ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 54e53f30-8f3d-11dd-acb6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 102, org 19, place 85, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
24. října 1913. číslo 292
4 article
dráhy, dále proti jednotlivým cestovním kan- celářím a konečně proti jednotlivým, zejména uve- deným agentům. Min, vojenství zjistilo zachova- lost Grünhuta z doby, kdy vykonával vojenskou povinnost a žádalo pak, aby policie sdělila nynější jeho zachovalost Posl. Maštálka nadhodil otázku, zdali z atče- ni, která byla provedena v poslední době, byla následkem udání Grünhutových, aneb došlo-li k ním následkem vyšetřování kompetentních resortů, v první řadě min. vnitr a? Ministr vnitra syob. p. Heinold prohlásil, že před skončením soudního a policejního vyšetřo- vání nemůže podati žádné zevrubne zprávy. Může však sděliti, že dříve než Grün- hut učinil svá udání, zaslán byl různým zemským úřadům výnos s příkazem, aby vystoupily se vši rozhodností proti stávajícím zlořádům. Za vyše- třování zatčeny byly různé osoby, z valné části následkem rozhodnutí soudu. Pokud talo zatčent souvisí přímo s Grünhutovými udáními, nemůže přirozeně říci. Posl. Friedmann tázal se, co min. obchodu učinilo, zvěděvší o obsahu Grünhutova udání, po- kud týká se udělení koncese společnosti kanad- ské dráhy. Ministr obchodu šl. Schuster prohlásil, že Grünhutova oznámení o udělení koncese společ- nosti kanadské dráhy nejsou ničim jiným než více nebo méně prudkou kritikou celé akce a to kri- tikou muže, který k ní nebyl nikterak povolán. Další obsah udání je policejní povahy a nespadá do kompetence mín. obchodu. Jinak min. obchodu vědělo, že kompetentní min, vnitra bylo vyroz- uměno min. vojenství. G.-m. Czap prohlásil na příslušný dotaz posl. Friedmanna, že Grünhutova oznámení obsahovala kritiku udělení koncese společnosti kanadské drá- hy, dále útoky na cestovní kanceláře a agenty. kteří jako výkonní orgánové zmíněné společnosti dopustili se poklesků, zejména pak útoky na agenty kanadské dráhy.
Grünhut Posl Maštálek Grünhutův Heinold Friedmann Schuster Czap Grüna
5 article
Posl. dr. Ellenbogen poukazoval na to, že Grünhul tvrdil v dopise, uveřejněném v „Arbeiter- Zeitung“, že v udáních, která zaslal ministerstvu vojenství, kompromitoval osoby ve vy- sokěm postavení. Toto tvrzení nebylo do- sud dementováno. Pro veřejnost bylo by příslušné prohlášení velice důležito, pročež řečník prosí o patřičné vysvětlení. Dále se táže, zdali Grünhutova oznámení byla namířena jen proti společnosti kanadské dráhy anebo také proti jiným paroplaveb- ním společnostem. Přeje si dále vysvětlení o tom, kteří skuteční činitelé způsobili, že zasta- vena byla činnost kanadské dráhy a o tom, zdali a které vysoké osobnosti byly kompromitovány Grünhutovými oznámeními. Posl. dr. Kolíscher tázal se, podal-li Grünhut vládě zprávu také o řádění agentů poclu a Austro- Americany anebo zda jeho oznámení byla namí- řena jen proti kanadské dráze. Tázal se, zda mi- nistr vnitra jest si jist, že společnost kanadské dráhy nemůže pro opatření administrativních úřa- dů s úspěchem činiti si nároky na náhradu škody? Gm. Czapp prohlásil, že Grünhutova udán byla namířena takřka výhradně proti společnost kanadské dráhy. Posl. Maštálka považuje za důležito věděti. zda při prohlídkách, které byly provedeny v míst- nostech různých společností, byly zabaveny dokumenty, z nichž vysvítá, které osob- nosti měly zájem na paroplavebních společnostech. Musilo by se věděti, je -l zahájená akce namířena jen proti ji- stým společnoste m. Ministr sv. p. Heinold prohlásil, odvolávaje se na své předvčerejší vývody, opětně, že vlády jest úplně daleko, ututlávati něco, avšak v nynějším stadiu vyšetřování nelze nic konkrétního sděliti o jeho skutečném obsahu.
