Periodikum ALTO Viewer

1

4. dubna 1900. Číslo 93.

2

NARODNÍ LISTY

3

Strana3.

4 article

mohli jsme činiti jinak a že ne- budou moci jednati jinak ani ti, kteří přijdou po nás. My řídíme se zá- sadami spravedlnosti a mravnosti, těmi bojujeme a donfáme, že v nich i zvítězíme. (Výborně! Výborně! Dlouho trvající potlesk. Řečníku se s mnoha stran bla- hopřeje.) Posl. dr. Zdenko Schücker praví, že by tónem vývodů dra. Herolda kromobyčejně pře- kvapen jednak proto, že byly proneseny v době kdy má býti dosaženo smíru obou národů v Če- chách, jednak proto, že odporují jiné řeči, z téže strany pronesené, totiž řeči posl. dra. E ngla v Benešově, která vynikala tónem věcným a klid- ným. Snad vznesl se nad drem. Heroldem duch dra. Ed. Grégra. Řečník uznává umírněnost slov rektora německ university. (Odpor na lavicích českých.) Musilo by se mu zazlívati, kdyby se byl německých studentů a německého universitního života neujal. Lituje, že na interpellaci byli podepsáni poslanci s akademi ckým vzděláním. Podkopává li se německý student ský život a život německé university, podkopává s zároveň volný život na universitě české.

Posl doktor Zdenko Schücker Herold Grégr Benešov

5 article

Posl. Březnovský: My nemáme žádného buršáckého živolal Posl. dr Schüicker: Nepopřete, že pražská universita zde v Praze byla založena německým králi a že je takto německého původu. (Odpor a po směch na lavicích českých. Posl. Hořica: To byl český král, kterýj založil. Posl. dr Schreiner: Byl to německý císař.. Posl. Hořica: ... který byl vychován v Francii! Posl. dr. Brzorád: Všichni kurfiršti se za něho musili učit česky ! (Nepokoj.) Posl. dr. Schüicker: Chcete-li to popírati zneuznáváte nebo falšujete dějiny. Universila je pů vodu německého. Shledával jsem v lom výhodu, když dva tak vyvinutí národové závodí spolu v kul turním a hospodářském oboru. Stojite proto kul turně tak vysoko, že jste německé kultuře nejblíže Čerpali jste hojně z této německé kulturní bu dovy a získali jste tím bohaté výhody. (Souhlas u Němců.) Hlasy: Co pak jsou jen Němci na světě ?

Posl Schüicker Hořica Schreiner doktor Brzorád Němec Praha Francie

6 article

Posl. dr. Brzerád: Ty je smě šné Posl. Špindler: Naposledý byl Komenský také Němecl Posl. dr. Schiicker (pokračuje): Řeč posl. dra. Herolda zněla jako umíráček dorozumiva- cím konferencím. Nechcete-li míru, chcete-li boj, my jej přijmeme a povedeme s obvyklou silou a pev- ností. Litují, že nepromluvil žádný člen dorozumí- vací konference, aby jeho rozpoznání zde došl výrazu. Posl. Hořica: Dr. Herold úto čil na Körbra vy však útočíte na dra. Herolda l Posl. dr. Zd. Schiicker (pokračuje): MM vskutku jsme se namáhali najíti hlediska, s nichž by se mohlo uskutečniti dorozumění obou národů Nejsem obhájcem vlády. Vláda však prohlásila, že se zachová nestranně ke stranám poslanecké sně movny a my vydali jsme prohlášení, že si vyhra- žujeme volnou ruku. Vláda musí se připraviti na naš nejostřejší odpor, zamýšlí-li postupovati prot nám aggresivně. Stanovisko vlády bylo všemi stra- nami akceptováno a všemi členy dorozumívací kon- ference s uspokojením přijato, aby totiž oběma stra- nám byla dána příležitost úplně se vysloviti, a že teprve pak bude věcí vlády, k těmto míněním za- ujmouti postavení. To je pochopitelno, jsou-li zde strany a názory tak rozdílnými. Je přirozeno, že vláda, která chce dociliti dorozumění, chová se re- sarvovaně. Přání dra. Herolda chovali jsme také přejeme si poznati názory vlády, ale uskrovnili jsme se vůči žádosti, by dříve byly slyšeny strany. Je přestřelováním, přichází-li dr. Herold s hrozbou. Proveďte ji! Odejděte z dorozumívací konference My odejdeme také, my se na ni nevážeme. Ale pak není pravdivou vaše náchylnost ke smíru. Dr. Kaizl řekl, že nás dělí jen papírová stěna.

