2
masthead
V Praze, ve středu ane 4. dubna 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ner
v Praze v adninšstracl
na másie . . . . .
n vivrt leta . . . . 8 K —
s drojí čenklkos
na něsle
tvrt leta. . . . 7 K 50
vo nlislkách g K soh
na naěsío
Poštou:
na měsíe
1ei
nk čtvrt leka
s dvojí záailkou
na měaje
n ant lela . . . : nk e
Pošta
Praha
ei
5
title
Dnešni číslo pro řrahu le u 10 stranách.
6
article
Návrh nového volebního řádu
pro Prahu.
Návrh nového volebního řádu
pro Prahu.
Za velikého vzrušení gallerií schválen
byl ve sboru obecních starších nový volební
řád pro obec pražskou, při čemž na osnově
městskou radou podané předsevzaty byly
některé změny, kteréž sotva přispějí ke ko-
nečnému hladkému vyřízení této záležitosti
a jež daly zároveň podnět ku projevům ne
spokojenosti. Jisto jest, že návrh komise
městské rady byl pokročilejší a modernější.
než návrh, jaký podán bude z usnesení vět
šiny obecních starších sněmu jakožto osnova
zákona.
Překvapení, jež v tomto směru pro sbor
obecníeh starších bylo uchystáno, jest pozo-
ruhodně v mnohém ohledu: předně způso-
bilo porážku dosti citelnou návrhu rady
městské, za druhé zůstavilo dojem neupřím-
nosti a konečně poskytlo za naší doby
dosti řídký úkaz, že širší sbor při vyměřo-
vání volebního práva vedl si nepřiznivěji ku
zastoupení občanstva dosud ve správě obce
nezastoupeného, než rada městská sama.
A předce nezabýval se návrh městské
rady nijakými převratnými myšlenkami, vždyt
snahou komise městské rady bylo, »a by
pokud možná nejméně bylo se
dotýkáno zařízení dosavadních«.
jež na mnoze se vlekou ještě z dob před-
ústavních.
Komise pro změnu posavadního voleb-
ního řádu obmezila se skutečně na odklizení
největší závady posavadního stavu, jímž
veliká čásť občanstva pražského byla vylou-
čena z radnice pražské, pokud jde o právo
volební a zastoupení ve správě obce.
Praha
7
article
Komise ta neodstranila na př. křiklavý
nepoměr v rozdělení volebních okresů praž
ských, aby připravila příbližné jich srovnání
a zaokrouhlení a tím přispěla i k poměrnému
vyrovnání počtu zástupců jednotlivých částí
města, komise také neodklidila posavadní
volební třídy a nenavrhla všeobecné rovné
právo volební, ona posavadní tři třídy za
chovala a pro nové voliče utvořila další,
čtvrtou volební třídu se stejným počtem (30)
zástupců, jako mají ostatní třídy. Do této
čtvrtě třídy náležejí veškeří občané, kteř
platí menší přímou daň než 5 zl. či 10 K.
jakož i ti, kterým přímá daň nijaká nen
vyměřena a kteří aspoň rok před rokem vo-
lebním měli v Praze stálé bydliště.
A právě v tomto směru narazil návrh
komise na odpor po našem názoru nevčasný
a nevhodný. Zůstavmež stranou otázku, zda
forma volebního práva jest věcí hlavní či
nic; my kloníme se spíše k názoru, že dů-
ležitější jest počet zástupců a obor jejich
působnosti. A po této stránce, když půda
pro zavedení všeobecného rovného práva
hlasovacího ještě dosti není připravenaa
když se zůstalo při posavadním rozdělení
na třídy, vyžaduje toho prostý logický dů-
sledek, aby všem třídám, starým
i novým, měřilo se dle stejného
měřítka.
Praha
8
article
Jinak zachovala se však většina sboru
obecních starších, z jejíhož středu zvláště
dva pánové, prof. Městecký a dr. Bastýř
přijali na sebe nepříliš slavný úkol, zastou-
pení občanů ve čtvrté třídě volební oklestit
a nabytí práva volebního prodloužením trva-
lého pobytu jejich stížiti. Zvláště nemile se
dotýká nedůvěra, jež při té příležitosti dána
byla na jevo k nejširším kruhům lidu praž-
ského, jenž při každé příležitosti od počátku
éry ústavní osvědčil svou přítulnost a lásku
ku všemu podnikání národnímu v Praze.
