Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNI LNTY

3

14. dubna 1905. Číslo 103

4 article

rečným chvatem současné jevy společenské. umění, literatura i věda předstihují se v publi- kacích, revidujících jejich současnou činnost, a tak všichni účastníme se na výrobě literatury vyžadované, ale nečtené, společensky nutné, ale pro jednotlivce, pro jeho požitek nebo prospěch zbytečné. Sociální mechanism vynucuje si stále větší stohy potištěného papíru, jež nahražují osobní, přímý styk, jež zkracují jednání, spoří časem i mluvením, urychlují práci, stupňují tu horečku, zimničnou pracovní energii, s kterou předstihují se národové. Potištěný papír stal se nutnou součástkou těch pomůcek, které si vy- tvořil moderní sociálníí ruchy vyrostlí zvláštní druh literatury, který není literaturou, ale stal se v životě moderním právě tak nezbytným, jako veškerá literatura ostatní, ať zachovává do budouena krásné umění lidské duše,či chvilkové zájmy denního života.

krásný uměný lidský duše

5 article

Čoské sipiis y

6 article

*W. W. Tomek, »Paměli z mého živofa- DIl I. V Praze, 1904. Dějepisec Prahy, nynější Nestor české vědy, jest tušim jediný na živu zbývající epigon slavné doby jíž Palacký, Jangmann a Safařik vévodili. Jeho žl votopisné paměti jsou vzácným příspěvkem k nejno vějším dějinám našim a zvláště k dějinám národní i vědecké naší obrody. Jako syn měšťanského obuv- níka v staroslavném Hradcí nad Labem, vyšel z lidu ale záhy již jako chudý fllosof seznámil se důvěrně se Šafaříkem i Palackým, byl oběma utvrzen ve své snaze po zkoumání české a zejmena pražské minu- losti, Palackým pak uveden byl do domu děčlnských hrabat Thunův, odkudž vznikl důvěrný jeho poměr k pozdějšímu ministru hraběti Lvu Thunovi, pro vě- decké poměry české důležitý. Již odtud zjevný jest význam Tomkových paměti, psaných z veliké částí die záznamů denníkových a dle korrespondence, řídčeji dle pamětí, jakkoli svěží u ctihodného kmeta ještě dnes. O knize Tomkově lze říci právem le style c'est l'homme: upřímnost, prostota výrazu a spole- hlivost jsou tu vynikající vlastností. Tomek vylíčíl nejprve vývoj s7ůj až po rok 1848, pak trudná léta Bachovy reakce, za niž, maje spojení se Lvem

W W Tomek Pamět Palacká Jangmann Safařik Thunův Thun Tomkův Tomek Bachův Praha Hradce nad Labe Dila I c ' est l ' homme

7 article

Thunem, Kelfertem a Jos. Jirečkem, hleděl prospěli alespoň školství českému. Netaif, že hýval vždy vín- stencem rázu tuze konservativního. S tohoto stano viska dlužno ovšem posuzovati některé úsudky, kter by se mohly zdáti paradoxaími, jako o Havilčkově činnosti po r. 1849, o poměru Palackého k maseu za doby Bachovy, o Fričově a Votkově účastenství v červnových bouřích r. 1848. O těchto věcech jsou akta již zavřena. S Palackým, Gáblerem a nepo- chybně i s Votkou — přes obdivu hodnou metamor- fosu, která z tohoto bodrého a nadšeného sedlského synka z Toušeně učinila po sobě redaktora vládního listu papežského důstojníka, missionáře a konečně pověstného kazatele jesnítského — stýkal se Tomek opět a po dlouhá ještě léta přátelsky, čehož ve pří čině Haviíčka mu ovšem osud nedopřál. Za to mile dojímají kmetovy vzpomínky na jeho mládí a na po- čátky vlasteneckého jeho uvědomění. Vyrůstáf z nich opět nový list do věnce, jejž v Hradci Králové uvili.

Thun Kelfert Jos Jireček Havilčkův Bachův Fričův Votkův Palacká Gábler Votka Tomek Vyrůstáf Toušeň Hradec Králové

8 article

ctihodní vlastanci kolem Jana Hostivíta Pospíšílaa profesgora Chmely skupení. Na vývoji náradního uvědomění Tomkova lze sledovati veškeren mohutný rozruch vlasteneckých snah v létech třicátých a čiyři cátých. Líčení dob reakce zní jako pokus rehabitito- vati Lva Thuna v jeho činnosti ministerské. Se zvláštní horlivosií vypisuje Tomek snahy toholo prvého rakouského ministra vyučování o základní podmínky vyššího školství českého, o českou termi- nologii vědeckou a o české učebnice pro střednía vysoké školy- * Básně Jusefa Františka Smelnuy. Vydal Spolek přátel vědy a literalury české v Plzni, s podobiznou básníkovou. Cennějším než pomník hásníka-mudrce v sadech plzeňských bylo by vydání celé jeho tvorby literární. Bibliografický přohled jeho děl a částečně i rozbor kritický podán v obšírném doslovu přítomné publikace. Smetana byl vzorem kněze osviceného, což dokázal i rozpravou z r. 1835: „Zdali jest osvěta obec- ná nebezpečná církví a státu?“ Poasie Smetanovy ovšem nevynikají zvláštní formou, ale tím větší jest cena jejich kulturně historická. Neméně zajímavy jsou při- pojeně zápisky Smelanovy a staí, jež by věnována mohla býti Ú. M. Š. „O německém slabikování českých Henrik Ibsen: Stavitel Solnesa. Drama o 3 jednáních. Přeložil Ilugo Kostenk a. Nakladate F. Šimáček.

