Strana2.

NÁRODNÍ LSTY

14. dubna 1905. Císlo 103.

vičný velký hluk.) Záležitost ta byla pod praes. čl- slem 2632 v ministerstvu vnitra vyřízena a Pereze- lova kvitance ze dne 1. t. m. jest u finančníh ředitelství pod čís. 2363. (Velké pohnutí v levo.) Poslanec Ugron (strana neodvislosti) : Tak pro- vokují národ! (Trvalý hluk.) Posl. Eötvös dovozuje, že návrh dopadl mírně ale koalice řídila se úvahon, že nedostává se sub- strátu pro formální žalobu, protože za původce skutku považuje se sněmovní předseda. Doporučuje svůj návrh. Min. předseda hr. Tisza povstává za velké vřavy, chtěje mluviti, ale místopředseda Rako szky přerušuje schůzi na 5 minut. Když byla zas obnovena, min. předs. hr. T isza vzdává se svého práva zaujmouti postavení v každé otázce, neboť není více politickým vůdcem většiny poslanecké sněmovny a ujímá se slova jen v osobn záležitosti. Odpovídaje na Eötvösovy otázky, praví, že vláda hned, jak byl znám výsledek voleb, zadala za propuštěnou a učinila ústavně, čeho bylo třeba k vyjednávání mezi panovníkem a politiky, již za- stupují stanoviště sněmovní většiny. Není vinna,ž vyjednávání je dosud bezúspěšné. (Hluk a odpon v levo a středu.) Posl. Polonyi volá úsměšně: Ani Pitreieh nemá v tom své ruce ? (Velký hluk.) Hr. Tisza: Nemohu se pouštěti do polemiky neboť poslanci nemohou vědět, jaké stanoviště hájila vláda před panovníkem (Ústavičný hluk v levo- Hlasy: Vidíme to na výsledcích ! Předseda zvoní.) Polemika neměla by žadného substrátu. Kdyby byl možná, nečekali bychom ani chvilku a ustoupili by chom z tohoto místa. (Hluk v levo.) Posl. Eitner: Co je s Perezelovou pensí?

Poslanec Molnár: Ohlaste se nemocnými. Tak se to musí dělati. (Stálý hluk.) Hrabě Tisza: Dokud nejsou jmenováni nástupci a my nejsme propuštěni, musíme — třeba neradi — zůstati na svém místě. (Hluk v levo a středu. ) Posla- nec Eötvös zmínil se o konkretním případu ze za- tímného úřadování. Řeknu stručně, oč se jedná. (Slyšte! Slyšte!) Perczel jako ministr vnitra opome- nul postarati se, aby jeho dřivější komitátní služb započítala se do pense. (Velká vřava v levo a ve středu.) Poslanec Eitner: Bakšišový systém! (Velká vřava. Místopředseda Rakovszky nabádá ku klidu. Hrabě Tisza: Kdyby byl tehda Perczel zakro čil, bývala by se jeho služba započítala. (Ustavičná vřava v levo a středu.) Příslušnou žádost podal teprve teď a císař vyhověl ji k návrhu ministerské rady. Poslanec M ez 5ss y (socialista) : Z peněz zem ských, z peněz poplatnictval Barabaš: To je ne- zákonné! (Vřava neustává. Předseda zvoní a nabádá ke klidu, jinak prý bude nucen schůzí na pět minut přerušiti.) Hrabě Tisza: K návrhu ministerské rady a na mou zodpovědnost. (Vřava v levo a na krajní levici.

Poslanec Kubík volá: Mzdy krve!) Takých případů stalo se více! (Vřava neustává, ač předseda stále na- pomíná) Poslanec Endrey: Vždyť nebyl stále ve službě Olay: Mzda krve! (Stálý hluk, pročež předseda zvoní.) Hrabě Tisza: Nepopírám, že ono rozhodnut stalo se z blahovolné slušnosti. (Ahal a hluk v levo.) Posl. Endrey: Zemské peníze vyžadují více blahovůle. Proč se stěhuje lid do Ameriky ? — Me- z5ssy: V únoru se vystěhovalo 3000 lidí. Na pense je dosti peněz. (Stálý hluk na levici a krajní levici)a — Barabes: To je odměna za 18. listopadl Hr. Tisza: Mohu to prohlásiti s povznešenou hlavou. (Posl. Polo nyl: S povznešenou pensí, n hlavou !) Věc byla slušna. Perczel vykonal svou po- vinnost k vlasti. (Velký hluk v levo a na krajní le- vici. Hlasy v levo: Vlastizrádce ! Takovému člověku davají pensi.) Předseda zvoní a protože vřava se zmáhá, pře- rušuje schůzi na pět minut. Rozčilení neustává. Po obnovení schůze hr. Tisza opakoval, ž jednalo se slušně. (Pochvala v pravo ; vřava v lev a hlučné výkřiky: Hanba! Darebáctví! Předseda zvoní.) Posl. Th. Batthyanyi: Děláte propagandu socialismu. Socialisté mají pravdul Posl. Mezössy: V r. 1898 dal Perezel zastře liti 500 Maďarův a proto dostává pensi 15.000 K. Místopředseda Rakovszky ptá se sněmovny. připouští-li Eötvösův návrh ku projednání? (Hlasy v levo: Ale ve zostřené formě.) Rokování o Eötvösově návrhu položeno potom na zejtřejší schůzi. Konec schůze v 1 hod. 30 mín. odpol.

