Načítám náhled…
Chunky — 29 celkem
· entity: person 110, place 51, org 12, work 1
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1 dubna 1903. Číslo 107.
4
article
majetkem úplně samostatně. Pravoslavná konsi-
stoř má sice dle zákona právo hlasu při hospo-
dářství s církevním jměním, ale jejího přání a
jejích protestů nikdo si nevšímá. Tím se vy-
světluje, že značná část výtěžku z náboženských
statků obrací se na účely, které nemají pranie
společného s pravoslavím, ba přímo mu odpo-
rují. Náboženský fond bukovinský zřízen vý-
slevně na prospěch pravoslavné církve, ducho-
venstva a pravoslavných škol. Zatím však z dů-
chodů fondových staví se kasárny, úřadní bu-
dovy pro okresní hejtmanství, soudy; provádějí
se různé pokusy v hornictví, darováno na zři-
zení cukrovaru 50 jiter půdy v ceně čtvrt mil-
Hionu korun, platí se ročně okolo 200.000 K na
interkonfessionální školy, dává se značný roční
příspěvek na uniátskou studentskou „bursu“, ba
vyplaceno z fendu již na 2 milliony korun na
účely čistě vojenské! Konsistoř pravidelně pro-
testuje proti zneužíváni majetku pravoslavné Bu-
koviny, ale jejích protestů, jak již praveno, ni-
kdo nedbá. — Skandál, jejž ukrajinofilská mlá-
dež, vedená gymnas. učiteli Klimem a kateche-
tou Semakou, způsobila na hřbitově při pohrbu
zem. rady Tyminského, měla dohru u soudu.
Tito vzorní učitelé vynadali nad otevřeným hro-
bem zástupcům ruského spolku „Karpat“ laj-
dáků, sviní, darebáků, ruský jazyk nazvali jazy-
kem „barbarským“ a nezřízeným lomozema
hlukem zamezili, aby se na hřbitově promluvilo
v jazyku ruském. Soud uznal oba jmenovaně
učitele vinnými urážkami, spáchanými na hřbi-
tově a odsoudil je každého ku pokutě 20 K a
k náhradě soudních útrat. —— Dne 13. t. m. vy-
stoupil v černoveckém městském divadle brněn-
ský operní ensamble s „Prodanou nevěstou“.
Klim
Tyminský
Karpaty
5
article
Divadlo, ve všech prostorách nabité, přijalo Sme
tanovo dílo s nadšením. Sami náčelnici něme-
ckého panstva černoveckého uznávali přednost
Smetanovy skladby i českých výkonných sil.
Pro slovanské obyvatelstvo černovecké bylo před-
stavení přímo svátkem. Do Černovců, kde je stálé
divadlo německé, zabloudí jen za dlou.. léla
nějaká polská neb maloruská divadelní společ-
nost; tentokrát uslyšely Černovce poprvé českou
a vlastně i slovanskou hudbu. Rušti posluchači
s údivem pozorovali, jak blízko je česká ná-
rodní hudba zpříbuzněna s hudbou ruskou a jak
mnoho stejného jest v národní povaze ruskéa
české, pokud lze souditi z lidových scen „Pro-
dané nevěsty“. Česká kolonie černovecká poctila
své krajany umělce velikým vavřínovým věncem
se slovanskou trikolorou. Bylo to snad prvé
společné vystoupení české kolonie, kteráv
Černovcích málo dosud dbá svých slovanských
pevinností a namnoze sympatisuje více s panu-
jíeími tu Němci, než s příbuznými Rusy a P -
láky. Bylo by si přáti, aby česká kolonie, která
se poprvé našla při „Prodané nevěstě“, zapama-
tovala si toto vílězství českého umění a
dbala i napříště svého češství.
Smetanův
Němec
Rus
Černovec
Český kolonie
6
article
Z Krakova, 16. dubna. (P. Stojalov-
ski o poměru rusko-polském.) Ve
svém lidovém týdenníku »Pčolce« rozhovořil se
P. Stojalowski opět o zbytečném dráždění Ruska
se strany polského časopisectva a radí v zájmu
polské národnosti, tísněné zejmena v Prusku, k
vzájemnému odpuštění. »Politické okolnosti jsou
dnes takové — píše P. Stojalowski — že Rusko
by bylo ochotno přijíti Polákům na pomoe a tak
jako Balharům a Srbům proti Turkům pomáhati
nám proti Němcům, kdyby Polácí jednali roz-
vážně a neopakovali: »Rusko nám nemá co od-
pouštěti a my odpustiti nemůžeme!« a kdyby s
dále nedopouštěli křivdícl Rusům chyby, před-
stavujíce Rusko jako horšího pro nás nepřítele,
než jsou Němci. Jako každý člověk, tak i národ
si váží své cti. Zlehčujeme-li někoho, urážíme-
ho a k tomu neprávem, musí se cítiti ura-
ženým a uražený služeb neprokazuje. Polšti
novináři stále tupí Rusko a ruského panovníka.
proto není nie divného, že i Rusko musí k nám
míti nechuť a preto nelze tvrditi, že »Rusko nám
nemá co odpoušlěti.« Viny jsou na obou
stranách; máme co odpustiti Rusku a mu-
síme odpustiti; Rusko má nám také co od-
pustiti a jest povinno to učiniti. Vzá-
jemné odpuštění povede pak k Jorozumění a slo-
vanské dorozumění povede k sjednocení Slovanů
a k osvobození od jařma pruského, čímž nás
zachrání od záhuby.«
Ze Lvova, 16. dubna. (Pověsti o od-
stoupení hr. Pininského) prohlašuje
místodržitelský orgán »Gaz. Narodowa« za
úplně bezpodstatné. Taktéž bezpod-
statné jsou prý všechny časopisecké kombinace,
vzniklé na základě oněch pověst.
