ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5762d090-669b-11dc-8f13-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 70, place 13, org 3, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
4. dubna 1900.
4 masthead
Císlo 9a
5 article
Fosí. Nietsehe omlouvá vvou nepřliomnosln- delší dobu churavostí, i skládá členství v komisích živnostenské a legitimační, do nichž byl zvolen ce- lým sněmem. Doplňovací volba do těchto komisí vy koná se z plena ve příští schůzi. Přechází se k jednacímu pořadu. Prvním přodmětem jeho jest druhé čten zprávy komise rozpočtové o zpráv zemského výboru v příčině dalšího prozatímního ustanovení zemské při- rážky proměsíe duben, květen a červen roku 1900. Návrh zní: Slavný sněme, račiž se usnést K dalšímu zapravení vydání zemských v měsícíl dubnu, květnu a červnu roku 1900 povoluje se při- rážka zemská prozatímně s výhradou dodatného de- finitivního ustanovení v míře schválené na rok 1899 totiž 55 haléřů z každé koruny přímých daní v krá- lovství českém předepsaných, vyjímaje osobní daně z příjmů. Zpravodaj posl. dr. Fořt Slavný sněme ! B z prostředně před novým rokem v kratičkém dvouden ním zasedání usnesl se sl. sněm k návrhu zemského výboru, aby na dobu tříměsíční povoleno bylo provi sorní vybírání přirážek zemských. Toto tříměsíční provisorium vypršelo koncem měsíce března, tak že dnes, dne 3. dubna, po stránce formálního- práva po strádá finanční hospodářství zemské vlastně veške- rého legálního podkla du.
doktor Fořt
6 article
Vůči tomu bylo arciť pochopitelno, že zemský výbor hned na počátku nynějšího za sedání předložio novou osnovů, po případě nový návrh, kterýmž tří- měsíční toto provisorium má býti prodlouženo n dobu dalších tří měsíci Zpráva zemského výboru odkázána byla komi rozpočtové, která hned v první svév ustavující schůzi ji vzala v úvahu a z příčinna snadě jsoucích ne- může jinak, než doporučiti slav. sněmu, aby návrh zemského výboru jednohlasně přijal. vři příležitosti té považovala však rozpočtová komise za svou povinnost se vším důra zem poukázati ke dvěma závažným okolno stem. Komise rozpočtová ohradila s proti tomu, aby povolování rozpočto- vých provisorit, opozděné vyřizování zemských rozpočtů, které z důvodů mimořádných snad možno výminečně tu a tam připustiti, stalo se něja kým právním zvykem. V průběhu nynějš periody legislativně ještě ani jednou nebr zemský rozpočet v čas vyřízen. Po 4 leta, co mám čest býti zpravodajem rozpočtové komise, byla zpráv komise rozpočtové, týkající se rozpočtu na rok 1896, hotova leprve 6. února 1896; zpráva komise rozpoč tové o rozpočtu zemském na rok 1897 byla hotov teprve 26. února 1897, za rok 1898 dne 24. únor r. 1898 a za rok loňský byla předložena zpráva tato sněmu teprve 5. května r. 1899.
7 article
Letos, pánové, se vzhledem k nynější situac před květnem asi také sotva vyřízení zemského roz počtu dočkáme. Vůči tomu jest na jevě, že půjdou- věci tyto způsobem dosavadním dále, pak ro zpo tové právo slavného tohoto sněm stane se naprosto illusorním. (Tak jest A jestli tu a tam jest opravdová snaha, aby v tomt směru byl význam sněmu království českého sní žen, pak li i v tomto směru má býti pracováno jest úplně oprávněno, jestli při každe příležitosti z naší strany proti tom se ozve rázný odpor. (Výborně! Výborně !) Nejedná se jen o to, aby byl rozpočet v č zemskému sněmu přediožen k projednání, nýbrž záleží též na tom, aby doba k jeho projednání po- třebná byla v přiměřené míře poskytnuta. Co se v průběhu poslední doby stalo, neodpo- vídá naprosto skutečné potřebě a již nyní, v době, kdy stojíme na počátku ny- nější sněmovní činnosti, kolportuje se zpráva, že 5. května má býti činnost naš u končena. (Hlučný odpor. HIlasy: Oho? Jest pochopitelno, že zvěst tato i v rozpočtov komisi se s kutečnou indignací byla při- jata. Mám za to, že komise jedná ve smyslu své po- vinnosti, když i v této příčině konstatovala s dů- razem, že jest naprosto nepřípustno aby se sněmu království českého ne poskytovala taková míra časová, ktero jest úvahám o rozpočtu a k jeho vyři- zení nezbytně třeba.