Před pohřhem Strossmaverovým Uvílání pražské depulace v Záhřebě. Úřa- dujícímu náměstku starosty měst pražských panu stav. Seifertovi zaslala včera deputace města Prahy, k pohřbu biskupa Strossmayera vyslaná. telegrafickou zprávu, v níž mimo jiné sděluje, že deputace města Prahy byla očekávána již v Kamenném mostě senátorem p. Dezeličem. V Záhřebě samém k uvítání deputace dostavila se ve středu večer na nádraží kromě četnélo obecenstva v plném počtu rada města Záhřeba s gradonačalnikem p. drem. Amrušem v čele, který vřelými slovy zástupce Slovanské Prahy uvítal. Když pak ještě promluvil pan dr. S. Mazura, poděkoval jménem deputace starosta p. dr. Vl. Srb. Téhož večera navštívila depu- tace obce pražské Českou besedu v Záhřebě. kdež ji opět p. dr. Amruš srdečně uvítal. Sla- rosta p. dr. Srb vřele odpověděl. Včera po po- ledni odjela deputace pražská společně se smu- teční výpravou města Záhřeba do Dakova. Dnes v pátek po skončení smutečních obřadů a pohřbu navráti se deputace do Záhřeba, kde se zúčastní slavnostních zádušních bohoslužeb a smuteční akademie, na počesť J. J. Stross- mayera pořádané. Z Dakova, 13. dubna. (C.-B.) Odpoledne přenesena slavně mrtvola biskupa Strossmayera do hlavního chrámu. Dnes přijeli sem arei- biskupové dr. Stadler a Posilovič. Na rakev položeno na sta věnců, nejkrásnější ze všech je věnec král. hlav. města Praby.

Soustrastné projevy panovníků. Dakovská kapitola obdržela z kabinetní kanceláře cisařovy následující depeší: Jeho c. a ap. kr. Veličenstv upřímně želí úmrtí jeho excellence biskupa Strossmayera a ráčilo naříditi, aby se důstojné kapitule vyslovila jeho nejvyšší soustrast. Pode- psal Sehie s zl. Srbský král Petr telegrafoval: Želím upřímně ztráty, již utrpěl chorvatský národ skonem svého neivětšíha vlastence a nesmrlel ného pracovníka na poli kulturního pokroku. jeho excellence biskupa Strossmayera. Černohorský kníže Nikolaj: Hluboko mne rozechvěla truchlivá zvěst o smrti vladyky Strossmayera, velikého člověka a kněze, veli- kého Chorvata a Slovana, který byl netoliko dobrodincem, vůdcem a učitelem svého národa, nýbrž i největší chlouba našeho Jihu, jehož srdce nepřekypělo hrdostí ani tehdy, když jeho výmluvnosti a čistotě jazyka Ciceronova s údi- vem naslouchal Řím a hčichni prváci římské církve na vatikánském koncilu. Sláva velikému Jihoslovanu a Chorvatu, bratru Srbínovu věčný pokoj budiž duší dobrého přítele. Rada královského věnného města Vyso- kého Mýta bolestně dojata zprávou o úmrt čestného měšťana města zdejšího J. M. biskupa Strossmayera, projevuje nejdůstojnější sídelní kapitole i bratrskému národu chorvat- skému hluboce cítěnou soustrast nad odchodem tohoto nadšeného vlastence chorvatského a vzne- šeného bojovníka za práva všeho Slovanstva.

Starosta: Tůma. Měšťanská beseda v Hořicích truchlí nad úmrtím J. biskupské M. Jos. Jiř. Stross- mayera, velikého syna bratrského národa chorvatského, osvíceného, obětavého vlastence šlechetného lidumila, chlouby národů slovan- ských, ryzího a vzácného přítele národa našeho. P. Vostatek, jednatel. Občanská beseda v České Třebové zaslala kapitole v Dakovu tento telegram : Želíme ztráty velkého Slovana, velezasloužilého biskupo Jos. Jiřího Strossmayera, našeho čestného člena Ant. Feleman, starosta. Z Vídně, 13. dubna. Byli jsme požádáni bychom uveřejnili toto: Podepsané spolky ve svém velkém žalu a hluboké úctě a nezměrné lásce vůči nezapomenutelnému vladykovi dru Josefu Strossmayerovi pořádají na památku vel- kého nebožtíka slavné zádušní služby v sobotu dne 15. dubna 1905 o 1014 hod. dopolední ve dvorním farním chrámě u sv. Augustina. Všichni Chorvaté a ostatní Slovaně ve Vídni bydlící se žádají, by se přidružili k tomuto národnímu smutku. Ve Vídni, 12. dubna 1905. Chorvatské pomocné družstvo. Akademický spolek »Zvoni- mír«. Katolický spolek »Hrvatska«. Akademický spolek »Svačič« a chorvatský akademický spolek »Jadran«.

