ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 54998d00-78e7-11dc-983d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 75, person 41, work 6, org 3
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 14. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Gíslo 103.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí sei v Praze v zdministraei a měsle na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenáškou n dint leta . . . . 7 K 50 k ve mlialkách: 2 K 80 k na měsle . Poštou: zs měsíe nn ia . . . : koh s dvojí zisilkou a měsí za šivrt lete
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácb. L. Z Petrohradu, 13. dubna v 8.12 kod večer. (Původní telegraf. zpráva zvláštního do- pisovatele »Národních Listů«.) Symfonický koncert byl tu zakázán policií, proto- že na programu nalézala se i jedna operní ouvertura skladatele Rim- ského-Korsakova, při čemž se očekávaly demonstrace v jeho pro- spěch. Generální štáb prohlašuje, že po- věsti o námořní bitvě u ostrovů anam- baských jsou klamny, Loďstvo ruské pluje dále. Pod tak zv. Modrým mostem paláce státní rady nalezena puma. Činnost Japonců na bojišti man- džurském se zdvojnásobila — Ru- sové dobyli po dělostřele- ekém boji vesnice Nancenza. Z Amsterdamu, 13. dubna (C.-B.) »Handelsblaad« dostal od svého do- pisovatele v Batavii tuto depeši: Od- poledne 11. t. m. pozorováno loďstvo o 45 lodích na 8° 37 severní šířky 108° 35 východní délky. M. Z Kolína n. R., 13. dubna. (Pův zpr.) »Köln. Ztg.« sděluje z Petrohradu Ačkoli zde se uznává nebezpečná si- tuace Rožestvenského, přece jen pa- nuje následkem nenadálého objevent se loďstva ruského v čínských vodách velké nadšení. Noviny prohlašují, že jest Rusko odhodláno válku vésti po případě několik let. Z Haagu, 13. dubna. (Pův. zpr.) Nizo- zemské loďstvo dostalo rozkaz stopo- vati krok za krokem ruské a japon- ské loďstvo, pokud se nalezají v nizo zemských indických vodách. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 4.)
Japonec Handelsblaad Köln Praha Petrohrad Korsakův Amsterodam Kolín Rusko Haag Niza kód Odapoledne
6 article Důsledky systému.
Důsledky systému. Daný stav nemohl přikřeji a ostřeji odsou diti režim, jehož cílem jediným bylo udržování německého veta a německé nadvlády za každou cenu a jenž tak důrazně negoval ideu, kterou tato říše povstala a kterou jedině zdůvodněh její další existence, aby se stala baštou svobod- ných a rovnocenných národů ji obývajícícha tvořících. Takové chyby a osudné omyly mst se vždy těžce a Rakousko není tu výjimkou. Vystupovaly-li až dosud hlavně momenty poli- tické v popředí, nabyly nyní i pronikavé aktua- lity otázky obchodně-politické. Že k tomuto momentu dojiti musí, bylo zřejmo již dřívea na české straně nechybělo hlasů, které na dů- sledky tyto poukazovaly. Ale jako vždy plati ve Vídni bezmezný a bezdůvodný optimism více než vážné poukazy na skutečnost. Žilo se ze dne na den v oně lehkovážnosti, pro kterou nalezl po Taaffovi Körber jen nové, modernější označení, vášně prosté vytrvalosti, a věřilo se. že se řešení nalezne samo sebou. Jen proto, aby nebylo třeba učiniti po právu českému ná- rodu, odsunuto vyřízení rakousko-uherského vy- rovnání a s celním tarifem, který neměl sankce ústavní, přikročeno k jednání o nové obchodní smlouvy. Budovalo se na písku a budovalo se způsobem, který nebudil valně důvěry.