Proto nemůžeme uznati »opatrnost«,
kteráž hlásala, že »každá novota toho druhu,
jako je tato, potřebuje delší doby, aby se
zjistilo, zdaž jest života schopna; a že iu
nás se musí osvědčiti, zda ti, kdož nabývaji
práv, jsou si vědomi i svých povinností. Musí
prý záležiti na tom, aby většina byla zacho
vána tomu živlu, jenž má péči o hospodářský
vývoj Prahy. Kdyby prý utvoření čtvrtého
sboru se 30 zástupci stalo se skutkem — tu
prý by třetí a čtvrtý sbor mohly jednou vy
stoupiti proti členům prvního a druhého
sboru«. — Jiný řečník z téhož tábora opět
se obával, aby »široká massa nepotlačovala
všecku intelligenci, v počtu číselném méně
zastoupenou«.
To jsou hlasy, jež v této chvíli a s ta
kovýmto odůvodněním mohou vzbuditi ozvěnu
sotva vítanon.
profesor
Městecký
doktor
Bastýř
Praha
9
article
Většina jest a bude vždy rozhodující
v každém sboru, jenž se zakládá na právu
volebním, a proč by tudíž mělo právo roz
hodovací býti vyhražováno faktické men-
šině? Toť logika, kterou u Němců všude
potíráme, ale v obci samé se jí oháníme!
Co se týče péče o hospodářský rozvoj
Prahy a vědomí povinností, nevíme, zda
četné případy z blízké minulosti jsou na
prospěch těm, kdož vyslovují pochybnost
o zástupcích tříd třetí a čtvrté a jejich po
volání ke správě obce. Ještě méně je opráv
něno stanovisko, že intelligence se musí prot
širokým massám ohražovati umělůstkami vo
lebních řádů; intelligence, jež nedovede svou
vnitřní hodnotou a zdatností svých ideí vést
lid, marně se hradí proti němu umělými pří
hradami a hrázemi! Věc takovéto intelligence
jest předem ztracena a ona sama sotva za
sluhuje toho jmena, nedovede-li svého pří
padného vyššího vzdělání jinak využitkovati
než k majorisování pomocí zásek volebních
Přes to tyto důvody proti voličstvu nové
čtvrté třídy zvítězily a počet jeho zástupců
snížen oproti ostatním třídám o polovici
ze třiceti na patnácte. Bylo-li po zdání vět
šiny 120 zástupců mnoho, nuže, mohlo se
stejnoměrně ubrati třídám posavadním, ale
takto vnesena do osnovy nového volebního
řádu nespravedlnost, jež nutně povede ku
zostřeným zápasům.
Litujeme, že lid český zůstal při tomto
jednání sboru obecních starších — v men
šině. Nechápe většina sboru, jaký to má pro
ni samu osudný význam
Němec
Praha
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze sedmá.
R. V Praze, 3. dubna.
Dosud míval sněm český jen dvě roz
počtové debaty: prozatímnou a definitivní
Tentokráte zmohl se na třetí. Povolený pro
zatímný rozpočet na první tři měsíce ne
stačil a proto bylo nutno parlamentně o ně
kolik neděl jej nastavit.
Zpravodaj dr. Fořt opětně s důrazem
reklamoval pro sněm království českého
především příležitost rozpočet vyříditi v pravý
čas a potom dobu takovou, aby možno byl
důkladně jej probrati.
Když byl skončil, přihlásil se ku vše
obecnému úžasu ke slovu rektor německé
university dr. rytíř Holzinger, jenž sta
se členem sněmu království českého do
puštěním zemského řádu, který mandátem
poslaneckým pověřuje každého rektora uni
versitního, nechť stála kolébka jeho kdekoli,
nechť cítí pro zemi a její zájmy cokoli.
A tento rektor, který, jak hned nato
správně řekl dr. Herold, zapomněl, že ne-
mluví na komersu buršáckém, nýbrž na
sněmu království českého, jal se prote-
stovat ku všeobecnému úžasu
proti včerejší interpellaci po-
slance Březnovského ohledne
opilých buršáků, kteří potlou-
kajíce se po ulicích pražských,
tropí neplechy a vzbuzují po-
horšení.