Ze závěti Strossmayerovy. Záhřebské listy otiskují doslovné znění závěti biskupa Stross- mayera, psané r. 1895. Kromě známých legátů jest v ní následující ustanovení stran pohřbu »Přeju si, aby mé tělo bylo způsobem důstoj- ným, ale prostým pohřbeno v kryptě v stolněm chrámě na místě mnou označeném výše oltáře. Na kameni, jímž se krypta zakryje, má se bas- reliefem zobraziti ve svrchní části Ježíš, soudce živých i mrtvých, se svatou mateří svou a s svatými apoštoiy; ve spodní části já sám, jak před svého soudce kráčím, drže v rukou stol chrám jako záruku milosti a milosrdenství, jsa provázen jako přímluvčími svatými apoštoly Čy- rillem a Methodem.« O chlapeckém semináři oseckém nařizuje ve své závěti, že ředitelem, správcem a učitel- žáků mají býti jedině dominikáni z Dal- macie. Tím Strossmayer učinil na vždy opa- tření, aby seminář nepřešel v ruce je z uitů, jež všemožně podporuje nynější záhřebský arci- biskup Posilovič. Závěť končí slovy: »O svatá Trojice, jeden Bože, smiluj se nade mnou, s mi- luj se nad mým národeml« Strossmayer a Srbové. O bratrské lásce zvěčnělého bískupa Strossmayera k Srbům svědčl četné dary, jež za svého života učinil ve pro- spěch literatury a národních podníků srbských.

Tak věnoval srbské Matici v Nov. Sadě 2000 K, na černohorskou tiskárnu 6000 K, za války daroval Černohorcům 2400 K, na památník Vuka Stefanoviče- Karadžiče 2000 K, na stavbu pravoslavného chrámu v Záhřebě 400 K, běle- hradsl é učené společnosti srbské 1000 K, běle- hradskě nemocnici 1000 K, na vydání spisů Sundečičových 1380 K, na vychování děti Sun- dečičových 3000 K a mnoho jiných darů. Strossmayer a chorvatská bohoslužba. Strossmayer zavedl v celé své diecesi novotu, že se epištola a evangelium při mši zpívá ne latinsky, nýbrž chorvatsky; všechny obřady při křtu, svatbě a posledním pomazání konají se taktéž chorvatsky; podobně všechny obřady po- hřební vykonávají se ve Slavonii chorvatsky Vše to záviselo od pevné vůle biskupovya mohlo by se zavésti i v jiných zemích slovan- ských, kdyby jich biskupové byli — Stross- mayerovél Výsledky revise okresní záložny hospodářské v Nymburce. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V minulých dnech byli obyvatelé okresu nymburského vzrušeni poplašnými zprávami o objevených nesprávnostech v okresní záložně hospodářské. Vkladatelé z obavy o své úspory v zástupech přicházeli do záložny a vklady své vybírali. V záložně ochotně jim peníze vyplá- celi a každý poplašený vkladatel mimo peněz odnášel si ze záložny ujištění, že tomuto peněž- nímu ústavu nehrozí žádné nebezpečí. Ředitel- ství záložny sešlo se ke schůzi, požádalo za in- tervenci všeobecné důvěry požívajícího spolu- občana, vydalo provoláni obecenstvu a ujišťo- valo, že žádný vkladatel neutrpí škodu. V zá- ložně byly sice objeveny jisté nesrovnalosti, ale těmi nebudou dle prohlášení ředitelstva vkla- datelé dotčeni. Aby pak důvěra v záložnu nebyla otřesena, stalo se opatření, že původci oněch ne- srovnalostí byli svých míst zbaveni.

K vůli naprosto správnému informování ve- řejnosti, opatřili jsme si na kompetentních mi- stech zprávy o všech podrobnostech, okresní hospodářské záložny se týkajících. Zpravodaj náš sděluje: Okresní záložna hospodářská v Nymbure byla založena v roce 1882 a ke konci r. 1904 měla základních podílů 160.395 K, reserv- ního fondu 106.020 K, směnek za 1,140.782 korun, hypoték 1,001.583 K, krytý úvěr 104.533 K, tedy celkem půjček 2,246.899 K, vkladů bylo 2,138.418 K, čistý výtěžek vy- kázán byl obnosem 11.942 K 43 h. V ředitelstvu záložny zasedali tito pp.: Jan Tachecí, mlynář z Bašty (starosta), Jan Reně, statkář z Loučeně (miístostarosta), Josel Peživil, statkář ze Všejan (ředitel kanceláře), Josef Hampl, statkář z Vesce (pokladník). Václ. Hampl, statkář z Bobnic (kontrolor), Karel Bry nych, statkář z Kostomlat, Josef Borovička, stat kář z Oskořínka, Josef Šťastný, statkář ze Strak. Václav Červinka, statkář z Jikol, Josef Skála. statkář z Rašovic, Václav Mrňavý, statkář ze Sovenic a František Macál, statkář ze Mcel. Čle- nové revidujícího výboru jsou pp.: Josef Němec. statkář z Lán, Václav Jeník, statkář a starosta z Drahelic a Václav Krajíček, poštmistr na Lou- čení. Zástupcem okresního výboru v záložně byl p. Antonin Souček, statkář z Hořátve. Úřadnictv sestávalo z pp. ředitele Frant. Balátě, účetního Václava Dvořáka, příručího Frant. Šmelhausn a praktikanta Jindř. Podzimka. Dnes zbyl v zá- ložně pouze p. Šmelhaus, neboť prví dva úřad níci byli míst svých zbaveni a praktikant ředitel- stvím vůbec nebyl do služeb záložny přijat, ne- mohlo se tedy jednat o jeho propuštění. Že k suspendování dvou dlouholetých a všeobecné důvěry v městě požívajících úřadníků se přikro- čilo, stalo se na popud zemského výboru král českého.