P Stojalov
Polák
Balhar
Srba
Turek
Němec
Rus
Jorozumění
Krakov
Rusko
Prusko
Lvov
Slovan
7
article
Z Lublaně, 16. dubna. (Chorva tšti
akademikové ve Št. Hradci) mělio
Velkenocích schůzi, na níž přijata řada resolucí,
týkajících se aktuálných otázek v zemích jiho-
slovanských. Především projeven souhlas s po-
žadavkem finanční samostatnosti Chorvatskaa
vysloveny díky oněm členům kralevinské depu-
tace, kteři se přimlouvají za samostatnost. V
dalších resolucích projevuje se souhlas se stu-
dujícími záhřebskými v otázce maďarských ná-
pisů a odsuzuje se odpor maďarských akade-
miků proti snahám chorvatským. Čtvrtá resoluce
obrací se proti klerikalismu v cho-
vatských zemích a žádá se úcta k ná-
boženskému přesvědčení kteréhokoli vyznání ;
protestuje se proti tomu, aby římská kurie zne-
užívala chorvatského národa na prospěch svých
zájmů, protestuje se proti pokryteckému po-
stupu římské kurie v otázce hlaholské boho-
služby, proti urážení náboženských citů bosen-
ských mohamedánů a proti neústupnosti terst-
ského biskupa v otázce riemaňské. Na konee
vysloven požadavek, aby se v Dalmacii jazyku
srbsko chorvatskému přiznalo konečně právo ja-
zyka úřadního.
Lublaň
Hradec
Dalmacie
8
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 18. dubna.
Nový kurs v Německu.
Pozoruhodnou novinku v politické správě
Německa oznamují »Hamb. Nachrichten«. Týká
se vyšších politických úřadníků, s nimiž bude
se v německé říši příště nakládati, jako děje se
již nyní s vyššími důstojníky v její armádě.
Zmíněný list oznamuje: Zdá se, že v příčině
pensionování a přesazování vyšších vládníeh
úřadníků používati se bude v pruském minister-
stvu vnitra, jak zřejmo z posledních událostl,
opět praxe, dosud neobvyklé. Kdežto dříve, ne
jednalo-li se o povýšení, rozhodnou byla zásada,
ponechati úřadníka na jeho místě tak dlouho,
pokud to bylo možno, to jest pokud duševně
Praha
Německo
9
article
Ja tělesně byl k tomu schopen, proslýchá se
nyní, že podobně jako u armády vládní
úřadníci rychlejším postupem a proti své
vůli dáváni budou do pense a že přeložení je-
jich z jednoho místa na druhé stejné provede
se již tehdy, když vyšší úřady z jakéhokoli dů-
vodu uznají to za dobré. — List k tomu po-
znamenává, že vláda jest ovšem oprávněna, aby
používala úřadníků dle své vůle. Otázkou však
jest, zdali ministr vnitra v zájmu zemské správy
neměl by cíliti se povinným, aby na rozhodu-
jícím místě doporučoval odehylku v osvědčeném
starém osobním zacházení s pruskými vládními
úřadníky jen ve zcela naléhavých případech. Pro
armádu může býti nutnou potřebou, aby zacho-
vána byla mladou, při čemž dojíti musí místy
k drsnosti, ale potřeba obrození tohoto druhu
v oboru státní správy se ještě dosud nikde neuká-
zala a ani postup v ní nevázl. Ostatně jest nesmy-
slem, přesazovati vládního úřadníka z jednoho
okresu bez nutného zevnějšího důvodu do jiného
stejněho.
Nový tento kurs postihl před několika dny
presidenta vlády magdeburské Arnsťedta
nyní presidenta vlády v Kozlíně Teppera La-
skina, kteří ve svých vládních orgánech roz-
loučili se nedobrovolně se státní službou pro-
hlášeními, jež stejně začínala slovy: »Jelikož
jsem k pokynu pana ressortního mi-
nistra požádal o propuštění z královské státní
služby . . .«
List
10
article
Ministr Frinettl.
Italský ministr zahraničních záležitosti Pri-
netti vrátil se nyní po dlouhé době opět do
Říma, kde byl po dobu své nemuci zastupován
v úřadě ministrem námořnictví Morinem. Přátelo
jeho a také předseda ministerstva Zanardelli do-
mlouvali mu, by návratu svého do Říma ne-
zrychloval a dokud se úplně nezotaví, by poli-
tieké práce se neujímal. Prinetti však jejich
rady neuposlechl a vrátil se do Říma. Ale sotva
že tak učinil, rozpoutala se ve veřejnosti otázka,
zdali přijel, aby se v práce ministerstva zahira-
ničních záležitosti znovu uvázal, aneb aby podal
žádost za propuštění. Ve veřejnosti již delší
dobu přetřásala se možnost, že Prinetti odstoupí
a jeho činnost ostře kritisována. Prinetti nyní
prohlašuje, že pověsti o jeho odstoupení rozši-
řovali osobní jeho nepřátelé a ofliciosní »Capi-
tano Fracassa« vyvrací formálně všechny po-
věsti o jeho demisi a dodává, že Prinetti úmyslu
odstoupiti nemá a že toho žádná kompetentní
osoba ani neočekávala. — Bývalý posl. Arbib
vypravuje v časopisu »Capitale«, že mu Prinetti
řekl, že cítí se zdravým a silným a že neapolšte
lékaři jej ujistili, že bez obavy ve zlé následky
může se uvázati znovu v úřad, ale že jest
ochoten vrátiti králi svůj portefeuille, kdyby Za-
nardelli uznal toho potřebu. Zanardelli vrátil se
dnes do Říma. Ministr námořnictv a Morin prý
prohlásil, že kdyby Prinetti odstoupil, převzal
by portefeuille zahraničních záležitostí.