8 article
Řečník žádá proto, aby sněm jednohlasně při- stoupil na návrh výboru zemského. (Pochvala.) Nejv. maršálek zemský: K slovu při- hlásil se rector magnificus německé university dr Holzinger. (Němečtí poslanci hrnou se všichn k lavicím velkostatkářským, v jejichž první řadě sedí virilisté.) Recfor magn. dr. Holzinger praví, že žádal o slovo nikoli, by prohlásil, že hlasovati bude pr návrh zemského výboru, nýbrž aby promluvil o záleži- tosti, která jen mimořádně tkví mu v srdci, kter však pro Prahu má mimořádnou důležitost. Poslane Březnovský v předešlé schůzi učinil zmínku o ně- meckých buršácích, ale není naprosto pravda, c dle zpráv časopisů o nich řekl. Pravil, že denně viděti je v pražských ulicích opilé. Posl dr. Reiniger. Nestydatá urážka! Posl. red. Anýž: Je to pravda, vždy jest to úřadně zjištěno před soude m (Hluk mezi Němci.) Posl. Zdenko Schäicker: Nebyli jste stu denty a nemůžete to věděti. (Velký hluk.) Nejvyššt maršálek zemský několikráte zvoní.) Rector dr. Holzinger (pokračuje): Jestto jediná věc z řeči (?) posl. Březnovského, o kterés zmiňuji, ve příčině ostatních vyčkám, co o nich řekne místodržitel v Čechách v odpo- vědi na interpellaci. Přes tuto věc, že v- děti něměcké buršáky v ulicích denně opilé, nemoh přejíti mičením (Pochvala u Němců.) a jako reclon německé university musím se proti tomu ihne ohraditi. Posl. red. Anýž: Tím se to nenapraví Rektor dr. Holzinger: Tvrzení toto odmítán obvyklým naším klidným způsobem, ale s veškerou rozhodností. (Pochvala u německých poslanců). Vi- dím, pánové, že jste má slova provázeli souhlasem Hlučné hlasy: To je nesmysll Posl. dr. Pippich: Jest to německá vypí navost!
Holzinger doktor Reiniger Posl Anýž Němec Zdenko Schäicker Rektor Pippich Praha Čechy
9 article
Posl. dr. Brzorád: Jest, to směšné Posl. Hořica: Jest to velikášství! (Němci vo- lají: Ticho! Ticho! — Hluk.) Rektor dr. Holzinger: Radil bych pánům s druhý strany Posl. Anýž: Děkujeme Rektor dr. Holzinger! .. . by svobodný živoh na německé universitě pokud možno chránili. (Sou- hlas u německých poslancň.) Musíte uvážiti, že tak Češi maji zde universitu, která založena jest na těchže zásadách, jako německá. Česká universit není, nač snad všichni páni nepomyslili, ničímji ným, nežli německou s vyučovací řečí českou. (Vše obecný bouřlivý posměch u českých poslanců. Po- chvala na straně německé. Hluk ve sněmovně.) Nejvyšši maršálek zemský snaží s zjednati klid zvonkem. (Trvalý hluk a různé v křiky.) Rektor dr. Holzinger uvádí, že v Anglii a v Francii mají princip universit od německých od chylný a že princip těchto má též česká universita Češí neutvořili žádný princip university (Posměch na českých lavicích.) a kdyby chtěli se říditi vzory ruskými, budou míti zařízení university opěti ně mecké. (Souhlas u Němců.) Německé university vynikají také řadou práv studujících a řadou velkých svobo Posl. red. Anýž: Budou střileti na ulici, to je svobodal Rektor dr. Holzinger: Musíme dbáti, by svo- body tyto byly zachovány; budou-li utlučeny svo body Němců a německých studentů, Češi si jich ne- udrží, neboť přijdou na řadu hned po Němcích. Posl. zed. Anýž: Vy jste k tomu jedině po voláni, to se rozumii Rektor dr. Holzlnger: To jsem vám chte dáti na uváženou při tomto vskutku malicherněm podnětu. (Pochvala a potiesk u německých poslaneů kteří s Wolfem v čele potřásají řečníku rukou.)