Posl doktor Ellenbogen Grünhul Grünhutův Kolíscher Heinold Americana ArbeiterZeitung
6 article
Pokud jde o dotaz, podaný posl. drem. Ellen- bogenem, intervenovalo min. vnitra při zastavení činnosti společnosti Canadian Pacilie jako přisluš- ný úřad. Zastavilo zatím, když zdejši zástupce spo- lečnosti byl zatčen, na základě oprávnění, příslu- šících vládě, činnost společnosti Canadinn Pacifi a bylo ji toliko dovoleno, provésti běžné trans- porty. Min. vnitra soudilo, že následkem růz- ných momentů podezření je povinne zastaviti činnost této společnosti; o závazku, nahraditi společnosti škody nemůže, dle názoru ministrova, být řečí. Předseda dr. Steínwender tázal se, zda za ne- dávného vyšetřování byla zkoumána též činnost agentur jiných společností a zda při tomto vyšetřování vyšla na jevo fakta, jež by po- skytovala podnět k zakročení úřadů? Posl. Friedmann žádal vysvětlení, bylo-li již vyhověno přání subkomitétu, aby byl vyslechnut Grünhuť policin? Ministr sv. p. Heinold sdělil, že u různých cestovních společností a cestovních kanceláři ngentur společností bylo provedeno vyšetřování. Několik kanceláří bylo zavřeno a spisy tam zabavené byly prohlédnuty a částečné odevzdány soudům. Nejde při tom samozřejmě o jednostranný postup proti Canadian Pacific, nýbrž o odstranění zlořádů u všech pod- niků. Na dotazy posl. Friedmanna odpověděl mi- nistr, že se obrátil v dohodě s předsedou poslane- cké sněmovny na policejního presidenta, který co nejdříve pozve Grünhuta, aby podal vysvětlení. Naproti poznámce posl. Friedmanna prohlašuje, že v jednom z posledních udání Grünhutových byla dotčena otázka řádů a že udání bylo odevzdáno ministerskému předsedoví. Ministr šl. Schuster odpověděl na dotaz dra.
Ellen doktor Steínwender Posl Friedmann Heinold Grünhut Grünhutův Schuster Canadian Pacilie SF Pacifi
7 article
Ellenbogena po kompromitování funkcionářů min. obchodu. Různé zprávy a udání Grünhutova byly ostrou kritikou funkcionářů min, obchodu, kritikou. v níž přípravy k udělování koncesí a rozšiřovánt koncesí kanadsko-pacifické společnosti, jakož vů- bec veškerá činnost jejich funkcionářů byla ozna- čena jako velmi nešikovná, velmi špatná. Subjek- tivný názor Grünhutův nemůže však po úsudku ministrově kompromitovati funkcionáře takových kvalit, jako jest odb. přednosta Riedl a min. rada dr. Kautzsky. Kdyby byl Grünhut uvedl positivná data, byla by příčina zakročiti. Tak byl to však nanejvýš, jak se vyjadřuje jisté staré nařízení: „ne- příslušný způsob psaní“ v přípisu k jistému úřadu. jímž nemohou býti jmenovaní funkcionáři považo- váni za kompromitované. Kdyby bylo příčiny k ta- kové domněnce, nebyl by ministr váhal učiniti ná- ležité kroky. Posl. Friedmann prohlásil, že nespatřoval v pří- pisech Grünhutových kompromitování vysokých funkcionářů ministerstva obchodu, nýbrž kompromi- tování Grünhuta samotného. Je však nápadno, že přes kvality Grünhutovy jeho udání byla odevzdá- na různým ústřednám. Ždá se, že je též úzká sou- vislost mezi kritikou Grünhutovou udělení koncese společností Canadian Pacific a zatčeními, provede- nými přesně před sestoupením se poslanecké sně- movny, jež se až do této doby výhradně vztahovala na agenty společnosti Canadian Pacific. Řečník vzpomněl na zprávu, uveřejněnou před několika dny ve vídeňském večerniku, že z materiálu, za- baveného u Canadian Pacific, je zřejmo, že dva vy- soce poslavení úřadníci ministerstva obchodu jsou kompromitováni. Byl vzat zřetel na zabavený te- legram, jejž mohla přece míti jen vídeňská policie.
Ellenbogen Grünhutův Riedl doktor Kautzsky Grünhut Posl Friedmann Canadian Pacifik Canadian Pacifik
8 article
Jestliže z tohoto telegramu byly činěny tytéž diffa- mující závěry, jež Grünhut učinil již dříve ve formě tvrzení, musí existovati zajisté jisté nitky mezi jed- náním Grünhutovým a zabavenými spisy a odha- lenimi na druhé straně. Posl. dr. Ellenbogen pravil, že není si vývody ministra obchodu spokojen a nepovažuje tak hla- hovolné a shovivavé stanovisko min, obchodu vůči Grünhutovi za bezzávadné. Žádá ministra země- brany o vysvěllení stran počtu scházejících osob povinných vojenskou službou a odvodem. Ministr šl. Georci sdělil, že nejvíce osob, po- vinných vojenskou službou, schází z Dalmacie. Vy- stěhovalci tamní navracejí se většinou zpět, jest- liže něco vydělali. Po Dalmacií schází nejvíce po- vinníků z Haliče. Pak následují Bukovina, Koru- Nej- tany, Kraňsko, žkyrsko, Přimoří a Morava.
Grünhut Grünhutův Posl doktor Ellenbogen Dalmacie Halič Bukovina Kraňsko Morava
9 article
méně osob, povinných odvodem, scházi ve Slezsku Čechách. Tyrolsku a Vorarlberku, pak v Dolních Horních Rakousích a Solnohradsku Gm. Czapp podal zevrubná vysvětlení o počtu v cizině žíjících osob, které jsou povinny službou odvodem. Předseda dr. Steinwender děkuje ministrov zeměbrany a zástupci ministerstva vojenství za vy- světlení, podaná ve výboru Odb. přednosta Rledl podává pak se zřetelen na dotaz posl. Friedmanna vysvětlení o činnosti korespondence „Atlas“. Nechce v této záležito- sti dnes uvésti žádná jména, vyhražuje si však, uči- niti ještě sdělení o úloze, jakou hrála tato kores- pondence v potírání oficiální plavební politiky vládní ve prospěch zahraničních interesentů.