I činil to způsobem tak opovážlivým
tak drzým, jako to dovede jen tupivý, na-
fouklý representant německé vědy. Pro-
hlásil totiž českou universitu
za pouhý překlad university ně-
mecké do češtiny. Výklady tohoto fa
doktor
Fořt
Holzinger
Herold
Praha
11
article
mosního pána rázem zvrátily náladu dos
klidnou v pravý opak a staly se osudnou
introdukcí k další debatě.
Zvedl se posl. dr. Herold po dlou
hém mlčení, jež mu bylo uloženo nemocí
A dr. Herold vzal si ve svém úvodu na
mušku především výtečníka Holzingra, jejž
za bouřlivých salv pochvaly takovým způ-
sobem zeuchal, že ubohý rektor prchl z pra
vice, kde mu nebylo nijak volno, z jedne
lavice lezl do druhé, živě rukama mávala
neustále svých kompatriotů po něčem se
vyptával. Dr. Herold řekl tomuto drzému
muži, kdo universitu pražskou založil a po
jakém ji založil vzoru, dr. Herold, jenž na
lezl pro afféru slova nejvhodnějšího, nazvav
ji hloupostí, odbyl universitního igno
ranta, jenž dopustil se brutalnosti, prohlásit
vysoké učení české za universitu německou
s vyučovacím jazykem českým, vůbec způ
sobem takovým, že podruhé asi si rozmysl
svěřiti svou skrovničkou duševní hřivničku
rozpoutaným vodám parlamentní diskusse.
doktor
Herold
tento
12
article
Další řeč dra. Herolda, promluvená s vel
kou vervou, věnována byla situaci, jak ze
jmena se utvářila následkem tak zvaných
smiřovacích konferencí. S velikým důrazem
a s rozhodností, která vylučuje jakoukol
jinou eventualitu, prohlásil dr. Herold, že
účastníci konferencí mají dos
již nedůstojné hry drá. Körbra a že
nedají se voditi vládou Körbro
vou ještě déle za nos. Dr. Herold.
jenž nemá naděje ve zdar konferencí, obráti
se také k Němcům a varoval je, aby nekladl
neustále vládě překážky ve všem, co by snad
učiniti chtěla na náš prospěch, varoval je
též před tím, aby nespolehali na těch 300
lidí, již se byli zde v neděli sešli a s jejichž
programem ovšem Němci mohou býti plnou
měrou spokojeni. Mohl by velmi snadno za
burácet národem českým znova onen neoby
čejně ostrý vítr, který by nebyl na prospěch
ani jim, ani této říši
Dr. Zdenko Schücker zahrál s
na to úlohu politika ve své smířlivosti »ura
ženého«. Litoval »vehementní« řeči dra. H
rolda, která prý se i co do věcného nazírán
lišila valně od klidného proslovení dra. Engla
v Benešově. Kdo prý osmělí se popírati, že
byla pražská universita původně německou
falšuje prý historii a povinností rektorátu
bylo prý, ujati se napadených panem Břez
novským buršáků, kteří prý se neopíjejí
opilí nechodí po ulicích, jak tento pán tvrdil.
— Že by bývala pražská universita, založená
dříve, než všechny ostatní ve střední Evropě
— původně německou, je zrovna tak směla
lež, jako p. Schückrem popíráné buršácké
opice. Vždyť je zná každý obyvatel Prahy
z vlastního názoru a byla jich celá řada
policejně zjištěna, jakkoli se na jistých mí
stech rapporty o buršackých kouscích velmi
nemilostivě přijímají.
Herold
doktor
Němec
Zdenko Schücker
H rold
Břez
Benešov
Evropa
Praha
13
article
Jinak točil se pan dr. Zd. Schücker
jako vůbec celá debata, pořád jen okolo kon
ferencí. Opětnou opposicí nechť prý Čes
Němcům nehrozí. Jsou prý sice ochotn
podat Čechům ruku ke smíru, leč přinutiti
k němu prý se nedají. Podmínky smíru ob
saženy prý jsou ve známém svatodušním
programu. Ostatně prý vzniká již
nová strana v národě českém
která prý je ochotna, povolit
Němcům právě v tom, co poklá-
dají za nezbytnou podminku
míru: narodnostní ohraniče n
okresů. Dr. Engel snažil se zlou náladu
jež vznikla z polemiky Schücker-Heroldovy
zažehnat. Popíral, že by se byl dotkl dr
Herold ve své řeči nějakým způsobem
Němců, mluvil prý ovšem s temperamentem.