Frinettl
Morin
Prinetti
Řím
11
article
Hohenzollerové a Welfově.
Zprávy o sblížení rodu Hohenzollerů s vé
vodou Cumberlandským počínají docházeti nyní
i z kruhů welfských, v nichž dosud byly rovněž
popfrány. Z Hanoveru se sděluje, že zpráva
»Daily Telegraphu« o cestě korunního prince
německého k návštěvě prince Maxa Badenského
a jeho choti na zámku v Karlsruhe a o taměj-
ším setkání jeho s druhou dcerou vévody Cum-
berlandského, princeznou Alexandrou, se
nyní z Gmundenu potvrzuje. Kromě toho
obdržel »Hannov. Anzeiger« ve čtvrtek z Gmun-
denu zprávu, že očekávají tam na podzím ná-
vštěvu císaře Viléma, který zdrží se v loveckém
zámku vévody Cumberlandského několik dnl.
Třeba dodati, že list tento byl dosud o událo
stech v Gmundenu vždy dobře informován.
Z Berlina se cesta císaře Viléma do Gmun-
denu ovšem již popírá, ale o návštěvě korun-
ního prince v Karlsruhe se mlčl.
Hohenzollerová
Welfův
Hohenzoller
Maxa
Cum
Alexandra
Anzeiger
Vilém
Cumberlandský
Hanover
Karlsruhe
Gmunden
Gmun
Berlín
12
article
Spojené státy americké a Německo.
Vláda Spojených států severoamerických
odmítla, jak známo, pozvání cisaře Viléma, aby
jejich tak zv. evropské loďstvo navšlivilo na své
cestě ke břehům evropským válečný přístav v Kielu
a aby čin tento nějak kryla, prohlás-la, že lod-
stvo americké nedopluje dále, nežli k ostrovům
azorským a břehů evropských že se nedotkne.
Nyní dle zprávy »Daily Telegraphu« obdrželo
toto americké loďstvo rozkaz, aby pozdravilo
před Marseillem presidenta Loubeta při jeho
návratu z Alžírska; aby pak zlomilo se ostři
této návštevy francouzského přístavu, když od-
mítnuta byla v Kielu, prohlašuje se, že účelem
cesty amerického lodstva do Marseille jest, aby
vysadilo tam na břeh svého velitele, kontread-
mirála Cottona Crewa, který tam nějaký
čas pobude. V Německu pohlížejí však na mar-
seillskou návštěvu jinak a »Berl. Tagblatt« dává
smýšlení v Berlíně výraz těmito slovy: »Po-
dobné hloupé výmluvy nemohou nikoho klamati.
Toto jednání americké vlády jest drastickým
poučením pro ony politiky, kteří se domnívali,
že trvalé styky mezi Německem a Amerikou
lze zjednati návštěvami princů a věnováním
sošek pruského krále, v ostatním však politikou
trvalého ústupu a neustálých koncessí.
Vilém
Crew
Berl
spojený stát
Německo
Kiel
Alžírsko
Marseille
Berlín
Amerika
13
article
Bagdadská dráha.
V Anglii neutuchá rozruch, způsobený zprá-
vou konsula Waugha, že bagdadská dráha pod-
robena bude politické kontrole německé.
Anglie žádá nyní, aby aspoň konečná její sta-
nice na Perském zálivu měla kontrolu výhradně
jen anglickou a očekává, že ve věci této pro-
mluví také ještě Rusko. Není pochyby, že o bag-
dadské dráze rozpřede se debata v anglickém
parlamentě, jakmile minou jeho prázdniny.
X. mezinárodní sjezd proti alkoholism
v Brémách
od 14. do 19. dubna 1903.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Brémy, 16. dubna 1903.
Za bremským dómem nedaleko nejstarších a nej-
památnějších budov tohoto města nalězá se dům
umělců. V rozsáhlé dvoraně toheto demu otevřen byl
devátý mezinárodní antialkoholický sjezd. Místnost
tato je pěkně akustickou a tak velikou, že mohla po-
jati pres tisíc účastníků sjezdových. V pozadí sálu na-
lézá se jeviště, kde pořádají se ochotnická předslavení
Waugh
Anglie
perský záliv
Rusko
Brémy
14
article
členů uměleckého spolku v Bremách, jichž je dle
zpráv nám sdělených na 1700. Pod jevištěm na vyvý-
šeným podiu nalézal se předsednický stůl, potažený
modrým plátnem; opona u jeviště byla rudá se dvěma
zeleno-žlutými širokými pruhy. Kdo musil jako my
stále hleděti, co se u předsednického stolu děje, toho
rozbolely z harmonie uvedených barev důkladně oči
a za nějakou dobu hlava. Kdo „komponoval“ barvy
ty, zasloužil by cenu pro sestavování nevhodných
barev k sobě. Všude na světě mívají stůl předse-
nický zakrytý zelenou pokrývkou, v Bremách modrou
A ještě jedně věci musím vzpomenouti. Sál by
piný nepřátel malých i velkých, úhlavních a nesmí-
řitelných alkoholiků, kteří přes tu chvíli volali na
řečníky, že je nutno, aby člověčenstvo vůbec absti-
nevalo a nespokojovalo se toliko mírným pitím
K apoštolům moderního hnutí antialkoholického, ble-
dým, vyčouhlým a vyzáblým byly kontrastem malby
kleré se táhnou celými stěnami dvorany a předsta-
vují hlučné hodování bohu Bacchovi. Na bacuilaté, plne
tvary dívek a škádlivých amorků očima nevlidným
hleděly zástupy rozvášněných abstinentů.
