ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 56cd4210-7135-11dc-b3d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 33 celkem · entity: person 61, place 66, work 8, org 13
1 masthead
6. července 1904.
2 masthead
Číslo 185.
3 masthead
NÁODNÍ LENTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
večer vyzvědači vypátrali, že oddíl nepřátelského předvoje — asi 1500 mužů — obsadil pře naší frontou osady Echavonan a Echakumenzu a valný voj nepřátelský zůstal za průsmyky fen- čulinským a modulinským. Zároveň pozorováno že japonský oddil, asi prapor vojska, obcházi levé křídlo našeho postavení u jancelinského průsmyku směrem na Ljantjansan. Aby se tento úmysl zmařil, posláno na ohrožené místo 5 setnin, 2 oddělení jízdních střelcův a půl sotně kozáků. K zjištění nepřá- telské moci před jancelinským průsmykem dal velitel oddělení provést v nocí na 4. t. m. pro- hlídku směrem na Tchavan, Tachindjapuzu, Lidjapuzu a Temple, jež svěřena oddilu o 10 setninách pod velením plukovníka Lecického. Tři setniny pod plukovníkem Garnickým měly táhnouti na Makumanzu, 2 km. jižně od Tcha- vanu a na křižovatku cest, vedoucích k prů- smyku sinkajbinskému a lacholinskému, aby timto zdánlivým manévrem zabezpečily ústup oddílu Lecického. Dne 4. t. m. o 14 hod. odpol. obě kolony daly se na pochod naznačeným směrem. V 213 hod. začal boj. Kolona Garnického dorazila na křížovatku cest do Sinkajlinu a Lacholínaa vypudila odtud nepřátelský předvoj o jedné seďnině. Kolona Lecického zahnala bez výstřelu přední stráže nepřátelské a přiblížila se k úpati návrší, ovládajícího Temple, 6 km. východně od Tchavanu.
Lidjapuza Temple Lecický Garnický Echavonany Tch Sinkajlin km
6 article
Velitel oddílu oznamuje o dalším průběhu Minuvše Lidjapuzu ke 4. hod. odp. naše vojsko obořilo se na nepřátelský předvoj, jenž po něm střílel s navrší. Naše kolona postupovala bez výstřelu, jsouc postřelována nepříťelem s fronty i boku, a přiblížila se ku průsmyku na 150 kroků. Tu byla přivítána prudkou střelbou. Oddělení našeho předvoje přešla k útoku bodákem, vypudila Japonce po bojí bodákem z jejich opevnění a ob- sadila průsmyk. Protože však nepřítel chystal se napadnouti naše vojska s fronty boku značnou silou, velitel naší kolony — jak mu bylo předem nařízeno, — dal rozkaz k návratu. Pravá kolona Garnického dala se ke Tchavanu na pochod o 2. hod. směrem na Makumenzu a křižovatku cest, vedoucích do průsmyku sinkajlinského a lachotínského. Také ona podnikla boj bodákem s japonským předvojem, jenž byl dílem rozprá šen, dílem odražen. Tři selniny Garnického zaujaly vykázané postavení. Když plukovník Lečický začal ustupovati zahájena na jeho kolonu s návrší a průsmyku, obsazeného Japonci, vražedná palba, ale proto přece proveden ústup v úplném pořádku. Statečný plukovník Lečický zůstal po celou tu dobu v šiku, vedl kolonu velice obratně chladnokrevně a připojil se k ustupující koloně poslední s náčelníkem štábu setníkem Serebrja- ňakovem a pobočníkem poručíkem Grigorěvem. Všecko vojsko v těchto kolonách a tř selniny Garnického osvědčily podivuhodný klid a vykonaly svůj úkol s největší chladno- krevnosti.
Japonec Serebrja Grigorěv Garnický Garnický
7 article
Plukovník Lecický byl za boje lehce raněn. Raněni byli dál: plukovník Pospalov, jenž byl přidělen k mým službám, 1 podplukov- ník, 1 setník, několik poručíků, 1 setník II. tř. a několik jiných důstojníků. Přes 300 muže bylo zubito nebo raněno. Sledoval jsem boj se svým hlavním štábem od Tehavanu a proto mohu dosvědčiti, že naše vojsko drželo se znamenitě. Nemohu pominouti mlčením také pozoru hodnou činnost lékařů a polních duchovních, již v nejprudčím ohni obvazovali raněné a po- máhali je odnášeti z boje. Všecky raněné vzal jsme ssebou. Jeden poručík s několika střelci, již po- hřešovali se, zachráněni za útoku plukovníka Lečického. Velitel oddělení oznamuje, že mnoho raně- ných, byvše obvázáni, zdráhali se jíti do ne- mocnice a vrátili se k svým oddělením. V noci na 2. t. m. dostal se nepřítel jižně od Hajčžu do styku s naším pravým křídlem, jež stálo nedaleko mořského břehu ve vsi Chvantsjatunu. Ráno dne 3. t. m. dorazily naše posily obsadily Chvantsjatun. Za přestřelky zabit na naší straně 1 muž. Odpoledne podniklo nepřátelské oddělení — asi 2 prapory a 6 škadron s 6 kulomety — útok. Hlavní masa nepřátel táhla západně az setniny východně od železniční trati. Naše přední stráže na jihu údoli říčky Cho ustoupily v prud- kém nepřátelském ohni. Pouze přední stráž ljsochadzská zůstala na svém místě. Když velitel předvoje jízdy zvěděl, co se přihodilo, vyjel o půl 3. hod. klusem s jednou částí proti Raosičanu. Nepřítel postavil kulomety na návrší severo západně od Dunšchedzy a pě- chota obsadila okraje lesa a sousední osady.