však až si přečtou páni řeč tu klidně ve
stenografickém protokole, přesvědčí se, že
naprosto nebyla taková, jakou se panu dru
Schückrovi zdála. Dr. Herold prý nehrozil
ale spíše Němce prosil, aby vládě nekladl
překážek, až odhodlá se v něčem poža
davkům našim vyhověti. Za to ale netaktn
řeč německého rektora přispěla velmi mál
myšlence smíření. Tolik vědomostí mohl
by věru rektor vysokého učení pražského
míti, že pražská universita byla zřízena dle
pařížské a bolognské a podle pražské že zří-
zena byla teprve lipská a po ní ostatní ně
mecké.
Ve svých názorech prý se dr. Herol
s ním dosud nikdy nerozcházel a spolehá-l
p. dr. Schücker na tu »novou stranu«, nech
si ji má. Strana ta ale měla by aspoň vě-
děti, že je sice rozumnou věcí, posvítit si
když je tma, »svíčkou«, že nerozumno je ale
choditi s ní na půdu a ještě více do — pra
chárny. Hroziti, že Němci z konferencí prch
nou, je také dokladem německé smířlivosti
kterou dr. Schücker farizejsky líčil. Dr. Enge
ostatně nabídl pánovi tomu, že mu soukromě
podá doklady o tom, kdo záludně proti smí
ření intrikují.
doktor
Zdeněk
Němec
Čecho
Engel
Heroldův
Herold
Schückr
Herold prý
Herol
Schücker
Enge
14
article
Pan dr. Zd. Schücker ostatně nebyl téte
podkopnické, proti nám namířené práce dale
kým, neboť je známo, jak ryl proti přijatému
v komisi jednohlasně návrhu, aby v Českých
Budějovicích a v Chebu zároveň zřízeny byly
státní průmyslové školy, tam česká, tu něme
cká. Pan dr. Schücker tak dlouho se namáhal
až překazil projednání věci té ve sněmovním
plenu. To je ten »smířlivý« pán a obhájce
»dělného« parlamentu. — Tak dr. Engel
Referent dr. Fořt zaujal oproti vídeň-
ským smiřovačkám stanovisko úplně odmítavé
pessimistické. Především nevěří v jich zdar
zrovna tak jako dr. Herold, neboť ten, kdo
17. října 1899 tak velikého dobyl vítězství
na úkor autority státní, nepodá přece hned
v zápětí ruky k poctivému smíru, kterýmz
by nucen byl část lupu opět vydati. Dokud
nebudou Němci vyléčeni ze svého velikášství,
dokud neuznají, že my Čechové jsme s nimi
rovnocenni, dokud ukazovati budou na moc
a váhu svého 40millionového strýčka, marné
s nimi smlouvání se o mír. Dosud tvrdi
neustále, že jinak, než na základě programu
svatodušního s námi se nesmíří, však ne
bude dojista Čecha, který by na tomto zá-
kladě chtěl jim podat ruku ke smíru. Při
pomíná se neustále, jak velký by mělo ná
rodnostní smíření vliv na hospodářský roz-
voj této země. Referent toho nepopřel, však
jest přesvědčen, že národ český raději bude
dále strádati a bojovati, nez by za čočovici
nějakého desetiprocentového vyrovnání pro-
dal své poctivé právo.
Po té debata skončena. Návrh komise
rozpočtové, aby povoleno bylo na další tř
měsíce (na duben, květen a červen) vybírat
přirážky zemské, byl přijat.
doktor
Zdeněk
Schücker
Engel
Fořt
Herold
Němec
Čecho
Český Budějovice
Cheb
15
article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje
schůzi o 11. hod. 30 min.