Bacchův
umělecký spolek v Bremy
Bremy modrý A
15
article
Sjezd byl zahájen ve středu o 1/411. hodině do-
polední míslopředsedou 8. mezinárodního sjezdu,
který konal se přeď 2 roky ve Vídni, advokátem
vídeňským drem. Daunem. Řečník pochvaluje s,
že boj proti alkoholismu ve všech německých zemích
vílězí. Více se lidé nesmějí pijákům vody. Ve všech
vrstvách lidu šíří se dobrý boj. Spisy dra. Del-
brücka, dra. IIelenia a professora dra. Krae-
pelina na akademickou mládež německou měly
v těchto vrstvách velký účinek. Největšími nepřáteli
antialkoholiků jsou lidé, kteří alkohol vyrábějí ve vel-
kém i v malém Spotřeba alkoholických nápojů klesá
téměř na celém světě. Zákonodárná moc všímá si
všude pijanství. V Anglii vydán byl nedávno zákon
proti píjanství, v Rakousku připravuje se podobno
zákonné ustanovení, dle kterého se má pijan trestati
na cestě trestní i civilní. Ve Francii vydalo mini-
sterstvo vyučování lelák proti pijanství, který se roz-
dával ve všech školách. V Německu se rozmáhá čin-
nost i členstvo spolku střídmosti a v nejnovější době
bylo upraveno hostinství, což se potkává se vše-
okecnými sympatiemi. Vše spěje k tomu, aby byla
příšti generace lidská čilá, zdravá a práce schopna.
Daun
Vídeň
del
Anglie
Rakousko
Francie
Německo
16
article
To dejž bůh! V dalším oznámil shromážděným, že
čestnými členy sjezdu jsou: Státní ministr hrabě
Posadowski a purkmistr hremsky dr. Pauli.
Za předsedu sjezdu zvolen na lo akklamací ředitel
bremského ústavu pro choromyslné dr. Delbrück,
jenž ujal se ihned předsednictví a udělil slove hr.
Posadowskému. Ten řekl několik bezvýznamných vět.
jak to už zástupcově vlády uměji. Již v dobách Ta-
citevých pili staří Germáni a byli veselým národem
Však ty časy už se změnily. Jiné časy, jiné mravy
Nyní vystupují mnozí synové počestné matky Ger
manie a hlásají: Nepíjte alkohol, voda je nejlepší ná-
poj! Když první křestané hlásali své nové nábožen-
ství, vyzývali také lid ke střídmosti a křesťanství zví-
tězilo nad pohanskými modlami. Moderním anti-
alkoholickým snažením bude snad pokácena modla
— modla pijanství. Po této řeči usedl pan hrabě
na vyvýšené místo a rozhlížel se v pose generála
po shromáždění. Postavou svou, mluvou a gesty upo-
míná na roudnického starostu. Je vysoký a má jiskrné
oko i dlouhý šedý vous
Na to purkmistr dr. Pauli pozdravil a uvítal
jménem senálu bremského všechny účastníky sjezdu.
Následovaly řeči zástupců všech vlád na sjezdu
zúčastněných. Řeči dlouhodeché a celkem bezvý-
znamně. Mluvili: za Dány pastor Dalhofí, za
Francouze dr. Legrain, předseda antialkoholické
ligy Irancouzské, za rakouskou Cislajtanii prof. dr
Hueppe z Prahy, za Rusko hr. Skarzynskiz
Petrohradu, za Švédy dr. Waldenström, za Ma-
dary dr. Sabo z Navary a za Nizozemsko dr.
Weiler z Hlaagu. Po těchto řečech započalo vlastní
jednání sjezdové.
Tento sjezd liší se od svých předchůdců lím, že
byly vybrány z celého komplexu otázky alkoholické
určitá themata a mluví se jenom o těchte. Vždy
napřed mluví referent a po jeho referátu následuje
diskusse, na které může každý účastník bráli podílu.
Posadowski
doktor
Pauli
Delbrück
Dán
Francouz
Legrain
profesor
Hueppe
Švéda
Sabo
Navara
Weiler
Praha
Rusko
Ma
Nizozemsko
Skarzynskizstán Petrohrad
17
article
Však na něco bych byl hnedle zapomněl. Zástupce
cislajtánský, prof. dr. Hueppe, málem by byl ve
svém prosiovu narazil na odpor většiny sjezdové
— úplných abstinentů. Prohlásil se pro mírné piti
alkoholu. Řekl, že neškodí píti mírně lihoviny. Jak
to řekl, ozvalo se sálem hromové oho! Řečník však
se nedal zmásti a prohlásil, že učení abstinentů
svědčí o askesi a že není nijak prokázáno, že b
zlkchol dělal všecko to, na co poukazují vyznávači
úplné abstinence. Slova „askese“ nemohou prol-
Hueppemu abstinenti zapomenouti. Ozve se občas
hlas, jenž odpírá v dlouhých řečech mínění professora
pražské německé university
Dopoledne přednášeli: Phdr. John Bergma n
(Štckholm): „Moderní kultura a boj proti
alkoholismu“ a prof. dr. Hueppe: „Alko-
holismus a tělesná cvičení“. Z p. dra
Bergmanna mluvil abstinent ve všeobecných, na
mnoze nedokázaných frásích. Každý čekal řeč velkého
stohu a dostalo se mu filosofického, místy nechutného
vodnatého odvaru. Rečník ve špatné němčině do-
týká se toho, že Gustav Adolí švédský, jehož socha
stojí v Bremách, vydal zákony proti alkoholismu.
