ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01e51cf0-7135-11dc-b0dd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 28, person 73, org 11, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 6. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 185.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předp lácí s v Praze v sdninistrni 9 K na čvrt leta . . . . 6 K — k s dvoji donáškon a měe a tnt leta . . . . 7 K to ve állslkích: 2 K 90h na mušsíc. Pešton: za nušieslc nrieis . . . . 9 k o s drojí zlollkou ndlrt lt . . . k 6
Praha
5 article Revise procesu Husova
Revise procesu Husova Dnes konči se rok čtyrstý osmdesátý devátý od mučednické smrti Mistra Jana Husa. Právě tak dlouho trvá spor národa českého s eírkv římskou. Ve výroční den umučení Husova tento spor rozjitřuje se znova jako rána nezacelená. Dslavy, pořádané uvědomělými, poctivými Čechy na uetění památky kazatele betlemského, poci- Kují se hierarchií římskou jako bodnutí do zléh švědomí. Toto zlé svědomí nemůže dojíti pokoje bezmála po pěti stech létech. Národ český oslavuje velikého syna svého s radostným a vděčným nadšením: hierarchie římská zaže- hnává od sebe jeho stín s pocity nejnepříjem- nějšími. Zvláštní to zajisté zjev v dějinách eírkve římské! Ze všech tisícův obětí, na jejichž zni- čení budova její rosíla, Jan Hus pálí ji nejvíce Hranice, jež na povel její dne 6. července 1415 vzplála na břehu Rýna, aby v popel obrátila smrtelné roucbo velikého ducha Husova, nebyla uhasena ani všemi potoky krve, prolévané o tohoto dne ve vlastech českých po půltřetího sta let... A hoří tam posud; plameny její šlehaj posud k nebesům jako nejtěžší obžaloba pro prolití nevinné krve spravedlivého! Mezi národem českým a hierarchií římskou de té chvíle stojí nesmířená postava Husova. Dezmála pět století prošlo od onoho činu kost- nického, jejž novověká, nestranná kritika dějin kulturních nazývá „justiční vraždou“. Dove- demeť se i my dívati na nejbouřlivější příběhy století minulých bez vášně; oželeliť jsme už velmi mnoho z někdejší slávy a velikosti naší vlasti a našeho národa; však pro „justiční vraždu“, spáchanou na Husovi, žádáme zadosti- učinění. Toho domáháme se v dnešní výročí jeho umučení, vybízejíce hierarchii římskou, aby pod- nikla a provedla důkladnou, spravedli- roua poctivourovisi jeho procesu.
Husův Hus Jan Dov Čechy Hranice Rýn
6 article
Jsou v dějinácli sensační vraždy, v nichž vězí něco záhadného, posud nevysvětlitelného. Revise jejich procesu poskytuje nemalých ne- snází. Na příklad revise procesu Albrechta Wald- štejna. Jsou umučení, jichžto záhadné ovzduší časem vyjasnilo se samo. Na příklad upálen panny Orleanské a Jakuba Savonaroly. Obě tytc události, spadající též do působnosti hierarchie římské, vyjasnily se už tou měrou, že jako čaro- dějnice upálená Jeanne d'Arc už těší se pocty blahoslavené, a přísný mravokárce, dominikánský mnich Savonarola, upálený jako kacíř dne 28 května r. 1498, tedy osmdesát tři léta po Janu Husovi, na základě provedené už re- vise jeho procesu, co nejdříve vřaděn bude mezi vyvolence boží. Revise procesu Husova v interesu římské církve samotny měla býti provedena už dávno; nemělo se čekati s ní, až z národa českého bude naleháno na její podniknuti a provedení. Celý obsáhlý materiál; všechna koncilní akta, všechny okolnosti, zevrubná obžaloba, výslech a výpo- vědi svědkův byly pohotově: scházela toliko jediná věc, ovšem důležitá, totiž výslech ob žalovaného. A tu vězí vlastní ráz odsuze vacího nálezu kostnického. Mistr Jan Hus bylobžalován, odsouzen a umučen, nebyv připuštěn téméř ani ke slo- vu, jímž by se byl obhájil, jímž by byl vyvrátil lživá tvrzení obža- loby. Odsouzení a zničení jeho bylo v koncilu kostnickém ustanoveno dříve, než tam byl vstoupil. Jakmile jen otevřel ústa, aby odpo- věděl k žalobám, byl umlčen všeobeenou vřavou shromážděných hierarchů. V největším spěchu a kvapu sprovoděn se světa l.
