2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
4. dubna 1900.
5
article
Fosí. Nietsehe omlouvá vvou nepřliomnosln-
delší dobu churavostí, i skládá členství v komisích
živnostenské a legitimační, do nichž byl zvolen ce-
lým sněmem. Doplňovací volba do těchto komisí vy
koná se z plena ve příští schůzi.
Přechází se k jednacímu pořadu.
Prvním přodmětem jeho jest druhé čten
zprávy komise rozpočtové o zpráv
zemského výboru v příčině dalšího
prozatímního ustanovení zemské při-
rážky proměsíe duben, květen a červen
roku 1900.
Návrh zní: Slavný sněme, račiž se usnést
K dalšímu zapravení vydání zemských v měsícíl
dubnu, květnu a červnu roku 1900 povoluje se při-
rážka zemská prozatímně s výhradou dodatného de-
finitivního ustanovení v míře schválené na rok 1899
totiž 55 haléřů z každé koruny přímých daní v krá-
lovství českém předepsaných, vyjímaje osobní daně
z příjmů.
Zpravodaj posl. dr. Fořt Slavný sněme ! B z
prostředně před novým rokem v kratičkém dvouden
ním zasedání usnesl se sl. sněm k návrhu zemského
výboru, aby na dobu tříměsíční povoleno bylo provi
sorní vybírání přirážek zemských. Toto tříměsíční
provisorium vypršelo koncem měsíce března, tak že
dnes, dne 3. dubna, po stránce formálního- práva po
strádá finanční hospodářství zemské vlastně veške-
rého legálního podkla du.
doktor
Fořt
6
article
Vůči tomu bylo arciť pochopitelno, že zemský
výbor hned na počátku nynějšího za sedání předložio
novou osnovů, po případě nový návrh, kterýmž tří-
měsíční toto provisorium má býti prodlouženo n
dobu dalších tří měsíci
Zpráva zemského výboru odkázána byla komi
rozpočtové, která hned v první svév ustavující schůzi
ji vzala v úvahu a z příčinna snadě jsoucích ne-
může jinak, než doporučiti slav. sněmu, aby návrh
zemského výboru jednohlasně přijal.
vři příležitosti té považovala však rozpočtová
komise za svou povinnost se vším důra zem
poukázati ke dvěma závažným okolno
stem. Komise rozpočtová ohradila s
proti tomu, aby povolování rozpočto-
vých provisorit, opozděné vyřizování zemských
rozpočtů, které z důvodů mimořádných snad možno
výminečně tu a tam připustiti, stalo se něja
kým právním zvykem. V průběhu nynějš
periody legislativně ještě ani jednou nebr
zemský rozpočet v čas vyřízen. Po 4 leta, co mám
čest býti zpravodajem rozpočtové komise, byla zpráv
komise rozpočtové, týkající se rozpočtu na rok 1896,
hotova leprve 6. února 1896; zpráva komise rozpoč
tové o rozpočtu zemském na rok 1897 byla hotov
teprve 26. února 1897, za rok 1898 dne 24. únor
r. 1898 a za rok loňský byla předložena zpráva tato
sněmu teprve 5. května r. 1899.
7
article
Letos, pánové, se vzhledem k nynější situac
před květnem asi také sotva vyřízení zemského roz
počtu dočkáme. Vůči tomu jest na jevě, že půjdou-
věci tyto způsobem dosavadním dále, pak ro zpo
tové právo slavného tohoto sněm
stane se naprosto illusorním. (Tak jest
A jestli tu a tam jest opravdová snaha, aby v tomt
směru byl význam sněmu království českého sní
žen, pak li i v tomto směru má býti pracováno
jest úplně oprávněno, jestli při každe
příležitosti z naší strany proti tom
se ozve rázný odpor. (Výborně! Výborně !)
Nejedná se jen o to, aby byl rozpočet v č
zemskému sněmu přediožen k projednání, nýbrž
záleží též na tom, aby doba k jeho projednání po-
třebná byla v přiměřené míře poskytnuta.
Co se v průběhu poslední doby stalo, neodpo-
vídá naprosto skutečné potřebě a již
nyní, v době, kdy stojíme na počátku ny-
nější sněmovní činnosti, kolportuje se
zpráva, že 5. května má býti činnost naš
u končena. (Hlučný odpor. HIlasy: Oho?
Jest pochopitelno, že zvěst tato i v rozpočtov
komisi se s kutečnou indignací byla při-
jata.
Mám za to, že komise jedná ve smyslu své po-
vinnosti, když i v této příčině konstatovala s dů-
razem, že jest naprosto nepřípustno
aby se sněmu království českého ne
poskytovala taková míra časová, ktero
jest úvahám o rozpočtu a k jeho vyři-
zení nezbytně třeba.