U vládního stolu: c. k. místodržitel hr. Cou
denhove, místodržitelský rada dr. Vojáček
okresní hejtman dr. Neumann.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje vý
sledek voleb do národobospodářského výboru, vyko-
naných včera plným sněmem; odevzdáno bylo 14
hlasů, i činí tudíž nadpoloviční vělšina 74. Poslanei
hr. Sternberg. Kleist, Radimský a Šem-
bera obdrželi 146 hlasů, poslanci Aigner, Bo-
haty, z Eltzů a dr. Zdenko Schücker 145
posl. Nehasi! 146, dr. Setunský 145, Jose
Šule 146; jsou tudíž tito poslanci zvoleni. Dál
obdržel posl. Schöppe 72 hlasy a dr. Ladislav
Dvořák 70 hlasů; poněvadž nedocílil z těchto
dvou žádný nadpoloviční většiny, jest nutno, aby
sněm přikročil k nové volbě 12. člena komise národo-
hospodářské. Volba ta vykoná se ku konci schůze
Nejvyšší maršálek zenaský žádá kuri
velkostatkářskou, aby po ukončení schůze vykonal
volbu člena komise živnostenské místo poslance Po-
laka a výsledek mu oznámila.
Návrhy poslance dra. Záhoře a soudruhů v
příčině fakultativního spalování mrtvol a dra. D vo-
řáka ve příčině prostředků ku odpomoci nedostatku
pracovních sil při zemědělství přikazují se příslušným
komisím.
Poslanec dr. Fournier a soudruzi podávají
návrh, by vyzvala se vláda, aby hned po sejití s
říšské rady podala poslanecké sněmovně osnovu zá-
kona proti nezřízené konkurenci a aby návrh tento
přikázal se národohospodářské komisi.
Poslanec Jindřich Doležal a soudruzi podá-
vají návrh ve příčině změny stanov jubilej-
ního fondu císaře a krále Františka
doktor
Vojáček
Neumann
Kleist
Radimský
Aigner
Zdenko
Setunský
Dvořák
Záhoř
Fournier
Doležal
František
Nehasi
Jos
Bo
poslanecký sněmovna
Schücker
17
article
V drebném prodeji
raaní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední.
. . . . na 2
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
sdpolední-
. . . . . . . Sh
Inserá ty
platí se hotevě rapřeš.
Předplacení a inrerty přijímá adlminl-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nachárejí se též redakee
tiskárna a szpedics „Národnich Lista“
Bukopisy se Bevracaii
Národnich List
Bukopisa
Bevracaie
18
article
Poslanec Jan Barták a soudruzi podávaj
návrh na změnu zřízení obecního.
Slavný sněme, račiž se usnésti
1. Přiložený návrh zákona se schvaluje
2. V ohledu formálním přikazuje se návrh tento
komisi pro záležitosti okresní a obecní
Záko
platný pro král, české,
daný dne
kterým mění se zřízení obecni
Článek I.
§ 61. odst. 1. zřízení obecního pro král. české
ze 16. dubna 1864 čís. 7 z. z. se změňuje a zníti
bude příště následovně
§ 61. Představenému obce přísluší spravovati
záležitosti na obec přenesené a má je vykonávati
tak, jak zákonem vyměřeno a jak na základě
ustanovení zákonných úřadnařídí.
Článek II.
Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon
tento ve skutek uvedl.
Poslanec dr. Kramář a soudruzi podávají
k místodržiteli
dota z:
Obecní úřad v Ruprechticích (okresní hejt-
manství jilemnické) obrátil se k magistrátnímu úřadu
v Liberci se žádostí, aby bylo magistrátem libe-
reckým dodáno obeslání k odvodu branci do obce
Ruprecbtic přislušnému a v Liberci bydlícímu. Na
jeho žádost, jak rozumí se samo sebou českou.
dostalo se obecnímu úřadu následující německé o-
povědi;
Čís. 8175 »Obecnímu úřadu v Ruprechticích
vrací se se žádostí za zaslání německého přípisu.
jelikož v Liberci německá řeč jest výhradní zemskou
a jednací řečí magistrátu.«
Magistrátu města Liberce přísluší podle 8 88.
lit. c) slatutu spolupůsobiti při sepisování a odvodu
vojska a podle lit. e) téhož § vůbec řádně vykonávati
všecka úřadní jednání, která náleží do oboru působ-
nosti úřadů politických, Dle § 89. jde odvolání z ta-
kových rozhodnutí magistrátu k místodržitelství
jest tudíž nepochybno, že jest magistrát města Li-
berce v přenesené působnosti politickou in
staneí.
Barták
doktor
Kramář
Ruprechtice
Liberec
obecní pro král
obecní úřad
19
article
Podle zákonů a nařízení v království českém
platných jsou politické úřady v celém krá-
lovství českém povinny podá n
v obou zemských jazycich přijí-
mati a vyřizovati a povinnost tu má
také magistrát města Liberce, poku
v působnosti přenesené je politickou první instancí.