Tato nejvyšší samosprávná korporace be- dlivě totiž sleduje působení okresních hospodář ských záložen a stálí revisoři zemského výboru provádějí náhlé a neočekávané revise. Do Nym- burka na rovisi okresní hospodářské záložny loni v létě přijel zemský inspektor p. Jindř. Fritz. Při prohlídce knih shledal jisté nesrovnalostia podal o nich zprávu zemskému výboru, který nařídil okresnímu výboru v Nymburce, jakož i ředitelstvu záložny, aby se postaral o nápravu. Skutečně také některé položky byly uvedenyv sculad, ale dokonalá náprava se přece nestala. Proto v měsíci říjnu 1904 inspektor pan Fritz opětně přijel do Nymburka na revisi a znova po- dal zemskému výboru o stavu věci obšírný vý- klad. Vytkl řadu účetních nepřístojností, zejmena však tu okolnost, že oba přední úřadníci záložny nalezají se mezi dlužníky záložny, což není pří- pustné. Dále konstatoval inspektor pan Fritz, že v pokladní hotovosti nedostává se 1827 korun; do denníku že byly zapisovány položky, které nebyly ani přijaty ani vyplaceny; mnohé směnky že nebyly pravidelně obnovovány a u některých dlužníků připisováním úroků vzrostl dluh tak že nebyl náležitě kryt; že J. Holanovi v Černí- kách byla povolena půjčka v obnosu 3600 K o kterémž povolení ředitelství záložny vůbec ne- vědělo a půjčka ta vůbec byla nepřípustná, poně- vadž dlužník bydlel mimo okres. Dále vytkl in- spektor, že ředitel záložny p. Balátě z jedné své výpůjčky nevyrovnal úroky v obnosu 466 K 84 h (úroky ty jsou již zaplaceny). Vytkl, že ředitel p. Balátě má ještě dosud směneční půjčku v obnosu 16.472 K 20 h. Jest to sice nenáležité, aby úřadník ústavu byl zároveň jeho dlužníkem.

ale v tomto případě nestalo se pražádné poško- zení nebo podvod, neboť ředitelstvo samo půjčku tu p. Baláťovi povolilo. Půjčka ta jest nyní knihovně zajištěna na realitách ředitele záložny a sice na realitách čp. 723 a 724 v Nymburce a pozemcích u Strak a Skrchleb, tak že ani tomto připadě okresní hospodářská záložna škodu neutrpí. — Pak vytkl inspektor p. Fritz, že účetní Václav Dvořák má v záložné dvě konta. z nichž jedno na obnos 6284 K 72 h (splaceno bylo 300 K) a 5237 K 41 h. Prvější dluh je kryt rukojemstvím otce Dvořákova, statkáře v Kostomlátkách a švakrem p. Ant. Bělohubým. statkářem v Bobnicích.

To jsou podrobnosti z výsledků revise zem- ského revisora. Za týden po revisi zaslal zemský výbor ředitelstvu záložny upozornění, aby se ne- prodleně postaralo o nápravu, zejmena mu do- peručil, aby oba hlavní úřadníky záložny jinými nahradilo. Provedení toto bylo dosti nesnadné. Jednak v případě p. Balátě nebyly zjištěny hrubé nesprávnosti, na nějaký delikt ze ziskuchtivost hraničící, jednak p. Balátě požíval v obci okresu neobmezené úcty a vážnosti, tak že oka- mžité jeho propuštění ze záložny mohlo způ- scbit větší ještě poplach než klidné uspořádání. Proto ředitelství nesáhlo ke krajnímu prostředku suspendováni, nýbrž postupně působilo ke správ- nému upravení všech položek v hlavních knihách. Za těchto okolností konala se valná hro- mada záložny dne 16. března. Účastenství bylo velmi značné, neboť ze 102 delegátů dostavil se 97. Program schůze byl hladce vyřízen, účetní zprávy schváleny. Ve výroční zprávě na- lezala se doložka: „Tyto výroční účty byly podepsanými podrobně prozkoumány, s knihami účetními a doklady pečlivě porovnány a úplně správnými shledány. Václav Krajíček, Václav Jenik, Josef Němec.“ Valná hromada učinil usnesení o rozdělení čistého zisku, zejmena po- velena remunerace řediteli 400 K a účetním 300 K.

