2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
24. října 1913. číslo 292
4
article
dráhy, dále proti jednotlivým cestovním kan-
celářím a konečně proti jednotlivým, zejména uve-
deným agentům. Min, vojenství zjistilo zachova-
lost Grünhuta z doby, kdy vykonával vojenskou
povinnost a žádalo pak, aby policie sdělila nynější
jeho zachovalost
Posl. Maštálka nadhodil otázku, zdali z atče-
ni, která byla provedena v poslední době, byla
následkem udání Grünhutových, aneb
došlo-li k ním následkem vyšetřování
kompetentních resortů, v první řadě
min. vnitr a?
Ministr vnitra syob. p. Heinold prohlásil, že
před skončením soudního a policejního vyšetřo-
vání nemůže podati žádné zevrubne
zprávy. Může však sděliti, že dříve než Grün-
hut učinil svá udání, zaslán byl různým zemským
úřadům výnos s příkazem, aby vystoupily se vši
rozhodností proti stávajícím zlořádům. Za vyše-
třování zatčeny byly různé osoby, z valné části
následkem rozhodnutí soudu. Pokud talo zatčent
souvisí přímo s Grünhutovými udáními, nemůže
přirozeně říci.
Posl. Friedmann tázal se, co min. obchodu
učinilo, zvěděvší o obsahu Grünhutova udání, po-
kud týká se udělení koncese společnosti kanad-
ské dráhy.
Ministr obchodu šl. Schuster prohlásil, že
Grünhutova oznámení o udělení koncese společ-
nosti kanadské dráhy nejsou ničim jiným než více
nebo méně prudkou kritikou celé akce a to kri-
tikou muže, který k ní nebyl nikterak povolán.
Další obsah udání je policejní povahy a nespadá
do kompetence mín. obchodu. Jinak min. obchodu
vědělo, že kompetentní min, vnitra bylo vyroz-
uměno min. vojenství.
G.-m. Czap prohlásil na příslušný dotaz posl.
Friedmanna, že Grünhutova oznámení obsahovala
kritiku udělení koncese společnosti kanadské drá-
hy, dále útoky na cestovní kanceláře a agenty.
kteří jako výkonní orgánové zmíněné společnosti
dopustili se poklesků, zejména pak útoky na
agenty kanadské dráhy.
Grünhut
Posl
Maštálek
Grünhutův
Heinold
Friedmann
Schuster
Czap
Grüna
5
article
Posl. dr. Ellenbogen poukazoval na to, že
Grünhul tvrdil v dopise, uveřejněném v „Arbeiter-
Zeitung“, že v udáních, která zaslal ministerstvu
vojenství, kompromitoval osoby ve vy-
sokěm postavení. Toto tvrzení nebylo do-
sud dementováno. Pro veřejnost bylo by příslušné
prohlášení velice důležito, pročež řečník prosí
o patřičné vysvětlení.
Dále se táže, zdali Grünhutova oznámení byla
namířena jen proti společnosti kanadské dráhy
anebo také proti jiným paroplaveb-
ním společnostem. Přeje si dále vysvětlení
o tom, kteří skuteční činitelé způsobili, že zasta-
vena byla činnost kanadské dráhy a o tom, zdali
a které vysoké osobnosti byly kompromitovány
Grünhutovými oznámeními.
Posl. dr. Kolíscher tázal se, podal-li Grünhut
vládě zprávu také o řádění agentů poclu a Austro-
Americany anebo zda jeho oznámení byla namí-
řena jen proti kanadské dráze. Tázal se, zda mi-
nistr vnitra jest si jist, že společnost kanadské
dráhy nemůže pro opatření administrativních úřa-
dů s úspěchem činiti si nároky na náhradu škody?
Gm. Czapp prohlásil, že Grünhutova udán
byla namířena takřka výhradně proti společnost
kanadské dráhy.
Posl. Maštálka považuje za důležito věděti.
zda při prohlídkách, které byly provedeny v míst-
nostech různých společností, byly zabaveny
dokumenty, z nichž vysvítá, které osob-
nosti měly zájem na paroplavebních
společnostech. Musilo by se věděti, je -l
zahájená akce namířena jen proti ji-
stým společnoste m.
Ministr sv. p. Heinold prohlásil, odvolávaje se
na své předvčerejší vývody, opětně, že vlády jest
úplně daleko, ututlávati něco, avšak v nynějším
stadiu vyšetřování nelze nic konkrétního sděliti
o jeho skutečném obsahu.
Posl
doktor
Ellenbogen
Grünhul
Grünhutův
Kolíscher
Heinold
Americana
ArbeiterZeitung
6
article
Pokud jde o dotaz, podaný posl. drem. Ellen-
bogenem, intervenovalo min. vnitra při zastavení
činnosti společnosti Canadian Pacilie jako přisluš-
ný úřad. Zastavilo zatím, když zdejši zástupce spo-
lečnosti byl zatčen, na základě oprávnění, příslu-
šících vládě, činnost společnosti Canadinn Pacifi
a bylo ji toliko dovoleno, provésti běžné trans-
porty. Min. vnitra soudilo, že následkem růz-
ných momentů podezření je povinne
zastaviti činnost této společnosti;
o závazku, nahraditi společnosti škody
nemůže, dle názoru ministrova, být
řečí.
Předseda dr. Steínwender tázal se, zda za ne-
dávného vyšetřování byla zkoumána též činnost
agentur jiných společností a zda při
tomto vyšetřování vyšla na jevo fakta, jež by po-
skytovala podnět k zakročení úřadů?
