ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 01ec21d0-7135-11dc-bd29-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 140, org 33, place 96, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. července 1904
4 masthead
Císlo 185.
5 article
rozdilné stanovisko. Frasérský, staromodní dekla- mátor Jaurés je obhájcem a zastancem Combesn do krajnosti. Na druhé straně Millerand, řečník pádný a střízlivý, muž positivní a energický, nej- schopnější hlava socialistů, postavil se proti vládě. Nešikovný úřadník, příliš horlivý sluha Combe- sův, jenž zapomněl na Talleyrandova slova »tro de zěle«, chtěl ve vyšetřování záhadné afféry kartuziánské uvrhnouti šeredné podezření na Mil- leranda. Tím měl být zachráněn Combes. Millerand odvětil na útok vášnivou, vehe- mentní řečí, která učinila ohromný dojem. Dra silní muži se srazili v rozhodném zápasu, Combes a Millerand dostali se corps a corps, jak říkají šermíři. Zápas není tím elegantní, ale prudký a rozechvívající. Řeč Millerandova při- pomíná tragické momenty sněmovny francouzské, kdy za doby panamských skandálů Rouvier Clemenceau se bránili jako ranění turové proti nejhorším obviněním. Zdá se však, že Milleran- dovo rozhorlení bylo skutečně upřímné, a že on je v této záležitosti bez viny. Prokurátor Cottignies i generál-prokurátor Bulot omlouvali se sice Millerandovi, chtěli nějak napraviti svou byrokratickou neobratnost, ale Millerand s po- hrdáním je odstrčil stranou, aby ukázal, že z nimi stojí předseda ministerstva Combes. Vládě skutečně asi záleželo na tom, aby zneuetila své odpůrce a tak chtěla odstraniti nejmocnějšího z nich, vůdce spcialistů a býva- lého ministra v kabinetu Walděek- Rousseauově, Milleranda. Řeč Millerandova byla úchvatným útokem na nynější systém vládní a byla přijata s bouřlivou pochvalou na všech stranách.
Millerand Talleyrandův jít zěle Combes Millerandův Rouvier Clemenceau Milleran Rousseauův Combe
6 article
Arménský mecting v Londýně. Turecké ukrutnosti páchané v Armenii, musí vzbudit odpor celého vzdělaného světa. Arménská otázka je věru skvrnou civilisace. O událostech arménských jednalo se tyto dny na velmi důležitém meetingu, aranžovaném »Anglo-Armenian Association« ve »Westminsten Palace Hotelu« za předsednictví Janusa Bryce, člena parlamentu. Meetingu zúčastnilo se několik set osob, mezi nimi vynikající politikové a publi- cisté angličtí i francouzští. Mistopředsedou schůze byl posl. F. de Pressensé, redaktor »Tempsu«. Došly četné do- pisy od známých zastánců Arménů, tak zejmena od slavného francouzského spisovatele Osvalda France, člena Akademie, posl. Jaurěsa, senátora Clemenceana, posl. Denysa Cochina a m.
Janus Bryce jít Pressensé Armén Osvald Franc Clemencean Londýn Armenia Armenian Association Westminsten Palace
7 article
Řečníci meetingu nejostřejšími slovy odsuzovali hnusné zločiny »červeného sultána«, který chce ohněm a mečem vyhubiti nešťastné Arménce. K návrhu Francisa de Pressensé, sira Johna Kennewaye, biskupa rochesterského a sina Beamptona Gurdona byla přijata resoluce: »Shro- máždění, potěšené svorným souhlasem ná odo francouzského, italského a britanského, konsta- tuje s nejhlubším politováním, že elsařství otto- manské opomenulo žalostivým způsobem ve vila- jetech evropských i asijských provésti reformy. předepssné články 23. a 61. berlinské smlouvy. Shromáždění doporučuje kabinetům v Paříži, Římě a Londýně, aby uchopily se náležitých prostředků, by docílily provádění spravedlivé lidské administrace ve všech provinciích ceísar- ství tureckého.« Podobnou, ještě rozhodnější druhou resoluci navrhli Pierre Guillard a Pietr Mazzini, jež byla rovněž přijata. Konečně třet resoluce — též přijatá — navržená posl. Del pertem a lordem Aberdeenem, domáhá se zlep- šení administrace císařství ottomanského ve pro- spěch všech tříd obyvatelatva. Večer byl konán velký banket na počest cizích delegátů.
jít Pressensé Kenneway Pierre Guillarda Mazzini Paříž Řím Londýn Aberdeen
8 article
Z Krély.
9 article
Řecku přátelská správa Kréty přičiňuje se všemožně, aby mezi obyvatelstvem ostrova vzmá- haly se sympatie pro přivtělení k Řecku, kteráž snaha se jí také daři. Jakých užívá k tomu často prostředků, vysvítá z nového činu krét- ského ministra vyučování a spravedlnosti Bore- adisa. Z Kanei vydán jím rozkaz všem školám na Krétě, aby prováděly se na nich mezi ža ctvem každé soboty sbírky ve prospěch národ ního pokladu válečného a národního fondu pro obyvatelstvo hlavního města českého královstv v době bachovského absolutismu, taková byla naše mizerie několik let po velikém národním rozmachn doby revolučníl Snad bude některému čtenáři milo, uvedu-l zde jména hereček a herců, kteří roku 1857 v českých představeních zaměstnání bývali. Jsou to: paní Kolárová, paní Pešková, pan Hynková, paní Duffková, panna Gaučova (diva- delní cedule neužívala tehda ještě titulu »slečna«, nýbrž stále jenom »panna«), panna Lipšova, paní Martincově, panna Petržilkova, panna Po- korná, panna Schmidova, paní Wiedermannová, panna Zachova a paní Zechtielová; dále pak pánové: Josef Jiří Kolár, František Kolár, K Šimanovský, Böhm, Braun, Bráva, Chauer, Chme liček, Hametner, Hess, Hora, Horáček, Illner Kaška, Knál, Kneissl, Kropp, Krun, Lapil, M sler, Musil, Nocar, Níkolaj, Pokorný, Sekyra Slávský, Strakatý, Valter, Veleba, Verner a Ze chtiel. Někdy provedena také v neděli odpoledne po česku opera a tu účinkovala pak panna Mi loslava Chaloupkova, panna Gaučova, paní Hra- decká, panna Panaotovičova a pánové J. L. Lu- kes, K. Strakatý, Böhm, Bráva, Fleischmann Iilner, Knál, Nikolaj a jiní.