Aby mezi vkladateli naštalo úplné uklidněn o bezpečí vkladů v okr. hosp. záložně, ředitelstvo přibralo si za důvěrníka všeobecně váženého ob čana p. Karla Fitsehe, soukromníka v Nymburce. jehož intervence v záložně měla být dokladem o správnosti v hospodaření. Ale ředitelstvo do cílilo tím pravý opak, neboť v okresu se rozhlá- sila klamná zpráva: „V okresní záložně se něco stalo, už tam musíli pozvat p. Fitsche!“ A vkla- datelé hrnuli se do domu „na knížecí“ na nym- burském náměstí, kde se v přízemí nalezá míst- nest záložny. K poplachu nemálo přispěl ne- známý dosud pachatel, který do ckolí rozesla několik korrespondenčních lístků na fingované adresy. Jakmile takový lístek listonoš přinesl do obce, putoval od domu k domu, adresát nikde nebyl nalozen, ale všude si lístek přečtli. A tak lístek způsobil v obci větší rozruch, než kdyby to byl policista na návsi vybubnoval. Nával v zá- ložně byl stále větší. Proto sešlo se ředitelstvo záložny minulý čtvrtek ke schůzi a usneslo se na následujícím prohlášení, které v okresu dalo rozšířit:

»Vzhledem ke zprávám, v posledních dnech zu myslně a zlovolně rozšiřovaným, prohlašují pode psaní, že žádné příčiny není, aby důvěra okresn záložně hospodářské v Nymburce dosud věnovaná ústavu jmenovanému byla odňata. Spolupodepsaní členové ředitelství, jímž dle § 48. zák. ze dne 30 června 1896 č. z. z. 56 a 26. dubna 1900 č. z.z 32 plná zodpovědnost a tudíž i ručení přísluší prohlašují, že povinností svých vůči ústavu přísně dbají. Zemský výbor král. českého projevil přání aby jeden člen z místa byl přibrán a dožádán z účelem stálého dozoru pan K. Fitsche z Nymburk jako důvěrník ředitelstva za součinnost. Vznášíme proto ke všem pp. podílníkům a příznivcům Okresn záložny hospodářské v Nymburce snažnou a nalé havou žádost, aby důvěru svoji záložně naší za- chovali, by táž blahodárnou činnost svoji i nadále rozvíjeti mohla a rolnictvu v okresu ústav zacho- ván byl, který v dobách nutnosti potřebám jeho slouží. Za vypátrání rozšiřovatele znepokojujícíc zpráv vypisujeme odměnu 500 korun.« Podepsáni jsou výše jmenovaní členové ředitelstva záložny Po tomto provolání nával vkladatelů poně- kud se zmírnil. Celkem bylo cd. 1. dubna do včerejška vyplaceno 405.000 korun a opět vlo

ženo 19.900 K. Byl by zajisté nastal úplný klid. kdyby se četní anonymové nepostarali o to, aby zejmena úřady v Praze byly znepokojovány po plašnými zprávami. Nejen zemskému výboru, ale i místodržitelství bylo zasláno několik anonym ních oznámení, že v záložně jsou největší nepe- řádky. Aby všem těmto, více klepům než pravdi vým zprávám učiněna byla konečně přítrž, roz hodl se starosta záložny p. Tachecí, že v sobotu zbavil ředitele a účetního záložny jich funkcí toto opatření bylo sděleno ve včerejší schůzi ře- ditelstva záložny, která byla v záloženském dom zahájena o 10. hodině dopolední a trvala přek 2. hod. odpolední. Schůze zúčastnili se všichn členové ředitelství, právní zástupce záložny pan dr. J. Říha, zemský inspektor p. J. Fritz a se kretář zemského výboru p. Ant. Klášterský Z počátku a na konci dlel ve shromáždění také p. Balátě.

Ve schůzi byly všechny vytknuté vady, ne- dostatky a pochybné položky důkladně probrány a zjistilo se, že ředitel záložny p. Balátě nedo- pustil se žádné malversace. Jediné, co mu bylo vytknuto, je, že někdy půjčoval obnosy na ne- dostatečné hypotéky, aneb že z přátelství ne- upomínal, tak že úroky velice vzrostly. Prote přece ředitelství potvrdilo jeho suspendaci úřadu. Tolikéž se stalo i účetnímu Frant. D v - řákovi, jehož záležitost byla vážnějšího rázu. Dvořák má v knihách dvě konta a sice 6284 K 72 h a 5237 K 41 h. Dvořák odjel v pondělí do Prahy a u zemského výboru učinil oznámení, že valuty dlužních obnosů vůbec neobdržel a že ve skutečnosti záložně nic nedluhuje. Tvrdíl, že třetí skupina klíčků od nedobytné pokladny na- lezala se v nepovolaných rukou, které patrně po- kladnu otvíraly. Jinak nemůže si vysvětliti po- vstalý nedostatek hotových peněz. Když úbytek hotovosti byl zpozorován, tu kryl ho účetní tím způsobem, že založil směnku do portefeuillu podpis na ní padělal. To jest jediná hrubá ne- správnost v záložně. Poněvadž účetní prohlásil, že obnos 5237 K 41 h nemíní nahradit, neboo valutu nedostal, usneseno v ředitelstvu, aby n úhradu škody bylo použito kauce účetníhov obnosu 1600 K a jeden jeho podíl nymburského pivovaru v ceně 800 K, tak že se nedostává 2837 K 41 h — obnos tak nepatrný, že nestál ani za to, aby tolik poplachu se učinilo. Členové ředitelstva jsou vesměs velice zámožní a škodu tu úplně nahradí.