Posl. Friedmann žádal vysvětlení, bylo-li již
vyhověno přání subkomitétu, aby byl vyslechnut
Grünhuť policin?
Ministr sv. p. Heinold sdělil, že u různých
cestovních společností a cestovních kanceláři
ngentur společností bylo provedeno vyšetřování.
Několik kanceláří bylo zavřeno a
spisy tam zabavené byly prohlédnuty a částečné
odevzdány soudům. Nejde při tom samozřejmě o
jednostranný postup proti Canadian Pacific, nýbrž
o odstranění zlořádů u všech pod-
niků.
Na dotazy posl. Friedmanna odpověděl mi-
nistr, že se obrátil v dohodě s předsedou poslane-
cké sněmovny na policejního presidenta, který co
nejdříve pozve Grünhuta, aby podal vysvětlení.
Naproti poznámce posl. Friedmanna prohlašuje, že
v jednom z posledních udání Grünhutových byla
dotčena otázka řádů a že udání bylo odevzdáno
ministerskému předsedoví.
Ministr šl. Schuster odpověděl na dotaz dra.
Ellen
doktor
Steínwender
Posl
Friedmann
Heinold
Grünhut
Grünhutův
Schuster
Canadian Pacilie
SF Pacifi
7
article
Ellenbogena po kompromitování funkcionářů min.
obchodu. Různé zprávy a udání Grünhutova byly
ostrou kritikou funkcionářů min, obchodu, kritikou.
v níž přípravy k udělování koncesí a rozšiřovánt
koncesí kanadsko-pacifické společnosti, jakož vů-
bec veškerá činnost jejich funkcionářů byla ozna-
čena jako velmi nešikovná, velmi špatná. Subjek-
tivný názor Grünhutův nemůže však po úsudku
ministrově kompromitovati funkcionáře takových
kvalit, jako jest odb. přednosta Riedl a min. rada
dr. Kautzsky. Kdyby byl Grünhut uvedl positivná
data, byla by příčina zakročiti. Tak byl to však
nanejvýš, jak se vyjadřuje jisté staré nařízení: „ne-
příslušný způsob psaní“ v přípisu k jistému úřadu.
jímž nemohou býti jmenovaní funkcionáři považo-
váni za kompromitované. Kdyby bylo příčiny k ta-
kové domněnce, nebyl by ministr váhal učiniti ná-
ležité kroky.
Posl. Friedmann prohlásil, že nespatřoval v pří-
pisech Grünhutových kompromitování vysokých
funkcionářů ministerstva obchodu, nýbrž kompromi-
tování Grünhuta samotného. Je však nápadno, že
přes kvality Grünhutovy jeho udání byla odevzdá-
na různým ústřednám. Ždá se, že je též úzká sou-
vislost mezi kritikou Grünhutovou udělení koncese
společností Canadian Pacific a zatčeními, provede-
nými přesně před sestoupením se poslanecké sně-
movny, jež se až do této doby výhradně vztahovala
na agenty společnosti Canadian Pacific. Řečník
vzpomněl na zprávu, uveřejněnou před několika
dny ve vídeňském večerniku, že z materiálu, za-
baveného u Canadian Pacific, je zřejmo, že dva vy-
soce poslavení úřadníci ministerstva obchodu jsou
kompromitováni. Byl vzat zřetel na zabavený te-
legram, jejž mohla přece míti jen vídeňská policie.
Ellenbogen
Grünhutův
Riedl
doktor
Kautzsky
Grünhut
Posl
Friedmann
Canadian Pacifik
Canadian Pacifik
8
article
Jestliže z tohoto telegramu byly činěny tytéž diffa-
mující závěry, jež Grünhut učinil již dříve ve formě
tvrzení, musí existovati zajisté jisté nitky mezi jed-
náním Grünhutovým a zabavenými spisy a odha-
lenimi na druhé straně.
Posl. dr. Ellenbogen pravil, že není si vývody
ministra obchodu spokojen a nepovažuje tak hla-
hovolné a shovivavé stanovisko min, obchodu vůči
Grünhutovi za bezzávadné. Žádá ministra země-
brany o vysvěllení stran počtu scházejících osob
povinných vojenskou službou a odvodem.
Ministr šl. Georci sdělil, že nejvíce osob, po-
vinných vojenskou službou, schází z Dalmacie. Vy-
stěhovalci tamní navracejí se většinou zpět, jest-
liže něco vydělali. Po Dalmacií schází nejvíce po-
vinníků z Haliče. Pak následují Bukovina, Koru-
Nej-
tany, Kraňsko, žkyrsko, Přimoří a Morava.
Grünhut
Grünhutův
Posl
doktor
Ellenbogen
Dalmacie
Halič
Bukovina
Kraňsko
Morava
9
article
méně osob, povinných odvodem, scházi ve Slezsku
Čechách. Tyrolsku a Vorarlberku, pak v Dolních
Horních Rakousích a Solnohradsku
Gm. Czapp podal zevrubná vysvětlení o počtu
v cizině žíjících osob, které jsou povinny službou
odvodem.