Posl doktor Brzorád Němec Rektor Holzinger Radil pán Čech Holzlnger Wolf Anglie Francie
10 article
Poslanec dr. Herold: Slavný sněme! Mysllm, že mně každý uvěří že návrh rozpočtové komise sám by mně byl ne- zavdal příčiny, abych se ujal slova. Mohla bys zajisté při té příležitosti rozvinouti celá otázka zemských financí, mohlo by se poukázati, jak smutné jest v nynějším okamžiku naše hospo- dářství, ale ponecháváme to s důvěrou rozpočto- vému výboru, sám chci jenom se o tom zmínit. než přikročím k pravému obsahu své řeči, proto. abych přece na to poukázal, že tento sl. sněm podle mého nejhlubšího přesvědčení m u s í uči- niti nějaké rozhodnuti, aby příjmy zemské byly rozmnoženy. Myslím, že tak učiniti musí. poněvadž výkřik bolesti, výkřik nouze a strádání z kruhů učitel ských, který na sněm doléhá, ne- může býti již na dále odbýván o- kazy na nedostatky zemských fi nanci, nýbrž ze se musí hled at snergieké prostredky k nlápr a vě.
doktor Herold
11 article
(V ýborně ! Ještě letos Od pochodu svých myslének byl jsom ale vlastně sveden řečí, kterou jsme slyšeli před chvilI. Pan rektor magnificus německé university pravil, že se ujal slova při záležitosti, která prý jest »geringíügi gs. (Veselost), která jest malicherná a zdá se, že to býlo je din pravdivé slovo, které vyšlo z je b úst, neboť malicherněji o té zále- žitostí nemluvil nikdo, než jak to učinil rektor magnificu s. (Výborně Poslanec Brzorád: Učinil se směšným ten pán. (Hlasy : Arrogance j Poslanec dr. Herold: Jest to velice smulné že z kruhů jistých citů a jistých, názorů, ve kterých se po dlouhou dobu pohyboval, přijde sem do sněmu království českého člověk a před- náší všechny ty imaginární fanto my které má ve své hlavě a že při tom zapomen že nemá před sebou studující ně- mecké university, nýbrž poslance kteří znají historii této země, kteří znají kulturní její význam a kteří o tom více vědí, jak probíhala historie pra ž s k university než její rektor magni- ficus. (Pochyala. Hlučné hlasy: Výborně Dlouhotrvající potlesk. Různě projevy na galerii. Nejvyšší maršálek zemský (zvoní) Račte odpustit, že přerušuji, ale vyzývám o nejrozhodněji galerii, aby se zdržela všech pro- jevů souhlasu a nesouhlasu.
Brzorád doktor Herold
12 article
Poslanec dr. Herold: Rektor magnifieu řekl, že pražská universita, česká i německá,je typem německé university. Pánové, nechci an příliš odpírati tomu, že u nás v Rakouskus všechno zřizuje podle eizích typů a že se pra- videlně u nás nie lepšího neví, než to, co jest v Německu. Ale obratte se poněkud ke zkou- mání historickému a porovnejte dějiny s uím. co zde povidal rektor magnificus ně- mecké university pražské. Pražská universita byla z al - žena králem českým pro český ná- rod a byla typem pro university ně- mecké, které teprve podle ní se za- kládaly. (Výborně! Tak jest !) To jest hi sto- rická pravda a to, co pan rektor magni- ficus řekl, jest, nejmírněji řečeno, historick omyl. Hlasy: To jest lež ! (Nepokoj.) Posl. dr. Herold: Nepravíme, že vaše universita zdejší jest česká universita s něme- ckým jazykem vyučovacím, ačkoliv podle svého původu ničím jiným nebyla; podnes v sami se tím chlubíte a nazýváte ji universitou Karlo Ferdinandovou, která byla uni- versitou č esko u. Jestli chcete říci, že se ne- přednášelo česky, ano; ale ono se na ní ne- přednášelo ani německy. (Souhlas.) Posl. Adámek: Latinsky Posl. dr. Herold: Ale jaký duch tam vládl, jací muži to byli, kteří n této universitě přednášeli, kdož při ní vědecky činni byli, o tom historie dosti nás poučuje, To nebyli učenci rázu, ja- kého jest panrektor magnifieus, nýbrž synové domácí, kteří universitu přivedli k výši i k rozkvětu.
