2
masthead
V Praze, v pátek dne 14. dubna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí sei
v Praze v zdministraei
a měsle
na čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čenáškou
n dint leta . . . . 7 K 50 k
ve mlialkách: 2 K 80 k
na měsle .
Poštou:
zs měsíe
nn ia . . . : koh
s dvojí zisilkou
a měsí
za šivrt lete
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácb.
L. Z Petrohradu, 13. dubna v 8.12 kod
večer. (Původní telegraf. zpráva zvláštního do-
pisovatele »Národních Listů«.) Symfonický
koncert byl tu zakázán policií, proto-
že na programu nalézala se i jedna
operní ouvertura skladatele Rim-
ského-Korsakova, při čemž se
očekávaly demonstrace v jeho pro-
spěch.
Generální štáb prohlašuje, že po-
věsti o námořní bitvě u ostrovů anam-
baských jsou klamny, Loďstvo ruské
pluje dále.
Pod tak zv. Modrým mostem
paláce státní rady nalezena puma.
Činnost Japonců na bojišti man-
džurském se zdvojnásobila — Ru-
sové dobyli po dělostřele-
ekém boji vesnice Nancenza.
Z Amsterdamu, 13. dubna (C.-B.)
»Handelsblaad« dostal od svého do-
pisovatele v Batavii tuto depeši: Od-
poledne 11. t. m. pozorováno loďstvo
o 45 lodích na 8° 37 severní šířky
108° 35 východní délky.
M. Z Kolína n. R., 13. dubna. (Pův
zpr.) »Köln. Ztg.« sděluje z Petrohradu
Ačkoli zde se uznává nebezpečná si-
tuace Rožestvenského, přece jen pa-
nuje následkem nenadálého objevent
se loďstva ruského v čínských vodách
velké nadšení. Noviny prohlašují, že
jest Rusko odhodláno válku vésti po
případě několik let.
Z Haagu, 13. dubna. (Pův. zpr.) Nizo-
zemské loďstvo dostalo rozkaz stopo-
vati krok za krokem ruské a japon-
ské loďstvo, pokud se nalezají v nizo
zemských indických vodách.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 4.)
Japonec
Handelsblaad
Köln
Praha
Petrohrad
Korsakův
Amsterodam
Kolín
Rusko
Haag
Niza
kód
Odapoledne
6
article
Důsledky systému.
Důsledky systému.
Daný stav nemohl přikřeji a ostřeji odsou
diti režim, jehož cílem jediným bylo udržování
německého veta a německé nadvlády za každou
cenu a jenž tak důrazně negoval ideu, kterou
tato říše povstala a kterou jedině zdůvodněh
její další existence, aby se stala baštou svobod-
ných a rovnocenných národů ji obývajícícha
tvořících. Takové chyby a osudné omyly mst
se vždy těžce a Rakousko není tu výjimkou.
Vystupovaly-li až dosud hlavně momenty poli-
tické v popředí, nabyly nyní i pronikavé aktua-
lity otázky obchodně-politické. Že k tomuto
momentu dojiti musí, bylo zřejmo již dřívea
na české straně nechybělo hlasů, které na dů-
sledky tyto poukazovaly. Ale jako vždy plati
ve Vídni bezmezný a bezdůvodný optimism více
než vážné poukazy na skutečnost. Žilo se ze
dne na den v oně lehkovážnosti, pro kterou
nalezl po Taaffovi Körber jen nové, modernější
označení, vášně prosté vytrvalosti, a věřilo se.
že se řešení nalezne samo sebou. Jen proto,
aby nebylo třeba učiniti po právu českému ná-
rodu, odsunuto vyřízení rakousko-uherského vy-
rovnání a s celním tarifem, který neměl sankce
ústavní, přikročeno k jednání o nové obchodní
smlouvy. Budovalo se na písku a budovalo se
způsobem, který nebudil valně důvěry.