Ředitel záložny p. Balátě ve schůzi ředi telstva záložny problásil, že není sí vědom žádné trestuhodné nesprávnosti. Kupoval reality, dlu- žil se v záložně peníze a zase je splatil, důvěřo- val lidem, kteří přišli pro půjčky a prodlužoval placení neplatům. Kdyby z tohoto jeho způ- sobu úřadování povstala záložně nějaká škoda. slíbil ji ze jmění svého plně nahradit. Do proto- kolu toto prohlášení nadiktoval a vlastnoručnů podepsal u přítomnosti celého sboru ředitelstva Prohlášení zní: „Nížepsaný Frant. Balátě pro- hlašuji, že nahradím veškeré obnosy, které ho spodářské okresní záložně proti mně již vznikly aneb budoucně ještě vzniknou, ať se nároky ty zakládají na jakýchkoli podkladech.o V ředitelstvu bylo také sděleno, že zemský výbor na realitách ředitele p. Balátě dal pozna- menati zajištění pro záložnu až do obnosu 50.000 K. Oba úřadníci záložny byli úřadů svých zb veni a sice bez nároků na výslužné. Ředitelstv záložny usneslo se, aby obě místa byla novými úřadníky obsazena. Na přímý dotaz náš, jaké výše dosahuje ztráta záložny za nedostatečně kryté hypotéky, dostalo se nám odpovědi, že obnos ten dle dosavadního výsledku revise ne přesahuje 30.000 K. Nehledě ani k tomu, že reservní fond záložny obnáší přes 140.000 K. dlužno opět připomenouti, že členové ředitelstv za veškeré ztráty ručí svým majetkem, Na černém prkně okresní hospodářské zá ležny revidující výbor vyvěsil toto sdělení: „Jmění hospodářské okresní záložny v Nym- burce: základní jmění . . . . . K 160.395.8e K 142.817.47 fondy reservní . . . . K 303.213.3 úhrnem Ředitel záložny oznámil včera po schůz starostovi p. Tachecímu, že prc uklidnění roze- chvěné mysli nastoupí delší cestu. Revisor zemského výboru v Nymburce se trvá až do úplného ukončení revise.

Projekt na splavnění Vltavy v ob- vodu Prahy, Smíchova a Karlína Včera byla zahájena politická obchůzka a vy vlastňovací řízení o projektech na splavnění Vltavy v obvodu král. hlavního města Prahy, Karlína Smíchova, kteréž komise potrvají až do 19. dubna. Pro zájmy zúčastněných obcí i četných obyvatelů na březích Vítavy má projekt velikou důležitost a prot zahájené právě úřadní řízení vzbudilo všeobecný zájem. Komisi řídil místodržitelský rada Filip a zů- častnili se jí dále pp. za obec pražskou m. r. Kasa- lický, řed. Kreutzer, řed. Maděra, stav. rada Vlček dr. Pinkas, mag. rada Hrnčíř, stav. radové Soukupa Václavek, vrch. inž. Dvořák, správce vodárny stav rada Feigl, geometr Jos. Dříza, za kanalisační kan- celář vrch. inž. Heinemann, za okresní hejtmanstv v Karlině místodrž. rada Řebák, za hejtmanství na Smíchově vrch. kom. Heisinger, za ma gistrát mag- komisař dr. Herrman a vrch. inž. Karel Ankert, za říšské ministerstvo války major Ludvík Berger, selnik Oldřich Píleger a voj. stav. inž. M. Tiebl, za mini sterstvo železnic vrch. stav. rada Vyšata, vrch. int c. k. řed. státních dráh v Praze V. Hula, za mini sterstvo obchodu vrch. stav. rada V. Mayer, mini sterský koncipista Rich. Müller a inspektor plavby vnitrozemské dv. rada Šrom, za komisi pro kanali sování řek Vltavy a Labe zemský a říšský poslane