Posl doktor Brzerád Špindler Komenský Němecl Posl Schiicker Herold Hořica úto Zdeněk Kaizl Schiicker

7 article

Je řeč dra. Herolda oním listem papíru? (Sou hlas u Němců.) Je to smířlivostí, promluví-li se tak prudká řeč nyní, kdy dorozumívací konference nedo- spěla ještě tam, aby se mohlo mluviti o praktickém výsledku? Dr. Herold se tak svému národu neza vděčil. (Souhlas u Němců.) Máme také právo poukázati na to, že dr. He rold nemá práva mluviti jmenem celého českého národa. Právě konala se schůze »české lidové strany (posměch a odpor u Čechů; hlasy: Masaryk !), jež vyslovila a usnesla se na tom, co žádá m my, totiž na národnostním ohraničen okresů. Národnostní ohraničení okresů je požadavek, o něhož absolutně neupustíme. Nepřipustíme, by zru- šení jazykových nařízení bylo vyhlašováno za bez- práví. Bezprávím byly jazykové výnosy. (Souhlas u Němců. Odpor u poslanců českých.) Nikdo z vás nemohl jmenovati zákon, tato nařízení odů- vodňující. lilnsy: § 19. Posl. dr. Schüicker (pokračuje): Také mi nistr-president hr. Thun prohlásil v poslanecké sněmovně, že jazykové výnosy nemají zákonného podkladu. A bylo-li tota bezpráví odstraněno, nestalas vám křivda; neboť odčiňuji-li bezpráví, konám jen mravní povinnost a nekřivdím nikomu. Proto po- strádají podstaty vaše stálé stížnosti na zrušení jazykových nařízení. Leč jsou-li s vašeho stanovisk odůvodněny a kladete-li mimořádnou vahu na tyto výnosy, nemá ještě p dr. Herold práva vystupovati tak ostře nejen proti vyrovnávací konferenci, nýbrž i proti nám a našim požadávkům, které v této zemí jsme vytkli. Co pak chceme? Abychom měli v této zemi pokoj. Jsme sobě vědomi, že jsme tu velkým kulturním národem a vy náš význam nesnížite. Ne- útočíme, ale bráníme se, hájíme pouze svoji državu. Rozhlědněte se jen v této síni nebo projděte praž- skými ulicemi a uznáte, že rovnoprávnosti není nebo že při této rovnoprávnosti zkracování nejste.

Herold Němec doktor Čecho Masaryk Posl Schüicker Thun Herold práv český lidový strana posměch

8 article

Pan dr. Herold mluvil též o minoritních školách je to známý koníček, na kterém stále jezdíte a dě- láte nám výčitku. Já přeháněti neumim, ale to vám pravím, že neprávem stěžujete si na osud minorit- nich škol; příčiny k tomu nemáte. Ve Vršovicích jste nám pobořili školu. (Odpor u českých poslanců. Posl. dr. Schreiner: Dr. Herold byl tehdi obhajcem Posl. dr. Schüleker (pokračuje): Vaše žaloby nutí také nás ke stížuostem, které se s vašimi při nejmenším kryjí. Nač ohřívati ledy toléž a vyvolá- vati vášně, jako činil dr. Herold? Nevyšla nám ještě z paměti slova Heroldova, že by nám tu dobře bylo ustláno, kdybychom svolili k českému státnímu právu. Z řeči dra. Herolda vidíme, jak by se nám vedlo. My své vlastní hnízdo vystavíme sí sami přejeme si jen, bychom při tom měli pokoj. (Po- chvala u Němců.) Kdyby se přikročilo k rozdělení země, bylo by lo k prospěchu jak jejímu, tak i lidu. A kdo v zájmu země poctivě si přeje, aby oba národy v této zemi přiměřeně se vyvíjely, nechí stará se o to, by oba pokud možná byly odděleny a aby měl každý z nich volné pole pro vývoj svůj.

doktor Herold Posl Schreiner Schüleker Heroldův Němec Vršovice

9 article

Finačnímu hospodářství by se ani ve státě, jak vy si jej představujete, nedařilo. Řekl jsem již jed nou, že veškerý hospodářský život národa vyvíji se jen na velkém podkladě hospodářském. Čím více se omezí hospodářské hledisko národa, tím méněje schopen velkého kulturního zápasu. Bude vyloučeň z velkých snah a proudů na světovém trhu. Musíte býti hrdi na to, že náležíte velkému státu; naším úkolem je, by se tento stát nerozpadl v drobty, posilovati jej kromobyčejnou cenírální mocí. (Souhlas u Němců.) Na konec prohlašuje řečník, že jeho strana bude hlasovati pro rozpočtové provisorium. Také ona l toje, že sněmu není dáno vyřizovati pravidelně svoje záležitosti. Využijme nyní času a budeme v čas ho- tovi; držme se věci v rámci kompetence zemského sněmu. Jako jsme hotovi k míru, jsme také připra- veni k bojí. (Hlučná pochvala u Němců. Řečníku gratulují.)