doktor Herold Rektor Posl Ferdinandová Adámek Německo pražský univerzita
13 article
Nebylo věru zapotřebí, když již pan rekto magnifieus podle své povinnosti uznal za dobré. ubezpečiti nás— a v tom ohledu mu věřím — že ne všichni kuléroví studenti vystupují opil na ulicích, nebylo zapotřebí a nebylo jeho po- vinností, a tím méně jeho právem a ne- bylo to university pražské důstoj- no, aby při té příležitosti útočil na českou vědu, na českou universitu a če- ské poslance. (Výborně] Výborně ! Hlučný potlesk.) Jestli nám pravil, abychom nedotýkali se svobody pražského vysokého učení, nechť zapa- matuje si, že my jsme to byli, kteří jsme s v - bodu vysokého učení a vyučován vůbec měli vždycky na zřeteli, ž my nikdy nepodali ruky svék tomu, abychom svobodu vyučo- vání ome zovali Ale, pánové, nereklamujte svobodu vyučo- vání a volnost pouze pro pražskou univer- situ; ohlédněte se také poněkud po na ši ch českých menšinových školách, které mají té volnosti mnohem více zapotřebí, než pražská něme- cká universita, která v té svobodě jes zajisté dostatek chráněna. (Výborně Hlučná pochvala na českých lavicích.) Hlasy u německych poslanců: Jakt sduvisí spolu? (Nepokoj. Posl. Herold: Kdo ví, jak Ně m sami za souhlasu německého ča- sopisectva potlačovali, stíhali persekutovali české students ty na pražské universitě, ten se ne- může opovážiti, by nám činil výtky že svobodu vynčování na universitách omezujeme. Řeknu-li ještě, že s voboda a nevá- zaně uličnictví jsou věci různé, řek- jsem již všechno. (Výborně. Dlouhotrvajíe potlesk.) Vidíte, jak věc dosti nepatrná v této sně- movně zavdá příčinu k ostré debatě. (Hlas : jest vinna ta vyzývavá arrog a n c e.
Al Posl Herold Hlas vysoký učený c e
14 article
Proto, a jedině proto, že mnozí páni členové tohoto sl. sněmu, jsouce členy zastupitelstva cel země a obou národnosti bez rozdllu, nem aj smyslu a nemají citu a nemaji tak zdání o celěm historickém vývinu aže pohlížejí na tuto zemi jako n nějakou kolonii německou , (Hlasy Pruskou!), kde všechno ostatně není nie jiného, než iakási haluz větve slovanské, ktere sbírá drobty s německého stolu, jest zde třeb věc postaviti v pravé světlo. My jsme zajisté vděčni všem národům kul- turním za vše, co oni v oboru kultury podali ale nemyslete, že vy všude a ve v šem jedině jste byli našimi učiteli My jsme rádi od Němců, ale i od Francouzů. Angličanů a jiných kulturních národů přijali co bylo dobré, co bylo vznešené a kulturně správné, ale byli-li jste učiteli našeho národa bylo to za cenu dřívějšího přeru- šení celého našeho kulturního zi vota a naší kulturní samostat- nosti. (Výborně ! Hlučný souhlas.) A byli- jste našimi učiteli, za takový ch. o koi- ností, jak teď se na vaší straně vytvářejí. našimi učiteli již nebudete a ne- smite býti našimi učiteli, neb o to, čemu byste nás nyní vyučov ai a co bylo právě ústy rektora mag- nifika tak brutálním a hrubým způsobem (Hlučný souhlas na českých la- víeích.) hlásáno, jako býchom my byli n- rodností inferiorní, tomu se od vás učiti nebudeme; my vám ukážeme, že stojíme kulturně výše než-li vy. (Vý. borně! Výborně! »Ta impertinence !«) Takovými hrubými slovy se podobná věc ne- o dbudo. Taková slova jsou však signaturou celého smýšlenl, které o nás mále, a já bých se neobíral takovou hloupostí, jakto rektor magnifikus nazval, kdyby to ne- svědčilo o úpadku veškerého loyál ního vztahu vás k nám. (Nepokoj. Odpoe u německých poslancn.) Posl. dr. Schreiner: Rána dopadla.
