ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 54bd1a90-78e7-11dc-ba17-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 35 celkem · entity: person 95, place 75, org 8, work 6
1 masthead
14. dubna 1905
2 masthead
Příloha „Národnich Listui
3 masthead
k čislu 103.
4 masthead
Strana 9.
5 article Mezinárodní archaeologický kongres v Athénách.
Mezinárodní archaeologický kongres v Athénách. Právě před sto roky, za největšího útlaku těreckého, domníval se anglický vyslanec n Zlatém Rohu, lord Elgin, že budou překrásné výtvarné zbytky na athénské Akropoli z doby Perikleovy nejlépe uchovány, když budou ze svých míst vyňaty a do Londýna převezeny. Tal se také stalo. Britské museum bylo sice oboha- ceno památkami nevystižné krásy a dokonalosti, ale když po necelých třech desítiletích byla Akropolis očišťována od svědků tureckého řá- dění, pozorovali přátelé klassické velikosti ke svému žalu, že byly oloupeny ctihodné trosky o přední ozdobu svou. Tehdáž ovšem nenadál se nikdo, že právě po stu létech lupu Elginova v témž oloupeném a zneuctěném Parthenoně zahájí korunni princ samostatného hellénského království prvý mezinárodní archaeologický kon- gress za přítomnosti archaeologův a historiků, přišlých ze všech civilisovaných krajin země. Klassická archaeologie tak, jakž jest nyn pěstována, liší se podstatně od renaissance ital- ského cinquecenta. Brunnelesco a jeho nástupei napodobovali staré umění a dle zachovaných do- tud antických vzorů tvořili díla nová, veliko- lepá. Archaeologie přestává ale na památkách, nás z klassických dob došlých, zkoumá jea z nich soudí o vysokém stupni civilisace, kterým vyznamenávali se staři národové východní a středomořští již na prahu známých dějin. To, co na povrchu zemském v troskách zachováno, nijak by nestačilo k úloze, vytčené před 150 roky Němcem Winckelmannem. Prote za po- sledních decennií právě uplynulého století při- kročeno k soustavným výkopům na půdě klas- sické, podnikaným sláty, společnostmi i nadšený- mi soukromníky. Před 35 roky zatkl Jindřich
Elgin Perikleův Elginův Němec Winckelmann Jindřich Atény Akropolis Londýn Tal
6 article
Schliemann rýč svůj do pahorku nissarlického a navrátil světu Troju Homérovu, načež zahájiv výkopy další v Mykénách, Tirynthu, Orchomenu. na Ithace atd., sňal clonu s nejstarší kulturní pe- riody řecké, již dle prvého naleziště nazýváme kulturou mykénskou. Současně podjímati se po- čaly výkopů na rodné půdě i kruhy řecké. Ny nější ministr osvěty Karapanos překopal épeir skou Dodonu, archneologická pak společnost, jež v sobě soustřeďuje výkvět národa hellénského vedením Kavvadiovým a později Cundovým za- hájila výkopné práce v Athénách, zvláště pak na Akropoli. Z rozkazu císaře Viléma jali se Arnošt Curtius a Adolf Bötticher vyšelřovati Olympii a k této snaze přidaly se vědecké ústavy francouzský, německý, anglický, americký, ru- ský a rakouský, v Athěnách zřízené. Netušené výsledky, soustředěné nyní ve velikých museích athénských a na jednotlivých nalezištích, od- měňují svrchovanou měrou šlechetné závodění všech civílisovaných národů. V souhlase se smě- rem doby, která odmítá jednostranné a z veliké části hypothetické výsledky filologické činnosti. vstupuje v popředí archaeologie klassická a po- dává s mladší sestrou svou, epigrafikou, jediný pevný podklad pro badání v oboru dějin staro- věkých, poznání to, jemuž filologové jsoucí do- tud beati possidentes se vší energil se brání. Tyto výsledky byly příčinou, že v kruzíeh archasologův athénských vzníkla myšlenka. uspořádati na půdě Perikleem a Sokratem posvě- cené prvý mezinárodní sjezd arehaeologieký.
Schliemann Homérův Karapanos Kavvadiův Cundová Vilém Arnošt Curtius Bötticher Perikles Sokrates Trója Mykény Tirynth Orchomen Ithaka Atény Akropolis Olympie
7 article
Za předsednictví korunního prince řeckého Ni- kolaa, vévody spartského, utvořil se komitét ze zástupcův archaeologů řeckých i jinonárodních. v němž mimo jiné zasedají ministr Karapanos jako místopředseda, generální ředitel starožit- ností a museí dr. Kavvadias, francouzský ar- chaeolog Th. Homoke, německý archacolog prof. dr. Dörpfeld a j. Komitét tento položil kongress na druhý týden dubnový t. r. a učinil prostřed- nictvím jednotlivých vlád již r. 1904 vyzvání ke všem kruhům zúčastněným, jež potkalo se s neočekávaným výsledkem. Zatímný seznam přihlášených účastníkův obsahoval do 20. února t. r. 459 účastníkův, od té doby však dály se ustavičně nové a nové přihlášky, tak že se počet zúčastněných páčí na více než 700 osob, mez nimiž více než 600 cizinců. 71 z těchto účast- níkův ohlásili učené přednášky. Zahájení ko- runním princem ustanoveno na den 7. dubna před večerem a bylo položeno do velebných tro- sek Porikleova Parthenona na Akropoli. Veliký počet středoevropských účastníků. zvláště z Rakouska a z Němec, vyjel buď v pon- děli 3. dubna z Rěky, buď v úterý 4. dubna Lloydovou rychlolodí „Carnioliou“. Na palubě „Carniolie“ byla většina účastníků z Čech, alp- ských zemí, Rakous, Bavor a severních Němee.
