1
masthead
6. července 1904.
5
article
večer vyzvědači vypátrali, že oddíl nepřátelského
předvoje — asi 1500 mužů — obsadil pře
naší frontou osady Echavonan a Echakumenzu
a valný voj nepřátelský zůstal za průsmyky fen-
čulinským a modulinským. Zároveň pozorováno
že japonský oddil, asi prapor vojska, obcházi
levé křídlo našeho postavení u jancelinského
průsmyku směrem na Ljantjansan.
Aby se tento úmysl zmařil, posláno na
ohrožené místo 5 setnin, 2 oddělení jízdních
střelcův a půl sotně kozáků. K zjištění nepřá-
telské moci před jancelinským průsmykem dal
velitel oddělení provést v nocí na 4. t. m. pro-
hlídku směrem na Tchavan, Tachindjapuzu,
Lidjapuzu a Temple, jež svěřena oddilu o 10
setninách pod velením plukovníka Lecického.
Tři setniny pod plukovníkem Garnickým měly
táhnouti na Makumanzu, 2 km. jižně od Tcha-
vanu a na křižovatku cest, vedoucích k prů-
smyku sinkajbinskému a lacholinskému, aby
timto zdánlivým manévrem zabezpečily ústup
oddílu Lecického.
Dne 4. t. m. o 14 hod. odpol. obě kolony
daly se na pochod naznačeným směrem. V
213 hod. začal boj. Kolona Garnického dorazila
na křížovatku cest do Sinkajlinu a Lacholínaa
vypudila odtud nepřátelský předvoj o jedné
seďnině. Kolona Lecického zahnala bez výstřelu
přední stráže nepřátelské a přiblížila se k úpati
návrší, ovládajícího Temple, 6 km. východně
od Tchavanu.
Lidjapuza
Temple
Lecický
Garnický
Echavonany
Tch
Sinkajlin
km
6
article
Velitel oddílu oznamuje o dalším průběhu
Minuvše Lidjapuzu ke 4. hod. odp. naše vojsko
obořilo se na nepřátelský předvoj, jenž po něm
střílel s navrší. Naše kolona postupovala bez
výstřelu, jsouc postřelována nepříťelem s fronty
i boku, a přiblížila se ku průsmyku na 150
kroků. Tu byla přivítána prudkou střelbou.
Oddělení našeho předvoje přešla k útoku
bodákem, vypudila Japonce po bojí
bodákem z jejich opevnění a ob-
sadila průsmyk. Protože však nepřítel
chystal se napadnouti naše vojska s fronty
boku značnou silou, velitel naší kolony — jak
mu bylo předem nařízeno, — dal rozkaz
k návratu.
Pravá kolona Garnického dala se
ke Tchavanu na pochod o 2. hod. směrem na
Makumenzu a křižovatku cest, vedoucích do
průsmyku sinkajlinského a lachotínského. Také
ona podnikla boj bodákem s japonským
předvojem, jenž byl dílem rozprá
šen, dílem odražen.
Tři selniny Garnického zaujaly vykázané
postavení.
Když plukovník Lečický začal ustupovati
zahájena na jeho kolonu s návrší a průsmyku,
obsazeného Japonci, vražedná palba, ale
proto přece proveden ústup v úplném pořádku.
Statečný plukovník Lečický zůstal po celou
tu dobu v šiku, vedl kolonu velice obratně
chladnokrevně a připojil se k ustupující koloně
poslední s náčelníkem štábu setníkem Serebrja-
ňakovem a pobočníkem poručíkem Grigorěvem.
Všecko vojsko v těchto kolonách a tř
selniny Garnického osvědčily podivuhodný klid
a vykonaly svůj úkol s největší chladno-
krevnosti.
Japonec
Serebrja
Grigorěv
Garnický
Garnický
7
article
Plukovník Lecický byl za boje lehce
raněn. Raněni byli dál: plukovník Pospalov,
jenž byl přidělen k mým službám, 1 podplukov-
ník, 1 setník, několik poručíků, 1 setník II. tř.
a několik jiných důstojníků. Přes 300 muže
bylo zubito nebo raněno.
Sledoval jsem boj se svým hlavním štábem
od Tehavanu a proto mohu dosvědčiti, že naše
vojsko drželo se znamenitě.
Nemohu pominouti mlčením také pozoru
hodnou činnost lékařů a polních duchovních,
již v nejprudčím ohni obvazovali raněné a po-
máhali je odnášeti z boje. Všecky raněné vzal
jsme ssebou.
Jeden poručík s několika střelci, již po-
hřešovali se, zachráněni za útoku plukovníka
Lečického.
Velitel oddělení oznamuje, že mnoho raně-
ných, byvše obvázáni, zdráhali se jíti do ne-
mocnice a vrátili se k svým oddělením.
V noci na 2. t. m. dostal se nepřítel
jižně od Hajčžu do styku s naším pravým
křídlem, jež stálo nedaleko mořského břehu ve
vsi Chvantsjatunu.
Ráno dne 3. t. m. dorazily naše posily
obsadily Chvantsjatun.
Za přestřelky zabit na naší straně 1 muž.
