2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
6. července 1904
5
article
rozdilné stanovisko. Frasérský, staromodní dekla-
mátor Jaurés je obhájcem a zastancem Combesn
do krajnosti. Na druhé straně Millerand, řečník
pádný a střízlivý, muž positivní a energický, nej-
schopnější hlava socialistů, postavil se proti vládě.
Nešikovný úřadník, příliš horlivý sluha Combe-
sův, jenž zapomněl na Talleyrandova slova »tro
de zěle«, chtěl ve vyšetřování záhadné afféry
kartuziánské uvrhnouti šeredné podezření na Mil-
leranda. Tím měl být zachráněn Combes.
Millerand odvětil na útok vášnivou, vehe-
mentní řečí, která učinila ohromný dojem. Dra
silní muži se srazili v rozhodném zápasu,
Combes a Millerand dostali se corps a corps,
jak říkají šermíři. Zápas není tím elegantní, ale
prudký a rozechvívající. Řeč Millerandova při-
pomíná tragické momenty sněmovny francouzské,
kdy za doby panamských skandálů Rouvier
Clemenceau se bránili jako ranění turové proti
nejhorším obviněním. Zdá se však, že Milleran-
dovo rozhorlení bylo skutečně upřímné, a že
on je v této záležitosti bez viny. Prokurátor
Cottignies i generál-prokurátor Bulot omlouvali
se sice Millerandovi, chtěli nějak napraviti svou
byrokratickou neobratnost, ale Millerand s po-
hrdáním je odstrčil stranou, aby ukázal, že z
nimi stojí předseda ministerstva Combes.
Vládě skutečně asi záleželo na tom, aby
zneuetila své odpůrce a tak chtěla odstraniti
nejmocnějšího z nich, vůdce spcialistů a býva-
lého ministra v kabinetu Walděek- Rousseauově,
Milleranda. Řeč Millerandova byla úchvatným
útokem na nynější systém vládní a byla přijata
s bouřlivou pochvalou na všech stranách.
Millerand
Talleyrandův
jít zěle
Combes
Millerandův
Rouvier Clemenceau
Milleran
Rousseauův
Combe
6
article
Arménský mecting v Londýně.
Turecké ukrutnosti páchané v Armenii,
musí vzbudit odpor celého vzdělaného světa.
Arménská otázka je věru skvrnou civilisace.
O událostech arménských jednalo se tyto dny
na velmi důležitém meetingu, aranžovaném
»Anglo-Armenian Association« ve »Westminsten
Palace Hotelu« za předsednictví Janusa Bryce,
člena parlamentu. Meetingu zúčastnilo se několik
set osob, mezi nimi vynikající politikové a publi-
cisté angličtí i francouzští.
Mistopředsedou schůze byl posl. F. de
Pressensé, redaktor »Tempsu«. Došly četné do-
pisy od známých zastánců Arménů, tak zejmena
od slavného francouzského spisovatele Osvalda
France, člena Akademie, posl. Jaurěsa, senátora
Clemenceana, posl. Denysa Cochina a m.
Janus Bryce
jít Pressensé
Armén
Osvald Franc
Clemencean
Londýn
Armenia
Armenian Association
Westminsten Palace
7
article
Řečníci meetingu nejostřejšími slovy odsuzovali
hnusné zločiny »červeného sultána«, který chce
ohněm a mečem vyhubiti nešťastné Arménce.
K návrhu Francisa de Pressensé, sira Johna
Kennewaye, biskupa rochesterského a sina
Beamptona Gurdona byla přijata resoluce: »Shro-
máždění, potěšené svorným souhlasem ná odo
francouzského, italského a britanského, konsta-
tuje s nejhlubším politováním, že elsařství otto-
manské opomenulo žalostivým způsobem ve vila-
jetech evropských i asijských provésti reformy.
předepssné články 23. a 61. berlinské smlouvy.
Shromáždění doporučuje kabinetům v Paříži,
Římě a Londýně, aby uchopily se náležitých
prostředků, by docílily provádění spravedlivé
lidské administrace ve všech provinciích ceísar-
ství tureckého.« Podobnou, ještě rozhodnější
druhou resoluci navrhli Pierre Guillard a Pietr
Mazzini, jež byla rovněž přijata. Konečně třet
resoluce — též přijatá — navržená posl. Del
pertem a lordem Aberdeenem, domáhá se zlep-
šení administrace císařství ottomanského ve pro-
spěch všech tříd obyvatelatva. Večer byl konán
velký banket na počest cizích delegátů.
jít Pressensé
Kenneway
Pierre Guillarda
Mazzini
Paříž
Řím
Londýn
Aberdeen
9
article
Řecku přátelská správa Kréty přičiňuje se
všemožně, aby mezi obyvatelstvem ostrova vzmá-
haly se sympatie pro přivtělení k Řecku, kteráž
snaha se jí také daři. Jakých užívá k tomu
často prostředků, vysvítá z nového činu krét-
ského ministra vyučování a spravedlnosti Bore-
adisa. Z Kanei vydán jím rozkaz všem školám
na Krétě, aby prováděly se na nich mezi ža
ctvem každé soboty sbírky ve prospěch národ
ního pokladu válečného a národního fondu pro
obyvatelstvo hlavního města českého královstv
v době bachovského absolutismu, taková byla
naše mizerie několik let po velikém národním
rozmachn doby revolučníl
Snad bude některému čtenáři milo, uvedu-l
zde jména hereček a herců, kteří roku 1857
v českých představeních zaměstnání bývali.