8
article
Řečník žádá proto, aby sněm jednohlasně při-
stoupil na návrh výboru zemského. (Pochvala.)
Nejv. maršálek zemský: K slovu při-
hlásil se rector magnificus německé university dr
Holzinger. (Němečtí poslanci hrnou se všichn
k lavicím velkostatkářským, v jejichž první řadě sedí
virilisté.)
Recfor magn. dr. Holzinger praví, že žádal
o slovo nikoli, by prohlásil, že hlasovati bude pr
návrh zemského výboru, nýbrž aby promluvil o záleži-
tosti, která jen mimořádně tkví mu v srdci, kter
však pro Prahu má mimořádnou důležitost. Poslane
Březnovský v předešlé schůzi učinil zmínku o ně-
meckých buršácích, ale není naprosto pravda, c
dle zpráv časopisů o nich řekl. Pravil, že denně
viděti je v pražských ulicích opilé.
Posl dr. Reiniger. Nestydatá urážka!
Posl. red. Anýž: Je to pravda, vždy
jest to úřadně zjištěno před soude m
(Hluk mezi Němci.)
Posl. Zdenko Schäicker: Nebyli jste stu
denty a nemůžete to věděti. (Velký hluk.) Nejvyššt
maršálek zemský několikráte zvoní.)
Rector dr. Holzinger (pokračuje): Jestto
jediná věc z řeči (?) posl. Březnovského, o kterés
zmiňuji, ve příčině ostatních vyčkám, co o nich
řekne místodržitel v Čechách v odpo-
vědi na interpellaci. Přes tuto věc, že v-
děti něměcké buršáky v ulicích denně opilé, nemoh
přejíti mičením (Pochvala u Němců.) a jako reclon
německé university musím se proti tomu ihne
ohraditi.
Posl. red. Anýž: Tím se to nenapraví
Rektor dr. Holzinger: Tvrzení toto odmítán
obvyklým naším klidným způsobem, ale s veškerou
rozhodností. (Pochvala u německých poslanců). Vi-
dím, pánové, že jste má slova provázeli souhlasem
Hlučné hlasy: To je nesmysll
Posl. dr. Pippich: Jest to německá vypí
navost!
Holzinger
doktor
Reiniger
Posl
Anýž
Němec
Zdenko Schäicker
Rektor
Pippich
Praha
Čechy
9
article
Posl. dr. Brzorád: Jest, to směšné
Posl. Hořica: Jest to velikášství! (Němci vo-
lají: Ticho! Ticho! — Hluk.)
Rektor dr. Holzinger: Radil bych pánům
s druhý strany
Posl. Anýž: Děkujeme
Rektor dr. Holzinger! .. . by svobodný živoh
na německé universitě pokud možno chránili. (Sou-
hlas u německých poslancň.) Musíte uvážiti, že tak
Češi maji zde universitu, která založena jest na
těchže zásadách, jako německá. Česká universit
není, nač snad všichni páni nepomyslili, ničímji
ným, nežli německou s vyučovací řečí českou. (Vše
obecný bouřlivý posměch u českých poslanců. Po-
chvala na straně německé. Hluk ve sněmovně.)
Nejvyšši maršálek zemský snaží s
zjednati klid zvonkem. (Trvalý hluk a různé v
křiky.)
Rektor dr. Holzinger uvádí, že v Anglii a v
Francii mají princip universit od německých od
chylný a že princip těchto má též česká universita
Češí neutvořili žádný princip university (Posměch
na českých lavicích.) a kdyby chtěli se říditi vzory
ruskými, budou míti zařízení university opěti ně
mecké. (Souhlas u Němců.)
Německé university vynikají také řadou práv
studujících a řadou velkých svobo
Posl. red. Anýž: Budou střileti na ulici, to je
svobodal
Rektor dr. Holzinger: Musíme dbáti, by svo-
body tyto byly zachovány; budou-li utlučeny svo
body Němců a německých studentů, Češi si jich ne-
udrží, neboť přijdou na řadu hned po Němcích.
Posl. zed. Anýž: Vy jste k tomu jedině po
voláni, to se rozumii
Rektor dr. Holzlnger: To jsem vám chte
dáti na uváženou při tomto vskutku malicherněm
podnětu. (Pochvala a potiesk u německých poslaneů
kteří s Wolfem v čele potřásají řečníku rukou.)