Karapanos doktor Kavvadias profesor Dörpfeld Němec Lloydová Carniolia Bavor Němee Akropolis Rakousko Rěky Čechy Rakousy Porikleov Parthenona Carniolie
8 article
Za krásné jarní pohody minula „Carniolia“ ve čivrtek dne 6. dubna odpoledne ostrov Korfu. jsouci prahem vlasti hellénské. Na Korfu očekávalo nás zvláštní překva- pení. Hned před přístavem vzbudila pozornost anglická eskadra o osmi pancéřových lodich čtyř torpédovkách. Vědělo se již sice, že v pon- dělí dne 10. dubna očekáván jest na Korfu císař Vilém, ale přítomnost veškerého téměř středo- mořského loďstva na Korfu nebylo lze si touto událostí vysvětliti. Když blížila se loď naše vnitřnímu přístavu, byla věc objasněna. S obou benátských tvrzí vlály řecké prapory a anglické lodi vítaly výstřely loď naši, na jejiž palubě v průvodu dvou dam a dvou kavalírů objevila se princezna Battenberská, sestra krále angli- ckého. Žádný z cestujících neměl večer v Brin- disi tušení, že vzácní tito hosté rozmnožili lodní společnost. Hned po našem příjezdu do Korfu odebrala se princezna na admirálskou loď angli- ckou, načež po návratu jejím dostavil se na lod naši anglický admirál s pobočníkem svým. Lodn sbecenstvo naše bylo pak svědkem hlučné ná- nořní slavnosti, doprovázené hromovými vý- střely anglických i řeckých válečných lodí, pa- rádami mužstva, jakož i vojenskou hudbou na všech palubách.
Vilém Korf Korf Brin
9 article
Poměr království a zemí na říšské radě zastoupených k zemím koruny uherské. ODokonč e níy O poměru zemí předlitavských k Uhersku se slanoviska obchodu, živností a prů- nyslu referoval náměstek tajemníka Nového sbehodního gremia, pan JUDr. Emil Hoffer Herý uvedl, že jedním z hesel nynější většiny sberského parlamentu je heslo samostatného celniho území uherského, které, když zalehlo do Předlitavska, objevilo se, že zatím zde na- stal dokonalý převrat v názorech na význam obchodně celní jednoty rakousko-uherské, kter nezpůsobila ani theorelická úvaha nějaká ani všeobecně cítěná potřeba revise celého komplexu zákonů a úmluv vyrovnacích, nýbrž hrot agre- sivně vystupující politiky vlád uherskýchi ve věcech státoprávních a hospodářských. Zásluhou této politiky je, že pojem celní rozluky ztrali na své rakousky vlastenecké strašidelnosti podle jedněch a na své politické bezhlavosti podle druhých, že zkrátka uveden byl do kruhu ra- kouských politických problémů hospodářských tím i do veřejné diskuse.
JUDr Hoffer Uhersko Předlitavsko
10 article
Řečník líčí, jak uherská vládní politika pod poruje domácí průmysl na újmu rakouského jak její pomocí v minulém roce založeno bylo 26 nových továrních podniků a 10 trvajicíel rozšířeno; podpora zejmena bohatě dostává se průmyslu textilnímu, jehož vzrůst v posledním roce odhaduje se v odvětví bavlnářském na 100.000 vřeten. Národně hospodářské sebevě- domí uherského spotřebitelstva téměř rakouský výrobek boykotuje, tak že fakticky jest již pře- hrada hospodářská, která brání rakouskému prů- myslovému přívozu. Všechny tyto přičiny spolu- působily při rozvíjení otázky celní a hospodářsk rozluky a aktuálnost propůjčil jim výsledek po sledního volebního zápasu uherského. Jde o to, aby dostavil se zákonitě pode- přený pořádek hospodářských poměrů k Ra kousku na základě samostatného celního území a úzkostlivě odporuje se domněnce, že celní rozlukou byla by zamýšlena celní válka s Ra- kouskem. Od naprostého bojovného požadavku celn rozluky odvrátil uherskou opposici klid rakou- ských interesentů, s jakým výzva tato byla při- jata a slyšeti je i píseň míru na základě base státoprávní a mezinárodní: na základě příšti smlouvy obchodní. Uhry spíše potřebují ochrany a nesnesly by celní války proti uherskému země- dělství. Tuto ochranu má mu poskytnouti vnitřní čára celní, která znamenala by ve svém trvání jen příměři, za kterého by se mohl průmysl uherský následkem stížené soutěživosti rakou- ského k celní rozluce úplně vyzbrojiti, zvláště kdyby provisorium takové trvalo do roku 1917. K tomuto rozmyslnému uvažování o výhodách a nevýhodách celní rozluky přistupuje i sociálně politický moment průmyslový. Uherský průmysl trpí totiž pod tihou sociálních a hospo- dářských bojů mezi dělnietvem a zaměstnavateli.
