1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 24. října 1913.
Praha
4
article
laranní a večerní llety
předpláci se
V Praze v administranle
na měsle.
na štvrt lsta . . . . K —
s dvoji denáškou
a měsle, . . a
na čtvrt letaa
va ňillálkácht
. 2 K 80
na měsie . .
Poštou:
na měslo,
na dtvrt fota : . . . S K a0
s dvají zásilkoe
a měsíe
n dvrist: k e
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Technika na sesutí.
Technika na sesutí.
Z Vídně, 23. října.
(Zvláštní telefonická zpráva „Národních Listů )
Akce, kterou podnikli poslanci čeští
dr. Kramář, dv. r. Hráský a dr. inž.
Neumann pro českou techniku v Praze
u vlády, zvláště u m.-p. hr. Stürgkha
a ministra veřejných prací dra. Traky,
sotva do Vídně stihla zpráva, že musily
býti některé přednášky na jmenované vy-
soké škole zastaveny následkem spadnutí
špatných stropů, potkala se s úplným zda-
rem. Včera podvečer byli jmenovaní po-
slanci u hr. Stürgkha, hned po tom již dr
Trnka povolal k sobě poradce z mini-
sterstva osvěty a z vlastního resortu ke
konferenci, ve kteréž učiněny disposice
pro neodkladnou pomoc a nápravu jak po
stránce stavební, tak po stránce finanční.
Dnes odpoledne odjeli zástupcové obou
jmenovaných odborů do Prahy, kdež bude
přikročeno bez průtahu ku pracím oprav-
ným. Zároveň opatřen dočasný přístřešek
přednáškám, které musily býti včera pře-
rušeny, takže porucha netrvala dlouho
České osvětové potřeby, zvláště vysoko-
školské, jsou, jak vidno, národními po-
slanci svobodomyslnými opatřovány nejen
horlivě, nýbrž také rychle.
Padají-li studentům vysokých škol
stropy jich učilišť na hlavu, potom je to za-
jisté argumentum ad homines, že ústav,v
němž se jim vštěpuje sumnum vědy co do
vrchole i rozsahu, jest ústavem velmi cti-
hodným aspoň co se týče stavebních jeho
jakkostí, ale že by tato okolnost prospí-
vala nějak mimořádně vyučovacímu pro-
spěchu případné vysoké školy, to tvrditi
ovšem nelze. Kněžský špitál, jejž proslulý
budovatel obou pražských Mikulášů, ny-
nějšího pravoslavného chrámu a kopule
svatomikulášské na Malé Straně, Kilián
Kramář
Hráská
doktor
Ing
Neumann
Stürgkh
Trnka
Kilián
Vídeň
Praha
Mikuláš
7
article
Ignác Dintzenhofer postavil na Zderaze
spolu s kostelem sv. Karla Boromejského
r. 1732, sloužil svému účelu, jsa útulkem
sestárlých a vysloužilých kněží do r. 1783.
načež odsvěcen a jako mnohý jiný nádher-
ný klášter své doby stal se kasárnoua
pod jménem téhož svatého patrona Karla
plnil svůj vojenský účel do r. 1871, načež
po úplném rozdvojení pražského vysokého
technického učení adaptován pro českou
vysokou školu technickou tím, že k němu
postavena podle plánu architekta Ullmanna
fasáda se schodištěm a několika učebnami,
vyplňující tuto průčelní budovu, ostatní
projekt, který se měl provedením svým
připojiti k Ullmannově budově, výstavnost.
hovící nárokům, jaké činěny počátkem tře-
ti třetiny minulého století na vysokou ško-
lu technickou, zůstal v architektových
deskách v ministerstvu vyučování.
Dintzenhofer
Karel
Ullmann
Ullmannův
Zderaz
vysoký technický
8
article
Sporu o to, příslušela-li by přednost
uskutečnění renesančního snu Ullmannova
před sličným skutkem barokního Dintzen-
hoferova zbylého traktu, tenkrát ani valně
nebylo a dnes náležel by docela na jinou
stránku veřejného přetřesu, faktum je však
tolik, že pukají-li dnes po stoosmdesáti
letech v bývalém kněžském špitále a po-
tomní kasárně stropy a padají-li z nich
topiny, kterými trámy byly obity za
Karla VI., potom je to v úplném přirozeném
pořádku, neboť aby stropy držely více než
180 let, když se jimi po celou tu dobu, krom
štětky s vápnem, nehnulo, to byl by pře-
mrštěný nárok. Ale světitá hanba a kul-
turní škandál je to, že po starých kněžích
a mladých vojácích do týchž místností,
tenkrát 140letých, zakleta byla vysoká
technická škola a ponechána v nich bez
pomoci dalších dvaačtyřicet let, až se po-
čaly rozpadati, až začaly jich stropy stu-
dentům padati na hlavu. To jest, nepře-
hánějme, v tu dobu, kdy se část řečeného
stropu sesula, nebylo v posluchárně poslu-
chačů a trosky omítky a jiného stavivav
rozsahu několika metrů spadlého, jsou
vlastně milostivou výstrahou osudu tento-
kráte zvlášť milosrdného, danou dříve, než
dojde ke katastrofě.