Taaff Körber
Rakousko
Vídeň
7
article
Když v lednu tohoto roku sjednána po
dlouhém úsilí a často až trapném vyjednávání
nová obchodní smlouva s Německem, připlnaly
se k tomuto faktu velmi pyšné naděje vládních
kruhů. Vídeň zvykla si již pokládati obchodn
smlouvu s Německem za základ a východisko
smluv s ostatními státy a tak po dohodě s Ně-
meckem měla za to, že veškery překážky, hlavně
i doma, budou překonány. V návalu radosti
zapomínáno, že Německo vyšlo vítězem, že pře-
dešlo nás při sjednání smluv obchodních se
všemi jeho sousedy a opírajíc se o moment
tento donutilo Rakousko k přijetí podmínek
svých. Vysoká německá zemědělská cla byl
jsme nuceni přijmouti a zdánlivé ústupky co do
vývozu dobytčího nezmatou již pranikoho př
posuzování výsledku a nově tvořeného stavu.
Německo, které má sjednány veškery hlavní
úmluvy, vázalo však i nové smlouvy dobově.
Dle dohody z 25. ledna t. r. měly nabýti nové
smlouvy platnosti 15. únorem 1906, lhůta tato
prodloužena na 1. březen: Březnem budoucího
roku nabudou nové smlouvy obchodní Německ
s cizinou platnosti. Odklad jest již proto vy-
loučen, že německá vláda s tíží asi by se od-
hodlala popuzovati silné agrární kruhy ně-
mecké.
Německo
Vídeň
Rakousko
8
article
Faktem tímto stává se ale sjednání nových
obchodních smluv i pro nás vysoce aktuálním.
S oněmi státy, s nimiž naše úmluvy končí.
anebo jsou vypověděny (Švýcarsko a Bulharsko).
sjednalo Německo až na malou výjimku rovněž
nové úmluvy, a 1. březnem nabudou i u nás
ohledně jich buď platnosti nové obchodní smlouvy.
anebo nastane stav bezesmluvní, kdy autonomní
celní tarify se svými vysokými cly nabudou
bezvýjimečné platnosti a kdy tedy se uzavrou
jich trhy našemu vývozu. Prostá smlouva o nej
vyšších výhodách nepřinesla by valně prospěchu,
protože by se nám dostalo pouze oněch výhod
kterých Německo si vybojovalo pro sebe a ktere
při odlišných zájmech našich jsou po většině
pro nás málo cenny. Byla-li tedy vázána dobově
platnost nynějších smluv, mělo býti zároveň
postaráno o to, aby zavčas bylo zahájeno jed
nání o úmluvy nové, nám vyhovující a našemu
obchodu sloužící. To ale bylo možno jen po
úpravě poměru obou polovin říše, po ústavním
vyřízení autonomního celního tarifu a po včasném
navázání vyjednávání s interessovanými státy.
Švýcarsko
Bulharsko
Německo
9
article
Ovšem: po sjednání smlouvy s Německem
mluvilo se hojně o tom, že bude rychle pokra-
čováno ve vyjednávání s ostatními státy. Chmury
uherské neodstrašovaly, rozvrat vnitřní nena-
bádal k úvaze, věřilo se, že nějak bylo a nějak
bude. Po úmluvách berlinských přizpůsobena
pouze rakousko-italská, jediná ujednaná obchodní
smlouva naše vedle německo-rakouské, některým
ustanovením dohody s Německem. Z balkánských
států zahájeno jednání s Bulharskem, které má-
lem se rozbilo, poněvadž bulharská vláda uvádi
řadu nových monopolů státních, jež citelně oslab
náš dosavadní vývoz v těch kterých předmětech
(vláda bulharská míni totiž postaviti nové to-
várny, aby spotřeba monopolová hražena byla
domácí výrobou); po urovnání neshod v tomt
směru jsme se ale k základům nové definitivní
úmluvy nepropracovali. S Ruskem, Srbskem,
Belgií, Japonskem jednání dosud vůbec zahá
jeno nebylo.