Taaff Körber Rakousko Vídeň
7 article
Když v lednu tohoto roku sjednána po dlouhém úsilí a často až trapném vyjednávání nová obchodní smlouva s Německem, připlnaly se k tomuto faktu velmi pyšné naděje vládních kruhů. Vídeň zvykla si již pokládati obchodn smlouvu s Německem za základ a východisko smluv s ostatními státy a tak po dohodě s Ně- meckem měla za to, že veškery překážky, hlavně i doma, budou překonány. V návalu radosti zapomínáno, že Německo vyšlo vítězem, že pře- dešlo nás při sjednání smluv obchodních se všemi jeho sousedy a opírajíc se o moment tento donutilo Rakousko k přijetí podmínek svých. Vysoká německá zemědělská cla byl jsme nuceni přijmouti a zdánlivé ústupky co do vývozu dobytčího nezmatou již pranikoho př posuzování výsledku a nově tvořeného stavu. Německo, které má sjednány veškery hlavní úmluvy, vázalo však i nové smlouvy dobově. Dle dohody z 25. ledna t. r. měly nabýti nové smlouvy platnosti 15. únorem 1906, lhůta tato prodloužena na 1. březen: Březnem budoucího roku nabudou nové smlouvy obchodní Německ s cizinou platnosti. Odklad jest již proto vy- loučen, že německá vláda s tíží asi by se od- hodlala popuzovati silné agrární kruhy ně- mecké.
Německo Vídeň Rakousko
8 article
Faktem tímto stává se ale sjednání nových obchodních smluv i pro nás vysoce aktuálním. S oněmi státy, s nimiž naše úmluvy končí. anebo jsou vypověděny (Švýcarsko a Bulharsko). sjednalo Německo až na malou výjimku rovněž nové úmluvy, a 1. březnem nabudou i u nás ohledně jich buď platnosti nové obchodní smlouvy. anebo nastane stav bezesmluvní, kdy autonomní celní tarify se svými vysokými cly nabudou bezvýjimečné platnosti a kdy tedy se uzavrou jich trhy našemu vývozu. Prostá smlouva o nej vyšších výhodách nepřinesla by valně prospěchu, protože by se nám dostalo pouze oněch výhod kterých Německo si vybojovalo pro sebe a ktere při odlišných zájmech našich jsou po většině pro nás málo cenny. Byla-li tedy vázána dobově platnost nynějších smluv, mělo býti zároveň postaráno o to, aby zavčas bylo zahájeno jed nání o úmluvy nové, nám vyhovující a našemu obchodu sloužící. To ale bylo možno jen po úpravě poměru obou polovin říše, po ústavním vyřízení autonomního celního tarifu a po včasném navázání vyjednávání s interessovanými státy.
Švýcarsko Bulharsko Německo
9 article
Ovšem: po sjednání smlouvy s Německem mluvilo se hojně o tom, že bude rychle pokra- čováno ve vyjednávání s ostatními státy. Chmury uherské neodstrašovaly, rozvrat vnitřní nena- bádal k úvaze, věřilo se, že nějak bylo a nějak bude. Po úmluvách berlinských přizpůsobena pouze rakousko-italská, jediná ujednaná obchodní smlouva naše vedle německo-rakouské, některým ustanovením dohody s Německem. Z balkánských států zahájeno jednání s Bulharskem, které má- lem se rozbilo, poněvadž bulharská vláda uvádi řadu nových monopolů státních, jež citelně oslab náš dosavadní vývoz v těch kterých předmětech (vláda bulharská míni totiž postaviti nové to- várny, aby spotřeba monopolová hražena byla domácí výrobou); po urovnání neshod v tomt směru jsme se ale k základům nové definitivní úmluvy nepropracovali. S Ruskem, Srbskem, Belgií, Japonskem jednání dosud vůbec zahá jeno nebylo.