Němec

10 article

Posl. dr. Engel: Slavný sněme! Neměl jsem v úmyslu při- hlásiti se ke slovu, ale byl jsem k tomu do nucen jednou z poznámek, které učinil pan řeč ník přede mnou a kde hleděl — nevím z ja kých příčin — skonstruovati rozdíl v pojímání věcí českých mezi mnou a vysoce ctěným přítelem p. drem. Heroldem. Je to způsob poněku zvláštní, (Tak jest !) tím zvláštnější, poně- vadž je obecně a zcela jistě známo, že my dva v názorech dosud nikdy jsme se ne- rozcházeli. Ale tento způsob zjevil se ještě v jiném směru v řeči p. dra. Schückra, a sice v tom, jak utvořil si různé měřítko pro posuzo- vání jednoho projevu a druhého projevu. Prosím, pánové, postavme věci na jieh pravý základ. Co pak se vlastně stalo ? Včera nebo předevčírem, ani nevím, podána byla inter- pellace, ne proti Němeům, ne proti universitě . .. Posl. dr. Edvard Grégr: Proti policii! Posl. dr. Eugel: . . . ne proti stu- dentstvu, nýbrž proti policii, že tato příliš přisně počíná si vůči divadlů m. vůči kusům, které mají býti provozovány a bylc tam uvedeno, že bylo zakázáno v Praze — jinde se kus ten dával — sehráti jakousi jedno- aktovku p. generála Mirohorského, o němž za- jisté naprosto žádný, kdo ho zná, nebude my sliti, že by v té jeho jednoaktovce se mohl něco nacházeti, co by jakkoli bylo urážlivým nebo potupným pro německou národnost. Ale, ač jsem kusu toho nečetl, ani neviděl, vím že byl zakázán proto, poněvadž v něm v nějak scéně přichází německý student — nevím, jestl více neb méně rozjařený. A z toho si vzal p. rektor německé university přičinu, utkati ce- lou svou dnešní řeč, vrcholicí vlastně v tom, že naše česká universita jest universitou německou s vyučovacím jazykem českým.

Posl doktor Engel Herold Grégr Eugel Mirohorský Praha

11 article

Posl. dr. Dvořák: Chtěl nás provoko vati l Posl. dr. Engel: Kdo opravdu chce mlu- viti o smířlivosti, nesmí si počínat tímto způsobem. (Tak jest! Výborně Souhlas.) Taková věc se strpí snad v hospodě nebo žertem v dobré společnosti, ale z tako vého místa a takovým mužem pro nešena, znamená trpkou a bole s tno urážku. (Hlučný souhlas.) Ale ani věcně nemají takové věci pražád ného podkladu. Nevím, jakou disciplinu přednáš tento pán . .. Posl. dr. Brzorád : Odkud jest ? Mně se zdá, že jest z říše Posl. dr. Dvořák: Nadutý panák! Posl. dr. Engel: . . . vím jen jedno, že blahé paměti clsař Karel IV., jejž nazý váme otcem vlasti, založil universi tu v Praze, vrátiv se z Paříže, a za- ložil ji po vzoru no německé m nýbrž po vzeru boloňském a pařiž skěm, a že v zakládací listině stojí výslovně že chce utvořiti »mensam propinationis i ncoli regni Bohemiae». (Tak jest!) Pro do- mácí obyvatelstvo založil cís at Karel IV. českou universitu, a jestli že navštěvována byla, jak přirozeno, valným počtem studentů německých, není žádného divu, vždyť jinde ještě universi ty nebylo. Posl. dr. Krajník : Vídeňská byla později Posl. dr. Engel: . . . studující, kteří sem přicházeli, přicházeli za s vým prospěchem aby zde nabyli vzdělání, jehož po- třebovali. Ale z těchto věcí dělati si vzá jemných výčitek pokládám za úplně nechutné Posl. dr. Dvořák: To jest německá kul tura, to je »minderwertig«l Posl. Adámek: To je sprostá surovost Posl. dr. Engel: Vy arciť jen vždy vzpo mínáte na další následky, že nastal dosti záhy na české universitě spor a že skončil ve vá neprospěch.

Posl doktor Dvořák Engel Brzorád Karel Iva Krajník Adámek Praha Paříž

12 article

Tenkráte ještě nebylo žádné německé agi tace, ani českého chauvinismu, a jestliže sy císaře Karla hleděl učiniti nápravu, musily k tomu zajisté býti velice vážné příčiny, když v té dávné době, kdy se nepřihliželo k přls nosti mravů a střídmosti, musilo býti zakročeno. Co jsem řekl, platí též o jiných věcech, jichž p. dr. Schücker se dotkl, zejmena o vzá- jemném vyčítání si událostí těch a oněch. Pan dr. Schücker velice dobře ví, že ke každému účtu, jejž zde uvedl, můžeme velice snadno uvésti protiúčet a sice snad desatero- násobný. Jestliže v případu vršovické školy musilo z nařízení úřadního zase býti vyhověno požadavku, který pánové kladli, snad jest v tom spíše ještě důkaz, jak jinak se jedná proti vám a jak jinak proti nám (Ano. Tak jest !) Neboť, pánové, málokdy jsem slyšel, že když došlo k dokázanému ná- silí na českých školách, ano na českých hřbitovech (Výborně !), ž e by vláda tak ochotně a tak rychle v náš prospěch byla zakročila.