doktor Steinwender Atlas Slezsko Čechy Tyrolsko Dolní Horní Rakousy Solnohradsko G Odb
10 article
Po přání posl. dra. Ellenbogena předčítal po- tom odb. přednosta Riedl tento přípis, zaslaný hambursko-americkou plavební společností min. obchodu: „Velectěný pane odborový přednosto Dovoluji si Vám sděliti došlou právě odpověď ge- nerálního inspektora Ballina. On soudí, že německá vláda nebo německé paroplavební společnosti ne- mohou převzili závazek o nedopravování vojenskou službou povinných rakouských a uherskýchh stát- ních příslušníků, pokud též anglická, belgická, ho- landská a francouzská vláda, po případě paropla- vební společnosti těchto zemí nepřevezmou stejný závazek. Jinak by došlo k tomu, že by německé společností odmitaly vystěhovalce rakouské státní příslušnosti, poněvadž by neměly výkazy. přiměře- né předpisům, kdežto o několik kroků dál od kan- celáří německých tratí jsou kanceláře ostatních za- braničních trafí, jež — jak známo — dopravují kaž- dého, kdo může zaplatiti obvyklou dopravní cenu Smím zajisté souditi, že Vy. vážený pane odborový přednosto. Jste uvažoval též o této eventualitě hledím Vaším případným dalším zprávám s potěše- ním vstříe. Ve Vídni, dne 20. července 1913. Weichs.“
Ellenbogen Riedl Ballina Vídeň
11 article
Řečnik podotýká k tomu, že německé spo- lečnosti dovedou zdržeti proud východoevrop- ských vystěhovalců od společností, které jim ne- jsou příjemny nebo nejsou v poolu. Těchže pro- středků mohou společnosti použíti, aby zabránily provozu vystěhovalců, povinných vojenskou služ- bou, jestliže se samy zaváží, že je nebudou do- pravovati. Podaří-li se vládě uzavříti smlouvu příslušnými společnostmi, může donutiti všechny společnosti, aby se podrobily regulativu. Pouze brzké uskutečnění vystěhovaleckého zákona u- možní další pokračování v této záležitosti. Námitky, které byly proneseny proti mož- nosti provedení dohody se společnostmi, nemůže řečník považovati za dostatečné a vláda nemá příčiny upustiti od zamýšleného plánu. Dotaz posl. dra. Ellenbogena, zdali při uza- vření smlouvy s kanadsko-pacifickou společností byly stejné námitky pronášeny jako při hambur- sko-americké linii, zodpověděl vládní zástupce zá- porně a praví, že společnost kanadské dráhy beze všeho příjala závazek, že dá kontrolovati své lodi Antverpách. Regulativ se společností kanadské dráhy nabyl platnosti teprve 1. června. Násled- kem známých událostí v poslední době bylo ne- možno zaříditi účinné kontroly v Antverpách na základě onoho regulativu.
Ellenbogen Antverpy
12 article
Řečník podal pak na základě četného mate- riálu obraz o vystěhovalectví z Haliče. Předložil četné originální dopisy různých paroplavebních společností, kterými jsou vystěhovalci lákáni. Vy- stěhovalcům slibuje se provise, získají-li ještě jino vystěhovalce. Mnohem škodlivější než činnost společností, je činnost velkých agentů v severních přístavech, tak zv. přístavních expedientů nebo přístavních agentů. Předkládá výboru četné ori- ginální dopisy takových agentů, mezi jiným dopis. psaný polským jazykem, k němuž připojeno je poučení, jaké opatrnosti musí vystěhovalec, po- vinný vojenskou službou, dbáti, aby bez překážel se dostal přes rakouské hranice do Antverp. Pokud jde o činnost agentů společnosti Austro-Americana, dovozoval řečník, že tato spo- lečnost až do r. 1911 stála na stanovisku, že je na základě svých stanov oprávněna zapisovati vystěhovalce nejen pro své vlastní lodi, nýbrži pro lodi jiných společnosti. Od toho musíla však následkem rozhodnutí min. obchodu z roku 1911 upustiti. Ovšem nelze se vystříhati, aby jednotliví agenti společnosti Austro-Americana neoprávněně neprováděli zápisy pro jiné společnosti.
Halič Antverpy austroAmericana
13 article
V této příčině prohlásila společnost „Austro Americana“ protokolárně, že celý haličský vystě- hovalecký obchod tihne velmi značně do severních přístavů a že jejím agentům bude obtížno obmezit se na zápisy pro Tersl. Podmínkou odstranění těch- to poměrů je zákonná nebo smluvní úprava celého vystěhovalectví, smluvní úprava dle vzoru smluv se společností „Canadian Pacific“. Smlouva s „Ca- nadian Pacific uzavřená měla býti paradigmatem pro smlouvy, jež mají býti uzavřeny s ostatními společnostmi, poněvadž kontrola se dá účinně pro- váděti jen, bude-li v severních přistavech zevše- obecněna. Na dotaz posl. dra. Ellenbogena po výši pe- něžitých obnosů, zasílaných vystěhovalci každo- ročně do Evropy, sdělil řečník, že odhady o tom se velice různí, že však lze počítati s částkou roč- ně 250 mil. korun pro Rakousko. Zajímavou je skutečnost, že Raiffeisenky v Haliči jsou největším podporovatelkami vystěhovalectví, poněvadž zá- ložny v územích s velikým vystěhovalectvím ná- ležejí k ústavům kapitálově nejsilnějším, kdežto záložny v krajinách se skrovnějším vystěhovale- ctvím stále trpí nedostatkem kapitálu. Poměry v Haliči ukazují všeobecně, že hlavn příčinou vystěhovalectví jest hospodářská situace Nesmí se též podceňovati význam vystěhovalectv pro Halič. Musí býtí hlavní snahou rakouské ho- spodářské politiky zjednati pro haličské obyvatel- stvo práci v tuzemsku a pečovati o to, aby zpá teční výstěhovalci zůstali v zemi a aby tam mohl získati pozemky a půdu. Příští schůze bude v úterý 28. t. m. odpoledne
Ellenbogen Americana Evropa Rakousko Halič Canadian Pacifik Ca
14 title
Politický přehled.