Kolárová Pešková Hynková Duffková Lipšův Martincův Petržilkův Schmidův Wiedermannová Zachův Zechtielová Kolár Šimanovský Böhm Braun Bráv Chauer Hametner Hess Hora Horáček Illner Kašek Knál Kneissl Musil Nocar Níkolaj Pokorná Valter Veleba Verner Chaloupkův Lu Fleischmann Iilner Kréta Řecko Kropp
10 article
Za Thoméova ředitelství vzmohl se diva delní ruch v Praze rychle tou měrou, že aréna ve Pštrosce docela nedostatečnou se jevila potřeba nového, velkého letního divadla nedd- bytnou se stala. Aby této potřebě zadost učinili, spojili se ředitelové Stöger a Thomé a vystavěli roku 1859 podle Kutnohorské silnice (nyní Sa- dové třidy) za Koňskou branou dle plánů sta- vitele (a později professora stavitelství na české technice) Jos. Niklasa dřevěně, uzavřené divadlo, jemuž dali jméno »Novoměstské divadlo«. Kolem tohoto divadla byla veliká, parku podobná za- hrada s restaurací, ve kteréž se v letech šede sátých pořádaly také koncerty. Novoměstské divadlo byla velkolepá poloviční rotunda ohrom- ných rozměrů, zařízená na pohodlné pojmut 4000 osob; avšak divadlo to bylo st pojati a pojalo také při zvláštních slav- nostních příležitostech (s úřadním dovolením), až i plných 5000 diváků. Novoměstské divadlo byla budova opravdu znamenitá: nesmírně roz- sáhlá, vysoká, bezpříkladně téměř pohodlná, vzdušná, příjemná a navzdor svým kolosálním stavbu válečných Jodí v Athénách. Ve výnosu Boreadisovu se pravi, že nejedná se o to, by sebraly se značné obnosy peněz, nýbrž sby v krétské mládeži vzněcovalo z pěstilo se vla- stenecké smýšlení. Ministr Borendis požádal zároveň krétského metropolitu a jeho synodu, by ve všech koste- lích na Krétě zavedly se každé soboty veřejné sbírky ve prospěch zmíněných vlasteneckých fondů a aby kněží lid k nim vybízeli s kaza- telen.
Thoméův Stöger Thomý Kutnohorský Boreadisův Borendisov Praha Atény Kréta novoměstský divadlo
11 article
Z Persle. Perský šach odhodlal se přikročiti k pro nikavým prý správním a hospodářským refor- mám ve své říši a povolal k účelu tomu všechny guvernéry do Teheranu, kam odebrati se musí z jeho rozkazu také vrchní guvernér oserbeid- žovský, následník perského trůnu, který do svého nastolení na trůn ze svojí residence Tebrisu nesmí se jinak vzdáliti. Dle zprávy z Teheranu provésti se maj dalekosáhlé reformy ve všech oborech státního života. V předešlém století v Persii zavedená pozemková daň se v nynější své nevhodné formě zruší a zavede nová daň pozemková na zásadách moderních.
Teheran Persie Teheran
12 article
Anglická výprava v Tibelu. Počáteční radost Angličanů nad příchodem delegátů dalajlamy do Gyance a naděje na dosažení účele tibetské výpravy bez dalšího krveprolití pozvolna mizí a záhy snad z nich nezbude ničeho, leda velké zklamání. Z Lon- dýna se aspoň sděluje, že na základě různých zpráv o příchodu tibetských delegátů do Gyance se zdá, že naděje na klidné dorozumění, jež by další postup anglické výpravy do Lhassy činilo zbytečným, znovu značně poklesla. Tibetští de- legáti nepřinesli sebou žádných pověřovacích listin ani plných mocí a nedostavili se v neděli ani k ujednané poradě. Musila proto býti usta novena schůzka nová, ve které se dalajlamov vyslanci sice omlouvali, ale neukázali se vůčí anglickým požadavkům nikterak povolnými. Zdá se, že ani nemají vůbec plné moci, by s Angli čany právoplatně se dohodovali. Schůzka s nimi způsobila v anglickém táboře dojem, že bez účelnost a zmar zahájeného vyjednávání jea pravděpodobnější, nežli jeho zdar. Možná také, že se Angličané záhy přesvědčí o pravdivost slov, že Tibeťané jsou ještě prohnanější a mno- hem lativější, nežli Číňané.
Angličan jítlegát Angl Tibeťan Číňan Lon
13 article Praha ve světle čislie.
