1
masthead
14. dubna 1905
2
masthead
Příloha „Národnich Listui
5
article
Mezinárodní archaeologický kongres
v Athénách.
Mezinárodní archaeologický kongres
v Athénách.
Právě před sto roky, za největšího útlaku
těreckého, domníval se anglický vyslanec n
Zlatém Rohu, lord Elgin, že budou překrásné
výtvarné zbytky na athénské Akropoli z doby
Perikleovy nejlépe uchovány, když budou ze
svých míst vyňaty a do Londýna převezeny. Tal
se také stalo. Britské museum bylo sice oboha-
ceno památkami nevystižné krásy a dokonalosti,
ale když po necelých třech desítiletích byla
Akropolis očišťována od svědků tureckého řá-
dění, pozorovali přátelé klassické velikosti ke
svému žalu, že byly oloupeny ctihodné trosky
o přední ozdobu svou. Tehdáž ovšem nenadál
se nikdo, že právě po stu létech lupu Elginova
v témž oloupeném a zneuctěném Parthenoně
zahájí korunni princ samostatného hellénského
království prvý mezinárodní archaeologický kon-
gress za přítomnosti archaeologův a historiků,
přišlých ze všech civilisovaných krajin země.
Klassická archaeologie tak, jakž jest nyn
pěstována, liší se podstatně od renaissance ital-
ského cinquecenta. Brunnelesco a jeho nástupei
napodobovali staré umění a dle zachovaných do-
tud antických vzorů tvořili díla nová, veliko-
lepá. Archaeologie přestává ale na památkách,
nás z klassických dob došlých, zkoumá jea
z nich soudí o vysokém stupni civilisace, kterým
vyznamenávali se staři národové východní a
středomořští již na prahu známých dějin. To, co
na povrchu zemském v troskách zachováno,
nijak by nestačilo k úloze, vytčené před 150
roky Němcem Winckelmannem. Prote za po-
sledních decennií právě uplynulého století při-
kročeno k soustavným výkopům na půdě klas-
sické, podnikaným sláty, společnostmi i nadšený-
mi soukromníky. Před 35 roky zatkl Jindřich
Elgin
Perikleův
Elginův
Němec
Winckelmann
Jindřich
Atény
Akropolis
Londýn
Tal
6
article
Schliemann rýč svůj do pahorku nissarlického
a navrátil světu Troju Homérovu, načež zahájiv
výkopy další v Mykénách, Tirynthu, Orchomenu.
na Ithace atd., sňal clonu s nejstarší kulturní pe-
riody řecké, již dle prvého naleziště nazýváme
kulturou mykénskou. Současně podjímati se po-
čaly výkopů na rodné půdě i kruhy řecké. Ny
nější ministr osvěty Karapanos překopal épeir
skou Dodonu, archneologická pak společnost, jež
v sobě soustřeďuje výkvět národa hellénského
vedením Kavvadiovým a později Cundovým za-
hájila výkopné práce v Athénách, zvláště pak
na Akropoli. Z rozkazu císaře Viléma jali se
Arnošt Curtius a Adolf Bötticher vyšelřovati
Olympii a k této snaze přidaly se vědecké ústavy
francouzský, německý, anglický, americký, ru-
ský a rakouský, v Athěnách zřízené. Netušené
výsledky, soustředěné nyní ve velikých museích
athénských a na jednotlivých nalezištích, od-
měňují svrchovanou měrou šlechetné závodění
všech civílisovaných národů. V souhlase se smě-
rem doby, která odmítá jednostranné a z veliké
části hypothetické výsledky filologické činnosti.
vstupuje v popředí archaeologie klassická a po-
dává s mladší sestrou svou, epigrafikou, jediný
pevný podklad pro badání v oboru dějin staro-
věkých, poznání to, jemuž filologové jsoucí do-
tud beati possidentes se vší energil se brání.
Tyto výsledky byly příčinou, že v kruzíeh
archasologův athénských vzníkla myšlenka.
uspořádati na půdě Perikleem a Sokratem posvě-
cené prvý mezinárodní sjezd arehaeologieký.
Schliemann
Homérův
Karapanos
Kavvadiův
Cundová
Vilém
Arnošt Curtius
Bötticher
Perikles
Sokrates
Trója
Mykény
Tirynth
Orchomen
Ithaka
Atény
Akropolis
Olympie
7
article
Za předsednictví korunního prince řeckého Ni-
kolaa, vévody spartského, utvořil se komitét ze
zástupcův archaeologů řeckých i jinonárodních.
v němž mimo jiné zasedají ministr Karapanos
jako místopředseda, generální ředitel starožit-
ností a museí dr. Kavvadias, francouzský ar-
chaeolog Th. Homoke, německý archacolog prof.
dr. Dörpfeld a j. Komitét tento položil kongress
na druhý týden dubnový t. r. a učinil prostřed-
nictvím jednotlivých vlád již r. 1904 vyzvání
ke všem kruhům zúčastněným, jež potkalo se
s neočekávaným výsledkem. Zatímný seznam
přihlášených účastníkův obsahoval do 20. února
t. r. 459 účastníkův, od té doby však dály se
ustavičně nové a nové přihlášky, tak že se počet
zúčastněných páčí na více než 700 osob, mez
nimiž více než 600 cizinců. 71 z těchto účast-
níkův ohlásili učené přednášky. Zahájení ko-
runním princem ustanoveno na den 7. dubna
před večerem a bylo položeno do velebných tro-
sek Porikleova Parthenona na Akropoli.
Veliký počet středoevropských účastníků.
zvláště z Rakouska a z Němec, vyjel buď v pon-
děli 3. dubna z Rěky, buď v úterý 4. dubna
Lloydovou rychlolodí „Carnioliou“. Na palubě
„Carniolie“ byla většina účastníků z Čech, alp-
ských zemí, Rakous, Bavor a severních Němee.
