osa kola zhotovena je z oceli, měří 15 m. délky a 0.90 m. v prů- měru. Spočívá v ložiskách na 2 konstrukcíeh pilířových 67 m. nad terrainem. Kolo nese n svém obvodu řadu vagonů pro účastníky jízdy Průměr obnáší 93 m., váha asi 650.000 kg. váha vší konstrukce i s pilíři asi 1,083.000 k Základy pilírů jsou z betonu, zapuštěnydo hloubky 12 m.
Železná Marsův Chicago Londýn Vídeň kg
25 article
Otáčení kola dociluje se dvojnásobným drátěným lanem, kolo objímajícím. V pohyb uvádí se lano parním strojem, jenž zároven pohání dynamo, sloužící k osvětlování vagonu Kolo otočí se jednou za 5 minut. K montáži železné obludy sloužila dvě kolosální dřevěná lešení, na jichž vrcholku umístěny byly dva mohutné jeřáby ku zvedání strojebných části kolotoče. Zřízení veletoče je podnik spekulativní. zábavný. Bude asi od hostů výstavy hojně na- vštěvován a používán. Účastníkům projižďky vzduchem skýtati bude malebný pohled na roz- lohu výstavy i všechen obvod města. Veletoč tvořiti bude jakýsi protějšek ku věži Eiffelově. která byvši nově »slavnostně« natřena, počátkem výstavy zahájí opět horlivě »funkci« svoji. Nedostatek místa stěžoval komisi výstavní valně úlohu situační úpravy výstaviště. Však i tu řešeny otázky s nemalým důvtipem. Stačí poukázati mimo jiné na situaci »Staré Pařiže«, jež asi těšiti se bude největší oblibě obecenstva. »Stará Paříž« rozkládá se na pravém břehu Seiny vedle mostu del' Alma až k lávce před Trocaderem. Zaujímá čásť nábřeží, ale ze značné části provedena je na pilotách do proudu řekv zaražených. Plošina nad řekou spočívá na 900 pilotách 10 až 15 m. dlouhých, o středním průměru 1.05 m. Profilovaného železa na spojení a ztužení pilot a zakotvení do zdi nábřežn upotřebeno kolem 160.000 kg- Též velký palác pro umění na Elysejských polích založen na pilotách. Šetření půdy son- dováním prováděno se všemožnou péčí a dů- kladností
Eiffelův Stará Pařiže Paříž kg