Praha ve světle čislie. Statistická knížka královské ho hlavního města Prahy a spojených obcí Karlína, Smlchova, Královský ch Vinohradů a Žižkova za rok 1901 objevila se právě a předložena statistickou komisí k na- hlédnutí veřejnosti. Ohromný materiál, vyžadu- jící bedlivé pozornosti a kontroly nemůže býti hotov jour se závěrkou roku, neboť kniha laboruje s více než tisícem statistik rázu podřízeného, jež dlužno ještě jednou revidovali a upravovati v jednolitý, pře- hledný celek. Této úmorně práce, vyžadující sílu vyškolenou a zkušenou, ujímají se již po řadu let dva faktorové v městské statistické kanceláři: její ředitel p. Josef Erben a adjunkt p. Josef Husák S nevšední pílí redigují statistickou knížku, jejíž rozměr rok od roku roste, takže letos dosahuje bez mála půl tisíce stránek velikého oktávového formátu. Na první pohled připomíná kniha Vegovy sedmi místné logaritmy! Jen a jen tabulky vyplněné čísli- cemi a slovného doprovodu nejvýše v nadpisech A přece je to kniha nad jiné zajímavá, zejmena pro toho, kdo v Praze se zrodil a v ní žije ... Mluva čísel bude mu vyprávěti o vzrůstu veliké Prahy, kolotném životu v ní, o šíření se hranic, množení obyvatel a majetku; bude mu vyprávěti o humanníc zařízeních, o ústavech smutných a přece nezbylných ve zdech velkoměsta; bude mu vyprávěti o nejněž- nějším hnutí obyvatelstva mladšího, jež uzavírá sňatky a podů mu konečně i číslice smutné, v nichž snad jednotku tvoří i osoba nám milá — číslice úmrtnosti. Zde ze spousty cifer stručný výtah: Poměry melernelogické a místopisně.
Erben Husák Vegův Praha Žižkov obec Karlín Smlchov královský ch vinohrad
14 article
Z tabulky na třetí straně seznáme, že největši zima byla dne 19. února, kdy teploměr ukazoval — 184° C., nejvyšší teplota dne 2. června + 32.1° C. Nejmenší tlak vzduchu nad Prahou byl dne 7. října a obnášel 717.2 mm.; maximum bylo 13. a 14. května a měřilo 762.8 mm. Tlak vodních par, vlhkost vzdu- chu, oblačnost a srážky nevykazují zvláštních cifen rozměrům skvostně akustická. Kolem sedadel v přízemí byl několik sáhů široký volný prosto ke stání, lóže byly veliké, aspoň třikrát tak velké jako nyní v Národním divadle a za lóžemi ještě, jakož i za tribunou a amfitheatry galerií byla všude široká, volná, žádnou stěnou neod dělená chodba, tak že i za lóžemi a za tribu nou lze bylo pohodlně chodit nebo stát, na je víště se dívat a poslouchat, jako z lóží a s ti- buny. Zavírací sedadla číslovaných míst byla z pleteného rákosu; vyepaného v celém divadle nikde nic nebylo. Všude jenom dřevo a rákos Ballustrady loží, tribuny a galerií, prosce nium atd. byly natřeny světlou modrou barvou, ornamentová pole byla vroubena pozlacenými lištnami a plynové hořáky na ballustrádách všech pořadí byly maskovány pozlacenými koši s pe- strými květinami, ovšem z plechu. Také četná okrouhlá okna byla modre zabarvena, takže bylo za dne v divadle lahodné modravé světlo, kdežto při večerním osvětlení modře zabarvená okna docela temnými se jevila. Jeviště bylo tak ve- liké, že pojalo r. 1863 při svatojanském sjezdu zpěváckých spolků asi tři tisíce zpěváků. V klas- sickém tomto divadle mohlo se provozovat všechno: prováděly se velké výpravné hry velké opery a operetty, hrály se historické kusy s obrovskými komparseriemi, tregedie, frašky i konversační kusy a salonní veselohry. Všude bylo v něm dobře vidět a dobře slyšet a všude bylo dosti místa.
Praha národní divadlo mm
15 article
Po zřízení samostatného českého divadla užívala Novoměstské budovy obě divadla, české a německé, střídavě dle smluveného plánu. No- voměstské divadlo s divadelní a restaurační za- hradou rozkládalo se na prostoře od nynějšího nároží tříd vinohradských Jungmannovy a Sa- dové až k nynějšímu nádraží císaře Františka Josefa; budova sama stála asi tam, kde se ny nalezá zahrada Nového německého divadla. Zimní dobou bývaly v Novoměstském divadle produkce krasojezdeckých společností čili cirko (z parteru učiněna manéž) a v masopustě konaly se tam maškarní plesy čili reduty, jež střídavě, jakožto podnikatelé, pořádali kasíři divadel če- ského a německého. Ale to všechno již po pádu absolutismu, v letech šedesátých. nejvíce vody spadlo dne 13 září 22.0 cm. Směr tahu oblak nám povídá, že nejvíce putovala mračna od vý- chodu k západu; dle toho i směr větrů. Zajímavějš jest tabulka výšky vody v řece Vltavě. Nejvíce vody bylo ve Vltavě dne 6. března, jarní velká voda, kdy vystoupila Vltava 128 em. nad normál; nejmenší stav vody byl 3. ledna, kdy hladina klesla o — 28 cm. pod normál. Z topografických poměrů vidíme, že matička Praha vedle neplodné půdy, v jakou se po- čítají plochy zastavené, ulice, cesty a náměstí, dále Vltava, pustiny a hřbitovy v úhrnném rozměru 1410 ha, 63 arů a 9.8 m2, má mnohem bohatší půdu plodnou a to pole, luka, zahrady, vinice, pastviny, lesy a ryb- níky, úhrnem 2318 ha, 64 arů a 58.7 m2, tak že celková suma veškeré plochy obnáší 3729 ha, 27 aro a 67.5 m2 Všech ulic měla Praha a obce a n spojeně úhrnem 599, náměstí44, nábřež 11, sadů 22, ostrovů 9, mostů 17.