Karel doktor Schücker

13 article

Ale nechme toho, pánové. Mezi námia vámi dnes jest vzbuzen pocit, že není dobře přicházeti se starými rekriminacemi, a jestl chcete opravdu smíru, uzavřme společně tuto knihu. Zavřeme-li ji, jest prospěch na vaší straně, neboť my černých stránek na váš neprospěch máme mnohem více, nežli vy. (Výborně !) Řekl jsem dříve, že pan dr. Schüeker i utvořil zvláštní měřitko, nazval řeč rektora ně- mecké university »massvoll«, avšak interpellace pana koll. Březnovského jej rozčilila způsobem neočekávaným. Když jsem jako předseda klubu dával kn souhlas, neviděl jsem v ní ničeho tak hrozného, co bych musil inhibovati a pravím: uměle se to konstruuje a je to zbytečné zve- dání kamenů. (Tak jest.) Také v řeči pana dra. Herolda shledal dr Schücker bůh ví jaký útok, bůh ví jakou kru tost, jako by snad byla naplněna krví a že lezem! Myslím, že jest to trochu nedoroz umění. Pan poslanec dr. Herold mluví, jak známo, s vervou a temperamentem vy jste soudili podle této vervy, že bůh ví, co vám vytýká. Nechte si ji zejtra v protokolu přečísti a přeložiti a uvidite, že proti Něm- cům tam není téměř ani slova; jsou tam žaloby a výčitky proti vláděa stížnosti na její politiku, proti způ

doktor Schüeker Herold Německo

14 article

sobu, jakým se vůči nám jednalo. Že by tam bylo něco urážlivého pro německé poslance (Hlasy: Ani slovo !), jsem nepozorov al ač jsem klidně poslouchal; to mně úplně ušlo. Hrozby se neobracely proti Němcům, nýbrž proti vládě, jestli spravedlivým způsobem ne- bude hleděti vyhověti našim oprávněným požadavkůjm (Tak jest !); ale k vám, pá- nové, nebylo hrozby, nýbrž spíše prosba (Výborně!), abyste bez příčiny nepře- káželi vládě v konání spravedl- nosti. Vyjednejte si to se svým vlastním svědo- mím; porovnejte své jednání a naše jednání,a nevím, jestli alespoň někteří mezi vámi ne přiznávají, že vina na naší straně neni Hlas: Alespoň němečtí sedláci to uznávají. Posl. dr. Engel: Ale tak vysokým tonem, tak hrdým a bojovným, jako p. dr. Schücker. mluviti v této chvíli není vhodno, zvláště když zároveň nám se říká, že vám na smíru záleží. My také se nenabízíme a můžeme také o konferenci odejíti. To však není tvoření oné nálady, jaké jest potřebí. (Tak jest !) Ale p. dru. Schückrovi arciť nejméně se divím; jest to týž pán, který přese všecku žádoucnost smířlivé ná- lady navrhl, aby se revotovalo ve výboru živnostenském ve Vídn jednohlasně učiněné usnesen (Slyšte!) ve příčině zřízení české prům. školy v Budějovicích a ně- mecké v Chebu. (Slyšte !) Živnostenský výbor zaujal stanovisko naprosto správné. Úsnesl se o tom jednohlasně, ale bohužel ještě musím dodati,že p. dru. Schückrovi skutečně se po- dařilo, aby tato resoluce živno- stenského výboru nedostala se vlce na denní pořádek říšské rady (Slyšte !) A potom, pánové, mluvíte o smířli- vosti, o dělnosti říšské rady (Vý- borně!) zatím co staráte se, by v še dobré, co by smíru mohlo napomá- hati, ku projednání se ani nedostalo.

Němec Hlas Posl doktor Engel Schücker Budějovice Cheb

15 article

Ale když již mluvím o tvoření smířlivé nálady, mohl bych poukázati na řadu jiných zjevů, které jsou mi známy a jež často schválné nepropouštím do veřejnosti, abych ještě více neotravoval vzduch, který přece dýchati musíme společně. (Slyšte ! Slyste l) Snad při jiné přiležitosti se o tom rozho- vořím, ale soukromě mohu pánům podati do- klady. Nepronesu slova, abych dříve si je nebyl promyslil, a lehkovážně a leh ko- myslně nemluvím (Výborně!); nemlu- vím ani z oken ven, ba velmi často, kdyz mluvím, děje se to jen právě v zájmu věc mnohdy na škodu vlastní osobya snad na škodu vlastní strany. (Vý- borně! Potlesk.) To jest tedy celá ta věc, ale rozdílu mezi mnou a panem drem. Heroldem véru není. Pan dr. Schücker řekl dále, že prý teď s má jednati hlavně o to, aby alespoň ona část konferencí, která se již odbyla, měla nějakých praktických výsledků. Ano, pánové, to bychom si také přáli, a já očekával, že tedy alespoů ve dvou směrech, na př. ohledně užívání jazyků při úřadech samosprávných aneb ohledně změny volebního řádu, rozšíření volebního řádu (Hlas: O minoritních školách !) najdeme zde přodlohu vlády na stole. (Slyšte!) Nevím, proč se tak nestalo, naopak ale vím, že právě s vaší strany se staráte, aby zase- dání tohoto sněmu mohlo se nazý vati pouhým »geschäftsla nd- tagem«, a aby se nevyřidilo nie (Slyšte !), poněvadž se sami snad obáváte pln jasnosti veřejného mínění, že z de- baty, která by se zde vedla, by se ukázalo. jakou smířlivost jsme my osvědčili a jak vy naopak v malicherných věcech za- mezili jste shodu úplnou.