15 article Země české.
Země české. Liberecká urgence k Nationalverbandu. Dr. Turnwald jest naprosto přesvědčen. že nová, hr. Stürgkhem zahájená jednánío českosněmeckou dohodu, jsou naprosto bez- účelna, dokazuje to ve svém článku včerejší „Reích. Zeitung“ na několika sloupcích. A to prý nikoli jenoc pro případ s knížetem Thu- nem, nýbrž pro to, že ze ve schůzi býv. zem poslanců německých dne 4. t. m. v Praze ko- nané utvořilo jako „Communis opini omnium mínění, že také nová jednání smír ukáží se bezvýslednými a bezvýslednými zůstati musí, poněvadž prý přes všechny vy- rovnací snahy živnostenských a průmyslo- vých kruhů Češi neprojevují ani nejmenš ochoty oproti německým požadavkům. Jako dříve, takž prý i nyní staví se Češi s největším odporem proti německým požadavkům, aby pro německé kraje Čech pro „Deutschböhmen byla zjednána samostatná od českých vlivů ne- odvislá správa, třeba prý i v rámci společnáho zemského sněmu. Ale i kdyby toho nebylo — dr. Turnwald postrádá naprosto zákonitých zástupců českého a německého lidu k uzavření vyrovnání oprávněných, ježto v době nynější není žádného zemského sněmu a tudíž ani zem- ských poslanců. Osobnostem, jež mají býti po- volány jako vyjednavatelé k vyrovnacím jed- náním, nedostává se k tomu jakéhokoli man- dátu, aby vcházely v závazná usnesení ve vyrovnacích otázkách, závazná pro přiští zem- ský sněea Jalsým způsobem má prý býti za
doktor Turnwald Stürgkh Čech Praha Čechy Zeitung
16 article
nána záruka dodatečného uznáni sněmu?A jak vychází dr. Turnwald z těchto rozpaků povážlivostí? Cituje prostě chomutovské usne- sení, podle něhož německý lid v Čechách oče- kává od německého Nationalverbandu ener- gické a jednomyslné osvědčení německého sou- ručenství v tom smyslu, aby vystoupil z nynějšt vládní většiny a postavil se do nejostřejší opo- sice proti vládě a v ní vytrval pokud nutno. a dále očekává od německých poslanců z Čech. že pro všechny případy vstoupí v nejostřejšt oposící buď s Nationalverbandem anebo bez něho. Turnwald cituje dále i odpověď National- verbandu ze dne 29. srpna, v níž se klade důraz na souručenství všech Němců v Rakou- sku a na vládě žádá, aby se zasadila o přimě- řený pořádek v poměrech v Čechách ve smyslu německých požadavků. A ocitovav toto, při- pomíná dr. Turnwald, že prý nyní sestoupením se říš. rady nadešla doba, aby chomutovská a vídeňská usnesení přešla ve skutek, aby vláda byla donucena, aby Němcům v Čechách dopomohla k jich právům.
doktor Turnwald Němec Čechy
17 article
Žádá tedy dr. Turnwald, aby buď celý Verband, anebo aspoň jeho sdružení z Čech vstoupilo ihned do nejkrajnější oposice. Na- budou tím snad zástupcové obou národnost onoho „legálního mandátu“, jehož u nich dr Turnwald postrádá, vypíše vláda volbya svolá sněm a zjedná jim takto postrádaného mandátu způsobem, jakým ho jedině mohou nabýti? Dopustí Němci jeho práci potud, aby znova byly zvoleny náležité sněmovní komise vyrovnací? Pohříchu neodpovídá dr. Turnwald ani n jedinou z těchto otázek — buď jej koncep opustil, či se zmátl, anneb nemá odvahy vyslovit jei do konsekvencí a tal se spokojuje malomyslným steskem, jaký prý asi dojem musí vyvolati na německý lid zpráva že německý Nationalverband v nynějším po- vážlivém postavení Němců pokládá za svůj nej- naléhavější úkol provésti malý finaněn plánl Musí prý se vyčkati, kterak uvede Na- tionalverband vzpomenutá usnesení v souhlas svým jednáním a jak to učiní německému lidu ztravitelným.
doktor Turnwald Verband Němec Čechy
18 article
Z Moravy. Dne 22. října 1913.