Jungmannův František Josef Vltava Praha náměstí divadlo če centimetr m 2 ha
16 article
Slavební ruch, počet domů a obyvalelstva. V roce 1901 přibylo Praze a obcím spojeným celkem 96 domů, takže úhrnný počet domů činí 8936, z nichž přízemních je 938, jednopatrových 1475, dvoupatrových 2503, třípatrových 3160, čtyř- patrových 848 a pětipatrových 12. Nejvíce domů mělo Nové město, po něm hned Král. Vinohrady, pak Smíchov, Žižkov, Staré město nejméně Vyšehrad. Vysoce zajímavými tabulkami jsou hlavní sumy obyvatelstva. Samotná Praha to tiž, Staré město. Nové město, Malá strana, Hradčany Josefov. Vyšehrad, Holešovice Bubna a Libeň čítaly koncem r. 1901 obyvatel 220.807 a to ženských 118.568, mužských 102.249. I ve spojených obcích v Karlíně, na Smíchově, v Král. Vinohradech a Žižkově má něžné pohlaví mezi obyvatelstvem, jehož tu napočteno v téže době 183.626, převahu: žen bylo zde 97.149, mužů 86.477. Úhrnem všeho obyvatel- stva města Prahy a obcí spojených bylo tudíž kon- cem roku 1901 404.433. Přičte li se k tomu posádka počtem 9323, bylo všech duší 413.756. Sňalky, perody a úmrti.
Král Praha Smíchov Žižkov Vyšehrad Stará město Holešovice Bubno Libeň Karlín Vinohrady Hradčany Josefov
17 article Kapitola tato nese více méně vhodný název
Kapitola tato nese více méně vhodný název »Měna obyvatelstva« a na rozdil od let předešlých vykázáno jí, ač jednou z nejzajímavějších v statisti- cké knlžce místo poslední. Neškodí! Statistika talo zajímati bude dokonce i pleť, která vyhýbá se ci- frám. Hned na první stránce narazíme na statistiku sňatků. Kolik že jich bylo v Praze a předměstí? Proti roku 1900 měně! Tehdy bylo jich 4217, v r 1901 — 4175. V Praze samotné 2404, v Karlíně 215, na Smíchově 419, na Král. Vinohradech 561,v Žižkově 581. Nejvíce lidí oženilo se v únoru —v masopustě, nejméně v březnu a prosinci. Květen stal se měsícem docela prostředním. Dle věku třinácte nevěst nedosáhlo 16 let Nejvíce se jich provdalo od 20.—30 let, mužové že- nili se nejvíce od 21—30 let. Mezi ženichy bylo 458 vdoveů a 90 vdov. Mu- žové byli tedy v obnovování sňatků vytrvalejšími. Občanských sňatků bylo 46. O dětech, živě i mrtvě narozených, legitimních i mimo svazek manželských na svět přišlých, rozho- vořila se statistická knížka číslicemi na čtyřech stranách. Všech porodů v celém obvodu bylo 11.400. z těch dětí manželských 8023, nemanželských 3417, dělí mrtvě narozených manželských 378, nemanžel- ských 151. Všech hochů bylo 5831, děvčat 5609. Nejvíce dětí narodilo se v měsíci březnu, nejméně v září. Trojčat narodilo se celkem v obvodu 6, v jednom případě 1 hoch a dvě děvčata. Dvojč a a to dvou chlapců narodilo se 76, chlapec a děvče 80, dvě děvčata 76. Legitimováno bylo pozděj- ším sňatkem rodičů nemanželských dětí 916. Trudnou jest rubrika úmrtnost dětí, nepo- čítaje v to děti mrtvě narozeně. V celém obvodu zemřelo dětí starých od 1 dne do 5 let 2841. Úžasná to cifra! Měsíe březen, přechod ze zimy do jara, řádil v řadách maličkých nejvíce. Chlapců zemřelo mnohem více než dávčat.
Král Praha Karlín Smíchov Vinohrady Žižkov
18 article
Úmrtnostobyvatelstva vůbec v Praz a obcích spojených dosáhla číslice 7390, nepočítaje v to přespolní, v Praze zemřelé, jichž bylo 1751 Poměr mezi úmrtím mužů a žen byl téměř úplně stejný. Mužů zemřelo 3707, žen 3683, z přespolních mužů 963, žen 788. Nejvíce lidí zemřelo, o nemluv- ňatech nemluvě, mezi 1.—5. rokem života, pak mezi padesátým a osmdesálým. Věku nad 95 let dožili se jeden muž a tři ženy. V příčinách úmrtí přímo dě- zivou rubrikou jest řádka: tuberkule. Úžasná císlice 1495 jest mementem, jak nulno a nezbylno co nej- dříve a nejradikálněji proti strašlivé chorobě této vystupovati. Dopravnictví, moslné, pošta, telegraf a talefon. Oddělením, jež má interes pro širší vrstvy, bude dopravnictvI. Jsou to především elekirické dráhy. Počet perzonálu při dráze této zaměstnaného včetně úřadníků, podúřadníků a zřízenců činil kon- cem r. 1901 954. Délka dopravní trati obnášela 50.089 km., motorových vozů bylo 173, vlečných 54. Koňská dráha měla tehdy ještě 67 vozů a 63 koní. Úhrnem dopraveno bylo v r. 1901 24,344.047 osob proti 20,160.573 osobám roku předešlého. Nejvíce osob jezdilo v červnu. Lanovou dráhou na Perřín jelo 103 000 lidí, rozhlednu navštívilo 30.286. Na Letnou dopraveno 302.921 osob. Paroplavební spo- lečnost pražská na osmi šroubových parnicích a osmi kolových dopravila celkem 776.236 osob. Nostné činilo v r. 1901 čistého příjmu 2,499.720 K 94 hal. U pošty bylo úřadnictva a zří- zenců celkem 2346 osob. Příjem a výdej pošty činil úhrnem 4.054,221.440 korun. Telegra- mů podáno, dodáno a prošlo 4,249.501. Tefefon měl 3111 abonentů.
Tefefon Praha Letná km
19 article Spolkový živol v Praze.