Pospalov Dunšchedza
8 article
Naše jízdní batterie vyjela na postavení baosi- čanské u železníční trati pod ochranou dra- gounů, již ssedli s koní, a hraničníků. Nepřítel vyklidil za naší střel by z děl iručnic kvapně své posta vení a ustupoval na Sjunečen. Naše jízda pronásledovala ho až k postavení jeho předvoje, asi šest kilometrů severně od Sjune- čenu, jež bylo silně opevněno a hojně vojskem obsazeno. Na naší straně raněn jeden voják. Ves Tamerlhou byla vyklizena od Ja- ponců 3. t. m., avšak čapanlinský prů- smyk zůstal v jejich moci, rovněž Mada- tajza na severní cestě od Sjujanu přes průsmyk dalinský. Malé oddělení Japoncův ob- sadilo ves Ljutaťatirl a ohradilo se tam. Hlavní síla nepřátelská nachází se teď, jak se zdá, ve Vandzapuze, směrem k Hajčenu v Šichupu, asi 16 km. východně od Sjujanu na cestě do Gajčžu a Dašičaa. Za prohlídek 3. t. m. ztratili jsme jen ně- kolik koní. Prohlídkami zjistilo se, že nepřítel opevňuje své postavení v dalin- ském průsmyku. Japonci před Port Arturem. Z Čífu, 5. července. (Reuter.) Proslýchá se, že vojska japonské a ruské u Port Arturu byla od sebe vzdálena v neděli na míli. Japonei postupujíce, opevňují jeden pahorek po druhém těžkými děly, jichž vylodili prý již v Dal ném 150. Japonské barbarství. Z Petrohradu, 5. července. (Zvl. telg. »N L.«) Hlavní štáb ruský dostal nové důkazy ja- ponského barbarství. Mnoho těl vojáků, padlých v boji u Ljadjagou, jsou probodána bodáky.
Japoncův Ljutaťatirl Japonec Port Mada Gajčža Petrohrad Vesa Tamerlha Reuter km N L
9 title
Balkán.
Balkán
10 article Telegramy.
Telegramy. Z Cařihradu, 4. července. (C.-B.) Nová zpráva ze Sofie o zmáhajícím se hladu v okresu ochridském se posud nepotvrzuje a jest asi pře- hnána. Pravda je pouze, že v některých okresích monastýrského kraje panuje nedostatek, k jehož odstranění podniknou v nejbližších dnech civilní jednatelé inspekční cestu.
Sofie Cařihrad
11 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů . Afféra Mirbachova.
Affér Mirbachův
12 article
n. Z Postupimi, 5. července. Nejvyšší dvorní maršálek německé císařovny svob. p. Mirbach dle časopisu »Potedamer Intelligenzblatt« žádosti za propuštění dosud nepodal a z dobře infor- movaného pramene se sděluje, že na její po- dání ani nepomýšlí, protože, jak se do- mnívá, nemá k tomu žádné příčiny. Afféra Dreyfusova. n. Z Paříže, 5. července. Některé časo pisy uveřejňují dopis Björnsonův, ve kterém se diví, že generál Sehwarzkoppen a býv italský příručí vojenský Panizzardi nebyli dosud kasačním soudem vyslechnuti. Cizina a potomci nepochopí ministra spravedlnosti, který se leká dáti vyslechnout hlavní svědky.
Mirbach Affér Dreyfusův Björnsonův loupen Postupim Paříž Potedamer Intelligenzblatt
13 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Gastýna, 5. července. (C.-B.) Ministr obchodu svob. p. Call sem dnes přibyl. Uherská sněmovna. Z Pešti, 5. července. (C.-B.) Poslanecká sněmovna pokračuje v rozpočtové de- batě. Posl. Jan Molnar (str. národní) mluvil po nadšené řeči o loňské obstrukci o hospodářském postavení země a poukazuje proti zásadě šetrnosti, vyslovené ministerským předsedou, k ohromnému vzrůstu břemen za jeho vlády Přešed k církevně politickým otázkám, navrhl. aby byl ze zákona o svobodném vykonávání náboženství škrtnut odsťavec vztahující se k bez- konfesijnosti.