Jan Hostivít Pospíšílaa Chmel Tomkův Thun Tomek Jusef František Smelnuy Smetan Smetanův M Š Ibsen Solnesa Kostenk F Šimáček Plzeň spolek přátelit věda

9 article

Gelý ten zápas lbsenův proti konvenčním formám vtělen opět v této knize. Zápas literární i společenský. Se všemi povahovými nepřirozenostmi, jež vsunuj se však jen, aby myšlenkově novému dán byl výraz čtenáři dostupný — i se všemi geniálními mohut- nostmi velikého Nora, jenž spíše stal se reformátorem společnosti, nežli reformátorem jeviště. Také se jeho dramata s větším užitkem čtou, nežli se poslouchail s prken, kdež tak mnohý námět myšlenkový, leda jen nastiněný, v rychlém spádu konversace uniká Přítomné drama jest ostatně koncipováno i dramaticky účinně a s železnou spojitostí * M. A. Šimáček: „Svět Malých Lidí.“ Obraz ze života cukrovarnických dělníků ve čtyřech odděle- ních. Druhé vydání. Nákladem Fr. Šimáčka v Praze. Drama své doby působilo s prken tendenci uměleckou i sociální. Po pěti letech nové vydání je dokladem, že dosáhlo i knižně hojného rozšíření. Autor chtěi již své doby prokázati, že bluza dělníkova nemá men- šího práva vumění, než antické togy, rytířské turnaje a salonní fraky. Přiznávaje se v předmluvě, ža dilo má dnes ráz spíše retrospektivný, těší se, ža vykonalo úkol svůj. E. Marlittové: „Princezka ze stepl“. Ro mánů E Marhittové I. Nakladatel J. Spcinger. Praba. Romány Eugenie Johnové, dcery durynského kupce, později kněžnou schwarzhursko - sonderhausenskou adoptované a pro divadlo vychované, četl kdysi (za pseudonymem Marlittové) celý svěl, zvlášťě ženský.

Šimáček E Marlittová Princezek J Spcinger Eugenius Johnová Marlittová Francie Praha Svět Malá E Marhittová I . nakladatel

10 article

Někdejší předčítatelka kněžnina měla u dvora i na cestách možnost nahlédnouti nepředpojatým zrakem v zákulisí svysekého světa« a bojovati pérem proti znehodnocování duše a potlačování citů těch. Slabší leckdy po stránce psychologické došly knihy její ne- jen živým slohem ř ohratně stupňovanou napínavostí svou, nýbrž i svou tendenci pokrokovou značné ob- libenosti. * Otokar Wilde: „Salomé“. Drama o jednom dějství. Přeložil Otokar Theer. Úvod napsal V. Tille. Světová knihovna č. 450 až 451. Nakladem J. Otty v Praze. Salomé vznikio na vrcholi rozvoje básníkova v prvních létech devadesálých. Stará bihlická legend oživená tu životem vnitřní. Děj i kolorit orientalský smělý a barvitý. Kniha náleží i umělecky k nejvíce úměrným dílům básníka. Hlavní role dívky ne- zkrotných pudů, psána byla pro Sáru Bernhardtovu. * MUDr. Josef E čen: Nauka o těle lidském. Na- kladalel Josel Springer. Praha. Populární výklad o lid ských kostech, sralech, srdci, mozku, ústrojích vý živných i dýchacích a o smysfech. S lepenkovým modelem těla lidského a jeho ústrojí. Nepodává více. než člověk prostý ználi má, ale co podáno — bez rozvláčnosti — náleží k nutným poznatkům života. * MUDr. Otokar Srdínko: O drobnohledné skladbě těla člověka. S 45 obrazy. »Lidových roz- prav lékařských« redigované docentem MUDr. Haško- cem Svazek 61. Nákladem J. Otty v Praze. Shrnuje přehledně a mluvou dostupnou i širším vzdělaným vrstvám tresť a výsledky mikroskopických zkoumání krve, tkaně kostní, svalové, nervové, soustavy cevní, zažívací, rozplozovací, dýchací, kožní, nervové i ústroji smyslových. Předeslány výklady o pojmu buňky a její vlastnoslech, rovněž úvodní stať o drobnohledu.

Wild Salomé Theer V Till J Ott Sára Bernhardtův MUDr Josel Springer Srdínko Haško Praha

12 article

Z českých listů.

13 article

* Máj referuje o nové knize Oskara Wilda »D profandis«, psané v žaláři readingském, do níž uložil nešťastný básník svoje vyznání a svůj názor na život. * V Paedagogických Rozhledech podává O. Kád- ner jubilejní parallelu mezi Lockem a Herderem, shle- dává podrobnosti jejich filosofického názoru na život a společnost a vytýká difference, jež vidí zvláště v tom, že Herder při vychovávání zřetel k prakti- ckým potřebám životním nežene do krajnosti a ze- jmena klade důraz na stránku cilovou, uměleckou. * V serii článků, které O. Sýkora uveřejňnje v Rozhledech o vlivu kultury na krasocitnou vníma- most, vychází nyní studie o vnímavosti pro krásu umělou a o výchově umělecké. Vyčítá praktické pro- středky a pomůcky ve výchově umělecké aměřující,a staví se v principu na moderní stanovisko, jež nutně vyžaduje úsilné positování a pěstění uměleckého citu jak v dorůstajících duších, tak v lidových vrstvách, aby tak byla získána základna pro mohutnějšía úspěšnější rozkvět umění i pro jeho snazší zpětné působení na společnost. * V Panýrkově anketě o snostalgii na cestách,- kterou uveřejňuje v Květech, pokračují zajímavá lite- rární jména s rozmanitými vzpomínkami. Z našich autorů, již mrtvých, dalo by se vybrati také dosti. Jen ze Zeyerova Plojhara na příklad neb z Nerudo- vých cestopisů. Čtenář.