Ullmannův
Karel VI
9
article
Mohlo dopadnouti hůře, lůžka nemoc-
nice a máry márnice mohly býti pokryty
mrtvými a polomrtvými mladými těly —
avšak uspořme si toho obrazu. Že stav
učeben české vysoké školy technické jest
podle toho, aby to někdy tak dopadlo, jak
naznačeno, nasvědčuje přípis, zaslaný nám
z kruhů studentských, od svědků, již místo
nebezpečí prohlédli bezprostředně po ta-
juplném šetření místodržitelské komise.
která nesměla míti svědků magistrátu.
jsou zcela zvětralé a jen malta, kterou jsou ob-
čas spravovány, chrání trochu prostor půdní.
Okna jsou malá, nedostatečně místnosti osvětlu-
jící, špalety meziokenní rozměrů obrovských.
Zdivo jest úplně provlhlé, neboť zdi jsou proti
zemní vlhkošti zcela nechráněny. Dovidám se.
že na adaptace bylo stanoveno 50.000 K. T
vskutku překvapuje; vždyť jen oprava, t. j. mno-
vupostavení krovu a střech stálo by několikrát
50.000 K. Bude-li však oprava diti se dle sta-
rého známého systému vládního „obílení hrobu“
pak stačí obnos ten skutečně.
Ano, „obílený hrob“ — nechť se toto
mimoděčné slovo nestane osudnou věšt-
Lze doufati, že tomu včasným a jak v
čele článku telefonicky sdělujeme, úspěš-
ným zakročením našich poslanců s drem.
Kramářem v čele bude zabráněno. Budova
české techniky, toť stará česká bolest.
Kramář
10
article
Třicet let ze čtyřiceti píšeme my, čeští
novináři, o zlořádném jejím umistění a je-
jích nedostatcích, mezi „bohemiky“ každé-
ho rozpočtu hledáme položky na jich od-
stranění, avšak dříve než volání naše
Vídní hnulo, stromy u kostelíka boromej-
ského světce prorostly a roztrhly překrás-
nou železnou mříž, Resslova ulice regulaci
o metry se propadla níže pod niveau ko-
stelíku, nyní i staré budovy téže ulíce na-
proti techníce skácely se pod krumpáčem.
v technice vše zůstávalo při starém, na
vzdory groteskní ironii, tkvějící v kontra-
stu mezi pokrokem věd technických a ha-
nebností technické stránky budovy, v níž
se přednášejí.
Nyní, když konečně mluví v jejím
nitru i rozpadávající se kameny, nemožno
výmluvný skandál už na dál umlčeti.
Ministerská komise uvidí, že o dalším
trvání vysoké české školy technické
v troskách Dintzenhoferova baroku nemů-
že býti řeči a že do nich není ani po pří-
padné adaptaci návratu, neboť tyto nory.
nanejvýš půl čtvrta metru vysoké [každá
venkovská školní novostavba musí měřiti
v učebnách výšky 4.5 metrul), jimž se spílá
sálů přednáškových, nejsou důstojny ani
představy o moderní učebně! Avšak nejen
v Resslově ulici, i ostatní místnosti české
techníky, jako na př. ve starých nákladni-
ckých domech „u Helmů“ a „u Sedlerů“
honosí se ohavností spuštění. Konečně
jednou musí býti učiněna přítrž tomuto
mučení mladé české inteligence technické
a trýznění dorostu jejího, vydávání v šanc
jeho zdraví a zdatností životni! Minister-
ská komise bude vedena od stanice k sta-
nici tohoto speciálně českého utrpení kul-
turního a nic nezbude jiného, než průlom
poznání, že pro českou techniku muří
býti postaveny nové budovy, důstojné po-
kroku a jména, jakému se těší na poli
mezinárodní platnosti naše vysoké učen
technické!
bou!
Dintzenhoferův
Vídeň
Resslův
Resslův ulice
12
article
Poslanecká sněmovna.
Schůze 164.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 164.