Němec Francouz Angličan Posl doktor Schreiner
15 article
Hlasy: Furor teutonicůs Posl. dr. Herold. My věru jsme již v t kové době, že si musíme snad zoufati, že z poměrů, ve kterých se nalezáme, nelze na- lezti nijakého šťastného východiště. Ti páhove z české i německé strany, kteří jsou schopn klidného uvažování, ti všichni . .. (Hluk na německých lavicích. Hlas: Ticho ! Nechto h mluvit! To jest známka kultury 1). . . . musí eititi, že jest to jako olovo, které na našich rukách leží a že tyto poměry jso u již ne- snesitelné a záhubné v ohledu ho- spodářském. Vidíme, že hospodářství finanční nalezá se v království českém na ostr a na hranici samotné propasti, že spolu- bytí obou národností, které by zajiste neměly se (akto potýkati, nýbrž na čestném poli práce a kultury spolu zápoliti, s e stáv nemožným a že všechny ty po- měry, jež je podminují, jsou téměr na hlav postaveny. My nevidíme, nijaké cesty, jak ze všeho toho se dostati ven. Není to nie nového. Ať pohlížíte na poli- tické poměry, jak chcete, dobře víte, že příčinou veškerých těchto nesrovnalostí a veškerého toho. abych řekl, vzájemného rušení je d no tlivých sil a povlovného vyčer- pávání sil jest nešťastná entrali- sační politika, která z Vídně o de dávna byla zahájena a která to h dovedla, že zbavila tuto zemi ve škerých její práv a dovedla toho brutálním, násliným způsobem ob národnosti tohoto království na vzá- jem rozeštvati, takže není již možne mezi námi najíti nějaké pouto, které by mohlo nás opět spojiti.
Posl doktor Herold Vídeň
16 article
Často se praví, že ten nebo onen náro stojí poněkud výše nad národem jiným! Př- pouštím, že možno, že ten nebo onen národ má větší nebo menší moc fysickou nebo kul- turní a že se snaží oné faktické moci zjednaii platnosti, ale aby před zákonem o b národy v této zemi postaveny byly na roveň, jest tak jednoduchá zá- sada a tak způsobilá, že nelz očekávati, že by mohla nale zt někde odporu. Proč nelze tuto jednoduchou zásadu ko- nečně vtěliti v praktický živo t?. Proto. že po dlouhou dobu výkladem trvajících zákonů. falešnými volebnlmi řády a růz nými jinými způsoby se naddržuj jedné národnosti proti druhé, že jedne národnost se vychovávala v tom domnění,ž jest povolána býti nad druhou ná- rodnosti vládnoucí a té druhé se vště- povalo, že má té první býti poslušna. Když pak se ve světlém okamžíku o tom jedná. aby věci tyto se vyrovnaly, když o tom se jedná. jakými prostředky dosáhneme, abychom mohl smír a narovnání mezi oběma národnostmi do- eiliti, jest to velmi těžkým pro obě zastoupené strany, neboť ke smíru přistupují obě nestejn vyzbrojené, nestejně nadány, tak že smír mezi nimi není možný. Každý smír předpokládá kompromis a když jedna stran nemá tolik, aby z toho druhé ještě mohla něco poskytnouti, aby něco mohla sleviti, aby tuto druhou stranu uspokojila a ta druhá prohlašuje, že bez takových koncessí na smír nemůže při- stoupiti, pak zajisté smíru v elmi těžko lze docIliti.
17 article
Ale konečně by i přes to snad bylo možno jednati; avšak způsob, jakým poslední dobou smír ve Vídni byl zahájen, z toho já — a ne- ehci býti falešným prorokem — v ý ch o dišt k docilení nějaké shody mezi oběm národnostmi spatřovati nemo hu Ten způsob, kterým smír byl zahájen uím, ž na vaši žádost 17. října m. r. vzata nám byla poslední součástka rovnopráv- hosti, jež nám konečně byla poskytnuta, te způsob jest takový, že nemůže býti žádnou zárukou za zabezpečení toho to smíru. Není mým zvykem vypočítávati, co která strana udělala, když nejsem k tomu provokován. a odsuzovati způsob, jakým jste se postavili poli- ticky a takticky proti jazykovým nařízeními pro mne jest rozhodným faktem, že v lá d nynější a vláda předchozí po 17. říjnu neviděla zádného jiného prostřed ku k vyjití z toho bludiště, ve kterém dnes vězl celá říše, jakož i naše země, než s vo l at konference obou národno s ti. Již to jest cesta, po mém názoru, pochy- bená. Není pochybená proto, že by theore- ticky nemohla býti správnou a theoreticky ne- mohla býti možnou, ale jest to vyšlapa ná pěšinka, která již několikráte byla zahájena není to žádná myšlenka nová, která by skutečně vésti k enli. a mohla uim více jestt
Vídeň
18 article
costa pochybená, poněvadž, když již vláda tuto cestu chtěla nastoupiti, především musí be zřejmo, že vláda má nějaký konkretní plán, že má nějaký konkretní cíl před rukama a že sku- tečně má úmysl, dílo míru fedrovati a pod- porovati. Nebyla to, jak tu a tam slyšeti, s naš strany žádná slabost, že jsme se těchto konfe rencí zúčastnili. To jest výtka nesprávná. Mí jsme věru nevstoupili do této konference z ně- jaké slabosti, nýbrž z toho pevného rozhodnutí. že za všech okolností práv našeho jazvka bu- deme se domáhati, majíce při tom na zřeteli možné docílení pokoje a míru. Ale jak se za- chovala vláda v tčchto konferencsch ? Ona nechala 3 neděle účastníky konferencí s. české a německé strany se raditi a raditi, a teprv. když již se měly rozcházeti, přišla, aby zaujal stanovisko v tě nejrozhodnější otázce, toliž jazy- kově. Než, pánové, můžeme říci, ze vláda Kor- brova zaujala v té věci nějaké, stanovisko Toho vláda KSrbrova neučinila Ona neudělala nic více, než trochu jemnějším způsobem to, co nebožuík hr. Taaffe odpovědel na interpellaci tohoto sněmu, kterou se dománal upravení práv jazykových. Hrabě Taaffe poukázal interpellanty, n sbírku jazykových nařízení v — K a sereru.