Odpoledne podniklo nepřátelské oddělení —
asi 2 prapory a 6 škadron s 6 kulomety —
útok.
Hlavní masa nepřátel táhla západně az
setniny východně od železniční trati. Naše přední
stráže na jihu údoli říčky Cho ustoupily v prud-
kém nepřátelském ohni. Pouze přední stráž
ljsochadzská zůstala na svém místě.
Když velitel předvoje jízdy zvěděl, co se
přihodilo, vyjel o půl 3. hod. klusem s jednou
částí proti Raosičanu. Nepřítel postavil kulomety
na návrší severo západně od Dunšchedzy a pě-
chota obsadila okraje lesa a sousední osady.
Pospalov
Dunšchedza
8
article
Naše jízdní batterie vyjela na postavení baosi-
čanské u železníční trati pod ochranou dra-
gounů, již ssedli s koní, a hraničníků.
Nepřítel vyklidil za naší střel by
z děl iručnic kvapně své posta
vení a ustupoval na Sjunečen.
Naše jízda pronásledovala ho až
k postavení jeho předvoje, asi
šest kilometrů severně od Sjune-
čenu, jež bylo silně opevněno
a hojně vojskem obsazeno.
Na naší straně raněn jeden voják.
Ves Tamerlhou byla vyklizena od Ja-
ponců 3. t. m., avšak čapanlinský prů-
smyk zůstal v jejich moci, rovněž Mada-
tajza na severní cestě od Sjujanu přes
průsmyk dalinský. Malé oddělení Japoncův ob-
sadilo ves Ljutaťatirl a ohradilo se tam.
Hlavní síla nepřátelská nachází se teď, jak
se zdá, ve Vandzapuze, směrem k Hajčenu
v Šichupu, asi 16 km. východně od Sjujanu
na cestě do Gajčžu a Dašičaa.
Za prohlídek 3. t. m. ztratili jsme jen ně-
kolik koní.
Prohlídkami zjistilo se, že nepřítel
opevňuje své postavení v dalin-
ském průsmyku.
Japonci před Port Arturem.
Z Čífu, 5. července. (Reuter.) Proslýchá
se, že vojska japonské a ruské u Port Arturu
byla od sebe vzdálena v neděli na míli. Japonei
postupujíce, opevňují jeden pahorek po druhém
těžkými děly, jichž vylodili prý již v Dal
ném 150.
Japonské barbarství.
Z Petrohradu, 5. července. (Zvl. telg. »N
L.«) Hlavní štáb ruský dostal nové důkazy ja-
ponského barbarství. Mnoho těl vojáků,
padlých v boji u Ljadjagou, jsou probodána
bodáky.
Japoncův
Ljutaťatirl
Japonec
Port
Mada
Gajčža
Petrohrad
Vesa Tamerlha
Reuter
km
N L
10
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Cařihradu, 4. července. (C.-B.) Nová
zpráva ze Sofie o zmáhajícím se hladu v okresu
ochridském se posud nepotvrzuje a jest asi pře-
hnána. Pravda je pouze, že v některých okresích
monastýrského kraje panuje nedostatek, k jehož
odstranění podniknou v nejbližších dnech civilní
jednatelé inspekční cestu.
Sofie
Cařihrad
11
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Afféra Mirbachova.
Affér Mirbachův
12
article
n. Z Postupimi, 5. července. Nejvyšší dvorní
maršálek německé císařovny svob. p. Mirbach
dle časopisu »Potedamer Intelligenzblatt« žádosti
za propuštění dosud nepodal a z dobře infor-
movaného pramene se sděluje, že na její po-
dání ani nepomýšlí, protože, jak se do-
mnívá, nemá k tomu žádné příčiny.
Afféra Dreyfusova.
n. Z Paříže, 5. července. Některé časo
pisy uveřejňují dopis Björnsonův, ve kterém se
diví, že generál Sehwarzkoppen a býv
italský příručí vojenský Panizzardi nebyli dosud
kasačním soudem vyslechnuti. Cizina a potomci
nepochopí ministra spravedlnosti, který se leká
dáti vyslechnout hlavní svědky.
Mirbach
Affér Dreyfusův
Björnsonův
loupen
Postupim
Paříž
Potedamer Intelligenzblatt
13
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Gastýna, 5. července. (C.-B.) Ministr
obchodu svob. p. Call sem dnes přibyl.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 5. července. (C.-B.) Poslanecká
sněmovna pokračuje v rozpočtové de-
batě.
Posl. Jan Molnar (str. národní) mluvil po
nadšené řeči o loňské obstrukci o hospodářském
postavení země a poukazuje proti zásadě
šetrnosti, vyslovené ministerským předsedou,
k ohromnému vzrůstu břemen za jeho vlády
Přešed k církevně politickým otázkám, navrhl.
aby byl ze zákona o svobodném vykonávání
náboženství škrtnut odsťavec vztahující se k bez-
konfesijnosti.