Německo Bulharsko Rusko Srbsko Belgie Japonsko
10 article
Mezi tím ale nastal doma obrat k horšímu který rozmetal optimistní naděje. Vítězstvím Ko- šutovým dostaly se v Uhrách v popředí proudy. kterým jest celní rozluka a samostatné celní územi uherské vážnou částí programu národ- ního. Byť zatím užito volání po celní a ob- chodní rozluce s patrnou fendencí dosíci' úspěchů vojenských, přece jen nutno míti stále na mysli, že požadavek tento obsahuje v sobě i kus ná- rodnostních maďarských snah. Průmysl a ob- chod uherský soustředěn převážně v rukou po- maďarštěných nebo maďárských, kterým rozluka přinese značné úspěchy a které mají v Uhrách značný a často rozhodující vliv. Za daného stavu na rýchlé vyřízení rakousko-uherského vy- rovnání není tedy ani sebe menší naděje, tím méně, čím více koruna se staví proti madar- ským přáním co do armády. Vyrovnání ale jest předpokladem nových smluv obchodních, re- spektive zmar jeho vyžaduje řešení otázky po- spolitosti oproti cizině nebo sjednání samostat- ných smluv obchodních obou polovin říše s ci- zinou. V Německu tuto situaci dobře postřehl a z kruhů, které nejsou vládě daleky, vyšel te- prve přede dvěma dny pozoruhodný námět, že Německo není neochotno nově sjednanou ob chodní smlouvu rakousko-německou uznati z smlouvu obchodní pouze německo-předlitavskou A tak ocitáme se v situaci, kde sice víme, že 1. březnem 1906 nabude platnosti nová úprava obchodně-politických poměrů zuhraničních, kde
ko Uhry Německo
11 article
ale naprosto jest nejisto, jakou úprava tatc bude . .. Stav tento naplňuje nutně každého, komu rozvoj obchodu a průmyslu není lhostejným, vážnými obavami. Sjednávky vývozní činí se zpravidla na několik měsíců napřed. Při kal- kulaci padají přirozeně celní sazby a dopravní sazby značnou měrou na váhu. Jest proto nutno, aby obchodní a průmyslový svět znal delší čas předem tyto předpoklady kalkulační, nehledě ani k tomu, že novým stanovením celních ta- rifů změněna často základna stavu dosavadního a že musí se průmysl zařizovati pro nové po- měry. K tomu všemu jest zapotřebí času a často velmi mnoho času. Při předložení nových ob- chodních smluv německá vláda na moment také upozornila a jím zdůvodňovala odsunuti počátku platnosti nových smluv na dobu delší jednoho roku oproti kruhům agrárním, které se domá- haly co nejdřívější platnosti jich. Parlament ně- mecký dal také vládě za pravdu. Prakticky do- ložen moment tento četným zakládáním nových závodů v Rakousku německými průmyslníky hlavně chemickými, kterým přináší nová smluvní celní sazba rakouská zvýšení cel dovozníeh k nám co do jich výrobků. V této okolnosti že může se cele připraviti, dostává se něme ckému průmyslu silné opory soutěžní do bu- doucna, pro období platnosti nových smluv. Průmysl na tuto situaci poukázal opělně. Naposledy požadavkem, aby s Ruskem sjednána byla nová tarifní smlouva obchodní na místo dosavadní pouhé úmluvy o nejvyšších výhodách.
Rakousko Rusko
12 article
Nemůže býti sporu o tom, že dosavadní úmluva o nejvyšších výhodách našim obchodním vzta- hům k Rusku neprospěla, zatím co Německ přes vysokou celní ochranu ruskou zabezpečil svému vývozu tarifní smlouvou četné a četné výhody, vytiskujíe nás soustavně z toho odby- tiště, které ne nadarmo zváno naším přirozeným odbytištěm. Dovoz Ruska k nám klesl ze 112 mill. K r. 1897 na 96 mill. K r. 1902, zatím co vývoz do Ruska od nás stoupl z 51 mill. K r. 1897 na 74 mill. K r. 1902. To jsou vý- sledky málo potěšitelné, tím méně, že dovoz Německa z Ruska stoupal rovnoměrně a značně a sice ze 634 mill. mk. r. 1896 na 842 mill. mk. r. 1903, při čemž vývoz německý do Ruska vzrostl ze 220 mill. mk. 1895 na 413 mill. mk. čili že se téměř zdvojnásobil. Doba k sjednán celní tarifní úmluvy s Ruskem jest velmi pří zniva a obsahuje pro nás značný moment mo censký. Rusko jest dnes vývozním státem agrár ním a spotřebitelem průmyslových tovarů zá padních. Chtějí-liajiž Uhry přese svou nepřipra- venost průmysluvou a přese své značné interessy na udržení předlitavského odbytiště pro své země dělské tovary (cena zemědělského a lesnického vývozu uherského k nám činila loni 580 mill. K) přejíti k samostatné politice ochranářské, otevírá se nám tím možnost tarifních smluv ku pro- spěchu našeho průmyslu s oněmi zeměmi, pro které má zemědělský trh značný význam. Plat to o Rusku a balkánských státech v prvé řadě Byť zatím nutno hrození celní rozlukou se strany uherské považovati namnoze za zbraň, kterou mají býti dosaženy úspěchy politické a stvořeny poměry, aby mohly Uhry při zajištění svéh zemědělského vývozu k nám posilovati svůj vývoj průmyslový, nutno přece jen uplatňovati ony mocenské faktory, které nám k disposici jsou.