Spolkový živol v Praze. Spolků českých a německých a to politických, náboženských, humanních, podpůrných, vzdělávacích, hospodářských a zábavných máme v Praze 1859 Škoda, že nevykazuje statistická knížka jako jinde počet českých a počet německých spolků. Nesmírně zajímavými jsou však u jednotlivých německých spolků tyto poznámky »Prager Zins- und Unterstützungsverein« — rozešel se dobrovolně; »Christliche Nächstenliebe« — roz- puštěn úřadně; »Hauptverband Böhmen der Deutsch- Oesterreichischen Literaturgesellschaft« — rozešel se dobrovolně; »Akademischer Verein der deutschen Mathematiker und Physiker« — rozešel se dobro- volně; »Freie dentsche Künstlervereinigung« — ne- ustavil se; »Bundesgroppe Prag des Bundes der Deutschen Ostběhmens« — neustavil se atd. atd. — Buršácký spolek »Bruderbund« rozpuštěn úřadně, po- dobně: »Freya«, Spolek buršů »Gaudeamus« rozešel se dobrovolně pro nedostatek členů. Patrno, že ně- mectví v Praze nestačí ani na zakládání a udržování spolků.
Frei Freya Praha Hauptverband Böhmen der Deutsch Oesterreichischen Literaturgesellschaft Akademischry SF der deutschen Mathematiker und Physiker Bunde der Deutschen Ostběhmen spolek burš Gaudeamus Škoda Zinund SF
20 article
Zásobování polravou a nápoji. Obšírná tato kapitola podává zprávy o množství poraženého dobytka v ústředních jalkách, o nemocech dobytka, o přívozu masa na trh, o cenách rozličných potravin ve staroměstské tržnici a na pražských a předměstských trzích vůbec, o cenách plodin, dle zpráv Plodinově bursy, o dani potravní a dávkách z alko- holických nápojů. Interessantní jest tabulka, mnoho-li piva se v Praze uvařilo. Každý uhodne na první ráz. že největší číslici ve spoustě pivovarů zaujímati bude akciový pivovar smíchovský. Má na svědomí 535.914 hektolitrů. Pak přijde pražský měšťanský pivovar v Ho- lešovicích, jenž uvařil 113.445 hl a měšťanský pivovar vinohradský, jenž vykazuje 96.492 hl. Úhrnem s uvařilo ve všech 28 pivovarech v Praze a obcích spo- jených 939.531 hl piva. Zdravotnictví a léčebné ústavy. V Praze byl roku 1901 tento zdravolní personál: Doktorů lékařství bylo 636, ranhojič 1, zvěrolékaro 26, pomocnic při porodu 268, lékárníků 21, assistentů 62, tyronů 8. Celkem osob ve službě zdravotnictví V léčebných ústavech veřejných obnášel počet oše- třovaných 37.862. V blázinci bylo ošetřováno 2664 Do porodnice uchýlilo se 3206 matek. Záchranná stanice poskytla pomoci v 8137 případech. Veřejná bezpečnost — policie. Pražská policie, která pověřena státem t. zv službou bezpečnostní, má tufo vykonávati prostřed nictvím úřadníků a mužstva. Má jich k tomu dle vý kazu policejního ředitelství dosti. Konceptních úřad-
Praha
21 article
1018. os0b.
22 article
níků, počítaje v to policejního ředitele, rady, komi
23 article
saře, koncipisty a praktikanty, bylo celkem 77; lékařů policejních 16, kancelářských úřadníků 32; policejních strážníků skoro jeden regiment — 1011, mezi aimi 114 jizdních. „Jiných osobností“ čili tajných a detek- tivů, sluhů atd. bylo 59. Úhrnem bezpečnost v Praze na starosti má 1195 osob. Tylo nepostačily, ač velmt energicky si počínaly, na „udržení pořádku“ při bur- šáckých bumlech a proto povoláno na pomoc vojsko Z činnosti policejního ředitelství v Praze vycház na jevo, že v agendě policejního ředitelství byle v r. 1901 neméně než jeden a půl millionu případů z toho zatčení 25.665.
Praha
25 article
Na prvém místě — dle obvyklé šablony — s v objemné a obsažné rubrice »Osvěta« podává status ducbovenstva katolického v Praze a spojených obcích Dle statistiky té má Praha s obcemi spojenými 269 farářů a kaplanů (v tom 3 vojenští), žije tu 305 mníchů a 604 jeptišky. Na české universitě za- psáno bylo 2908 posluchačů (z nich 1824 právníc a 247 mediků), na německé 1185 (z nich 611 právníků a 269 mediků, těchto tedy je více než na české). Výkaz stipendií (145.972 K českých a 93 314 německých) ukazuje, jak daleko lépe má o hmotnou existenci postaráno student německý než náš český. Na technice české zapsáno 1183 posluchačů, na německé 520. Židů studovalo na obou českých vyso- kých školách 100, na německých 507. Nedostatek počtu vyučovacích sil českého vysokého školství u po- měru s německým opětně zaráží. Promocí bylo na české universitě 227, na německé 163. Sponsí na prvé 24, na druhé 10.
Žid Praha spojený 269 farář
26 article
Divadla zemská, Národní a dvě německá. V oddělení Osvěly pojato jest rovněž divadelni- ctví. Především na váhu padá Národní divadlo, v je hož službách nalezá se tento počet personálu úřadníků správních a režijních 13, lékaři divadelní 4, napovědů 4, dramaturg 1, herců 19, hereček 15. pěvců 12, pěvkyň 11, ve sboru pánů 38, ve sboru dam 45, kapelníci a sbormistři 4, koncertní mistří 2. ředitel sboru hudebního 1, členů orkestru 64, při balelu pánů 2, dam 36 a 16 žaček baletní školy. malíři divadelní 3, sluhů divadelních 5, personálu dekoračního, strojního a pod. 64, personálu muž- ského při šatnách 28, ženského 14, statistů stálých 19. biletářů 45. Německá divadla mají jen o několik málo osob méně. V roce 1901 provozováno celkem představení 506; z truchloher nejčastěji provozována »Žižkova smrt«, z činoher »Pražský žid“, z veselo- her »Třetí zvonění«, z oper »Rusalka«, z baletů »Terpsychora« a »Dafnis a Chloe“.