Karapanos
doktor
Kavvadias
profesor
Dörpfeld
Němec
Lloydová
Carniolia
Bavor
Němee
Akropolis
Rakousko
Rěky
Čechy
Rakousy
Porikleov Parthenona
Carniolie
8
article
Za krásné jarní pohody minula „Carniolia“ ve
čivrtek dne 6. dubna odpoledne ostrov Korfu.
jsouci prahem vlasti hellénské.
Na Korfu očekávalo nás zvláštní překva-
pení. Hned před přístavem vzbudila pozornost
anglická eskadra o osmi pancéřových lodich
čtyř torpédovkách. Vědělo se již sice, že v pon-
dělí dne 10. dubna očekáván jest na Korfu císař
Vilém, ale přítomnost veškerého téměř středo-
mořského loďstva na Korfu nebylo lze si touto
událostí vysvětliti. Když blížila se loď naše
vnitřnímu přístavu, byla věc objasněna. S obou
benátských tvrzí vlály řecké prapory a anglické
lodi vítaly výstřely loď naši, na jejiž palubě v
průvodu dvou dam a dvou kavalírů objevila
se princezna Battenberská, sestra krále angli-
ckého. Žádný z cestujících neměl večer v Brin-
disi tušení, že vzácní tito hosté rozmnožili lodní
společnost. Hned po našem příjezdu do Korfu
odebrala se princezna na admirálskou loď angli-
ckou, načež po návratu jejím dostavil se na lod
naši anglický admirál s pobočníkem svým. Lodn
sbecenstvo naše bylo pak svědkem hlučné ná-
nořní slavnosti, doprovázené hromovými vý-
střely anglických i řeckých válečných lodí, pa-
rádami mužstva, jakož i vojenskou hudbou na
všech palubách.
Vilém
Korf
Korf
Brin
9
article
Poměr království a zemí na říšské
radě zastoupených k zemím koruny
uherské.
ODokonč e níy
O poměru zemí předlitavských k Uhersku
se slanoviska obchodu, živností a prů-
nyslu referoval náměstek tajemníka Nového
sbehodního gremia, pan JUDr. Emil Hoffer
Herý uvedl, že jedním z hesel nynější většiny
sberského parlamentu je heslo samostatného
celniho území uherského, které, když zalehlo
do Předlitavska, objevilo se, že zatím zde na-
stal dokonalý převrat v názorech na význam
obchodně celní jednoty rakousko-uherské, kter
nezpůsobila ani theorelická úvaha nějaká ani
všeobecně cítěná potřeba revise celého komplexu
zákonů a úmluv vyrovnacích, nýbrž hrot agre-
sivně vystupující politiky vlád uherskýchi ve
věcech státoprávních a hospodářských. Zásluhou
této politiky je, že pojem celní rozluky ztrali
na své rakousky vlastenecké strašidelnosti podle
jedněch a na své politické bezhlavosti podle
druhých, že zkrátka uveden byl do kruhu ra-
kouských politických problémů hospodářských
tím i do veřejné diskuse.
JUDr
Hoffer
Uhersko
Předlitavsko
10
article
Řečník líčí, jak uherská vládní politika pod
poruje domácí průmysl na újmu rakouského
jak její pomocí v minulém roce založeno bylo
26 nových továrních podniků a 10 trvajicíel
rozšířeno; podpora zejmena bohatě dostává se
průmyslu textilnímu, jehož vzrůst v posledním
roce odhaduje se v odvětví bavlnářském na
100.000 vřeten. Národně hospodářské sebevě-
domí uherského spotřebitelstva téměř rakouský
výrobek boykotuje, tak že fakticky jest již pře-
hrada hospodářská, která brání rakouskému prů-
myslovému přívozu. Všechny tyto přičiny spolu-
působily při rozvíjení otázky celní a hospodářsk
rozluky a aktuálnost propůjčil jim výsledek po
sledního volebního zápasu uherského.
Jde o to, aby dostavil se zákonitě pode-
přený pořádek hospodářských poměrů k Ra
kousku na základě samostatného celního území
a úzkostlivě odporuje se domněnce, že celní
rozlukou byla by zamýšlena celní válka s Ra-
kouskem.
Od naprostého bojovného požadavku celn
rozluky odvrátil uherskou opposici klid rakou-
ských interesentů, s jakým výzva tato byla při-
jata a slyšeti je i píseň míru na základě base
státoprávní a mezinárodní: na základě příšti
smlouvy obchodní. Uhry spíše potřebují ochrany
a nesnesly by celní války proti uherskému země-
dělství. Tuto ochranu má mu poskytnouti vnitřní
čára celní, která znamenala by ve svém trvání
jen příměři, za kterého by se mohl průmysl
uherský následkem stížené soutěživosti rakou-
ského k celní rozluce úplně vyzbrojiti, zvláště
kdyby provisorium takové trvalo do roku 1917.
K tomuto rozmyslnému uvažování o výhodách
a nevýhodách celní rozluky přistupuje i sociálně
politický moment průmyslový. Uherský
průmysl trpí totiž pod tihou sociálních a hospo-
dářských bojů mezi dělnietvem a zaměstnavateli.
Uher
11
article
Veřejné mínění rakouské přijalo eventualitu
revise celého vyrovnacího komplexu zákonodár-
ného ve smlouvu obchodní celkem klidně
chladně. Prohlašuje se, že dáti sluší přednost
rozluce nežli provisoriím, že zejmena však nelze
přijmouti přechodný stav, který by záležel ve
zřízení vnitřní celní čáry pro jednotlivé před-
měty tržební po způsobu dnešní kuriosní celní
přehrady, která namířena je v podobě surtaxy
proti rakouskému cukru,
Uvažujeme-li zájmy, které má průmysl
obchod předlilavský na uherském odbytišti, po-
znáváme, že od roku 1900 náš vývoz v hod-
notě peněžní, vyjádřen bez značnější expansiv no-
sti, pohybuje se mezi 870 a 900 mill. K. Naše
bilance je passivní a obnáší mezi 25 až 35
mill. K, vyjímajíc rok 1902, kdy stoupla na
70 mill. K. Na vývozu našem má hlavní podi
průmysl textilní, dle prozatímních výsledků roku
minulého celkem ve výši 345.2 mill. K a s prů-
myslem oděvnickým 412.5 mill. K, tedy více
než 33 resp. 45 veškerého vývozu. Tyto
poměry zůstávají již po léta téměř nezměněny.