Z Vidně, 23. řijna.
(Zvláštní tel. zpráva „Národních Listů“.)
Zákon, jímž zavádějí se poplatky ze sá-
zek totalisátorských, dospěl až k hlasování.
jež vykoná se zítra. Jak vidno, postupuje po-
drobné rokování o malém finančním pláně
dosti rychle přese všechny potíže, které se
mu dělají se strany rusínské. Žádná berní re-
forma, zejména finanční plán v Rakouskua
jinde, neprošel hladce a tempem rychlým.
Nikde rádi nepovolují nové berně a daně.
Berní reforma Dunajewského, kterou zkazil
Plener, narazila před 22 lety také na obstruk-
ci. Na českou. Tato zastavena teprve, když
podal koaliční kabinet demisi. Nynější re-
forma, pracně vymožená po četných krisích
na výboru, nyní vymáhá se na plenu. Rusíni
nenavrhli dnes o dani automobilní žádného
hlasování dle jmen. Byli by zůstali sami. Proto
raději opustili od úmyslu provozovati obstruk-
ci také hlasováním dle jmen. Za to vrhlí se
na daň z totalisatérů, při které mluvili celo-
hodinné řečí poslanci rušínští.
Plener
Rusín
poslanecký sněmovna
Dunajewský
13
article
Jest úmyslem zítra načíti třetí část ma-
lého finančního plánu. Pak rozejde se sně-
movna na prázdeň, jež potrvá do úterý, za
situace naprosto nevyjasněné. Těžisko této
situace nespočívá totiž ve Vídni, nespočívá
v parlamentě, nýbrž spočívá v Haliči
konkrétně: v poměru mezi Poláky
a Rusíny, nejkonkrétněji: vespor
stran relormy volebního řád
zemského.
Ve dnech nejbližších přibude sem místo.
držitel ryt. Korytowski, aby jednal zde
jednak s vládou, jednak s předsedy klubů pol-
ského a ukrajinského ve příčině kom-
promisu pro volební reformu. Před-
loží hr. Stürgkhovi a bar. Heinoldovi jednak
dru. Leovi a dru. Konstantinu Levickému ji-
nak zatímní osnovu volebního řádu zemského
Podnikne se potom pokus, zjednati o něm ně-
jakou dohodu. Podaří-li se to a bude-li smlu-
ven mezi jmenovanými činiteli operát pro ha-
ličský sněm, sejde se tento na jediný den, aby
se ustavil, zvolil stálou komisi pro volební
reformu a jí vládní operát přikázal. V případě
tom by Rusíni svojí obstrukci, kterou pro-
vozují proti finančnímu plánu a ve které zš-
stali dosud úplně osamoceni, zastavili. Co by
se stalo v případě opačném, není v této chvíl
ještě vídno. Myslí se, že budoucí týden také
věci v království Českém nabudou aktuality
a že vláda podá zástupcům obou národů svoje
konkretní návrhy o zemském zřízení, o re-
formě volebního řádu zemského, o jazykových
záležitostech při zeměpanských a samospráv-
ných úřadech.
S neděle stane se také rozhodnutí, kdya
jak zodpoví vláda dotazy, podané národnímí
a českými sociálně-demokratickými poslancí
ve příčině dosazení zemské správní komise,
dotazy, podané s několika stran o manipula-
cích společnosti Canadian Pacifie.
Polák
Rusín
Stürgkh
Leo
Konstantinos
Vídeň
Halič
Canadian Pacifie
14
article
Po schválení zákona o dávce z automobílů (vi
včerejší večerní vydáni „Nár. Listů“) nejbližším bo-
dem pořadu jednacího byla vládní předloh
ohledně poplatků ze sázek u totalisa-
térů a bookm akerů, jakož i ve příčině
opatření k potlačení sázek pokoutních
Zpravodaj menšiny posl. Seitz háji
svoje minoritní votum, dle kterého zdanění sázel
u bookmackera a daň sázek u totalisatéra má ob-
nášeti při nejmenším, jako při výhře losů, 20 proe
(Hlučný souhlas u soc. dem.)
Zpravodaj menšiny posl. dr. Ku-
randa vyslovuje se proti zásadě, na níž před-
loha jest vybudována. Zvýšení dávky, jestližeje
neprovede je také uherské zákonodárství, bude
míti přirozený následek, že 11/2 hod. daleko o
Vídně, snad v Prešpurku, zřízeno bude velké závo-
diště. Dalším důsledkem blo by značné poško-
zení místního průmyslu.