Jsou to: paní Kolárová, paní Pešková, pan
Hynková, paní Duffková, panna Gaučova (diva-
delní cedule neužívala tehda ještě titulu »slečna«,
nýbrž stále jenom »panna«), panna Lipšova,
paní Martincově, panna Petržilkova, panna Po-
korná, panna Schmidova, paní Wiedermannová,
panna Zachova a paní Zechtielová; dále pak
pánové: Josef Jiří Kolár, František Kolár, K
Šimanovský, Böhm, Braun, Bráva, Chauer, Chme
liček, Hametner, Hess, Hora, Horáček, Illner
Kaška, Knál, Kneissl, Kropp, Krun, Lapil, M
sler, Musil, Nocar, Níkolaj, Pokorný, Sekyra
Slávský, Strakatý, Valter, Veleba, Verner a Ze
chtiel. Někdy provedena také v neděli odpoledne
po česku opera a tu účinkovala pak panna Mi
loslava Chaloupkova, panna Gaučova, paní Hra-
decká, panna Panaotovičova a pánové J. L. Lu-
kes, K. Strakatý, Böhm, Bráva, Fleischmann
Iilner, Knál, Nikolaj a jiní.
Kolárová
Pešková
Hynková
Duffková
Lipšův
Martincův
Petržilkův
Schmidův
Wiedermannová
Zachův
Zechtielová
Kolár
Šimanovský
Böhm
Braun
Bráv
Chauer
Hametner
Hess
Hora
Horáček
Illner Kašek
Knál
Kneissl
Musil
Nocar
Níkolaj
Pokorná
Valter
Veleba
Verner
Chaloupkův
Lu
Fleischmann
Iilner
Kréta
Řecko
Kropp
10
article
Za Thoméova ředitelství vzmohl se diva
delní ruch v Praze rychle tou měrou, že aréna
ve Pštrosce docela nedostatečnou se jevila
potřeba nového, velkého letního divadla nedd-
bytnou se stala. Aby této potřebě zadost učinili,
spojili se ředitelové Stöger a Thomé a vystavěli
roku 1859 podle Kutnohorské silnice (nyní Sa-
dové třidy) za Koňskou branou dle plánů sta-
vitele (a později professora stavitelství na české
technice) Jos. Niklasa dřevěně, uzavřené divadlo,
jemuž dali jméno »Novoměstské divadlo«. Kolem
tohoto divadla byla veliká, parku podobná za-
hrada s restaurací, ve kteréž se v letech šede
sátých pořádaly také koncerty. Novoměstské
divadlo byla velkolepá poloviční rotunda ohrom-
ných rozměrů, zařízená na pohodlné pojmut
4000 osob; avšak divadlo to bylo st
pojati a pojalo také při zvláštních slav-
nostních příležitostech (s úřadním dovolením),
až i plných 5000 diváků. Novoměstské divadlo
byla budova opravdu znamenitá: nesmírně roz-
sáhlá, vysoká, bezpříkladně téměř pohodlná,
vzdušná, příjemná a navzdor svým kolosálním
stavbu válečných Jodí v Athénách. Ve výnosu
Boreadisovu se pravi, že nejedná se o to, by
sebraly se značné obnosy peněz, nýbrž sby
v krétské mládeži vzněcovalo z pěstilo se vla-
stenecké smýšlení.
Ministr Borendis požádal zároveň krétského
metropolitu a jeho synodu, by ve všech koste-
lích na Krétě zavedly se každé soboty veřejné
sbírky ve prospěch zmíněných vlasteneckých
fondů a aby kněží lid k nim vybízeli s kaza-
telen.
Thoméův
Stöger
Thomý
Kutnohorský
Boreadisův
Borendisov
Praha
Atény
Kréta
novoměstský divadlo
11
article
Z Persle.
Perský šach odhodlal se přikročiti k pro
nikavým prý správním a hospodářským refor-
mám ve své říši a povolal k účelu tomu všechny
guvernéry do Teheranu, kam odebrati se musí
z jeho rozkazu také vrchní guvernér oserbeid-
žovský, následník perského trůnu, který do svého
nastolení na trůn ze svojí residence Tebrisu
nesmí se jinak vzdáliti.
Dle zprávy z Teheranu provésti se maj
dalekosáhlé reformy ve všech oborech státního
života. V předešlém století v Persii zavedená
pozemková daň se v nynější své nevhodné
formě zruší a zavede nová daň pozemková na
zásadách moderních.
Teheran
Persie
Teheran
12
article
Anglická výprava v Tibelu.
Počáteční radost Angličanů nad příchodem
delegátů dalajlamy do Gyance a naděje na
dosažení účele tibetské výpravy bez dalšího
krveprolití pozvolna mizí a záhy snad z nich
nezbude ničeho, leda velké zklamání. Z Lon-
dýna se aspoň sděluje, že na základě různých
zpráv o příchodu tibetských delegátů do Gyance
se zdá, že naděje na klidné dorozumění, jež by
další postup anglické výpravy do Lhassy činilo
zbytečným, znovu značně poklesla. Tibetští de-
legáti nepřinesli sebou žádných pověřovacích
listin ani plných mocí a nedostavili se v neděli
ani k ujednané poradě. Musila proto býti usta
novena schůzka nová, ve které se dalajlamov
vyslanci sice omlouvali, ale neukázali se vůčí
anglickým požadavkům nikterak povolnými. Zdá
se, že ani nemají vůbec plné moci, by s Angli
čany právoplatně se dohodovali. Schůzka s nimi
způsobila v anglickém táboře dojem, že bez
účelnost a zmar zahájeného vyjednávání jea
pravděpodobnější, nežli jeho zdar. Možná také,
že se Angličané záhy přesvědčí o pravdivost
slov, že Tibeťané jsou ještě prohnanější a mno-
hem lativější, nežli Číňané.
Angličan
jítlegát
Angl
Tibeťan
Číňan
Lon
13
article
Praha ve světle čislie.
Praha ve světle čislie.
Statistická knížka královské ho
hlavního města Prahy a spojených
obcí Karlína, Smlchova, Královský ch
Vinohradů a Žižkova za rok 1901 objevila
se právě a předložena statistickou komisí k na-
hlédnutí veřejnosti. Ohromný materiál, vyžadu-
jící bedlivé pozornosti a kontroly nemůže býti hotov
jour se závěrkou roku, neboť kniha laboruje s více
než tisícem statistik rázu podřízeného, jež dlužno
ještě jednou revidovali a upravovati v jednolitý, pře-
hledný celek. Této úmorně práce, vyžadující sílu
vyškolenou a zkušenou, ujímají se již po řadu let
dva faktorové v městské statistické kanceláři: její
ředitel p. Josef Erben a adjunkt p. Josef Husák
S nevšední pílí redigují statistickou knížku, jejíž
rozměr rok od roku roste, takže letos dosahuje bez
mála půl tisíce stránek velikého oktávového formátu.