Uher
11 article
Veřejné mínění rakouské přijalo eventualitu revise celého vyrovnacího komplexu zákonodár- ného ve smlouvu obchodní celkem klidně chladně. Prohlašuje se, že dáti sluší přednost rozluce nežli provisoriím, že zejmena však nelze přijmouti přechodný stav, který by záležel ve zřízení vnitřní celní čáry pro jednotlivé před- měty tržební po způsobu dnešní kuriosní celní přehrady, která namířena je v podobě surtaxy proti rakouskému cukru, Uvažujeme-li zájmy, které má průmysl obchod předlilavský na uherském odbytišti, po- znáváme, že od roku 1900 náš vývoz v hod- notě peněžní, vyjádřen bez značnější expansiv no- sti, pohybuje se mezi 870 a 900 mill. K. Naše bilance je passivní a obnáší mezi 25 až 35 mill. K, vyjímajíc rok 1902, kdy stoupla na 70 mill. K. Na vývozu našem má hlavní podi průmysl textilní, dle prozatímních výsledků roku minulého celkem ve výši 345.2 mill. K a s prů- myslem oděvnickým 412.5 mill. K, tedy více než 33 resp. 45 veškerého vývozu. Tyto poměry zůstávají již po léta téměř nezměněny. V případě rozluky mnohá odvětví průmyslová mohla by nalézti odbyt i v cizině náhradou za trh uherský, zejmena na základě výhodných smluv se státy východními: ba i úbytek při průmyslu textilním mohl by býti jinde v cizině uhražen, neboť jednak Uhry by i při celní roz- luce musily produkty jeho přivážeti. Rakousku nebylo by ledy třeba celní rozluky příliš se obá- vati a nebylo by tedy na místě, aby pod vlivem hrozby celní rozluky rakouská vláda a parlament činily uherské straně nějaké koncese.
Uhry Rakousko
12 article
Situace v Předlitavsku je tedy taková Celní rozluka nejeví se žádoucí, kdyby však vojenské požadavky uherské měly se oddalovati na útraty hospodářské situace celkového před- litavského národního hospodářství, bylo by lépe, aby k celní rozluce došlo. Tak se říká na strane jedné; na druhé straně zase: až budou rozře šeny odděleně záležitosti státoprávní, bude dosti klidu, aby parlamenty obou polovin říšských se sešly k dohodě o záležitostech hospodářských. která je nevyhnutelná pro zájmy obou říšských polovic, pro Uhry dokonce pak otázkou svreho- vaně důležitosti. Témto dvěma perspektivám je však přeče jedno společno: že Rakousk rozluky obávati by se příliš nemusilo. Pro případ dalšího trvání společného ho spodářského území je však nutno, aby úmluva byla loyální, zajišťující i se strany uherské po- litiky vládní shodnost postupu v otázkách ho spodářských, zejmena ve vytváření podminek výrobních a obchodních, a nepřipouštějící úho- řovitost zejmena na příklad v politice železničních tarifů. S uherské strany vysloven byl požadavek rozdělení banky rakousko-uherské z podnětu vy soké prý míry úrokové. Jak je požadavek neroz- myšlený, dokázala zpráva, podaná generální rade bankovní 6. t. m., z níž vysvítá, že právě Uhry to jsou, které z jednotnosti banky těží a že je tu tedy zase v konkrétním případě doloženo, že rozluky vlastně jen Uhry by se měly báti nikoli ji hroziti. S vážné strany bylo řečeno, že národ náš nebo jednotlivé jeho vrstvy nemají při vyrov- nání nijakých zvláštních zájmů hospodářských.
Uher Předlitavsko Uhry
13 article
Český průmysl při otázce rakousko-uher- ského vyrovnáni a celního tarifu nemá siee zájmů zvláštních, pokud jde o upravení výrob- ních a odbytových podmínek státem daných; je pravdou, že nemůžeme pro sebe žádných před- ností požadovati v příštím větším nebo menším celním obvodu. Avšak záležitost ta nabývá ji- ného obrazu, kdyby nastalo samostatné celní územi rakouské. Právě tak jako máme své od- lišné zájmy politické, máme i zvláštní zájmy hospodářské- Celní rozluka, která by naše české orgány bospodářské: průmysl, obchod a živnosti spjala následkem jistého úbytku vývozního do Uher úžeji s ostatním průmyslem, obchodem a živ- nostmi rakouskými na půdě rakouského území celního, musila by míti vliv na nás, abychom obrátili zraků svých od věcí vzdálenějších k bližsím, to jest : ztráta na odbytišti uherském, na kterém jsou i češti průmyslníci a obchodníe interessováni, musila by míti za následek, žeby nastala nutnost úvahy, co má se státi s pro- dukty, pro něž není odbytu v Uhrách a pro něž snad s obělmi musilo by býti hledáno roz- šíření odbytiště, v cizině již trvajicího.
Uhry
14 article
Úvaha tato musila by vésti ku poznání, že ani nemusilo by býti vyvezeno to, co při sebe- vědomé české organisaci hospodářské mohlo by býti zkonsumováno doma, od českých odběratelů na místě výrobků německých a importoraných eizích. Otázee této z české strany měla by být věnována plná pozornost. Bylo by smutné. kdyby při plném politickém vědomí našem ne- bylo u nás vědomí hospodářské existence na- šeho národního celku. Aby se vědomí to ne- vyvinulo, na tom záleží jen těm, kteří hájí ra- kouské celkové stanovisko v poměrech našieh vnitrohospodářských, protože v něm vidí své prospěchy. Ti však, kdo vidí v probuzení utužení, v organisaci českého hospodářství ná- rodního prospěch národa, budou dále pra- covati, aby vědomí českých zájmů hospodář- ských sililo a rostlo v kruzích průmyslových, obchodních a živnostenských stejně jako v kru- zíeh spotřebitelských, čili budou pracovati řešení našeho českého problemu národohospo- dářského nejen v rámci celní a obchodní jed- noty rakousko-uherské, nýbrž i tím více nalez nou k tomu přímých podnětů pro případ samo- statného celního území rakouského. (Výborně.
15 article
Patras, dne 7. dubna.
Patras
16 article Potlesk)
Potlesk) V Praze, 13. dubna.