Herold doktor Schücker Hlas jítbat

16 article

Jestli pan dr. Schücker, který skonstruoval si tak snadno kontrast mezi mnou a drem. He- roldem, na druhé straně spoléhá se na nov směry v Čechách (Výborně! Veselost.) ze srdce mu gratuluji. Hlas: To chytil lososa na udici! Posl. dr. Engel: A poněvadž nejsem člověkem, který by zrovna nepřál někomu ra- dost vědomi, že snad našel kámen mudreů. nechám i jiné při tom. Ale na jedno poukáži Pánové, kteří zakládají novou stranu, měli by si právě z dnešního rokování vzíti dobré na- učení, aby věděli, kdy se něc dělat může a kdy a jak se něc dělat nemá. (Výborně! Hlas: Těm ne- uděláte reklamu ) A, odpustte, řeknu to příkladem. Jsou pří- klady, že i v dosti zlých věcech nějaké dobré jádro se najde, a nepopírám, že o leckteré my- šlénce, která na ustavujícím sjezdu nové strany pronešena byla, dá se debatovati, že mnohé jest přípustné, ano přijatelné. Ale mně to připadá tak — a nyní užiju příkladu: když jest večer a tma, jest docela moudré, když člověk chodí se svíčkou, ale ani když jest tma, nemá se se svíčkou choditi na příklad na půdu a tím méně má se s ní cho- diti do prachárny. (Výborně !) Tím o této věei končím; nechci se jí dotýkati ještě blíze.

doktor Schücker Posl Engel He Čechy

17 article

Zajímavo jest také, že p. dr. Schückér náleží k těm — a doznávám to zcela otevřeně — kteří učinili ve svém nazírání jistý pokrok. Dříve jsme neslýchali, že by s druhé strany jen jediné slovo se ozývalo o nějaké rovnoprávnosti byť i poměrné. Když se pánové cítili silnějšími ve svých poměrech a své organisaci, tenkrát — ať se na mne nehněvají, když to řeknu — prot našemu »Svůj k svému«, měli, jak se mi zdá heslo »Tvé k mémus. (Tak jest ! Výborněl Dnes již se trochu poopravili, ale — a to pravím velice opravdově — neslyšel jsem o nich, kteří přece vyhlašují se za mírumilovné, s plnou určitostí a jasností nějakého neodvo- latelného prohlášení, že stojí na základě naprosté rovnoprávno sti a rovnocennosti obou národů v Čechá ch. V tom ohledu se pánové ne vy- slovují, to opatrně zamlčují; naopak ale přece v mnohém sympatisují se stranou dopřávají jí rostoucího vlivu, ač zástupcové její s plnou zjevností prohlašují nauku o inferioritě našeho národa. A jak pak si počínají pánové v praxi ! U nás, čehos

doktor Schückér

18 article

domáhají, jsme slyšeli: ohraničení, z aří zení úplné svého vlastního hne zdelčka, kdežto již na Moravě se řekne Prosím, to jsou jiné poměry. Uznávám, že na Moravě není takového kompaktního vedle sebe žití obou národů. Leč jak je tomu na příklad ve Štyrsku? (Tak jestl. Ve Štyrsku máte velmi podobné poměry těm- které jsou v Čechách. A již jsem vám mnohokráte pověděl: Co si budeme lámati hlavy a konferencemi, se zá- kony a paragrafy — řekněte jednoduše: Chceme to, co sami dáme Slovincům ve Štyrsku, aneb. když si přejete, obrátíme to a řekneme: Dáme vám nejdříve slepě všechno, co sami poskytnet a budeme pak smlouvati klidně dál. Myslím však, že opět uslyšíme: »To je něco ji- ného.« V tom to spočívá: Vždycky jest to něco jiného, jest-li máte někde přemoc, aneb jest-li se necitíte dosti silnými! U nás skutečně se necítile dosti silnými a v tom snad spočívá nejbez- pečnější záruka i naděje, že jednání smírném budeme pokra- čovati. Vy jste — a nevyčítám vám toho — za- ložili své výpočty politické na událostech, které se v Evropě odehrály. Ale historie se nezastaví dle přání a povelu, ona jde svou železnou nohou dále kdož ví, jaká překvapení j.e ště toto století nám přine se. Než nehodlám příliš dlouho zdržovati, nebot moje celá řeč jest vlastně jen polemikou, nutně vyvolanou, poněvadž mé řeči a mé osoby bylo dotčeno. Pan dr. Schücker učinil nám ještě jednu výčitku. Nevyrozuměl jsem dobře, jestli znamená. že, pokud se nepolepšíme, nebude dále s nám jednati. Vycházelo to spíše z některého výkřiku který jsem zaslechl. Ale i tu nemohu se vy hnouti, říci vám své mínění, své plně pře svědčení.