Alkoholismus je mezinárodní lidové zlo a je zjevem
mederní kultury, ve starých dobách objevoval se
jen sporadicky. Řekové ve svých gymnasiích se opí-
jeli idealisticky hrou a hudbou, dej bůh, aby s
tyto zjevy vrátily i do naší doby a lid si zpíval
a v ušlechlilé zábavě, ne v karbanu a pijáctví, pro-
žival svůj zivot Odstraněním alkoholu zvýší se kul-
tura každého národa, Proti zlu může čeliti jenom vše-
obecná abstinence. Hájiti a prováděti tuto není žádnou
askesí. Boj proti alkoholu je bojem za svobodu. Lid-
stvo nesmí se opíjeti lihovinami, nýbrž poesiía
idealismem. Potom bude dobře. Řečník křičel svou
řeč přes půl druhé hodiny a byl četně akklamován
abstinenty.
profesor
doktor
Hueppe
Bergma
Bergmann
Gustav Adolit
Řek
Štckholm
Bremy
18
article
Po něm měl prof. dr. Hueppe těžké postaven
ale zvítězila jeho klidná úvaha a energické vystou-
pení, oprávněné jedině přísnou, exaktní vědou. Mluvi
opět proti úplné abstinenci. Běží-li určitou dobu
vegelarián dobře, nenásleduje z toho, že by nemoh
zrovna tak běžeti nevegetarián. Neprávem poukazuj
abstinenti na Turky. Těm je však zapovězeno jenom
víno. Turci pijí pohodlně svou rakii a jiné alkoho-
lické nápoje. Je dokázáno, že alkohol podporuje
sekreci potu. Není dovoleno požívati ho v tropech
V severnějších krajích nemožno ničeho namítati
proti mírnému požívání alkoholu. Jestliže někdo
v studeném počasí vypije skleničku cognacu, ne-
prohřešuje se tím ještě na pokroku kultury. Je se
třeba chrániti před přestřelováním a přeháněním
Prohlašovati lih za jed, je úplně nesprávno, poněvadž
má tento určitou výživnou cenu zrovna tak, jako
tuky a uhlovodíky. Přijde na okolnosti, za kterých
alkohol přichází do těla. Síla pracovní se docela
určitě seslabuje pitím lihovin. Lidem, provozujícím
tělocvik a sport, neradí se píti lihoviny. Řečník, který
uváděl pro své tvrzení přísně vědecké důkazy a ex-
perimenty, nebyl milým shromážděným antialkoho-
likům. Svým velkým „Oho!“ přehlušovali jej přes
tu chvíli; na konec sklidil něco potlesku od — mírných
pijáků.
profesor
doktor
Hueppe
Turek
severní kraj
19
article
O 142. hodině odpolední pohostil senát kongre
sisty v radnici. Mluvilo se při víně mnoho a živě
Temperencláři vypili všechny zásoby nasládlé limo-
nádové vody, mírní alkoholici delektovali se na zna-
menitých radničních vínech. Byl zaslán také telegram
císaři Vilému Il
Ke 4. hodině odpolední promluvil Francouz Le-
grain „O vztahu tuberkulosy k alkoho
lismu“. Tenor jeho přednášky byl, že alkohol snižuje
v člověku resistenci proti nákaze tuberkulosní a když
je tělo sesláblým alkoholismem, může člověk snadněji
ziskati tuberkulosu. Jako se zařizují nyní houfně ve
všech kulturních zemích sanatoria pro tuberkulosní,
měla by se věnovati péče i asylům pro alkoholiky.
il
Francouz
20
article
V diskussi, které se účastnilo mnoho pánů, nebylo
ničeho zajímavého, jen dr. Forel posmíval se tuber-
kulosním bacillům. Alkoholismus jest pro lidstvo
škodlivějším nežli tuberkulosní bacilly. Řečník jich
jistě za svého života pozřel nejméně libru a je při
tom zdráv, kdyby v tom poměru měl požívati alkohol.
nejspíše už by nebyl ani na světě. Vývody tohoto
řečníka uvedl na pravou míru prof. dr. Hueppe. Dr
Fröhlich z Vídně mluvil o tom, že bídy lidu není
vinen jen alkoholismus, nýbrž ještě jiné věci. Zvláště
hygienické a sociální nedostatky. Uspořádání nynější
společnosti není takovým, jakým by mělo býti. Když
řečník prones! tuto větu, vytrhl ho admirál Thom
sen slovy: „Chcete-li konati politické shromáždění.
polem dovolte, abych opustil lento sál!“ Velký ne
pokoj a admirál odchází z dvorany. Dr. Frählich dále
vykládá své názory o bídě lidové a o oprávněnost
sociálních všeobecných oprav.