Žižkův Dafnis Chloé národní divadlo
27 article Oslava památky M. Jana Hlusa
Oslava památky M. Jana Hlusa Ústřední vzdělávací sbor král. českého obesílá letos následující schůze, přednášky a tábory lidu řečníky O Mistru Janu Husovi: V neděli 10. července:
M Hlus Hus
28 article
Kostelec nad Labem. (Sdruž. spolky.) O 1/210. hod. dopol., ref. Stan. Klima. — Horní Jelení. (Vzděl. sb.) Ref. E. Navrátil. — Hobšoviceu Slaného. (Sbor dobr. has.) O 3. hod. odpol., rel red. J. Pichl. — Vinoř. (Beseda.) Odpoledne. Ref. red. Em. V. Špatný. — Poděbrady. (Sdr. spolky.) Tábor lidu ve 3 hod. odpol., ref. E. Rosol. — Lom- nice u Třeboně. (Sdruž. spolky.). Tábor lidu na náměstí o 1/211. hod. dopol., ref. J. Šorm. — Z vo- leňoves. (Sdr. spolky.) Thema: »Hus a Jeronýme, o 9. hod. več., ref. red. J. Pichl. — Dolní Sytová u Semil. (»Sokol«.) Ref. Ed. Beneš — Praha VII Sdr. spolky nár.) Tábor lidu »Na jatkách« v 10 hod. dopol., ref. prof. Fr. Zdráhal. — Košťany. (Nár jedn, severočeská a sdruž. spolky.) O 2. hod , ret K. Škaloud. — Citov. (Nár. vzděl. beseda »Svat. Čech«.) O 3. hod. odpol., rel. uč. V. Braun. — Lišov u Třeboně. O 3. hod. odpol., ref. Jindř. Šorm. — Počátky. (Nár. vzděl. děln. bes.) Veř. schůze v 10 hod. dopol., ref. JUC. Josef Sokol. — Žirov nice. (»Sokol«, Nár. vzděl. děln. jednota.) Tábor lidu na náměstí o 8. hod. več., ref. JÚC. Sokol. — mákov u Plzně. (Klub ml. generace » Palacký «.
E Navrátil J Pichl E Rosol J Šorm Hus Jeroným Beneš profesor Zdráhal K Škaloud V Braun Jindřichův Šorm Sokol Palacká Kostelec nad Labe Vinoř Poděbrady Lom Třeboň Dolní Sytová Semily Praha Francie Košťany Citov Čechy Lišov Sokol mákov u Plzeň Hobšoviceo Slaný spolek Sokol spolek národní Sdr
29 article
Veř. schůze o 3. hod. odpol., rel. red. K. A. Policar — Bříza u Roudnice. (Sdruž. spolky.) Veřejná schůze, ref. J. V. Klečák. — Český Dub. (Spolek »Haviíček«.) Veř. schůze, ref. PhC. J. Klimt. —— Z běhlice. (Těl. jedn. »Sokol«.) Veř. schůze o 3. hod. odpol., ref. Edv. Šeplavý. — Kostelec n. Čern. Lesy. (Městská rada a sdruž. spolky.) Tábor lidu o. 4. hod. odpol., ref. Lad. Kubát. — Pchery. (Českoslov. spol. děln. »Trojan«. Veř. schůze v 10 hod. dopol, ref. J. Pichl. — Mochov. (Vzděl. bes. »Palacký«.) Tábor lidu o 3. hod. odpol., ref. J. Sajdl. — Kopisty u Mostu. (»Haviíček«.) Veř. schůze ve 2 hod. odpol., ref. Fr. Auda. — Nymburk. (Sdruž. spolky.) Tábor lidu na náměstí o 8. hod. več., ref. prof. Fr. Zdráhal. — Ledvice. (»Sokol«. Veř. schůze, večer, ref. Fr. Auda. — Pstrudy Veřejná schůze, ref. J. J. Dubický. V neděli 17. července: Netluky u Loun. (Jedn. »Havlíček«.) Veř. schůze o 2. hod. odpol., ref. red. J. Pichl.
Policar Klečák J Klimt Kubát Trojan J Pichl Palacká J Sajdl František Auda profesor Zdráhal Havlíček Bříza Roudnice Kostelec můj Pchery Mochov Kopist Most Nymburk Francie Ledvice Český Dub Sokol Netluky u Louny
30 article
Slavnostní Husův večer pořádá rada Obce če- ských starokatolíků v Praze ve středu dne 6. července v sále Čížkova restaurantu v Ječné ulici. „O Mistru Janu Husovi“ promluví posl. pan Em. J Hrubý. Sbory zapěje pěvecký kruh „Tovačovský“ Začátek v 8 hod. večer. Vstup volný. — Oslavu Mistra Jana Husa pořádá komise pro oslavu tuto na Menším městě pražském a král. Hradčanech ve středu dne 6. července 1904 v Sokolovně pod Nebo- zízkem o 8. hod. večer s pořadem: Sbor „Národu“ zapěje „Lumír“. Proslov. „O významu hnutí husit- ského“ promluví p. red. K. St. Sokol. Ukončení slav- nosti chorálem „Kdo jste boží bojovníci“, zapěje „Lu- mír“. Mezi účastníky slavnosti rozdávána bude zdarma brožura „Mistr Jan lus“ od dra. Ant. Hajna. — Sdru- žené spolky v Bubeněi pořádají slavnostní ve- čer „Mistra Jana Husa“ s přednáškou pana PhC. Bedf. Růžka, v hostinci pana A. Hrdiny „u Slavie“ ve čtvrtek dne 7. t. m. o 8. hod. — Tělocvičná jednota „Sokol“ v Neratovicích oslaví pamálku M.