Albrecht Wald Savonarola Jeanne d ' arkus Hus Husův
7 article
Revise jeho procesu jest nevyhnutelna zvláště ze dvou příčin: Předně, aby sprave- dlnosti se stalo zadost, třeba po pěti stoch létech a třeba už nebylo lze napraviti zločin, spáchaný na nevinné oběti národní zlomyslnosti a hierarchické mstivosti. Jediný správný pramen, z něhož dlužno bylo vážiti obžalobu proti Janu Husovi, byly už r. 1415 jeho spisy a výpovědi nepochybné. Však obžaloby proti němu byly naskrze leža podvod, k nimž sáhly nepřátelé jeho. Těm je- dině dána na koncilu víra. Dnes všechny spisy Husovy latinské i české, jsou obecně přístupny. Z těch pak nade všechny důležitý traktát „de corpore Christi“ (o tělu Kristovu) z kořene vyvrací mrzkou ob- žalobu, vznešenou na něho, jakoby byl popíral proměnu svaté hostie v tělo a v krev Páně. Tento traktát při revisi procesu Husova musí býti po- ležen za základ všeho jednání a šetření, poně- vadž poráží všeliké nařčení, jakoby Hus jen v nejmenším byl se odchyloval od učení církve katolické o transsubstanciaci a dopouštěl se tín kacířství!
Hus Husův corpore Kristův
8 article
Revise procesu Husova za druhé jest nevy- hnutelná a spravedlivým požadavkem národa če- ského k vůli oněm katolíkům Čechům, k teř v církvi římské setrvati chtěj s uspokojeným svědomím, že Jan Hus nebyl kacíř! Neboť žádaná revise. provede-li se poctivě a správně, musí doká- zati tu pravdu. Zejmena nižší kněžstvo české, cítící a myslící se svým národem, hlásíeí se k původu svému věrně, s největší radostí uví talo by tento nepochybný výsledek revise pro- cesu kostnického. A církev římská vším právem mohla by si gratulovati, kdyby způsobem spra- vedlivým a poctivým zhostila se oné veliké skvrny, která na ní z mučednické smrtí Husovy v národě českém Ipí. Dovedla-li správa církve římské vzchopiti a povznésti se k oné mravní výši, na níž po čtyřech stech létech vykonala spravedlnost ke „kacíři“ italskému, Jakubu Savonarolovi, co může jí vaditi, aby nezacho- vala se podobně ke „kacíři“ českému, Janu Husovi? Snad od r. 1415 také lecčemus se na učila a leccos zapomněla? Revise procesu Hu sova věru prospěla by jí v národě českém ne méně, než jí prospěla revise procesu Savena rolova v národě italském.
Husův Čecho Hus Savonarola Hu
9 article
Krajský sjezd v Jihlavě. Z Jihlavy, 5. července. (Telefonogram »Nár. Listů-.) Dnes konal se zde krajský sjezd ná- rodní strany svobodomyslné, který byl hojně obeslán. Dostavili se poslanci Heim- rich, Pospíšil, dr. Stránský a dr. Ší- lený. Referát o politické situnci podal dr. Stránský který promluvil velkou řeč a pravil: Je smutno pouhé faktum, že o tom, zdali má se upustit od obstrukce, vznikly v českém táboře neshody a že veřejně ve věci tak intimně taktické uvažo- valo se o důvodech pro zastavení a proti zasta- vení obstukce. Neboť toto faktum samo již oslabuje obstrukci, poněvadž podrývá důvěru v úspěch její a poněvadž na druhé straně posiluje posici vlády. Systém dra. Körbra udr- žuje se pouze ustavičným ujišťováním vůči kru- hům rozhodujícím, že třeba míti vášněprostou trpělivost a že se Čechové poddají. Shora bylo dáno heslo: zůstati, pevnými a důslednými a neustoupit před obstrukcí českou. Naprot tomuto heslu musíme také my Če- chové zůstati pevnými a nesmíme ustoupiti před absolutismem, ne- chceme-li, aby německá obstrukce byla monopolisována.