Posl. dr. Schüri prohlašuje, že zákon ne-
bude míti v Rakousku žádný úspěch, dokud nebude
v Uhrách utvořen rovněž takový zákon, neboí
bookmakeří vystěhovali by se pak do Uher.
Posl. Hummer vitá pokud možno nejvyššt
zdanění sázek u bookmakerů a totalisátorů nejenom
z důvodů morálních, nýbrž také proto, že tato
předloha jest částí finančního plánu, jímž zahájeno
má býti částečné sanování řišských a zemských
financí. Také nouze státního úřadnictva musí zá-
stupce lidu nutiti, aby hlasovali pro předlohu.
Seitz
Posl
doktor
Schüri
Vídeň
Prešpurk
Rakousko
Uhry
15
article
Posl. Navrátil prohlašuje česky jménem
české katolické strany národní, že tato bude hla-
sovati pro předlohu.
K návrhu posl. Krafta byl schválen kone
debaty.
Hlavním řečníkem proti byl zvolen poslane
Sěngalevič. Řečníci pro vzdávají se volby
hlavního řečníka.
Posl. Sěngalevič mluvil střídavě něme-
cky a rusínsky a zevrubně probíral jednotlivá u-
stanovení předlohy a na konec prohlásil, že Rusín
jsou z důležitých důvodů politických a také věc-
ných nuceni postaviti se proti provedení fi-
nančního plánu.
Řočník skončil v 5 hodin svou řeč, která trva-
la tři a půl hodiny.
Posl. Kollesa prohlásil ve věcné opravě
že Rusíni neodporují vládní předloze z frivolníci
pohautek, nýbrž z hlubších příčin, načež bylo jed-
nání přerušeno.
Posl. Mallik odůvodňoval svůj pilný návrl
o volebn ích zlořádech v Ptují, načež tote
jednání bylo přerušeno.
Poslanec dr. Konstantin Lewický v dotaze
na předsedu urgoval odpověď na rusínský dotaz
po chystaném zřízení báňské akademiev
Krakově.
Mistopřeďseda Žďárský odpověděl, že sděl
dotaz vládě.
Konec schůze v 6 hod. 30 min. večer; přišt
bude zítra v 11. hod. s dnešním pořadem.
Posl. Bůzek a sp. podali dotaz po zprávách
uveřejněných v různých časopisech o domnělám
podplacení poslanců společnosti Canadian Pacilie
Posl
Navrátil
Kraft
Rusín
Řočník
Mallik
doktor
Lewická
Ptovat
Krakov
Canadian Pacilie
16
article
Táží se, je-li pravda, že mezi listinami, zabavenými
v obchod. mistnostech, byl nalezen též výkaz po-
slanců, kteří za úplatek interveno
vali v zájmu společnosti u úřadů nebo jinak pod-
porovali obchody společnosti? Jecli ministr vnitr
ochoten sděliti tento výkaz neprodleně poslanecké
sněmovně, nebo kdyby v příslušněm výkazu byla
nastrčená jména, sděliti veškerý materiál. jenž
by mohl přispěti k odhalení tajemství, obklopu-
jícího tato nastrčená jměna, poslanecké sněmovně
a kdyby tento výkaz neexistoval, dáti listiny za-
bavené u kanadsko-pacifické společnosti podrobit
zevrubné revisi též v tom směru, zda jednotliv
poslanci obdrželi od kanadsko-pacifické společno-
sti jiným zpsůobem penize nebo hmotné výhody
Konečně je-li ochoten sděliti výsledek fohoto vy-
šetřování poslanecké sněmovně?
Dotaz po národnostním boykotu.
Ve dnešní schůzi poslanecké sněmovny podal
posl Němec a soudr. na ministerského předsedu
tento dotaz po zneuživání obecních pe-
něz za účelem pěstování německo-
národního boykotu. Roku 1908 vydán byl
výnos, kterým se úřady vyzývají nejrozhodněji
aby potíraly národní boykot. Před námi leží dopis,
ve kterém se vyzývá nejen k boykotu takovému
proti Čechům, nýbrž dokonce k zneužití peněa
obecních k účelům boykotovým. Tento dopis zní-
„Blahorodým pp. Karlu a Anně Heidtovým v Mo-
stě-továrna. Vyřizujíce slukně váš dopis ze dne
19. září t. r., sdělujeme, že bude nejlépe, vy po-
víte-li nájemníka, dá-li zapsati dítě svoje
do české školy, aniž by vás uposlechl, soudně.
