1
masthead
24. října 1913. číslo 292.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
záležitost posl. Stapiňského. S různých stran
byli navrženi kandidáti pro tuto komisi, leč
při hlasování byli zvoleni kandidáti, navržení
parlamentní komisí, a to posl. Jabloňski, Ko-
lischer, Wróbel, Ptas a Wysocki. Posl. hr. La-
socki vyslovil se proti volbě posl. Koli-
schera, obviňuje jej ze strannictví, neboť jest
přítelem posl. Stapiňského. Posl. Koli s ch en
prohlásil pak, že se vzdává volby. Byla-li tatn
resoluce přijata, známo není. Potom byla za-
hájena politická debata, ve které posl.
German žádal, aby vláda byla vyzvána.
aby co nejdříve svolala haličský sněm.
Protesty a intervence českých poslanců.
Z Vídně, 23. října. Poslanci dr. Kramář
dr. Lukavský protestovali u m.-p. hraběte
Stürgkha proti poslednímu způsobu povyšo-
vání a obsazování míst úřadnických u státních
drah vůbec a plzeňského ředitelství zvláště
Vyložilí mu důtklivě nezbytnost pokračovati
regulačních pracích na Radbuze a Mži v Plzni
ukázavše při tom na škody, způsobované ne-
ustálými odklady a na mimořádnou poplatnost
Plzně.
V témž smyslu a v téže věci intervenovali
u ministra veř. praci dra. Trnky posl. dr. Lu-
kavský a dvor. rada dr. Hráský.
Posl. dr. Lukavský intervenoval pak
u správce ministerstva financí, svob. pána dra.
Engela, v příčině urychlení prodeje budovy
starého hejtmanství obci plzeňské.
Wróbel
Ptas
Wysocký
Posl
German
doktor
Kramář
Lukavský
Stürgkh
Trnka
Lu
Hráská
Engel
Koli
Vídeň
Radbuza
Mže
Plzeň
ko
5
article
Německá deputace u ministra dra.
Trnky.
Z Vídně, 23. října. (K. k.) Dle „Deutsch-
böhm. Korresp.“ dostavila se dnes za vedení
posl. Pachera, Lössla a Schreitera deputace
německé zemské ústředny pro péči o památky
a ochranu přírody a domoviny v Čechách, je-
již předsednictví převzal kn. Max Egon Für-
stenberg, k ministru veřejných prací dru.
Trnkovi. Sestávala z předsedy kom. rady
šl. Mattoního a tajemníka Otta a vyslovila
přání, aby ministerstvo veřejných prací jako
státní úřad podporovalo cile, o něž sdružení
usiluje. Dále upozornila na nebezpečí, hrozící
známé Panské Skále, tím, že v ní mají býti
zařízeny lomy, a žádala, aby vláda podporo-
vala úmysly zemské ústředny, pokud jdeo
koupi náležitými úděly. Ministři veřejných
prací i vyučování, k němuž se deputace v téže
záležitosti později dostavila, slíbili svou nej-
dalekosáhlejší podporu.
Trnka
Deutsch
Pacher
Lössl
Schreiter
Max
Egon
Für
Ott
Vídeň
Čechy
6
article
Vystěhovalecký skandál.
Z Vídně, 23. října. „Arbeiter-Z tg.
poukazuje na to, že bývalý ministr obchodu,
nynější purkmistr města Vídně, příliš nápadně
ujímal se společnosti „Austro-Americana“a
že se mu nejen podařilo monopolisovati pro
ni rakouské vystěhovalectví, ale že jí i proti
vůli parlamentu a protizákonným způsobem
pomocí § 14. zajistil státní podporu ročních
2 mil. K. Společnost však požádala o zvýšení
této státní podpory o další dva miliony, ak
vyšetření této záležitosti zvolen byl rozpočto-
vým výborem poslanecké sněmovny v létě
užší výbor, který zabývati se musil také afé-
rou Canadian Pacific. Z vyšetřování této ko-
mise je zřejmo, že nejen agenti společnosti
Canadian Pacific provozovali nedovolené vy-
stěhovalecké rejdy mezi haličskými sedláky.
nýbrž i „Austro-Americana“, tato však za po-
moci křesťansko-sociálního ministeriálního ra-
dy Weichs-Glona, kterému k tomuto místu
ministerstvu dopomohl Weiskirchner. Weichs-
Glon stal se však později generálním agentem
atlantického dopravního kartelu. „Austro-
Americana“ za pomoci Weichs-Glona provo-
zovala přímo trestuhodnou přehnanou agitaci
vystěhovaleckou, hnala rakouské sedláky do
krajin, jejichž podnebí je vražedné.
Kulometová oddělení u jizdy.
Z Vídně, 23. října. Jak se dovídáme, bu-
de zde z projektovaných 30 jízdeckých kulo-
metových odděleni ještě letos 6 zřízeno ao-
statních 24 v r. 1914. Každý jízdecký pluk do-
stane 2 kulomety se 4 puškami a celkem se
60 jezdci.
sa a
Oposiční pověsti o Tiszově pádu.
Z Pešti, 23. října. Peštské oposiční noviny
tvrdí, že dny ministerského předsednictv
Tiszova jsou sečteny: jeho nástupcem bude pr
Wekerle.