Na první pohled připomíná kniha Vegovy sedmi
místné logaritmy! Jen a jen tabulky vyplněné čísli-
cemi a slovného doprovodu nejvýše v nadpisech
A přece je to kniha nad jiné zajímavá, zejmena pro
toho, kdo v Praze se zrodil a v ní žije ... Mluva
čísel bude mu vyprávěti o vzrůstu veliké Prahy,
kolotném životu v ní, o šíření se hranic, množení
obyvatel a majetku; bude mu vyprávěti o humanníc
zařízeních, o ústavech smutných a přece nezbylných
ve zdech velkoměsta; bude mu vyprávěti o nejněž-
nějším hnutí obyvatelstva mladšího, jež uzavírá
sňatky a podů mu konečně i číslice smutné, v nichž
snad jednotku tvoří i osoba nám milá — číslice
úmrtnosti. Zde ze spousty cifer stručný výtah:
Poměry melernelogické a místopisně.
Erben
Husák
Vegův
Praha
Žižkov
obec Karlín
Smlchov
královský ch vinohrad
14
article
Z tabulky na třetí straně seznáme, že největši
zima byla dne 19. února, kdy teploměr ukazoval
— 184° C., nejvyšší teplota dne 2. června + 32.1° C.
Nejmenší tlak vzduchu nad Prahou byl dne 7. října
a obnášel 717.2 mm.; maximum bylo 13. a 14. května
a měřilo 762.8 mm. Tlak vodních par, vlhkost vzdu-
chu, oblačnost a srážky nevykazují zvláštních cifen
rozměrům skvostně akustická. Kolem sedadel
v přízemí byl několik sáhů široký volný prosto
ke stání, lóže byly veliké, aspoň třikrát tak
velké jako nyní v Národním divadle a za lóžemi
ještě, jakož i za tribunou a amfitheatry galerií
byla všude široká, volná, žádnou stěnou neod
dělená chodba, tak že i za lóžemi a za tribu
nou lze bylo pohodlně chodit nebo stát, na je
víště se dívat a poslouchat, jako z lóží a s ti-
buny. Zavírací sedadla číslovaných míst byla
z pleteného rákosu; vyepaného v celém divadle
nikde nic nebylo. Všude jenom dřevo a rákos
Ballustrady loží, tribuny a galerií, prosce
nium atd. byly natřeny světlou modrou barvou,
ornamentová pole byla vroubena pozlacenými
lištnami a plynové hořáky na ballustrádách všech
pořadí byly maskovány pozlacenými koši s pe-
strými květinami, ovšem z plechu. Také četná
okrouhlá okna byla modre zabarvena, takže bylo
za dne v divadle lahodné modravé světlo, kdežto
při večerním osvětlení modře zabarvená okna
docela temnými se jevila. Jeviště bylo tak ve-
liké, že pojalo r. 1863 při svatojanském sjezdu
zpěváckých spolků asi tři tisíce zpěváků. V klas-
sickém tomto divadle mohlo se provozovat
všechno: prováděly se velké výpravné hry
velké opery a operetty, hrály se historické kusy
s obrovskými komparseriemi, tregedie, frašky
i konversační kusy a salonní veselohry. Všude
bylo v něm dobře vidět a dobře slyšet a všude
bylo dosti místa.
Praha
národní divadlo
mm
15
article
Po zřízení samostatného českého divadla
užívala Novoměstské budovy obě divadla, české
a německé, střídavě dle smluveného plánu. No-
voměstské divadlo s divadelní a restaurační za-
hradou rozkládalo se na prostoře od nynějšího
nároží tříd vinohradských Jungmannovy a Sa-
dové až k nynějšímu nádraží císaře Františka
Josefa; budova sama stála asi tam, kde se ny
nalezá zahrada Nového německého divadla.
Zimní dobou bývaly v Novoměstském divadle
produkce krasojezdeckých společností čili cirko
(z parteru učiněna manéž) a v masopustě konaly
se tam maškarní plesy čili reduty, jež střídavě,
jakožto podnikatelé, pořádali kasíři divadel če-
ského a německého. Ale to všechno již po pádu
absolutismu, v letech šedesátých.
nejvíce vody spadlo dne 13 září 22.0 cm. Směr tahu
oblak nám povídá, že nejvíce putovala mračna od vý-
chodu k západu; dle toho i směr větrů. Zajímavějš
jest tabulka výšky vody v řece Vltavě. Nejvíce vody
bylo ve Vltavě dne 6. března, jarní velká voda, kdy
vystoupila Vltava 128 em. nad normál; nejmenší stav
vody byl 3. ledna, kdy hladina klesla o — 28 cm.
pod normál. Z topografických poměrů vidíme, že
matička Praha vedle neplodné půdy, v jakou se po-
čítají plochy zastavené, ulice, cesty a náměstí, dále
Vltava, pustiny a hřbitovy v úhrnném rozměru 1410 ha,
63 arů a 9.8 m2, má mnohem bohatší půdu plodnou
a to pole, luka, zahrady, vinice, pastviny, lesy a ryb-
níky, úhrnem 2318 ha, 64 arů a 58.7 m2, tak že
celková suma veškeré plochy obnáší 3729 ha, 27 aro
a 67.5 m2
Všech ulic měla Praha a obce a n
spojeně úhrnem 599, náměstí44, nábřež
11, sadů 22, ostrovů 9, mostů 17.
Jungmannův
František
Josef
Vltava
Praha
náměstí
divadlo če
centimetr
m 2
ha
16
article
Slavební ruch, počet domů a obyvalelstva.
V roce 1901 přibylo Praze a obcím spojeným
celkem 96 domů, takže úhrnný počet domů činí
8936, z nichž přízemních je 938, jednopatrových
1475, dvoupatrových 2503, třípatrových 3160, čtyř-
patrových 848 a pětipatrových 12.