Wild Locke Herder O Sýkora Zeyerův Plojhar

14 article

Odborné spisy- JUDr. Jaroslav Demel, Dějiny flskálníha úřadu v zemích českých. Dílu L. odd. I. V Praze 1905. (Sír. LXDX. + 262.) Nákladem spisovatelovým. Rozsáhlá předmiuva líči zařízení veřejné proku- ratury v říši římské, v středověké Francii, Angliia Italii, aby byly vystižety přípatiné vlivy na vývoj věcí v zemích českých. V té příčině molla býti po- zornost obrácena přímo k souvislosti mezi počátky českými i v Německu. Jako v Německu vznik proku ratorů fisku souvisí těsně s institucí říšského suurdlu komorního (srov. práce Lechnerovy). tak asi i v Če- chách reforma Václava IV. při českém soudu komor- ním souvisí s povstůním nového úřadu dverského, s úkolem správy zájmů královských ve všech odbo- rech večejného i soukromého práva. Jak četné fur- mutáře ukazují, svěřováno bylo hájení takových zájmů až do kouce 14 stol. různým hodnostářům od případu k případu. V Německu nenašli starších stá- lých prokuratorů než z doby cís Zikmunda, v Če chách Palacký uvedi nejstarší doklad k r. 1416. Dáte vylíčeno působení prokuratora při soudech (zde opakovány známé věci) uvedeny jednotlivé pro kuratory doby viadislnvské a vysvětlena organisace fiskálníli úřadu až do doby Ferdinanda I. V části druhé podobně až do r. 1620. Všude uváděny spiso- vatelem prameny archiváluí. Uvedeny též vynikajfcí neh charakteristické úkony úřadníků, a snesen na- mnoze i cenný materiál životupisný. Kniha. jesi pěkně vypravena. Řuší pouze nestřídmý počet chyh tiskových opravených ke konci kuihy i neopravených. Dr. J. T.

JUDr Demel Lechnerův Václav Iva Zikmund Palacká doktor Praha Francie Německo Angliia Italia

15 article

Přísaha vyjevovací v sondním řízení sporném. Napsal K. Flieder, soudní rada v Chrudimi. V ko- misi knihkopectví B. A. Keila v Chrudimi. Stále se vzmáhající vývin obehodu a života právního má přirozeně v zápětí, že — zvláště v lidnatých mě- stech — přibývá i na nesnázích, přehlédnoutí spo lehlivě majetkové a výdělkové poměry jednotliveů, že ubývá na možnosti, poměry ty bezpečně vyše- třiti. Tím stává se, že prostá, neúřadní udání osoh k seznání takových poměrů povinných ztrácejí co do věrohodnosti a spolehlivosti na ceně. I pomý- šlelo zákonodárství již ode dávna na to, aby taková seznání osob zúčastněných byla opatřena zárukou pravdivého vyšetření, a poněvadž všude, která záležl na vypátrání určitých skutečnosti jen třetí osobě známých, jest nejvhodnějším procosuálním prostřed- kem přísaha, používá se této k vyjevení pravdy vždy s větší zálibou, takže tato instituce docháaí v nejrůznějších oborech rozšiření. Uvedený spie obírá se pouze přísahou vyjevovaci v řízení spor- ném, poněvadž látka dotyčná zůstala dosud nepo- všímnula. A přece předmět ten zasáhá hluhoko v život právní, ana přísaha tato nesměřuje pouze k osobám v hmotném úpadku se již nalézajícím, ku kterýmž přihlíží právě přísaha vyjevovací v řízení exekučním a konkursním. Poněvadž práce vytčená, v právnické literatuře dosud jediná, pojednává ze- vrubně o všech o ázkách sem spadajících, možno za to míti, že dobře poslouží praktickým právníkům při používání dotyčných předpisů zákouných, že jim tu bude rádcem a vodllkem. I upozorňujeme tyto kruby na nový tento zjev literáruí.

K Flieder A Keil Chrudim

16 article

Ze slovanských Hiatů. * Pozornost vzbudil v Rusku „L ist 342“ o po- třebách osvětných na Rusi. Seuberný projev 16 členů Akademie věd, 125 universitních professorů a 201 docentů, gymn. professorů, assistentů atd. Žádají od- stranění politického naddozoru vlády nad školami. * Turisty zajímati bude zpráva, že na horu tater- skou „Swinica“ zřízena bude ozubená dráha. * Zámek hr. Branického „Suchá vyhořel, leč knihovna na štěstí zachráněna. A je to vzácná sbírka dokumentů z dějin bývalé republiky polské, z XV. stolelí. Mimo to je zde po J. Kraszewském koupená sbírka rytin, z nejbohatších. * V „Slovenském Narodu“ serie článků A. Trste- njaka o Slovincích v Uhráchl *„Slovenska Matica měla roku 1904 2660 členů; knihovně přibylo 130 svazků. Co rok vydává Malice sedm cenných publikací: bibliografi slovenskou, sbírku národních písní, světovou biblio- toku, zábavnou knižnici atd.

J Kraszewský A Trste Slovinec Rusko Rus Suchá Slovensko akademie věda Turista

17 article

* Dvě sludie o Slovineích přinášejí „Slav jan- skija Izvěsti“ dra. Ivana Prijatelja: „Slovenci i ich literatura“ a od anonyma „U Sinjago morja“ Z obou vysvítá síla pangermánské a panitalské chout- ky v okolt Terstu. * V Lublani s úspěchem hrál se „Slovenecin Nemec“, kus dle Štěpánkova „Čech a Němoc * Svaz polského studentstva „O gniwo“ pořádal ve Lvově sjezd. Representováno bylo 35 rakouských spolků studentských. Sjezd uvítali rektoři university i techniky * Spolek ku podpoře polské vědy měl svou čtvrtou výroční schůzi. Úspěchy má značné. Členů 1124, zá- kladné jmění 37.000 K. Loni vydána čtyři vědecká díla z oboru právní historie, filosofie. Knihovna má přes 12.000 srazků. * V Krakově s velkým úspěchem hrána Kaspro- wiczova „Ucta Herodyady“. Théma příbuzné Wil- dově „Salome“. Kasprowicz je v koncepci hlubší. *Slováci želí smrti velkého vlastence Jana Franeiscia. Stár 83 let zemřel v Turčanském sv. Martině. Pohřbu zúčastnil se téměř celý Sv. Martin Slowia nin.

Prijatelja Štěpánkův Uct Herodyady Salome Kasprowicz Slovák Franeiscio svatý . Martina Slowius Terst Lublaň Čechy Krakov Kaspro svaz polský studentstvo Wil Slovenecin Nemec

18 article

Z cizich revul.