Posl
doktor
Brzorád
Němec
Rektor
Holzinger
Radil
pán
Čech
Holzlnger
Wolf
Anglie
Francie
10
article
Poslanec dr. Herold:
Slavný sněme! Mysllm, že mně každý uvěří
že návrh rozpočtové komise sám by mně byl ne-
zavdal příčiny, abych se ujal slova. Mohla bys
zajisté při té příležitosti rozvinouti celá otázka
zemských financí, mohlo by se poukázati, jak
smutné jest v nynějším okamžiku naše hospo-
dářství, ale ponecháváme to s důvěrou rozpočto-
vému výboru, sám chci jenom se o tom zmínit.
než přikročím k pravému obsahu své řeči, proto.
abych přece na to poukázal, že tento sl. sněm
podle mého nejhlubšího přesvědčení m u s í uči-
niti nějaké rozhodnuti, aby příjmy zemské byly
rozmnoženy. Myslím, že tak učiniti musí.
poněvadž výkřik bolesti, výkřik
nouze a strádání z kruhů učitel
ských, který na sněm doléhá, ne-
může býti již na dále odbýván o-
kazy na nedostatky zemských fi
nanci, nýbrž ze se musí hled at
snergieké prostredky k nlápr a vě.
doktor
Herold
11
article
(V ýborně ! Ještě letos
Od pochodu svých myslének byl jsom ale
vlastně sveden řečí, kterou jsme slyšeli před
chvilI. Pan rektor magnificus německé university
pravil, že se ujal slova při záležitosti, která prý
jest »geringíügi gs. (Veselost), která jest
malicherná a zdá se, že to býlo je din
pravdivé slovo, které vyšlo z je b
úst, neboť malicherněji o té zále-
žitostí nemluvil nikdo, než jak to
učinil rektor magnificu s. (Výborně
Poslanec Brzorád: Učinil se směšným
ten pán. (Hlasy : Arrogance j
Poslanec dr. Herold: Jest to velice smulné
že z kruhů jistých citů a jistých, názorů, ve
kterých se po dlouhou dobu pohyboval, přijde
sem do sněmu království českého člověk a před-
náší všechny ty imaginární fanto my
které má ve své hlavě a že při tom zapomen
že nemá před sebou studující ně-
mecké university, nýbrž poslance
kteří znají historii této země, kteří
znají kulturní její význam a kteří o tom více
vědí, jak probíhala historie pra ž s k
university než její rektor magni-
ficus. (Pochyala. Hlučné hlasy: Výborně
Dlouhotrvající potlesk. Různě projevy na galerii.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní)
Račte odpustit, že přerušuji, ale vyzývám o
nejrozhodněji galerii, aby se zdržela všech pro-
jevů souhlasu a nesouhlasu.
Brzorád
doktor
Herold
12
article
Poslanec dr. Herold: Rektor magnifieu
řekl, že pražská universita, česká i německá,je
typem německé university. Pánové, nechci an
příliš odpírati tomu, že u nás v Rakouskus
všechno zřizuje podle eizích typů a že se pra-
videlně u nás nie lepšího neví, než to, co jest
v Německu. Ale obratte se poněkud ke zkou-
mání historickému a porovnejte dějiny s uím.
co zde povidal rektor magnificus ně-
mecké university pražské.
Pražská universita byla z al -
žena králem českým pro český ná-
rod a byla typem pro university ně-
mecké, které teprve podle ní se za-
kládaly. (Výborně! Tak jest !) To jest hi sto-
rická pravda a to, co pan rektor magni-
ficus řekl, jest, nejmírněji řečeno, historick
omyl.
Hlasy: To jest lež ! (Nepokoj.)
Posl. dr. Herold: Nepravíme, že vaše
universita zdejší jest česká universita s něme-
ckým jazykem vyučovacím, ačkoliv podle svého
původu ničím jiným nebyla; podnes v
sami se tím chlubíte a nazýváte ji universitou
Karlo Ferdinandovou, která byla uni-
versitou č esko u. Jestli chcete říci, že se ne-
přednášelo česky, ano; ale ono se na ní ne-
přednášelo ani německy. (Souhlas.)
Posl. Adámek: Latinsky
Posl. dr. Herold: Ale jaký duch tam
vládl, jací muži to byli, kteří n
této universitě přednášeli, kdož při
ní vědecky činni byli, o tom historie
dosti nás poučuje, To nebyli učenci rázu, ja-
kého jest panrektor magnifieus,
nýbrž synové domácí, kteří universitu
přivedli k výši i k rozkvětu.
doktor
Herold
Rektor
Posl
Ferdinandová
Adámek
Německo
pražský univerzita
13
article
Nebylo věru zapotřebí, když již pan rekto
magnifieus podle své povinnosti uznal za dobré.
ubezpečiti nás— a v tom ohledu mu věřím —
že ne všichni kuléroví studenti vystupují opil
na ulicích, nebylo zapotřebí a nebylo jeho po-
vinností, a tím méně jeho právem a ne-
bylo to university pražské důstoj-
no, aby při té příležitosti útočil na českou
vědu, na českou universitu a če-
ské poslance. (Výborně] Výborně ! Hlučný
potlesk.)