Arbeiter
Vídeň
Americana
Glon
Weichs
Pešť
poslanecký sněmovna
Canadian Pacifik
WeichsGlona
8
article
Z Vídně, 23. října. (K. k.) Císař přijal včera
berlínského velvyslance hr. Szěgenye Marl-
cha v Schönbrunnu ve zvláštním slyšení. Vel-
vyslanec, jenž zůstane za přitomnosti německého
čisaře ve Vídni, odebere se pak na svoje místo.
Katolická propaganda v Bulharsku.
Ze Solije, 23. října. V sále, kde konal se
před 3 lety Slovanský sjezd, konala se veřejná
schůze, na které jednáno bylo o přiklonění se
Bulharska ke katolicismu. Domnělou nutnost
fohoto kroku odůvodňoval Marinov, Grabla-
šev a plukovník Michajlovský, tvrdíce, že ma-
kedonští Bulhaři uhájí svou národnost jen,
přestoupí-li ke katolicismu a zjednají si tím
mocnou ochranu Rakouska. Spojení s Římem
opřel se důrazně N. Danev, poněvadž by se
pak Rusko odvrátilo od Bulharska. Definitivní
usnesení se nestalo; porada ještě trvá.
K návštěvě rumunského následníka ve Vídni.
Z Bukurešti, 23. října. Ve zdejších poli-
tických kruzích přikládá se zvláštní význam
návštěvě rumunského následníka ve Vídni.
zejména okolnosti, že představí císaři prinee
Karla, který jede do Petrohradu na návštěvu
carského dvora.
Německé vojenské vzducholodí.
Z Berlína, 23. října. (K. k.) Dle místní kores-
pondence bude v nejbližší době vojenské vzdušné
loďstvo rozmnoženo o 4 nové lodi, takže vojen-
ská správa bude míti 10 moderních vzducholodí
Zkouška mobilisace v ruské střední Asií.
Z Petrohradu, 23. řijna. (K. k.) Dle úřadní vy-
hlášky bude se z nařízení carova konati mobili-
sace na zkoušku v kraji samarkandském
v říjnu 1. r
Rusko-turecké vyjednávání.
Z Caříhradu, 23. října. (K. k.) Dle zpráv z i-
lormovaného tureckého pramene mělo vyjednávání
Džavida beje jako zástupce Porty s ruským vele-
vyslancem o politických a hospodářských otázkách.
které interesují obě země, příznivý výsledek. Úmlu-
va bude v několika dnech pedepsána.
Marinov
Grabl
Michajlovský
Bulhar
Karel
Vídeň
Szěgenya Pearl
Schönbrunn
Vela
Bulharsko
Solija
Rakousko
Řím
Rusko
Bukurešť
Petrohrad
Berlín
Asie
Caříhrad
9
article
Reformy ve východo-anatolských krajích.
Z Cařihradu, 23. října. (K. k.) Ministerská ko-
mise, která za předsednictví Talaata beje studuje
reformy ve východo-anatolských provinciích na zá-
kladě německo-ruského promemoria, pokračuje ve
svých pracích. Dle „Jeune Turc“ rokovala komise
v jedné z posledních schůzí o jmenování ruských
a německých inspektorů.
Nepokoje v Portugalsku.
Z Lísabonu, 23. října. Vláda se dozvěděla, že
monarchistické výbory v Evropě a Brasilii očeká-
valy nepokoje, o kterých noviny předčasně ozná-
mily, že k nim už došlo. V malých skupinách de-
monstrantů nalézal se toliko jediný voják. Mez
osobami, které byly zatčeny v různých domechv
Lisaboně a Oportu, nalézalo se několik vojenských
osob. V Oportu nedošlo k demonstracím a nesta
se ani pokus o ně.
Mexická revoluce.
M. Z Londýna, 23. října. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.
Dle washingtonské depeše dostal zdejší americký
velevyslanec rozkaz, aby promluvil s ministrem
Greyem o mexických poměrech a jak se k nim po-
staví Anglie a nový velevyslanec. Zdá se, že ame-
rická vláda podporuje zatím stranu převratua
kdyby tato nepochodila, zakročí. Očekává se, že po
případě v poslední chvíli sejde se zamýšlené ná-
vštěvy atlantského loďstva ve Středozemním moři.
Turc
Grey
Cařihrad
Portugalsko
Lísabon
Evropa
Brasilia
Oporto
Londýn
Anglie
10
title
Národní hospodář.
11
article
Letošní výnos daní v Rakousku.
Letošní výnos daní v Rakousku.
Jako obvykle předložila vláda současně
s rozpočtem úřadní výkaz o skuteč-
ném výnosu daní a dávek za prv-
ních 9 měsiců t. r., z něhož jsme již
některá základní data sdělili a nyní se vra-
címe k podrobnostem, jež jsou cennou po-
můckou pro posouzení naší hospodářské
situace. Čistý výnos přímých daní stoupl
oproti soudobí loňskému o 15,929.927 K.
naproti tomu čistý výnos nepřímých dávek
poklesl o 4,761.900 K. Nejdůležitější číslice
o čistém výnosu jednotlivých daní jsou tytot
I. Daně příme
Rakousko
12
article
Čistý výnos od
ledna do konce Oproti sou-
září 1913 dobí 1912
korun
28.963.326 — 69.199
5,397.949 — 212.61
76,608.083 + 4,006.00
7.917.273 + 556.261
13
article
Daň pozemková . . .