19 article

* V „Nolesand Oueričs píše p. F. P. Mar- shant informační studii o české řeči u srovnání s ru- štinou. Češlina zdá se mu hojnější sykavkami, v tonu pak zpěvnější. *Anglický „poěta laureatus“, AlIréd Nustin, vystupujo v „Nalional Review“ proti tomu, aby se Shakespearovi v Londýně budoval pomník. Za to herlivě pedporuje myšlenku, zvěčniti památku Shakes- pearovu stálým vystaveváním jeho děl. * V Londýně nedávno vystupoval ruský heree Orleněv s vlastní společností. Mají tam i německé divadlo, jež předvádí Angličanům moderní německé drama. V divadelním světě mnoho pozoznosti budi shakespearovský cyklus, inscenovaný hercem Tree-em. *V New Yorce oslavili banketem 25letí známé knihy „Progress and Povesty“ Henry Georgea. Autora oslavovalo 250 amerických literátů všech táborů.

V Nolesand Oueričs Shakespeare Tree George Londýn New Yorka AlIrédsko Nustin Nalional Review Progress and Povesta

20 article

*V novém románu Knula Hamsuna „„Swaer- mere“ (Snilkové) mladý vynálezee přihlásí se o od- měnu, již slíbil okradený továrník vyplatili zloději. sám-li se přihlásí. Dostav odměnu, vymůže si muž patent na svůj vynález, prozradí se však, že zlodějem ani — nebyl on, nýbrž někdo jiný. Továrník je snílek, uzná ethické důvody vynálezcovy a sám mu dále dopomůže. * V Antverpách zemřel v stáři 74letý básník Julius de Geyter, básník proslulé „Rubensovy kantáty a „Plsní Guesů“, jež se stala písní národní. * Literatuře kolportážové čeliti chce „Spolek pro štření dobré lidové četby“. Bude vydávati dobro romány formou „krváků“, v týdenních sešílech po 10 fenykách. Vypisuje konkurs na prvních 50 tiskových archů (2000 mke, a devět cen po 1000 mk.). Až budlou romány hotovy, udělí spolek tři další ceny 18.000 12.000 a 8000 marek! * Ve Výmuru bude v květnu otevřena Schille- rova výstava k oslavě jubilea. * V „Zeilschrift für bilende Kunst““ studie norských museleh pod širým nobem. Musea národopisná, rozhozená v parcích v řadě dom- lů, neslěsnaná v žádnou budovu centrální. Nejzná- mější je na ostrově Skansenu ve Štokholmě. Mír. Penn.

Knula Hamsun Swaer Julius Geyter Rubensův V Zeilschrift Kunst Antverpy spolek pro štření dobrá lidový četba

21 article

Bibliografie. * Právě vyšlo číslo třelf literárního zpravodaje »Go měsic dal«. Zpravodaj čtenářů a odběrateit knih. Nákladem knihkupectví Bursika a Kohouia v Praze. 1905. Roč. I. V posledním čísle studie Jaro slava Kampera o Emanuelu Bozděchovi. * Divadlo. Rozhledy po světě divadelním. Re- daktor Bohuslav Kavka. V Praze 1905. V po- sledním sešitě přináší pojednání o Sha kespea- rově »H a mlet ue z péra J. Kristena. Článek pro- vázem řadou vyobrazení, interpretů »Hamleta« našeho Vojana, trageda Matkowského a Noviliho. * Práce Fr. Bílka«. Souborně vydává »Studium . Nákladem Jakuba Demla v Babicích, p. Lesonice n Moravě. Sešit 1. obsahuje: Sv. Anna, Prokletí cháms. Píseň, Čtení evangelia. * K. L. Bourdon: Fotograf amafér. (Deuhé opravené, rozšířené vydání.) V komisi knihkupect Fr. Řivnáče v Praze *Čirikov, Židé. Ohraz z doby protižidov ských bouří v Kišiněvě. Nákl. knihkupectví G. Dub ského v Č. Budějovicích. A. hr. de Gobineau: Renasance. Nakla- datalství Jos. Pelcla v Praze. Ohraz kulfurní epochy italské ve formě dramatické.

Kamper Bozděch Kavka J Kristen Vojan Matkowský Novili Bílek Deml Anna K L Řivnáč Čirikov G Dub Gobineau Pelcl Praha Re Francie Lesonice můj Morava Kišiněv Č . Budějovice Bursik Kohouia

22 title

Školská hlídka.

23 article Výbor spolku čuských učitelek oznamuje svým

Výbor spolku čuských učitelek oznamuje svým členkám, že v sobotu dno 15. dubna o 6. hod. več. v Ženském klubu jest postední, X. večírek »na roz- loučenou«. Výbor doufá, že jako ostatní večírky ča- jové, bude se těšiti i tento poslední hojné účasti, lím spíše, že jest připraven velmi zajímavý a zá- bavný program. Účastntci universitních kursů, jakož i hosté jaou víťáni.

24 article Hudha.

Hudha. + Koncezt komorního vizlnoza Alfreda Griin- feldn, při němž spolnúčinkuje komorní pěvkyně sl. Marie Pivodova, koná se dnes večer o 1/28. hodině v Rudolfině. Předprodej lístků do 6 hod. v abchodlě s hudebninami Em. Wetzlera na Ferdinandově třídlě čís. 36 a večer v Rudalfině u pokladny. + Za střaďočaské pěvecké župy Dvořákovy. Žnpní zkouška na Dvořákovu »Sv. Ludmilu« koni se dnes v místnosti zpěváckého spolku » Škroupe »u Helmů« ve Vodičkově ulici. Z prvého dílu cvičí se nové smíšený sbor »Tříhlav«, načež se pěvci upo- zorňují. Zkouška začíná o Z. hodině pro dámy a o 8. hodině večerní pro pány. — V neděli 16. t. m. o 10. hodině dopolední koná se v Národním domě na Král. Vinohradech v zimní zahradě společná zkouška. + »Hlahol« pražský koná dnes v pátek zkoušku v sále su Štajgů« u 6. hod. se sborem damským, e 7. hod. večer s mužským sborem společně ke kon- certu dne 30. t. m. v upemínku Ant. Dvořáka pořá- danému. + Zpěvácký spolek »Bendl« cvičí dues v pátek o 8. hod. »u Moskvy.« + Z Trhové Kamenica. Dne 16. t. m. pořádá virtuos na harfu mistr Lev Zelenka- Ler a n do pad záštitou spolku »Neruda« za spoluúrinkování slč. K. Burianovy a p. J. Hočejšího koncert v sále hotelu u Knížete«. Předpredej vatupenek u p. Bergmanna.