Němec
Čecho
Karel
Heidtův
poslanecký sněmovna
17
article
Obstarali bychom vám to hned svojí kancelářt
Naší snahou musí býti, abychom vy-
strnadili české nájemniky z Bíliny
nahradili je Němci. Za nynějšího nedostat-
ku bytového nedostane český nájemník
žádného bytu a musil by se po přípa
dě vystěhovat do Břézna, anebo ji-
nam. Na každý způsob musíme nyní zůstati po-
hromadě a postupovati jednotně, a bychom s vo-
ji německou školu posilnili a pede
přeli. Za jeden měsíc aneb i za tři za-
platí vám obec nájemné, nedostanete-li nájemník
jiného. Prosíme za okamžitý váš souhla s
jsme sněmeckým pozdravelm: Okresn
rada Volksratu v Bíline.“
Podepsaní poslanci táží se: 1. „Jest ministar
skému předsedovi známo, jak se provádí záka
boykotu vládou vydaného?“ — 2. „Co chce uči-
niti na ochranu obecních peněz proti zneužíván
jejich k účelům boykotovým?
Na neslýchaný případ národní persekuce, pro-
váděné všeněmeckými terrořisty v Bílině proti če-
ským nájemníkům, upozorňují čeští sociální de-
mokratě hr. Störgkha. Nemůže býti věru horšíhe
promarňování peněz obecních, nemůže býti vět-
šího prohřešovánr se na trestním zákoně (6 302.)
nemůže býti větší troufalosti proti výnosu, jejž
vydal ministr práv sv. p. Spens-Booden, nežli jes
tento bohopustě sveřepý a surový čin Germánů bí-
linských, kteří vyhazují české nájemníky z města
vůbec a obecní penize — také české — dávaj
v nábradu majítelům domů, neobsadí-li byty p
vyobcovaných Češích uprázdněné. Či snad trestn
zákon, či snad výnos bar. Spens-Boodena má plat
nost pouze pro Čechy a pro Němce nikoliv?
Němec
Germán
Čech
Bílina
Břézno
Čechy
Okresn rada Volksra
SpenBooden
18
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 23. října. (K. k)
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 23. října. (K. k)
Povšechná debata o zákoně, jimž má býti zjed-
nána úleva soudům, byla dnes skončena. Článel
I. stanovící, že méně důležitá nařízení a rozhodo-
vání, o nichž dosud u sborových soudů rozhodoval
senát, mají se nyní předkládati samosoudci, byl
nezměněně schválen.
Zpravodaj dr. Vilém Neumann navrhl, aby
v právních záležitostech, při nichž obnos nepřevy-
šuje 2000 K, jednal a rozhodoval při zachování po-
vinného zastupování advokátem, samosoudce na
místo senátu, a aby o odvolání z takových rozhod-
nutí rozhodoval senát třičlenný. Zástupee
vlády dr. Schauer prohlásil návrh ťento z
účelný sprostředkovací návrh, jímž by se sboro-
vým soudům značně ulevilo. Příští schů z
zejtra.
Národohospodářský výbor projed-
nával vládní předlohu
o úrazovém pojišťování horníků.
Zpravodajem byl ustanoven posl. dr. šl
Licht, jenž podal ihned ústní zprávu. Vládn
přeďloha jest kompromisem různých požadavků
jest však jen provisoriem, poněvadž úrazo-
doktor
Vilém Neumann
Schauer
Licht
Vídeň
19
article
drobném prodejle
ranní čislo a sobě s sa
vsčerní
za lk
Ve Eliálkách na venkovš
raniní člslo
večerní
lnseráts
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty příjim
administrace v Marlanské ul., a
Tam nacházejí se náš
ředakce, tiskárna a skpedln
„Národních Llstů“
Eukopiay se nevracejl
Marlanský ulice
národní Llstus
20
article
vé pojišťování nabude po vyřízení předlohy o so-
ciálním pojišťování v ni své definitivni tvářnosti,
což stane se asi teprve za pět až šest let, takže
jest třeba předlohu třebas i s některými změnami
přijati. Velmi sporná ptázka složení porad-
niho sboru korporace byla rozřešena tím
způsobem, že, jako dosud, má býti třetina před-
stavenstvá jmenována z kurie podnikatelů, druhá
třetina z kurie dělníků a poslední třetina má býti
jmenována vládou z osobnostl, jež se vyznají
v technických a hygienických poměrech hornictví.
V komisích, jež budou fungovati vedle představen-
stva, bude rovněž provedeno tolo rozdělení na tři
části. Premii budou na příště platiti výhrad-
ně podnikatelé. Bude zřízen jen jediný poji-
šťovací ústav, ale zvláštní úrazové poji-
štění horníků. Základem nebude tudíž sou-
stava teritoriální, nýbrž odborně společenstevní.