V případě rozluky mnohá odvětví průmyslová
mohla by nalézti odbyt i v cizině náhradou za
trh uherský, zejmena na základě výhodných
smluv se státy východními: ba i úbytek při
průmyslu textilním mohl by býti jinde v cizině
uhražen, neboť jednak Uhry by i při celní roz-
luce musily produkty jeho přivážeti. Rakousku
nebylo by ledy třeba celní rozluky příliš se obá-
vati a nebylo by tedy na místě, aby pod vlivem
hrozby celní rozluky rakouská vláda a parlament
činily uherské straně nějaké koncese.
Uhry
Rakousko
12
article
Situace v Předlitavsku je tedy taková
Celní rozluka nejeví se žádoucí, kdyby však
vojenské požadavky uherské měly se oddalovati
na útraty hospodářské situace celkového před-
litavského národního hospodářství, bylo by lépe,
aby k celní rozluce došlo. Tak se říká na strane
jedné; na druhé straně zase: až budou rozře
šeny odděleně záležitosti státoprávní, bude dosti
klidu, aby parlamenty obou polovin říšských se
sešly k dohodě o záležitostech hospodářských.
která je nevyhnutelná pro zájmy obou říšských
polovic, pro Uhry dokonce pak otázkou svreho-
vaně důležitosti. Témto dvěma perspektivám
je však přeče jedno společno: že Rakousk
rozluky obávati by se příliš nemusilo.
Pro případ dalšího trvání společného ho
spodářského území je však nutno, aby úmluva
byla loyální, zajišťující i se strany uherské po-
litiky vládní shodnost postupu v otázkách ho
spodářských, zejmena ve vytváření podminek
výrobních a obchodních, a nepřipouštějící úho-
řovitost zejmena na příklad v politice železničních
tarifů.
S uherské strany vysloven byl požadavek
rozdělení banky rakousko-uherské z podnětu vy
soké prý míry úrokové. Jak je požadavek neroz-
myšlený, dokázala zpráva, podaná generální rade
bankovní 6. t. m., z níž vysvítá, že právě Uhry
to jsou, které z jednotnosti banky těží a že je
tu tedy zase v konkrétním případě doloženo, že
rozluky vlastně jen Uhry by se měly báti
nikoli ji hroziti.
S vážné strany bylo řečeno, že národ náš
nebo jednotlivé jeho vrstvy nemají při vyrov-
nání nijakých zvláštních zájmů hospodářských.
Uher
Předlitavsko
Uhry
13
article
Český průmysl při otázce rakousko-uher-
ského vyrovnáni a celního tarifu nemá siee
zájmů zvláštních, pokud jde o upravení výrob-
ních a odbytových podmínek státem daných; je
pravdou, že nemůžeme pro sebe žádných před-
ností požadovati v příštím větším nebo menším
celním obvodu. Avšak záležitost ta nabývá ji-
ného obrazu, kdyby nastalo samostatné celní
územi rakouské. Právě tak jako máme své od-
lišné zájmy politické, máme i zvláštní zájmy
hospodářské-
Celní rozluka, která by naše české orgány
bospodářské: průmysl, obchod a živnosti spjala
následkem jistého úbytku vývozního do Uher
úžeji s ostatním průmyslem, obchodem a živ-
nostmi rakouskými na půdě rakouského území
celního, musila by míti vliv na nás, abychom
obrátili zraků svých od věcí vzdálenějších
k bližsím, to jest : ztráta na odbytišti uherském,
na kterém jsou i češti průmyslníci a obchodníe
interessováni, musila by míti za následek, žeby
nastala nutnost úvahy, co má se státi s pro-
dukty, pro něž není odbytu v Uhrách a pro
něž snad s obělmi musilo by býti hledáno roz-
šíření odbytiště, v cizině již trvajicího.
Uhry
14
article
Úvaha tato musila by vésti ku poznání, že
ani nemusilo by býti vyvezeno to, co při sebe-
vědomé české organisaci hospodářské mohlo by
býti zkonsumováno doma, od českých odběratelů
na místě výrobků německých a importoraných
eizích.
Otázee této z české strany měla by být
věnována plná pozornost. Bylo by smutné.
kdyby při plném politickém vědomí našem ne-
bylo u nás vědomí hospodářské existence na-
šeho národního celku. Aby se vědomí to ne-
vyvinulo, na tom záleží jen těm, kteří hájí ra-
kouské celkové stanovisko v poměrech našieh
vnitrohospodářských, protože v něm vidí své
prospěchy. Ti však, kdo vidí v probuzení
utužení, v organisaci českého hospodářství ná-
rodního prospěch národa, budou dále pra-
covati, aby vědomí českých zájmů hospodář-
ských sililo a rostlo v kruzích průmyslových,
obchodních a živnostenských stejně jako v kru-
zíeh spotřebitelských, čili budou pracovati
řešení našeho českého problemu národohospo-
dářského nejen v rámci celní a obchodní jed-
noty rakousko-uherské, nýbrž i tím více nalez
nou k tomu přímých podnětů pro případ samo-
statného celního území rakouského. (Výborně.
15
article
Patras, dne 7. dubna.
Patras
16
article
Potlesk)
Potlesk)
V Praze, 13. dubna.
Praha
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
Italský předseda ministerstva o zbrojení
italském i rakouském.