Griin Pivodův Wetzler Ferdinandův Dvořákův Škroup Tříhlav Antonín Dvořák Bendl Ler K Burianův Bergmann Rudalfina Helm Vodičkův ulice Moskva trhový Kamenica národní dům na Královský Hlahol zpěvácký spolek spolek » Neruda svazek . Ludmila harfa mistr Lev Zelenka

25 title

Ze soudní síně.

26 article Ze soudu sborového.

Ze soudu sborového. Nové dobrodružství Josefa Opolskéhu. Doličovali suad dopodrobna význam jména Opolského pro roz- voj moderního šejdířství znamenalo by — jak lnskavý čtenář uzná dojista sám — asi tolik, jako nositi sovy do Athén, nebo přídělávati pravopisné chyhy a ger- manismy do veřejných žalob. O živolním působeni toholo, nyní jedenatřicetiletého a do N. Paky přísluš- ného výlečníka, podáno v této rubrice zpráv dostalek, těm pak, kdož neměli dosud příležilosti, dočísti se o něm dříve, postačí ukázka z doby nejnovější, pro- jednávaná včera odpoledne za předsednictví dvorniho rudy dra. Wokouna trestním senátem. Tentokráte ločí se žalobní děj okolo sensačního vynálezu Opolského: železilého sýra pro chudokrevné. hrdina sám vystupuje v ní dílem jako cukrovarský chemik na dovolené, dílem jako dr. Hartwig-Opolský a hmnolný cffekt této praktické myšlenky oceňovala žaloba, znějící na zločin podvodu a roverse, okrouhle obnosem 200 K brutic, na účet ovšem nevlastní. Ne- boť provise, již včera dostalo se paňu vynálezci, ne- dala se tak lehce — proměnili. Jedno ovšem jisto je: že p. Josef Opolský vládne oním darem, který leckdes platí více než cokoli ji- ného. Pan Opolský dovede mluvit — a jak mluvit. I v nejchoulostivější situaci nalezne vždy radya o výmluvu není u něho nikdy nouze. Včerejší vý- slech to znovu dokázal. „Vy jste seděl celkem asi 10 let v kriminále““ — konstatoval předseda — „není-liž pravda?“ „To ne, pane hofrát, vždyť v tom byla také samnovazba.“ „Vidíle, už tolikrát já sám vám domlouval, že hyste jako člověk dosti vzdělaný mohl při dobré vůli přece vésti život poctivější, ale marně. Vy jste se už nejednou minul povoláním. Druhdy vydával jste se za dopisovatele „N. Miener Taghlattu“?

Opolskéha Hartwig Josef opolský N Miener Atény

27 article

„Taky jsem byl, vašnosti, ji tam překládal. „Říkal jste, že umite česky, německy, francouz sky a rusky atd.“ „To jsem neudával. vašnostil „Vždyť je to ve vašem trestním protokolu. Krom toho je zde protokol z r. 1900, dle něhož vydával jste se za učitele frančiny a ruštiny.“ „Pan hofrát přece řáčí vědět, že jsem byl za- městnán v Pardubicích jako učitel řečí. „A v dalším protokole uvedeno, že jste „býva- lým chemikem“. Absolvoval jste zymnasium a c potonn „Dva semestry chemie.“ „Rdle lo? „Ve Všdni. „Ale jak jste je odbyl? Zde čtu, že jste byl jen písařem v advokátní kanceláři. „Prosím, to dosvědčí pan svědek Knižek, že jsem byl praktickým chemíkem Veřejný žalobce p. rada Blattný: To konečně dokážete lehce, když mně odpovíte na maličkou otázku z praktického života. Jakou formulku chemi- ckou má na př. kuchyňská sůlv. Opolský (živě): „e račte dovolit, v chemii není přece žádná kuchyňská sůll“ Veř. žalobce: „Jak pak by ne — sůl přee, obyčejná, v kuchyni užívaná sůl. Opolský (sebevědomě): „Tak tedy račte vědět- COs. (Všeobecný smích.) Ale pánové: co pak je jiného natrium oxygenium?. Předseda: „Je vidět, že praxe vaše v tomle okoru trochu pokulhává. Přikročíme teddy k věci- Pravda je, že jste sobě naposled odpykal. 16měsíční žalář. Jak pak jste byl dlouho na svobodě?“ Opolský (počítá polohlasem: leden, únor březen, duben...): Sedm měsíců. Předseda: V Žitňovsi p. Knížkovi jste před- stíral, že máte třiměsíční dovolenou jako chemik par dubického cukrovaru. »Prosím, v Pardubicích jsem byl a churav taky a peníza jsem měl od tety ze Švejcar — dvě stě zlatých to bylo. A když jsem ty peníze měl, myslil jsem, že jich využilkuji na provedení své my- šlenky, která při trušce přičinlivosti slibovala dobrý zisk . . ..