Kaftan, vrch. stav. rada Ant. Rytíř, okresní hejtman Konrád bar. Braun, c. k. vrch. stav. rada a stav. ře- ditel Rubín a vrch. inž. Al. Kohout, dále technický znalec místodržitelství vrch. inž. Rapp, zástupce po- říční správy vrch. inž. Machulka, znalec rybářství adjunkt zemského musea A. Kavka, za zemský výbo stav. rada. Jan Jirsík, za okresní výbor v Karlfně tajemník Šimek, za okresní výbor na Smíchově dr- Koldínský, za obec Karlín m. r. dr. Brabec, arch. Štěrba ředitel a vrch. inž. Baroch, řed. Svatek, za obec sml- chovskou dr. Koldínský, inž. Tykač, stav. řed. Du- choň, dále zástupci dráh: c. k. priv. spol. rakousko- uherské dráhy, výhr. priv. spol. buštěhradské dráhy c. k. priv. severozápadní dráhy, spolek a gremiun obchodníků dřevařských a podnikatelů voroplavby soukromí interessenti, majitelé mlýnů a jich právn zástupci, celkem asi 90 účastníků. Ředitel pochozí komise místodržitelský rada Filip zahájil jednání tím, že uvítal přílomné a představi jednotlivé členy komise. Na to sdělil, jaký úkol po chozí komise má a jaká práva jí přísluší a která podání od jednotlivých účastníků úřadu došla; pak rozdal program pochůzky a konečně vyslovil naději. že se komisi při vzájemné dobré vůli zajisté podař nastávající řízení v brzku ke zdárnému konci při- vésti a tak další důležitý krok v záležitosti, kter od mnoha let všem zájemníkům na srdci leží učinit.

Potom udělil slovo zemskému a říšsk. poslan p. Kaftanovi, kterýž v podstátě toto promiuvi Stojíme na prahu velkého, pro král. Prahu a li i pro celé král. české veledůležitého díla, kterým m býti prodloužena úplně splavná a výkonná vedn dráha od moře Severního a Baltického do středn města samého, kde nulezne již dnes kvetoucí obcho a průmysl, k jehož zvelebení a povznesení přispěje měrou nemalou. Vstupuje do stadia skutečnosti st krále Ferdinanda I., jenž toužil zříditi v Prar uplavněním Vltavy velké emporium obchodní,k kterému účelu radil se s proslulými hydrotekty ho- landskými. Oživnou dosud zamiklé břehy vltavské, čilý ruch, jemuž se v Ústí nad Lab., v Děčíně v Drážďanech obdivujeme, rozhostí se podél nábřešl pražských. Kanalisováním Vltavy Prahou vzháru rozpadnou se pouta, jež v jezích pražských svíral Vltavu, aniž by nejmenší měrou utrpěl nádber obraz, jakého skýtá uvnitř Prahy Vltava, v kterés nejen velebné Hradčany, nejen staroslavný mos Karlův a četné historické budovy, nýbrž i dějiny král. českého zrcadlí.

Kanalisace Vltavy a prodloužení plavební dráh na Smíchov má nejen pro Prahu a zemi, nýbrž i pr říši velkou důležitost. Na jižním konci velké Prahy dostane se státním dráhám nezbytného, dosud jediného spojenís splavněnou řekou, ke kterému po postátnění spo- lečnosti státních dráh přibude spojení s přístavem holešovickým. Zástupcům vaším na radě říšské podařilo sepo dlouholeté úmorné práci vymoci r. 1901 záko o dráhách vodních, jímž bylo také uplavnění Vilavy uvnitř Prahy zabezpečeno. Nechci se obírati příči- nami, jimiž bylo započetí této fundamentální prác zdržováno, podařilo se nám za této vlády dosíe provedení nezbytné politické komise pochozí a bude-l sněm král. českého dělným, by mohl schváliti zákon o příspěvku 1/s zúročení a umoření celkového ná- kladu, nebude více žádných překážek, abys s kýženou stavbou započalo.

Avšak jest přece něco, a sice velmi důležitéh zapotřebí k provedení velkého díla a to jest: vaše součinnost. Podařilo se nám vymoci u vlády, že bylo svě- řeno vypracování projektu a provedení kanalisování Vitavy uvnitř Prahy komisi pro kanalisaci Vltavy Labe, o níž lze vším právem předpokládati, že práci tu provede co nejrychleji a vzhledem k dokonalé znalosti poměrů pražských i nejsprávněji. Úlohat nebyla snadnou. Sloučiti požadavky velké plavby s oprávněnými požadavky estetickými veškerého obyvatelstva pražského, jež vším právem Ipí na udržení dosavadního překrásného obrazu vitavského. Společným působením technického komitétu komise a velezasloužilého ředitelství stavebního podařilo s plně dostáti úloze, kterou vždy v dorozumění s obc pražskou řešily. Jest nyní na vás, pánové, abyste tyto ideální snahy — neboť komise pro kanalisování není žádným podnikem výdělkovým — vydatně podporovali. Jen v takovéto součinnosti všech oprávněných činitel leží zdar a brzké uskutečnění práce, která znamená pro Prahu zahájení nového, šťastného období, jina bychom oddálili opět dílo, které se k nám přiblížilo. Zástupci komise pro kanalisování mají jedinou ambici, posloužiti předloženým projektem velké královské Praze ! (Souhlas.) Pen staveb. rada Rubín probíral projekts stránky technické a vykládal jednotlivé komisí pro kanal. řek Vltavy a Labe předložené projekty : ze jmena o zdýmadlech u Žofína a ostrova Štva- nice. Pokud týče se čtvrti svatopetrské uvedl, že upuštěno zde má býti od navrhovaného podbřežía postaveno vysoké nábřeží dle návrhu obce pražské. tak že nově schválený plán regulační této čtvrti dobře se k tomuto projektu beze změny hodí.