21
article
Příspěvky úrazového pojišťování budou dosavadní
zákonné příspěvky s tou výjimkou, že při naprostě
nezpůsobilosti zraněného ku práci, bude přípust-
ným zvýšení na 90% směrodatného pracovního vý-
dělku. Zpravodaj navrhuje dále, aby při mladi-
stvých dělnících, kteří se teprve cvičí a nemaii
buď žádnou mzdu, nebo jen velmi skrovnou mzdu,
byl za základ náhrady při úrazu vzat pracovní
výdělek plně placeného horníka. Rozhodčí soudy
mají býti zřízeny především v sidle horního úřadu
a jen v druhé řadě u teritoriálních úrazových po-
jišťoven. Náklady úrazového pojišťování horniků
budou se patrně páčiti ročně na 71/2 milionu korun.
Nynější ústřední reservní fond bratrských pokla-
den, jenž má jmění asi 31/2 milionu korun, bude zá-
konem přikázán novému ústavu. Řečník zdůrazňu-
je konečně znovu pilnost vyřízení předlohy přes
její zatímní a kompromisní ráz. Debaty zúčastnili
se posl. Sedlák. Choc (proti centralisaci úra-
zového pojišťování). Seliger a Reumann.
Příští schůze zítra.
Sedlák
Choc
Seliger
Reumann
22
title
K vystěhovalecké panamě.
23
title
Z Vídně, 23. října. (K. k)
Vídeň
24
article
Subkomitét
ku projednání jihoamerické paroplavby,
zvolený rozpočtovým výborem, pokračoval dnes
za přítomnosti ministrů svob. p. Heinolda, šl.
Schustera a svob. p. Georga, jakož i zástupee
ministerstva vojenství g.-m. Czappa ve svých po-
radách.
Posl. Friedmann podal k ministru obchodu
řadu dotazů v záležitosti styků společno sti
Austro-Americany s bar. Weichsem-
Glonem a tázal se dále, zdali zprávy, učíněně
Grünhutem ministerstvu vojenství, staly se
předmětem výměny aktů s ministerstvem obchodu
a zdali takové akty mohou býti po případě dány
k disposici výboru?
Odbor. přednosta Riedi odpověděl, že sděli
Austro-Americaně přání předešlého řečníka, aby
výboru byl dán připis, došlý společnosti Austro-
Americana od bar. Weichse-Glona, k disposici.
Pokud jde o dotaz, podaný poslancem Fried-
mannem o citované poznámce, učiněné baronem
Weichsem-Glonem, prohlásil, že tato poznámka
je podepsána jen bar. Weichsem-Glonem, byla
jim supsána v jeho oboru působnosti a tehdejšímu
ministru obchodu nebyla předložena.
Ministr zeměbrany svob. p. Georgí prohlásil
že oznámení, která Grinhut učinil ministerstvu
vojenství, byla ihned tímto ministerstvem postou-
pena kompetentním úřadům se žádostí, aby za-
hájily úřadní jednání a výsledek oznámily mini-
sterstvu vojenství. Jinak zaujímá vojenská správa
zásadní stanovisko, nepředkládati žádných akt.
Naproti tomu je ministr vojenství ocholen podati
užšímu výboru ústně vysvětlení a pověřil limto
úkolem g.-m. Czapa. Ministr vojenství sám
Grünhuta nikdy nepřijal. Min, zeměbra-
ny dostalo jeho oznámení v opisu, samo však ne-
dostalo žádného oznámení.
Heinold
Schuster
Georg
Posl
Friedmann
Ried
Fried
Grünhut
Americana
WeichsGlon
25
article
G.-m. Czap prohlásil, že počátkem května
poslal Grünhut mínisterstvu vojenství celou
řadu oznámení o jistých poklescích
cestovních kanceláří a agentů, jimiž
má býti způsobena citelná újma branné moci. Tato
oznámení byla ministerstvem vojenství postoupe-
na kompetentním ústřednám se žádoslí, aby za-
hájily nutné úřadní řízení. Při následujících ozná-
meních byl zachován týž postup. Grünhut podával
tato oznámení nežádaně, bez impulsu ministerstva
vojenství, buď poštou něbo osobně. Když Grünhut
podal oznámení řečníkovi, byl jím upozorněn, že
má je zaslati jen ministerstvu vojen-
ství, což Grünhut také později učinil. Když 7.