Husův Čížkův Hus em J Hrubá Tovačovský Sokol Jan Hajn Sdr Phc Růžek A Hrdina Praha Hradčany Neratovice Slavia Sokol Lumír
31 article
Jana Husa táborem lidu v neděli dne 10. července 1904 o 3. hod. odpol. v lese p. Šáry u obce. Přednáší pan JUDr. Lad. Machač z Prahy. Za deštivého počasí koná se přednáška za nezměněného programu v hostinci „u Sokola“. — „Soko!“ v Sobotce pořádá ve středu dne 6. července o 8. hod. večer v měst. divadle soboleckém přednášku br. Ed. Beneše, měst. tajemníka ze Semil, „O významu a povaze Mistra Jana Husa“ Vstup volný. Po přednášce rozdány budou vhodné brožury. — Ctitelům památky Husovyí V těchto dnech oslavena bude jako každoročně na nesčetných místech zemí koruny české světlá památka
Hus Šára JUDr Lada Machač Beneš Praha Sobotka Semily Sokol Soko
32 article
Mistra Jana Husa a proto „Husův Fond“, jenž vyvěsiv na svůj štít jméno kostnického mučedníka, vytkl si za úkol, činností svou uchovávati a připomínati v mysli národa zářivý vzor charakteru Mistrova a podávati pomocné ruky všem z řad českého studentstva vysoko- školského, kdo za ním chtějí kráčeti, obrací se na veškeré přálele a příznivce studenistva, vlastenecké korporace a podníky, aby v léto lidumilné a krásné snaze mu obětavě přispěli! „Husův fond“, jenž po- skytuje chudým posluchačům a posluchačkám vyso- kých škol českých v Praze bez rozdílu přesvědčení a náboženství potřebné podpory, jichž výše v době ne celých 9 let opnáší 214.435 K 84 h, nečítaje v to zápůjčky na taxy zkušebné a kolejné, které dosáhly od roku 1896 výše dvanácti tisíc korun, jest největší oporou chudého studentstva. Z uvedených stručných dat jest zjevno, že bez „Husova fondu“ nebylo by většině chudého českého studentstva, z něhož vyšel i veliký Mistr a celá řada osvícených pracovníků ná- rodních, vůbec možno existovati. Doufáme tedy, že nebude v památných dnech Husových oslav ani jediné slavnosti, ani jediné obce, korporace, podniku a zá- možnější rodíny, kde by nebylo vzpomenuto též chudého českého studentstva přiměřeným příspěvkem na „Husův fond“. Jen pak, bude-li aspoň částečně za- jištěna existence chudého studenta, lze se nadíti, že vyplní se přání Mistra, jenž z Kostnice psal studentům, aby pilně pro spasení svě i jiných lidí se učili. Výbon
Hus Husův Praha Husův fond Husův oslava
33 title
Husova fondu.
Husův
34 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — K Slovincům! (Druhý zlet slovenskega Sokolstva.) Po návštěvě Poláků ve Lvově odletí Sokolstvo české v Bílou Ljubljanu navštiviti národ naší krve, národ slovinský. Zavděčíme se tudíž zajisté každému upřímnému Slovanu, ale zvláště těm, kteří použijí příležitosti sletu So- kolstva jihoslovanského a poznati chtějí lid, s nímž už před tisíci léty byli jsme spojeni a jenž dosud jest věrným a oddaným naším spojencem, když promluvíme o výpravě té několik slov. V Evropě není druhé země, kterou by příroda byla vyznamenala takovým bohatstvím a takovou rozmanitostí půvabů a zvláštností jako jest lepé Slovinsko. Nebetyčné hory, věčným ledem kryté, rozkošné údolí Bledské, jedno z nejkrásnějších v Evropě, divoká údolí alpská, Logarova dolino v Kamnických Alpách, úrodná rovina ljubljan- ská, půvaby moře a král Julských alp, Triglav, jenž v 2864.5 m. strmí k nebesům. Zde řeky pod zemí tekoucí: Pivka, Unec, Ljubljanica, Reka- Timav, zkamenělé moře — divotvorný Kras. Dále pak Dráva se Savinou, Sáva a Sóča jsou řeky, v jejichž oblasti se na úpatí hor skytá obraz za obrazem, a jeden krásnější druhého. O pohledu s Triglava a s Grintovce netřeba se zajisté mnoho šířiti, každý zná rozkoš pohledů těch aspoň z do- slechu. S Triglava viděti k jihovýchodu až k Ple- šivici — v Bosně! S Grintovce pak viděti až na Raxalpu a Sněžník u Vídně. Co se též pouhých pohledů do dálky týče, kteréž jinde velikou vzác- ností bývají, jest už Ljubljana sama nejvděč- nějším stanovištěm, odkudž spatřiti můžeš ve- škerý jižní líc malebných Kamnických Alp i ve- likou čásť Karavanek, z Julských Alp pak až do dálky více než osmi mil ty četné nejvyšší štíty a temena jejich s mohutným Triglavem uprostřed.