Call Posl Molnar Pešť poslanecký sněmovna
14 article
Ministr a latere hr. KhuenHedervary lituje, že nemohl včera poslechnouti zajímavé vý vody Banffovy. Libuje si, že za jeho úřadování nebylo mezi ním a tehdejším předsedou mini- sterstva bar. Banffem protiv, jež by bývaly vedly k roztržce, naopak, nejlepší poměr. Polemisuje se včerejšími vývody Banffovými, praví, že žasl nad jeho tvrzením, jako by býval měl o chorvat- ských poměrech svůj náhled, neboť z jeho pro- jevů v r. 1896 soudil o pravém opaku. Odmit Banffovu výčitku, že za svého banatu podporoval tendence odporné uherskému státu. Vyskytly se neshody mezi uherskou a chorvatskou vládou bylo to daleko tendence dovolovati nebo trpěti uvolňování státního společenství. Dbal prý vždy- cky, aby zachovávalo se toto společenství, ale také právní samospráva nesměla se zkracovati. Pramenem vyčítané chorvatské titulatury je uher- ské corpus juris. (Hluk v levo.) Svůj úsudek o politické olázce vykládati nebude; politika je věcí ministerského předsedy. Netvrdil nikdy, že by byl neomylným, avšak Banffy buď jím neby! dříve, nebo jím není teď. (Veselost.) Člověk ne- smí se pouze za Maďara vydávat, ale musí také jednat jako Maďar. Troufá, že vzdor minulým protivám mezi ním a Banffem, jejich smírný po- měr nezměnil se ani teď a nezmění se také v budoucnosti.
Banffův Banffový Maďar Banff
15 article
Posl. bar. Banífy odpovídá, že úvahy o pamětním spise nepatří do sněmovny. Nepo- važuje se za neomylného, avšak nemýlil se, že jsou země Chorvatsko, Slavonie a Dalmacie, ale žádné království chorvatsko-slavonsko dalmatské. Možná, že výraz ten je v právním sborníku, ale ve vyrovnacím zákoně mluví se pouze o zemích a žádném království, žádném chorvatském králi. Vynasnažil-li se bán o uherský prapor v Chor- vatsku, je také pravda, že za pobytu uherského krále v Záhřebu provolávalo se mu Živio! jen jako králi chorvatskému. Stav Chorvatska nen dobrý. Khuenův banát nezabezpečil společenstv Chorvatska s uherským státem. Řídě se obee- nými, veřejnými zájmy, chtěl orientovati svými studiemi císaře, že třeba ještě mnoho práce, nežli zakoření se společenství také ve státním životě. (Hlučná pochvala v levo.) Po dalších řečech posl. Baba a hr Khuena přijat návrh Podmaniczkéh na prodloužení debaty prostým hlasováním. Příáti schůze bude z ejtra. Francouzské sněmovny. Z Paříže, 5. července. (C.-B.) Sně- movna rokovala dále o vojenském zá- koně a příjala všecky dosud nevyřízené jeho články. Potom přijat přes odpor ministra vojenství a výboru 400 proti 173 hlasům návrh, aby z áložníci nesvolávali se mez 1. červencem a 1. říjnem. Předloha o dvouleté vojenské službě přijata v celku 517 proti 43 hlasům, ale dostanes teď zase do senátu. Senát přijal 167 proti 108 hlasům před- lohu o zrušení řeholního vyučován dle sněmovního usnesení.
Posl bar Khuenův Bab Khuen Nepa Chorvatsko Slavonie Dalmacie Chor Záhřeb Paříž
16 article
Úplatková afféra kartuzianská. Z Paříže, 5. července. (C.-B.) Vyšetřujíeí komise v noční schůzi vyslýchala zase důvěr- níka kartuzianského převora Cendra, jenž ochotně jmenoval tajemného návštěvníka kartu- zianského. Byl prý to Mascurand, předseda r- publikánského komitétu pro obchod a průmysl. Výpověď ta byla přijata s pochybnostmi, nebot svědek nevzbuzuje nijak důvěry Z Paříže, 5. července. (»Havas«.) Minist spravedlnosti Vallé oznámil v dnešní ministerské radě, že státní zástupce Collignier, jehož zpráva o kartuziánské afféře zavdala ve sně- movně podnět k dotazu, nabídl demissi, jež byla přijata. Z Paříže, 5. července. (C.B.) Vyšetřující komise vyslýchala Mascuranda, jenž od- přisáhl, že u kartuziánů nikdy nebyl a Cendra nezná. V couloirech vypravují, že Cendre před volán před komisi, prohlásil, že poznává v Maseu- randovi člověka, jenž byl návštěvou u kartu ziánů. Mascurand tomu prý prudce odpo- roval. Z Paříže, 5. července. (C.-B.) V profokole o dnešní schůzi komise vyšetřující kartuzinn skou afféru se praví: Po výslechu usedl Ma seurand mezi členy komise a přiveden by Cendre, který přísahal na kříž, jejž vytáh ze své kapsy a označil pak Maseu- randa jako osobu, kterou u kartu- zianů viděl a která jej žádala, by mohla mluviti s priorem. Maseurand protestoval s rozhořčením a prohlásil, že Cendre svědčí křivě. Zároven nabídl komisi, že dokáže tehdy své alibi navrhl, by za svědka předvolán byl zmíněný prior. Schůze pak přerušena, by Mascuran mohl si opatřiti doklady, že v klášteře nebyl
Cendra Havas Mascuranda Cendre Maseurand Mascuran Paříž Masea Ma Kurier
17 article
Anglická sněmovna. Z Londýna, 5. července. (C. B) V debatě o výčepním zákoně propadl Asquithův návrh na konec debaty, namířený proti Balfourovi 301 hlasem proti 228. Presidentské kandidatury. Ze St. Louisu (Pens.), 5. července. (C. - B. Delegace demokratické konvence usnesla se 57 proti 5 hlasům, že bude podporovati president skou kandidaturu soudce Paskera. Z Bogoty, 4. července. (Wolff.) Generál Reyes zvolen kolumbijským presidentem. Stalo se zadost. Z Port an Prince, 4. července. (Wolff.) Vojáci, již dopustili se výstupků proti vyslancům francouzskému a německému, byli přísně po- tresláni. President Alexis Nord ve slavné au- dienci žádal oba vyslance za odpuštění, čímž stalo se Francii a Německu po jejich žádost zadost a přihoda jest odbyta.