Předseda dr. Steinwender děkuje ministrov
zeměbrany a zástupci ministerstva vojenství za vy-
světlení, podaná ve výboru
Odb. přednosta Rledl podává pak se zřetelen
na dotaz posl. Friedmanna vysvětlení o činnosti
korespondence „Atlas“. Nechce v této záležito-
sti dnes uvésti žádná jména, vyhražuje si však, uči-
niti ještě sdělení o úloze, jakou hrála tato kores-
pondence v potírání oficiální plavební politiky
vládní ve prospěch zahraničních interesentů.
doktor
Steinwender
Atlas
Slezsko Čechy
Tyrolsko
Dolní Horní Rakousy
Solnohradsko G
Odb
10
article
Po přání posl. dra. Ellenbogena předčítal po-
tom odb. přednosta Riedl tento přípis, zaslaný
hambursko-americkou plavební společností min.
obchodu: „Velectěný pane odborový přednosto
Dovoluji si Vám sděliti došlou právě odpověď ge-
nerálního inspektora Ballina. On soudí, že německá
vláda nebo německé paroplavební společnosti ne-
mohou převzili závazek o nedopravování vojenskou
službou povinných rakouských a uherskýchh stát-
ních příslušníků, pokud též anglická, belgická, ho-
landská a francouzská vláda, po případě paropla-
vební společnosti těchto zemí nepřevezmou stejný
závazek. Jinak by došlo k tomu, že by německé
společností odmitaly vystěhovalce rakouské státní
příslušnosti, poněvadž by neměly výkazy. přiměře-
né předpisům, kdežto o několik kroků dál od kan-
celáří německých tratí jsou kanceláře ostatních za-
braničních trafí, jež — jak známo — dopravují kaž-
dého, kdo může zaplatiti obvyklou dopravní cenu
Smím zajisté souditi, že Vy. vážený pane odborový
přednosto. Jste uvažoval též o této eventualitě
hledím Vaším případným dalším zprávám s potěše-
ním vstříe.
Ve Vídni, dne 20. července 1913.
Weichs.“
Ellenbogen
Riedl
Ballina
Vídeň
11
article
Řečnik podotýká k tomu, že německé spo-
lečnosti dovedou zdržeti proud východoevrop-
ských vystěhovalců od společností, které jim ne-
jsou příjemny nebo nejsou v poolu. Těchže pro-
středků mohou společnosti použíti, aby zabránily
provozu vystěhovalců, povinných vojenskou služ-
bou, jestliže se samy zaváží, že je nebudou do-
pravovati. Podaří-li se vládě uzavříti smlouvu
příslušnými společnostmi, může donutiti všechny
společnosti, aby se podrobily regulativu. Pouze
brzké uskutečnění vystěhovaleckého zákona u-
možní další pokračování v této záležitosti.
Námitky, které byly proneseny proti mož-
nosti provedení dohody se společnostmi, nemůže
řečník považovati za dostatečné a vláda nemá
příčiny upustiti od zamýšleného plánu.
Dotaz posl. dra. Ellenbogena, zdali při uza-
vření smlouvy s kanadsko-pacifickou společností
byly stejné námitky pronášeny jako při hambur-
sko-americké linii, zodpověděl vládní zástupce zá-
porně a praví, že společnost kanadské dráhy beze
všeho příjala závazek, že dá kontrolovati své lodi
Antverpách. Regulativ se společností kanadské
dráhy nabyl platnosti teprve 1. června. Násled-
kem známých událostí v poslední době bylo ne-
možno zaříditi účinné kontroly v Antverpách na
základě onoho regulativu.
Ellenbogen
Antverpy
12
article
Řečník podal pak na základě četného mate-
riálu obraz o vystěhovalectví z Haliče. Předložil
četné originální dopisy různých paroplavebních
společností, kterými jsou vystěhovalci lákáni. Vy-
stěhovalcům slibuje se provise, získají-li ještě jino
vystěhovalce. Mnohem škodlivější než činnost
společností, je činnost velkých agentů v severních
přístavech, tak zv. přístavních expedientů nebo
přístavních agentů. Předkládá výboru četné ori-
ginální dopisy takových agentů, mezi jiným dopis.
psaný polským jazykem, k němuž připojeno je
poučení, jaké opatrnosti musí vystěhovalec, po-
vinný vojenskou službou, dbáti, aby bez překážel
se dostal přes rakouské hranice do Antverp.
Pokud jde o činnost agentů společnosti
Austro-Americana, dovozoval řečník, že tato spo-
lečnost až do r. 1911 stála na stanovisku, že je
na základě svých stanov oprávněna zapisovati
vystěhovalce nejen pro své vlastní lodi, nýbrži
pro lodi jiných společnosti. Od toho musíla však
následkem rozhodnutí min. obchodu z roku 1911
upustiti. Ovšem nelze se vystříhati, aby jednotliví
agenti společnosti Austro-Americana neoprávněně
neprováděli zápisy pro jiné společnosti.
Halič
Antverpy
austroAmericana
13
article
V této příčině prohlásila společnost „Austro
Americana“ protokolárně, že celý haličský vystě-
hovalecký obchod tihne velmi značně do severních
přístavů a že jejím agentům bude obtížno obmezit
se na zápisy pro Tersl. Podmínkou odstranění těch-
to poměrů je zákonná nebo smluvní úprava celého
vystěhovalectví, smluvní úprava dle vzoru smluv
se společností „Canadian Pacific“. Smlouva s „Ca-
nadian Pacific uzavřená měla býti paradigmatem
pro smlouvy, jež mají býti uzavřeny s ostatními
společnostmi, poněvadž kontrola se dá účinně pro-
váděti jen, bude-li v severních přistavech zevše-
obecněna.
Na dotaz posl. dra. Ellenbogena po výši pe-
něžitých obnosů, zasílaných vystěhovalci každo-
ročně do Evropy, sdělil řečník, že odhady o tom
se velice různí, že však lze počítati s částkou roč-
ně 250 mil. korun pro Rakousko. Zajímavou je
skutečnost, že Raiffeisenky v Haliči jsou největším
podporovatelkami vystěhovalectví, poněvadž zá-
ložny v územích s velikým vystěhovalectvím ná-
ležejí k ústavům kapitálově nejsilnějším, kdežto
záložny v krajinách se skrovnějším vystěhovale-
ctvím stále trpí nedostatkem kapitálu.