Domovní daň třídní . .
Domovní dan činžovní .
5proc. daň z novostaveb
Všeobecná daň výděl-
ková. . . . . ..
Výdělková daň z pod-
niků kočovných . . .
Výdělková daň z pod-
niků veřejně účtujících
Daň rentová . . . .
Osobní daň z příjmu .
Daň z vyžšího služného
Poplatky exekuční . .
Úroky z prodlení-
14
article
84,719
25,787.522 +
15
article
142.750
61,966.586
8.433. 059
62,397.672
2.806 365
1.485.707
1.184.312
253,091.480
17
article
Úhrnem.
II. Nepřímé dávky a státní mono-
poly.
Daně spotřební:
18
article
korun
46,512.006
2,425.282
578.714
58.03t
697.595
62,376.792
— 1.728.00
+ 13.418,880
128,197.039
20,735.902
1,190.015
8,436.510
1,097.56
13,197.337
36.703
716,393 + 5 56
4,278.192
105.649
19
article
daň z lihu . . . . .
» z droždí . . .
kontrolní poplatek .
daň z piva . . . . .
» z cukru . . .
» z petroleje . . .
» z vína . . . .
» z masa . . . .
potravní daň z ostat-
ních předmětů . ..
pacht potravní daně na
čáře . . . . . .
jiné příjmy . . . .
zvláštní dávka z výčepu
lihovin . . . . .
Kolky. . . . . .
Taxy . . . . . .
Poplatky . . . . .
Daň z jízdních lístků.
Puncovní poplatky ..
Loterie . . . . ..
Monopol solní . ..
» tabákový . .
Kolek
20
article
1,117,822
11.5
48,312.663
+ 215.91
6,117.149
+ 141.12
113.727.369
— 20,142.85
20,349.882 . 295.554
677.793 — 230.281
10,126.145 — 2.047.986
21.485.337 — 1,116.9
8.898.6 5
167,836626 +
48,312 . 663 + 215.91 6,117
21
article
úhrnem . . . 674,955.343 — 4.761.90
Z přímých daní pozoruhodný vze-
stup čistého výnosu oproti soudobí loňskému
vykazují zvláště domovní daň činžovní, 5proc.
daň z novostaveb, osobní daň z příjmů a zvlá-
ště výdělková daň podniků veřejnému účtován
podrobených. Vzrůst výnosu domovní da-
ně činžovní o 4,006.009 K vysvětluje se dle
vládního výkladu jednak přestoupením dosu
dočasně osvobozených budov od daňové po-
vinnosti, jednak stálým stoupáním čin-
že. Vzrůst výnosu 5proc, daně z novo-
staveb vysvětluje se — nehledě k přírůstku
nových daňových objektů zvláště ve městech
— nápadným rozdílem činží v domech v nej-
novější době zbudovaných, všem požadavkům
moderní doby vyhovujících oproti činžím v do-
mech ještě před málo lety vybudovaných. Vý-
dělková daň podniků veřejnému
účtování podrobených vynesla v prv-
ních 9 měsících 1913 o 9,378.776 K více než
v soudobí loňském, kterýžto vzrůst vysvětluje
se jednak tím, že byla předpisována ještě na
podkladě příznivých bilancí za rok 1911, jed-
nak přírostem nových poplatných podníků
Značný vzestup vykazuje ovšem také osob-
ní daň z příjmů, což vysvětluje oficiální
zpráva stálým vývojem této daně. Jak známo.
v posledních letech berní správa tento vývoh
usilovně podporuje, snažic se všemožně výno
osobní daně důchodové co nejvíce vyšroubo-
vati. Vzestup výnosu jeví také daň úroková
či rentová (+ 152.240 K). dále všeobecná vý-
dělková daň, která je — jak známo — kontin-
gentována (+ 84.719 K) a výdělková daň
podniků kočovných (+- 1717).
84.719 K
22
article
Jako obvykle pokles výnosu vykazuj
z přímých daní opětně obě specificky země-
dělské danč, totiž daň pozemkováo
68.199 K a domovní daň třídni o 212.61e
korun. Pokles výnosu této daně vysvětluje se
dle oliciální zprávy zejména nepříznivou ho-
spodářskou situací zemědělského obyvatelstv
v Haliči.