Uher Rusko Německo
13 article
Vždyť většina uherských úspěchů přivoděna pouze tím, že jsme nedovedli nebo nechtěli plně užíti zbraní, kterých nemáme nedostatek. Zvýšená agrární ochrana německá situaci pro nás neoby- čejně zlepšuje. Politickými poměry donuceno není Rusko neochotno k sjednání smluv obchodních, jak ukázal příklad jednání s Německem. Při po- stupujícím zvyšování úrovně zemědělské kultury a při jistě zrychleném stoupání kulturní úrovně vůbec, jak bude důsledkem ohlašujících se pro- nikavých a nutných reforem ve státním a ho- spodářském zřízení Ruska, stoupne nutně i spo třebnost obyvatelstva říše Romanovů — momen pro ty, kdož chápou význam ruského odbytiště dosahu rozhodujícího. Bylo by chybou nena pravitelnou, kdyby příležilosti této nebylo nám plně využilo. Že vídeňské vlády budou tu na výši si tuace, mnoho naději není. V posledních dnech ovšem mluví se až nápadně o rychlém vyřízen nového celního tarifu parlamentem, o svolán celní konference a navázání jednání se státy s kterými nutno obnoviti obchodní smlouvy. Současně prohlásil uherský president ministeria. že dnešní uherská vláda jednání o nové smlouvy zahájiti nemůže následkem své provisornosti Z Uher tlak se tedy sesiluje, zatím co u nás projektují se kroky, které mají sice vzbudit effekt, ale které již proto budí pochybnosti poněvadž zanedbáno vše, co by mohlo uspišit přípravy pro nové poměry. Hrozí se celní roz- lukou z Pešti a hrozí se nyní i z Vídně, zatím co platnost obchodních smluv ublhá a až bu- deme poměry překvapeni, bude jedinou a smut- nou útěchou, že v Rakousku nikdy nebylo jinak. Jak jinou mohla býti situace, kdyby místo cesty Körbrovy byla nastoupena cesta spravedl- nosti ke všem národům, cesta vnitřního zpev- nění této říše na základě idejí, které dalyj vznik! Ale Vídeň byla vždy největším nepříte- lem Rakouskal
Romanov Rusko Německo Uhry Pešť Vídeň Rakousko
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. dubna. (Sněm králav ství če- ského) Jedna z vídeňských korrespondencí přinesl následující zprávu: Český sněm bude, jak sa s urči- tostí proslýchá, svolán na den 18. května a sice jen ke krátkému zasedání, které sotva potrvá déle než do 27. května. Pracovní program sněmu bude ome- zen pouze ustavením komisí, zatímným rozpočtem r zprávami c stavbách z nouze. Otázkami politickými. zejmena též otázkou česko-německého vyrovnání sněm v tomto zasedání zabývati se nebude n. také mu nebudou podány vládní předlohy o volebních ku- riích a změně volebního řádu, o nichž se v poslední době mnoho mluvilo. Předlohy ony, jakož i volb vyrovnacího výboru odloží se až do podzimníhc za sedání. Zprávu tuto prohlašuje všeněmecký „W. D. Tag blatt“ za balonek na zkoušku a prohlašuje proti ní že Něnci neupustí od obstrukce, nedostane-li se jim dříve náležité záruky, že budou splněny jich poža- davky, týkajíci se přiměřeného zastoupení v zem- ském výboru, v zemských ústavech a úřadech, ze jmena tedy se nespokojí pouhým slibem, že vládní předloha o volebních kuriích bude podána na pod zim Má-li se tato předloha odložiti do podzima, bude prý nutno do podzíma odročiti i celé sněmovní za- sedání.