Poměry v Haliči ukazují všeobecně, že hlavn
příčinou vystěhovalectví jest hospodářská situace
Nesmí se též podceňovati význam vystěhovalectv
pro Halič. Musí býtí hlavní snahou rakouské ho-
spodářské politiky zjednati pro haličské obyvatel-
stvo práci v tuzemsku a pečovati o to, aby zpá
teční výstěhovalci zůstali v zemi a aby tam mohl
získati pozemky a půdu.
Příští schůze bude v úterý 28. t. m. odpoledne
Ellenbogen
Americana
Evropa
Rakousko
Halič
Canadian Pacifik
Ca
14
title
Politický přehled.
15
article
Země české.
Země české.
Liberecká urgence k Nationalverbandu.
Dr. Turnwald jest naprosto přesvědčen.
že nová, hr. Stürgkhem zahájená jednánío
českosněmeckou dohodu, jsou naprosto bez-
účelna, dokazuje to ve svém článku včerejší
„Reích. Zeitung“ na několika sloupcích. A to
prý nikoli jenoc pro případ s knížetem Thu-
nem, nýbrž pro to, že ze ve schůzi býv. zem
poslanců německých dne 4. t. m. v Praze ko-
nané utvořilo jako „Communis opini
omnium mínění, že také nová jednání
smír ukáží se bezvýslednými a bezvýslednými
zůstati musí, poněvadž prý přes všechny vy-
rovnací snahy živnostenských a průmyslo-
vých kruhů Češi neprojevují ani nejmenš
ochoty oproti německým požadavkům. Jako
dříve, takž prý i nyní staví se Češi s největším
odporem proti německým požadavkům, aby
pro německé kraje Čech pro „Deutschböhmen
byla zjednána samostatná od českých vlivů ne-
odvislá správa, třeba prý i v rámci společnáho
zemského sněmu. Ale i kdyby toho nebylo —
dr. Turnwald postrádá naprosto zákonitých
zástupců českého a německého lidu k uzavření
vyrovnání oprávněných, ježto v době nynější
není žádného zemského sněmu a tudíž ani zem-
ských poslanců. Osobnostem, jež mají býti po-
volány jako vyjednavatelé k vyrovnacím jed-
náním, nedostává se k tomu jakéhokoli man-
dátu, aby vcházely v závazná usnesení ve
vyrovnacích otázkách, závazná pro přiští zem-
ský sněea Jalsým způsobem má prý býti za
doktor
Turnwald
Stürgkh
Čech
Praha
Čechy
Zeitung
16
article
nána záruka dodatečného uznáni sněmu?A
jak vychází dr. Turnwald z těchto rozpaků
povážlivostí? Cituje prostě chomutovské usne-
sení, podle něhož německý lid v Čechách oče-
kává od německého Nationalverbandu ener-
gické a jednomyslné osvědčení německého sou-
ručenství v tom smyslu, aby vystoupil z nynějšt
vládní většiny a postavil se do nejostřejší opo-
sice proti vládě a v ní vytrval pokud nutno.
a dále očekává od německých poslanců z Čech.
že pro všechny případy vstoupí v nejostřejšt
oposící buď s Nationalverbandem anebo bez
něho. Turnwald cituje dále i odpověď National-
verbandu ze dne 29. srpna, v níž se klade
důraz na souručenství všech Němců v Rakou-
sku a na vládě žádá, aby se zasadila o přimě-
řený pořádek v poměrech v Čechách ve smyslu
německých požadavků. A ocitovav toto, při-
pomíná dr. Turnwald, že prý nyní sestoupením
se říš. rady nadešla doba, aby chomutovská
a vídeňská usnesení přešla ve skutek, aby
vláda byla donucena, aby Němcům v Čechách
dopomohla k jich právům.
doktor
Turnwald
Němec
Čechy
17
article
Žádá tedy dr. Turnwald, aby buď celý
Verband, anebo aspoň jeho sdružení z Čech
vstoupilo ihned do nejkrajnější oposice. Na-
budou tím snad zástupcové obou národnost
onoho „legálního mandátu“, jehož u nich dr
Turnwald postrádá, vypíše vláda volbya
svolá sněm a zjedná jim takto postrádaného
mandátu způsobem, jakým ho jedině mohou
nabýti? Dopustí Němci jeho práci potud, aby
znova byly zvoleny náležité sněmovní komise
vyrovnací?
Pohříchu neodpovídá dr. Turnwald ani n
jedinou z těchto otázek — buď jej koncep
opustil, či se zmátl, anneb nemá odvahy
vyslovit jei do konsekvencí a tal
se spokojuje malomyslným steskem, jaký prý
asi dojem musí vyvolati na německý lid zpráva
že německý Nationalverband v nynějším po-
vážlivém postavení Němců pokládá za svůj nej-
naléhavější úkol provésti malý finaněn
plánl Musí prý se vyčkati, kterak uvede Na-
tionalverband vzpomenutá usnesení v souhlas
svým jednáním a jak to učiní německému lidu
ztravitelným.
doktor
Turnwald
Verband
Němec
Čechy
18
article
Z Moravy.
Dne 22. října 1913.
Morava
19
article
[Obranné menšinové organisace
Národní rada. — Případ přikazský.