Poněvadž nelze dopustiti, aby platná práva
jazyka českého v tomto království způsobem tak
libovolným byla porušována, a poněvadž je zákonnou
povinností c. k. místodržitelství, aby dohlíželo, b
podřízené jemu úřady zákonné své povinnosti v plné
míře plnily, dovolují se podepsaní otázati
Je ochotna Vaše Exc. vykonávat
dozor, uložený c. k. místodržitelstv
zemským zákonem ze dne 28. června
1889 č. 41 o statutu mčsta Liberce
nad magistrátem města Liberce
pokudje první politi ckou instanc
a donutiti magistrát liberecký.
aby se řídil v otázce jazykové za
kony a předpisy pro politick
úřady v království českém plat-
nými
Posl. Jan Barták, Jos, Hyrš a soudr. podá
vají na nejv. maršálka
d ot a z
Barták
Hyrš
Liberec
Jos
20
article
Vaše Jasnosti! Ve schůzi sněmu král. českého
dne 19. května 1899 konané uloženo bylo výburu
zemskému, aby vstoupil v jednání s některou z do-
mácích pojišťoven, zdaž podařilo by se převzetí tako
vého ústavu za základ pojišťovny zemské, po pří-
padě aby s urychlením podal návrh stanov zemské
pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití, dále
aby konal šetření v příčině pojišťování dobytka.
Poněvadž nebyla dosud sněmu žádná zpráva
o tom podána, co výbor zemský ve věci této učinil.
a ježto nejširší kruhy občanské a zejmena rolnické
netrpělivě čekají, kdy konečně zemský pojišťovaci
ústav zřízen bude, — tážeme sei
Hodlá V. J. působiti k tomu, aby vý-
sledky prací výboru zemského v pří-
čině zřízení pojišťovny zemské
sněmu v brzku sdéleny byly a ab
záležitost tato konečného vyřízen
došla
Posl. Iro a soudruzi podávají dotaz na místo
držitele v příčině rozpuštění schůze spolku něme-
ckých rolníků v Ammonsgrünu.
Posl. Sokol a soudruzi dotazují se nejv. mar
šálka zemského ve příčině loňského usnesení sněmu.
aby zemský výbor v nejbližším zasedání podal sněmu
zprávu o návrzích na změnu disciplinárního
řádu učitelského.
Posl. František Nchwarz a soudr. podávaji
návrh na změnu § 26. zákona ze dne 13. května
1894, týkajícího se upravení právního svazk
učitelstva veřejných škol národníc
v království českém a návrh na změnu zákon
o upravení právních poměrů učitel-
stva.
Posl. dr. Klouček a soudr. podávají inter-
pellaci na místodržitele v příčině nezákonného jed
nání okresního hejtmana v Králové Hradci Stein
felda ve příčině posečkání daní občanům
živelními pohromami postiženým.
Posl
František Nchwarz
doktor
Klouček
Stein
Ammonsgrün
Hradec
spolek noutcký rolník
Sokol
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z pařížského výstaviště.
Technické drobnosti sestavil inženýr K. Tesař.
Velkolepé dílo světové výstavy již za svého
vzrůstu při postupu výkonů stavebních poskytuje
mnoho zajímavostí pro odborníka i pro širší vní-
mavé obecenstvo Málo šťastným jednotliveůn
mezi českými techniky dána jest přiležitost.
vzrůst veledila novodobé práce na místě samém
sledovati, většina spokojiti se musí popisy čer
panými z časopisů odborných, aby aspoň v širo-
kých rysech nabyla představy o věci.