Praha
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
Italský předseda ministerstva o zbrojení italském i rakouském. Dopisovatel »Tempsu« měl v Římě roz- mluvu s předsedou ministerstva Fortisem. Fortia prohlásil, že nemůže ani uvěřiti, že by některý národ byl tak pošetilý, aby si války přál neb hledal. V Evropě nabývá vlivu protiválečné smýšlení. »V politice zahraniční,« pokračoval Fortis, chceme se dáti vésti upřímnosti a loyál- ností. Nejobratnější diplomacie jest ta, jež mluv otevřeně. Čásť vnější politiky naší spočívá na přátelství s Francil a přátel st to zůstane upřímným. Čest naše a náš zájem chtějí, aby tomu tak bylo.« Tázán byv redaktorem po účelu vojenských úvěrů, nedávno jím požadovaných, odtušil Fortis: »Opevňovací práce mají dokončiti celý rámec obrovský, jehož národ potřebuje. Italie chce prostě defensivní soustavu svoji dokončiti. Jest něco přirozeněj- šího? Jeden z našich spojenců (Rakousko) asi před rokem odhlasoval čtyři sta millionů pro práce stejného druhu. Nepočítali jsme to ve zlé. Nemá Italie pevnosti též na hranici švýcarské A přece mohl bych přísahati, že mezi námi sousedem švýcarským nebude nikdy konfliktu válečného.« Že nebude konfliktu také mez Italii a jejím blizkým spojeneem, Fortis ovšem nepřisahal, aniž přísahy nabízel.
Řím Evropa Rakousko Fortis Italia
19 article
K situaci anglické vlády. Chamberlain přes poslední své dva pro- jevy, námi již citované, ztrácí zřejmě sloupeneů den za dnem. Avšak rovněž klesá silně i ně- kdejší popularnost vlády Balfourovy. Vedle toho že Balfour vůči ochranářským záměrům Cham- berlainovým byl projevoval shovívavost až pří- lišnou, roztrpčuje veřejnost anglickou i trudná situace státního pokladu, což jest zvláště ná- sledek špatného hospodářství v ministerstvu vo- jenství. Toto požaduje pro nejmenší pozemní armády Evropy úvěry větší než samo Německo pro millionové voje svoje. Přes to mohl finanční ministr ve svém posledním exposé za minulý rok vykázati malý přebytek. Ten nebyl ani tak veliký, aby mohlo se navrhnouti snížení ne- populární daně z příjmu. Podržení její ve výši dosavadní vypudí z vládního tábora opět celé řady voličův. Pád vlády nacionalistické za příštích voleb jeví se tudíž nyní již témě jistým.
Chamberlain Balfourův Balfour Cham Evropa Německo
20 article
K napjetí franko-německému. Ke včerejšímu představení »Armidy« ve Velké Opeře dal Loubet loži svou k disposiei německému vyslanci Radolinovi, kterýž nabídky této použil. Z toho se soudí v Paříži, že na- pjetí polevilo. Dnes zúčastní se Delcassé a ostatn členové vlády hostiny u Radolina. V Paříži vy- práví se též, že jedině urážlivé a hrozivé vy- pady německého tisku zamezují Delcasséovi, aby nalezl vhodnou formu k dohodě s Německem že ale již ve včerejší ministerské radě francouz- ské ukázal k její možnosti a pravděpodobnosti K vojenskému spiknutí ve Francii. Socialistická »Petite Republique« prohla- šuje, že nikůli princ Viktor Nápoleon, nýbrž mladší bratr jeho měl se dostati spiknutím po- sledně odhaleným, na něž »finanční svět« a po- litické osobnosti peníze skýtaly, na trůn fran- couzský. Prine Viktor Napoleon měl prý jen roli vedlejší. Toto tvrzení zní ovšem ještě fantastičtěji nežli veškerá dosavadní. Z příčin. jež jsou na snadě, opíraje se o rodinná práva, prihe Viktor Napoleon by mladšímu bratru svému neustoupil, neučinil by tak ani dle své povahy ctižádostivé a bonapartisté francouzšt by se tomu sami vzpříčili. Bude ovšem zají mavo zvěděti, kdo že na konec stál za nyněj ším »spiknutím«.