Heim Pospíšil doktor Stránský Ší Čecho Jihlava
10 article
Mimoparlamentní perioda vyžaduje od ná — pravda — velikých obtětí po stránce hospo- dářské a kulturní, ale raději žádný par- lament než parlament s principem minority, raději žádný parlament, ve kterém bychom byli postaveni podkuratelu svých nepřátel. Nejen vládní systém dra. Körbra nýbrž také jeho poměr k levici má ráz provisorního stavu. Jakmile však bychom upu- stili od obstrukce, dodáme tomuto provisoriu rázu definitivního. Toho nemůže chtít žádný Čech. Je nesmyslno věřiti, že systém dra. Körbra by padl dříve, kdyby se parlament stal dělným. Nepovalí-li obstrukce tuto vládu, upuštěne od obstrukce povalí ji ještě méně. Neboť podá-li dr. Körber důkaz, že přemohl če skou obstrukci, pak po dlouhá léta bude státní- kem velikým a nepostrádatelným. Mělo by smysl, kdybychom se spojili s Němci a vládli společně s nimi. To je však nemožno, poněvadž Němci se nevzdají svých panovačných choutek.
Čo doktor Körber Němec
11 article
Raděno nám, abychom zanechali obstrukce a zaujali postavení pouze opposiční. To by však známenalo raziti odpůrcům cestu ke vláděa strkat jim do rukou otěže. Na druhé sťraně se- trvání v obstrukci je největším nebezpečenstvím pro vládu: paragrafem 14. může se vláda nějaký čas protloukat, ale trvale vládnouti jím nelze. To přiznávají sami Němci. Nemůže-li však vláda vládnouti, přestane býti zá- konnou a je dovolen každý prostře- dek, kterého se užije proti ní. Že dr. Körber pojede do Haliče, nás ne- rozčiluje. Nepříjemno jest pro nás pouze, že se zase vrátí. Dosah této cesty nesmí býti přeceňován. Dr. Körber má především silnou ná- klonnost k vystupování demonstrativnému a oká- zalému, ale nemá žádné náklonnosti k jednán a skutkům. Jeho četné „reformy“, jeho před- lehy, jeho různé ordonance, které páchnou po- krokářstvím, to vše jsou pouhé řeči, pouhý pa pír a zůstanou jako jeho cesta haličská pouho pouhou demonstrací.
Němec doktor Körber Halič
12 article
Bylo sice s jedné strany vytčeno, že správ haličská bude mu ukázána jen s pěkných stran a že mu budou ukazovány samé vesnice Potem- kinovy. To je omyl. Naopak pravdou je, že sám a jeho celá cesta a její tendenee bude systemem Potemkinový m Ovšem pojede s ním do Haliče celý nákladní vlak slibů. Přejeme Polákům všeho dobra, jsme však přesyědčeni, že toto zboží nebude se do- dávati v přesně určeném terminu. Jedná se při této cestě o to, umožniti Po- lákům úplný přechod do tábora Körbrova. Po- láci totiž v poslední době neměl ruce tak volné jako dříve. Halič po- číná se politicky probírat a počíná kolo polské kontrolovat. Dr. Körber všechny kriti c k duchy království haličkého chee získati a tak umožniti, aby kolo polské šle s ním přes trní a hloží. Řečník potom pojednal o zjevech v po- litickém táboře v království če- ském a doznal, že v politické organisaci celého českého národa v království je krise, která však z valné části má příčinu v tom, že národní strana svobodomyslná nevystupuje již s onou svěžestí jako dříve. Individuum nevolí strana, nýbrž musí býti touto strženo. Ale vzrostla již generace, která sílu národní strany svobodo- myslné již nepociťuje. Pohříchu není tu nové organisace, která by dovedla tuto novou generac poutat. Dr. Stránský promluvil potom o politic k situaci vmarkrabstvi a řekl: „Je viděti že Němci s novou vyrovnací akei nechtěj přivoditi konečné vyřízení vyrovnacích operátů poněvadž by jinak věc neprotahovali.“ Řeč dra. Stránského byla přijata s hlučnou pochvalou, rovněž i výklady poslanců dra. Št- leného a Heimricha o hospodář ských otázkách. Naposledy přijata resoluce, ve které se vyzývají poslanci čeští na říšské radě k nej- rozhodnějšímu stanovisku prot systému dra. Körbra.