Asquithův Pasker Wolff Reyes Alexis Nord Londýn Balfour St . Louis Bogota Francie Německo anglický sněmovna
18 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. Živelní pohromy a dr. Körber. Z Vídně, 5. července. „Conservati ve Correspondenz“ oznamuje: „Předseda českého oddělení zemědělské rady pro království české posl. Prášek dostavil se dnes k mini- sterskému předsedovi dru. Körbrovi, aby jej upozornil na letošní živelní pohromy, kterými postiženy byly české kraje a vznesl naň žádost, aby poskytnuta byla zemědělstvu, těžce poško- zenému, nejen vydatná, nýbrž také neprodlená pomoc státní. Posl. Prášek odevzdal minister- skému předsedovi pamětní spis, vypracovaný če- ským oddělením zemědělské rady, ve kterém se žádá, aby za příčinou živelních škod povolena byla státní podpora; nařízeno bylo berním úřa- dům, aby v příčině odepsání pozemkové daně konaly nejrychlejší šetření; sazby železniční pro pici byly sniženy; aby v zájmu poškozeného zemědělství pravidla § 2. zákona o odpisování daně pozemkové vykládána byla ve smyslu pří- znivém. Ministerský předseda litoval, že králov- ství české je opětně postiženo živelní katastrofou a prohlásil, že byl již informován o rozsahu škody místodržitelem hr. Coudenhove m. Dr. Körber slíbil, že jakmile škody budou ze- vrubně vyšetřeny, likvidovati bude žádanou státní pomoc na prospěch poškozených a že vezme rád zřetel na podaný pamětní spis a dobrozdání českého oddělení zemědělské rady, které se ještě podá.“ Kolínská továrna na vagony. Z Vídně, 5. července. „N. Fr. Presse“ oznamuje: Dne 1. t. m. zavřena byla kolínská továrna na vozy. Byl to podnik český, který v posledních létech pracoval se ztrátou. Akclový kapitál přišel na zmar a kromě toho uvalila na sebe společnost značná břemena.
doktor Körber Prášek Posl Coudenhove Vídeň český oddělený zemědělský rada pro království český posl
19 article
Dunajsko-oderský průplav. Z Vídně, 5. července. Přípravy k zahájeni staveb průplavu dunajsko-oderské- ho pokročily již tak daleko, že se bude již moci kenati obhlidka trati, jakmile to dovolí ukončen žní. Zároveň přikročila k práci mezinár. jury, zří zená k rozhodnutí o cenách za návrhy zdvihadla. Několik návrhů bylo jako neproveditelných vylou- čeno, tak že sbor ten má nyní práci usnadněnou a bude moci již přištího týdne přikročiti k vlastn volbě návrhů. O udělení een rozhodne se sotva dříve než koncem září. Vojenské dodávky. Z Vídně, 5. července. (C.-B.) Ústřední výbor průmyslových sdružení v Rakousku a siee Ústředního spolku rakouských průmyslníků. spolku rakouských průmyslníků, průmyslového klubu, zástupců obchodních a živnostenských komor a spolku dolnorakouských živnostníků měl dnes schůzi s poradou o otázce vojen- ských dodivek. Schůze se zúčastnili též pp. Kudlič a dr. Hotovec z Prahy, Alois Neumann a dr. Carus z Liberce a několik členů rakouské delegace. Po delší věcné debatě usnesla se schůze na projevu, ve kterém co nej- rozhodněji se protestuje proti praxi vojenské správy při třídění vojenských dodávek, zejmena proti úmyslu, projevenému v delegacích, přiká- zati uherskému průmyslu k odškodnění za zboží, jež dodati nemůže, při jiném zboží větší množ- ství, nežli stanovi kvota. Úmysl tento odporuje jednohlasnému usnesení rakouské delegace, ja- kož i jedině správné zásadé, dodržení kvotového poměru při rozdílení vojenských dodávek. Schůze vyzvala vládu, by neprodleně vyjedná- vala se společnou vládou, by se zajistil plný dí vojenských dodávek, náležejících dle kvoty ra- kouskému průmyslu. Průmysl uznává také stejné zásady pro zemědělství a žádá, aby i tomuto při- kázala se plná kvota.