Něnec Praha
15 article
V Praze, 13. dubna. (Uherská krise) V l berální straně uherské utvrdilo se po Tiszově refe- rátu o poslední návštěvě ve Vídni přesvědčení, že ko- runa se odhodlá ještě před Velikonocemi k jakémusi kroku, který sprostí dosavadní vládu správy úřadů ministerských. Stalo by se to tím způsobem, že by byla jmenována zatímná vláda ze sku- piny dissidentů, za níž by se ukončilo vy- jednávání o rozřešení krise, tak že by hned pon mohla býti nastolena definitivní vláda parlamentní Za účelem definitivního rozřešení krise panovník při- jede prý počátkem května na delší dobu opět do Pešti. Budou-li při té příležitosti Szellovy kem- promisní návrhy vzaty za podklad vyjedná- vání, jest dosud pochybno. „Budap. Hirlap“ doplňuje proniklé dosud do veřejnosti zprávy a Szellových návrzích následujícími body: 1. Parita emblemů př rakousko-uherských vyslanectvích v cizině na ten způsob, že se mé příště užívati rakouského i uher ského znaku a též praporů obou států; všechny li- stiny mají býti opatřeny rakouskou i uherskou státní pečetí. 2. Má se zříditi uherská konsulární akademie 3. Titul ministra vnějších věcí má zníti: Císařský krá- lovský a královský uherský minista vnějších věcí.4 Sídlem společného ministerstva financí má býti Pešt 5. Ve společných ministerstvech mají se zříditi místa uherských státních sekretářů. Z Pešti, 13. dubna. (Adressa uherské le vice) Dnešní schůzi uherské sněmovny zahájil místopředseda Rakovszky o 1/411. hod. dopol.
Tiszův Szellův Szellový Praha Vídeň Pešť uherský sněmovna
16 article
Když přečteny došlé věci, podává zpravodaj adresníhe výboru hr. Theodor Batthyany jménem výboru návrh adresy, jejíž obsah jest v podstatě ná- sledující: Trůnní řečí dne 4. ledna říšský sněm uherský byl Jeho Veličenstvem rozpuštěn a národ vyzván, aby projevil svou vůli. Národ měl vážné pochybnosti volbách za stavu ex-lex, ale přes to vyhověl vyzvání Jeho Veličenstva. Vláda, jakmile byl znám výsledek voleb, poděkovala se ještě dříve, než se nový sněm sešel. Od té doby uplynulo několik měsíců a země
Theodor Batthyana
17 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8h od poledni . . . . ua žh Ve dlialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově rapře Předplacení a inserty přijímá něminl- strace v Marianské ulici č. s Tam nacházejí se též redakee tiskárna a expešite „ Národních Listě“ Rukopisy se novracsjí.
18 article
nemá dosud vlády, jež by se těšila důvěře zákono- dárného sboru. Takový stav ochromuje jednak činnoso zákonodárství vůbec, jednak umožňuje, stav ex-ler se prodlužuje na velikou škodu a nebezpečí země. Stav ex-lex jest na úkor vážnosti zákonů, působí škody v oboru hospodářském a jest též velice nebez- pečný branné síle státu. Všechny tyto škody mohou býti odčiněny jen tenkráte, až Uhry obdrží vládu, která se může nadíti podpory sněmovny, představující vůli národa. Sněmovna obrací se tedy ke králi s ucti- vou prosbou, aby ráčil v té věci v brzku učiniti roz- hodnutí a předkládá zároveň přání, jimiž by se Jeho Veličenstvo při jmenování nové vlády mohlo spra- vovati. Jak již sám výsledek voleb ukazuje, strany. tvořící nynější většinu sněmovny, odsuzují násilný skutek ze dne 18. listopadu a přejí si, aby byli od- straněni všichni oni mužové, kieří měli díl v onom násilí aneb je schvalují. Tito mužové nemohou tedy požívati důvěry většiny. Ačkoliv strany, sloučené ve většině, rozcházejí se co do politických směrů, jsou přece úplně ze jedno v četných, obzvláště důležitých otázkách politických. Jsou to zejmena reforma par- lamentu na základě rozšířeného volebního práva nového rozdělení volebních okresů se zřetelem na myšlenku národní. (Živá pochvala na le- víci.) Revise správy a zavedení služební pragmatiky.