Slovinec doktor Schücker Morava Štyrsko Čechy Evropa

19 article

Dotkli jste se státního práva a bylo řečeno, že pokud se toho nevzdáme, s námi dále mlu- viti nemínite. Přijmete zcela otevřeně naše pro hlášení: Toho skutečně se nev zdáme. neboť vůbec nemáme ani žádného práva, abychom se ho vzdali. (Výborněl Státní právo tohoto královstv jest posvátným odkazem naši ch předků, osnova jeho jest tmelen krví obyvatelstva této země. Ale myslím také, že jest velmi neodů- vodněno, když z této věci kujete si jakési heslo, pod kterým bojujete, jakýsi postrach, který šíříte mezi vlastními svými soukmenovci. Rozhovořil jsem se zde o pojmu českého státního práva; mluvili o něm ještě daleko lépe a povolanějším způsobem jiní tři z nás, pročež dnes k těm záležitostem vraceti se nebudu. Jen tolik vám řeknu a nejen vám, nýbrž i mnohým jiným, kteří tak odsuzujícím způsobem o našem státním právu se pronášejí: Poji- máme státní právo ne jako nějakou instituci středověkou, ku které bychom se chtěli vrátiti; státn právo a jeho provedení pojímáme jakožto budoucí ústavu této ze mě, jakožto záruku svobody a štěstí obou národů (Výborné!), obou kmenů a oby vatelstva veškerého. A dojde li ku konkretnímu jednán o těchto věcech: Vy se o tom pře- svědčíte, jak zbytečné, ano jak mali cherné byly vaše pohnutky — s na jen zdánlivé pohnutky — které vá vedou k onomu nepřátelskému vystu pování, jehož bohužel dnes ještě jsme svědky. Tím končím. (Výborně! Výborně

20 article Pollesk.)

Pollesk.) Zpravodaj posl. dr. Fořt: Budiž mi dovoleno abych přičinil několik poznámek ku stanovisku, jež z jedně i z druhé strany bylo průběhem debaty tak markantně konstruováno. Z jedné strany jsme sly- šeli dra. Herolda, který slovy překypujícími opráv- něnou indignací upozornil na způsob, jakým se vlád k otázce rovnoprávnosti a rovnocennosti při příleži- tosti vídeňských konferencí chovala. Na straně druhé viděli jsme, kterak zástupce našich politických a ná- rodních odpůrců způsobem vehementním odmíla oprávněné výtky se strany dra. Herolda pronesené postavil se na stanovisko, které mne ani nijak ne- překvapilo. Řekl totiž: libo-li, páni Čechové, opustte konference, my pro ně slzy neuroní me Pokud se mé osoby týče, vyhověl bych ihne přání p. dra. Schückra, neboť jsem přesvědčen, že vlastně cíl konferencí leží docela jinde, nežli v snaze o smíření a dosažení jazykové shody. Vychá- zím z názoru, že vláda dra. Körbra má docela jiné záměry na zřeteli, nežli zjednati mezi oběma národ- nostmí jazykový smír. Co se v posledním týdnu ve Vídni odehravalo, jest toliko novým vydáním oněch starých diplomatickov politi ckých kejklů, kterými se hledí k tomu -praco vati, aby otázka česká, tento hluboký problém ra kouský, přivedena byla do opětného několikaletého zbahnění Jest možno za dnešních okolností opravdu cho vati jen jiskřičku naděje, že by dojíti mohlo mez rozvaděnými národnostmi ku smíru jazykovému Možnost tato se zřetelem k tomu, co se před něko- lika měsíci událo, jest naprosto vyloučena.

doktor Fořt Herold Čecho Vídeň

21 article

Obstrukce neměla přece jiného účelu, než aby pokus o jakékoliv znemožnéní německé panství- chtivosti byl hned v zárodku zmařen. Jazyková na řízení byla pouhou záminkou velikého boje obstruko čního. V boji tom běželo o veliký zápas mez panstvíchtivostí německou a autoritou státu, kter musí na tom záležeti, aby tato panstvíchtivost ne- ničila samou strukturu státu rakouského. Tento ve- liký souboj byl vybojován porážkou státní autority. porážkou zájmů státu, zájmu dynastie. Možno t míti za to, že tytéž elementy, které se domohly tak neobyčejného vítězství, budou smířlivy a ochotny s námi vstoupiti v nějaké jednání, které by umož- nilo modus vivendi, jenž by mohl se strany našeho národa býti ratifikován? To jest naprosto nemožné. I já jsem přívrženec národního smíru česko něme- ckého; vidím v něm jedinou možnost, aby naše země politicky i hospodářsky prosperovala, ale čím více si této kýžené shody přejí, čím podstatnější podmínku v ní spatřuji pro budoucí rozvoj náš konsolidaci i velmocenské postavení celého Rakou- ska, tím hlouběji pociťuji povinnost abych zkoumal. do jaké míry jsou zde podmínky, aby shody bylo docileno a kde jsou příčiny, proč dosažení shody t není možné. Jedna z nejpřednějších překážek, vadí cích dosažení národního smíru, spočívá v té staré theorii, která tvoří podstatu veškeré politiky něme ckého národa v Rakousku, v theorii tak zv. národní državy.