Výstava bude především pomníkem schopnosti
a dovednosti francouzských inženýrů. Netoliko
velkolepostí, originálnosti myšlenek, lahodným
rozěleněním celkového díla, ale též účelným,
důmyslným a praktickým prováděním vlastní práce
stavební, použitím vhodných prostředků a způ-
sobů zjednodušovacích a ushadňovacích. Prakti-
cký duch francouzských inženýrů ukázal se již
při počátečních pracích. Nynější výstavě padl z
oběť starý palác průmyslový na Elysejských
polích z výstavy roku 1855, v němž umístěn
byl později »Salon« francouzských umělců. Zbo-
ření zadáno za 60.000 franků. Odstraňování ne-
potřebného materiálu stavebního usnadněno velmi
vhodným opatřením. Zřízen z Elysejských poli
pod velmi živou třídou Cours la Reine tune
k řece Seině. Tím pak odváženy neužitečné již
hmoty stavební z demolovaného paláce. V tunelu
položeny přenosné koleje a po těch odváženy
K Tesař
Seina
Cours le Rein
22
article
v Decauvillových vozíkách rum, poškozené dřev
atd. ku lešení postavenému na pokraji řeky, na
pilotách. Odtud přepravovány na lodi a odvá-
ženy na místa odlehlá. Tunel proražen byl kolmo
k řece v ose mostu cara Alexandra. Sloužil
zároveň pro přívoz kamene, písku, vápna atd
ku stavbě nových dvou paláců na Elysejských
polich. Myšlenka duchaplná i praktická a to pro
láci dopravy i proto že nerušena zařízením pasáž
na živé třídě Cours la Reine těžkými nákladním
povozy. Netrpěly ani úpravný vzhled ani čistota
ulice. Jizda tramwaye přerušena pouze na jediný
den a v několika dnech odevzdána ulice veřejné
potřebě. Rozumí se, že provedení tunelu byl
umožněno jen výškovým poměrem Elysejských
poli třídy Cours la Reine a Seiny.
Potřeba výstavních staveb rozpočten
na 18.000 m tesaného kamene. Aby zpraco-
vání kamene do určitých tvarů bylo usnadněno
a zlevněno, použito okružních pil diamantových.
hnaných silou motorickou. Pil diamantových
užíváno již o výstavě r. 1855 franc. firmou
Hermannovou. Práce ovšem nekonána tehdy vt
kovém rozsahn jako o výstavě dnes. Pro círku-
larní pilu upotřebuje se černých diamantů, vpra-
vených jednotlivě do výhlubi ocele přiměřeného
objemu. Ocel do ruda rozžhavená stlačí se mez
válci, takže diamant pevně je ve svém loži oce-
lovém sepjat. Částice ocelové, držící diamanty.
opracují se po té do tvaru V a zasazují do
plotny kruhové o průměru 2.20 m. Kotouče
pily jsou 10 až 12 cm. silné, nesou 200 dia-
mantů a otáčejí se až 300krát za minutu
Rychlost otáček určuje tvrdost kamene.
Neobyčejně důmyslně vedli si francouzšt
inženýři Alby a Résal při montování mostu cara
Alexandr
Kotouč
Cours le Rein a Seina
Hermannův
centimetr
23
article
Alexandra. Most je obloukový o rozpjetí 107
Alexandra. Most je obloukový o rozpjetí 107
m. a výšce 8 m. nad hladinou vody. Spojuje
pole Elysejská s esplanádou Invalidův. Naskyto-
vala se alternativa: buď pro montáž zříditi mo-
hutné lešení a nutně přerušiti plavbu po Seině
anebo pomoci si jinak, aby plavba bez závady
mohla býti provozována. I přišli inženýři na
myšlenku, zhotoviti provisorní pomocnou lávku
železnou podél budoucího mostu a z této lávky
přepravovati železné částice budoucí strojby
mostové bez valných obtíži na místo. Tak stalo
se zbytečno nákladné lešení a umožněno lodem
volně projížděti. Délka provisorní lávky obná-
šela 105 m., šířka 6 m. a výška nad vodou
7.50 m. Sestrojena byla z příhradoviny složité
soustavy o přímopásových hlavních nosnících
bez jakékoli střední podpory. Montována pak ve
2 částech o délce 30 m. na obou pobřežích
Seiny. Na jednoduchých lešeních vsunuty obě
části po kladkách do žádoucí polohy. Střední
díl montován pomocí pohyblivého lešení. Všecka
práce provedena téměř hravě. Po kolejích lávky
pojížděly 2 parní jeřáby, přepravující strojebné