Dopisovatel »Tempsu« měl v Římě roz-
mluvu s předsedou ministerstva Fortisem. Fortia
prohlásil, že nemůže ani uvěřiti, že by některý
národ byl tak pošetilý, aby si války přál neb
hledal. V Evropě nabývá vlivu protiválečné
smýšlení. »V politice zahraniční,« pokračoval
Fortis, chceme se dáti vésti upřímnosti a loyál-
ností. Nejobratnější diplomacie jest ta, jež mluv
otevřeně. Čásť vnější politiky naší spočívá na
přátelství s Francil a přátel st
to zůstane upřímným. Čest naše a náš
zájem chtějí, aby tomu tak bylo.« Tázán byv
redaktorem po účelu vojenských úvěrů, nedávno
jím požadovaných, odtušil Fortis: »Opevňovací
práce mají dokončiti celý rámec obrovský, jehož
národ potřebuje. Italie chce prostě defensivní
soustavu svoji dokončiti. Jest něco přirozeněj-
šího? Jeden z našich spojenců (Rakousko) asi
před rokem odhlasoval čtyři sta millionů pro
práce stejného druhu. Nepočítali jsme to ve zlé.
Nemá Italie pevnosti též na hranici švýcarské
A přece mohl bych přísahati, že mezi námi
sousedem švýcarským nebude nikdy konfliktu
válečného.« Že nebude konfliktu také mez
Italii a jejím blizkým spojeneem, Fortis
ovšem nepřisahal, aniž přísahy nabízel.
Řím
Evropa
Rakousko
Fortis
Italia
19
article
K situaci anglické vlády.
Chamberlain přes poslední své dva pro-
jevy, námi již citované, ztrácí zřejmě sloupeneů
den za dnem. Avšak rovněž klesá silně i ně-
kdejší popularnost vlády Balfourovy. Vedle toho
že Balfour vůči ochranářským záměrům Cham-
berlainovým byl projevoval shovívavost až pří-
lišnou, roztrpčuje veřejnost anglickou i trudná
situace státního pokladu, což jest zvláště ná-
sledek špatného hospodářství v ministerstvu vo-
jenství. Toto požaduje pro nejmenší pozemní
armády Evropy úvěry větší než samo Německo
pro millionové voje svoje. Přes to mohl finanční
ministr ve svém posledním exposé za minulý
rok vykázati malý přebytek. Ten nebyl ani tak
veliký, aby mohlo se navrhnouti snížení ne-
populární daně z příjmu. Podržení její ve výši
dosavadní vypudí z vládního tábora opět celé
řady voličův. Pád vlády nacionalistické za
příštích voleb jeví se tudíž nyní již témě
jistým.
Chamberlain
Balfourův
Balfour
Cham
Evropa
Německo
20
article
K napjetí franko-německému.
Ke včerejšímu představení »Armidy« ve
Velké Opeře dal Loubet loži svou k disposiei
německému vyslanci Radolinovi, kterýž nabídky
této použil. Z toho se soudí v Paříži, že na-
pjetí polevilo. Dnes zúčastní se Delcassé a ostatn
členové vlády hostiny u Radolina. V Paříži vy-
práví se též, že jedině urážlivé a hrozivé vy-
pady německého tisku zamezují Delcasséovi, aby
nalezl vhodnou formu k dohodě s Německem
že ale již ve včerejší ministerské radě francouz-
ské ukázal k její možnosti a pravděpodobnosti
K vojenskému spiknutí ve Francii.
Socialistická »Petite Republique« prohla-
šuje, že nikůli princ Viktor Nápoleon, nýbrž
mladší bratr jeho měl se dostati spiknutím po-
sledně odhaleným, na něž »finanční svět« a po-
litické osobnosti peníze skýtaly, na trůn fran-
couzský. Prine Viktor Napoleon měl prý jen
roli vedlejší. Toto tvrzení zní ovšem ještě
fantastičtěji nežli veškerá dosavadní. Z příčin.
jež jsou na snadě, opíraje se o rodinná práva,
prihe Viktor Napoleon by mladšímu bratru
svému neustoupil, neučinil by tak ani dle své
povahy ctižádostivé a bonapartisté francouzšt
by se tomu sami vzpříčili. Bude ovšem zají
mavo zvěděti, kdo že na konec stál za nyněj
ším »spiknutím«.
Armida
Loubet
Delcassé
Petit Republique
Nápoleon
Viktor Napoleon
Paříž
Německo
Francie
21
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje
se Thomasova opera „Mignon“ (4. čtvrtka předpl.)
řízením kap. p. Angra a se sl. Bobkovou v partii ti-
tulní, pí. Annou Görlichovou (Filina), p. Mařákem
(Vilém Meister). Krössingem Iaertes), Viklorinem
(Lothario) a Pollertem (Jarno). Zejtra hráti se bude
poprvé biblické drama „Salome“ od Oscara Wilda.
za režie dramaturga p. Kvapila, se sl. Grégrovou,
pí. Danzerovou a pp. Vojanem, Vávrou a Želenským
v hlavních rolich. V neděli proveden bude odpoledne
výjimečně Shakespearův „Hamlet“; vzhledem k ne-
obyčejné dělce hry počne se hráti již o 11/4 hod. s po-
ledne. Vstupenky nutno následkem velkých výloh pro-
dávati za večerní ceny činoherní. Premiéra původní
novinky „Jessika“ od J. B. Foerstra bude v neděl
večer, protože indisposice p. Klimentova, k vůli němuž
byla zcela připravená opera odložena, pominula. No
vému dílu osvědčeného skladatele hledí se vstříc s vel-
kým zájmem a není pochyby, že přijato bude způso-
bem co nejvřelejším; „Jessika“ nastudována a vy
pravena byla s největší péči všech zúčastněných
zvláště chefa apery pana Karla Kovařovice, jenž i
Thomasův
Angra
Görlichův
Filin
Mařák
Meister
Krössing Iaertes
Pollert
Jarno
Salome
Wild
Kvapil
Grégrův
Danzerův
Vojan
Vávra
Želenský
Shakespearův
Hamlet
Jessika
Foerstr
Kovařovic
Klimentov
národní divadlo
Mignon
Viklorin
22
article
Pude říditi a režiséra pana Josefa Šmahy, jenž ji
scenoval. Přihlášky k premiéře učiniti možno u denn
pokladny. Příští středu večer uspořádáno bude před-
stavení ve prospěch Ústřední jednoty českého here-
ctva: provedena bude o něm Smetanova opera „Da-
libor“, v níž pohostinsku budou zpívati paní Tereza
Škardová Miladu a p. Vlad. Florjanski Dalibora.