Polák Körber Stránský Němec Pot Halič národní strana svoboda
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. července. (K situ ac iv Uhrách.) Událostí dne v Uhrách jest velk opposíční řeč bar. Banífa, v níž se bývalý před- seda ministerstva odřekl úplně své bývalé po- litiky, s níž ovšem před pěti léty úplně pohořel a přihlásil se k politice nejkrajnějšího maďar- ského šovinismu vzhledem k národnostem ne- maďarským a k úplné hospodářské samostat- nosti Uher vzhledem k Rakousku. Banffova řeč která byla na levici parlamentu přijata s jásotem osvěžila chabnoucí již sily opposiční, takže i v vládních kruzích se přiznává, že situace se pro vládu opět značně zhoršila. Bojovní živlové ve sněmovně chystají se k ráznému útoku na Tiszovu vládu při projednávání předloby, kterou se má povoliti zvýšení civilní listy a jež přijde n jednací pořad hned, jakmile bude ukončena vše- obecná rozprava o rozpočtu. Pomýšlí se dokonce na obnovení obstrukce, neboť zvolen již i zvláštní výbor, jemuž svěřeno pořádání debat, aby se jednání o této předloze prodloužilo co možná nejděle. Ale hlavní útok na hr. Tiszu má být proveden teprve na podzim, až přijdou na jed nací pořad předlohy rázu hospodářského. Za tín účelem chystá se koalice všech opposičníc stran, o kterou se zasazují zvláště poslanci Vazso nyi, Eötvös a Györfíy a ke které se přihlásili tak přivrženci nové strany Banffyovy. Jiná je ovšen otázka, podaří-li se tento koaliční plán uskuteč niti, poněvadž programy jednotlivých opposičníel stran jsou tak různy a místy protichůdny, že sotvu se možno nadíti společného jich postupu, byť jen při útoku na nynější vládu Tiszovu.
Uher Banffův Tiszův Eötvös Györfía Banffyův Praha Uhry Rakousko Tisza Vazso nyi
14 article
V Praze, 5. července. (Slovanské uči telské pobočky ve Slezsku.) Stesky dra. Demla a jeho anonymniho spojence, jež byly uveřejněny v „N. Fr. Pr.“ a v nichž se vláda viní, že ve Slezsku podporuje slovanský živel na úkor němectví, docházejí patřičné odpo vědi také v polských listech haličských. „Czas uznává oprávněnost obav Demlových, že slo vanské učitelské ústavy ve Slezsku učiní průlon do tamního německého školství, udržovanéh uměle na půdě slovanské. Ale táže se dra. Demla. neví-li nic o základních zákonech státních, z ručujících rovnoprávnost všem národům rakou ským? „Dr. Demel — praví dále „Czas“ — ron slzy nad možným porušením pokoje v obyvatel stvu slezském. Ale kdož jiný ruší tento pokoj než dr. Demel a jeho přátelé? Aby byl ve Slez sku pokoj, jest třeba jen malé věci. Ať němečt vůdcové uznají rovnoprávnost, která byla zaru- čena ústavou, ať přestanou falšovati výsledky sčítání obyvatelstva a provedou ze správných vý kazů ústavní důsledky. Neštěstím Slezska jest že mezi tamními Němci mají hlavní slovo ne smířitelní a slepí lidé, kteří se ničemu nenaučil a nerozumějí moci národního ruchu.“ Na stesl Demlův, že vláda zřízením slovanských poboček podrývá půdu pod německým obyvatelstven Slezska, „tímto říši a císaři vždy věrným živ- lem,“ pisatel poukazuje na závěrečná slova jeho