částice nového mostu na místo k montáži. Po
provedení montáže lávka opět snesena. Po celou
dobu výkonu provozována plavba nepřetržitě
beze vší úhony. Jiné detaily práce vymykají se
z rámce této drobné črty
Neméně zajímavé bylo přemístění tak zvané
»galerie 30 metrů« na polích Marsových do jiné,
nové polohy. — Tato galerie, budova 125 m
dlouhá a 30 m. široká, spojovala o výstavě
1889 palác strojů v kolmém směru k ose se
síní ústřední (le dome central). — Palác strojů
ponechán při současné výstavě pro zemědělstv
a výživu. Galerie přenesena tak, že je s pa
Alexandr
Elysejský
Marsův
Most
Seina
le dom central
24
article
lácem nyní rovnoběžna, tvořic součást paláce
elektřiny. Střed paláce strojů zaujat bude obrov
skou síní slavnostní. Výstavní komisí usneseno
aby dnešní galerie 30 metrů byla otočena o 9
stupňů a zřízena byla nová galerie, symetricky
ku staré, přemístěně. Železný sestroj galerie
i střechu pojímaje, otočeny a posunuty násle
dovně: Celek rozdělen na 5 dílů o délce 25m
demontováním příslušných spojení. Přenos ka
ždého dílu prováděn zvlášť o sobě, kus po kuse
Dilec se ztužil trámovím, zvedáky vypáčen ze
své podstaty do výše asi 1 m. a důkladně po
depřen. Pod železný pilíř dilce položena dvojice
kladek, posunovaných ku předu po zakřivené
koleji. Poloměr kolejné křivky rovnal se úhlo
příčně obdélníku, jehož vrcholy tvořily 4 pilíře
pohybovaně části. Když otočení provedeno o9
stupňů, děl se posun do konečné obmýšlené
polohy rovněž po kladkách na kolejích o vzdá-
lenosti 30 m.
Ukázkou technické dovednosti a zároven
silnou attrakcí je obrovské kolo výstavní na
polích Marsových, otáčené kol horizontální osy-
»Veliké kolo pařížské« mu říkají. Podobný
veletoč není už novinkou na výstavách. První
zjevil se na výstavě v Chicagu, později sostrojen
v Londýně a ve Vídni. Osa kola zhotovena je
z oceli, měří 15 m. délky a 0.90 m. v prů-
měru. Spočívá v ložiskách na 2 konstrukcíeh
pilířových 67 m. nad terrainem. Kolo nese n
svém obvodu řadu vagonů pro účastníky jízdy
Průměr obnáší 93 m., váha asi 650.000 kg.
váha vší konstrukce i s pilíři asi 1,083.000 k
Základy pilírů jsou z betonu, zapuštěnydo
hloubky 12 m.
Železná
Marsův
Chicago
Londýn
Vídeň
kg
25
article
Otáčení kola dociluje se dvojnásobným
drátěným lanem, kolo objímajícím. V pohyb
uvádí se lano parním strojem, jenž zároven
pohání dynamo, sloužící k osvětlování vagonu
Kolo otočí se jednou za 5 minut. K montáži
železné obludy sloužila dvě kolosální dřevěná
lešení, na jichž vrcholku umístěny byly dva
mohutné jeřáby ku zvedání strojebných části
kolotoče.
Zřízení veletoče je podnik spekulativní.
zábavný. Bude asi od hostů výstavy hojně na-
vštěvován a používán. Účastníkům projižďky
vzduchem skýtati bude malebný pohled na roz-
lohu výstavy i všechen obvod města. Veletoč
tvořiti bude jakýsi protějšek ku věži Eiffelově.
která byvši nově »slavnostně« natřena, počátkem
výstavy zahájí opět horlivě »funkci« svoji.
Nedostatek místa stěžoval komisi výstavní
valně úlohu situační úpravy výstaviště. Však
i tu řešeny otázky s nemalým důvtipem. Stačí
poukázati mimo jiné na situaci »Staré Pařiže«,
jež asi těšiti se bude největší oblibě obecenstva.
»Stará Paříž« rozkládá se na pravém břehu
Seiny vedle mostu del' Alma až k lávce před
Trocaderem. Zaujímá čásť nábřeží, ale ze značné
části provedena je na pilotách do proudu řekv
zaražených. Plošina nad řekou spočívá na 900
pilotách 10 až 15 m. dlouhých, o středním
průměru 1.05 m. Profilovaného železa na spojení
a ztužení pilot a zakotvení do zdi nábřežn
upotřebeno kolem 160.000 kg-
Též velký palác pro umění na Elysejských
polích založen na pilotách. Šetření půdy son-
dováním prováděno se všemožnou péčí a dů-
kladností
Eiffelův
Stará Pařiže
Paříž
kg