hofrát Blattná Knížek Pardubice

28 article

»To je pravda. Proto jste se taky vydával za dra. Hartwiga ? »To mně jen tak připadlo v Březně, když mne na pokyn své dcery nájemce knížecího dvora pozval ke svému stolu. Když mně, prosím, sám říkal »pane doktore«, nechal jsem to, abych jim nepříjemnoslí nedělal a potem, když přišel tamější lékař a jeden právník, řekl jsem, že jsem jen chemik, oni mě však tilulovali sami doklorem chemie. Nejprve napálil jste rolníka pana Knížka ve Žitněvai, na jehož útraty jste pak v Praze neprávem objednával a za jehož švakra jste se vydával. »Prostm, to nebyl žádný švindl. Já mu předložil ukázky svého vynálezu v sáčku z řekl jsem mu, že by to bylo dobré proti skrofulose, že by se a tím daly dělat dobré obehody a on to přijal. No a ná řadí a materiálu bylo kvýrobě přece zapotřebí, ne ?- »Jen že jste si peníze skoro zpravidla ponechal pro sebe. Posléze vylákal jste pana Knížka ještě do Prahy sám, přemlouval jste ho, by vám »k vůli ob- chodnímu tajemství« při prohlídee mlékáren říkal »švakře« a touto fikci vylákal jste po odjezdu pana Knížka ještě od firmy »Alfa Separator« 50 korun, od pana Knižka jste si dal neprávem vyplatit 15 korun na inserát, který jste vůbec neobjednal v závodě paní Píchové jste podvodně vyloudil jak

Hartwig Knížek Pícha Březno Praha

29 article

sdr. Hartwig« a »švakr« pana Knížka 5 kg staniclu a hostoměr. „Prosím, neštěstí moje bylo, že jsema šel — no prosím, řeknu to přímo: na „llám“ s děvěaty. „A vidíte: v hotelu, co jste byl, napálil jste nad to ještě číšníka o 16 zlatých předstíráním, že vás dojdou na jméno „Dr. Opolský-Hartwig“ peníze. Chu- das číšník s vámi šel na poštu a platil za vás v ho- spodách a konec konců odkázal jate ho na odpoledne, ale už jate vic nepřišel. Dal jste mu jen prsten, který měl dvacet krejcarů ceny, ač jste jej vydával za zlatý. Máte Prahu zakázánu oď r. 1896, ale přece jste s zase vrátil?“ „Prosím, pan komisař Knotek, když jsem k něm přišel se žádostí pana dra. Melníka, řekl mně, když dostanu místo v Praze, že mně bude pobyt tady po- volen. Opolskému — jak vidět — vyřídilkz neselhala, ale konec konců veškeré jeho výmluvy a vytáčky ve světle výpovědí svědeckých ukázaly se drzou lží. Veselost vzbudil údnj pana Knížka, dle něhož Opolský chtěl inserovat, že „syrečky jsou již uleželé“ a „ho- lovy k exportu“... Klassicky charakterisoval svědek jakost vynálezu pana Opolského bodrým prohlášením: „Že mne tady ten pán neošidil? Dyť já to všecko musil naházet prasatům a byl jsem je- ště rád, že jsem se toho zbavil aspoň takl Opolský (zhurta): Já vím, kdo z vás mluvía kdo vés naved. Dyť já za vás ještě platil — to není Votant p. rada Kleiner: A proč jste se vydával za švakra páně Knížkova?

Hartwig Chu Knotek Knížkův Praha kg já vědět

30 article

Opolský: No, k vůli temu tajemství. Votant: Ale proč jste tak činil také v závodě „Ala Separator? Tam přece toho nebylo zapotřebír Opolský: To už z konsekvence. (Hlučná ve- selost) Konsekvence vůbec hraje v životě Opelského dů- ležitou roli. Podvádí z konsekvence, sedi v kriminále z konsekvence a je také — drzým z téže příčiny Jednomu z průvodních svědků vyčell, že ho obehrál o 50 korun ve „ferblu“ a komisaři Knctkovi tvrdil do očí, že mu pobyt v Praze povolil, ač tento svědek prohlásil s veškerou určilostí údaj tento čirým vý- myslem. Za těchto okolností byla ovšem těžkou úloha obhájce, jež v tomto případě připadla s. laj p. Schei- dlerovi, ale nebyl za to neoprávněným dohad, že to se šejdířem tentokráte zase špatně dopadne. Také dopadlo: rozsudek zněl na patnácli měsíční žalář s dodatkem, že pana Opolského jako osobu práce se štitící a majetku bližního nebezpečnou bude záhodno poslhti do káznice.. Pan Opolský zrudl vzteky a ohlásil zmateční stížnost. Taky konsekvence. Ale tentokráte sotva opravný krok pana „doktora chemie povede k cili. nic?

Separator Knctk Praha

31 article

Osobní změny u zemského soudu a zoudů okres- ních v Praze. Následkem nedávného jmenování soudnu byly v obsazeni jednollivých soudů pražských pro vedeny tyto změny: Od zemského soudu přeložen byl rada z. s. p. Josef Šraml k okresnímu soudu pro přestupky jako přednosta tohoto soudu, — K zem- skému soudu byli přeloženi: r. z. s. p. Robert Kratochvíle od vrch. z. soudu do tabulárního oddělení; r. z. s. Fr. Watzel šl. z Rechtwartu od okr. soudu pro hořejší Nové město do tabulár. oddě- lení a soudní lajemník p. Vojtěch Ort od okresního soudu pro přestupky do tab. oddělení. — Při zem- ském soudu nově byli přiděleni r. z. s. p. Matěj Boubelík do sporního senátu V. jako druhý soudce a tajemník p. dr. J. Masopust do tab. odděleni. Dále byli přeložení: soudní tajemníci pp. Ant. Po- tecký a dr. Zdenko Janovský od okresního soudu pro přestupky k okresnímu soudu pro horní Nové města; soudní tajemníci pp. Karel Drbálek ze Smíchova, Jaroslav Fetter z Kutné Hory a Ant. Vodka z Pardubie k okr. soudu pro přestupky. Soudní tajemník p. Karel Huml od okr. soudu na Zbraslavi k okr. soudu pro Staré město (za odeháze- jícího r. z. s. p. Weisse) a soud. taj. Leop. Fo- mánek z Manětína k okr. soudu pro horní Nové město (za odcházejicího radu p. Fr. Procházku)

Šraml Kratochvíl Ort Boubelík doktor Zdenko Janovský Drbálek Fetter Antonín Huml Weiss Procházka Praha Smíchov Kutná Hora Zbraslav Stará město Manětín Nová město