Taaff
19 article
Dnešní vláda nebyla tak neslušná, neuči- nila to v té formě, ale ona sestavila sbírku všech možných a differentních způsobů, jak by mohla nebo nemohla jazyková otázka býti řešena, aniž by byla řekla, smýšlí-li ona sama tak či onak. A nyní myslí dr. Körber, že když hodil členům konference snůšku všelikých mož- ných i nemožných projektu, že ž udou míti zase na půl roku co dělat, že budou tiši a on že bude vládnouti dále, ale v tom ohledu, myslím, že se vláda dra. Körbra veli ce zmýlila. Jak já znám smýslení českého lidu a českých poslanců, mám za to, že my při nej- větší ochotě, jednat se zástupci německého ná- roda o podinfnkách smíru, tuto nedůá to- nou komedii vlády dra. Kör br s sebou déle hrát nedáme. My mu- síme žádat od něho pevné roz ho d n u ti, jaké stanovisko zaujímná vůči o tlá z co ná- rodni a jazykové v této zemi, a to nežád me jen v našem zájmu, to žádá interes monarchie, interes této země, i zájem práva.
doktor Körber
20 article
Nemůžeme se spokojiti s tím, aby vláda řekla, že jest konečně pro zavedení juzyka če- ského ve vnítřním úřaďování: »když to pod- misuje mir v Čechách«. Pravíme beze všeho, že to mír v Čechách podmiňuje a také Némci ríkají, ze to tento mír podminuje, kdyz se jim dá něco jiného- Pánově, to není žádná politika, postaviti dvě politické strany proti sobě, aby se dohodly v jisté otzce, a učiniti to na něčem závislým. o čem se již předem vl, že toho nelze do- eilitil a pak číci, že se něco udělá, když tato podminka se splní Pan dr. Körber jednal tedy cum reserva- tione mentali, poněvadž již předem věděl, že podmínka nenastane. Ale my musíme žádat. aby v této aktuální otázce revindikace češtiny ve vnitřním úřadování vláda zaujala stanovisko rozhodné, přesné a jasné. Nežádáme od nynější vlády, aby řekla, že zaujímá stano- visko laše. To jest věc vlády, jestli zaujímá naše stanovisko nebo ne, ale chceme, aby za- ujala vůbec nějaké stanovisko, aby bylo v ná- rodu českém jasno, aby věděl, má-li připustiti, aby tato vláda i na dále v této říši vládla.