Kdežto přímé daně jeví vzestup výnosu.
o který zajisté hlavní zásluha přísluší činnosti
berní správy, výnos nepřímých dan
oproti soudobí loňskému poklesl, jak bylo ji
uvedeno, celkem o 4,761.900 K. Tento po-
kles jasně svědčí o zmenšení kupnosti oby-
vatelstva, jež těžká hospodářská krise, zostřo-
vaná balkánskými zmatky, a všeobecná dra-
hota nutíla k značnému obmezování spotřeby
Tak poklesl výnos daně z lihu o 2,425.28
kor., jenž však zmenší se po vyúčtování vzá-
jemného obchodu s Uhrami a Bosnou a Herce-
govinou asi na 1,400.000 K. Tento pokles vý-
nosu vysvětluje se zmenšenou spotřebou lihu
Výnos daně z piva zmenšil se o 1,728.065 k
což se vysvětluje poklesem spotřeby vzhleden
k chladnému létu a zavedení zemské pivní dáv-
ky v Čechách. Výnos daně z vína klesl e
1.09 mil. K, což se vysvětluje špatnou loňskou
sklizní vína. Pokles jeví dále pacht daně po-
travní na čáře (— 25.202 K), solní monopol
(— 1,116.979 K), loterie o 2.047 mil. K (sáz-
ky pokleslyi). Pokles puncovních poplatkůo
230.281 K svědčí o stagnaci v živnosti zlatnické
a střibrnické. Nejpozoruhodnější je pokles po-
platků (o 20.14 mil. K), ovšem nutno uvážiti
že r. 1912 jejich výnos stoupl hlavně se zře-
telem na zdanění pozůstalosti po Alb. Roth-
schildovi.
Roth
Halič
Uhry
Bosna
Čechy
23
article
Naproti tomu vzestup výnosu jeví ze-
jména daň z cukru (o 13.41 mil. K), což se
vysvětluje vzrůstem spotřeby, který byl umož-
něn snížením cen cukru (srovnání týká se tedy
roku abnormálně nízké spotřeby), a daň z pe-
troleje fo 1.097 mil. K), jejíž vzrůst umožnila
jednak zvýšená spotřeba v tuzemsku, jednak
vzestup odbytu do Uher. Daň z masa vynesl
jen o 36.703 K více. Vzrůst příjmů jeví dále
kolky a taxy. Vzrůst výnosu tax vysvě-
tluje se zvláště stoupnutím poplatků z patentů
Vedle daně z cukru nejpozoruhodnější vzrůst
příjmů vykazuje ťabákový monopol, totiž
o 8,898.625 K.
Čistý výnos cel pro celé mocnářstv
činí v prvních 9 měsících t. r. 165,613.464 K
po srážce režijního paušálu zbývá čistý přeby-
tek 158,950.796 K, což znamená oproti soudob
loňskému úbytek o 8,553.143 K. Tento ne-
příznivý výsledek vysvětluje se hlavně pokle-
sem dovozu obilí, dobytka, textilií, polo-
celotovarů ze železa a kovů, strojů, chemi
ckých látek a výrobků.
Celkem obráží se i v tomto úřadním vý
kazu o výnosu daní za prvních devět měsíců
1913 — nehledíme-li k daním, jež vděči pří-
znivý vývoj hlavně utahování berního šroubu
— neutěšená hospodářská situace, kterou oby-
vatelstvo naší říše strádá citelně již od pod-
zimu minulého roku od propuknutí balkánské
krise a jež je nutí k obmezování spo-
třeby, patrnému zvláště v poklesu nepří
mých daní.
va
českých měst v král. českém
o sanaci obecních financí.
Uhry
obecní finance
24
article
1.717
9,378.7
152.24
1,973.66
167.26
61.950
163 817
Svaz českých měst v král. Českém za-
slal všem českým klubům poslaneckým na radě
říšské obšírné memorandum, v němž důtklivě
upozorňuje na nulnost sanace financí samospráv-
ných, zejména obecních. Z podání toho vyjímáme
„V čas, kdy za všeobecné lísně hospodářské
též na české obce těžce doléhající, chystá se po-
slanecká sněmovna rady říšské projednávati t. zv.
malý finanční plán jako první elapu k reforme
financí státních — tím naléhavější, že na obzoru
jsou nová miliardová břemena na zvýšené poža-
davky správy vojenské — dovolujeme si ke všem
českým klubům poslaneckým na radě řišské vzné-
sti uctivou a důtklivou prosbu, by při jednání
reformě financí státních ráčili věnovati laskavý
zřetel též sanaci financí samospráv-
ných, zejména obecních.
svaz český město
slanecký sněmovna
25
article
Předpis státních daní, přirážkám podrobe-
ných, stoupl v král. Českém — vyjma statutární
měsla Prahu a Liberec — v období 1874—1908
ze 32 mil. na 60 mil, korun, ťedy ani ne dvoj-
násobně, zatím co předpis všech samospráv-
ných přirážek v těmž období vzrostl z 22 mil. na
91 mil. korun, tedy více než čtyřnásebně.
V číslicích posléze uvedených zahrnuty jsou i při-
rážky obecní, jež — pozorovány jsouce samy
o sobě — vykazují vzrůst opravdu překotný:
z 5 mil. kor. r. 1874 vzrostly do r. 1908 na 31 mil.
korun, tudíž šesteronásobněl Vývoj obec-
ních přirážek byl tudiž poměrně třikrát rych-
lejší, než vývoj státních daní, jim za základ
sloužících.
Též v desitileti 1901—1911 bral se vývoj tem-
pem podobným: Předpis státních daní, přirážkám
podléhajících, ve všech obcích království Českého
stoupl tu ze 69 mil. na 83 mil, korun — tedy as
o 20 procent — zatím co předpis všech přirážek
samosprávných stoupl z 83 mil. na 125 mil. korun.
tedy asi o 50 procent a předpis samotných při-
rážek obecních, obecních školních a osadních
vzrosti z 25 mil. na 48 mil. korun, tedy bezmála
o celých 100 procentl
Již roku 1908 bylo v Čechách 470 obci, vy-
bírajících přes 100 procent jen na obecnícha
obecních školních přirážkách a 969 — bezmála
tudíž celý tisíc — obcí, ve kterých se platilo přes
200 procent všech přirážek
Podobné poměry jsou i v jiných zemích tetc
Praha
Liberec
Čechy
27
article
poloviny říše.