Uher
19 article
Oprava daní se zřetelem na široké vrstvy obyvatelstva, hospodářské a sociální reformy, hospodář ská samostatnost se zvláštním celním úze mím a samostatným systemem úvěr- ním, jež by vešly v platnost po náležitých pří- pravách a za náležitých podmínek. (Opětná pochvala ne levici.) V oboru vojenském většina si přeje zabezpečení národního rázu v jazyku i emblemech. (Opětná pochvala.) Pokud se týče posledního bodu, strany stojící na stanovisku samo- statného uherského vojska přijaly jej proto, poněvadž v jeho provedení spatřují nezbytnou podmínku pro uskutečnění jich stanoviska a proto tuto reformu po- kládají za žádoucí, kdežto ony strany, které dosud ne- vyjadřovaly onoho přání, připojují se k němu nyní z toho důvodu, poněvadž dle jich přesvědčení bez splnění onoho přání nynější krise rozřešiti se ned a uherský parlament nemohl by nerušeně pracovati Takový pracovní program znamenal by jednak vítězství uherského národa, jednak nejenom by mo- censké postavení Jeho Veličenstva v ostatních zemích neztenčil, nýbrž naopak, zvýšil a posílil by je. Sně- movna poslanců domnívá se tedy, že rozřešení krise nesmí se déle odkládati, neboť má obavu, že by v opáčném případě byla otřesena víra národa v oprav- divost ústavního života a v národě mohla by vznik nouti domněnka, že vůle národa, projevená volbami na vyzvání Jehe Veličenstva, nemůže se nadíti uplat nění jen proto, že nevyzněla dle určitého přání.
20 article
Sněmovna poslanců opětuje tedy svou prosbu aby Jeho Veličenstvo nynějším nenormálním pomě rům, poškozujícím ústavní život, učinilo konec a rá- čilo jmenovati takovou vládu, která by požívale dů- věry většiny. (Hlučný potlesk, pochvala a eljenován ne levici) Když zpravodaj přečell návrh adresy, předsed- oznamuje, že jej dá vytisknouti, rozdati a svým časem jej dá na jednací pořad. Sněmovna přechází pak k jednacímu pořadu, na němž se nacházi odůvodněn včerejšího návrhu Eötvösova. Poslanec Eötvö s (strana neodvislosti) odůvod ňuje návrh, prohlašuje, že Košutovým návrhem uči nilo se zadost státoprávní stránce otázky; jeho ná vthem má se hověti politické a osobní stránce. Liché je tvrzení, že nynější většina není povolána mluviti o dřívějším právu, neboť bývalo by nesmyslem od- volávali se k národu. Potom nemohl by se na př. svolati říšský sněm, aby napravil bezpráví, jež říšský sněm uherský spáchal před 170 léty tím, že pro- hlásil Rakoše, hrdinu za svobodu, buřičem. Licha je také námitka, že jeho návrh je nevčasný, nebo opposice po 18. listopadu neměla příležitosti pojed- nati o věci a po opětném svolání říšského sněmu měl se ohled na kmela-krále a řešení krise, tak že opposice nechávala otázku tu s pokojem. Avšak proto přece musí učiniti k vládě několik důležitých po- ptávek. Jakým právem stojí vláda dosud zde? Jakým právem nevede správu pouze passivně, nýbrž vyko- nává moc a každém ohledu, uděluje vyznamenání odměny, uzavírá smlouvy a j.? Je pravda, že před- seda ministerstva, jak sdělil řečníkoví spolehlivý člo- věk, ještě v poslední době zvýšil pensi poslance Per czela z 8000 na 15.360 K ? (Velký hluk v levo; hlasy v levo: To je mzda krve. Poslanec G ulne r vola To snad není pravda; to není přece možná! Usta
Eötvösův Eötvö Košutův Rakoš