Kudlič doktor Hotovec Alois Neumann Carus Vídeň Rakousko Praha Liberec výbor průmyslový sdružený spolek dolnorakouský živnostník
20 article
Z Pešti, 5. července. (C.-B.) Zpráva ministerstva orby o stavu osení ze dne 1. čer- vence odhaduje sklizeň pšenice na 34.61 (oproti 34.01 dne 15. června), žita 11.74 (11.68). ječmene na 10.65 (10 62), ovsa na 9.07 (8.39) millionů metr. ctů. st. Z Pešti, 5. července. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 35.000 metr. centů Platila: pšenice tisská 81 kg K 9.371. 80 kg K 9.30, 78.3 kg K 9.1745, 77 kg K 9.— makovská 78 kg K 9.171, 77 kg K 9.024. peštská 80 kg K 9.271. 77 kg K 8.85, ba- nátská 78 kg K 8.90, 77 kg K 8.80, 75.5 kg K 8.79, adská 76.8 kg K 9.10, obeck 77.5 kg K 9.174, bačská 76 kg K 9.10, vr- basská 77.4 kg K 9.—, podunajská 77 kg k 8.90, 76 kg K 8.80, bečkerecká 76.8 kgk 8.79, srbská 75 kg K 8.30, skladní 77 kgk 8.85, 76 kg K 8.80; žito K 6.35, s při- měsí K 6.25, nové K 6.35; oves K 5.90 až K 6.10; kukuřice K 5.22 až K 5.30 ječmen K 5.85.
Platil Pešť kg
21 article
Termínový obchod byl mdlý n velké prodeje. K večeru znamenala: pšenice na říjen 8 85, žito na říjen K 6.56, oves na říjen K 6.15, kukuřice na červenec K 5.20, na srpen K 5.33, na kvělen 1905 K 5.59, řepka na srpen K 10.30. Sádlo po K 61.50; slanina 3dílná po K 53.—, 4dílná po K 51.50; jiné zboží ben odbytu a změny. Parno. Z Livergoolu, 5. července. (Závěrek.) (4 hod 10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý- voz — žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky na červenec 5.75, 0.—, na červenec-srpen 5.69, 0.— na srpen-září 5.55, 0.—, na září-říjen 5.29. 0.— na říjen-listopad 5.15, 0.—, na listopad- prosinec 5.11. 0.—, na prosinec- leden 5.09, na leden-únor 5.08, n únor-březen 5 08, 0.—, na březen-duben 5.08, 0.—. Smýšlení povolné. Z Nového Yorku, 5. července. (Zvl. telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. — Znamenala: pše- nice na červenec 913/s, na září 863/4, kukuřice na září 541/s, cukr (Fair Muscovados.) 31/1e, bavlua 10.60. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu pevné.
Sádlo Nový York
22 article
Několik dal z finančního hoapodářství předlitav- ského Uvedli jsme na tomto místě nedávno hlavní data publikace ministeria financí o platební bilanci Rakouska. K cenné této publikaci vrátíme se ještě častěji, protože obsahuje řadu dat, jichž znalost bude i pro širší veřejnost cenna. Dnes podáváme několik číslic z finančního hospodářství předlitavského. Dů- sledky z nich učiníme později. Co do celko vého hospodářství možno pozorovati tento vývoj Státní výdaje resp. příjmy vůbec činily v mill. korun: příjmy bilance roku výdaje 1880 844.394 — 19.756 864.150 884.606 — 74.621 1881 959.287 972.157 — 42.420 1882 1014.577 978.064 — 51.870 1883 1029.734 — 65.101 1884 1020 810 1085.911 — 9.765 1885 1058.917 1049.152 + 5.547 1049.408 1896 1043.861 — 76.182 1887 1133.728 1057.546 — 107.219 1888 1134. 604 1027.385 + 22.280 1889 1102. 507 1124.787 1890 1119. 195 1163.629 + 44.434 1201.417 + 27.234 1174.183 1891 1235.394 + 14.062 1221.332 1892 + 58.700 1318.325 1893 1259.625 1320.609 + 40.124 1280.435 1894 + 67.180 1395.706 1895 1329.526 + 37. 663 1415.695 1896 1378 032 + 64.899 1897 1417.304 1482.203 + 43.316 1563.648 1520.332 1898 + 60. 027 1538. 099 1598 126 1899 + 49.037 1900 1605.195 1654.232 + 19.974 1666.811 1686 785 1901 + 12.26 1902 1715.318 1727.585
Rakousko
23 article
Jest tedy rozpočet cislajtánský trvale od r. 1889 aktivním; od r. 1900 možno však pozoro- vati pokles aktivity této; dle předchozích zpráv bude eflekt lonský ještě nepřiznivější r. 1902. Vliv vlády pana dra. Körbra jest tedy i po télo stránce patrný a zřejmý. Přímé daně vyvljely se v uvedeném období takto (v millionech korun): osobní úhrn pří- reální daně mých daní daně 65.963 186 265 118.756 189.995 69. 147 118.981 1882 72.268 195.634 121.356 1883 198.158 73.126 122.970 1884 73.018 200.589 125.202 1885 72.294 203.279 128.595 1886 210.483 77.221 1887 130.852 209. 045 73.590 1888 132.886 1889 133 278 76.485 212.143 184. 790 79.733 217 00 1890 84.182 223.836 137.020 1891 84.043 226.029 139.387 1892 83.183 224.201 1893 138. 533 81.578 216.322 1894 132.400 92 746 238.97 1895 143.454 94.405 242.167 1896 144.915 99 264 244.511 1897 142.540 260.843 130.533 127.589 1898 271.378 131.199 137.175 1899 278.187 132. 895 142. 188 1900 292 259 150.072 138.676 19 1 146 696 290.368