Těchto několik sucbých číslic mluví zajisté
řečí tak jasnou, že k nim dlouhého doprovodu za-
potřebí není. Pochopitelno za těchto poměrů, že
ze všech stran z kruhů poplatnictva ozývají se
oprávněné stesky na nepříměřenou výši obecníeh
ostatních samosprávných přirážek, jimiž státní
daně rakouské — zejména ty, jež zatěžuji průmysl
a obchod — ještě tvrdšimi se stávají, průmysl
ohchod vázne, byty a ostatní životní potřeby se
zdražují a tím opětně všecky vrstvy obyvatelstva.
zejména drobnější živnostnictvo, úřadnictvo i děl-
nictvo trpí atd.
Též obce a jejich sjezdy a svazy znovu
znovu se dovolávaly sanace financí obecních. Bu-
diž dovoleno zmíniti se tu jen o projevech z doby
nejnovější: VIII. rakouský sjezd měst ve Vídni
r. 1911 vyslovil vládě politování a rozhořčení, že
dosud nic ve věci té neprovedla, V. sjezd českých
měst v Mladé Boleslavi r. 1912 volal po důrazném
zakročení poslaneckém v témž směru, podobně
VI. sjezd českých okresů v Plzni r. 1913, a lefošní
sjezd měst slezských dokonce uložil svému stá-
lému výboru, by uvažoval o passivní resistenci
obcí v oboru přenesené působnosti, setrvá-li vláda
ve svě netečnosti v této otázcel
Vídeň
Mladá Boleslav
Plzeň
28
article
Sama poslanecká sněmovna již od r. 1895
kdy projednávána reforma přímých daní osob-
ních, opělně domáhala se soustavné celkové re-
formy všeho veřejného hospodářství, státního.
zemského i obecního, poněvadž pouze tímto způ-
sobem lze důkladně a trvale nulnou reformu pro-
véstí. Též vláda opětovně uznala nutnost podob-
né sanace financi samosprávných — přes to do-
sud ani jeden opravdový krok k jejímu prove-
dení, pokud jde o finance obecní, se nestall
Svaz českých měst v království Českém do-
žadoval se, by jako první etapa k sanaci finanei
obecních provedla se u příležitosti nynějšího fi-
nančního plánu alespoň reforma II. hlavy zákon
o přímých daních csabních ve prospěch obcí
bobužel snaha tato výsledku neměla.
Jediným — zatím ryze Iormálním — úspě-
chem všech naznačených snah je resoluce výboru.
navržená pp. poslanci Finkem, Funkem a soudr.
a vyslovující, že zdárný vývoj stálního i národ-
ního hospodářství vyžaduje nezbytně soustavné
důkladné reformy firranční, jež by zjednala rovno-
váhu v hospodářství státu a zemi, a ukládající
vládě, by do konce r. 1915 předložila příslušné
osnovy zákonů, ku projednání otázek těch má s
dosaditi zvláštní 12členný výbor
Finek
Funk
poslanecký sněmovna
svaz český město
29
article
Resoluce tato ovšem dle svého slovního zněn
týká se vlastně jen financí zemských — přes to
jsme přesvědčení, že navrhovatelům tanuly n
mysli též finance obecní a že ani na tyto finanee
nebude zapomenuto.
Dovolujeme si tudíž vznésti ke všem českým
poslancům důtklivou prosbu, by alespoň při pro-
jednávání zmíněné resoluce otázku financí samo-
správných, zejména obecních, ráčili rozvinouti
pokud možno vyvolati mohutné důrazné usnesení
celé sněmovny a vyjádření vlády, zdali již opravdu
alespoň nějaké přípravné studie ve
věci té koná a jak dalece studie ty pokročily.
Jdeť tu o zájem obcí všech — nejen českých
— a důrazné obhájení stanoviska samosprávného
na říšské radě právě se strany českých poslanců
pokládáme za žádoucí právě nyní, kdy svémoc-
ným činem vládním ze dne 26. července 1913 za-
sazena české samosprávě rána tak ponižující.
Kdyby bylo možno ještě v nynějším stadiu
dosáhnouti nějakého janctim mezi reformou fi-
nancí státních a sanací financí autonomních,o
jaké Svaz již od let usiluje, bylo by to arci zá-
rukou nejbezpečnější. Dovolujeme si v té příčině
poukázati na příklad sousedního Bavorska, kde
r. 1910 schválena řada zákonů, jimiž zvýšeny
státní daně, s výslovným obmezením, že počátkem
roku 1919 přestanou zákony ty působiti a daně
dotčené budou se opětně předpisovati dřívější
nižší výměrou, nebudou-li do té doby předloženy
osnovy zákonů ku provedení dalších reforem,
předem pokud se týče financi obecníchl
Společenský pivovar v Plzni.