Rakousko

22 article

Myslíte, že schválením stalelých křivd lze do sáhnouti nějakého smíru? Chcete-li opravdu smíru, musíte se postavili rovní k rovným, dokud trváte na své »Besitzstandtheorii«, jest nemožno, abychom mohli mluviti o nějakém udržitelném, života schop- ném dohodnutí Druhá překážka záleží v tom, že trváte vůči nám na oně naprosto nepřístupné a vzdělaného člo- věka přímo nehodné theorii o národech inferiorních a superiorních. Dokud se nevyléčite z klamu, ž německý kmen v Čechách v ohledu kulturním

Čechy

23 article

osvětovém stojí výše než kmen český, dotud není mezi námi vůbec o vyrovnání žádné řeči. Nesmíte se odvolávati na svých 40 millionů strýčků, musíte své vlastní postavení kulturní srovnávati s našíma shledáte-li, že stojíme v tom ohledu pozadu, pak máte právo odvolávati se na svou superioritu. Po- kud však toho nedokážete, jsme v plném právu. když si žádáme býti rovnocennými s vámi a napro- sto nepřistoupíme na žádný smír, který by rovno- cennosti a paritě naší činil nějakou újmu. (Výborně Výborně!) Nejdůležitější překážka konsolidování našich po- měrů spočívá však v tom, že neustále přehlížite to- tožnost sporu jazykového se sporem politickým. Pa- matujte vždy na skutečnost, že mezi sporem jazy- kovým a politickým jest úzká příčinná souvislost, že jsou to vlastně dvě stránky jedné a téže věci, že kausalní nexus mezi oběma sferami jest tak úzkýa pevný, že nějaké odloučené projednání otázky jazy- kové bez současného projednávání poměrů politických jest zhola nemožné.

24 article

Oč vlastně jedná se při sporu jazykovém ? Podle formulí, které jsou jaksi substratem jednání konfe- renčních, nejedná se o nic jiného, nežli aby čeština a s ní ovšem také celý národní element český, byla stlačena v té své odvěké vlasti na stupeň nižšía aby nadvláda němčiny a elementu německého byla loválním způsobem na novo zpevněna. Jest jisto, že opravdové, skutečné rovnoprávnosti a rovnocennosti obou jazyků v této zemi nelze dosíci jinak, nežli tím způsobem, když se celé ústrojí správní přizpů- sobí dnešnímu stavu věcí a když se podle toho úprava jazyková provede. Ale v centralisačním ústrojí státním jest princip rovného práva v Čechách zvlášt dle formule jednojazyčné zbola nedosažitelným. Z toho plyne, že náš jazykový problém není ničím jiným nežli problémem čistě politickým. Nedovedeme v Če- chách řešiti jazykový problém jinak, nežli rekon- strukcí celého politického útvaru rakouského. (Sou- hlas.) Jsem pevně přesvědčen, že Rakousko ne- dojdek uzdravení svých politických poměrů, dokud rozhodující kruhově nepřijdou k přesvědčení, že formule. do které vpraven byl ústavní život to- hoto státu r. 1867, jest nešťastnou, je st formulí nemožnou, neuskutečnitelnou, že jest to formule konsolidování a velmocen- skému postavení tohoto státu napro- sto neodpovídající.

Čechy Rakousko

25 article

Celá řada politických živlů se shoduje v pře- svědčení, že nynější centralisticka soustava jest na další dobu neudržitelnou a že třeba hledati pro ústavní poměry rakouské modus jiný. (Vý- borně! Zdá se, že naši krajané němečtí počítají s ne- dostatečnou prozíravostí vedoucích kruhů, že u nich hraje dosti velkou úlohu politika katastro- fální, jako myšlenka, se kterou ve svém nitru při svých kombinacích politických počítají. Do jaké míry jsou spekulace na katastrofu, která by německý živel přivedla k naprosté nadvládě v tomto soustátí, oprávněny, nechci rozhodovat. Myslím, že odůvod- něny nejsou, ale mohou také nadejíti okolnosti, kde snad s eventualitami takovými bude se počitat. Zdá se mi tedy, že jest povinnosti největší všech, kterým záleží na sesílení a uzdravení poměrů rakouských, aby zcela otevřeně beze všeho ohledu na levo i na pravo na vlastní tyto příčiny nemožného smíru ná- rodnostního při každé příležitosti poukázali. Pokud nezavládne v kruzích, které mají interen na udržení a zvelebení Rakouska jako velmoci, pře- svědčení, že jiná cesta k tomu není než reforma pomérů politických, aby na jedné straně všem oprávněným politickým a národním nárokům živlů slovanských bylo vyhověno a na druhé straně aby přespřílišná panstvíchtivost ně- mecká byla do příslušných mezí uvedena, de tě doby jest každý smír vyloučen; do t doby nezbývá než boj, ke kterému pan dr. Schücker opět tak nepokrytě vyzýval. (Výborně!