24 article
RRok 1891
25 article
1902 140.100 Uvážímeli — data příslušná příště uvedeme — že v tomže období stoupl výnos nepřímých daní z 400.887 na 608.695 mill. K, patrno, jak značný přesun nastal ve státním hospodářství na pole dani nepřímých. Mezi přímými daněmi připadá stále vý- značnější místo daním osobním. Jich vzestup r. 189 dán ovšem reformou berní. Do roku 1897 placena jen tak zvaná stará výdělečná a důchodová daň. Její výnos klesl rokem 1898 na 17.294 mill. K, r. 1902 pak na 0.253 mill. K. Veškeré tak zvané osobní daně vykazují značný vzestup. Všeobecná daň výdělková činí roku 1898: 30.058 mill. K, r. 1902: 34.268 mill. korun, rentovní daň 5.323 resp. 7.788 mill. K, osobní z přijmu 35.813 resp. 51.838 mill. K. Jedině výděl- ková daň podníků povinovaných veřejně účtovati vykazuje sestup, nutný již z důvodů hospodářské politiky: bylyť podniky tyto příliš zatíženy na úko podnikavostl. Pro posuzování finanění poli- tiky království českého zajímava jsou data výnosu reálních daní. Jak známo, vybudováno finan- čnictví král. českého na soustavě přirážek k tak zva- ným daním reálním, speciálně tedy k dani pozemkové a domovní. Vzestup této skupiny daní jest velmi ne pravidelným a děje se výhradně na účet daně do movní. Jeť poměr výnosu uvedených daní tento: daň pozemková daň domovní v mill. korun 51.588 67.168 66.010 52 971 66.558 54.798 67.102 55.866 57.122 68 080 59.250 69.345 60.578 70.274 62.173 70.713 63.143 70 135 64.317 70.473 65.186 71.834 73.107 66 280 71.460 67 073 66.933 65.467 72.484 70.970 71.665 73 250 68.036 74.504 56.302 71.287 56. 552 74.647 56 043 76.853 82.845 55.831 54.460 85 640 směr daně pozemkové patrným jest na V moderním státním hospodářství, které více a více zdaňovati skutečný příjem které tedy bere zření ke skutečným f.
Uvážímel
26 article
1881 1882 1883 1884 1885 1887 1888 1889 1891
27 article
1886 1890 1892 1893 1894 Sestupný prvý pohled. se snaží stále poplatníkův, nančním poměrům jeho, ustupuje přirozeně význam daní, které stanoveny na základě prostředku výrob- ního, bez zřetele na to, je-li pozemek zadlužen čili nic, bez zřetele tedy na to, jaký finanční effekt skytá. Zde stojí tedy země před příjmovým zdrojem, který bude rok od roku více vysýchati. Daň domovní vy- kazuje za to nepopfratelný vzestup. Poněvadž ale daň tato přesunuta v daných poměrech z valné vět- šiny na nájemnictvo, spadá berní tíha zemských financí stále víc a více na kruhy, které nelze zváti v plném slova smyslu nositeli průmyslového a vůbe hospodářského ruchu. Nepřípadnost dané soustavy financí zemských nemůže býti lépe illustrována. Z pražského trhu obilního. V těchto dnech snesly se v Čechách četné lijáky, jež se rozšířily po celých Čechách. Nebyly všude stejné, ale byly všude rády viděny. Včerejší bursa byla přívětivého rázu. Na- bídka pšenice byla velice mírná, proto použili pro- davači příležitosti té, aby zvýšili své požadavky. Koupěchtiví musili povolití ceny o 10—15 h vyšší, chtěli-li koupiti. Z Prahy znamenala K 9.— až 9.55, Jinak byla prodávána z Hory Kutné 79 kg za K 9.15, z Brandýsa n. L. 79 kg za K 9.20, z Nym- burka 78 kg za K 9.05, 77 kg z Kolína za K 8. 80, 80 kg z Doubravice za K 9 20, 79 kg z Hory Kutné za K 9.—, 77—78 kg z Řičan za K 9.—, 78—79 kg z Berouna za K 9 25, 77 kg z Čes. Brodu za K 9.—. V odporu s pšenicí byl odbyt žita zcela neuspoko- jivý. Ceny sice dále nektesly, ale smýšlení zůstalo trvale chabé. Záznam K 6.50—8 80 zůstal nezměněu.