Jestli nám pravil, abychom nedotýkali se
svobody pražského vysokého učení, nechť zapa-
matuje si, že my jsme to byli, kteří jsme s v -
bodu vysokého učení a vyučován
vůbec měli vždycky na zřeteli, ž
my nikdy nepodali ruky svék
tomu, abychom svobodu vyučo-
vání ome zovali
Ale, pánové, nereklamujte svobodu vyučo-
vání a volnost pouze pro pražskou univer-
situ; ohlédněte se také poněkud po na ši ch
českých menšinových školách,
které mají té volnosti mnohem
více zapotřebí, než pražská něme-
cká universita, která v té svobodě jes
zajisté dostatek chráněna. (Výborně
Hlučná pochvala na českých lavicích.)
Hlasy u německych poslanců: Jakt
sduvisí spolu? (Nepokoj.
Posl. Herold: Kdo ví, jak Ně m
sami za souhlasu německého ča-
sopisectva potlačovali, stíhali
persekutovali české students ty
na pražské universitě, ten se ne-
může opovážiti, by nám činil výtky
že svobodu vynčování na universitách
omezujeme.
Řeknu-li ještě, že s voboda a nevá-
zaně uličnictví jsou věci různé, řek-
jsem již všechno. (Výborně. Dlouhotrvajíe
potlesk.)
Vidíte, jak věc dosti nepatrná v této sně-
movně zavdá příčinu k ostré debatě. (Hlas :
jest vinna ta vyzývavá arrog a n c e.
Al
Posl
Herold
Hlas
vysoký učený
c e
14
article
Proto, a jedině proto, že mnozí páni členové
tohoto sl. sněmu, jsouce členy zastupitelstva cel
země a obou národnosti bez rozdllu, nem aj
smyslu a nemají citu a nemaji tak
zdání o celěm historickém vývinu
aže pohlížejí na tuto zemi jako n
nějakou kolonii německou , (Hlasy
Pruskou!), kde všechno ostatně není nie
jiného, než iakási haluz větve slovanské, ktere
sbírá drobty s německého stolu, jest zde třeb
věc postaviti v pravé světlo.
My jsme zajisté vděčni všem národům kul-
turním za vše, co oni v oboru kultury podali
ale nemyslete, že vy všude a ve v šem
jedině jste byli našimi učiteli
My jsme rádi od Němců, ale i od Francouzů.
Angličanů a jiných kulturních národů přijali
co bylo dobré, co bylo vznešené a kulturně
správné, ale byli-li jste učiteli našeho národa
bylo to za cenu dřívějšího přeru-
šení celého našeho kulturního zi
vota a naší kulturní samostat-
nosti. (Výborně ! Hlučný souhlas.) A byli-
jste našimi učiteli, za takový ch. o koi-
ností, jak teď se na vaší straně vytvářejí.
našimi učiteli již nebudete a ne-
smite býti našimi učiteli, neb o
to, čemu byste nás nyní vyučov ai
a co bylo právě ústy rektora mag-
nifika tak brutálním a hrubým
způsobem (Hlučný souhlas na českých la-
víeích.) hlásáno, jako býchom my byli n-
rodností inferiorní, tomu se od vás učiti
nebudeme; my vám ukážeme, že
stojíme kulturně výše než-li vy. (Vý.
borně! Výborně! »Ta impertinence !«) Takovými
hrubými slovy se podobná věc ne-
o dbudo. Taková slova jsou však signaturou
celého smýšlenl, které o nás mále, a já
bých se neobíral takovou hloupostí, jakto
rektor magnifikus nazval, kdyby to ne-
svědčilo o úpadku veškerého loyál
ního vztahu vás k nám. (Nepokoj. Odpoe
u německých poslancn.)
Posl. dr. Schreiner: Rána dopadla.
Němec
Francouz
Angličan
Posl
doktor
Schreiner
15
article
Hlasy: Furor teutonicůs
Posl. dr. Herold. My věru jsme již v t
kové době, že si musíme snad zoufati, že
z poměrů, ve kterých se nalezáme, nelze na-
lezti nijakého šťastného východiště. Ti páhove
z české i německé strany, kteří jsou schopn
klidného uvažování, ti všichni . .. (Hluk na
německých lavicích. Hlas: Ticho ! Nechto h
mluvit! To jest známka kultury 1). . . . musí
eititi, že jest to jako olovo, které na našich
rukách leží a že tyto poměry jso u již ne-
snesitelné a záhubné v ohledu ho-
spodářském. Vidíme, že hospodářství
finanční nalezá se v království českém na ostr
a na hranici samotné propasti, že spolu-
bytí obou národností, které by zajiste
neměly se (akto potýkati, nýbrž na čestném
poli práce a kultury spolu zápoliti, s e stáv
nemožným a že všechny ty po-
měry, jež je podminují, jsou téměr na hlav
postaveny. My nevidíme, nijaké cesty, jak ze
všeho toho se dostati ven.