Poněvadž se po této důkladné odborné před- nášce, která přes hodinu trvala a živým zájmem sledována byla, nikdo ke slovu nehlásil, ani bližšího vysvětlení nežádal, odložil ředitel komise pokrač- vání na 3. bod. odpolední a sdělil, že program po- chůzek ustanovil takto: o 3. hod. odpol.: polit. po- chůzka a řízení vyvlastňovací na levém břehu vllavském od mostu Palackého k mostu cís. Fran tiška. Dne 14. dubna o 9. hod.: u městského úřad na Smíehove: protokorovaní výsledku polit. poenit ri předešlého dne. O 3. hod. odpo: pokračování pol pochůzky a řízení vyvlastňovacího na levém břebu od mostu cís. Františka až k vyústění Čertovky Dne 15. dubna o 9. hod. dop. ve Staroměstské radnic v Praze: protokolování výsledku pochůzky. O 3. h odpol: polit. pochůzka a řízení vyvlastňovací n pravém břehu Vitavy od mlýnů Šítkovských k n břeží kor. prince Rudolfa. Dne 17. dubna o 9. hod. dop. ve Staroměstské radnici v Praze: protokolováí výsledku pochůzky. O 3. hod. odp.: polit. pochůzk a vyvlastňovací řízení na pravém břehu od most cís. Franliška Josefa až k viaduktu c. k. priv. rak. uherské želez. státní společnosti v Karlíně. Dne 18. dubna ve Staroměstské radnici v Praze: proto kolování výsledku pochůzky. Dne 19. dubna o 9. hod dop.: polit. pochůzka a vyvlastňovací řízení na pra- vém břehu pod viaduktem c. k. priv. rak.-uherská želez. stát. společnosti a na levém břehu v Bubnech O 3. hod. odp. u měst. úřadu v Karlíně: protokol- vání výsledku polit. pochůzky

Denní zprávy. Bývalý mínistr dr. Körber a pan Schneebergrová. Ve včerejším odpoledním čísle uveřejnili jsme obsah zajímavého odhalení, jek svému čtenářstvu přinesla vídeňská »Zeit« o lom, jak za ministerstva Körbrova spravovány byly záležitosti státní. Že dr. Körber jako pohtik, pracující pro germanisační a centralistické snuhy svých důvěrných stoupenců a přátel, neštítil s zbraní nejhorších, jednalo-li se o získání osob ností k určitým taktickým plánům, je všeobecně známo, ale méně jest známo, že tento bývalj president ministerstva, požívající pověsti dove- ného administrativního úřadníka, »pracoval« taki v hospodářských věcech, jež ani do oboru jeho činnosti nenáležely, přichází nyní na jevo pozoru hodnými doklady, jichž správnost a pravdivo jmenovaný vídeňský list zaručuje. Oč jde?

V létě 1901, když byl. Körber v plné slávé svého státnického umění, kdy bez parlamenl v Rakousku hospodařil a delegáty politických stran a parlamentních klubů všelijakými sliby neurčitými proposicemi, mlhavými návrhy a plány napaloval, chtěl jistý rakouský průmyslník s mi- nisterstvem orby, jehož chefem byl tehdáž bat Giovanelli, vejíti v jakýsi styk obchodní. Nevědě jak dospěti k cíli, ale dověděl se, že interveno paní Schneebergrové, choti vídeňského advokši dra. Viléma Schneebergra, způsobiti může u pre sidenta ministerstva hotové divy. Dojel si tedy k této vlivuplné dámě do Purkersdorfu u Vidnl kde meškala na letním bytě a ta přislíbila s spolupůsobení — za nepatrný honorář — 12.000 k Došla také hned na telefonickou stanici, zavolal si pana ministerského předsedu, který hned tle fonicky ochotu projevil, že v neděli obchodníkn vyslechne. Vyslechl skutečně a slibil, že jeht obchodní záležitost příznivě bude vyřízena. Pl radosti obchodník vrátil se do obydlí manžel Schneebergrových, ale tentokráte zastal úan i manžela vlivuplně paničky, advokáta dn Sehneebergra, který předložil mu k podpiit listinu, jíž se obchodník zavazuje, že v připadi uskutečnění svého obchodu s ministerstvem orhy zaplatí také panu dru. Schneebergrovi provu 12.000 K a vyhradí mu mimo to podíl na těžku z onoho obchodu s ministerstvem. Pr myslník podepsal, pak s ministerstvem smlon uzavřel, dru. Schneebergrovi 12.000 kora správně vyplatil, ale ku svému překvape shledal, že obchod není tak výnesnjn jak původné očekával. Hned věděl si nl