Morava
19 article
[Obranné menšinové organisace Národní rada. — Případ přikazský. V posledním zasedání ústředního výboru Ná- rodní rady české, odbor moravský, přivedl k řeči cís. rada J. Máša ony nájezdy, které se dnes v různých politických časopisech i schůzích podnika i proti menšinovým obranným institucím, zejména národním jednotám, a žádal, aby Národní rada té příčině zakročila. Popud ten byl schválen jednomyslně zástupci všech jednání přitomných stran politických a bylo presidium Národní rady splnomocněno, aby potřebné porady o této záleži- tosti co nejdřive svolalo a pokusilo se o to, aby menšinové organisace vyloučeny byly z tahanice štvanic politických. Čekáme, že Národní rada úkol který převzala, se vší seriosností provede a že se příčiní, aby netrpěly české menšiny moravské z osobní a politickou rozháranost moravskou.
J Máša národní rada Národný rada
20 article
Družstevní rolnická pekárna v Příkazích Olcmouce stala se najednou předmětem nechulné- ho boje. Pekaři vydali heslo proti ní — a neopa- trný jejich mluvčí vyhlásil také najednou boykoí rolnické drožďárně * Litovli, českému jedinému podniku tohoto druhu na Moravě. Je těžko na lézti souvislost mezi drožďárnou v Litovli — místním podnikem přikazským, avšak my v zápalu boje už nikdy nepřihlížíme k věcem důležitým pro tu kterou otázku. Boj pekařů proti rolnické pe- kárně družstevní, v níž vidí konkurenci svoji, nesmí se přeněsti na boj proti podniku — drožďárně — který nekonkuruje žádnému českému podniku na Moravě, nýbrž pouze německým a češti pe- kaři na Olomoucku mají přece snad povinnost, pod- porovati při odebírání kvasnic jediný český pod- nik. Bohužel tyto přestřelky jsou dnes dennim zjevem. Máme něco proti jedné osobě, která je náhodou v čele nějaké důležité organisace, vy- táhneme v novinách proti té organisaci Osoba a věc se zaměňuje, a nic nevadí takovému anonymnímu níčemovi v novinách, že tím poškodi nesmírně věc důležitou, věc národní. Jen když ulevil. Stane-li se po této stránce náprava někdy skoro pochybujeme. Příkazský příklad zasáhl také do přátelství politického stran blokových, nebot živnostníci ostře tu jdou proti agrárníkům
Pekař Příkazy Litovel Morava Olomoucko
21 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
22 article Zmatek v Haličí.
Zmatek v Haličí. Položení Kola polského ve Vídni není zá- vidění hodno. Zmatek v polských stranách ha- ličských, jež se nemohou dohodnouti ani mezi sebou, ani s Malorusy, přenesl se nyní také do vídeňského Kola polského, v němž není jed- notného názoru na malý finanční plán, ohro- žený ukrajinskou obstrukcí a přece stejně po- třebný na uzdravení zemských financí halič- ských, jako všem ostatním korunním zemín kromě Dolních Rakous, které se již počínají du- siti v přebytku finančního sádla. Krakovský „Czas“ trpce touží na smutnou situaci Haliče. Společnost polská je prý roze- štvána, jako nikdy před tím. Zmatek rozmno- žen ještě tím, že bývalí spojenci, národní de- mokraté a podolští centrovci vypracovali nové návrhy volební opravy, jež se potírají navzá- jem a mimo to všepolským návrhem národního katastru staví se i proti katolickým bískupům kteří jim na jaře pomohli rozbiti starou, s Ukrajinci smluvenou osnovu volební opravy Biskupům stal se mimo to malér, že strana kře- sťansko-lidová, kterou oni sami za posledních voleb vytvořili, přidala se k Všepolákům a tím se postavila proti svým tvůrcům biskupům „Czas“ nezná na ten čas jiného léku, než rychlé svolání sněmu, aby odpomchl všeobecné nouz v zemi a vyřídil volební opravu, třebas dle ná- vrhu vládního, který beztoho se nemůže valně různiti od smluveného loni návrhu. Bez voleb- ni reformy v Haliči nebude klidu a bez rychlé- ho obnovení sněmovních prací Halič by se octl před finančním úpadkem,
Ukrajinec Biskup Všepolák Halič Vídeň Dolní Rakousy národní jítmokratý
23 article
Uherský vládní volební fond. Ke zprávě, že také zmizelý srbský pa- triarcha, Lukián Bogdanovič, byl nucen při- spěti na volební fond vládní strany maďar- skké 600.000 K, oznamuje »Az Esta, že ta- kovou sumu r. 1910 na Bogdanoviči vláda žádala, ale jemu se podařilo smlouváním zachránili 200.000 a zaplatil jen 400.000 K. které si vypůjčil na svou pojistku. Po vol- bách patriarcha Bogdanovič upomínal něko- likrát hr. Khuena-Hédervára, aby mu peníze vrátil, ale marně. Teprve, když se minlahsrským předsedou stal dr. Lu k á cs, bylo ve prospěch Bogdanoviče připsáno ze srbského církevního fondu 165.215 korun mimo to dovoleno, aby mu z téhož fondu bylo zapůjčeno 120.000 K, jež má dle mož- nosti spláceti v menších částkách. Aby se znemožnila kontrola církevního fondu, byla pak zrušena srbská církevní samospráva, Bogdanovič jmenován královským komisařem a jemu k ruce dáni za kontrolory novosad- ský biskup Ševič, advokát Avakumovič vládní poslanec dr. Konjovič, vesměs lidé na které uherská vláda může spoléhati.