Deml Demlův doktor Demel Czas Němec Praha Slezsko Francie
16 article
anonymního spojence, jenž varuje rakouskou vládu před „neobyčejně silným rozčilením v sou- sední německé říši,“ způsobeným následkem chystaného zřízení slovanských poboček. Dl tohoto argumentu „věrnost k říši a císaři“ mezi německými Slezany vypadá velmi podivně. Z Černovců, 4. července. (Šlechiticka střední strana.) V sobotu shromáždila se v Černovcích na pozvání bar. Jiří Vasilka velká čásť bukovinských šlechticů a velkostatkářů za účelem utvoření nové strany. Program její, k ně- muž se přihlásilo hned 62 velkostaikářů, obsa- huje následující zásady: Bukovinská středni strana uznává, že ústava ze dne 21. prosince 1867 má zůstati základem státního života v Ra- kousku a že se má zachovati až na to, že jest žádoucí, ab se rozšířila pravemoe zemských sněmů, aniž by tím utrpěla jed- nota státní správy. Vzhledem k dělení příspěvk na společné potřeby říšské má se opatřiti trvalý. spravedlivý podklad. Uklizení nár od- nostních sporů strana pokládá za nezbytně nutné, žádá však, aby národní rovnoprávnost v zemích jazykově smíšených byla zabezpečena.
Slezan Vasilko Černovec Bukovinský středeň
17 article
Další dělení korunních zemi na základě národností má však za nevhodné; lépe by se k tomu hodilo, kdyby druhý zemský jazyk byl prohlášen za povinný předmět vyučovací na všech středních školách. Strana uznává dobré účinky státního zákonodárství o školách, žádá však, aby se poskytly některé úlevy venkovskému obyvatel- stvu. Přední povinností říšské rady i zemských sněmů budiž péče o povznesení stavu rolnického a živnostenského. Ve sporech mezi jednotlivými politickými stranami v Bukovině nová strana hodlá býti prostředníkem a působiti na ně způ- sobem konejšivým. Ze Záhřeba, 4. července. (Dr. Derenčin — Bouře v městské radě.) Některé ven- kovské listy přinesly zprávu, že posl. dr. Deren- čin, jenž po resignaci zesnulého dra. Brestěv- ského vede předsednictví chorvatské strany práva, vzdal se z rozmrzelosti nad neustálými spory ve straně své hodnosti. Zdejší listy zprávu tu popřely, ale dr. Potočnjak prohlašuje v rčekém „Nov. Listě“, že dr. Derenčin svou resignae skutečně již ohlásil a nijaké hodnosti ve straně již nepřijme. — Dnešní schůze městské rady měla opět bouřlivý průběh. Člen opposice Mo- škovič žádal, aby se zápísník o minulé schůz opravil v ten smysl, že přívrženci vládní strany ze zasedací síně prchli, když byl opposicí uči- něn návrh resoluce, žádající finanění samo- slatnost Chorvatska. Když většina žádosti té od- porovala akdosi Moškovičovi předhodil, že lže. epposice cpustila zasedací siň a schůze musila býti skončena, poněvadž nebyl přítomen dosta- tečný počet členů sboru.