Call
Posl
Molnar
Pešť
poslanecký sněmovna
14
article
Ministr a latere hr. KhuenHedervary
lituje, že nemohl včera poslechnouti zajímavé vý
vody Banffovy. Libuje si, že za jeho úřadování
nebylo mezi ním a tehdejším předsedou mini-
sterstva bar. Banffem protiv, jež by bývaly vedly
k roztržce, naopak, nejlepší poměr. Polemisuje
se včerejšími vývody Banffovými, praví, že žasl
nad jeho tvrzením, jako by býval měl o chorvat-
ských poměrech svůj náhled, neboť z jeho pro-
jevů v r. 1896 soudil o pravém opaku. Odmit
Banffovu výčitku, že za svého banatu podporoval
tendence odporné uherskému státu. Vyskytly
se neshody mezi uherskou a chorvatskou vládou
bylo to daleko tendence dovolovati nebo trpěti
uvolňování státního společenství. Dbal prý vždy-
cky, aby zachovávalo se toto společenství, ale
také právní samospráva nesměla se zkracovati.
Pramenem vyčítané chorvatské titulatury je uher-
ské corpus juris. (Hluk v levo.) Svůj úsudek
o politické olázce vykládati nebude; politika je
věcí ministerského předsedy. Netvrdil nikdy, že
by byl neomylným, avšak Banffy buď jím neby!
dříve, nebo jím není teď. (Veselost.) Člověk ne-
smí se pouze za Maďara vydávat, ale musí také
jednat jako Maďar. Troufá, že vzdor minulým
protivám mezi ním a Banffem, jejich smírný po-
měr nezměnil se ani teď a nezmění se také
v budoucnosti.
Banffův
Banffový
Maďar
Banff
15
article
Posl. bar. Banífy odpovídá, že úvahy
o pamětním spise nepatří do sněmovny. Nepo-
važuje se za neomylného, avšak nemýlil se, že
jsou země Chorvatsko, Slavonie a Dalmacie, ale
žádné království chorvatsko-slavonsko dalmatské.
Možná, že výraz ten je v právním sborníku, ale
ve vyrovnacím zákoně mluví se pouze o zemích
a žádném království, žádném chorvatském králi.
Vynasnažil-li se bán o uherský prapor v Chor-
vatsku, je také pravda, že za pobytu uherského
krále v Záhřebu provolávalo se mu Živio! jen
jako králi chorvatskému. Stav Chorvatska nen
dobrý. Khuenův banát nezabezpečil společenstv
Chorvatska s uherským státem. Řídě se obee-
nými, veřejnými zájmy, chtěl orientovati svými
studiemi císaře, že třeba ještě mnoho práce,
nežli zakoření se společenství také ve státním
životě. (Hlučná pochvala v levo.)
Po dalších řečech posl. Baba a hr
Khuena přijat návrh Podmaniczkéh
na prodloužení debaty prostým hlasováním.
Příáti schůze bude z ejtra.
Francouzské sněmovny.
Z Paříže, 5. července. (C.-B.) Sně-
movna rokovala dále o vojenském zá-
koně a příjala všecky dosud nevyřízené jeho
články.
Potom přijat přes odpor ministra
vojenství a výboru 400 proti 173 hlasům
návrh, aby z áložníci nesvolávali se mez
1. červencem a 1. říjnem.
Předloha o dvouleté vojenské službě přijata
v celku 517 proti 43 hlasům, ale dostanes
teď zase do senátu.
Senát přijal 167 proti 108 hlasům před-
lohu o zrušení řeholního vyučován
dle sněmovního usnesení.
Posl
bar
Khuenův
Bab
Khuen
Nepa
Chorvatsko
Slavonie
Dalmacie
Chor
Záhřeb
Paříž
16
article
Úplatková afféra kartuzianská.
Z Paříže, 5. července. (C.-B.) Vyšetřujíeí
komise v noční schůzi vyslýchala zase důvěr-
níka kartuzianského převora Cendra, jenž
ochotně jmenoval tajemného návštěvníka kartu-
zianského. Byl prý to Mascurand, předseda r-
publikánského komitétu pro obchod a průmysl.
Výpověď ta byla přijata s pochybnostmi, nebot
svědek nevzbuzuje nijak důvěry
Z Paříže, 5. července. (»Havas«.) Minist
spravedlnosti Vallé oznámil v dnešní ministerské
radě, že státní zástupce Collignier, jehož
zpráva o kartuziánské afféře zavdala ve sně-
movně podnět k dotazu, nabídl demissi, jež
byla přijata.
Z Paříže, 5. července. (C.B.) Vyšetřující
komise vyslýchala Mascuranda, jenž od-
přisáhl, že u kartuziánů nikdy nebyl a Cendra
nezná.
V couloirech vypravují, že Cendre před
volán před komisi, prohlásil, že poznává v Maseu-
randovi člověka, jenž byl návštěvou u kartu
ziánů. Mascurand tomu prý prudce odpo-
roval.
Z Paříže, 5. července. (C.-B.) V profokole
o dnešní schůzi komise vyšetřující kartuzinn
skou afféru se praví: Po výslechu usedl Ma
seurand mezi členy komise a přiveden by
Cendre, který přísahal na kříž, jejž vytáh
ze své kapsy a označil pak Maseu-
randa jako osobu, kterou u kartu-
zianů viděl a která jej žádala, by mohla
mluviti s priorem.