V posledním zasedání ústředního výboru Ná-
rodní rady české, odbor moravský, přivedl k řeči
cís. rada J. Máša ony nájezdy, které se dnes v
různých politických časopisech i schůzích podnika i
proti menšinovým obranným institucím, zejména
národním jednotám, a žádal, aby Národní rada
té příčině zakročila. Popud ten byl schválen
jednomyslně zástupci všech jednání přitomných
stran politických a bylo presidium Národní rady
splnomocněno, aby potřebné porady o této záleži-
tosti co nejdřive svolalo a pokusilo se o to, aby
menšinové organisace vyloučeny byly z tahanice
štvanic politických. Čekáme, že Národní rada úkol
který převzala, se vší seriosností provede a že se
příčiní, aby netrpěly české menšiny moravské z
osobní a politickou rozháranost moravskou.
J Máša
národní rada
Národný rada
20
article
Družstevní rolnická pekárna v Příkazích
Olcmouce stala se najednou předmětem nechulné-
ho boje. Pekaři vydali heslo proti ní — a neopa-
trný jejich mluvčí vyhlásil také najednou boykoí
rolnické drožďárně * Litovli, českému jedinému
podniku tohoto druhu na Moravě. Je těžko na
lézti souvislost mezi drožďárnou v Litovli —
místním podnikem přikazským, avšak my v zápalu
boje už nikdy nepřihlížíme k věcem důležitým pro
tu kterou otázku. Boj pekařů proti rolnické pe-
kárně družstevní, v níž vidí konkurenci svoji, nesmí
se přeněsti na boj proti podniku — drožďárně —
který nekonkuruje žádnému českému podniku
na Moravě, nýbrž pouze německým a češti pe-
kaři na Olomoucku mají přece snad povinnost, pod-
porovati při odebírání kvasnic jediný český pod-
nik. Bohužel tyto přestřelky jsou dnes dennim
zjevem. Máme něco proti jedné osobě, která je
náhodou v čele nějaké důležité organisace, vy-
táhneme v novinách proti té organisaci
Osoba a věc se zaměňuje, a nic nevadí takovému
anonymnímu níčemovi v novinách, že tím poškodi
nesmírně věc důležitou, věc národní. Jen když
ulevil. Stane-li se po této stránce náprava někdy
skoro pochybujeme. Příkazský příklad zasáhl také
do přátelství politického stran blokových, nebot
živnostníci ostře tu jdou proti agrárníkům
Pekař
Příkazy
Litovel
Morava
Olomoucko
21
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
22
article
Zmatek v Haličí.
Zmatek v Haličí.
Položení Kola polského ve Vídni není zá-
vidění hodno. Zmatek v polských stranách ha-
ličských, jež se nemohou dohodnouti ani mezi
sebou, ani s Malorusy, přenesl se nyní také
do vídeňského Kola polského, v němž není jed-
notného názoru na malý finanční plán, ohro-
žený ukrajinskou obstrukcí a přece stejně po-
třebný na uzdravení zemských financí halič-
ských, jako všem ostatním korunním zemín
kromě Dolních Rakous, které se již počínají du-
siti v přebytku finančního sádla.
Krakovský „Czas“ trpce touží na smutnou
situaci Haliče. Společnost polská je prý roze-
štvána, jako nikdy před tím. Zmatek rozmno-
žen ještě tím, že bývalí spojenci, národní de-
mokraté a podolští centrovci vypracovali nové
návrhy volební opravy, jež se potírají navzá-
jem a mimo to všepolským návrhem národního
katastru staví se i proti katolickým bískupům
kteří jim na jaře pomohli rozbiti starou, s
Ukrajinci smluvenou osnovu volební opravy
Biskupům stal se mimo to malér, že strana kře-
sťansko-lidová, kterou oni sami za posledních
voleb vytvořili, přidala se k Všepolákům a tím
se postavila proti svým tvůrcům biskupům
„Czas“ nezná na ten čas jiného léku, než rychlé
svolání sněmu, aby odpomchl všeobecné nouz
v zemi a vyřídil volební opravu, třebas dle ná-
vrhu vládního, který beztoho se nemůže valně
různiti od smluveného loni návrhu. Bez voleb-
ni reformy v Haliči nebude klidu a bez rychlé-
ho obnovení sněmovních prací Halič by se octl
před finančním úpadkem,
Ukrajinec
Biskup
Všepolák
Halič
Vídeň
Dolní Rakousy
národní jítmokratý
23
article
Uherský vládní volební fond.
Ke zprávě, že také zmizelý srbský pa-
triarcha, Lukián Bogdanovič, byl nucen při-
spěti na volební fond vládní strany maďar-
skké 600.000 K, oznamuje »Az Esta, že ta-
kovou sumu r. 1910 na Bogdanoviči vláda
žádala, ale jemu se podařilo smlouváním
zachránili 200.000 a zaplatil jen 400.000 K.
které si vypůjčil na svou pojistku. Po vol-
bách patriarcha Bogdanovič upomínal něko-
likrát hr. Khuena-Hédervára, aby mu
peníze vrátil, ale marně. Teprve, když se
minlahsrským předsedou stal dr. Lu k á cs,
bylo ve prospěch Bogdanoviče připsáno ze
srbského církevního fondu 165.215 korun
mimo to dovoleno, aby mu z téhož fondu
bylo zapůjčeno 120.000 K, jež má dle mož-
nosti spláceti v menších částkách. Aby se
znemožnila kontrola církevního fondu, byla
pak zrušena srbská církevní samospráva,
Bogdanovič jmenován královským komisařem
a jemu k ruce dáni za kontrolory novosad-
ský biskup Ševič, advokát Avakumovič
vládní poslanec dr. Konjovič, vesměs lidé
na které uherská vláda může spoléhati.