Lukián Bogdanovič Bogdanovič doktor Lu Ševič Avakumovič Konjovič Aza Est
24 article Za hranicemi.
Za hranicemi. b e Ferdinand Koburský — Vatikán. Tři dni tomu „Voss. Zeitung“ měl zprávu ze Solije, že celý bulharský národ přestoupí k unii. že pomník cara Alexandra II. Osvoboditele na znamení úplné roztržky s Ruskem bude zahalen černým florem, a Slovanskému spolku v Sofiji že bude uloženo, aby ze svých stanov vypustil slova „Slovan“ a „slovanský“ Zpráva se nám zdála přiliš dobrodružnou proto jsme ji nezaznamenali. Ale dnes příchází opět odjinud a to z takových míst a pramenů, že ji nelke déle ignorovati. Přes to i nyní podáváme ji české- mu obecenstvu s výhradou. „Slavjánskija Izvěstija“, orgán Slovanského spolku petrohradského, reprodukují z říjnové knížky francouzského měsíčníku „La Revue“ člá- nek „Svatá stolice a Balkán“, jehož autoremje blíže neoznačený ruský diplomat a kniže. Anton býval v přátelském poměru s nebožtíkem kardiná- lem Ledochovským, hlavou římské propagandy.
Ferdinand Voss Anton Vatikán Rusko Balkán Zeitung Slavjánskija Izvestija Le revue
25 article
Navštíviv kardinála r. 1894 zastal u něho prin- ceznu Klementinu Koburskou, matku krále Ferdi- nanda, jež byla prostřednictvím mezi svým synem Vatikánem. Kardinál Ledochovský se vyslovil př té příležitosti, že Bulharsko níkterak není zeme pravoslavná. Bulharská církev podle něho je bul- harská, výlučná a nikoli všeobecná jako pravo- slavná nebo katolická, a to ji činí schismatickou Princezna Klementina už tehdy se zanášela my- šlenkou o pokatoličení Bulharů. Když dozrálao- tázka o přechodu bulharského následníka Borisa na pravoslaví, princezna Klementina vypravila se papeži a žalovala mu na svého syna i prosila, aby mu to zapověděl. Papež ji upokojil, řka, že pře- chod k bulharské schismě jest něco jiného, ne by byl přechod k pravoslaví. Přes to matka prince Borisa, kněžna Luisa, nechtěla být přítomna, kdya jí syna, jak se tomu řikalo, převáděli k pravoslavi Ujela do Mentony, kde však brzy obdržela od pa- peže list, kterým ji těšil, že oběť, klerou přinesla v konci konců dovede k velikému vítězství kato- lické víry.
Klementina koburský Ledochovský Klementina Bulhar Boriso Luisa Vatikán Bulharsko Menton král Ferdi
26 article
Od roku 1895 Rakousko počalo pohlížeti na Ferdinanda Koburského jako na svého člověka, s jehož pomocí zredukuje vliv Ruska na Balkáně n nulu. Při pomoci Rakouska papež Lev XIII, da Ferdisandu Koburskému k disposicí ohromné sumy aby připravoval půdu unie Bulharů s Řimem. Vi- deň a Vatikán téměř zaručily Koburgovi, že do- sedne na starobylý trůn byzantských císařů v Ca- říhradě, a bulharskému exarchovi, že se stane pa- triarchem ve Svaté Sofiji. V tom obrovském spiknoutí proti pravoslaví měli účastenství nejer hierarchové řimské církve a nejvyšší duchovenstvo v Sofiji, nýbrž i katolické duchovenstvo ve Vídn a všechen jezovitský řád s kardinálem Steinhube rem v čele. Od té chvíle Fardinand Koburský stále udržo- val spojení s římskou propagjandou, z jezovily a vídeňskou vládou. Skrytě vypracovával se projek veliké slovanské říše na balkánském poloostrově Bulharskem v čele a s koburskon dynastií pod protektorátem Rakousko-Uherska. Náčelníci jezo- vitského řádu dojížděli do Sofije a tajně se do- mlouvali s představiteli bulharské církve. Vydává ny veliké sumy peněz na to, aby evropský tisl vychvaloval genia Ferdinanda Koburského, tak aby se v daném okamžiku zdálo zcela přirozeným vše to, co bylo smluven?, uskutečniti.
Ferdinand koburský XIII Bulhar Svatá Sofij Sofij Rakousko Rusko Balkán Vatikán Ca Bulharsko RakouskoUhersko
27 article
Za vhodný k tomu okamžik zvoleno jaro 1912 Tu král bulharský při spolupůsobení Vídně a s schválením Vatikánu vstoupil ve spolek se Srb- skem a Řeckem (ve spolku s Černou Horou by od roku 1910). V den prohlášení války Turecku ve všech katolických a uniatských kostelích na pravo- slavném východě i v uniatské církvi v Římě bylo konáno slavné modlení za zdar zbrani bulharskýeh — jen bulharskýchi na pravoslavné Srby, Černo- horce a Řeky nepamatovali. Ostatní je známo. Bude-li ruský diplomat s povolaného místa vy vrácen, my to rádi vezmeme na vědomi a zazna menáme. Prozatím můžeme hořejší sensační zprávu zpa ralysovati s jinou, vzatou z jednoho solijského listu že se nyní jedná o to, aby bulharský exarchát by z Cařihradu přenesen do Solije, načež bude obno vena jednota bulharské církve s pravoslavnou.