Maseurand protestoval s rozhořčením
a prohlásil, že Cendre svědčí křivě. Zároven
nabídl komisi, že dokáže tehdy své alibi
navrhl, by za svědka předvolán byl zmíněný
prior. Schůze pak přerušena, by Mascuran
mohl si opatřiti doklady, že v klášteře nebyl
Cendra
Havas
Mascuranda
Cendre
Maseurand
Mascuran
Paříž
Masea
Ma
Kurier
17
article
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 5. července. (C. B) V debatě
o výčepním zákoně propadl Asquithův návrh na
konec debaty, namířený proti Balfourovi 301
hlasem proti 228.
Presidentské kandidatury.
Ze St. Louisu (Pens.), 5. července. (C. - B.
Delegace demokratické konvence usnesla se 57
proti 5 hlasům, že bude podporovati president
skou kandidaturu soudce Paskera.
Z Bogoty, 4. července. (Wolff.) Generál
Reyes zvolen kolumbijským presidentem.
Stalo se zadost.
Z Port an Prince, 4. července. (Wolff.)
Vojáci, již dopustili se výstupků proti vyslancům
francouzskému a německému, byli přísně po-
tresláni. President Alexis Nord ve slavné au-
dienci žádal oba vyslance za odpuštění, čímž
stalo se Francii a Německu po jejich žádost
zadost a přihoda jest odbyta.
Asquithův
Pasker
Wolff
Reyes
Alexis Nord
Londýn
Balfour
St . Louis
Bogota
Francie
Německo
anglický sněmovna
18
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Živelní pohromy a dr. Körber.
Z Vídně, 5. července. „Conservati ve
Correspondenz“ oznamuje: „Předseda
českého oddělení zemědělské rady pro království
české posl. Prášek dostavil se dnes k mini-
sterskému předsedovi dru. Körbrovi, aby
jej upozornil na letošní živelní pohromy, kterými
postiženy byly české kraje a vznesl naň žádost,
aby poskytnuta byla zemědělstvu, těžce poško-
zenému, nejen vydatná, nýbrž také neprodlená
pomoc státní. Posl. Prášek odevzdal minister-
skému předsedovi pamětní spis, vypracovaný če-
ským oddělením zemědělské rady, ve kterém se
žádá, aby za příčinou živelních škod povolena
byla státní podpora; nařízeno bylo berním úřa-
dům, aby v příčině odepsání pozemkové daně
konaly nejrychlejší šetření; sazby železniční pro
pici byly sniženy; aby v zájmu poškozeného
zemědělství pravidla § 2. zákona o odpisování
daně pozemkové vykládána byla ve smyslu pří-
znivém. Ministerský předseda litoval, že králov-
ství české je opětně postiženo živelní katastrofou
a prohlásil, že byl již informován o rozsahu
škody místodržitelem hr. Coudenhove m.
Dr. Körber slíbil, že jakmile škody budou ze-
vrubně vyšetřeny, likvidovati bude žádanou
státní pomoc na prospěch poškozených a že
vezme rád zřetel na podaný pamětní spis a
dobrozdání českého oddělení zemědělské rady,
které se ještě podá.“
Kolínská továrna na vagony.
Z Vídně, 5. července. „N. Fr. Presse“
oznamuje: Dne 1. t. m. zavřena byla kolínská
továrna na vozy. Byl to podnik český, který
v posledních létech pracoval se ztrátou. Akclový
kapitál přišel na zmar a kromě toho uvalila na
sebe společnost značná břemena.
doktor
Körber
Prášek
Posl
Coudenhove
Vídeň
český oddělený zemědělský rada pro království český posl
19
article
Dunajsko-oderský průplav.
Z Vídně, 5. července. Přípravy k zahájeni
staveb průplavu dunajsko-oderské-
ho pokročily již tak daleko, že se bude již moci
kenati obhlidka trati, jakmile to dovolí ukončen
žní. Zároveň přikročila k práci mezinár. jury, zří
zená k rozhodnutí o cenách za návrhy zdvihadla.
Několik návrhů bylo jako neproveditelných vylou-
čeno, tak že sbor ten má nyní práci usnadněnou
a bude moci již přištího týdne přikročiti k vlastn
volbě návrhů. O udělení een rozhodne se sotva
dříve než koncem září.
Vojenské dodávky.
Z Vídně, 5. července. (C.-B.) Ústřední výbor
průmyslových sdružení v Rakousku a siee
Ústředního spolku rakouských průmyslníků.
spolku rakouských průmyslníků, průmyslového
klubu, zástupců obchodních a živnostenských
komor a spolku dolnorakouských živnostníků
měl dnes schůzi s poradou o otázce vojen-
ských dodivek. Schůze se zúčastnili též pp.
Kudlič a dr. Hotovec z Prahy, Alois
Neumann a dr. Carus z Liberce a několik
členů rakouské delegace. Po delší věcné debatě
usnesla se schůze na projevu, ve kterém co nej-
rozhodněji se protestuje proti praxi vojenské
správy při třídění vojenských dodávek, zejmena
proti úmyslu, projevenému v delegacích, přiká-
zati uherskému průmyslu k odškodnění za zboží,
jež dodati nemůže, při jiném zboží větší množ-
ství, nežli stanovi kvota. Úmysl tento odporuje
jednohlasnému usnesení rakouské delegace, ja-
kož i jedině správné zásadé, dodržení kvotového
poměru při rozdílení vojenských dodávek.