října vyšel v „Neue Ztgu“ článek „Agent krá-
le Ballina“, ve kterám mluvilo se o tom, že
Grünhut vydává se za důvěrníka a konsulenta ml-
nisterstva vojenství, požádalo ministerstvo vojen-
ství magistrátní okr. úřad IV., aby Grünhuta
policejně vyslechl, zdali, při které příle-
žitosti a vůči kterým osobám učinil takové pro-
Okresní úřad sdělil 20. t. m. min. vojenství.
že Grünhut žádal v dopise se zřetelem na svoji
těžkou, dva měsíce trvající nemoc. aby byl před-
volán teprve za 14 dní. Min. vojenství musí se
rozhodně ohraditi proti tomu, aby Grünhut byl
považován za jeho důvěrníka nebo konsulenta.
Na dotaz posl. Friedmanna odpověděl g.-m.
Czap, že ve zmíněných oznámeních
bylo vystupováno hlavně proti udě-
lení koncese společnosti kanadské
Grünhut
Friedmann
le Ballina
Neue Ztg
26
article
Justiční výbor.
28
article
„Prohlédli jsme si konstrukce jak stropu, tak
krovové a sami, majíce z přednášek jiné zkuše-
nosti, zhrozili jsme se nad zuboženým stavem
všech konstrukcí nosných. Jest věru s podivem
že dosud vše drží: tuhne nám krev v žilách, uvá-
žíme-li, že v těchto prostorách prodlévali celé
dny sta lidí, jimž ustavičně visel Damoklův meč
nad hlavou. Nevím, co komise našla. Stopy ko-
pání ve stropech ukazují, že na mnoha místech
byly trámy obnaženy. Tyto jsou úplně ztrou-
chnivělé, takže možno trám rukou vy-
jmouti, jen blána chrání prach one
před rozpadnutím. Pouze jakési ta-
jemné síly drží konstrukce pohro-
madě. I budovy žijí a mrou, tyto zašly ma-
rasmem. Dávno vykonaly již svoji povinnost
Přijde-li marasmus, dá se katastrofa dosti oddá-
liti, je-li správně budova ošetřována; ani to zde
však nebylo: na stropy zatékalo, prejsy na střek
Damoklův
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Josip Kosor.
Napsal Božo L ovrié
Díla Kosorova jsou psána jakoby jedním
dechem, bez přerušení, bez přestávky a v tom
neustálém růstu pociťuješ vyrážeti decha
prudce bušiti srdce básníkovo. S výkřikem vi-
tězným dobývá země, na níž hrdě i zoufale,
vznešeně i zločinně zápasí plnokrevní jeho
hrdinové. Všichni se potýkají o krvavý prapor
se zlatými třásněmi, na hrot jehož básník na-
bodl ruměné jablko: dar dokonalé kráse.
A boj ten vedou nikoliv lidé, nýbrž city; je to
boj přírodních sil, jež se navzájem krotí stra-
chem i krásou, oslabují úžasem i touhou, aby
naposled po krvavých rozporech poznaly Bo-
ha. Nikde zastávky! Ve spěchu se básník ani
neohlédne po dobyté půdě. Oči jeho neustále
se upírají do nedozírných dálek, šlépěje dobý-
vačně spějí vpřed, neboť nenasytná duše jeho
věčně dychtí po nových, velkolepých obzo-
Pozn. Na scéně Nár. divadla bude příštího týdne
premiera dramatu „Žena“, jehož autorem je mladý
chorvatský spisovatel Josip Kosor, jehož dramati-
cké práce setkaly se s neobvyklým zájmem na
všech stranách. Przybyszewski vyslovil se
přímo nadšeně o Kosorových dramatech „Požár
vášní“t a „Smíření“, a neměně píší o Kosorovi Ste-
fan Z wei k. H. B a h ro polský kritík C ze k al sk
Josip Kosor
Kosorův
Przybyszewský
Požár
národní . divadlo
30
article
rech. Toť síla, která se holýma rukama prodírá
houštinami pralesa. A kdyby ho život stálo
musí vpřed, aby dorazil na nový volný prostor.
na pahorek, odkud by spatřil krajinu lidskýma
očima neviděnou. Žene ho touha po čemsi ne-
poznaném, nezažitém a sám sebe posiluje vý-
křiky k zápasu a k neslýchaným činům jako
hrdinové v boji. Proslaviti se, nadchnouti.
osvojiti, prvním býti mezi prvními jest jeho
umělecký cíl. Třeba jest dojíti nejvyššího
vrcholu, anebo zbaběle zhynouti v blátě.