doktor Derenčin Deren Potočnjak Moškovič Bukovina Záhřeb Chorvatsko
18 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. července. Gombesova vláda v úzkých. Při hlasování o návrhu bývalého ministra Georges Leyguesa, aby se ihned debatovalo o jeho inlerpellaci ohledně zprávy prokurátora republiky Cottigniesa, pojednávající o záležitost kartuziánských millionů, obnášela vládní většina 37 hlasů. Bylo to Pyrhovo vítězství »bloku«. Sněmovna ostatně již dříve rozhodla, že o zá- ležitosti kartuziánské má se rokovati v celku, až bude vyšetřování uzavřeno a proto též se vy- slovila, ovšem nepatrnou většinou, proti návrhu Leyguesově. Vláda Combesova překonává těžkou krisi a kdo ví, zda-li ji překoná. Má hrozné ne- přátely a ještě hroznější přátely. Dva nejzname- nitější vůdcové sociáiní strany zaujali vůči nt
Gombesův Georges Leyguesa Leyguesův Praha
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác Heller V době absolutismu. Praha vypadala jako město německé. — Jak se němčilo. — Německé štíty a pla- káty. — Němčina na ulicích, v úřadec a obchodech. — Německé divadlo a če- ská představení. — Marný pokus jedno večerní představení v témdni. — Žádný zvláštní český personál.) — Novoměstské divadlo. Mnohý z trpělivých čtenářů pozastavil s již asi, že nebylo zde dosud vypravováno, jak Praha v letech padesátých vypadala po stránee národní. V tom ohledu jsou upominky moje smutné, neboť jako venkovská naje města, pro- padla i Praha po velikém rozmachu let 1848 a 1849 nejenom politické, nýbrž také národní reakci. Co úvodem k těmto článkům pověděno bylo o naší národní společnosti vůbec, plat plnou měrou a snad ješté více také o Praze. Praha činila v letech padesátých zase, jako před r. 1848, dojem města německého, to jest nikoli města ryze německého, nýbrž polud as německého, že se zdálo, jakoby jenom obecný lid, jakoby toliko tak zvané nižší třídy obyva- telstva, lid služebný a dělnický, drobní řemesl- níci a menší živnostníci byli národnosti české vše ostatní pak, zejmena větší a velcí obchod- níci, podnikatelé a držitelé rozsáhlých živnostl zámožnější měšťané, úřadníci všech kategorií. advokáti, notáři atd. národnosti německé. Jevila se tedy Praha německým městem asi tou měrou. jako jsou francouzskými některá města v jižních krajích Francie, kde »spodní« a třebas i většinu tvořící vrstvy obyvatelstva provencalsky mluv nebo jako na druhé straně Pyrenejských hor některá města španělskými jsou, ačkoli tam obecný lid mezi sebou jenom baskicky hovoří. Všechno, co na módě lpělo, v Praze něm- čilo, neboť němčina byla módou; vše, co na přizni vlády si zakládalo, dělalo Němce, nebot
doktor Heller Němec Praha jižní kraj Francie německý divadlo novoměstský divadlo
20 article
všemocná absolutní vláda byla německá rodem i tendeneí; vše, co přízně c. k. úřadů potřebo- valo nebo si žádalo, mluvilo německy, nebot úřady považovaly za svůj úkol, dusiti národn propagandu a zvyšovati vliv německého jazyka všechno pak, co vzdělaným a nad obecný lid povznešeným zdáti se chtělo, vedlo si po ně- mecku, neboť zástupeové vysoké školské intelli gence byli Němci a tak zvané vznešené kruhy mluvily česky jenom s nižší svojí čeledí, s ná denníky a hlídači. V rodinách měšťanů, majitelů domů a dobře situovaných kupců, i když byly původu českého, mluvilo se oběma sice jazyky ale němčina měla přednost. Tomuto vnitřnímu stavu pak hověl také zevnějšek. Nápisy na nárožích, udávající jména ulie a náměstí, byly napřed německé a na dru- hém místě teprv české, jak dosud na starých nárožních domech viděti lze, ježto se nápisy toho druhu tehda zhotovovaly na omitce domů olejo- vou černou barvou. Nápisy na státních úřadech byly buď jenom německé anebo napřed německé a potom teprve české. Ale nejenom to: i vý- věsky, čili tabule a štíty lepšího druhu obehodů a vůbec závodů byly ponejvíce jenom německé.