Není to nie nového. Ať pohlížíte na poli-
tické poměry, jak chcete, dobře víte, že příčinou
veškerých těchto nesrovnalostí a veškerého toho.
abych řekl, vzájemného rušení je d no
tlivých sil a povlovného vyčer-
pávání sil jest nešťastná entrali-
sační politika, která z Vídně o de
dávna byla zahájena a která to h
dovedla, že zbavila tuto zemi ve
škerých její práv a dovedla toho
brutálním, násliným způsobem ob
národnosti tohoto království na vzá-
jem rozeštvati, takže není již možne
mezi námi najíti nějaké pouto,
které by mohlo nás opět spojiti.
Posl
doktor
Herold
Vídeň
16
article
Často se praví, že ten nebo onen náro
stojí poněkud výše nad národem jiným! Př-
pouštím, že možno, že ten nebo onen národ
má větší nebo menší moc fysickou nebo kul-
turní a že se snaží oné faktické moci zjednaii
platnosti, ale aby před zákonem o b
národy v této zemi postaveny byly
na roveň, jest tak jednoduchá zá-
sada a tak způsobilá, že nelz
očekávati, že by mohla nale zt
někde odporu.
Proč nelze tuto jednoduchou zásadu ko-
nečně vtěliti v praktický živo t?. Proto.
že po dlouhou dobu výkladem trvajících zákonů.
falešnými volebnlmi řády a růz
nými jinými způsoby se naddržuj
jedné národnosti proti druhé, že jedne
národnost se vychovávala v tom domnění,ž
jest povolána býti nad druhou ná-
rodnosti vládnoucí a té druhé se vště-
povalo, že má té první býti poslušna.
Když pak se ve světlém okamžíku o tom jedná.
aby věci tyto se vyrovnaly, když o tom se jedná.
jakými prostředky dosáhneme, abychom mohl
smír a narovnání mezi oběma národnostmi do-
eiliti, jest to velmi těžkým pro obě zastoupené
strany, neboť ke smíru přistupují obě nestejn
vyzbrojené, nestejně nadány, tak
že smír mezi nimi není možný. Každý
smír předpokládá kompromis a když jedna stran
nemá tolik, aby z toho druhé ještě mohla něco
poskytnouti, aby něco mohla sleviti, aby tuto
druhou stranu uspokojila a ta druhá prohlašuje,
že bez takových koncessí na smír nemůže při-
stoupiti, pak zajisté smíru v elmi těžko lze
docIliti.
17
article
Ale konečně by i přes to snad bylo možno
jednati; avšak způsob, jakým poslední dobou
smír ve Vídni byl zahájen, z toho já — a ne-
ehci býti falešným prorokem — v ý ch o dišt
k docilení nějaké shody mezi oběm
národnostmi spatřovati nemo hu
Ten způsob, kterým smír byl zahájen uím, ž
na vaši žádost 17. října m. r. vzata nám byla
poslední součástka rovnopráv-
hosti, jež nám konečně byla poskytnuta, te
způsob jest takový, že nemůže býti žádnou
zárukou za zabezpečení toho to
smíru.
Není mým zvykem vypočítávati, co která
strana udělala, když nejsem k tomu provokován.
a odsuzovati způsob, jakým jste se postavili poli-
ticky a takticky proti jazykovým nařízeními
pro mne jest rozhodným faktem, že v lá d
nynější a vláda předchozí po 17. říjnu
neviděla zádného jiného prostřed ku
k vyjití z toho bludiště, ve kterém dnes vězl
celá říše, jakož i naše země, než s vo l at
konference obou národno s ti.
Již to jest cesta, po mém názoru, pochy-
bená. Není pochybená proto, že by theore-
ticky nemohla býti správnou a theoreticky ne-
mohla býti možnou, ale jest to vyšlapa ná
pěšinka, která již několikráte byla zahájena
není to žádná myšlenka nová, která by
skutečně vésti k enli. a mohla uim více jestt
Vídeň
18
article
costa pochybená, poněvadž, když již vláda tuto
cestu chtěla nastoupiti, především musí be
zřejmo, že vláda má nějaký konkretní plán, že
má nějaký konkretní cíl před rukama a že sku-
tečně má úmysl, dílo míru fedrovati a pod-
porovati.