Lukián Bogdanovič
Bogdanovič
doktor
Lu
Ševič
Avakumovič
Konjovič
Aza Est
24
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
b e
Ferdinand Koburský — Vatikán.
Tři dni tomu „Voss. Zeitung“ měl zprávu
ze Solije, že celý bulharský národ přestoupí k unii.
že pomník cara Alexandra II. Osvoboditele na
znamení úplné roztržky s Ruskem bude zahalen
černým florem, a Slovanskému spolku v Sofiji že
bude uloženo, aby ze svých stanov vypustil slova
„Slovan“ a „slovanský“
Zpráva se nám zdála přiliš dobrodružnou
proto jsme ji nezaznamenali. Ale dnes příchází opět
odjinud a to z takových míst a pramenů, že ji nelke
déle ignorovati. Přes to i nyní podáváme ji české-
mu obecenstvu s výhradou.
„Slavjánskija Izvěstija“, orgán Slovanského
spolku petrohradského, reprodukují z říjnové
knížky francouzského měsíčníku „La Revue“ člá-
nek „Svatá stolice a Balkán“, jehož autoremje
blíže neoznačený ruský diplomat a kniže. Anton
býval v přátelském poměru s nebožtíkem kardiná-
lem Ledochovským, hlavou římské propagandy.
Ferdinand
Voss
Anton
Vatikán
Rusko
Balkán
Zeitung
Slavjánskija Izvestija
Le revue
25
article
Navštíviv kardinála r. 1894 zastal u něho prin-
ceznu Klementinu Koburskou, matku krále Ferdi-
nanda, jež byla prostřednictvím mezi svým synem
Vatikánem. Kardinál Ledochovský se vyslovil př
té příležitosti, že Bulharsko níkterak není zeme
pravoslavná. Bulharská církev podle něho je bul-
harská, výlučná a nikoli všeobecná jako pravo-
slavná nebo katolická, a to ji činí schismatickou
Princezna Klementina už tehdy se zanášela my-
šlenkou o pokatoličení Bulharů. Když dozrálao-
tázka o přechodu bulharského následníka Borisa na
pravoslaví, princezna Klementina vypravila se
papeži a žalovala mu na svého syna i prosila, aby
mu to zapověděl. Papež ji upokojil, řka, že pře-
chod k bulharské schismě jest něco jiného, ne
by byl přechod k pravoslaví. Přes to matka prince
Borisa, kněžna Luisa, nechtěla být přítomna, kdya
jí syna, jak se tomu řikalo, převáděli k pravoslavi
Ujela do Mentony, kde však brzy obdržela od pa-
peže list, kterým ji těšil, že oběť, klerou přinesla
v konci konců dovede k velikému vítězství kato-
lické víry.
Klementina koburský
Ledochovský
Klementina
Bulhar
Boriso
Luisa
Vatikán
Bulharsko
Menton
král Ferdi
26
article
Od roku 1895 Rakousko počalo pohlížeti na
Ferdinanda Koburského jako na svého člověka, s
jehož pomocí zredukuje vliv Ruska na Balkáně n
nulu. Při pomoci Rakouska papež Lev XIII, da
Ferdisandu Koburskému k disposicí ohromné sumy
aby připravoval půdu unie Bulharů s Řimem. Vi-
deň a Vatikán téměř zaručily Koburgovi, že do-
sedne na starobylý trůn byzantských císařů v Ca-
říhradě, a bulharskému exarchovi, že se stane pa-
triarchem ve Svaté Sofiji. V tom obrovském
spiknoutí proti pravoslaví měli účastenství nejer
hierarchové řimské církve a nejvyšší duchovenstvo
v Sofiji, nýbrž i katolické duchovenstvo ve Vídn
a všechen jezovitský řád s kardinálem Steinhube
rem v čele.
Od té chvíle Fardinand Koburský stále udržo-
val spojení s římskou propagjandou, z jezovily a
vídeňskou vládou. Skrytě vypracovával se projek
veliké slovanské říše na balkánském poloostrově
Bulharskem v čele a s koburskon dynastií pod
protektorátem Rakousko-Uherska. Náčelníci jezo-
vitského řádu dojížděli do Sofije a tajně se do-
mlouvali s představiteli bulharské církve. Vydává
ny veliké sumy peněz na to, aby evropský tisl
vychvaloval genia Ferdinanda Koburského, tak aby
se v daném okamžiku zdálo zcela přirozeným vše
to, co bylo smluven?, uskutečniti.
Ferdinand koburský
XIII
Bulhar
Svatá Sofij
Sofij
Rakousko
Rusko
Balkán
Vatikán
Ca
Bulharsko
RakouskoUhersko
27
article
Za vhodný k tomu okamžik zvoleno jaro 1912
Tu král bulharský při spolupůsobení Vídně a s
schválením Vatikánu vstoupil ve spolek se Srb-
skem a Řeckem (ve spolku s Černou Horou by
od roku 1910). V den prohlášení války Turecku ve
všech katolických a uniatských kostelích na pravo-
slavném východě i v uniatské církvi v Římě bylo
konáno slavné modlení za zdar zbrani bulharskýeh
— jen bulharskýchi na pravoslavné Srby, Černo-
horce a Řeky nepamatovali.
Ostatní je známo.
Bude-li ruský diplomat s povolaného místa vy
vrácen, my to rádi vezmeme na vědomi a zazna
menáme.
Prozatím můžeme hořejší sensační zprávu zpa
ralysovati s jinou, vzatou z jednoho solijského listu
že se nyní jedná o to, aby bulharský exarchát by
z Cařihradu přenesen do Solije, načež bude obno
vena jednota bulharské církve s pravoslavnou.