Němec
21 article
Německo-českých bylo méně, docela českých vůbec nebylo. Všechny jen poněkud úpravnější hostince měly štíty německé, zájezdní hostinee tabule německočeské a jenom staré hospody pro »lid« na trzích a jinde měly nápisy pouzeč ské. To byly malé kruhové štitky se zeleným. jako šupinovým nebo z listů složeným koženým nebo vyřezaným rámcem a červeným vnitřním po lem či políčkem, na némž bílými drobnými švaba chovými literami napsáno bylo ve dvou řádcích - »Hostinec. Dobré piwo«. Jinak čtlo se všude »Re stauration ... Gasthaus... Hotel« atd, Totéž plate i o kavárnách. Vůbec byly české nápisy jenom na závodech nejnižšího druhu. Však ani na tom nebylo ještě dosti: jakmile zavládla tuhá reakce německého absolutismu, hanobili mnozí naš lidé i svoje jména, píšice je také na svých štitech způsobem německým. Neurazím snad ni- koho, uvedu-li příklad, který mi nejvíce utkvěl v paměti. Na nároží nynější Ferdinandovy třídy a Uršulinské (tyto dni na Voršilskou překřtěné ulice býval krám zámožného kupce, který snad
Ferdinandův
22 article
v letech 1848 a 1849 nestál zrovna v řadách bojovných národovců, ale který vždy za »do- brého Čecha« považován byl. Okolo tohot krámu musil jsem chodit a vidím dosud, jak se nad ním na lesklé černě tabuli zlatými pis menami skvělo jméno: »J. Mieschtian« a dále pamatuji se, »jako by to včera bylo«, že v roee 1862 tento nápis zmizel a že se na jeho místi zaskvělo okázale české jméno »Jan Měšťan Podobně dělo se i jinde. Na návěštních prknech a nárožích nebyl níkdy vidět českého plakátu, vše oznamovalose pražskému obecenstvu po německu, i »reuniony« čili taneční zábavy v lepších hostincích a snac jenom zprávy o ztracených nárameích a za běhlých psech podávaly se nejširšímu obecenstru také česky. Budiž uveden zase příklad. Ve Star poštovské ulici nynější ulici Karoliny Světlé byl tehda v čísle 318 větší kupec, kte měl také vinárnu a nad obchodem firmu »v F. Hallasehek, Wein- und Spezereihandlung« V parných měsících roku 1858 objevily se n nárožích Starého a Nového města cítronově žluté plakáty, na nichž bylo velkým černým písmem vytištěno: »Wohin in dieser afrikanischen Hitze?« a pod touto křiklavou otázkou drobnějším tiskem
Čecho J Mieschtian Jan Karolina Světlá Hallasehek Wein Spezereihandlung poštovský ulice nynější ulice
23 article
»In die kühle Weinstube des W. F. Hallaschek- atd. Tento plakát měl za následek, že dobř rozpoložení lidé při setkání na sebe volali »Wohin in dieser afrikanischen Hitze?« — Če- ských plakátů tedy nikdo nevydával a tvrdilo se, že policejní ředitel Päumann žádných netrpl místodržitel baron Mecsery pak že se sám před policejním ředitelem třese. Bylo totiž starým pražským »zřízením«, že směl policejní ředite o veřejných záležitostech pražských, o činnost c. k. úřadů atd. podávati do Vídně zprávy »přes hlavu míslodržitelovu«, tedy že měl poli- cejní ředitel pražský dozor také nad svým vlast ním představeným, že byl hlídačem svého hlí dače. Tím byla v Praze (a také jinde) rozlu štěna stará římská otázka: »Quis custodiet cu stodes? — Kdo bude hlídati hlídače ? « . .. Tedy nad krámy německé štíty a na nárožíeh ulic německé plakáty, ale uvnitř? Uvnitř úřadů obchodů a závodů mluvilo se dle kabátů: každý elegantně a pečlivé oblečený člověk byl oslov
Päumann Mecsera Quis Vídeň Praha
24 article
ván německy a každý, kdo za příslušníka vzdě laných nebo »lepších« kruhů považován být ehtěl, také německy odpovídal. Byly ovšem i vý jimky, ale ty potvrzovaly jenom pravidlo. N úřadech netroufal si nikdo, kdo německy umě a německy osloven byl, jinak než německy od povídat. Dámy, staré i mladé, nemluvily na ulie a v obchodech vůbec jinak, než německy — zbytky tohoto krásného zvyku objevují se, jak známo, dosud jako na důkaz, že čím nádoba i také společnost načichla, dlouho po tom ješt — páchne. V předešlé kapitole byla řeč o různých zá bavách — nuže, také tyto konaly se za ně mecké vlajky. Plakáty německé, pozvánky ně mecké, vstupenky německé, taneční pořádky ně mecké; v koncertech a různých produkcích pro gramy německé a tam, kde produkce mluveným slovem doprovázena býti musí, mluvilo seje nom německy. Jak bylo v nejvyšším zábavnén závodě pražském, ve stavovském divadle, je z jisté obecně známo.