Nejvíce domů mělo Nové město, po něm hned
Král. Vinohrady, pak Smíchov, Žižkov, Staré město
nejméně Vyšehrad. Vysoce zajímavými tabulkami
jsou hlavní sumy obyvatelstva. Samotná Praha to
tiž, Staré město. Nové město, Malá strana, Hradčany
Josefov. Vyšehrad, Holešovice Bubna a Libeň čítaly
koncem r. 1901 obyvatel 220.807 a to ženských
118.568, mužských 102.249. I ve spojených obcích
v Karlíně, na Smíchově, v Král. Vinohradech a
Žižkově má něžné pohlaví mezi obyvatelstvem, jehož
tu napočteno v téže době 183.626, převahu: žen bylo
zde 97.149, mužů 86.477. Úhrnem všeho obyvatel-
stva města Prahy a obcí spojených bylo tudíž kon-
cem roku 1901 404.433. Přičte li se k tomu posádka
počtem 9323, bylo všech duší 413.756.
Sňalky, perody a úmrti.
Král
Praha
Smíchov
Žižkov
Vyšehrad
Stará město
Holešovice
Bubno
Libeň
Karlín
Vinohrady
Hradčany Josefov
17
article
Kapitola tato nese více méně vhodný název
Kapitola tato nese více méně vhodný název
»Měna obyvatelstva« a na rozdil od let předešlých
vykázáno jí, ač jednou z nejzajímavějších v statisti-
cké knlžce místo poslední. Neškodí! Statistika talo
zajímati bude dokonce i pleť, která vyhýbá se ci-
frám. Hned na první stránce narazíme na statistiku
sňatků. Kolik že jich bylo v Praze a předměstí?
Proti roku 1900 měně! Tehdy bylo jich 4217, v r
1901 — 4175. V Praze samotné 2404, v Karlíně
215, na Smíchově 419, na Král. Vinohradech 561,v
Žižkově 581. Nejvíce lidí oženilo se v únoru —v
masopustě, nejméně v březnu a prosinci. Květen
stal se měsícem docela prostředním.
Dle věku třinácte nevěst nedosáhlo 16 let
Nejvíce se jich provdalo od 20.—30 let, mužové že-
nili se nejvíce od 21—30 let.
Mezi ženichy bylo 458 vdoveů a 90 vdov. Mu-
žové byli tedy v obnovování sňatků vytrvalejšími.
Občanských sňatků bylo 46.
O dětech, živě i mrtvě narozených, legitimních
i mimo svazek manželských na svět přišlých, rozho-
vořila se statistická knížka číslicemi na čtyřech
stranách. Všech porodů v celém obvodu bylo 11.400.
z těch dětí manželských 8023, nemanželských 3417,
dělí mrtvě narozených manželských 378, nemanžel-
ských 151. Všech hochů bylo 5831, děvčat 5609.
Nejvíce dětí narodilo se v měsíci březnu, nejméně
v září. Trojčat narodilo se celkem v obvodu 6,
v jednom případě 1 hoch a dvě děvčata. Dvojč a
a to dvou chlapců narodilo se 76, chlapec a děvče
80, dvě děvčata 76. Legitimováno bylo pozděj-
ším sňatkem rodičů nemanželských dětí 916.
Trudnou jest rubrika úmrtnost dětí, nepo-
čítaje v to děti mrtvě narozeně. V celém obvodu
zemřelo dětí starých od 1 dne do 5 let 2841. Úžasná
to cifra! Měsíe březen, přechod ze zimy do jara,
řádil v řadách maličkých nejvíce. Chlapců zemřelo
mnohem více než dávčat.
Král
Praha
Karlín
Smíchov
Vinohrady
Žižkov
18
article
Úmrtnostobyvatelstva vůbec v Praz
a obcích spojených dosáhla číslice 7390, nepočítaje
v to přespolní, v Praze zemřelé, jichž bylo 1751
Poměr mezi úmrtím mužů a žen byl téměř úplně
stejný. Mužů zemřelo 3707, žen 3683, z přespolních
mužů 963, žen 788. Nejvíce lidí zemřelo, o nemluv-
ňatech nemluvě, mezi 1.—5. rokem života, pak mezi
padesátým a osmdesálým. Věku nad 95 let dožili se
jeden muž a tři ženy. V příčinách úmrtí přímo dě-
zivou rubrikou jest řádka: tuberkule. Úžasná císlice
1495 jest mementem, jak nulno a nezbylno co nej-
dříve a nejradikálněji proti strašlivé chorobě této
vystupovati.
Dopravnictví, moslné, pošta, telegraf a talefon.
Oddělením, jež má interes pro širší vrstvy, bude
dopravnictvI. Jsou to především elekirické
dráhy. Počet perzonálu při dráze této zaměstnaného
včetně úřadníků, podúřadníků a zřízenců činil kon-
cem r. 1901 954. Délka dopravní trati obnášela
50.089 km., motorových vozů bylo 173, vlečných 54.
Koňská dráha měla tehdy ještě 67 vozů a 63 koní.
Úhrnem dopraveno bylo v r. 1901 24,344.047 osob
proti 20,160.573 osobám roku předešlého. Nejvíce
osob jezdilo v červnu. Lanovou dráhou na Perřín
jelo 103 000 lidí, rozhlednu navštívilo 30.286. Na
Letnou dopraveno 302.921 osob. Paroplavební spo-
lečnost pražská na osmi šroubových parnicích a osmi
kolových dopravila celkem 776.236 osob.
Nostné činilo v r. 1901 čistého příjmu
2,499.720 K 94 hal. U pošty bylo úřadnictva a zří-
zenců celkem 2346 osob. Příjem a výdej pošty
činil úhrnem 4.054,221.440 korun. Telegra-
mů podáno, dodáno a prošlo 4,249.501. Tefefon
měl 3111 abonentů.
Tefefon
Praha
Letná
km
19
article
Spolkový živol v Praze.