K večeru tomuto docházi četně přihlášek; aby expe-
dice se nezdržovala, vydávají se k fomuto předsťáven
hned vstupenky (místo obvyklých záznaníních lístků
a to denně u divadelní pokladny.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. V
prospěch sympatické herečky paní Luisy Kovářov
hraje se dnes po prvé »Moderní ženy«. Žert o třec
jednáních. Napsal Benno Jacobson. Přeložil Č. Ve
tečník. Režisér B. Kovář. Začátek o 7. hod. večerní
Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy.
Zejtra jest představení, pořádané Prvním spolkem
vzájemně se podporujících dělníků zámečnických
v Praze. Provedena bude »Lesní panna«, kouzelná
hra se zpěvy o 6 obrazech od Jos: Kaj. Tyla. « Za-
čátek o 348. hodině večerní. Ceny míst poloviční.
Z kanceláře smíchovského divadla. Dne
hraje se v aréně Suppéeova komická operetta » Fati-
nica«. Titulní úlohu zpívá sl. Groszova: Režisér Joseí
Kubik. Zejtra hraje se ve prospěch zemské jednoty
zřízenců dráh v království českém po prvé novinka
»Povinnost«, Hra ze života železničních zřízenců. Na-
psal a scénicky vypravil F. Kaňkovský
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Šmaha
Smetanův
Škardová
Milada
Vlad
Dalibor
Luisa Kovářov
Žert
Benno Jacobson
Tyl
Suppéeův
Groszův
Kubik
Kaňkovský
Král
Praha
Jos
lidový divadlo
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
kouzelný hra
23
article
Dnes opakuje se při malých cenách po čtvrté »Ras
kolnikov« (Po stopě zločinu). Činohra o 9 obrazech
s epilogem dle románu F. M. Dostojevského napsa
J. A. Pljučevskij Pljuščík. Překlad B. Prusíka. Zejtr
při malých cenách »Prine z pohádky«
+ Z kanceláře Úslřední jednoty českoslovauského
herectva v Praze. Ve schůzi výboru dne 11. dubna
byli přijati za členy řádné pan Rudolf Herink
člen op. sboru Nár. divadla, sl. Anna Švábova
taktéž člen op. sboru Nár. divadla a p. J. Krámer
člen divadle na Smíchově. Panu řediteli Janu Ko
šnerovi byla k jeho žádosti po podaném průkazu
o stáří povolena starobní podpora od 1. dubna t.r
Pan Lev Bucek daroval první dar pro příšt
divadelní museum haut-relief ze sádry, poprsí
zvěčnělého ředitele Pavla Švandy ze Semčic. V téže
schůzi projednán program přiští valné hromady. Ku
podnětu předsedy pana Josefa Šmaby byla revisorem
účtů panem V. Rultnerem ve schůzi té za přítom-
nosti členstva výboru Ú. J. Č. H. předsevzata re-
vise účtů, pokladní hotovosli, cenných papírů, losů
atd. a shledáno až do 11. dubna t. r. všecko v
vzorném pořádku. Na darech zaslal odbor VIIl
(společnost pana J. Sedláčka 2 K za vstup za kulisy
Výbor Ú. J. Č H.« zve opětně všecky členy a pří
znivce své k hojnému účastenství na valné hromadě
na Velký pátek dne 21. dubna t. r. ve velké dvoraně
Měšťanské hesedy vPraze o 1/211. hod. dopolední.
Vstupenky k benefičnímu představení »Dalibor« na
den 19. dubna t. r. lze již nyní obdržeti u pokladny
Národního dívadla.
+ Divadelní společnost Frant. Šípka přibyla do
Německého Brodu a zahájila včera v tamějším di
vadle řadu představení.
F M Dostojevský
Pljučevskij
Prusík
Herink
Anna Švábův
J Krámer
ko
Bucek
Pavel Švanda
Šmaby
V Rultner
J Sedláček
J Č H
Dalibor
František
Šípek
Praha
Smíchov
Semčice
německý Brod
národní . divadlo
Pljuščík
24
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Ruský zahraniční obchod. Dle výkazů o evrop
ském obchodu ruské říše v r. 1904 vyvezeno bylo
loni zboží za 955 mill. r. proti 949.7 mill. r. 190
a dovezeno zboží za 583.5 mill. r. proti 602.6 mill.
r 1903. Jeví se tedy aktivum 371.5 mill. r. oprob
347.1 mill. r. r. 1903. Z ceny vývózu připadá více
než polovina na obilí. Vzrůst vývozní přivoděn téměi
veskrze zvýšenými průměrnými cenami. Co do množ-
ství klesl vývoz obilní s 650.4 mill. pudů na 649-
mill. p. r. 1904. Mezi obilím vykazuje speciálně pše
nice značný vzestup vývozní. Vývoz žita, pšenice.
ječmene a kukuřice vesměs klesl. Z ostatních po
ložek vývozních vykazují zvětšení: vejce, líh, dříví
kůže, rudy, nafta a produkty z ní; pokles: máslo
cukr, len, konopí, železná ruda, zvířata živá (hlavně
koně). Co do ceny stoupl dovoz bavlny, čaje, sla-
nečků, vosku, kamenného uhli a koksů, kovů (až n
železo), zemědělských strojů, vagonů a železných lod
a klesl dovoz vína, barev, železa, strojů, hedvábí
vlny. Jak patrno, není tedy bilance zahraničního
obchodu Ruska v době válečné nepřízniva, momen
vysoce důležitý pro posouzení finanční potence říše.