Schůze vyzvala vládu, by neprodleně vyjedná-
vala se společnou vládou, by se zajistil plný dí
vojenských dodávek, náležejících dle kvoty ra-
kouskému průmyslu. Průmysl uznává také stejné
zásady pro zemědělství a žádá, aby i tomuto při-
kázala se plná kvota.
Kudlič
doktor
Hotovec
Alois Neumann
Carus
Vídeň
Rakousko
Praha
Liberec
výbor průmyslový sdružený
spolek dolnorakouský živnostník
20
article
Z Pešti, 5. července. (C.-B.) Zpráva
ministerstva orby o stavu osení ze dne 1. čer-
vence odhaduje sklizeň pšenice na 34.61
(oproti 34.01 dne 15. června), žita 11.74 (11.68).
ječmene na 10.65 (10 62), ovsa na 9.07 (8.39)
millionů metr. ctů.
st. Z Pešti, 5. července. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 35.000 metr. centů
Platila: pšenice tisská 81 kg K 9.371.
80 kg K 9.30, 78.3 kg K 9.1745, 77 kg K 9.—
makovská 78 kg K 9.171, 77 kg K 9.024.
peštská 80 kg K 9.271. 77 kg K 8.85, ba-
nátská 78 kg K 8.90, 77 kg K 8.80, 75.5
kg K 8.79, adská 76.8 kg K 9.10, obeck
77.5 kg K 9.174, bačská 76 kg K 9.10, vr-
basská 77.4 kg K 9.—, podunajská 77 kg k
8.90, 76 kg K 8.80, bečkerecká 76.8 kgk
8.79, srbská 75 kg K 8.30, skladní 77 kgk
8.85, 76 kg K 8.80; žito K 6.35, s při-
měsí K 6.25, nové K 6.35; oves K 5.90
až K 6.10; kukuřice K 5.22 až K 5.30
ječmen K 5.85.
Platil
Pešť
kg
21
article
Termínový obchod byl mdlý n
velké prodeje.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8 85, žito na říjen K 6.56, oves na říjen
K 6.15, kukuřice na červenec K 5.20, na
srpen K 5.33, na kvělen 1905 K 5.59, řepka
na srpen K 10.30.
Sádlo po K 61.50; slanina 3dílná
po K 53.—, 4dílná po K 51.50; jiné zboží ben
odbytu a změny.
Parno.
Z Livergoolu, 5. července. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý-
voz — žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na červenec 5.75, 0.—, na červenec-srpen 5.69, 0.—
na srpen-září 5.55, 0.—, na září-říjen 5.29. 0.—
na říjen-listopad 5.15, 0.—, na listopad- prosinec 5.11.
0.—, na prosinec- leden 5.09, na leden-únor 5.08, n
únor-březen 5 08, 0.—, na březen-duben 5.08, 0.—.
Smýšlení povolné.
Z Nového Yorku, 5. července. (Zvl.
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné. — Znamenala: pše-
nice na červenec 913/s, na září 863/4,
kukuřice na září 541/s, cukr (Fair
Muscovados.) 31/1e, bavlua 10.60. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
pevné.
Sádlo
Nový York
22
article
Několik dal z finančního hoapodářství předlitav-
ského Uvedli jsme na tomto místě nedávno hlavní
data publikace ministeria financí o platební bilanci
Rakouska. K cenné této publikaci vrátíme se ještě
častěji, protože obsahuje řadu dat, jichž znalost bude
i pro širší veřejnost cenna. Dnes podáváme několik
číslic z finančního hospodářství předlitavského. Dů-
sledky z nich učiníme později. Co do celko vého
hospodářství možno pozorovati tento vývoj
Státní výdaje resp. příjmy vůbec činily
v mill. korun:
příjmy
bilance
roku
výdaje
1880
844.394
— 19.756
864.150
884.606
— 74.621
1881
959.287
972.157
— 42.420
1882
1014.577
978.064
— 51.870
1883
1029.734
— 65.101
1884
1020 810
1085.911
— 9.765
1885
1058.917
1049.152
+ 5.547
1049.408
1896
1043.861
— 76.182
1887
1133.728
1057.546
— 107.219
1888
1134. 604
1027.385
+ 22.280
1889
1102. 507
1124.787
1890
1119. 195
1163.629
+ 44.434
1201.417
+ 27.234
1174.183
1891
1235.394
+ 14.062
1221.332
1892
+ 58.700
1318.325
1893
1259.625
1320.609
+ 40.124
1280.435
1894
+ 67.180
1395.706
1895
1329.526
+ 37. 663
1415.695
1896
1378 032
+ 64.899
1897
1417.304
1482.203
+ 43.316
1563.648
1520.332
1898
+ 60. 027
1538. 099
1598 126
1899
+ 49.037
1900
1605.195
1654.232
+ 19.974
1666.811
1686 785
1901
+ 12.26
1902
1715.318 1727.585
Rakousko
23
article
Jest tedy rozpočet cislajtánský trvale od r. 1889
aktivním; od r. 1900 možno však pozoro-
vati pokles aktivity této; dle předchozích
zpráv bude eflekt lonský ještě nepřiznivější r. 1902.