Spolkový živol v Praze.
Spolků českých a německých a to politických,
náboženských, humanních, podpůrných, vzdělávacích,
hospodářských a zábavných máme v Praze 1859
Škoda, že nevykazuje statistická knížka jako jinde
počet českých a počet německých spolků. Nesmírně
zajímavými jsou však u jednotlivých
německých spolků tyto poznámky
»Prager Zins- und Unterstützungsverein« — rozešel
se dobrovolně; »Christliche Nächstenliebe« — roz-
puštěn úřadně; »Hauptverband Böhmen der Deutsch-
Oesterreichischen Literaturgesellschaft« — rozešel se
dobrovolně; »Akademischer Verein der deutschen
Mathematiker und Physiker« — rozešel se dobro-
volně; »Freie dentsche Künstlervereinigung« — ne-
ustavil se; »Bundesgroppe Prag des Bundes der
Deutschen Ostběhmens« — neustavil se atd. atd. —
Buršácký spolek »Bruderbund« rozpuštěn úřadně, po-
dobně: »Freya«, Spolek buršů »Gaudeamus« rozešel
se dobrovolně pro nedostatek členů. Patrno, že ně-
mectví v Praze nestačí ani na zakládání a udržování
spolků.
Frei
Freya
Praha
Hauptverband Böhmen der Deutsch
Oesterreichischen Literaturgesellschaft
Akademischry SF der deutschen Mathematiker und Physiker
Bunde der Deutschen Ostběhmen
spolek burš
Gaudeamus
Škoda
Zinund SF
20
article
Zásobování polravou a nápoji.
Obšírná tato kapitola podává zprávy o množství
poraženého dobytka v ústředních jalkách, o nemocech
dobytka, o přívozu masa na trh, o cenách rozličných
potravin ve staroměstské tržnici a na pražských a
předměstských trzích vůbec, o cenách plodin, dle zpráv
Plodinově bursy, o dani potravní a dávkách z alko-
holických nápojů. Interessantní jest tabulka, mnoho-li
piva se v Praze uvařilo. Každý uhodne na první ráz.
že největší číslici ve spoustě pivovarů zaujímati bude
akciový pivovar smíchovský. Má na svědomí 535.914
hektolitrů. Pak přijde pražský měšťanský pivovar v Ho-
lešovicích, jenž uvařil 113.445 hl a měšťanský pivovar
vinohradský, jenž vykazuje 96.492 hl. Úhrnem s
uvařilo ve všech 28 pivovarech v Praze a obcích spo-
jených 939.531 hl piva.
Zdravotnictví a léčebné ústavy.
V Praze byl roku 1901 tento zdravolní personál:
Doktorů lékařství bylo 636, ranhojič 1, zvěrolékaro
26, pomocnic při porodu 268, lékárníků 21, assistentů
62, tyronů 8. Celkem osob ve službě zdravotnictví
V léčebných ústavech veřejných obnášel počet oše-
třovaných 37.862. V blázinci bylo ošetřováno 2664
Do porodnice uchýlilo se 3206 matek. Záchranná
stanice poskytla pomoci v 8137 případech.
Veřejná bezpečnost — policie.
Pražská policie, která pověřena státem t. zv
službou bezpečnostní, má tufo vykonávati prostřed
nictvím úřadníků a mužstva. Má jich k tomu dle vý
kazu policejního ředitelství dosti. Konceptních úřad-
Praha
22
article
níků, počítaje v to policejního ředitele, rady, komi
23
article
saře, koncipisty a praktikanty, bylo celkem 77; lékařů
policejních 16, kancelářských úřadníků 32; policejních
strážníků skoro jeden regiment — 1011, mezi aimi
114 jizdních. „Jiných osobností“ čili tajných a detek-
tivů, sluhů atd. bylo 59. Úhrnem bezpečnost v Praze
na starosti má 1195 osob. Tylo nepostačily, ač velmt
energicky si počínaly, na „udržení pořádku“ při bur-
šáckých bumlech a proto povoláno na pomoc vojsko
Z činnosti policejního ředitelství v Praze vycház
na jevo, že v agendě policejního ředitelství byle
v r. 1901 neméně než jeden a půl millionu případů
z toho zatčení 25.665.
Praha
25
article
Na prvém místě — dle obvyklé šablony — s
v objemné a obsažné rubrice »Osvěta« podává status
ducbovenstva katolického v Praze a spojených obcích
Dle statistiky té má Praha s obcemi spojenými 269
farářů a kaplanů (v tom 3 vojenští), žije tu 305
mníchů a 604 jeptišky. Na české universitě za-
psáno bylo 2908 posluchačů (z nich 1824 právníc
a 247 mediků), na německé 1185 (z nich 611
právníků a 269 mediků, těchto tedy je více než na
české).
Výkaz stipendií (145.972 K českých a 93 314
německých) ukazuje, jak daleko lépe má o hmotnou
existenci postaráno student německý než náš český.
Na technice české zapsáno 1183 posluchačů, na
německé 520. Židů studovalo na obou českých vyso-
kých školách 100, na německých 507. Nedostatek
počtu vyučovacích sil českého vysokého školství u po-
měru s německým opětně zaráží. Promocí bylo na
české universitě 227, na německé 163. Sponsí na prvé
24, na druhé 10.
Žid
Praha
spojený 269 farář
26
article
Divadla zemská, Národní a dvě německá.
V oddělení Osvěly pojato jest rovněž divadelni-
ctví. Především na váhu padá Národní divadlo, v je
hož službách nalezá se tento počet personálu
úřadníků správních a režijních 13, lékaři divadelní
4, napovědů 4, dramaturg 1, herců 19, hereček 15.
pěvců 12, pěvkyň 11, ve sboru pánů 38, ve sboru
dam 45, kapelníci a sbormistři 4, koncertní mistří 2.