A v jeho pekle vzkypělých vášní a žízně po
neokušených rozkoších kmitá paprsek ne-
zamlžené hvězdy, nebeský jas obecné lásky.
vespolného odpuštění a poznání Boha! Básník
pochopuje poslední lidskou podlost, sámje
hříšník, ale do plamene věčných muk sype
zrnka kadidlová a novými žalmy slaví svého
Spasitele. Toho, jenž odpouští hříchy světa!
O Kosorovi nelze psáti leda nadšeně.
V dílech jeho slyšeti odbojný výkřik Pro-
metheův i vzdech rozpiatého Nazarenského.
Jsou to v pravdě dramata pohanství i křesťan-
ství a hrdinové jich rozdělili se ve dva hlavní
tábory. V jednom Nietzscheovci, v druhém
Tolstojovci, kteří v řadách hustších a hustších
dobývají píď zaslíbeně země za pídí. Toť utká-
ní Krista s Antikristemí
Kosor jako každý veliký umělec jest mo-
rální, ovšem ne podle katechismu, nýbrž ve
smyslu vznešené velebnosti a samoty duší oči-
štěných hříchem i opravdovostí. Bez očistce
není ráje a pouze ti, kteří projdou věčným
ohněm, hodni jsou vlastníma očima a z blíz-
kosti pohlížeti na Boha, jenž všechno odpoušt
Kosora
Krist
Antikristemí
31
article
Kosorova vášeň jest měřítkem jeho cnosti
zášť měřítkem jeho lásky. Lidé lají na Boha
ne ze zloby, nýbrž proto, že poznali velikost
jeho. Velikost ona metá je do prachu a proto
se vzpírají byť i kletbou, boží všemoci. Pomsta
červů, která se v poznání své nicotnosti zdvi-
há proti Onomu, jenž může jedním dechem za-
hubíti. Na to, co je svato, nejprve hodí blá-
tem. Kdo pocítil hlouběji než Prometheu-
všemoc božskou! Ani Jidáš, prodav svého Spa-
sitele, nepřepočítával s větší nenávistí v duši
zrádné stříbro. A možná že právě pro ten
strach a nelidský hřich zradil božského učite-
le. On, jenž apoštola svého nemálo miloval,
snad také chtěl, aby zrovna ruká jeho ukázala
mu cestu na smrt. Hle, takoví jsou též hrdi-
nové Kosorovi. Jako když satan a Bůh vedou
zápas a smrtelníci nerozhodni čekají, kdo
z obou zvítězí! Věčně hotovi, aby zapřeli bud
satana nebo Boha. Z pomsty-li, že je stvořil
k obrazu svému? Nebo z nudy, aby se něčeho
dožili, neb aby setřásli se sebe obyčejnost, sá-
pou se na vše, což posvátného, ba i na sám
život. Zoufalci ti vrhají se do propastí, aby
se aspoň na čas osvobodili hrůzou od úžasu
smrti. Zápas života se smrtí, zápas dvou zmijí,
Kosorův
Jidáš
Spa
Prométheus
33
article
jež se potýkají a rdousí, která z nich spíše
zahryzne se jedovatým zubem do netknutého
jablka, ležícího pod stromem poznání. Tot
jsou pohlaví, která touhou sama se zničiti tvo-
ří nový život. A tam před branou edenskou
cherub mává mečem plamenným a rozžhave-
ným kovem vtiskuje kruté a krvavé pečeti do
živého lidského masa. Toť božská komedie
podlosti a vznešenosti, provázená bouří a hro-
mem, dokud z chaotických mraků nevysvitne
jitřenka. V protivách tkvi mohutnost Koso-
rova, která ve své nespoutanosti krotí sama
sebe. Vitězí nad sebou, aby slovem, výrazem,
nevázaným veršem projevovala sílu uvězněnou
nejen v nich, nýbrž i v každé věci: v kameni,
v dřevě, v perle i v každém živlu, v obuvi, ve
vodě, ve vzduchu... Ale nade všechno Ko-
sor zbožňuje jas ve všech jeho božských zje-
vech a jím zbožňuje „ženu“.
Pro Kosora nejsou živé ani mrtvé věci,
nýbrž jediné dobrota nebo zlo vyjádřené my-
šlenky. Vše čeká u něho na své vyslovení. Ne-
ní věci, které by básník nevyslovil. Není prav-
da, že by slovo bylo slábo, neboť vše, co bás-
ník cítí, nejen může, nýbrž musí vysloviti.
Božská ta potřeba snad nikoho za dnešní doby
nepronikla silněji nad Kosora. Kosor jest
zejména, jako každý pravý umělec, v potřebě
té veliký.
Kosora