Na to promluvili dr. Glcetz a dr. Rüdinz
Berlína „O alkoholismu a vlivu jeho na
plemeno lidské.“ Alkohol degeneruje lidstvo
Je nejvyšší čas, aby se slavěly hráze přílišnému pití
To byl asi obsah řečí obou referentů. Dr. Rüdin mlu-
vil přímo fanaticky. Židal, aby u alkoholika, jenžj
jako takový prokázán, prováděla se malá operace,
aby neměl potomstva. Toto tvrzení bylo silným t-
bákem i pro abstinenty. Odporovali mu a jejich
odporu dal výraz ve čtvrtek v ranním sezení sám
dr. Forel, uváděje ve své řeči, že se nemá v po-
tirání alkcholismu užívati prostředků heroických. Je-
den z řečníků obul se při diskussi do vědy a končil
svou řeč: „Co je všccka věda, cu je všecka vědeck
hygiena, není-li spojena s pravou vírca v jednoho
mocného boha a nespočivá-li na solidních nábožen-
ských základech.
Forel
profesor
doktor
Hueppe
Fröhlich
Thom sen
Frählich
Glcetz
Rüdinz
Berlín
Rüdin
Vídeň
21
article
Předseda dr. Delbrůck hned po domluvivším
řečníku prohlašuje, že nebude trpěti, aby se do roz-
prav na sjezdu zanášela polilika a nábožensíví. Te
měř všeobecný potlesk.
Ve středu večer byli jsme na veřejné schůzi
v „Casině“, kterou pořádal ženský spolek střídmosti
v Bremách společně s okresním spolkem německé jed-
noty proti pijáctví. Ve velkém sále bylo plno poslu-
chačů. K nim promluvil velkou řeč vrchní purkmistn
Struckmann z Hildesheimu na thema „Tua res
agitur!“ „Tebe se to týká?“ Z otázky potírání alkcho-
lismu nemá se nikdo vymýkati. Farář Kapitza
Tiché (Tichau) v Pruském Slezsku líčil v přednášce
„Z praxe“, jak ohrátil celou kolaturu svou k pánu
bohu a odvrátil od molocha pijanství, molocha za-
tracení. Netřeba nikdy zoufati a jen pracovati a díl
se vždy podaří. V podohném smyslu mluvil hrabě
Donglas z Berlína a farář Müller z Gruppen-
derfu. Byly to řeči ohnivě, ale celkem neškodné
Zvláštní bylo podívání na vrchního purkmistra Struck-
manna, jenž házel malýma svýma rukama jako ma-
ricnetla, a přes tu chvíli volal „Tua res agitur!“ Ne
vím, jak by se u nás vedlo purkmistrovi kteréhokoli
města, kdyby se tak ohnivě a vřele dal do služeb
antialkoholiekých. Dlouho by jeho vláda dojista ne
trvala.
doktor
Delbrůck
Kapitza Tichá
Tichau
Donglas
Müller
Struck
Hildesheim
Slezsko
Berlín
loupen
Casino
22
article
O kontrole bankovní.
O kontrole bankovní.
(Členská schůze »Klubu národní strany svobodo-
myslnés.)
Za předsednietví pana JUDra. Miroslava
Krajníka konala se včera na členské schůzi
Klubu národní strany svobodomyslné rozprav
o kontrole bankovní. Přišli ji vyslechnouti z
Zemské banky p. řed. Procházka, ze Živnosten-
ské banky p. řed. Růžička, ze Zemské banky
pp. Čuba, Goller a Riedl, z Hypoteční bank
pp. Janáček, Janě, Sehwarz, z Průmyslové
banky p. Netuka, z Rakousko uherské bankyp.
Stock, disponent fy. Bondyovy p. Jiroušek atd-
Schůze náležela specialistům, těm, kteři
mají z povolání v rukou svých chod vnitřníh
živola bankovního.
Znamená-li vnitřní zařízení bank tolik jako
veliký, uměle komplikovaný stroj, tož porozu-
mění jeho výpravě je samo sebou obtížno, a za
daných poměrů tím obližnější pro externí obe-
censtvo, poněvadž vnitřní práce bankovní jes
mu nedostupna a nepřístupna. Je-li vše to před-
mětem rozpravy, k níž sešli se specialisté, pak
ve zprávě o debatě jimi a o nich vedené nelz
podati nic jiného, než jen nejsušší obsah, ba
namnoze jen tituly kapitol, které v debatě do-
staly se na přetřes.
Ve včerejší schůzi klubu úvodní slovo pro-
nesl kontrolor Zemské banky pan Karel Kune.
JUDr
Krajník
Procházka
Růžička
Čuba
Goller
Riedl
Janáček
Jana
Sehwarz
Netuka
Bondyův
Jiroušek
Kun
Živnosten
Rakousko
klub národní strana svoboda
23
article
Po úvodu plném citlivé zdvořilosti poukázal na
příležitostný spisek páně Pátkův, podávající
návod k poznání a provádění řádné kontroly
peněžních ústavů, načež přešel k vlastnímu the-
matu, k rozhovoru o kontrole bankovní. Pro-
mluvil o potřebě odborného doporučení ban
kovních úřadníků, o důležitosti positivní jich
kvalifikaee, o právu úřadníků na pronikavou kon-
trolu, o žádouenosti společných konferencí úřad-
nických, o substitucích jednotlivých úřadníků.