Čechy Praha Hora Kutná 79 Brandýs Kolín Kutná Beroun Čes . Brod kg 8 80
28 article
Jinak bylo prodáváno z Benešova 73—75 kg za K 6 45—6.60, 75 kg ze Stránčic za K 6.60, z By- střice za K 6.43, z Votice za K 6.40, z Čes. Brodu za K 660, z Peček za K 6.60. Nové žito české ja- kosti 73 kg na dodání do 25. července bylo prodá- váno z Kolína za K 6.90 50 kg. Obchod s ovzem byl zvláště čilý a ceny silně stouply. Oves pro ob- chod bylo lze dostati na počátku bursy za K 6.45 z Prahy a na konec byl placen K 6.60. Jemné druhy placeny podstatně výše nad záznam bursovní. Trh skončil za velké zdrželivosti prodavačů smýšlením pevným. Také v ostatních pícninách byl směr vze- stupný. Zejmena vikev podražila o 30—40 haléřů. Také kukuřice byla pevnější a znamenala z Vídně K 5.75—5 80, americká na dodání z Ústí K 6 40. Ceny máku stouply o 25—50 h, ceny luštěnin zů- staly dobře upevněny. Záznam řepky byl do úřad- ního listu kursovního opět zařaděn. Znamenala K 10.75—11.— za 50 kg z Prahy. Táž cena byla také placena z Unhoště. Na trhu byly už první ukázky bílého jelele. Jakost uspokojuje, ale bude prý ještě mnohem lepší zboží. letos. Čeny dosud vy- sloveny nebyly. Vysoké ceny otrub umožňují do Čech dovoz otrub pšeničných, Bylyť prodány pro severní Čechy značné položky otrub z La Platy za cenu K 5.30—5.40 i s pytlem na dodání z Úslí nebo z Lovosic.
Čo Benešov Votice Čes . Brod Pečky Kolín 50 Praha Vídeň Ústí Unhošť Čechy Lovosice K 660 kg Úslit
29 article
Obchodní smlouvy. V Německu propaguje se požadavek, aby nové obchodní smlouvy nabyly co nejdříve platnosti, stále důrazněji. Volání toto vychází ovšem zvláště z agrárních kruhů, které stejně horlivě pracují k odstranění platných smluv, jako se vyslo- vovaly proti tarifu Bülowovu. „N. W. Tgbl.“ dovídá se na př. z kruhů prý dobře informovaných, že nové obchodní smlouvy mají určitě nabýti platnosti 1. dub- nem 1905. „Jest vůbec ovšem těžko mluviti o terminu platnosti nových smluv, kdyžtě nejsou skončena jed- nání s hlavními státy, s Ruskem a Rakouskem. Nic- méně chtějí Němci zkrátiti co možno lhůtu mezi sjednáním smluv a nabytím platnosti jich. Jisto jest, že 1. duben 1905 jest nejbližším terminem, do kterého budou přípravné práce skončeny.“ Ve zprávě jest hojně optimismu a sebedůvěry Němců. Cítí se zvláště v jed- nání s Rakouskem stranou silnější a odtud naděje po- dobné jako uvedená. Pro nás jest to ovšem nevalně potěšitelným faktem. V přestávce, která nastala v jed- nání s Německem, obnoveno jednání o rakousko-ital- skou smlouvu. Zatím v Římě. Stav jednání posuzuje se dosti výhledně
Bülowův N W Tgbl Němec Německo Rusko Rakousko Řím
30 article
Soustředění dalmalských námořníchi dopravních podniků. Lublaňská úvěrní banka, ústav založený Živ- nostenskou bankou, snaží se poctivě dostáti úkolům svým. V poslední době podníká účelné kroky za sou- středěním dalmatských dopravních námořních podniků v jednu společnost. Dosud obstarává dopravu námořní v Dalmacii řada malých a větších podniků, vzájemně soutěžicích. Že nemohou rozvinouti větší a účelnější činnost jak by toho Dalmacie potřebovala, leží na bíle- dní. Snaha lublaňské úvěrní banky nese se k tomu, aby podniky tyto soustředěny byly v jednu velikou akciovou společnost, vládnoucí dostatečnými prostřed- ky a jsoucí tedy s úkolů svých. V posledních dnech předložil p. J. Hribar, předseda lublaňské úvěrní banky program financování společnosti této. Bude-i návrh tento přijat, není jisto. Žásadní ochota ke sply- nutí projevena sice všemi podniky, kamenem úrazu jest však otázka ocenění dopravního materiálu. Fi- nanční plán, p. Hribarem předložený, navrhuje odhad znalci. Proti němu vyslovuje se řada podníků, které činí v tomto směru přepjaté požadavky. Některé z nich žádají dokonce úhradu veškerého dosud investovaného kapitálu bez ohledu na dosavadní amortisace. Že ne- chtějí proponenti nové společnosti přijmouti tyto po- žadavky, dáno samo sebou: společnost, která by pře- platila starý materiál dopravní, šla by jisté zkáze vstříc.