Z vývoje německého dobylkářství. Německo ne-
přistupovalo k sjednání obchodních smluv nepřipra
veno. Ukázali jsme na tomlo místě opělně, jak po
léta pracováno na povznesení výkonnosti německého
zemědělství. Výsledky těchto snah uplatňují se nyní.
ruský říše
Rusko
Německo
25
article
Právě vydaná předchozl zpráva o sčítání dobytka
v Prusku r. 1904 jest toho dokladem velmi zají
mavým. Ve srovnání s r. 1873 jeví se tento stav
úhrnem bylo
1892 1904
1873
1883
koní . . 2.282.435 2,417.367 2,653,661 2,963.155
hov. dob. 8.639.514 8.737.641 9,871.521 11,143. 753
ovcí . . 19,666 794 14,752.328 10,109,694 15,654.273
prasat . 4.294 926 5,819.136 7,725.601 12,540.498
koz . . 1,481.461 1,680.686 1,964 130 2,110.612
V chovu ovci jeví se tedy stálý pokles, přivoděný
změněnými poměry hospodářskými. Ve všech ostat
ních skupinách jeví se ale značný pokrok, který jest
tím pozoruhodnější, že i váha jednoho kusu zlepšo-
váním racy podslatně stoupla. Průměrně činil roční
přírostek 1873—1904 u koní 21.273 kusy, u hovězího
dobytka 78.257 kusů, u prasat 257.674 kusů, u koz
19.661 kusů. Ovcí ubývalo ročně o 437.891 kusů.
Z krajů pruských stojí co do chovu dobytka na
prvém místě Východní Prusy (15.35% všech koní
10.06% hovězího dobytka, 7.93% prasa!), k nim
druží se Slezsko (10.73% koní, 13 60% hov. dobytka).
Nejvíce ovci jest v Pomořansku (pětina) a po osmině
v Sasku a Braniborsku. Prasat nejvíce chováno
v Hanoversku a Sasku.
Prus
Prusko
Slezsko
Pomořansko
Sasko
Braniborsko
Hanoversko
26
article
Záložny v zemích českých r. 1903. Kancelář
Jednoty záložen v Čechách, na Moravě a Slezsku vy
dána právě obvyklá statistika záložen v zemích če
ských. Ze zajímavé a cenné statistiky vyjímáme
V celku uvedeno je ve statistice záložen s ručením
neobmezeným 175, záložen s ručením obmezeným
466, v celku záložen v rejstřík zapsaných 641, k tomu
starších spolků záloženských 14, okresních záložen
hospodářských 124, úhrnem 779 záložen. Od vydán
posledního seznamu udály se až do konce roku 1903
tyto změny: Nově zřízeno bylo 11 záložen, 8 v Če-
chách, 3 na Moravě. Naproti tomu bylo ze záložen
uvedených v loňském seznamu 15 vynecháno. Vý-
kazy za rok 1903 podalo 572 záložen. Stav závodních
podílů jeví se koncem roku 1903 takto: Při občan-
ských záložnách: V Čechách 317 záložen 387.640 po-
dílů, na něž splaceno bylo 12,540.818 K 92, h na
Moravě 239 záložen 273.890 podílů, na něž splaceno
bylo 6,447.056 K 95 h, ve Slezsku 12 záložen 12.114
podílů, na něž splaceno 340.550 K 47 h, úhrnem 56
záložen 673.644 podílů, na něž splaceno 19,328.426
34 h. V celkovém průměru připadá na jednu záložnu
1186 podílů = 34.155 K; v Čechách 1223 podílů =
40.593 K, na Moravě 1146 podilů = 25.910 K, ve
Slezsku 1010 podílů = 28.138 K. Na člena připadá
v průměru 1.93 podílu čili 55 K 79 h, v Čechách 64 k
35 h, na Moravě 43 K 39 h, ve Slezsku 67 K 61 h.
Čechy
Morava
Slezsko
hospodářský
27
article
Závodní čili kmenové jmění 124 okresních zálo-
žen hospodářských činí 13,601.190 K 72h.
takže v průměru na jednu okresní záložnu hospodář-
skou připadá 109.687 K kmenového jmění. Poněvadz
kmenové jmění to 179.487 podílům náleží, obnášel
by podíl v průměru 75 K 78 h, ve skutečnosti jsou
však podíly ty velice různé, počínajíce několika málo
haléři až do tisíců korun. Fondů reservních.
počítajíc v to i fondy pro možné ztráty, fondy umo-
řovací, fondy pro kursovní rozdíly a někde se na-
skytující zvláštní jmění základní, vykazují občanské
záložny v r. 1903: v Čechách v celku 25,778.022 k
29 h, na Moravě v celku 10,479.972 K 87 h, ve Slezsku
274.510 K 97 h, úhrnem 36,532.506 K 13 h. Mimote
Čechy
Morava
Slezsko
28
article
vykazují záložny ještě jiných fondů v Čecnách
2.459.187 K 96 h, na Moravě a ve Slezsku 456.775K
71 h, v celku 2,915.963 K 67 h, mají tedy záložny
občanské reserv 39,448.469 K 80 h, s připočtením
splacených podílů 19,328.426 K 34 h: obnáší vlastní
jmění jejich koncem roku 1903 58,776.896 K 14 h.