Z Plzně, 23. října. (Pův. zpráva „Nár. L..
Správní rada společenského pivovaru v Plzni
navrhne schůzi, která se bude konati dne8.
prosince, aby se vyplácela dividenda 220 K
na jeden podíl. Loni byla dividenda 200 K.
Bavorsko
Plzeň
30
article
Jižní dráha.
Z Vídně, 23. října. (K. k.) V dnešní schůzi
správní rady jižní dráhy podal hlavní ředitel
ryt. Eger zprávu stran výsledku nedávno
skončeného vyjednávání o základech sanace
jižní dráhy a prohlásil, že o nevyřízených
otázkách má se co nejdříve dál vyjednávati
Smluvené základy sanace byly schváleny dle
podaných návrhů.
Z Vídně, 23. října. („N. F. P.“) Dnes ko-
nala se schůze správní rady Jižní dráhy,
níž předloženy byly zásady sanační dohody
mezi společností, zástupci majitelů 3% priorit
a vládou. O stavu obchodu sdělil generáln
ředitel, že osobní doprava jako před tím pří-
znivě se vyvíjí, že však doprava zboží v září
vykazuje úbytek ve všech skoro relacích
druzích. Tento zjev ukazuje se také v dopra-
vě obou námořních přístavů, jakož i v dopra-
vě zboží v obou polovinách říše. V Uhrách
zvýšila se v posledním čase o něco doprava
obilí. Úbytek dopravy zboží přičítá se klesání
stavební činnosti a slabšímu zaměstnání že-
lezářských závodů. Také doprava magnesitu
jež stále vykazovala vzrůst, v posledním čase
poklesla. O výsledku celoročním nedá se do-
sud dobře činiti závěr, poněvadž ještě výsled-
ky důležitých měsíců scházejí a nemůžese
říci, ve které době deprese bude skončena.
Vídeň
Eger
jižní dráha
Uhry
31
article
Z Vídně, 23. října. V dnešní schůzi správn
rady Jižní dráhy byly sanační návrhy po re-
ferátu generálního ředitele šl. Weebera jedno-
myslně schváleny. Debaty účastnil se ředitel
Gwinner z Berlína, jenž podal kriticky pře-
hled sanačního programu. Po řediťeli Spitz-
müllerovi, který pojednal o genesi nynějšího
sanačního plánu, osvětlil jednotlivé body proí
Landesberger. Několik otázek nebylo rozhod-
nuto a budou tvořiti předmět dalších vyjedná
vání s vládou. Je to především ujednání o de
tailech, jak má arrangement býti provedeno
a otázka kotování obligací, které mají býti od-
kolkovány, resp. stanoviska, jež francouzsk
vláda k této otázce zaujme. Ředitel Spitz-
müller a prof. Landesberger odeberou se v ne-
děli do Paříže, aby mezi jiným zjednali si jas-
no o otázce kotovací. — V posledních třech
dekádách vykazuje osobní doprava plus ko-
run 87.000, kdežto doprava zboží úbytek ko-
run 750.000. Příznivě utvářil se transport vína
a ovoce z Tyrol. Úhrnná doprava činí 2,800.000
Gwinner
Spitz
profesor
Landesberger
Vídeň
Berlín
Paříž
Tyroly
32
article
Z Peští, 23. října. Co nejdříve odeberou
se do Vídně zástupci uherské vlády, aby jed-
nali o záležitosti sanování Jižní dráhy. Jak se
proslýchá, přijde na přetřes také záležitos
košicko-bohumínské dráhy a v první řadě při-
pojení na pruské dráhy, a dále nepřístojnosti
v oboru sestavování mezinárodních jízdních
řádů, jakož i záležitosti tarifní
tun.
Obchod s uhlím
Z Vídně, 23. října. V souvislosti s aktivo-
váním zvýšení vedlejších poplatků nastoupí
1. listopadem také zvýšení cen uhlí o 2 hal.
na 100 kg. Spolek velkoobchodníků s uhlím
v Rakousku obrátil se na ředitelství severni
dráhy se žádostí o udání podmínek, za kterých
by mohla býti zavedena mechanická zařízení
skládací ve skladištích severní dráhy.
Zvýšení kapitálu Cantiere Navale Triestíno.
Z Vídně, 23. října. V Terstu konala se za
předsednictví p. Calista Kosutiče mimořádná
valná hromada „Cantiere Navale Trie-
stino“, ve které bylo usneseno, aby spole-
čenský kapitál byl vydáním 15.000 nových
akcií po 200 K nominale zvýšen ze 6 n
9 milionů K. Nové akcie budou nabídnuty
akcionářům za kurs pari a to v poměru jedné
nové na dvě staré akcie. Odběrné právo dluž-
no vykonati mezi 15. a 20. listopadem. Nove
akcie mají nárok na dividendu od 1. ledna
1914. Z výtěžku zvýšeného kapitálu budou
vybudovány loděnice společnosti.
Ruské konsuláty.
Z Petrohradu, 23. října. (K. k.) Ruské
konsuláty v Cadixu a Lisaboně byly
zrušeny. V Brusselu a Elberfeldu byly
zřízeny nové ruské konsuláty.
lasi
Srbská výpůjčka
Z Bělehradu, 23. října. (K. k.) Skupštin
schválila v 1. čtení 67 proti 52 hlasům před-
lohu o výpůjčce 250 mil.