která má jíti z dola nahoru, o vydávání řádných
předpisů pro úřadnictvo, o zdělání systému pro
podpisování bankovních listin úřadníky, o úřad-
ním poměru odborových přednostů ku přiděle-
nému úřadnictvu, o posuzování odborné i ob
čanské kvalifikace úřadníků, o zodpovědnost
odborových přednostů za přidělené úřadníky
o přidělování a vyřizování korrespondence ban
kovní, o poměru oddělení eskomptního k re-
eskomptnímu, o zakládání podnikatelských pod
niků a jich konkurrenci, o kontrole inkassa,
o vedení bankovní registratury, o reformě ny-
nější instituce revidentů ke stálému úřadnictsu
nenáležejících, o občasném měnění jednacího
řádu tak, aby vždy odpovídal poměrům banky
atd. Vším tím řečník dokazuje, že lze v pe-
něžních ústavech prováděti kontrolu znamenitou
takovou, že v obecenstvu zachovati může dů-
věru v bezpečnost peněžních ústavů, jež maj
zavedenu kontrolu, která stojí na výši poža
davků. (Potlesk.)
Pátkův
24
article
Disponent p. Neřuka z české průmyslové
banky, poukázav na nejnovější odbornou litera-
turu, položil důraz na přesné oddělování všech
hlavních oddílů bankovní správy od sebe, načež
žádal, aby důvěra k úřadnietvu nepřekračovala
normy nutnosti. Organisace bank musí být
nejen pevná a důsledná, ale také jednoduchá.
aby se dala kdykoli snadno přehlédnouti. Revi-
soři musejí býti ve všech směrech vyškoleni
v Anglii existuje pro jich odborné vzdělán
zvláštní škola.
Mluvíli se o defraudacích v peněžníeh
ústavech, odborník má na mysli, že defraudanti
jsou nejvynalezavějšími, potřebují li trie, který
by jim umožnil podvádění. Revise jsou v tomto
smyslu bojem proti tricu; z pravidla ovšem
apparát kontrolní slouží řádnému chodu pe-
něžních ústavů. V tom záleží hlavní jeho
význam.
Anglie
český průmyslový banka
25
article
Ředitel Živnostenské banky p. Apollo Rů
žička shledává hlavní příčinu zpronevěr v pe-
něžních ústavech v bursovních spekulacích úřad-
níků. Prohraje-li úřadník, který hraje na burse,
pak nejspíše zapomene svých povinností. Proto
dlužno frvati na tom, aby žádný bankovní úřad
ník nehrál na burse.
Disponent p. Jiroušek kladl váhu na správné
rozdělení úřadních funkcí v každém bankovním
závodě. V tom záleží hlavní podmínka pro
úspěšnost kontrolního zřízení. Co nejlépe se
osvědčila kontrola t. zv. zevní, t. j. taková.
která není obmezena na vnitřní správu ústavu.
Takovou zevní kontrolu má na př. poštovni
spořitelna, jež každého svého účastníka ihned
zpravuje o každém pohybu kapítálu, který se
v ní provede. Podobně v cizině některé veliké
banky dávají svým zákaznikům měsíční výkazy
o obchodech s nimi provedených.
V dalším projevil řečník přání, aby mani
pulace bank byla pro obecenstvo co nejjedno
dušší a pronesl mínění, že mnohdy jeví se obe-
censtvu býti těžkopádnou.
Pan ředitel Růžička poznamenal, že u nás
nelze na těžkopádnost si stěžovati; v Praze
na př. je banka, která při ultimu má za den
obrat 16 millionů kurun a vše to se v jediném
dnu vyřídí.
Disponent p. Jiroušek pravil, že tu mě
na mysli svoje zkušenosti z Prahy, Vídně, Pa-
říže a Moskvy vůči zkušenostem zámořským.
Tím byla debata vyčerpána a předsedajíeí
p. JUDr. Miroslav Krajník poděkovav řečníkům
i účastníkům, skončil schůzi.
Jiroušek
Růžička
JUDr
Krajník
Praha
Vídeň
Moskva
živnostenský banka
26
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Nikoli péče o brzké sanování ohromných ztrá
v záložně sv. -václavské, ale osobní spory a neshody
jseu nyní předmětem úvah ve sv.-václavské zá-
ložně. Sotva že uklidněny byly napjaté spory v lůně
sanačního sdružení členů, nastalo nové napjetí. Spory
a neshody v sanačním sdružení byly nyní nejméně
na čase. Na veřejnost působily rovněž trapně a vkla-
datelé nespokojenost nad tím projevovali úím způ-
sobem, že přestávají miti důvěru k sanačnímu sdru-
žení členů a v počtu značném přicházejí si pro knížky.
které tomuto sdružení do uschování odevzďali až do
dne výplaty vkladů ve výši 507%. Už je nejvyšší čas,
aby složené knížky vkladní byly převezeny do zá-
ložny „Důvěry“. Stane se tak teprve zejtra.
Nové napjaté spory vznikly v páleční schůzi
důvěrníků členů. Tam bylo veřejně a nepokrytě uči-
něno proslovení proti některým právním zástupcům
sv.-václavské záložny a největší ostří směřovalo
proli důvěrníkovi vkladatelů panu dru. Novotnému.
jemuž vytýkáno, že se chce obohatiti podáváním re-
partičních žalob. O těchto výtkách rokovalo se v
včerejší schůzi výboru sv.-václavské záložny. S rez-
hořčením tyto nájezdy a útoky byly odmítnuty proto,
poněvadž spočívaly nikoli na správném podkladu.
nýbrž povstaly jen z krajního osobního nepřátelství.