doktor Körber Čechy
21 article
V tom jest dnešní situace politi- cká. O čem se čeští delegáti s německými dohodli, jsou věci, které náleží do kompetence tohoto sněmu a které bychom při dobré vůli kdykoliv na tomto sněmu v jednání pojat mohli. O to v této věcí se nejedná; tu jdeo důležité stanovisko, jak vláda principiálně na- zírá na otázku jazykovou v tomto královstyI. Vláda se nevyslovila nijak, předložila, jak známo, statistický materiál, který ale nebyl ještě žádnou vládní osnovou o upra- vení národnostních okresů. Víte, že z tohoto statistického materiálu, který nebyl předmětem rokování na konferenci, nášim členům konfe- rence činěny byly veliké výčitky, jako by byli svolili již k nějaké parcelaci českéhio království K takovým výčitkám nemá však nik d práva, komu se jedná o pravdu. Tady se mísí dva pojmy neslučitelné Jsou to všechno věci druhého řádu, jak upraví se ten neb onen okres v konkretním případě. poněvadž by to zajisté mohlo býti na újmu naší, ale také snad na újmu Němců. To je ale, jak praveno, otázka podružná my však musíme hleděli přísně k základnín bodům. Jednak, aby jednota země, jed- not správy v této zemi bezvými nečně byla zachována, od čehož my nikterak upustiti nemůžeme. Tato otázka musí býti především vyřízen než se přikročí k řešení dalšímu. Druhý bod základní jest, aby oba jazyky zemske — oba jazyky jsou zemské, třebas by liberecký magistrát řekl, že český jazyk v L- berci není jazykem zemským — v celém království byly rovnoprávné.
Němec
22 article
Nemůže to býti předmětem nějakého jed- nání, neboť jest to již stávajícím platným záko- nem na jisto postaveno a v tom my nemůžeme připustiti žádného zhoršenI. Jak se t upraví v jednotlivostech, jest jiná věc- Třotí bod, jejž třeba míti na zřeteli, jest sjednání spořádaného právního zá- kladu pro upravení poměrů jedno- tlivých národností. Stále se mfuvío porcentuálním tomto poměru, ale my nemám žádného statistického materiálu v tom ohledu po ruce. Neboť na falešném základě brutál- ního, násilím prováděného sčí- tání lidu nelze řešiti národno stní otázku v této říši. Máme-li v té věei néco podniknouti, musíme předem věděti, jak počelně jest kde zastoupena národnost česká jak německá a jest přodevším povinností vlády. aby se o to zasadila, by při příštím se- čítání lidu objektivně na jisto pa- staveno bylo, kolik obyvatelstva každé národnosti näle ží. To jsou tři kardinální body, o které se jedná. Co po nich přijde, může býti předmě- tem loyálního, objektivního jednání a smlouvání mezi oběma stranami. Avšak onv tři kardinalní věci musí tu býti a musí státi mi m diskussi, poněvadž kdybychom jinak jednali, byla by to s naší strany politická zbabělost, kterou bychom vlastní česť a své přesvědčení ponížili. Na takový kompromis my nepri- stoupíme a povedeme, nepůjde-li to jinak, jako jsme to činili až dosud, boj, boj s dů- věrou, že jej vybojujeme.
23 article
Nespoléhejte příliš na to, že v těchto dnech sešlo se několik lidí z království českého z na- šeho národa, kteří snad tu i tam uradili se o věcech vám příjemných. Nerad pronáším kritiku o tom, čeho jsem sám neslyšel a tak v této věci musím spolehnout na to, co o tom stálo ve vašich listech, zejmena v časopisu » Bo- hemia«. (Hlas: »Bohemie«, toť list českých re- alistů!« Slyšte l) V Rakouskul jest každému volno, aby, kdyz pan farář proti tomu nic nenamítá, při křtu s dal jméno jaké chce. Ale to vám říkám na- před, že co ti páni v sobotu a v neděli ukuch- üli, český národ nikdy neschválí že jméno, které si tato strana přiložila, toti jméno českě lidové strany, jí česky národ níkdy nedá a že jí český ná- rod již to pravě jméno přiloží. Na to se tedy nespolehejte, že jest to nějaké m- nění českého národa. Jsou to theoretickě zásady mnohých lidí, kteři mysli, že když po- řáde a pořáde hledají něco nověho, konečně našli to pravé. Jestliže se však něco takového objevilo ve středu našeho národa, jestliže se nalezli mnozí, kteří buď ze zaslepenosti, bud v theoretickém omylu nastupují cestý jině, pak to bude míti pro nás ten příznivý následek, že dojdeme poznání, že nesmíme k tomu př- blížet nečinně, a že přijde opět. v našem ná. rodě chvíle, kdy zavane ostrý vitr, který ji několik stran a vlád v Cislajtanii šmetl. (vý- borně!)