Sklízeň cukrové třtiny na Kubě.
Z Nového Yorku, 23. října. (K. k.) Dl
zprávy „Sunu“ z Kuby odhaduje se výnos cu-
krové sklizně na Kubě na 2,429.240 tun, t.j
o 500.000 tun více než dosud docilený nejvyšš.
výnos.
Cantiere
Kosutič
Sun
Pešť
Vídeň
Rakousko
Terst
Petrohrad
Cadix
Lisabon
Brusel
Elberfeld
Bělehrad
Kuba
Nový York
Cantiere Naval Trie
kg
33
article
Bankovní výkazy.
Výkaz banky anglické. Z Londýna, 23. října
V tomto Rozdíl o
(K. k.
týdnu minulého
vbm v tisících lib. šter
Zásoba celková . . . . . 26.601 + 100
Oběh bankovsk . . . . .
28.675 — 17
Zásoba v hotovosti . . . .
36.826
Portefeuille . . . . . ..
24.929 156
Na účet soukromníků . . , 41.322 — 440
Na účet státního pokladu . 5.951 610
Zásoba bankovek . . . . 24.911 913
Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 23. října
V tomto Rozdíl od
týdnu minulého
v tisících franků
Hotovost ve zlatě . . . . 3.467.508 + 3797
Hotovost ve stříbře . . . 636.770 + 3987
Portefeuille hl. banky a filiál. 1,485.815 + 25.159
Oběh bankovek . . . . . 5,670.178 — 110.474
Běžný účct soukromníků . . 533.147 + 70.937
Účet státního pokladu . . 333.025. + 70.910
Uhrnné zálohy
. . . . 725.712 — 9208
Výnos úroků a diskontu . . 24.000 + 1131
Poměr hotovosti k oběhu bankovek 72.38 proe
Londýn
Paříž
Uhrnný záloha
34
article
Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy
(Kabelové jelegramy »Národních Listů«.)
Dražší petrolej.
Z Nového Yorku, 23. října. Ceny petroleje
dnes opět stouply. Bílý, který 14. května stoupl
z 8.50 cts. na 8.70 za galonu, platil dnes 8.73 cts.
Petrolej v nádobách stoupl z 5 na 5.25 cts.
Z Nov. Yorku, 23. října. Chabé smýšlení trhu,
jež bylo charakteristikou včerejšího obchodu, pře-
neslo se také na dnešní bursu. Na počátku byly
silné londýnské prodejní příkazy, které způsobily,
že většina hodnot byla odmítána a zvláště kanad-
ské baissou nabízeny. Amalgamated klesly o 1 1
dol., akcie ocelářského trustu o 1 dol. Chabé
smýšlení ovládlo také na dále trh. K rozladění
přispívaly zprávy z Mexika. Tyto zejména měly
vliv na akcie Southern Pacific a American Smel-
tings and Refining Co. V dalším průběhu podnikla
baissa útoky na akcie ocelářského trustu, čímž
došlo k dalšímu poklesu. Akcie New York, New
Hawen and Hartford dráhy byly slabší, neboť se
proslýchalo že dividenda bude menší. Odpoledne
došlo k zotavení, na úhradní koupě, z nichž zí-
skaly nejvíce měďové hodnoty. Když však k zá-
věru oznámen nepříznivý interview presidenta
Atchison and Popeca dráhy, nastalo lebké oslabe-
ní. Celkový obrat činil 300.000 shares, státních
papírů prodáno za 1,6 mil. dol.
Atchison
Nový York
York
Mexiko
New York
New Hawen and Hartford
Southern Pacifik
American Smelting and Refining Company
ct
35
article
Poslední peníze . . . 3.—
2.25
3.25
Kabel. transí. . . . 485.82 480.90 481.10
Amalgamated. . . . 74.50
75.25 76.3
64.50
65.75
American Smelting . 62.50
American Lokomotive 30.50
31.12
31.25
35.75
36.37
Anaconda . . . . .
35.6
93.62
94.25
Atchison . . . .
93.87
Baltimore a Ohio s
93.50
Canadian Pacific . .
229.50
226.75
228.12
Chicago, Milwauke
100.90
101.25
102.50
27.12
27.62
Great Northern . .
123.50
123.87
123.75
Louisville a Nashville
131.—
131.50.
132.—
20.75
19.25
20.25
Missouri Kansas. . a
95.50
96.75
95.50
New-York Central .
107.50
108.25
107.—
Northern Pacific :
Baltimore
Ohio
93.50 Canadian Pacifik
Chicago
Milwauke
Nashville
NewYork Central
Northern Pacifik
American Smelting
Kablo
American Lokomotiv 30.50
Great Northern
Missouri Kansas
37
article
190.62
110.50
Pennsylvania . . .
108.25
161.37
161.87
163.25
Reading . . . . 1 r
13.75
Rock lsland . . 1-
22.25
22.50
23.12
Southern Railway 1
88.37
Southern Pacific . . 86.75
87.6
58.87
Steel Comon . . . . 56.50 57.75
153.62
Union Pacific . . . 150.— 151.25
Wabash, pref, 1 3 . 10.— 12.—
10.25
107.—
Steel pref..