Logarův Grintovec Lvov Ljubljana Evropa Slovinsko Kamnický Alpy Triglav Dráva Sáva Boseň Vídeň Karavanky Alpy Raxalp a Sněžník
35 article
Jedním z nejvzácnějších skvostů zemí slovin- ských jest Bledsko se svým divukrásným jeze- rem bledským, které i slavný anglický učenee Davy pokládá za nejkrásnější, jakéž v Evropě kde spatříl. Bílá Ljubljana — místo letošního velikého sletu jihoslovanského Sokolstva má dnes přes 40.000 obyvatelů, mezi nimi jen nepatrný počet Němců z ciziny sem se přistěhovavších. Město protéká řeka Ljubljanica, zámek na vrchu nad Lublani je stavba z 15. století. Lublaň jest sídlem zemských úřadů, biskupa, bohoslovečké fakulty a „Matice Slovenské“. Ve dnech 16., 17. a 18. července sjede se sem Sokolstvo slovan- ské v počtu zde nevídaném, takže všichni upřímní Slovinci očekávají od ruzruchu tohoto posílení národního vědom všeho lidu slovinského. V so- betu 16. jest vítání hostí, „ogled“ Lublaněa menší výlety v okolí. Večer o 8. hodině velký koncert „Glasbene Matice“ ve dvoraně Národ- ního domu. Po koncertu slavnostní pozdravení hostí. V neděli ráno konají se na cvičišti „pod Tivolijem“ závody a zkoušky, v 11 hodin prů- vod a projev úcty městu Lublani. O 5. hodině veřejné cvičení, kterému sleduje „velika ljudska veselica“. V pondělí pak výlet na Bled neb Po- stojnu. Ke sletu zavítá slovinský lid se všech končin své domoviny, ano i lid chorvatský a srb- ský zajede si v těchto dnech do Bílé Lublaně, aby potvrdil, že i on chápe v poslední době- se vzmáhající snahy po opravdové, činné, plodné práci na poli vzájemnosti slovanské. — er.
Davy Němec Evropa Ljubljana Lublaň Bled Glasben Matica
36 article
— Školní úřadové proti důstojným oslavám Husovy památky. Případ pro naše poměry velice zajímavý a poučný: Roku 1902 na popud ob- čanstva obci Lobkovic, Neratovic a Mlékojed (v okr. Brandýs n. L.), jež seskupilo se v komitét pro pořádání oslav ve výroční den upálení Místra Jana Husa, rozhodla se místní školní rada v Lob- kovicích, aby i dítky její školy braly účasť na intensivně se rozvíjejícím kultu Husově a zvohila k tomu paedagogicky nejvhodnější formu: Den 6. července každoročně buď dnem prázdna, aby s dětmi školními po- řádány býti mohly v,cházky po vlasti české k poznání jejích pej- důležitějších historických mez- naků. Výhoda polohy i komunikace zavedla toho roku děti v průvodu učitelů a občanstva na hrad Bezdéz. Dovedete si asi představiti zářící očka, když milá drobotina i ta nejchudší, která dříve nevykročila snad ani přes práh domova, líčila rodičům nasbírané dojmy a jak živý byl její zájem, kdykoli stala se ve škole při vý- kladu dějin zminka o hradu Bezdězi. Neni po- chybnosti, že tímto činem pochopen byl veliký náš paedagog Komenský, jehož poprsím zdobeno jest průčelí nové, pěkné školní budovy v Lob- kovicích. Proto roku následujícího na den 6. čer. vence bylo tím hojnější účastenství na Karlově Týně. Nebyla to jen mládež, ale řady dospělých. Avšak letošního roku objevil se pojednou od- půrce těchto výletů v den oslav Husových. Byi to místní farář a učitel náboženství Josef Jirák.
Husův Lobkovic Hus Komenský Jirák Neratovice Mlékojedy Bezděz Karlov Týn
37 article
Kdežto při prvém výletu zachoval neutralitu, ve schůzi místní školní rady ničeho nenamítal, ba při druhém výletu dokonce sám přispěl hřivnou na zapravení výloh i za ty nejchudší, udal letos všechno to řádění husitské u konsistoře. Po horečném vyšetřování ukut byl okres. školní ra- dou v Karlině výměr č. 2208 (20./V. 1904), jímž dává se panu předsedovi J. Plesingrovi a místní školní radě výstraha (!) a to z příčin ná- sledujících: „Dne 5. července 1902 a 6. čer- vence 1903 konány výlety mládeže školní, které pan předseda m. šk. rady i místní školní rada spojovali s tendencí, pro mládež školní nepříslušnou (1!) a za tímže účelem dal pan předseda o své újmě osvětliti okna v budové školní. Zakazujeme proto panu předsedovi v oboru jeho působnosti dle § 16. z. ze dne 24. února 1873 čís. 1722 i místní školní radě jakékoli oslavy pro mládež školní.
J Plesingr Karlin
38 article
které nedají se srovnati se řádem školním a rov něž i osvětlovati budovu školní a pořádati výlety školní mládeže z podobných příčin.“ A pak se pokračuje: „Toho vědomost činíce, dodáváme, že kdyby pan předseda nebo m. š. rada i nadále porušovala své povinnosti (?), musili bychom zakročiti proti p. předsedovi m. šk. rady dle § 19. z. z. ze dne 24. února 1873, který se čte takto: Kdyby někdo bez podstatné příčiny ne- chtěl vstoupiti do místní školní rady neb kdyby zastupitelé obce trvale odpírali činnost svouv radě télo, potrestá to okres. škol. rada pokutou peněžitou až 100 zl. Porušil-li by předseda m. šk. rady své povinnosti, má okres. šk. rada právo uložiti jemu pořádkové pokuty až do 20 zl. Kdyby předseda „echtěl převzíli a říditi záleži- tosti místní školní rady, může jemu po připadě, že by v odporu setrval, pokuta v § 19. ustanovená až do 200 zl. zvýšena býti. V tomto případě má okres. školní rada ihned a na tak dlouho, dokud předseda odpírá převzíti a říditi záležitosti, aneb vůbec dokud toho nečiní, ke spravování týcha