Srb
Srba
Černo
Řek
Vídeň
Vatikán
Řecko
Turecko
Řím
Cařihrad
Solija
28
article
Protislovanská agitace v Bulharsku.
„Blgaria“, orgán dra. Daneva, píše v článk
pod záhlavím „Zločinné agitace“: Za války byly
mezi bulharským vojskem soustavně od známých
lži-vlastenců rozšiřovány lživé pověsti o jednotli-
vých bulharských politicích (roz. o Gešovu. Danevu
a soudr.). Podobná agitace se týkalu poměru někte-
rých velmocí k Rakousku. Tato ohavná kampa
přináší ovoce. Dnes se agituje za tím účelem, aby
se překřtily všechny slovanské spolky v Bulhar-
sku. Jen slepci mohou nevidět, jaká škoda se tin
způsobuje našim národním zájmům a jaká neoceni-
telná úsluha se prokazuje naším nepřátelům na
Balkáně. Nyní, když je tisk opět svoboden, bulhar-
ský národ může býti jist, že znenáhla bude obe-
známen s úlohou, jakou hráli různí „velicí státníci
naproti nám. Hledatí vinníky naší národní kata-
strofy mimo Bulharsko je chyba; ale zločin je, když
se to děje ze strannických a jiných nečistých po-
hnutek. Vinníci a zločinci jsou uvnitř, mezi námi.
v Bulharsku. My sami jsme tvůrci svéhe
žalostného osudu. Nevzbuzujte Bulharsku z
jeho hranicemi nové nenávistníky a nepřátele, mát
jich i bez toho dostl
Bulhar
Bulharsko
Rakousko
Balkán
29
article
Proč jsou Němci šovinisty a co sí o tom
myslí „Novoje Vremja“7
šovinismus německý roste den ze dne více
takže už i některým Němcům je toho moc. Pro
Gotíried Nippold napsal o německém šovinisn
celou knížku, ale příčin vzrůstu tohoto hnutí n
vyložil. „Novoje Vremja“, opírajíc se o knihu an-
glického publicisty Barkera, pokouší se o ten vý-
klad.
Základní příčinou prý je vědomí, že Němci
v cizím prostředí snadno se přizpůsobují, jak to
dokazuje v minulosti osud germánských Franků
Longobardů, Gotů, Varjagů. Podle Barkera Němei
mohou germanisovati jen násilně, ohněm a mečem
za německého řádu, mimořádnými administrativ-
námi opatřeními za Bismarka. Kde Němci ztrácejí
panující postavení, velmi rychle ustupují tomu ná-
rodu, na jehož území žijí.
Na doklad uvádí Němce v Čechách a v Uhrách.
Ohání se při tom sice statistikou, ale na jeho pří-
kladně opětně vidět, co se dá se statistickými čísly
nejen při zlé, i při dobré vůli dělat.
„Novoje Vremja“ takto podává Barkerovy
vývody o Němcích v Čechác „Prahá ještě ne-
dávno byla ryze germánským městem, s proslulou
německou universitou, která neznala jiného jazyk
kromě německého. Sotva Čechům dostalo se mož-
nosti bojovati stejnými zbraněmi, počet německy
mluvících obyvatelů v Praze začal klesati báječ-
nou rychlostí. Takovýchto obyvatelů v Praze bylo
r. 1890 16%, r. 1900 již jen 10%%. Pražská univer-
sita je založena na zásadách rovnoprávnosti: počet
českých a německých profesorů je stejný, ale če-
ských studentů je 3000, německých jen 1000, Při
tom německých každým rokem ubývá.“
Němec
Barker
Franek
Gota
Varjag
Barkerův
Prahat
Čecho
Čechy
Uhry
Praha
Novoj Vremja
Novoj Vremja
30
article
K zajímavým vývodům Barkerovi dává podnět
ostudně vysoký počet českých žáků na německých
školách pražských a nedostatek německých žáků
na českých školách. Soudí z toho, že Němci do-
brovolně se zříkají svého jazyka a přijímají slo-
vanský jazyk. Němců v Čechách je 37%% všeho
obyvatelstva, ale německých dětí jest jen 339%.
z toho dalo by se souditi, že desetina Němci
trvá na tom, aby jejich děti mluvily česky. Na
pražských školách německých dvě třetiny dětí prj
zná oba jazyky, kdežto na českých školách 999
dětí zná jen česky. Němci prý považují za potřeb-
né znáti česky, ale Češí jim vzájemností neod-
pláceji.
žel, že tak možno soudit vzdálenému pozoro-
vateli v Anglii nebo v Rusku, ale logika pražských
poměrů jest jiná. U nás stále ještě přiliš velký
počet rodičů považuje za nezbytné pro budou
blaho svých dětí, dáti je ohlupovat v německých
školách, kdežto Němci skoro bez výjimky drží se
zásady, že německé dítě patří do německé školy.
Barker
Němec
Čechy
Anglie
Rusko
31
article
Proto na českých školách není Němců a proto na
německých školách je tolik dětí „znalých“ obou
jazyků.
Ale jinak je pravda, že tam, kde Němec vše-
možně není podporován vládou, kde nepožívá
zvláštních privilegií, jako v Uhrách, jeho národ-
ni houževnatost není příliš veliká, že tedy ne-
změrná domýšlivost našich, všemožně protěžova-
ných sousedů přirozeného odůvodnění nemá
Za povšimnutí stojí ještě poslední věty úvod-
náku „Nového Vremene“: „Ovšem, dlouho ještě
bude třeba konat statistická badání, než se de-
finitivně potvrdí neschopnost Němců bojovat
druhými národy na základě rovnoprávném. Ale
potvrdí-li se tato sociálně-etnografická these,
Evropa nabude věcného důkazu a výkladu fakta,
dosud poznávaného jen nepřímo, že všechen mi-
litarismus vychází z Německa, protože Německo
bez militarismu se neudrží.