Srb Srba Černo Řek Vídeň Vatikán Řecko Turecko Řím Cařihrad Solija
28 article
Protislovanská agitace v Bulharsku. „Blgaria“, orgán dra. Daneva, píše v článk pod záhlavím „Zločinné agitace“: Za války byly mezi bulharským vojskem soustavně od známých lži-vlastenců rozšiřovány lživé pověsti o jednotli- vých bulharských politicích (roz. o Gešovu. Danevu a soudr.). Podobná agitace se týkalu poměru někte- rých velmocí k Rakousku. Tato ohavná kampa přináší ovoce. Dnes se agituje za tím účelem, aby se překřtily všechny slovanské spolky v Bulhar- sku. Jen slepci mohou nevidět, jaká škoda se tin způsobuje našim národním zájmům a jaká neoceni- telná úsluha se prokazuje naším nepřátelům na Balkáně. Nyní, když je tisk opět svoboden, bulhar- ský národ může býti jist, že znenáhla bude obe- známen s úlohou, jakou hráli různí „velicí státníci naproti nám. Hledatí vinníky naší národní kata- strofy mimo Bulharsko je chyba; ale zločin je, když se to děje ze strannických a jiných nečistých po- hnutek. Vinníci a zločinci jsou uvnitř, mezi námi. v Bulharsku. My sami jsme tvůrci svéhe žalostného osudu. Nevzbuzujte Bulharsku z jeho hranicemi nové nenávistníky a nepřátele, mát jich i bez toho dostl
Bulhar Bulharsko Rakousko Balkán
29 article
Proč jsou Němci šovinisty a co sí o tom myslí „Novoje Vremja“7 šovinismus německý roste den ze dne více takže už i některým Němcům je toho moc. Pro Gotíried Nippold napsal o německém šovinisn celou knížku, ale příčin vzrůstu tohoto hnutí n vyložil. „Novoje Vremja“, opírajíc se o knihu an- glického publicisty Barkera, pokouší se o ten vý- klad. Základní příčinou prý je vědomí, že Němci v cizím prostředí snadno se přizpůsobují, jak to dokazuje v minulosti osud germánských Franků Longobardů, Gotů, Varjagů. Podle Barkera Němei mohou germanisovati jen násilně, ohněm a mečem za německého řádu, mimořádnými administrativ- námi opatřeními za Bismarka. Kde Němci ztrácejí panující postavení, velmi rychle ustupují tomu ná- rodu, na jehož území žijí. Na doklad uvádí Němce v Čechách a v Uhrách. Ohání se při tom sice statistikou, ale na jeho pří- kladně opětně vidět, co se dá se statistickými čísly nejen při zlé, i při dobré vůli dělat. „Novoje Vremja“ takto podává Barkerovy vývody o Němcích v Čechác „Prahá ještě ne- dávno byla ryze germánským městem, s proslulou německou universitou, která neznala jiného jazyk kromě německého. Sotva Čechům dostalo se mož- nosti bojovati stejnými zbraněmi, počet německy mluvících obyvatelů v Praze začal klesati báječ- nou rychlostí. Takovýchto obyvatelů v Praze bylo r. 1890 16%, r. 1900 již jen 10%%. Pražská univer- sita je založena na zásadách rovnoprávnosti: počet českých a německých profesorů je stejný, ale če- ských studentů je 3000, německých jen 1000, Při tom německých každým rokem ubývá.“
Němec Barker Franek Gota Varjag Barkerův Prahat Čecho Čechy Uhry Praha Novoj Vremja Novoj Vremja
30 article
K zajímavým vývodům Barkerovi dává podnět ostudně vysoký počet českých žáků na německých školách pražských a nedostatek německých žáků na českých školách. Soudí z toho, že Němci do- brovolně se zříkají svého jazyka a přijímají slo- vanský jazyk. Němců v Čechách je 37%% všeho obyvatelstva, ale německých dětí jest jen 339%. z toho dalo by se souditi, že desetina Němci trvá na tom, aby jejich děti mluvily česky. Na pražských školách německých dvě třetiny dětí prj zná oba jazyky, kdežto na českých školách 999 dětí zná jen česky. Němci prý považují za potřeb- né znáti česky, ale Češí jim vzájemností neod- pláceji. žel, že tak možno soudit vzdálenému pozoro- vateli v Anglii nebo v Rusku, ale logika pražských poměrů jest jiná. U nás stále ještě přiliš velký počet rodičů považuje za nezbytné pro budou blaho svých dětí, dáti je ohlupovat v německých školách, kdežto Němci skoro bez výjimky drží se zásady, že německé dítě patří do německé školy.
Barker Němec Čechy Anglie Rusko
31 article
Proto na českých školách není Němců a proto na německých školách je tolik dětí „znalých“ obou jazyků. Ale jinak je pravda, že tam, kde Němec vše- možně není podporován vládou, kde nepožívá zvláštních privilegií, jako v Uhrách, jeho národ- ni houževnatost není příliš veliká, že tedy ne- změrná domýšlivost našich, všemožně protěžova- ných sousedů přirozeného odůvodnění nemá Za povšimnutí stojí ještě poslední věty úvod- náku „Nového Vremene“: „Ovšem, dlouho ještě bude třeba konat statistická badání, než se de- finitivně potvrdí neschopnost Němců bojovat druhými národy na základě rovnoprávném. Ale potvrdí-li se tato sociálně-etnografická these, Evropa nabude věcného důkazu a výkladu fakta, dosud poznávaného jen nepřímo, že všechen mi- litarismus vychází z Německa, protože Německo bez militarismu se neudrží. „Temps“ o rakouském zakročení proti Srbům.