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 12. dubna 1905. H. (Z Riviery) Moře zářivé a modré jako oči paní X., ale ne tak hluboké, ani ne- bezpečné .. . obloha smavě blankytná, jakoby odrážela úsměv těchto očí... vzduch aroma- tieký a vlahý, jakoby vanul z rajských zahrad, kde voní lilie a menuet tančí bílé víly . v dálce hory zelené pozvedaji své rozhárané sněžné vrcholky ... a v kvetoucích údolich, v palmových alejích i v bilých silnicích, hado- vitě se otáčejících okolo hor, všude zaznivá hučení a vřeštění automobilů a střešténě uháně- jiel obludné motorové vozy zvedají mraky prachu, uk nepříjemné souchotinářům v San Remu. Automobily a pařížské cocotly přiliš zmo- dernisovaly a zneklidnily poetickou krásu azuro- vého pobřeží. Bílý feerický palác hazardnosti šásti v Monte Carlu rozsel do čistého ovzdučí, vznášejícího se mezi nejkrásnějším nebema nořem, před malebným břehem osudnou ho- neěku hry. Marně by hledal v těchto vznešeně krisných končinách Byron, Puškin nebo Lamar- fne liché místo pro své sny a vidiny inspiro- laně mořem. Riviera není Krymem, ani nemá nelancholické kouzlo Adrie, lisající se k pohád- kovým Benátkám, ani posupnou pirotesknost brelaňských břehů. A zvířený, hýřící, kosmopoli- teký rej, naplňující bílá a červená města vill, nánků, hotelů a kasin, opírající se o Alpy po- břežní, mohl by spiše zlákati pozornost Balzae nebo Thackeraye, neboť nenašli by zajímavěj- šího jeviště pro »lidskou komedii« a »tržiště ži- vota«. Všechny vášně, nervosy a hysterie naš společnosti soustřeďují se v Nizze, Monte Carlu a Cannes od listopadu do dubna. Je to stálý karneval, mumraj slavnosti, redut, květinových a confettových bojů, závodů, regat, střilení ho- lubů, koncertů a největší přepych toalet, šperků, pyšná okázalost svělácká a požitkářská.
Byron Puškin Adrie Alpa Thackeray Praha Riviera San Remo Monte Carlo Lamar Krym Benátky Nizza Cannes
22 article
Snad pro ony veselé přezimovače Riviery, jejichž oči jsou nevyspalé stálými kratochvílemi a unavené civěním do cifer rouletty, ani ne- existuje čarovná scenerie vůkolní, pro ně ne- záři blankyt oblohy a azur moře, nekvetou mandlovníky a štíhlé palmy datlové. Výstřední elegance krásně Otero, vzbuzující sensaci nu promenádě před »Café de Paris« v Monte-Carlu, naplňuje jejich blaseované a otupělé duše spiše jakýmsi záchvěvem nadšení, nežli všechny oli- vové háje a palmové zahrady, nad nimiž plesá pohled umělce. Nizza a Monte-Carlo jsou jakýmsi extraktem veškerého světáctví na pevnině i za oceánem. Všichni národové spějí sem utráceti a prohrá- vati své dollary, ruble, libry, marky, piastry Rusové, Američané a Angličané stojí jaks v čele. Žijí nejveseleji, obývají palácové hotely vily podobné zámkům a nejštědřeji rozmnožují příjmy knížete monackého i jeho »prvního pod- daného« pana Blanca, nájemce herny. Ale počtem nejsilnější jsou Němci. Všude
Otero Rus Američan Angličan Blanca Němec MonteCarlo Nizza Monte Carlo Riviera café jít Paris
23 article
slyšite jejich různá, málo libozvučná nářeč z Vídně, Drážďan, Berlina a Mnichova. »Riviera se velmi poněmčila v posledníeh deseti letech,« vysvětluje mi znalec místních poměrů. »Následkem toho pozbyla mnoho na své dřívější urozené eleganci. Němci se všude roztahují a zplebejštili zdejší život. Dovedou tak lacině cestovat ! Francouzi, Angličané a Ru- sové zabrali Cannes, kde je Němeům příliš draho.« »Němci jsou podnikaví a rozpínaví. Dobý- vají Italii. Teď již najde se pschorrovská piv- nice i v Sienně. Není divu, že se hrnou sem.« »A nejen jako turisti v lodenových šatech a pětifrankoví hráčí rouletty. Mají zde své ob- chody. Těží z ledabylosti Francouzů a nepodni- kavosti Italů. Považte, že tramway v Nizze byla zařízena německým kapitálem a že námořn spojení mezi Janovem a přístavy Riviery obsta- rávají lodi hamburské společnosti.« V tom nás z naší rozmluvy, vedené na slunné »Promenade des Anglais« vyruší pronikavé vykřikování: »Fliegende Blätter! Lustige Blätter! Megen- dorfer Blätter!« A prodavač německých novin dodává žer tovně: »Sehr schönes Wetter!« Dosud jsem myslil, že se Riviera dělí na francouzskou a ilalskou.