Hlas slyšet l Bohemia
24 article
Těmito několika slovy chtěl jsem nazna- čiti, jak pohlížíme na svůj poměr k vládě, mohu k tomu dodati, že nepochybuji o tom, ze jestli během tohoto zasedání vláda neodhodlá se označiti své politické postaven naproti našemu národu, poslanci naši na říšské radě pak budou míti nap řed jiz určitou maršrutu, ze které je žádný slib, žádně lichocení nesveďe. (Vý- borně ! Souhlas.) Řeknu to i naproti kollegům našim na- meckým, kteří si přejí smír v Čechách, poněvadž vláda na ně se vymlouvá, že ničeho nečiní, že i oni ještě této chvíle, kdy za tak těžkých poměrů naši poslanci odhodlali se sednout ke konferenčnímu stolu, neměli by tuto dobrou vůli mařiti intrikami, poněvadž okamžik takový v českém národě po jeho zmaření sotva se bude opakovat. Budete pak volat a my budeme Posl. dr. Sehreiner: Nikdy! Míy máme přijíti k vám prosit Posl. dr. Herold: Vy k nám budele volat, poněvadž s námi budete musiti žltia vito, že se udolat nedáme. (Posl.
Posl doktor Sehreiner Herold Čechy
25 article
Peschka: Ano, ovšem l Měl bych skončiti několika slovy o do- mácích našich poměrech a zmíniti se zejmena o výtkách, že jsme upustili od starého českého programu, českého státního práva. Nebudu se obírati státním právem způsobem, tak ducha- plným, elegantním a vznešeným, jako to učini dr. Gross v poslední schůzi, kde všechny banál- nosti starých »Kladderadatschů« opět ohrál. Což pak okolnost, že my hájíme státní právo této země, že hájíme její samostatnost, jest nějakou výtkou pro nás? Hledejte po celém světě národ, který by nebyl nadšen pro samostatnost a vlastní správu své země! Vy, kteří dnes s nadšeným srdcem pozorujete boj Burů za samostatnost jejich země, nejméně máte příčiny činiti výčitky nám, kteří trpíme a úpime pod centralismem vídeňským tak, že kdybychom neměli svěho histo- rického práva, musíli bychom si ho vydupati, poněvadž jest nevyhnutelné zapotřebí, aby země naše byla neodvisláa sebe sama mohla spravova ti To není nic proti Němcům. Jestliže. se někdy mezi námi stane dohodnuti na principech opravdové rovnosti a rovnoprávnosti, mám za to, že i německý národ dospěje k poznání, že jakási samostatnost této ze mě je nezbytna. Posl. Bohaty: My jsme Rakušané, ni- mečtí Rakušané a chceme jimi zůstati.
Peschek doktor Gross Němec Posl Rakušan
26 article
Posl. dr. Herold: Jestli p. Bohaty pro- hlašuje, že jest Rakušanem a že jím chce zů- stati, věřím mu to a toto jeho přesvědčení clím, ale myslím, že na příklad Němci štyrští a tyrolst jsou také Rakušany a také Němci a přece s hrdostí se k tomu hlásí, že jsou obyvateli Štyrska nebo Tyrolska a mám za to, že naši krajané němečtí nemají pražádné příčiny styděti se za to, že jsou příslušníky tohoto čes kého království. (Výborně! Výborně! Hlučný souhlas.) Posl. Bohaty: Nechceme však býti zádn němečtí Čechové. Posl. dr. Herold: Že nechcete býti Čechy. rád věřím. To my ale také nechceme, právě tak jako nechceme, abychom my byli českými Němei. Chceme, abychom měli pinou ga- raneii, že každý Čech může v Če chách zůstati Čechem a nechceme n- kterak naše německé krajany počeštiti, nýbrž žádáme, aby naše národnost sthla pod pinou ochranou tak, jako stojí národnost vaše. Či- ním-li o tom zmínku, děje se to proto, že mám přesvědčení, že mohu před celým národem svou clí zaručiti, že není pravda, že by po- slanci národa českého jakýmko- liv způsobem chtěli opustiti stá- toprávní program. Oni naopak při něm stojí a trvají. Spoleháme ve všem na tom, že politikr jest boj, který se musí pře- dem vésti dle poměrů, jaké jsou. Bylo by šl- lenstvím, kdyby chtěl někdo přeskočiti zedi metry vysokou, když nemá žebříku a neumí skákati. Právě tak bylo by v politice šílenstvím, když by chtěl někdo něco dokázati, aniž br předem vyčerpal veškeré prakti c ké prostředky k tomu vedouc. V těto své politice kterou vedeme z nej- vroucnější lásky ke své vlasti, pochopujeme dobře obtíže situace a jsme pře- svědčeni, že národ český, až mu vše bude vyloženo, uzná, že ne- hluši
Posl doktor Herold Bohata Rakušan Němec Čecho Štyrsko Tyrolsko Čechy