32 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. * Karsy knihařské na technologickém průmyslovém museu obchodní a živno- stenské komory v Praze. Počínaje 15.. dub- nem do konce června pořádá museum technolegické v hodinách večerních a nedělních dopoledních prak- tický kurs na ruční a lisové zlacení. Kurs na ruční zlacení trvati bude 100 hodin, kurs na zlacení lisové 60 hodin vyučovacích. Přijímáni budou mistři a po- mocníci; z pomocníků dá se přednost těm, kdož za- mýšlejí státi se samostatnými. V kursu na ruční zla- cení vyučovati se bude počátkům zlacení knižních hřbetů a zlacení na plocho dle znalosti a dosa vad- ního technického výeviku přijatých posluchačů. Do kursu tohoto přijímáni budou začátečníci, kleří kurs dosud nebyli navštěvovali. Do kursu na zlacení lisové a barvotisk mohou býti přijati i ti, kteří již dříve kurs na zlacení ruční byli při museu prodělali. Při- hlášky dějí se listy přihlašnými, jež vydá museum technologické na požádání. Doba ku podání přihlášek stanovena jest do 15. dubna. Vyučovací hodiny sta- noveny budou po dohodě s přijatými posluchači. * Sdružení pekrokového obchodnictva pořádá 14. t. m. o 8. hod. več v sále restaurace »Merkur« v Mikulášské tř. veřejnou členskon schůzi se zvanými hosty. Pp. dr. Baxa, poslanec, a dr. Emil Hoffer, náměstek sekretáře Nového obchodního gremia, promiuví o novelle pro úpravu řádu živnostenského. * Společenstvo hodinářů pražských koná dnes 14. dubna řádnou schůzi výborovou v Řemeslnické besedě v Praze o 8. hod. večer. * Společenstvo obchodníků na Pankráci konati bude v neděli dne 16. dubna o 2. hodině odpol.v hostinci »Na Staré Pankráci« mimořádnou valnou hromadu. Pořad: 1. Změna stanov. 2. Volné návrhy.

doktor Baxa Hoffer Kars Praha Pankrác Stará Pankrác

33 article

táv k . * Z Vídně, 13. dubna. (C.-B.) Zápas truhlář- ských pomocníkův, jenž trval skoro 15 neděl. byl ukončen dnes intervenci odb. chela hr. Auers perga, jenž převzal prostřednictví. Sdružení mistři uznali hlavní požadavky pomocnictva, jež vráti se do práce v sebolu, nejděle v pondělí. * Z Vel. Varadu, 12. dubna. (C.-B. uh.) Zejtr se bude vyjednávati o ukončení stávky. Noviny vy- cházejí, neboť typografové se stávky nezúčastní. * Z Limogesu, 13. dubna. (C B.) Mezi dělni- etrem zdejších porculánek jeví se stávkový ruch. Vypukne li stávka, přidaji se k ní nejs piše také děl- nici ostatních továren, takže by bylo bez práre 20.000 dělníků.

Vídeň Vela Limoges dělník

34 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm. ** Pražská šermiřská společnost oslaví své třiceli- seté trvání velkým mezinárodním turnajem šermii- lkým amatérů i mistrů v březnu r. 1906. nthletika a sportovní hry- ** »Casnala«, angtické amatérské mužstvo, kter v sebotu a v neděli hraje v Praze se »Slavií«, po- razili ve středu v Lipsku »Bewregungspialer« v po- měru 9:1. Mužstvo hostů přijelo již včera večer do Prahy. * A. C. »Sparta« hraje v neděli ve Vídni proti »Cricketě«. Mužstvo »Sparty« bude hrát v následují- cím postavení: Plesnivý, Dernier, Hradecký. Bilý. Beránek, Raymund, Rezek, Nový(?, Včelák (?), Čer- vinkae Míis loš. *e Na oslavu desltiletého jubilea pořádá S. K. »Plzeň« v neděli dne 165. dubna slavnostní valnou hromadu v restauraci pana Pousiky v Štěpánových sadech. ** V sobotu a v neděli utká se S. K. »Slaviae s anglickým amaterským klnbem »Cnsuala«, který uejlépe doporučuje těch 9 hráčů z »Korinthians«, kteří tourné na pevnině se zúčastní. Dle výsledků »Casuals« možno souditi, že mužstvo je první třídy anglické a pro »Slavii« budou zápasy u Angličany jislé z letošních nejtěžší.

Dernier Hradecký Bilá Beránek Raymund Rezek Včelák S K pousika Štěpánová Slaviae Praha Lipsko Vídeň Plzeň Slavia Sparta Čer

35 article Menšinový věstník.

Menšinový věstník. Pražský damský odbor Národno jednoty pošumavské zve své pp. členy k řádné valné hromadě dne 14. dabna o 3. hodině odpol. v místnostech Ústředniko výbosu Násrodlní jednoty pošumavské (Vodiěkova ulice — dům Ná- rodní kavárny.)

Vodiěkov Násrodlní dům Ná

36 article Balkán.

Balkán. Z Cařihradu, 13. dubna. (C.-B.) Konsulové rakouský a ruský vyšetříli v Zagorič anecb, že řecká 200hlavá četa pobíla 60 a ranila 7 Bulharů, mezi nimi také ženské a děti. Spáleno. bylo 10 domů a 10 vedřejších budov. Italský podplukovník Alberi a četničtí důstojníci italšt z Kosturu a Floriny navštivili místo události. Lichá je domněnka, že mezi obětmi byli také Kucovlaši. V okolí zagoričanském je velké roz- čilení a třeba tam poslat oddělení vojska.

Bulhar Alberi Kostur Florin Balkán Cařihrad

37 article Události ruské.