Armida Loubet Delcassé Petit Republique Nápoleon Viktor Napoleon Paříž Německo Francie
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Thomasova opera „Mignon“ (4. čtvrtka předpl.) řízením kap. p. Angra a se sl. Bobkovou v partii ti- tulní, pí. Annou Görlichovou (Filina), p. Mařákem (Vilém Meister). Krössingem Iaertes), Viklorinem (Lothario) a Pollertem (Jarno). Zejtra hráti se bude poprvé biblické drama „Salome“ od Oscara Wilda. za režie dramaturga p. Kvapila, se sl. Grégrovou, pí. Danzerovou a pp. Vojanem, Vávrou a Želenským v hlavních rolich. V neděli proveden bude odpoledne výjimečně Shakespearův „Hamlet“; vzhledem k ne- obyčejné dělce hry počne se hráti již o 11/4 hod. s po- ledne. Vstupenky nutno následkem velkých výloh pro- dávati za večerní ceny činoherní. Premiéra původní novinky „Jessika“ od J. B. Foerstra bude v neděl večer, protože indisposice p. Klimentova, k vůli němuž byla zcela připravená opera odložena, pominula. No vému dílu osvědčeného skladatele hledí se vstříc s vel- kým zájmem a není pochyby, že přijato bude způso- bem co nejvřelejším; „Jessika“ nastudována a vy pravena byla s největší péči všech zúčastněných zvláště chefa apery pana Karla Kovařovice, jenž i
Thomasův Angra Görlichův Filin Mařák Meister Krössing Iaertes Pollert Jarno Salome Wild Kvapil Grégrův Danzerův Vojan Vávra Želenský Shakespearův Hamlet Jessika Foerstr Kovařovic Klimentov národní divadlo Mignon Viklorin
22 article
Pude říditi a režiséra pana Josefa Šmahy, jenž ji scenoval. Přihlášky k premiéře učiniti možno u denn pokladny. Příští středu večer uspořádáno bude před- stavení ve prospěch Ústřední jednoty českého here- ctva: provedena bude o něm Smetanova opera „Da- libor“, v níž pohostinsku budou zpívati paní Tereza Škardová Miladu a p. Vlad. Florjanski Dalibora. K večeru tomuto docházi četně přihlášek; aby expe- dice se nezdržovala, vydávají se k fomuto předsťáven hned vstupenky (místo obvyklých záznaníních lístků a to denně u divadelní pokladny. + Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. V prospěch sympatické herečky paní Luisy Kovářov hraje se dnes po prvé »Moderní ženy«. Žert o třec jednáních. Napsal Benno Jacobson. Přeložil Č. Ve tečník. Režisér B. Kovář. Začátek o 7. hod. večerní Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. Zejtra jest představení, pořádané Prvním spolkem vzájemně se podporujících dělníků zámečnických v Praze. Provedena bude »Lesní panna«, kouzelná hra se zpěvy o 6 obrazech od Jos: Kaj. Tyla. « Za- čátek o 348. hodině večerní. Ceny míst poloviční. Z kanceláře smíchovského divadla. Dne hraje se v aréně Suppéeova komická operetta » Fati- nica«. Titulní úlohu zpívá sl. Groszova: Režisér Joseí Kubik. Zejtra hraje se ve prospěch zemské jednoty zřízenců dráh v království českém po prvé novinka »Povinnost«, Hra ze života železničních zřízenců. Na- psal a scénicky vypravil F. Kaňkovský + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Šmaha Smetanův Škardová Milada Vlad Dalibor Luisa Kovářov Žert Benno Jacobson Tyl Suppéeův Groszův Kubik Kaňkovský Král Praha Jos lidový divadlo smíchovský divadlo Pištěkův lidový divadlo kouzelný hra
23 article
Dnes opakuje se při malých cenách po čtvrté »Ras kolnikov« (Po stopě zločinu). Činohra o 9 obrazech s epilogem dle románu F. M. Dostojevského napsa J. A. Pljučevskij Pljuščík. Překlad B. Prusíka. Zejtr při malých cenách »Prine z pohádky« + Z kanceláře Úslřední jednoty českoslovauského herectva v Praze. Ve schůzi výboru dne 11. dubna byli přijati za členy řádné pan Rudolf Herink člen op. sboru Nár. divadla, sl. Anna Švábova taktéž člen op. sboru Nár. divadla a p. J. Krámer člen divadle na Smíchově. Panu řediteli Janu Ko šnerovi byla k jeho žádosti po podaném průkazu o stáří povolena starobní podpora od 1. dubna t.r Pan Lev Bucek daroval první dar pro příšt divadelní museum haut-relief ze sádry, poprsí zvěčnělého ředitele Pavla Švandy ze Semčic. V téže schůzi projednán program přiští valné hromady. Ku podnětu předsedy pana Josefa Šmaby byla revisorem účtů panem V. Rultnerem ve schůzi té za přítom- nosti členstva výboru Ú. J. Č. H. předsevzata re- vise účtů, pokladní hotovosli, cenných papírů, losů atd. a shledáno až do 11. dubna t. r. všecko v vzorném pořádku. Na darech zaslal odbor VIIl (společnost pana J. Sedláčka 2 K za vstup za kulisy Výbor Ú. J. Č H.« zve opětně všecky členy a pří znivce své k hojnému účastenství na valné hromadě na Velký pátek dne 21. dubna t. r. ve velké dvoraně Měšťanské hesedy vPraze o 1/211. hod. dopolední. Vstupenky k benefičnímu představení »Dalibor« na den 19. dubna t. r. lze již nyní obdržeti u pokladny Národního dívadla. + Divadelní společnost Frant. Šípka přibyla do Německého Brodu a zahájila včera v tamějším di vadle řadu představení.
F M Dostojevský Pljučevskij Prusík Herink Anna Švábův J Krámer ko Bucek Pavel Švanda Šmaby V Rultner J Sedláček J Č H Dalibor František Šípek Praha Smíchov Semčice německý Brod národní . divadlo Pljuščík
24 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Ruský zahraniční obchod. Dle výkazů o evrop ském obchodu ruské říše v r. 1904 vyvezeno bylo loni zboží za 955 mill. r. proti 949.7 mill. r. 190 a dovezeno zboží za 583.5 mill. r. proti 602.6 mill. r 1903. Jeví se tedy aktivum 371.5 mill. r. oprob 347.1 mill. r. r. 1903. Z ceny vývózu připadá více než polovina na obilí. Vzrůst vývozní přivoděn téměi veskrze zvýšenými průměrnými cenami. Co do množ- ství klesl vývoz obilní s 650.4 mill. pudů na 649- mill. p. r. 1904. Mezi obilím vykazuje speciálně pše nice značný vzestup vývozní. Vývoz žita, pšenice. ječmene a kukuřice vesměs klesl. Z ostatních po ložek vývozních vykazují zvětšení: vejce, líh, dříví kůže, rudy, nafta a produkty z ní; pokles: máslo cukr, len, konopí, železná ruda, zvířata živá (hlavně koně). Co do ceny stoupl dovoz bavlny, čaje, sla- nečků, vosku, kamenného uhli a koksů, kovů (až n železo), zemědělských strojů, vagonů a železných lod a klesl dovoz vína, barev, železa, strojů, hedvábí vlny. Jak patrno, není tedy bilance zahraničního obchodu Ruska v době válečné nepřízniva, momen vysoce důležitý pro posouzení finanční potence říše. Z vývoje německého dobylkářství. Německo ne- přistupovalo k sjednání obchodních smluv nepřipra veno. Ukázali jsme na tomlo místě opělně, jak po léta pracováno na povznesení výkonnosti německého zemědělství. Výsledky těchto snah uplatňují se nyní.