ředitel sboru hudebního 1, členů orkestru 64, při
balelu pánů 2, dam 36 a 16 žaček baletní školy.
malíři divadelní 3, sluhů divadelních 5, personálu
dekoračního, strojního a pod. 64, personálu muž-
ského při šatnách 28, ženského 14, statistů stálých
19. biletářů 45. Německá divadla mají jen o několik
málo osob méně. V roce 1901 provozováno celkem
představení 506; z truchloher nejčastěji provozována
»Žižkova smrt«, z činoher »Pražský žid“, z veselo-
her »Třetí zvonění«, z oper »Rusalka«, z baletů
»Terpsychora« a »Dafnis a Chloe“.
Žižkův
Dafnis
Chloé
národní divadlo
27
article
Oslava památky M. Jana Hlusa
Oslava památky M. Jana Hlusa
Ústřední vzdělávací sbor král. českého
obesílá letos
následující schůze, přednášky a tábory lidu řečníky
O Mistru Janu Husovi:
V neděli 10. července:
M Hlus
Hus
28
article
Kostelec nad Labem. (Sdruž. spolky.) O 1/210.
hod. dopol., ref. Stan. Klima. — Horní Jelení.
(Vzděl. sb.) Ref. E. Navrátil. — Hobšoviceu
Slaného. (Sbor dobr. has.) O 3. hod. odpol., rel
red. J. Pichl. — Vinoř. (Beseda.) Odpoledne. Ref.
red. Em. V. Špatný. — Poděbrady. (Sdr. spolky.)
Tábor lidu ve 3 hod. odpol., ref. E. Rosol. — Lom-
nice u Třeboně. (Sdruž. spolky.). Tábor lidu na
náměstí o 1/211. hod. dopol., ref. J. Šorm. — Z vo-
leňoves. (Sdr. spolky.) Thema: »Hus a Jeronýme,
o 9. hod. več., ref. red. J. Pichl. — Dolní Sytová
u Semil. (»Sokol«.) Ref. Ed. Beneš — Praha VII
Sdr. spolky nár.) Tábor lidu »Na jatkách« v 10 hod.
dopol., ref. prof. Fr. Zdráhal. — Košťany. (Nár
jedn, severočeská a sdruž. spolky.) O 2. hod , ret
K. Škaloud. — Citov. (Nár. vzděl. beseda »Svat.
Čech«.) O 3. hod. odpol., rel. uč. V. Braun. — Lišov
u Třeboně. O 3. hod. odpol., ref. Jindř. Šorm. —
Počátky. (Nár. vzděl. děln. bes.) Veř. schůze
v 10 hod. dopol., ref. JUC. Josef Sokol. — Žirov
nice. (»Sokol«, Nár. vzděl. děln. jednota.) Tábor lidu
na náměstí o 8. hod. več., ref. JÚC. Sokol. —
mákov u Plzně. (Klub ml. generace » Palacký «.
E Navrátil
J Pichl
E Rosol
J Šorm
Hus
Jeroným
Beneš
profesor
Zdráhal
K Škaloud
V Braun
Jindřichův
Šorm
Sokol
Palacká
Kostelec nad Labe
Vinoř
Poděbrady
Lom
Třeboň
Dolní Sytová
Semily
Praha
Francie
Košťany
Citov
Čechy
Lišov
Sokol
mákov u Plzeň
Hobšoviceo Slaný
spolek
Sokol
spolek národní
Sdr
29
article
Veř. schůze o 3. hod. odpol., rel. red. K. A. Policar
— Bříza u Roudnice. (Sdruž. spolky.) Veřejná
schůze, ref. J. V. Klečák. — Český Dub. (Spolek
»Haviíček«.) Veř. schůze, ref. PhC. J. Klimt. —— Z
běhlice. (Těl. jedn. »Sokol«.) Veř. schůze o 3. hod.
odpol., ref. Edv. Šeplavý. — Kostelec n. Čern.
Lesy. (Městská rada a sdruž. spolky.) Tábor lidu
o. 4. hod. odpol., ref. Lad. Kubát. — Pchery.
(Českoslov. spol. děln. »Trojan«. Veř. schůze v 10
hod. dopol, ref. J. Pichl. — Mochov. (Vzděl. bes.
»Palacký«.) Tábor lidu o 3. hod. odpol., ref. J. Sajdl.
— Kopisty u Mostu. (»Haviíček«.) Veř. schůze
ve 2 hod. odpol., ref. Fr. Auda. — Nymburk.
(Sdruž. spolky.) Tábor lidu na náměstí o 8. hod.
več., ref. prof. Fr. Zdráhal. — Ledvice. (»Sokol«.
Veř. schůze, večer, ref. Fr. Auda. — Pstrudy
Veřejná schůze, ref. J. J. Dubický.
V neděli 17. července:
Netluky u Loun. (Jedn. »Havlíček«.) Veř. schůze
o 2. hod. odpol., ref. red. J. Pichl.
Policar
Klečák
J Klimt
Kubát
Trojan
J Pichl
Palacká
J Sajdl
František
Auda
profesor
Zdráhal
Havlíček
Bříza
Roudnice
Kostelec můj
Pchery
Mochov
Kopist
Most
Nymburk
Francie
Ledvice
Český Dub
Sokol
Netluky u Louny
30
article
Slavnostní Husův večer pořádá rada Obce če-
ských starokatolíků v Praze ve středu dne
6. července v sále Čížkova restaurantu v Ječné ulici.
„O Mistru Janu Husovi“ promluví posl. pan Em. J
Hrubý. Sbory zapěje pěvecký kruh „Tovačovský“
Začátek v 8 hod. večer. Vstup volný. — Oslavu Mistra
Jana Husa pořádá komise pro oslavu tuto na Menším
městě pražském a král. Hradčanech ve
středu dne 6. července 1904 v Sokolovně pod Nebo-
zízkem o 8. hod. večer s pořadem: Sbor „Národu“
zapěje „Lumír“. Proslov. „O významu hnutí husit-
ského“ promluví p. red. K. St. Sokol. Ukončení slav-
nosti chorálem „Kdo jste boží bojovníci“, zapěje „Lu-
mír“. Mezi účastníky slavnosti rozdávána bude zdarma
brožura „Mistr Jan lus“ od dra. Ant. Hajna. — Sdru-
žené spolky v Bubeněi pořádají slavnostní ve-
čer „Mistra Jana Husa“ s přednáškou pana PhC. Bedf.