stavovský divadlo
25 article
V budově stavovského divadla na Ovo ném trhu hrávalo se zimní dobou v neděl a někdy také ve čtvrtek odpoledne česky, jinal vždy jenom německy; v aréně ve Pštrosce kteráž byla letním jevištém stavovského divadla hrávalo se česky jenom někdy v neděli, jinal vždy německy. V druhé polovici roku 185 učinili vlastenečtí mužové v pražském měšťan stvu pokus, aby vymohli jedno pravidelné ve černi české představení každého téhodneve stavovském divadle. Rokem 1857 vypršela teh dejšímu řediteli Stögrovi nájemní smlouva a by na zadání divadla vypsán veřejný konkurs Vzhledem k tomu podala řada »přátel českého divadla« stavovskému zemskému výboru žádost 1. aby český divadelní personál tak rozmnožen a placen byl, jak potřebí jest k docilení sluš ného repertoiru; 2. aby v zimním období v čtvrtek v obyčejnou divadelní hodinu (t. j. ve- čer o 7. hodině) vždy české představen uspořádáno bylo a 3. aby se v létěv aréně pravidelně dvakráte v témdni česky hrávalo. Tato žádost, opatřená četnými pod pisy vážených měšťanů a národovců, ode vzdána dne 30. června (kterýmžto dnem vypršel
stavovský divadlo český divadlo
26 article
lhůta pro podání žádostí o zadání divadelníh ředitelství) a zároveň vznesena na městskou radu prosba, aby žádost za povolení čtvrtečních če- ských večerních představení u zemského výboru podporovala. Aby žádosti své dodali váhy, za- ručili se petenti pro čtvrleční večerní předsta- vení na celou zimní saisonu za 16 lóží v I. po- řadí a za 16 lóží v II. pořadí, dále pak za 192 číslovaných sedadel v přízemí a za 40 číslo- vaných sedadel na galerii. Tím zdála se býti finanční stránka záležitosti vyřízena, neboť o tom, že ostatní, lacinější místa vždy rozprodána bu- dou, nebylo dle zkušenosti s odpoledními če- skými představeními nikde žádné pochybnosti. V sezení zemského stavovského výboru ze dne 3. září 1857 byla zádost o stano- vení čtvrtečních večerních českých předsta- vení zamítnuta s odůvodněním, že v punktacích smlouvy, na jejímž základě konkurs na převzetí pražského stavovského di- vadla vypsán byl, nic není obsaženo, čímž by příští ředitel mohl býti zavázán, aby jeden veče v týdnu českým představením vyhradil a zvláštn český personál engažoval . . . To věděli pi- satelé žádosti jistě také, ale jim šlo o to, aby s vyhlednutým ředitelem před zadáním divadl věe, ústně třebas, ujednána byla, což by při poněkud dobré vůli zajisté bylo bývalo snadné.
stavovský di
27 article
Odmítnuv řečenou českou žádost zadal stavov- ský zemský výbor divadlo pražské od Velikonoe r. 1858 řediteli Thoméovi. Jak z důvodů, v rozhodnutí zemského vy- boru uvedených, vidno, nebyl zásadně pro če- ská představení žádný zvláštní herecký ani pě- vecký personál stanoven a zřízen. Věc zůsta- vena docela řediteli a tento zaměstnával české herce, pokud k tomu způsobilí byli, tedy skoro všechny, hlavně v představeních německých anebo, lépe řečeno: ředitel královského stavov- ského divadla v Praze zaměstnával svoje herce, pokud k tomu způsobilí byli, také v nedělních odpoledních nebo jiných občasných představe- ních českých a najal si leda tu a tam nějakou mužskou nebo ženskou silu výhradně pro česká představení a — platil ji také dle toho. Taková byla tehdy váha českého živluv Praze, takové vážnosti a šetrnosti těšilo se české
Praha výbor divadlo ský divadlo