Vliv vlády pana dra. Körbra jest tedy i po télo
stránce patrný a zřejmý. Přímé daně vyvljely se
v uvedeném období takto (v millionech korun):
osobní úhrn pří-
reální
daně mých daní
daně
65.963 186 265
118.756
189.995
69. 147
118.981
1882
72.268
195.634
121.356
1883
198.158
73.126
122.970
1884
73.018
200.589
125.202
1885
72.294
203.279
128.595
1886
210.483
77.221
1887
130.852
209. 045
73.590
1888
132.886
1889
133 278
76.485
212.143
184. 790
79.733
217 00
1890
84.182
223.836
137.020
1891
84.043
226.029
139.387
1892
83.183
224.201
1893
138. 533
81.578
216.322
1894
132.400
92 746
238.97
1895
143.454
94.405
242.167
1896
144.915
99 264
244.511
1897
142.540
260.843
130.533
127.589
1898
271.378
131.199
137.175
1899
278.187
132. 895
142. 188
1900
292 259
150.072
138.676
19 1
146 696 290.368
25
article
1902
140.100
Uvážímeli — data příslušná příště uvedeme —
že v tomže období stoupl výnos nepřímých daní
z 400.887 na 608.695 mill. K, patrno, jak značný
přesun nastal ve státním hospodářství na pole dani
nepřímých. Mezi přímými daněmi připadá stále vý-
značnější místo daním osobním. Jich vzestup r. 189
dán ovšem reformou berní. Do roku 1897 placena
jen tak zvaná stará výdělečná a důchodová daň. Její
výnos klesl rokem 1898 na 17.294 mill. K, r. 1902
pak na 0.253 mill. K. Veškeré tak zvané osobní daně
vykazují značný vzestup. Všeobecná daň výdělková
činí roku 1898: 30.058 mill. K, r. 1902: 34.268 mill.
korun, rentovní daň 5.323 resp. 7.788 mill. K, osobní
z přijmu 35.813 resp. 51.838 mill. K. Jedině výděl-
ková daň podníků povinovaných veřejně účtovati
vykazuje sestup, nutný již z důvodů hospodářské
politiky: bylyť podniky tyto příliš zatíženy na úko
podnikavostl. Pro posuzování finanění poli-
tiky království českého zajímava jsou data
výnosu reálních daní. Jak známo, vybudováno finan-
čnictví král. českého na soustavě přirážek k tak zva-
ným daním reálním, speciálně tedy k dani pozemkové
a domovní. Vzestup této skupiny daní jest velmi ne
pravidelným a děje se výhradně na účet daně do
movní. Jeť poměr výnosu uvedených daní tento:
daň pozemková daň domovní
v mill. korun
51.588
67.168
66.010
52 971
66.558
54.798
67.102
55.866
57.122
68 080
59.250
69.345
60.578
70.274
62.173
70.713
63.143
70 135
64.317
70.473
65.186
71.834
73.107
66 280
71.460
67 073
66.933
65.467
72.484
70.970
71.665
73 250
68.036
74.504
56.302
71.287
56. 552
74.647
56 043
76.853
82.845
55.831
54.460
85 640
směr daně pozemkové patrným jest na
V moderním státním hospodářství, které
více a více zdaňovati skutečný příjem
které tedy bere zření ke skutečným f.
Uvážímel
26
article
1881
1882
1883
1884
1885
1887
1888
1889
1891
27
article
1886
1890
1892
1893
1894
Sestupný
prvý pohled.
se snaží stále
poplatníkův,
nančním poměrům jeho, ustupuje přirozeně význam
daní, které stanoveny na základě prostředku výrob-
ního, bez zřetele na to, je-li pozemek zadlužen čili
nic, bez zřetele tedy na to, jaký finanční effekt skytá.
Zde stojí tedy země před příjmovým zdrojem, který
bude rok od roku více vysýchati. Daň domovní vy-
kazuje za to nepopfratelný vzestup. Poněvadž ale
daň tato přesunuta v daných poměrech z valné vět-
šiny na nájemnictvo, spadá berní tíha zemských
financí stále víc a více na kruhy, které nelze zváti
v plném slova smyslu nositeli průmyslového a vůbe
hospodářského ruchu. Nepřípadnost dané soustavy
financí zemských nemůže býti lépe illustrována.
Z pražského trhu obilního. V těchto dnech snesly
se v Čechách četné lijáky, jež se rozšířily po celých
Čechách. Nebyly všude stejné, ale byly všude rády
viděny. Včerejší bursa byla přívětivého rázu. Na-
bídka pšenice byla velice mírná, proto použili pro-
davači příležitosti té, aby zvýšili své požadavky.