Nebyla to, jak tu a tam slyšeti, s naš
strany žádná slabost, že jsme se těchto konfe
rencí zúčastnili. To jest výtka nesprávná. Mí
jsme věru nevstoupili do této konference z ně-
jaké slabosti, nýbrž z toho pevného rozhodnutí.
že za všech okolností práv našeho jazvka bu-
deme se domáhati, majíce při tom na zřeteli
možné docílení pokoje a míru. Ale jak se za-
chovala vláda v tčchto konferencsch ? Ona
nechala 3 neděle účastníky konferencí s. české
a německé strany se raditi a raditi, a teprv.
když již se měly rozcházeti, přišla, aby zaujal
stanovisko v tě nejrozhodnější otázce, toliž jazy-
kově. Než, pánové, můžeme říci, ze vláda Kor-
brova zaujala v té věci nějaké, stanovisko
Toho vláda KSrbrova neučinila
Ona neudělala nic více, než trochu jemnějším
způsobem to, co nebožuík hr. Taaffe odpovědel
na interpellaci tohoto sněmu, kterou se dománal
upravení práv jazykových.
Hrabě Taaffe poukázal interpellanty, n
sbírku jazykových nařízení v — K a sereru.
Taaff
19
article
Dnešní vláda nebyla tak neslušná, neuči-
nila to v té formě, ale ona sestavila sbírku
všech možných a differentních způsobů, jak by
mohla nebo nemohla jazyková otázka býti
řešena, aniž by byla řekla, smýšlí-li ona sama
tak či onak. A nyní myslí dr. Körber, že když
hodil členům konference snůšku všelikých mož-
ných i nemožných projektu, že ž udou míti zase
na půl roku co dělat, že budou tiši a on že
bude vládnouti dále, ale v tom ohledu, myslím,
že se vláda dra. Körbra veli ce
zmýlila. Jak já znám smýslení českého lidu
a českých poslanců, mám za to, že my při nej-
větší ochotě, jednat se zástupci německého ná-
roda o podinfnkách smíru, tuto nedůá to-
nou komedii vlády dra. Kör br
s sebou déle hrát nedáme. My mu-
síme žádat od něho pevné roz ho d n u ti,
jaké stanovisko zaujímná vůči o tlá z co ná-
rodni a jazykové v této zemi, a to
nežád me jen v našem zájmu, to žádá interes
monarchie, interes této země, i zájem práva.
doktor
Körber
20
article
Nemůžeme se spokojiti s tím, aby vláda
řekla, že jest konečně pro zavedení juzyka če-
ského ve vnítřním úřaďování: »když to pod-
misuje mir v Čechách«. Pravíme beze
všeho, že to mír v Čechách podmiňuje a také
Némci ríkají, ze to tento mír podminuje, kdyz
se jim dá něco jiného-
Pánově, to není žádná politika, postaviti
dvě politické strany proti sobě, aby se dohodly
v jisté otzce, a učiniti to na něčem závislým.
o čem se již předem vl, že toho nelze do-
eilitil a pak číci, že se něco udělá, když tato
podminka se splní
Pan dr. Körber jednal tedy cum reserva-
tione mentali, poněvadž již předem věděl, že
podmínka nenastane. Ale my musíme žádat.
aby v této aktuální otázce revindikace češtiny
ve vnitřním úřadování vláda zaujala stanovisko
rozhodné, přesné a jasné. Nežádáme
od nynější vlády, aby řekla, že zaujímá stano-
visko laše. To jest věc vlády, jestli zaujímá
naše stanovisko nebo ne, ale chceme, aby za-
ujala vůbec nějaké stanovisko, aby bylo v ná-
rodu českém jasno, aby věděl, má-li připustiti,
aby tato vláda i na dále v této říši vládla.
doktor
Körber
Čechy
21
article
V tom jest dnešní situace politi-
cká. O čem se čeští delegáti s německými
dohodli, jsou věci, které náleží do kompetence
tohoto sněmu a které bychom při dobré vůli
kdykoliv na tomto sněmu v jednání pojat
mohli.
O to v této věcí se nejedná; tu jdeo
důležité stanovisko, jak vláda principiálně na-
zírá na otázku jazykovou v tomto
královstyI. Vláda se nevyslovila nijak,
předložila, jak známo, statistický materiál, který
ale nebyl ještě žádnou vládní osnovou o upra-
vení národnostních okresů. Víte, že z tohoto
statistického materiálu, který nebyl předmětem
rokování na konferenci, nášim členům konfe-
rence činěny byly veliké výčitky, jako by byli
svolili již k nějaké parcelaci českéhio království
K takovým výčitkám nemá však nik d
práva, komu se jedná o pravdu.