Růžka, v hostinci pana A. Hrdiny „u Slavie“ ve
čtvrtek dne 7. t. m. o 8. hod. — Tělocvičná jednota
„Sokol“ v Neratovicích oslaví pamálku M.
Husův
Čížkův
Hus
em
J Hrubá
Tovačovský
Sokol
Jan
Hajn
Sdr
Phc
Růžek
A Hrdina
Praha
Hradčany
Neratovice
Slavia
Sokol
Lumír
31
article
Jana Husa táborem lidu v neděli dne 10. července 1904
o 3. hod. odpol. v lese p. Šáry u obce. Přednáší pan
JUDr. Lad. Machač z Prahy. Za deštivého počasí koná
se přednáška za nezměněného programu v hostinci
„u Sokola“. — „Soko!“ v Sobotce pořádá ve
středu dne 6. července o 8. hod. večer v měst. divadle
soboleckém přednášku br. Ed. Beneše, měst. tajemníka
ze Semil, „O významu a povaze Mistra Jana Husa“
Vstup volný. Po přednášce rozdány budou vhodné
brožury. — Ctitelům památky Husovyí
V těchto dnech oslavena bude jako každoročně na
nesčetných místech zemí koruny české světlá památka
Hus
Šára
JUDr
Lada
Machač
Beneš
Praha
Sobotka
Semily
Sokol
Soko
32
article
Mistra Jana Husa a proto „Husův Fond“, jenž vyvěsiv
na svůj štít jméno kostnického mučedníka, vytkl si za
úkol, činností svou uchovávati a připomínati v mysli
národa zářivý vzor charakteru Mistrova a podávati
pomocné ruky všem z řad českého studentstva vysoko-
školského, kdo za ním chtějí kráčeti, obrací se na
veškeré přálele a příznivce studenistva, vlastenecké
korporace a podníky, aby v léto lidumilné a krásné
snaze mu obětavě přispěli! „Husův fond“, jenž po-
skytuje chudým posluchačům a posluchačkám vyso-
kých škol českých v Praze bez rozdílu přesvědčení
a náboženství potřebné podpory, jichž výše v době
ne celých 9 let opnáší 214.435 K 84 h, nečítaje v to
zápůjčky na taxy zkušebné a kolejné, které dosáhly
od roku 1896 výše dvanácti tisíc korun, jest největší
oporou chudého studentstva. Z uvedených stručných
dat jest zjevno, že bez „Husova fondu“ nebylo by
většině chudého českého studentstva, z něhož vyšel
i veliký Mistr a celá řada osvícených pracovníků ná-
rodních, vůbec možno existovati. Doufáme tedy, že
nebude v památných dnech Husových oslav ani jediné
slavnosti, ani jediné obce, korporace, podniku a zá-
možnější rodíny, kde by nebylo vzpomenuto též
chudého českého studentstva přiměřeným příspěvkem
na „Husův fond“. Jen pak, bude-li aspoň částečně za-
jištěna existence chudého studenta, lze se nadíti, že
vyplní se přání Mistra, jenž z Kostnice psal studentům,
aby pilně pro spasení svě i jiných lidí se učili. Výbon
Hus
Husův
Praha
Husův fond
Husův oslava
33
title
Husova fondu.
Husův
34
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K Slovincům! (Druhý zlet slovenskega
Sokolstva.) Po návštěvě Poláků ve Lvově odletí
Sokolstvo české v Bílou Ljubljanu navštiviti
národ naší krve, národ slovinský. Zavděčíme se
tudíž zajisté každému upřímnému Slovanu, ale
zvláště těm, kteří použijí příležitosti sletu So-
kolstva jihoslovanského a poznati chtějí lid,
s nímž už před tisíci léty byli jsme spojeni a jenž
dosud jest věrným a oddaným naším spojencem,
když promluvíme o výpravě té několik slov.
V Evropě není druhé země, kterou by příroda
byla vyznamenala takovým bohatstvím a takovou
rozmanitostí půvabů a zvláštností jako jest lepé
Slovinsko. Nebetyčné hory, věčným ledem kryté,
rozkošné údolí Bledské, jedno z nejkrásnějších
v Evropě, divoká údolí alpská, Logarova dolino
v Kamnických Alpách, úrodná rovina ljubljan-
ská, půvaby moře a král Julských alp, Triglav,
jenž v 2864.5 m. strmí k nebesům. Zde řeky pod
zemí tekoucí: Pivka, Unec, Ljubljanica, Reka-
Timav, zkamenělé moře — divotvorný Kras. Dále
pak Dráva se Savinou, Sáva a Sóča jsou řeky,
v jejichž oblasti se na úpatí hor skytá obraz za
obrazem, a jeden krásnější druhého. O pohledu
s Triglava a s Grintovce netřeba se zajisté mnoho
šířiti, každý zná rozkoš pohledů těch aspoň z do-
slechu. S Triglava viděti k jihovýchodu až k Ple-
šivici — v Bosně! S Grintovce pak viděti až na
Raxalpu a Sněžník u Vídně. Co se též pouhých
pohledů do dálky týče, kteréž jinde velikou vzác-
ností bývají, jest už Ljubljana sama nejvděč-
nějším stanovištěm, odkudž spatřiti můžeš ve-
škerý jižní líc malebných Kamnických Alp i ve-
likou čásť Karavanek, z Julských Alp pak až
do dálky více než osmi mil ty četné nejvyšší štíty
a temena jejich s mohutným Triglavem uprostřed.
Logarův
Grintovec
Lvov
Ljubljana
Evropa
Slovinsko
Kamnický Alpy
Triglav
Dráva
Sáva
Boseň
Vídeň
Karavanky
Alpy
Raxalp a Sněžník
35
article
Jedním z nejvzácnějších skvostů zemí slovin-
ských jest Bledsko se svým divukrásným jeze-
rem bledským, které i slavný anglický učenee
Davy pokládá za nejkrásnější, jakéž v Evropě
kde spatříl. Bílá Ljubljana — místo letošního
velikého sletu jihoslovanského Sokolstva má dnes
přes 40.000 obyvatelů, mezi nimi jen nepatrný
počet Němců z ciziny sem se přistěhovavších.