Koupěchtiví musili povolití ceny o 10—15 h vyšší,
chtěli-li koupiti. Z Prahy znamenala K 9.— až
9.55, Jinak byla prodávána z Hory Kutné 79 kg za
K 9.15, z Brandýsa n. L. 79 kg za K 9.20, z Nym-
burka 78 kg za K 9.05, 77 kg z Kolína za K 8. 80,
80 kg z Doubravice za K 9 20, 79 kg z Hory Kutné
za K 9.—, 77—78 kg z Řičan za K 9.—, 78—79 kg
z Berouna za K 9 25, 77 kg z Čes. Brodu za K 9.—.
V odporu s pšenicí byl odbyt žita zcela neuspoko-
jivý. Ceny sice dále nektesly, ale smýšlení zůstalo
trvale chabé. Záznam K 6.50—8 80 zůstal nezměněu.
Čechy
Praha
Hora Kutná 79
Brandýs
Kolín
Kutná
Beroun
Čes . Brod
kg
8 80
28
article
Jinak bylo prodáváno z Benešova 73—75 kg za
K 6 45—6.60, 75 kg ze Stránčic za K 6.60, z By-
střice za K 6.43, z Votice za K 6.40, z Čes. Brodu
za K 660, z Peček za K 6.60. Nové žito české ja-
kosti 73 kg na dodání do 25. července bylo prodá-
váno z Kolína za K 6.90 50 kg. Obchod s ovzem
byl zvláště čilý a ceny silně stouply. Oves pro ob-
chod bylo lze dostati na počátku bursy za K 6.45
z Prahy a na konec byl placen K 6.60. Jemné druhy
placeny podstatně výše nad záznam bursovní. Trh
skončil za velké zdrželivosti prodavačů smýšlením
pevným. Také v ostatních pícninách byl směr vze-
stupný. Zejmena vikev podražila o 30—40 haléřů.
Také kukuřice byla pevnější a znamenala z Vídně
K 5.75—5 80, americká na dodání z Ústí K 6 40.
Ceny máku stouply o 25—50 h, ceny luštěnin zů-
staly dobře upevněny. Záznam řepky byl do úřad-
ního listu kursovního opět zařaděn. Znamenala
K 10.75—11.— za 50 kg z Prahy. Táž cena byla
také placena z Unhoště. Na trhu byly už první
ukázky bílého jelele. Jakost uspokojuje, ale bude
prý ještě mnohem lepší zboží. letos. Čeny dosud vy-
sloveny nebyly. Vysoké ceny otrub umožňují do
Čech dovoz otrub pšeničných, Bylyť prodány pro
severní Čechy značné položky otrub z La Platy za
cenu K 5.30—5.40 i s pytlem na dodání z Úslí nebo
z Lovosic.
Čo
Benešov
Votice
Čes . Brod
Pečky
Kolín
50
Praha
Vídeň
Ústí
Unhošť
Čechy
Lovosice
K 660
kg
Úslit
29
article
Obchodní smlouvy. V Německu propaguje se
požadavek, aby nové obchodní smlouvy nabyly co
nejdříve platnosti, stále důrazněji. Volání toto vychází
ovšem zvláště z agrárních kruhů, které stejně horlivě
pracují k odstranění platných smluv, jako se vyslo-
vovaly proti tarifu Bülowovu. „N. W. Tgbl.“ dovídá
se na př. z kruhů prý dobře informovaných, že nové
obchodní smlouvy mají určitě nabýti platnosti 1. dub-
nem 1905. „Jest vůbec ovšem těžko mluviti o terminu
platnosti nových smluv, kdyžtě nejsou skončena jed-
nání s hlavními státy, s Ruskem a Rakouskem. Nic-
méně chtějí Němci zkrátiti co možno lhůtu mezi
sjednáním smluv a nabytím platnosti jich. Jisto jest,
že 1. duben 1905 jest nejbližším terminem, do kterého
budou přípravné práce skončeny.“ Ve zprávě jest hojně
optimismu a sebedůvěry Němců. Cítí se zvláště v jed-
nání s Rakouskem stranou silnější a odtud naděje po-
dobné jako uvedená. Pro nás jest to ovšem nevalně
potěšitelným faktem. V přestávce, která nastala v jed-
nání s Německem, obnoveno jednání o rakousko-ital-
skou smlouvu. Zatím v Římě. Stav jednání posuzuje
se dosti výhledně
Bülowův
N W Tgbl
Němec
Německo
Rusko
Rakousko
Řím
30
article
Soustředění dalmalských námořníchi dopravních
podniků. Lublaňská úvěrní banka, ústav založený Živ-
nostenskou bankou, snaží se poctivě dostáti úkolům
svým. V poslední době podníká účelné kroky za sou-
středěním dalmatských dopravních námořních podniků
v jednu společnost. Dosud obstarává dopravu námořní
v Dalmacii řada malých a větších podniků, vzájemně
soutěžicích. Že nemohou rozvinouti větší a účelnější
činnost jak by toho Dalmacie potřebovala, leží na bíle-
dní. Snaha lublaňské úvěrní banky nese se k tomu,
aby podniky tyto soustředěny byly v jednu velikou
akciovou společnost, vládnoucí dostatečnými prostřed-
ky a jsoucí tedy s úkolů svých. V posledních dnech
předložil p. J. Hribar, předseda lublaňské úvěrní
banky program financování společnosti této. Bude-i
návrh tento přijat, není jisto. Žásadní ochota ke sply-
nutí projevena sice všemi podniky, kamenem úrazu
jest však otázka ocenění dopravního materiálu. Fi-
nanční plán, p. Hribarem předložený, navrhuje odhad
znalci. Proti němu vyslovuje se řada podníků, které
činí v tomto směru přepjaté požadavky. Některé z nich
žádají dokonce úhradu veškerého dosud investovaného
kapitálu bez ohledu na dosavadní amortisace. Že ne-
chtějí proponenti nové společnosti přijmouti tyto po-
žadavky, dáno samo sebou: společnost, která by pře-
platila starý materiál dopravní, šla by jisté zkáze vstříc.