Tady se mísí dva pojmy neslučitelné
Jsou to všechno věci druhého řádu, jak upraví
se ten neb onen okres v konkretním případě.
poněvadž by to zajisté mohlo býti na újmu
naší, ale také snad na újmu Němců.
To je ale, jak praveno, otázka podružná
my však musíme hleděli přísně k základnín
bodům.
Jednak, aby jednota země, jed-
not správy v této zemi bezvými
nečně byla zachována, od čehož my
nikterak upustiti nemůžeme.
Tato otázka musí býti především vyřízen
než se přikročí k řešení dalšímu. Druhý bod
základní jest, aby oba jazyky zemske
— oba jazyky jsou zemské, třebas by
liberecký magistrát řekl, že český jazyk v L-
berci není jazykem zemským — v celém
království byly rovnoprávné.
Němec
22
article
Nemůže to býti předmětem nějakého jed-
nání, neboť jest to již stávajícím platným záko-
nem na jisto postaveno a v tom my nemůžeme
připustiti žádného zhoršenI. Jak se t
upraví v jednotlivostech, jest jiná věc-
Třotí bod, jejž třeba míti na zřeteli, jest
sjednání spořádaného právního zá-
kladu pro upravení poměrů jedno-
tlivých národností. Stále se mfuvío
porcentuálním tomto poměru, ale my nemám
žádného statistického materiálu v tom ohledu
po ruce. Neboť na falešném základě brutál-
ního, násilím prováděného sčí-
tání lidu nelze řešiti národno stní
otázku v této říši. Máme-li v té věei
néco podniknouti, musíme předem věděti, jak
počelně jest kde zastoupena národnost česká
jak německá a jest přodevším povinností vlády.
aby se o to zasadila, by při příštím se-
čítání lidu objektivně na jisto pa-
staveno bylo, kolik obyvatelstva
každé národnosti näle ží.
To jsou tři kardinální body, o které se
jedná. Co po nich přijde, může býti předmě-
tem loyálního, objektivního jednání a smlouvání
mezi oběma stranami. Avšak onv tři kardinalní
věci musí tu býti a musí státi mi m
diskussi, poněvadž kdybychom jinak jednali,
byla by to s naší strany politická zbabělost,
kterou bychom vlastní česť a své přesvědčení
ponížili. Na takový kompromis my nepri-
stoupíme a povedeme, nepůjde-li to jinak,
jako jsme to činili až dosud, boj, boj s dů-
věrou, že jej vybojujeme.
23
article
Nespoléhejte příliš na to, že v těchto dnech
sešlo se několik lidí z království českého z na-
šeho národa, kteří snad tu i tam uradili se
o věcech vám příjemných. Nerad pronáším
kritiku o tom, čeho jsem sám neslyšel a tak
v této věci musím spolehnout na to, co o tom
stálo ve vašich listech, zejmena v časopisu » Bo-
hemia«. (Hlas: »Bohemie«, toť list českých re-
alistů!« Slyšte l)
V Rakouskul jest každému volno, aby, kdyz
pan farář proti tomu nic nenamítá, při křtu s
dal jméno jaké chce. Ale to vám říkám na-
před, že co ti páni v sobotu a v neděli ukuch-
üli, český národ nikdy neschválí
že jméno, které si tato strana přiložila, toti
jméno českě lidové strany, jí česky
národ níkdy nedá a že jí český ná-
rod již to pravě jméno přiloží. Na
to se tedy nespolehejte, že jest to nějaké m-
nění českého národa. Jsou to theoretickě
zásady mnohých lidí, kteři mysli, že když po-
řáde a pořáde hledají něco nověho, konečně
našli to pravé. Jestliže se však něco takového
objevilo ve středu našeho národa, jestliže se
nalezli mnozí, kteří buď ze zaslepenosti, bud
v theoretickém omylu nastupují cestý jině, pak
to bude míti pro nás ten příznivý následek, že
dojdeme poznání, že nesmíme k tomu př-
blížet nečinně, a že přijde opět. v našem ná.
rodě chvíle, kdy zavane ostrý vitr, který ji
několik stran a vlád v Cislajtanii šmetl. (vý-
borně!)
Hlas
slyšet l
Bohemia
24
article
Těmito několika slovy chtěl jsem nazna-
čiti, jak pohlížíme na svůj poměr k vládě,
mohu k tomu dodati, že nepochybuji o tom, ze
jestli během tohoto zasedání vláda neodhodlá
se označiti své politické postaven
naproti našemu národu, poslanci naši
na říšské radě pak budou míti nap řed jiz
určitou maršrutu, ze které je žádný
slib, žádně lichocení nesveďe. (Vý-
borně ! Souhlas.)