ruský říše Rusko Německo
25 article
Právě vydaná předchozl zpráva o sčítání dobytka v Prusku r. 1904 jest toho dokladem velmi zají mavým. Ve srovnání s r. 1873 jeví se tento stav úhrnem bylo 1892 1904 1873 1883 koní . . 2.282.435 2,417.367 2,653,661 2,963.155 hov. dob. 8.639.514 8.737.641 9,871.521 11,143. 753 ovcí . . 19,666 794 14,752.328 10,109,694 15,654.273 prasat . 4.294 926 5,819.136 7,725.601 12,540.498 koz . . 1,481.461 1,680.686 1,964 130 2,110.612 V chovu ovci jeví se tedy stálý pokles, přivoděný změněnými poměry hospodářskými. Ve všech ostat ních skupinách jeví se ale značný pokrok, který jest tím pozoruhodnější, že i váha jednoho kusu zlepšo- váním racy podslatně stoupla. Průměrně činil roční přírostek 1873—1904 u koní 21.273 kusy, u hovězího dobytka 78.257 kusů, u prasat 257.674 kusů, u koz 19.661 kusů. Ovcí ubývalo ročně o 437.891 kusů. Z krajů pruských stojí co do chovu dobytka na prvém místě Východní Prusy (15.35% všech koní 10.06% hovězího dobytka, 7.93% prasa!), k nim druží se Slezsko (10.73% koní, 13 60% hov. dobytka). Nejvíce ovci jest v Pomořansku (pětina) a po osmině v Sasku a Braniborsku. Prasat nejvíce chováno v Hanoversku a Sasku.
Prus Prusko Slezsko Pomořansko Sasko Braniborsko Hanoversko
26 article
Záložny v zemích českých r. 1903. Kancelář Jednoty záložen v Čechách, na Moravě a Slezsku vy dána právě obvyklá statistika záložen v zemích če ských. Ze zajímavé a cenné statistiky vyjímáme V celku uvedeno je ve statistice záložen s ručením neobmezeným 175, záložen s ručením obmezeným 466, v celku záložen v rejstřík zapsaných 641, k tomu starších spolků záloženských 14, okresních záložen hospodářských 124, úhrnem 779 záložen. Od vydán posledního seznamu udály se až do konce roku 1903 tyto změny: Nově zřízeno bylo 11 záložen, 8 v Če- chách, 3 na Moravě. Naproti tomu bylo ze záložen uvedených v loňském seznamu 15 vynecháno. Vý- kazy za rok 1903 podalo 572 záložen. Stav závodních podílů jeví se koncem roku 1903 takto: Při občan- ských záložnách: V Čechách 317 záložen 387.640 po- dílů, na něž splaceno bylo 12,540.818 K 92, h na Moravě 239 záložen 273.890 podílů, na něž splaceno bylo 6,447.056 K 95 h, ve Slezsku 12 záložen 12.114 podílů, na něž splaceno 340.550 K 47 h, úhrnem 56 záložen 673.644 podílů, na něž splaceno 19,328.426 34 h. V celkovém průměru připadá na jednu záložnu 1186 podílů = 34.155 K; v Čechách 1223 podílů = 40.593 K, na Moravě 1146 podilů = 25.910 K, ve Slezsku 1010 podílů = 28.138 K. Na člena připadá v průměru 1.93 podílu čili 55 K 79 h, v Čechách 64 k 35 h, na Moravě 43 K 39 h, ve Slezsku 67 K 61 h.
Čechy Morava Slezsko hospodářský
27 article
Závodní čili kmenové jmění 124 okresních zálo- žen hospodářských činí 13,601.190 K 72h. takže v průměru na jednu okresní záložnu hospodář- skou připadá 109.687 K kmenového jmění. Poněvadz kmenové jmění to 179.487 podílům náleží, obnášel by podíl v průměru 75 K 78 h, ve skutečnosti jsou však podíly ty velice různé, počínajíce několika málo haléři až do tisíců korun. Fondů reservních. počítajíc v to i fondy pro možné ztráty, fondy umo- řovací, fondy pro kursovní rozdíly a někde se na- skytující zvláštní jmění základní, vykazují občanské záložny v r. 1903: v Čechách v celku 25,778.022 k 29 h, na Moravě v celku 10,479.972 K 87 h, ve Slezsku 274.510 K 97 h, úhrnem 36,532.506 K 13 h. Mimote
Čechy Morava Slezsko
28 article
vykazují záložny ještě jiných fondů v Čecnách 2.459.187 K 96 h, na Moravě a ve Slezsku 456.775K 71 h, v celku 2,915.963 K 67 h, mají tedy záložny občanské reserv 39,448.469 K 80 h, s připočtením splacených podílů 19,328.426 K 34 h: obnáší vlastní jmění jejich koncem roku 1903 58,776.896 K 14 h. Přibývání vlastního jmění záložnám nepochází tak z množení se podílů závodních jako spíše z rychlého vzrůstání fondů reservních. Jelikož počet záložen vy- kázaných pouze o 138 se rozmnožil proti 1878, spadá toto množení se reservního fondu jen na účel vnitř- ního sesílení jednotlivých záložen. V průměru připadá na jednu záložnu 68.966 K reservních a jiných fondů naproti 33.791 K podílů závodních. Na člena připadá 105 K 6 h pouhého fondu reservního proti 55 K 59h podílů závodních. Reservní fond a fondy ztrátové okresních hosp. záložen jeví se koncem roku
Morava Slezsko
29 article
1902 3,185.164 K, k tomu různé fondy jiné 452.416 K. celkem 3,637.580 K, proti 2,959.564 K a 381. 457 K roku předešlého. Účet vkladů koncem 1903 vyka- zuje tyto úhrnné číslice: v Čechách celkem 353,701.970 K 28 h, na Moravě celkem 186,866.368 K 60 h, ve Slezsku 5,031321 K 38 h, celkem 572 záložny 545.599.660 K 26 h, k tomu 108 okresních záložen hospodářských 92.761.299 K 78 h; úhrnem 680 zá- ložen 638,360.960 K 4 h. V celku bylo o 828.676 67 h vice vloženo než vybráno. Srovná-li se stav vkladů se slavem koncem r. 1902 vykázaným s nále- žitým zřetelem k záložnám, které v loňských vý- kazech zastoupeny byly, v letošních však se neob- jevují, a k záložnám letos ve výkazech přibylým, byl počáteční stav veškerých vkladů 610,291.470 K a vzrostly vklady i s úroky kapital. o 20,114.543 K. Jelikož tento přrostek vkladů rovná se 3.30%% stavu začátečného, průměrná míra však asi 4.1596 obná- šela, nepřibylo vkladů ani o kapitalisované úroky, t. j. bylo více vybráno než vloženo.