Němec Francouz Angličan Italos Riviera Vídeň Drážďany Berlín Mnichov Riviera Cannes Sienno Nizza Janov Wetter přístav Riviera obsta Italia Monde Blätter Lustige Blätter
24 article
Je též a především německá. Je to nová kolonie, které Němci dobyl bez obětování jediného pomořanského granátníka od té doby, co na trůn filosofa a flétnisty Bedřicha Velkého dosedl neunavný turistaa geniální obchodní agent Vilém II. Tento čilý monarcha, který někdy fanta- sticky řeční, ale obyčejně velmi realisticky jedná, zavedl v Německu do mody cestování. Protose tak rozlézají Němci po celém světě, stávají se stále podnikavějšími a pohyblivějšími a přestá- vají břichatit od věčného povalování se v knejpách a krčmách. Němci se poanglomaňují dle příkladu jejich vládce a nastupují soupeřství s obchodním Britskem i s Francií. Právě teď v zájmu jejich vývozu rozjel se Vilém II. na novou agentskou cestu až k břehům Afriky. Slovanský živel je na Rivieře zastoupen velmi skvěle. V Cannes jsou zámky některých ruských velkoknížat. Hodně osamělé, živými zahradami obklopené, obehnané zdmi jako tvrze. Zdá se, že je v nich teskno a smutno, pře všechnu skvělost bující kvěleny a všechen lesk a pych, který tušíme v komnatách se zastřeným okny . . V Monte-Carlu dámy ověšené nejvíce dia- manty, perlami a drahokamy, patří velkému světu polskému, pokud nesouvisí s polo-světem pařížským. Ruští občané patří k nejokázalejším a nejbodřejším zimním obyvatelům na pobřežl ligurského moře. Ani letos není pozorovati u nich změna nálady. Tatáž nenucená, lehko- myslná, guljajská široká veselost, přítulnost k láhvi a nadšení pro krásu žen. Jen o politice je s nimi těžko mluvit. Vaše pravověrné slavjano- filské rusofilství, vaše víra v říši bílého cara
Němec Velký Vilém II Německo Francie Afrika Cannes Monte ligurský moře
25 article
dostává jednu ťafku za druhou. Vyvalujete oči.. Copak se všichni ruští kupci, statkáři a mě- šťané proměnili v revolucionáře? Kde jsou naše illuse o černozemní síle Ruska? Snad měl pravdu Dostojevský, když řekl: »nihilisté rostou mezi námi, poněvadž jsme všichni nihilisty«. A členové společnosti vysoké i střední projevují nepokrytě svou hlubokou roztrpčenost, mluví nahlas, zde, tak daleko od ruských hranic, ale dosti blízko zámků velkoknížecích. Na rozkošné cestě ke sv. Antonínu, západním návrší nad Nizzou, uprostřed nej- vonnějších zahrad, v tiché zamlklosti oliv palem, vysoko nad modře se rozlévajícím mořem ve zlatu odpoledního slunce zahlédl jsem starou, distingovanou dámu v hlubokém smutku, pro- vázenou sličnou dívkou, rovněž v černých šatech. Za dámami zvolna jely dvě ekvipáže s premovanými sluhy. V druhé seděl staršt pán, patrně sekretář. Před dámami pak batolil se pět černých, chlupatých psíků, pět komických potvůrek, podobajících se běhajícím chundela- tým rukávníkům. Můj průvodce, Rus, uctivě pozdravi dámy. »Kněžna Dolgoruká, vdova po Alexandrov II.«, pravil. Též naši krajané hojně si dali letos dosta- veníčko na Rivieře. Českými písněmi Umirova a houslemi Kubelika na koncertech v Monte Carlu zaznívaly též naše tóny do toho mezi- národního hlaholu u moře azurového.
Dostojevský Antonín Dolgoruká Alexandrov Umirov Kubelik Rusko Nizza Rus Riviera Monte Carlo