Schücker Rakousko

26 article

Pane dre. Schůckere, na základě vašeho svato- dušního programu, který znamená zpevnění hege- monie Němectva v tomto soustátí, se s vámi ne- smíří český národ nikdy. (Výborně! Po- tlesk.) Kdybyste nakrásně tu a tam v některých maličkostech, jako jsou minoritní školy, užívání jazyků při úřadech samosprávných a změna voleb- ního řádu, nějakého sblížení docílili, s velikým problémem boje českoněmeckého, který není jen rakouský, nýbrž středoevropský nehnete ani o jediný krůček ku předu. K rozřešení problému tohoto schází dosud první pod- mínka, jasné pochopení těch, kteři by k tomu měli býti v první řadě povoláni.

27 article

Nezbývá nám, než nésti útrapy tohoto nyněj- šího boje i dále, tak dlouho, dokud tlakem poměrů nebudou rozhodující živlové vtlačení tam, kde mají podle svého vlastního interesu býti, anebo dokud tento proces nebude snad nějakým novým histori- ckým otřesem přerušen. Z několika řečí vyznívala slova, nabádající k dosažení národního smíru i z té příčiny, poněvadž smír ten tvoří první podklad k uzdravení našich po- měrů hospodářských. Mám za to, že poměry politi- cké nelze od složení hospodářského nikterak odlou- čiti. (Výborně!) Řečník končí slovy: Jsem přesvědčen, kdyby i byla pravda, že dosažení nějakého pro nás poli- ticky i jazykově nepřijatelného smíru by mělo v ohledu hospodářském učiněné eldorádo v zápětí, quod nego, český národ tak hluboce jest proniknut potřebou samobytnosti a svéprávnosti v této odvěké své vlasti, že by ani takový, hospodářsky snad pro- spěšný smír nepřijal ve vědomí, že smí ten jest novým zpevněním a sesílením odvěkých jeho okovů. (Výborně!) Velká pravda spočívá ve známých slovech našich před- chůdců: »Raději žalář a okovy, nežli volnost otrokal« V souhlasu těchto slov pravím dále: »Raději další protivenství, další oběti v boji hospodářském, nežli aby národ český postaven byl něja- kým shnilým smírem na stupeň infe- riorního plemene v této své odvěke vlasti!« (Výborně! Výborně ! Hlučný potlesk.) Návrh komise rozpočtové se schvaluje.

28 article

Po vykonané volbě jednoho člena výboru ná- rodohospodářského přikročuje nejvyšší zemský maršálek pro pokročilou dobu k ukončení schůze. Posl. Hyrž a soudr. podávají dva dotazya sice na místodržitele i nejv. zemského maršálka ve příčině zvelebení lnářství. Posl. Hájek a soudr. podávají dotaz na místodržitele ve příčině upravení přesného poměru mezi lékárníky a droguisty. Příští schůze ve čtvrtek dne 5. dubna o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jsou prvá čtení návrhů posl. Ant. Steinera (Kadaň) a soudr. v příčině povolení státní pomoci rolníkům v Rudohoří, posl. MUDra. Václava Šamánka a soudr. na zavedeni ruského jazyka jako povinného předmětu na veške- rých školách středních s vyučovacím jazykem če- ským, a posl. Jana Jaroše, Niklfelda, Hyrše a soudr. na změnu branného zákona a volba jed- noho člena komise živnostenské a výboru legiti- mačního z celého sněmu. Schůze skončena o 2. hod 45 min. odpol. Rolnický odbor poslanců sněmovních má schůzi dnes ve středu dne 4. dubna o 10. hod. do- polední v místnosti klubovní v sněmovní budově.

Posl Hájek Steiner Mudra Šamánek Jaroš Niklfeld Hyrš Kadaň Rudohoří

29 article Sněmovní komise.

Sněmovní komise. Komise pro záležitosti zemědělské. Ve včerejší schůzi přikázány byly: Návrh ve příčině čeledních řádů posl. dru. Dykovi, návrh v příčině zákona honebního posl. dru. Dykovi, návrh v pří- čině zrušení daně pozemkové posl. Horákovi, návrh v příčině odepsání pozemkové daně z nevyvlastně- ných pozemků posl. Hyršovi, petice v příčině hospo- dářských společenstev hr. Chotkovi, v příčině lnář- ství posl. Hyršovi, v příčině zákona o myslivosti dru. Dykovi, Posl. Horák chtěl podávat zprávu příčině obilních skladišť, ale posl. Richter žádá. aby se o tom předmětu zavedla předem širší debata. za kterýmž účelem navrhuje, aby se projednání po- nechalo do schůze příští, což se přijímá. Hr. Chotek referuje o zprávě zemského výboru v příčině upra- vení služného učitelstva na hospodářských školách, Posl. Teklý vzhledem k tomu, že jest zpráva ve-

Dykův Hyrš Chotek Posl Richter Hradec