J Hribar
Hribar
úvěrní banka
ústav založený Živa
31
article
Ve vyjednávání bude se pokračovati a lze se nadíti,
že konec konců zvítězí přece jen rozumná úvaha nad
osobními choutkami
O chorobách cukrovky v měsíci červnu 1904.
Na výzkumné stanici cukrovarnické v Praze jest od-
dělení pro choroby cukrovky, které již po někelik let
bezplatně udílí pěstitelům cukrovky rady, jak by
chorobám jejím čeliti měli. Letošního června došly
četné otázky toho druhu, z nichž většina týkala se
škod, způsobených larvami mouchy burákové,
které žijí uvnitř chřástu a vyžírají jeho dužinu,
způsobujíce nepravidelné, nečisté skvrny a puchýře.
Praha
32
article
Držíme-li list jimi obydlený proti světlu, vidíme je
zřetelně. Když larvy dospěly, spouštějí se na
zemi, v níž proměňují se v červenohnědé kukly.
Něco málo larev zakukluje se v listě samém. Za
nedlouho líhnou se z kukel mouchy, jichž samičky
kladou nová vajíčka na chřást cukrovky. Poněvadž
je první generace mouchy východištěm několi ka
rozmnožených generací následujíc ích,
měli bychom listy jimi poškozené ihned, jakmile se
z jara objevovati počínaji, ulamovali a z pole odstra-
ňovati, než ještě larvy opustí list. Později jest již
mnoho zmeškáno, přece však ještě nutno jest poško-
zené, obydlené listy ulamovati a hned na poli spá-
lením ničiti, neb s nehašeným vápnem kompostovati.
Též při okopování mnoho kukel hyne, zvláště tím,
že dostavše se na povrch, stávají se kořistí hmyzo-
žravého plactva. Po sklizní třeba hluboko orati. Ja-
kožto obrana nejvydatnější doporučuje se napřesrok
cukrovku hustě seti a co nejpozději jednotiti. Poně-
vadž jsou pak již škody, larvami mouchy burákové
způsobené, patrny, můžeme snadno při jednocení
nemocné rostlinky z pole odstraňovati. — Jiný na
cukrovce hromadně se objevivší hmyz jest brouček
maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis),
jenž hlodá na kořenu mladých rostlinek cukrovky.
33
article
Obrana úplná záleží zde v tom, že příštím rokem
pěstujeme na poli jím stiženém jinou plodinu. Když
se to nestane, doporučuje se hustá setba cukrovky.
vydatné hnojení a zvláště sázení, ne setí, cukrovky,
poněvadž rostlince vyvinuté maločlenec škodívá jen
měrou nepatrnou. Osejeme malou čásť pole cukrovkou
a mladé rostlinky pak rozsázíme na celé pole. Pří-
štího roku zvoli se jiná malá čásť pole k zasetí
cukrovky. Dále dlužno upozorniti, že objevilo se zase
háďátko řepní (Heterodera Schachtii), které je
pro pěstování cukrovky velice nebezpečné. Také
roupice (Enchytraeus) vyskytly se na cukrovce a
to v počtu velmi značném. Ostatní v měsíci červnu
větší měrou na cukrovce škodící živočichové byly
černé larvy brouka mrchožrouta (proti nimž
se zvláště doporučuje kropení chrástu roztokem jedo-
vaté svinobrodské zeleně) a housenky můry
osenní. V menší míře škodily černá mšice
maková, roztoč Tetranychus a mnoho-
nožka Julus. Dolazy, chorob cukrovky se týka-
jící, vyřizuje pan dr. J. Uzel v Praze, na české
technice. K dotazu připojeny buďlež onemocnělá
rostlina neb její čásť a domnělý škůdce.
Oprava předpisů o těžbě petrolejové. Píše se nám
z Vídně: Jak jsme před nedávnem oznámili, svolalo
ministerstvo zemědělství do Krakova anketu, která
měla podati dobré zdání o opravně osnově co do homě-
policejních předpisů těžby petrolejové. Výsledek an-
kety, která konána byla 23. a 24. m. m. a již se zú-
častnili přední odborníci, velmi uspokojil. Většina ná-
vrhů ministeria zemědělství schválena většinou znalců.
Nesouhlas týkal se jen některých hodů, jež budou
doktor
J Uzel
Praha
Vídeň
Krakov