Morava Slezsko hospodářský 92.761 . 299
30 article
Záložen, nejméně 2 milliony korun vkladů spravu- jících jest 68, a lo 53 v Čechách, 15 na Moravě; z nich má jedna 23 millionů korun vkladů, jedna 19, jedna 16, dvě 11, dvě 10, jedna 8, tři 6, šest 5, pět 4, osm3 a 37 po dvou millionech. Mezi takovéto větší záložny náleží již 11 okresních záložen hospodářských. Roku 1903 použilo úvěru u jiných ústavů 286 záložen, na konci roku bylo však v závaznosti 244. (R. 1902 286 a 260, r. 1901 266 a 206, r. 1900 183 a 166, r. 1899 221 a 166, r. 1898 274 a 213, r. 1897 287 a 235.) Tyto záložny opatřily sobě úvěrem celkem 40,950.279 K 74 h, okresni záložny hospodářské 5,700.374 K 88 h. Poměr vlastního jmění k cizímu u obč. záložen, jenž od r. 1886 z 8.74 do r. 1894 na 10.10 postoupil, od té doby směrem seslupným se bral tak, že r. 1898 na 9.51 klesl, stoupl v r. 1899 na 9.63, v r. 1900 na 9.78, r. 1901 na 9.98, r. 1902 klesl opět na 9.62, v r. 1903 pak na 9.55. Přihlíží- i se při okresních záložnách pouze k oněm záložnám, které vklady přijímají, jeví se poměr vlastního jmění těchte 108 záložen k cizímu jmění jako 1: 5.93; poměr kmenového jmění k pouhým vkladům ve smyslu no- vého zákona je 1:7.52. Že u záložen moravských v celku poměr nepříznivější se jeví, toho příčinou jsou některé záložny, ponejvíce výdělkářské, jež s pra- nepatrným základem závodních podílů počaly, aniž by další členy přijímaly nebo reservní fond dostatečně množily. Srovnáno s počtem členů, připadá při občan. záložnách na člena v průměru 169 K 44 h vlastního a 1613 K 87 h cizího jmění; v Čechách 203 K 89 h vlastního a 1814 K 93 h cizího, na Moravě 121 K 70h a 1349 K 11 h, ve Slezsku 125 K 42 h a 1148 K 19 h.
Čechy Morava Slezsko
31 article
Srovnáno s podíly závodními, připadá na podíl v celku 84 K 73 h vlastního a 833 K 3 h cizího jmění; v Če- chách 105 K 20 h a 936 K 39 h, na Moravě 63 K 43h a 703 K 1 h, ve Slezsku 51 K 70 h a 465 K 14 h. Slav půjček na konci roku 1903 jeví se pak ná- sledovně: při obč. záložnách: v Čechách 311.849.460 K 76 h, na Moravě 180,290.277 K 13 h, ve Slezsku 5,908.925 K 73 h, úhrnem při obč. zál. 498,048.663 k 62 h, při okr. zál. hospod. 92,512.335 K 91 h; celkem 490,560.999 K 53 h. Veškerý cizi kapitál obč. záložen obnáší 561,163.927 K, půjčky pouze 498,048.664 K. mají tedy obč. záložny mimo vlastní kapitál 58.77 mill. kor. ještě 63,115.263 K vydlužených peněz jinak uloženo nežli v půjčkách (roku 1902 K 49.77 mill., 1901 K 52.22, 1900 K 45.338, 1899 45.954, 189 33.734 mill., 1897 29.4 mill.). U záložen okresních je letos poprvé mimo kmenové jmění 13.60 millionů k ještě 1.42 mill. K jinak uloženo než v půjčkách.