Události ruské. Anarchie. V proklamacíeh, které terroristé po únore- vých bouřích v Baku rozházeli, bylo ohlášeno, že tajným komitétem odsouzen k smrti bakin- ský gubernátor kníže Nakašidze, policejní ředitel kapitán Mamedbekov a policejní úřadnici Sultanov, kníže Mikeladze a Šachtachminský. Dne 29. března byl skutečně zavražděn kníže Mikeladze. Okolo 9. hod. ráno jel v kočáře v průvodu polieisty Jeremuškina do Černého města. Cestou je přepadlo šest ozhrojených mužů, kteři oba ubili. Při tom jeden z atten- tátorů byl raněn, a ten byl zatčen, kdežto ostatní utekli a se skryli. Raněný udal, že se jmenuje Gurdžidze. Týž den večer v jeho bytě. zatěen jeho spolubydlíci, jenž udal, že se jme- nuje Ciskarov a je z kůtaisské gubernie. Ně- kolik dní tomu, policejnímu ředileli bylo ozná- meno, že několik podezřelých lidí čihá kolem domu gubernátorova. Dne 4. dubna bylo mu opět oznámeno, že ti lidě jsou za sadem na Saďové ulici a patrně na někoho čekají. Ma- medbekov se tam odebral a našel šest mužů, sedících na lavicích. Z nich čtyři poodešli, dva zůstali na místě. Přistoupě k nim, Mamedbe- kov je vyzval, aby s ním šli na komisariát.

Mamedbekov Sultanov Mikeladze Šachtachminský Gurdžidze Bak Saďová ulice Ma

38 article

Lidé šli bez odporu, ale u samých vrat komi- sariálu vyňali revolvery a ze zadu do Mamed- bekova vystřelili. Mamedbekov jednoho z útoč- níků chopil za hrdlo a vhodil jej na dvůr. Tataři se zhěhli a zadrželi druhého, jenž byl raněn, a přikvapivším policistům ukázali, že třelí se sehovává u gubernáforského sadu, kde. byl nalezen a zatčen. Čívrtý byl pronásledován Tatary a policisty a při toma ubit. Zatčený i ubitý byli Arméni, každý z nich byl ozbro- jen dvěma velkými revolvery. Na místo ihned přijel generál-gubernátor, jenž zastal velký dav Tatarů, velmi rozčilených a rozzlobených pro attentát na Mamedbekova, jenž je rodem Tatar a mezi svými má velký vliv. Generál-gubernátor kníže Amilachvari oslovil tatarský dav a snažil se jej uchláchohiti řka, že věc bude soudem vyšetřena. Z davu ozvaly se křiky: »Dlouho-li budeme ještě čekati?« Nieméně Talaři chovali se slušně a uetivě a na domluvy generál-guber- nátora zvolna se rozešli.

Tatar Armén Mamed

39 article

Občané, majícl na obyvatelstvo vliv, rozjeli se po městě a napomínali ke klidu. Tlm od- vrácen poplach, který už-už město zachvacoval: obchodníci zavírali krámy atd. Zároveň učiněna opatření k lepší ochraně pořádku a bezpečnosti. Vzpoura mladistvých trestane udála se v Tomsku, Přepadli své dozorce, od- zbrojili je, střITeli () do bytu ředitelota, kde rozbili všechna skla, dvéře a nábytek. Při- jeli kozáci a výtržníky spoutali. V Romnách poltavské gubernie v re- alné škole praskla puma mezi modlit- bou. Čtyři žáci raněni, jeden těžce. Okna se. rozsypala na drobné kousky. Žáci puštění domů. Školu hlídá policie. Rozčilení mezi žáky, rodiči i obecenstvem veliké. Soudní vyšetřování za- vedeno. Nová rada. Z Petrohradu, 13. dubna. (Spb. Ag.) Rada pro potřeby zemiědělské hlo průmyslu, zřízená 22. ledna 1902, byla rozpuštěna. Její záležitosti přidělí se příslušným úřadům a nové radě k rozmnožení zemědělského a selského ma jetku. Z Londýna, 13. dubna. »Times« sdělují z Petrohradu, že ruská vláda chce přikročiti k nové půjčce 250 millionů rublů. Ruští staro- věrci chtějí sami poskytnout půjčky tisíc mill. rublů, poskytne-li se jim úplná svoboda nábo- ženská. (K poslední zprávě připomínáme, že dl včerejší naší zprávy z Petrohradu vláda sku- tečně povoli ajezd staroobřadského duchovenstva.) Z Petrohradu, 13. důbna. (C.-B.) Carský ukaz dosazuje komisi pro úpravu selského statkářstva za předsednictví býv. ministra Go- remkina.

Tomsk Petrohrad Londýn Aga Times

40 title

Válka rusko-japonská.

41 article Vyšetřování pro kapitulaci Port Artura.

Vyšetřování pro kapitulaci Port Artura. Jak známo, každá kapitulace pevnosti musí býti předmětem vyšetřování vojenského soudu, přeď nimž se velitel, kapitulaci podepsavší, musl zodpovídati. Vyšetřování pro kapitulaci Port Ar- turu začne dne 17. t. m. Mezi tím krakovský »Czas« učinil velkou sensační novinu, že generál Stesselj byl vojenským soudem již souzen a odsouzen na smrt. Není třeba touto kachnou s zabývati. Veřejné mínění anglické o Rožestvenském. Londýnský dopisovatel »Nového Vremene telegrafuje: Mistrovské proplutí Rožestvenskéhe Makekým průtivem budí zde všeobecný podiv. Dojem je tím silnější, že většina listů a poli- tiků si představovali, že admirál Rožestvenský buď se vrací domů, nebo jen manévruje. Zalm on se rozjet přímo na vraha. Pravda, kritikové speeialisté myslí, že Togo dosud má větší vy- hlídky na vítězství. Loďstvu Rožestvenského přičitají tyto stinné stránky: zdlouhavost mno- hých jeho lodi, různokalibernost loďstva, neml přístavů a doků, Rusové nejsou tak podnikaní jsko Japonci, rušti námořníci neradi se podro- bují tuhé kázni. Avšak obecenstvo tím více je překrapeno smělostí a rozhodností ruského admi rála a přiznává, že přese všecka vítězství Ji- ponců válka není rozhodnuta a jedna karts může změniti celý její výsledek. Z bojiště. Dle telegrafiekých zpráv ruských na bojiši nobylo vážnějších příběhů v minulých dnech.

Artur Stesselj Rus Japonec Togo Ara