Řeknu to i naproti kollegům našim na-
meckým, kteří si přejí smír v Čechách,
poněvadž vláda na ně se vymlouvá, že ničeho
nečiní, že i oni ještě této chvíle, kdy za tak
těžkých poměrů naši poslanci odhodlali se
sednout ke konferenčnímu stolu, neměli by tuto
dobrou vůli mařiti intrikami, poněvadž okamžik
takový v českém národě po jeho zmaření sotva
se bude opakovat. Budete pak volat a my budeme
Posl. dr. Sehreiner: Nikdy! Míy máme
přijíti k vám prosit
Posl. dr. Herold: Vy k nám budele
volat, poněvadž s námi budete musiti žltia
vito, že se udolat nedáme. (Posl.
Posl
doktor
Sehreiner
Herold
Čechy
25
article
Peschka: Ano, ovšem l
Měl bych skončiti několika slovy o do-
mácích našich poměrech a zmíniti se zejmena
o výtkách, že jsme upustili od starého českého
programu, českého státního práva. Nebudu se
obírati státním právem způsobem, tak ducha-
plným, elegantním a vznešeným, jako to učini
dr. Gross v poslední schůzi, kde všechny banál-
nosti starých »Kladderadatschů« opět ohrál. Což
pak okolnost, že my hájíme státní právo této
země, že hájíme její samostatnost, jest nějakou
výtkou pro nás? Hledejte po celém světě
národ, který by nebyl nadšen pro samostatnost
a vlastní správu své země! Vy, kteří dnes
s nadšeným srdcem pozorujete boj Burů za
samostatnost jejich země, nejméně máte příčiny
činiti výčitky nám, kteří trpíme a úpime
pod centralismem vídeňským tak,
že kdybychom neměli svěho histo-
rického práva, musíli bychom si
ho vydupati, poněvadž jest nevyhnutelné
zapotřebí, aby země naše byla neodvisláa
sebe sama mohla spravova ti
To není nic proti Němcům. Jestliže. se
někdy mezi námi stane dohodnuti na principech
opravdové rovnosti a rovnoprávnosti, mám za
to, že i německý národ dospěje k poznání, že
jakási samostatnost této ze mě je
nezbytna.
Posl. Bohaty: My jsme Rakušané, ni-
mečtí Rakušané a chceme jimi zůstati.
Peschek
doktor
Gross
Němec
Posl
Rakušan
26
article
Posl. dr. Herold: Jestli p. Bohaty pro-
hlašuje, že jest Rakušanem a že jím chce zů-
stati, věřím mu to a toto jeho přesvědčení clím,
ale myslím, že na příklad Němci štyrští a tyrolst
jsou také Rakušany a také Němci a přece
s hrdostí se k tomu hlásí, že jsou
obyvateli Štyrska nebo Tyrolska a mám
za to, že naši krajané němečtí nemají
pražádné příčiny styděti se za to,
že jsou příslušníky tohoto čes kého
království. (Výborně! Výborně! Hlučný
souhlas.)
Posl. Bohaty: Nechceme však býti zádn
němečtí Čechové.
Posl. dr. Herold: Že nechcete býti Čechy.
rád věřím. To my ale také nechceme, právě
tak jako nechceme, abychom my byli českými
Němei. Chceme, abychom měli pinou ga-
raneii, že každý Čech může v Če
chách zůstati Čechem a nechceme n-
kterak naše německé krajany počeštiti, nýbrž
žádáme, aby naše národnost sthla pod pinou
ochranou tak, jako stojí národnost vaše. Či-
ním-li o tom zmínku, děje se to proto, že mám
přesvědčení, že mohu před celým národem svou
clí zaručiti, že není pravda, že by po-
slanci národa českého jakýmko-
liv způsobem chtěli opustiti stá-
toprávní program. Oni naopak při
něm stojí a trvají. Spoleháme ve všem
na tom, že politikr jest boj, který se musí pře-
dem vésti dle poměrů, jaké jsou. Bylo by šl-
lenstvím, kdyby chtěl někdo přeskočiti zedi
metry vysokou, když nemá žebříku a neumí
skákati. Právě tak bylo by v politice šílenstvím,
když by chtěl někdo něco dokázati, aniž br
předem vyčerpal veškeré prakti c ké
prostředky k tomu vedouc.
V těto své politice kterou vedeme z nej-
vroucnější lásky ke své vlasti,
pochopujeme dobře obtíže situace a jsme pře-
svědčeni, že národ český, až mu
vše bude vyloženo, uzná, že ne-
hluši
Posl
doktor
Herold
Bohata
Rakušan
Němec
Čecho
Štyrsko
Tyrolsko
Čechy