„Temps“ o rakouském zakročení proti
Srbům.
Němec
Srba
Uhry
Nový Vremen
Evropa
Německo
32
article
Přední pařížský list „Temps“, jenž má styky
se zahraničním úřadem, píše v úvodním článku
„Srbská vláda, osvědčujíc opětně svou prozí-
ravost a chladnokrevnost, oznámila právě, že dala
svému vojsku rozkaz, aby vyklidilo body, poklá-
dané za albánské, jež má nyní obsazeny. Tato
odpověď byla adresována nikoli Rakousku samot-
nému, které nemělo žádného vlastního nároku
aby ji přijalo, nýbrž vládám šesti velmocí. Tot
poučení na adresu vídeňského kabinetu je stejeě
diskretní, jako zasloužené.
Na Ballplatze musí trpětí stihomamem, aby se
byli mohli na okamžik domnívati, že Srbové se
postaví proti rozhodnutím velmocí, by podrželi
několik jiter albánské země. Srbsko, které se ne-
odvážilo války pro celou Albanii, nebylo by se jí
odvážilo pro tucet albanských vesnic. Štačilo tedy,
aby se dosáhlo zadostiučinění, připomenouti mu
zdvořile, rozhodnutí velmocí.
Rakousko-Uhersko volilo raději ignorovati
velmoci a bryskovati Srbsko. To je jeho věcí
Soudí nepochybně, že Slované, kteří jsou jeh
poddanými, mu budou povděčni, že takto týrá ben
důvodu a bez záminky nezávislé Slovany. Je to
způsob uvažování, který je jen jemu vlastní. Mysl
snad také, že zvýší svůj prestiž, vyráží-li otevře-
né dvéře: také čin, to se lýká jen jeho.
Srba
Slovan
Rakousko
Srbsko
Albánie
Uhersko
33
article
Srbsko si pokládalo za čest, dáti na jevo
tolik klidu, jak ho Rakousko projevilo málo. Jeho
odpověď je vzorem rozvahy a zabarvuje se ve svém
závěru oprávněnou ironií. Bájka o vlku a jehněti.
přizpůsobená pro jehně, které se již vlka mnoho
nebojí, takový je scenář, který se právě rozvinul
před našíma očima. Srbsko, ohrožované Rakouskem
proto, že bylo napadeno Albanci, které ozbrojuje
Rakousko, může zůstaviti evropskému mínění, aby
určilo zodpovědnost.
Z tohoto lšchého zakročení nezbude tedy nie
než nepříjemný dojem — dojem, že Rakousko-
Uhersko stále bez důvodu udržuje na Balkáně stav
napěti, kterým trpí všichní a ono první. Je to ner-
vosita nebo routina? Stojíme před náhlými vzněty
nebo před zastaralým podivínstvím? Ať je tomu
jakkoli, slabá naděje na uklidnění Albanie, která
trvala, se rozplývá při zjištění, jak se ve Vídni
hodlá těžiti z alhanského jitření
Má-li Albanle býti válečným nástrojem protl-
srbským a protiřeckým, stálou příležitostí k
hrozbě a zastrašování, jest se obávati nových kon-
fliktů. Kahinety v Bělehradě a v Athénách maji
přece právo na klid v nových hranicích, ktere
zaplatily svou krví
Závěr jest, že, jak jsme často řekli, balkánsk
rovnováha nalezne napříště záruky jen na Balkáně
samém. Je na třech státech, které založily tute
rovnováhu mírem bukureštským, aby ji udržely
svou shodou. Nikdy tato pravda nebyla zřejmějši.
a jsme přesvědčeni, že ti, jichž se týká, lépe po-
chopí polřebu toho ve světle posledního poplachu.-
Proč nepustili Braudesa do Ruska.
Srbsko
Rakousko
RakouskoUhersko
Balkán
Albánie
Vídeň
Bělehrad
Atény
Rusko
34
article
Podle slov dánského vyslance Scavenius
v Petrohradě příčinou, proč nedovolila ruská
vláda Brandesovi cestu do Ruska, nebyl jeho
židovský původ, nýbrž jeho politická »neblagona-
dežnost«. Rozhodující úlohu sehrály častější pro-
jevy Brandesovy proti ruské vládě a jeho styky
s ruskými revolucionáři. V posledních měsících
dovolila ruská vláda dvěma dánským židům, pro-
fesoru kodaňské university Salomunsenovi a ředi-
teli kodaňského umělecko-průmyslového muse
Hanoverovi návštěvu Ruska. Ale případ Brandesův
zdál se ruskému ministerstvu vnitra nevhodným,
profože snadno mohl dáti podnět k oposičním
výstupům, které by nadělaly mnoho hluku; proto
ministerstvo vnitra doporačilo zahraničnímu úřadu,
aby Brandesovi nedalo práva k návštěvě Ruska.
Rozladění mezí Anglií a Spojenými státy
pro Mexiko.
Mezi Washingtonem a Londýnem bylo v po-
sledních dnech vyměněno mnoho depeší o situacl
v Mexiku. Americká vláda je zřejmě rozladěn
Brandes
Brandesův
Petrohrad
Rusko
Anglie
spojený stát
Mexiko
Washington
Londýn
univerzita Salomunsen