Němec Srba Uhry Nový Vremen Evropa Německo
32 article
Přední pařížský list „Temps“, jenž má styky se zahraničním úřadem, píše v úvodním článku „Srbská vláda, osvědčujíc opětně svou prozí- ravost a chladnokrevnost, oznámila právě, že dala svému vojsku rozkaz, aby vyklidilo body, poklá- dané za albánské, jež má nyní obsazeny. Tato odpověď byla adresována nikoli Rakousku samot- nému, které nemělo žádného vlastního nároku aby ji přijalo, nýbrž vládám šesti velmocí. Tot poučení na adresu vídeňského kabinetu je stejeě diskretní, jako zasloužené. Na Ballplatze musí trpětí stihomamem, aby se byli mohli na okamžik domnívati, že Srbové se postaví proti rozhodnutím velmocí, by podrželi několik jiter albánské země. Srbsko, které se ne- odvážilo války pro celou Albanii, nebylo by se jí odvážilo pro tucet albanských vesnic. Štačilo tedy, aby se dosáhlo zadostiučinění, připomenouti mu zdvořile, rozhodnutí velmocí. Rakousko-Uhersko volilo raději ignorovati velmoci a bryskovati Srbsko. To je jeho věcí Soudí nepochybně, že Slované, kteří jsou jeh poddanými, mu budou povděčni, že takto týrá ben důvodu a bez záminky nezávislé Slovany. Je to způsob uvažování, který je jen jemu vlastní. Mysl snad také, že zvýší svůj prestiž, vyráží-li otevře- né dvéře: také čin, to se lýká jen jeho.
Srba Slovan Rakousko Srbsko Albánie Uhersko
33 article
Srbsko si pokládalo za čest, dáti na jevo tolik klidu, jak ho Rakousko projevilo málo. Jeho odpověď je vzorem rozvahy a zabarvuje se ve svém závěru oprávněnou ironií. Bájka o vlku a jehněti. přizpůsobená pro jehně, které se již vlka mnoho nebojí, takový je scenář, který se právě rozvinul před našíma očima. Srbsko, ohrožované Rakouskem proto, že bylo napadeno Albanci, které ozbrojuje Rakousko, může zůstaviti evropskému mínění, aby určilo zodpovědnost. Z tohoto lšchého zakročení nezbude tedy nie než nepříjemný dojem — dojem, že Rakousko- Uhersko stále bez důvodu udržuje na Balkáně stav napěti, kterým trpí všichní a ono první. Je to ner- vosita nebo routina? Stojíme před náhlými vzněty nebo před zastaralým podivínstvím? Ať je tomu jakkoli, slabá naděje na uklidnění Albanie, která trvala, se rozplývá při zjištění, jak se ve Vídni hodlá těžiti z alhanského jitření Má-li Albanle býti válečným nástrojem protl- srbským a protiřeckým, stálou příležitostí k hrozbě a zastrašování, jest se obávati nových kon- fliktů. Kahinety v Bělehradě a v Athénách maji přece právo na klid v nových hranicích, ktere zaplatily svou krví Závěr jest, že, jak jsme často řekli, balkánsk rovnováha nalezne napříště záruky jen na Balkáně samém. Je na třech státech, které založily tute rovnováhu mírem bukureštským, aby ji udržely svou shodou. Nikdy tato pravda nebyla zřejmějši. a jsme přesvědčeni, že ti, jichž se týká, lépe po- chopí polřebu toho ve světle posledního poplachu.- Proč nepustili Braudesa do Ruska.
Srbsko Rakousko RakouskoUhersko Balkán Albánie Vídeň Bělehrad Atény Rusko
34 article
Podle slov dánského vyslance Scavenius v Petrohradě příčinou, proč nedovolila ruská vláda Brandesovi cestu do Ruska, nebyl jeho židovský původ, nýbrž jeho politická »neblagona- dežnost«. Rozhodující úlohu sehrály častější pro- jevy Brandesovy proti ruské vládě a jeho styky s ruskými revolucionáři. V posledních měsících dovolila ruská vláda dvěma dánským židům, pro- fesoru kodaňské university Salomunsenovi a ředi- teli kodaňského umělecko-průmyslového muse Hanoverovi návštěvu Ruska. Ale případ Brandesův zdál se ruskému ministerstvu vnitra nevhodným, profože snadno mohl dáti podnět k oposičním výstupům, které by nadělaly mnoho hluku; proto ministerstvo vnitra doporačilo zahraničnímu úřadu, aby Brandesovi nedalo práva k návštěvě Ruska. Rozladění mezí Anglií a Spojenými státy pro Mexiko. Mezi Washingtonem a Londýnem bylo v po- sledních dnech vyměněno mnoho depeší o situacl v Mexiku. Americká vláda je zřejmě rozladěn
Brandes Brandesův Petrohrad Rusko Anglie spojený stát Mexiko Washington Londýn univerzita Salomunsen