J Hribar Hribar úvěrní banka ústav založený Živa
31 article
Ve vyjednávání bude se pokračovati a lze se nadíti, že konec konců zvítězí přece jen rozumná úvaha nad osobními choutkami O chorobách cukrovky v měsíci červnu 1904. Na výzkumné stanici cukrovarnické v Praze jest od- dělení pro choroby cukrovky, které již po někelik let bezplatně udílí pěstitelům cukrovky rady, jak by chorobám jejím čeliti měli. Letošního června došly četné otázky toho druhu, z nichž většina týkala se škod, způsobených larvami mouchy burákové, které žijí uvnitř chřástu a vyžírají jeho dužinu, způsobujíce nepravidelné, nečisté skvrny a puchýře.
Praha
32 article
Držíme-li list jimi obydlený proti světlu, vidíme je zřetelně. Když larvy dospěly, spouštějí se na zemi, v níž proměňují se v červenohnědé kukly. Něco málo larev zakukluje se v listě samém. Za nedlouho líhnou se z kukel mouchy, jichž samičky kladou nová vajíčka na chřást cukrovky. Poněvadž je první generace mouchy východištěm několi ka rozmnožených generací následujíc ích, měli bychom listy jimi poškozené ihned, jakmile se z jara objevovati počínaji, ulamovali a z pole odstra- ňovati, než ještě larvy opustí list. Později jest již mnoho zmeškáno, přece však ještě nutno jest poško- zené, obydlené listy ulamovati a hned na poli spá- lením ničiti, neb s nehašeným vápnem kompostovati. Též při okopování mnoho kukel hyne, zvláště tím, že dostavše se na povrch, stávají se kořistí hmyzo- žravého plactva. Po sklizní třeba hluboko orati. Ja- kožto obrana nejvydatnější doporučuje se napřesrok cukrovku hustě seti a co nejpozději jednotiti. Poně- vadž jsou pak již škody, larvami mouchy burákové způsobené, patrny, můžeme snadno při jednocení nemocné rostlinky z pole odstraňovati. — Jiný na cukrovce hromadně se objevivší hmyz jest brouček maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis), jenž hlodá na kořenu mladých rostlinek cukrovky.
33 article
Obrana úplná záleží zde v tom, že příštím rokem pěstujeme na poli jím stiženém jinou plodinu. Když se to nestane, doporučuje se hustá setba cukrovky. vydatné hnojení a zvláště sázení, ne setí, cukrovky, poněvadž rostlince vyvinuté maločlenec škodívá jen měrou nepatrnou. Osejeme malou čásť pole cukrovkou a mladé rostlinky pak rozsázíme na celé pole. Pří- štího roku zvoli se jiná malá čásť pole k zasetí cukrovky. Dále dlužno upozorniti, že objevilo se zase háďátko řepní (Heterodera Schachtii), které je pro pěstování cukrovky velice nebezpečné. Také roupice (Enchytraeus) vyskytly se na cukrovce a to v počtu velmi značném. Ostatní v měsíci červnu větší měrou na cukrovce škodící živočichové byly černé larvy brouka mrchožrouta (proti nimž se zvláště doporučuje kropení chrástu roztokem jedo- vaté svinobrodské zeleně) a housenky můry osenní. V menší míře škodily černá mšice maková, roztoč Tetranychus a mnoho- nožka Julus. Dolazy, chorob cukrovky se týka- jící, vyřizuje pan dr. J. Uzel v Praze, na české technice. K dotazu připojeny buďlež onemocnělá rostlina neb její čásť a domnělý škůdce. Oprava předpisů o těžbě petrolejové. Píše se nám z Vídně: Jak jsme před nedávnem oznámili, svolalo ministerstvo zemědělství do Krakova anketu, která měla podati dobré zdání o opravně osnově co do homě- policejních předpisů těžby petrolejové. Výsledek an- kety, která konána byla 23. a 24. m. m. a již se zú- častnili přední odborníci, velmi uspokojil. Většina ná- vrhů ministeria zemědělství schválena většinou znalců. Nesouhlas týkal se jen některých hodů, jež budou
doktor J Uzel Praha Vídeň Krakov