Morava Slezsko Čechy
32 article
Rozdělí-li se dle těchto poměrů celkový stav půjček, bylo by při obč. záložnách: půjček úvěru osobního 194.438.198 K 28 h, půjček úvěru hypotečního 295,342.857 K 53 h, půjček úvěru zástavou hraženého 8,267.607 K 81 h. Jak při občanských záložnách, tak i při okresních úvěru osobnímu letos opě ubylo a hypotečnímu přibylo. Přihlíží-li se ke hlavním dvěma skupinám záložen občanských, vyka- zuje úvěr osobní v Čechách 35.73 proc., na Moravě 44.87 proc., úvěr hypoteční pak v Čechách 61.99 proc. na Moravě 53.98 proc. Půjčují tedy záložny české vělší měrou na hypotéky nežli záložny moravské. V celku mělo 52.9 proc. všech záložen vklady ne dražší nežli za 4 proc., dalších 38.6 proc, nejvýše za 41 a 8.5 proc, přes 41/2 proc. V Čechách platilo do 4 proc. 65.8 proc. všech záložen, na Moravě a ve Slezsku pouze 30.1 proc., do 41/2 platilo v Čechách 29.5 proc. na Moravě 54.8 proc. všech záložen; přes 41/4 proc. platilo v Čechách 4.7 proc. všech záložen, na Moravě 15.1 procent. Oproti roku předešlému značně přibylo záložen se sazbou 4 proc. a ubylo se sazbou 41/2 proc. a se sazbou do 5 proc. Jednotnou sazbu při vkladech mělo 409 záložen; z těch platilo 7 záložen 31/4 proc., 7 záložen 33/4 proc., 268 záložen 4 proc., 27 záložen 41/4 proc., 91 záložen 41/2 proc., 9 zárožen veskrze 5 proc. Kdežto vklady do 4 proc. mělo 349 záložen, půjovaly při úvěru osobním do 5 proc. pouze 193 záložny, bralo tedy 156 záložen užitek větší nežli 1 proc.; na 41/4 až 41/2 proc. mělo vklady 255 záložen, na 54 a 514 proc, půjčovalo pouze 180 záložen.
Čechy Morava Slezsko
33 article
Při úvěru hypolečním měly peníze do 4 proc. 349 zá- ložen, půjčovalo však do 5 proc. 511 záložen, takže zde 162 záložen spokojilo se s užilkem menším nezli jedno procento. Přihlíží-li se k jednotlivým zemím. mělo v Čechách vklady do 4 proc. 65.8 procent všech záložen, půjčovalo pak do 5 proc. na směnky 30 procent, na hypotéky 82.5 proc. všech záložen; na Moravě a ve Slezsku mělo vklady do 4 proc. 30.1 proc. všech záložen, půjčovalo do 5 proc. na směnky 27 proc., na hypoléky 68.1 proc. všech moravsko-slez- ských záložen; je tedy na Moravě poměrně větší počel těch záložen, které pracují s menším užilkem nežli jedno procento. Aktiva ostatní obč. záložen jsou následující: Úroky nedoplacené 7.378.590 K 58 h, vklady u jiných ústavů 47,836.544 K 79 h, nemovitosti 27.330.460 K 70 h, cenné papíry 35,317.394 K 60 h, akcie průmysi. podniků 1,471.873 K 36 h, různá menší aktiva 2,753.263 K 64 h, ztráty k odepsání
Čechy Morava
34 article
191.927 K 68 h, pokladní hotovost 9,054.871 K 47 h v celku 131,334.926 K 82 h. Číslice zisku občan- ských záložen je o 210.000 K menší roku přede- šlého. Odečteme-li od zisku tono obnos 2,675.000 K jakožto pětiprocentní úrok z počátečního stavu jmění vlastního, a rozvrhneme-li zbylek zisku na jmění cizí. obdržíme 33 h zisku při každých 100 K cizího jmění. proti 38.8 r. 1902, 35.5 r. 1901, 36.8 r. 1900, 40 r. 1899, 41.1 r. 1898 a 421/2 h roku 1897 a 46 h v létech předešlých. Odečtou-li se od výtěžku obč. záložen tuto vyšetřeného remuneract. teprve ze zisku udělené, které vlastně do správních výloh by náležely, pak ztráty a odpisy, jež z výtěžku dotyčného roku uhraditi bylo nutno, zbude vždy ještě výtěžek čistý v obnosu 3,660.270 K, jenž se rovná 6.84 proc. zúro- kování jmění vlastního. Účet daní a poplatků vy- kazuje při občanských záložnách 1,139.486 K. Roz- dělí-li se daně a poplatky na veškerý kapitál, činily 0.181 proc. (r. 1902 0.177 proc., r. 1901 0.19 proc.
35 article
.1900 0.183 proc., r. 1899 0.153 proc., r. 1898 0.159 proc., r. 1897 0.157 proc., r. 1896 0.149 proc-, r. 1886 0.25 proc.). Při okresních záložnách hospodáři ských činí daně a poplatky úhrnem 163.678 K čili 0.144 proc., r. 1902 0.149 proc., r. 1901 0.145 proc. r. 1900 0.162 proc., r. 1899 0.140 proc., r. 1898 0.133 proc., r. 1897 0.074 proc. veškerého kapitálu. Služné, remunerace, cestovně a ostatní správní výlohy činily při občanských záložnách 2,517.774 K 59 h, kromě toho hraženo bylo z výtěžku 292.235 K 25 h; vyžado- vala tedy správa 2,810.009 K 84 h. Rozdělí-li se tyto správní výlohy na kapitál 629.383 mill. vyžadovala správa při obč. záložnách 0.462 proc. veškerého kapi- tálu (r. 1902 0.458 proc., r. 1901 0.447 proc., r. 1900 0.419 proc., r. 1899 0.451 proc., r. 1898 0.453 proc- r. 1897 0.446 proc., r. 1896 0.456 proc.. Rakouská severozápadní paroplavební společ- nost. Správní rada rakouské severozápadní paropla- vební společnosti svolává mimořádnou valnou hro- madu na den 4. května, za účelem prodeje akcií Drůžďanské strojírny. jichž společnost má za 1,996.000 mk. Jde čistě o formální akt. Akcie severo