Přibývání vlastního jmění záložnám nepochází tak
z množení se podílů závodních jako spíše z rychlého
vzrůstání fondů reservních. Jelikož počet záložen vy-
kázaných pouze o 138 se rozmnožil proti 1878, spadá
toto množení se reservního fondu jen na účel vnitř-
ního sesílení jednotlivých záložen. V průměru připadá
na jednu záložnu 68.966 K reservních a jiných fondů
naproti 33.791 K podílů závodních. Na člena připadá
105 K 6 h pouhého fondu reservního proti 55 K 59h
podílů závodních. Reservní fond a fondy ztrátové
okresních hosp. záložen jeví se koncem roku
Morava
Slezsko
29
article
1902 3,185.164 K, k tomu různé fondy jiné 452.416 K.
celkem 3,637.580 K, proti 2,959.564 K a 381. 457 K
roku předešlého. Účet vkladů koncem 1903 vyka-
zuje tyto úhrnné číslice: v Čechách celkem 353,701.970
K 28 h, na Moravě celkem 186,866.368 K 60 h, ve
Slezsku 5,031321 K 38 h, celkem 572 záložny
545.599.660 K 26 h, k tomu 108 okresních záložen
hospodářských 92.761.299 K 78 h; úhrnem 680 zá-
ložen 638,360.960 K 4 h. V celku bylo o 828.676
67 h vice vloženo než vybráno. Srovná-li se stav
vkladů se slavem koncem r. 1902 vykázaným s nále-
žitým zřetelem k záložnám, které v loňských vý-
kazech zastoupeny byly, v letošních však se neob-
jevují, a k záložnám letos ve výkazech přibylým,
byl počáteční stav veškerých vkladů 610,291.470 K
a vzrostly vklady i s úroky kapital. o 20,114.543 K.
Jelikož tento přrostek vkladů rovná se 3.30%% stavu
začátečného, průměrná míra však asi 4.1596 obná-
šela, nepřibylo vkladů ani o kapitalisované
úroky, t. j. bylo více vybráno než vloženo.
Morava
Slezsko
hospodářský 92.761 . 299
30
article
Záložen, nejméně 2 milliony korun vkladů spravu-
jících jest 68, a lo 53 v Čechách, 15 na Moravě; z nich
má jedna 23 millionů korun vkladů, jedna 19, jedna
16, dvě 11, dvě 10, jedna 8, tři 6, šest 5, pět 4, osm3
a 37 po dvou millionech. Mezi takovéto větší záložny
náleží již 11 okresních záložen hospodářských. Roku
1903 použilo úvěru u jiných ústavů 286 záložen,
na konci roku bylo však v závaznosti 244. (R. 1902
286 a 260, r. 1901 266 a 206, r. 1900 183 a 166,
r. 1899 221 a 166, r. 1898 274 a 213, r. 1897 287
a 235.) Tyto záložny opatřily sobě úvěrem celkem
40,950.279 K 74 h, okresni záložny hospodářské
5,700.374 K 88 h. Poměr vlastního jmění k cizímu
u obč. záložen, jenž od r. 1886 z 8.74 do r. 1894
na 10.10 postoupil, od té doby směrem seslupným
se bral tak, že r. 1898 na 9.51 klesl, stoupl v r. 1899
na 9.63, v r. 1900 na 9.78, r. 1901 na 9.98, r. 1902
klesl opět na 9.62, v r. 1903 pak na 9.55. Přihlíží- i
se při okresních záložnách pouze k oněm záložnám,
které vklady přijímají, jeví se poměr vlastního jmění
těchte 108 záložen k cizímu jmění jako 1: 5.93; poměr
kmenového jmění k pouhým vkladům ve smyslu no-
vého zákona je 1:7.52. Že u záložen moravských
v celku poměr nepříznivější se jeví, toho příčinou jsou
některé záložny, ponejvíce výdělkářské, jež s pra-
nepatrným základem závodních podílů počaly, aniž
by další členy přijímaly nebo reservní fond dostatečně
množily. Srovnáno s počtem členů, připadá při občan.
záložnách na člena v průměru 169 K 44 h vlastního
a 1613 K 87 h cizího jmění; v Čechách 203 K 89 h
vlastního a 1814 K 93 h cizího, na Moravě 121 K 70h
a 1349 K 11 h, ve Slezsku 125 K 42 h a 1148 K 19 h.
Čechy
Morava
Slezsko
31
article
Srovnáno s podíly závodními, připadá na podíl v celku
84 K 73 h vlastního a 833 K 3 h cizího jmění; v Če-
chách 105 K 20 h a 936 K 39 h, na Moravě 63 K 43h
a 703 K 1 h, ve Slezsku 51 K 70 h a 465 K 14 h.
Slav půjček na konci roku 1903 jeví se pak ná-
sledovně: při obč. záložnách: v Čechách 311.849.460
K 76 h, na Moravě 180,290.277 K 13 h, ve Slezsku
5,908.925 K 73 h, úhrnem při obč. zál. 498,048.663 k
62 h, při okr. zál. hospod. 92,512.335 K 91 h; celkem
490,560.999 K 53 h. Veškerý cizi kapitál obč. záložen
obnáší 561,163.927 K, půjčky pouze 498,048.664 K.
mají tedy obč. záložny mimo vlastní kapitál 58.77 mill.
kor. ještě 63,115.263 K vydlužených peněz jinak
uloženo nežli v půjčkách (roku 1902 K 49.77 mill.,
1901 K 52.22, 1900 K 45.338, 1899 45.954, 189
33.734 mill., 1897 29.4 mill.). U záložen okresních
je letos poprvé mimo kmenové jmění 13.60 millionů k
ještě 1.42 mill. K jinak uloženo než v půjčkách.