Město protéká řeka Ljubljanica, zámek na vrchu
nad Lublani je stavba z 15. století. Lublaň jest
sídlem zemských úřadů, biskupa, bohoslovečké
fakulty a „Matice Slovenské“. Ve dnech 16.,
17. a 18. července sjede se sem Sokolstvo slovan-
ské v počtu zde nevídaném, takže všichni upřímní
Slovinci očekávají od ruzruchu tohoto posílení
národního vědom všeho lidu slovinského. V so-
betu 16. jest vítání hostí, „ogled“ Lublaněa
menší výlety v okolí. Večer o 8. hodině velký
koncert „Glasbene Matice“ ve dvoraně Národ-
ního domu. Po koncertu slavnostní pozdravení
hostí. V neděli ráno konají se na cvičišti „pod
Tivolijem“ závody a zkoušky, v 11 hodin prů-
vod a projev úcty městu Lublani. O 5. hodině
veřejné cvičení, kterému sleduje „velika ljudska
veselica“. V pondělí pak výlet na Bled neb Po-
stojnu. Ke sletu zavítá slovinský lid se všech
končin své domoviny, ano i lid chorvatský a srb-
ský zajede si v těchto dnech do Bílé Lublaně,
aby potvrdil, že i on chápe v poslední době- se
vzmáhající snahy po opravdové, činné, plodné
práci na poli vzájemnosti slovanské. — er.
Davy
Němec
Evropa
Ljubljana
Lublaň
Bled
Glasben Matica
36
article
— Školní úřadové proti důstojným oslavám
Husovy památky. Případ pro naše poměry velice
zajímavý a poučný: Roku 1902 na popud ob-
čanstva obci Lobkovic, Neratovic a Mlékojed
(v okr. Brandýs n. L.), jež seskupilo se v komitét
pro pořádání oslav ve výroční den upálení Místra
Jana Husa, rozhodla se místní školní rada v Lob-
kovicích, aby i dítky její školy braly účasť na
intensivně se rozvíjejícím kultu Husově a zvohila
k tomu paedagogicky nejvhodnější formu: Den
6. července každoročně buď dnem
prázdna, aby s dětmi školními po-
řádány býti mohly v,cházky po
vlasti české k poznání jejích pej-
důležitějších historických mez-
naků. Výhoda polohy i komunikace zavedla
toho roku děti v průvodu učitelů a občanstva na
hrad Bezdéz. Dovedete si asi představiti zářící
očka, když milá drobotina i ta nejchudší, která
dříve nevykročila snad ani přes práh domova,
líčila rodičům nasbírané dojmy a jak živý byl
její zájem, kdykoli stala se ve škole při vý-
kladu dějin zminka o hradu Bezdězi. Neni po-
chybnosti, že tímto činem pochopen byl veliký
náš paedagog Komenský, jehož poprsím zdobeno
jest průčelí nové, pěkné školní budovy v Lob-
kovicích. Proto roku následujícího na den 6. čer.
vence bylo tím hojnější účastenství na Karlově
Týně. Nebyla to jen mládež, ale řady dospělých.
Avšak letošního roku objevil se pojednou od-
půrce těchto výletů v den oslav Husových. Byi
to místní farář a učitel náboženství Josef Jirák.
Husův
Lobkovic
Hus
Komenský
Jirák
Neratovice
Mlékojedy
Bezděz
Karlov Týn
37
article
Kdežto při prvém výletu zachoval neutralitu, ve
schůzi místní školní rady ničeho nenamítal, ba
při druhém výletu dokonce sám přispěl hřivnou
na zapravení výloh i za ty nejchudší, udal letos
všechno to řádění husitské u konsistoře. Po
horečném vyšetřování ukut byl okres. školní ra-
dou v Karlině výměr č. 2208 (20./V. 1904),
jímž dává se panu předsedovi J. Plesingrovi a
místní školní radě výstraha (!) a to z příčin ná-
sledujících: „Dne 5. července 1902 a 6. čer-
vence 1903 konány výlety mládeže školní, které
pan předseda m. šk. rady i místní školní rada
spojovali s tendencí, pro mládež
školní nepříslušnou (1!) a za tímže
účelem dal pan předseda o své újmě osvětliti
okna v budové školní. Zakazujeme proto panu
předsedovi v oboru jeho působnosti dle § 16.
z. ze dne 24. února 1873 čís. 1722 i místní
školní radě jakékoli oslavy pro mládež školní.
J Plesingr
Karlin
38
article
které nedají se srovnati se řádem školním a rov
něž i osvětlovati budovu školní a pořádati výlety
školní mládeže z podobných příčin.“ A pak se
pokračuje: „Toho vědomost činíce, dodáváme,
že kdyby pan předseda nebo m. š. rada i nadále
porušovala své povinnosti (?), musili bychom
zakročiti proti p. předsedovi m. šk. rady dle
§ 19. z. z. ze dne 24. února 1873, který se čte
takto: Kdyby někdo bez podstatné příčiny ne-
chtěl vstoupiti do místní školní rady neb kdyby
zastupitelé obce trvale odpírali činnost svouv
radě télo, potrestá to okres. škol. rada pokutou
peněžitou až 100 zl. Porušil-li by předseda m.
šk. rady své povinnosti, má okres. šk. rada právo
uložiti jemu pořádkové pokuty až do 20 zl.
Kdyby předseda „echtěl převzíli a říditi záleži-
tosti místní školní rady, může jemu po připadě,
že by v odporu setrval, pokuta v § 19. ustanovená
až do 200 zl. zvýšena býti. V tomto případě má
okres. školní rada ihned a na tak dlouho, dokud
předseda odpírá převzíti a říditi záležitosti, aneb
vůbec dokud toho nečiní, ke spravování týcha