Výbor s politováním konstatoval, že útoky byly
proneseny na ty pracovníky sanace záležny, kteli
obětavě a nezištně uchopili se přidělených prací,
vedeni jsouce čistou snahou pomoci nejen vkladale-
lům ale i členům. Oba právní přátelé sv. -václavské
záložny a sice pp. dr. Scheiner a dr. Novotný z
namáhavé své působení v záložně nepředložili žádný
palmární účet a provádějí veškoré práce úplně zdarma.
svatý
Novotný
doktor
Scheiner
Novotná
27
article
Výbor záložny i zástupcově členů záložny projevil
neobmezenou důvěru a vřelé díky pp. dru. Schei-
nerovi a dru. Novotnému za jich působení k sanaci
záložny směřujíci. Zároveň uloženo bylo správní radě,
aby příslušným způsobem dementovala lživé zprávyo
v páteční schůzi členů pronesené. V rozpravě o trapné
této záležilosti člen výboru p. Šubert uvedl, že z re-
ferátů novin o páteční schůzi členů je patrno, že
lví podíl na útocích na dra. Novolného má člen
výboru p. dr. Zavadil. Odsoudil proto půrazně tot
jednání a žádal, aby byl p. dr. Zavadil vyzván, aby
na členství ve výboru resignoval. Návrh na vyzvání
takové byl schválen jednohlasně (až na p. dra. Za-
vadila, který ve schůzi byl přítomen)
Pan dr. Novotný byl ochoten okamžitě složi
veškeré přovzalé práce a jen na snažnou žádost
členů výboru od resignace upustil.
Páteční schůze členů sv.-václavské záložny o-
kovala také o předložení tuctu požadavků, po většině
právního zastupování záložny se týkajících. Elaborát
byl včera prozkoumán zvláštní komisí a večer pře
dložen byl výboru. Některé požadavky byly výborem
uznány, ale proto, že se na těchže okolnostech vý-
bor už před delší dobou usnesl
Výbor schválil s podmínkou prodej domu č
1862—II. za 66 500 K,
V záložně „Důvěře“ bylo včera odevzdáno 48
knížek vkladních v obnosu 95.000 K. Celkem ode-
vzdáno v „Důvěře“ pro výplatu 50% knížek v ceně
245.000 K.
Kuratorium žádá opět, aby k sanačnímu fondu
upsané částky byly do Zemské banky složeny a dále
aby byly zaslány knížky záloženské tomuto fondu
věnované.
Novotný
Šubert
doktor
Zavadil
Novotná
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Sjezd zemských důvěrníků národní
strany svobodomyslné koná se v neděli dne
26. dubna o 9. hodině dopolední v zasedael
síni radnice staroměstské.
— »Česká spořitelna«. Páteční večer Klubu
voličů novoměstských, věnovaný »České spoři-
telně«, dlužno uvitati jakožto záslužné a šťastné
pokračování ozvy, vzbuzené spořitelní afférouu
nejpovolanějších k tomu sborů naší národní
organisace! Děsná křivda, páchaná na nás touto
německou institucí, svým leptavým vlivem opa-
novala hloubku i šířku české veřejnosti, v nichž
zakotviti musí stěžeje našeho hospodářského
obrození, naší hospodářské organisace, na niž
v přednášce p. prof. Kuthana byl položen tretný
důraz. Pointou přednášky této, k níž se vra-
címe, bylo stylisování požadavků českých oproti
»České spořitelně« jako: české zastoupení v ní.
účastenství na kontrole a požadavek složen
účtů za rozdané dary a věnování ze správních
výnosů, nahromaděných v reservním fondu spo-
řitnlny. Jest nepochybno, že kromě těchto po-
žadavků českých, kteréž jsou splnitelny už na
základě dosavadního statutu »České spořitelny«,
ale ovšem jenom s podminkout
zv. dobré vůle pětačtyřicetičlenné frajmau-
rovské lóže v jejím čele, nejhlavnějším a ne-
ustálým požadavkem českým musí býti radi-
kální změna statutu, kteráž české účastenství
na správě spořitelní nebude činiti závislým na
této dobré vůli německé! Dvě věci jsou nám
profesor
Kuthan
Český spořitelna
Český spor
29
article
Čechům na »České spořítelně« nesnesitelny, t
již zbude v ní po vybírání českých vkladů,
jehož konce nelze dosud nikterak dohlédnouti,
ještě nějaký český kapitál anebo nic a tyto dve
věci jsou: státní patronát prostřednictvím vrch-
ního kurátora nad »Českou spořitelnou« provo-
zovaný a reservní fond půl sta millionů, vy-
daný Němcům k libovolnému vykořisťování v
prospěch německo-nacionální a germanisační.
Stůj co stůj musíme napjati všechny síly k této
poslední metě našeho vítězství naď »Českou
spořitelnou«, neboť spravedlnost těchto na-
šich nároků, směřujících k odstranění těchto
nejkřiklavějších nesrovnalostí, nezmění se a se-
slabena nebude ani o vlas, kdyby byl z pokla-
den »České spořitelny« vybrán poslední halin
český a německým jejím potentátům vhozena
na hlavu poslední červená knížka se svatým
Václavem! Ba, tyto dva hlavní požadavky ješt
ostřeji vyniknou na pozadí německo-nacionální
výhradnosti »České spořitelny«, až se výhradně
německo nacionální stane také podle národnos
Čecho
Němec
Václav
Český spořitelna