. 106.12 106.75
Southern Pacit. Bd 4%% 85.62 85.87
Obilí, mouka, plodiny.
Z Chicaga, 23. října. Pšenice. Trh začal
dosti pevně na méně příznivé zprávy o argentin-
ské sklizni a skrovný ruch v jaré pšenici. Později
upevnil se lepší zahraničnou a poptávkou ameri-
ckých mlýnů. Kukuřice. Trh byl dosti pevný
na lepší pokladní uzávěrky domácí a předpověd
skrovnějšího hnutí mezi farmáří.
Z Chicaga, 23. řijna
Pšenice zimní č. 2 23
na prosinec . 84.37 84.12 83.75 83.37 82.50
87.62
na květen . . 89.— 88.87 88.62 88.37
na červenec . —.—
Kukuřice č. 2
65.3
na prosinec . 68.75 68.50 67.50 67.25.
na květen. . 70.50 70.25 69.50 69.25 68.6
na červenec . 70.25 69.87 69.25 69.— 68.25
Oves č. 2 na pros. 39.62 39.25 28 25 38.12 37.6
Z Nového Yorku, 23. října.
23. 22. 21. 20. 18.
pref
Pennsylvanie
Reading
Chicago
Nový York
22.50
Southern Railway
Southern Pacifik
Wabash
107
Southern Pacit
38
article
Pšenice zimní č.2
95.75 95.50 95.50 95.75 95.50
pohotová . .
93.75 93.37 92.87 92.87 92.37
na prosinec.
96.62 96.12 95.87 95.62 95.—
na květen
78 25 78.— 77.25 76.75 76.25
Kukuřice pohot.
44.75 44.75 44.75 44.75 45.25
Oves č. 2 pohot.
Mouka minneap.
3.— 3.— 3.— 3.— 3.—
Obilí liverpool.
hamburské 37.50 40.— 40.— 40.— 40.—
35.— 35.— 35.— 35.— 35.—
brémské.
6.— 7.— 7.—
rotterdam.
Tuky, maso.
Z Chicaga, 23. října
10.45 10.30
Sádlo na říjen . . . 10,52*
10.47 10.35
10.50
na leden . .s
10.62* 19.50
10.67
na květen . . .
10.60 10.55
10.65
Žebírka za hotové . .
10.375 10.30
žebírka na leden . . 10.42
19.52 19.40
Vepřové maso na leden 19.65
19.70 19.55
na květ. 19.80
19.000 28.000 20.000
Dovoz vepřů z Chic aga
» » ze západu 69.000 93.000 90.000
Z Nov. Yorku, 23. října.
23. 22. 21. 20.
Sádlo prim. vest . . 10.70 10.70 10.60 10.6
Vepřové maso . . . 23.50 23.50 23.50 23.50
Hovězi maso . . . . 20.— 20.— 20.— 20.—
Sádlo
Chicago
York
Tuka
Sádlo na říjen
10.35
10.67 na květen
10.65 žebírko
žebírko na leden
19.52
23.50
Hověz masa
39
article
Káva.
Z Nov. Yorku, 23. října. Trh byl slabý na cha-
bé evropské kablogramy a povolné požadavky
brasilské, dále na vleklý konsum americký a pro-
deje
Z Nov. Yorku, 23. října.
10.87
Káva pohotová č. 7. .
10.30
na prosinec . .
10.67
na březen . ..
10.89
na květen . . a
na červenec . . 11.09
na září, . . . 11.19
Z Nov. Yorku, 23. řijna. Trh začal dosti pevně
na vyšší liverpoolské záznamy a sychravé a chlad-
né počasí v golfových státech. Později ochabnul
prodeji místních firem a v očekávání zprávy o
vylupování příznivé baissi. Teprv na posledku
upevnila se tendence na stesky, že škody na sklizni
byly mimo nadání větší a na výstrahu před bouří
na atlantském pobřeží.
23. 22. 21. 20. 18. 17.
Pohotová . . . 14.50 14.50 14.10 14.30 13.80 13.8
na říjen . . . 14.14 14.11 13.87 14.09 13.58 13.6
na listopad . . 13.88 13.84 13.63 13.08 13.36 13.38
na prosinec. . 13.93 13.89 13.68 13.93 13.41 13.43
na leden . . . 13.71 13.68 13.77 13.68 13.19 13.21
na březen . , 13.72 13.72 13.50 13.71 13.22 13.2
na květen . . 13.70 13.72 13.52 13.74 13.19 13.2
na červen. . 13.60 13.62 13.43 13. 66 13.08 13.11
na červenec. . 13.58 13.60 13.41 13.64 13.06 13.09
na srpen. . . —
na září . . .
Z Nového Orlesnu, 23. října
23. 22.
Pohotová a . 133
de
York
Nový Orlesna
14.50
13.80
na říjen
14.11
13.71
na květen
13.74
13.60
13.64
na srpen
40
article
Peněžní bursa.
41
article
86.12
4.65 4.65 4.65 4.65 4.65
42
article
12.— 11.12 11.—
10.43 10.56 10.58
10.75 10.93 10.94
10.97 11.16
11.15
11.17 11.36
11.34
11.44
11.28 11.48
Bavlna
10.56
11.28