Morava
Slezsko
Čechy
32
article
Rozdělí-li se dle těchto poměrů celkový stav půjček,
bylo by při obč. záložnách: půjček úvěru osobního
194.438.198 K 28 h, půjček úvěru hypotečního
295,342.857 K 53 h, půjček úvěru zástavou hraženého
8,267.607 K 81 h. Jak při občanských záložnách, tak
i při okresních úvěru osobnímu letos opě
ubylo a hypotečnímu přibylo. Přihlíží-li se ke
hlavním dvěma skupinám záložen občanských, vyka-
zuje úvěr osobní v Čechách 35.73 proc., na Moravě
44.87 proc., úvěr hypoteční pak v Čechách 61.99 proc.
na Moravě 53.98 proc. Půjčují tedy záložny české vělší
měrou na hypotéky nežli záložny moravské. V celku
mělo 52.9 proc. všech záložen vklady ne dražší
nežli za 4 proc., dalších 38.6 proc, nejvýše za 41
a 8.5 proc, přes 41/2 proc. V Čechách platilo do 4 proc.
65.8 proc. všech záložen, na Moravě a ve Slezsku
pouze 30.1 proc., do 41/2 platilo v Čechách 29.5 proc.
na Moravě 54.8 proc. všech záložen; přes 41/4 proc.
platilo v Čechách 4.7 proc. všech záložen, na Moravě
15.1 procent. Oproti roku předešlému značně přibylo
záložen se sazbou 4 proc. a ubylo se sazbou 41/2 proc.
a se sazbou do 5 proc. Jednotnou sazbu při vkladech
mělo 409 záložen; z těch platilo 7 záložen 31/4 proc.,
7 záložen 33/4 proc., 268 záložen 4 proc., 27 záložen
41/4 proc., 91 záložen 41/2 proc., 9 zárožen veskrze
5 proc. Kdežto vklady do 4 proc. mělo 349 záložen,
půjovaly při úvěru osobním do 5 proc. pouze 193
záložny, bralo tedy 156 záložen užitek větší nežli
1 proc.; na 41/4 až 41/2 proc. mělo vklady 255 záložen,
na 54 a 514 proc, půjčovalo pouze 180 záložen.
Čechy
Morava
Slezsko
33
article
Při úvěru hypolečním měly peníze do 4 proc. 349 zá-
ložen, půjčovalo však do 5 proc. 511 záložen, takže
zde 162 záložen spokojilo se s užilkem menším nezli
jedno procento. Přihlíží-li se k jednotlivým zemím.
mělo v Čechách vklady do 4 proc. 65.8 procent všech
záložen, půjčovalo pak do 5 proc. na směnky 30
procent, na hypotéky 82.5 proc. všech záložen; na
Moravě a ve Slezsku mělo vklady do 4 proc. 30.1 proc.
všech záložen, půjčovalo do 5 proc. na směnky 27
proc., na hypoléky 68.1 proc. všech moravsko-slez-
ských záložen; je tedy na Moravě poměrně větší počel
těch záložen, které pracují s menším užilkem nežli
jedno procento. Aktiva ostatní obč. záložen jsou
následující: Úroky nedoplacené 7.378.590 K 58 h,
vklady u jiných ústavů 47,836.544 K 79 h, nemovitosti
27.330.460 K 70 h, cenné papíry 35,317.394 K 60 h,
akcie průmysi. podniků 1,471.873 K 36 h, různá
menší aktiva 2,753.263 K 64 h, ztráty k odepsání
Čechy
Morava
34
article
191.927 K 68 h, pokladní hotovost 9,054.871 K 47 h
v celku 131,334.926 K 82 h. Číslice zisku občan-
ských záložen je o 210.000 K menší roku přede-
šlého. Odečteme-li od zisku tono obnos 2,675.000 K
jakožto pětiprocentní úrok z počátečního stavu jmění
vlastního, a rozvrhneme-li zbylek zisku na jmění cizí.
obdržíme 33 h zisku při každých 100 K cizího jmění.
proti 38.8 r. 1902, 35.5 r. 1901, 36.8 r. 1900, 40
r. 1899, 41.1 r. 1898 a 421/2 h roku 1897 a 46 h
v létech předešlých. Odečtou-li se od výtěžku obč.
záložen tuto vyšetřeného remuneract. teprve ze zisku
udělené, které vlastně do správních výloh by náležely,
pak ztráty a odpisy, jež z výtěžku dotyčného roku
uhraditi bylo nutno, zbude vždy ještě výtěžek čistý
v obnosu 3,660.270 K, jenž se rovná 6.84 proc. zúro-
kování jmění vlastního. Účet daní a poplatků vy-
kazuje při občanských záložnách 1,139.486 K. Roz-
dělí-li se daně a poplatky na veškerý kapitál, činily
0.181 proc. (r. 1902 0.177 proc., r. 1901 0.19 proc.
35
article
.1900 0.183 proc., r. 1899 0.153 proc., r. 1898
0.159 proc., r. 1897 0.157 proc., r. 1896 0.149 proc-,
r. 1886 0.25 proc.). Při okresních záložnách hospodáři
ských činí daně a poplatky úhrnem 163.678 K čili
0.144 proc., r. 1902 0.149 proc., r. 1901 0.145 proc.
r. 1900 0.162 proc., r. 1899 0.140 proc., r. 1898 0.133
proc., r. 1897 0.074 proc. veškerého kapitálu. Služné,
remunerace, cestovně a ostatní správní výlohy činily
při občanských záložnách 2,517.774 K 59 h, kromě
toho hraženo bylo z výtěžku 292.235 K 25 h; vyžado-
vala tedy správa 2,810.009 K 84 h. Rozdělí-li se tyto
správní výlohy na kapitál 629.383 mill. vyžadovala
správa při obč. záložnách 0.462 proc. veškerého kapi-
tálu (r. 1902 0.458 proc., r. 1901 0.447 proc., r. 1900
0.419 proc., r. 1899 0.451 proc., r. 1898 0.453 proc-
r. 1897 0.446 proc., r. 1896 0.456 proc..
Rakouská severozápadní paroplavební společ-
nost. Správní rada rakouské severozápadní paropla-
vební společnosti svolává mimořádnou valnou hro-
madu na den 4. května, za účelem prodeje akcií
Drůžďanské strojírny. jichž společnost má za
1,996.000 mk. Jde čistě o formální akt. Akcie severo