Německo
Bulharsko
Rusko
Srbsko
Belgie
Japonsko
10
article
Mezi tím ale nastal doma obrat k horšímu
který rozmetal optimistní naděje. Vítězstvím Ko-
šutovým dostaly se v Uhrách v popředí proudy.
kterým jest celní rozluka a samostatné celní
územi uherské vážnou částí programu národ-
ního. Byť zatím užito volání po celní a ob-
chodní rozluce s patrnou fendencí dosíci' úspěchů
vojenských, přece jen nutno míti stále na mysli,
že požadavek tento obsahuje v sobě i kus ná-
rodnostních maďarských snah. Průmysl a ob-
chod uherský soustředěn převážně v rukou po-
maďarštěných nebo maďárských, kterým rozluka
přinese značné úspěchy a které mají v Uhrách
značný a často rozhodující vliv. Za daného
stavu na rýchlé vyřízení rakousko-uherského vy-
rovnání není tedy ani sebe menší naděje, tím
méně, čím více koruna se staví proti madar-
ským přáním co do armády. Vyrovnání ale jest
předpokladem nových smluv obchodních, re-
spektive zmar jeho vyžaduje řešení otázky po-
spolitosti oproti cizině nebo sjednání samostat-
ných smluv obchodních obou polovin říše s ci-
zinou. V Německu tuto situaci dobře postřehl
a z kruhů, které nejsou vládě daleky, vyšel te-
prve přede dvěma dny pozoruhodný námět, že
Německo není neochotno nově sjednanou ob
chodní smlouvu rakousko-německou uznati z
smlouvu obchodní pouze německo-předlitavskou
A tak ocitáme se v situaci, kde sice víme, že
1. březnem 1906 nabude platnosti nová úprava
obchodně-politických poměrů zuhraničních, kde
ko
Uhry
Německo
11
article
ale naprosto jest nejisto, jakou úprava tatc
bude . ..
Stav tento naplňuje nutně každého, komu
rozvoj obchodu a průmyslu není lhostejným,
vážnými obavami. Sjednávky vývozní činí se
zpravidla na několik měsíců napřed. Při kal-
kulaci padají přirozeně celní sazby a dopravní
sazby značnou měrou na váhu. Jest proto nutno,
aby obchodní a průmyslový svět znal delší čas
předem tyto předpoklady kalkulační, nehledě
ani k tomu, že novým stanovením celních ta-
rifů změněna často základna stavu dosavadního
a že musí se průmysl zařizovati pro nové po-
měry. K tomu všemu jest zapotřebí času a často
velmi mnoho času. Při předložení nových ob-
chodních smluv německá vláda na moment také
upozornila a jím zdůvodňovala odsunuti počátku
platnosti nových smluv na dobu delší jednoho
roku oproti kruhům agrárním, které se domá-
haly co nejdřívější platnosti jich. Parlament ně-
mecký dal také vládě za pravdu. Prakticky do-
ložen moment tento četným zakládáním nových
závodů v Rakousku německými průmyslníky
hlavně chemickými, kterým přináší nová smluvní
celní sazba rakouská zvýšení cel dovozníeh
k nám co do jich výrobků. V této okolnosti
že může se cele připraviti, dostává se něme
ckému průmyslu silné opory soutěžní do bu-
doucna, pro období platnosti nových smluv.
Průmysl na tuto situaci poukázal opělně.
Naposledy požadavkem, aby s Ruskem sjednána
byla nová tarifní smlouva obchodní na místo
dosavadní pouhé úmluvy o nejvyšších výhodách.
Rakousko
Rusko
12
article
Nemůže býti sporu o tom, že dosavadní úmluva
o nejvyšších výhodách našim obchodním vzta-
hům k Rusku neprospěla, zatím co Německ
přes vysokou celní ochranu ruskou zabezpečil
svému vývozu tarifní smlouvou četné a četné
výhody, vytiskujíe nás soustavně z toho odby-
tiště, které ne nadarmo zváno naším přirozeným
odbytištěm. Dovoz Ruska k nám klesl ze 112
mill. K r. 1897 na 96 mill. K r. 1902, zatím
co vývoz do Ruska od nás stoupl z 51 mill. K
r. 1897 na 74 mill. K r. 1902. To jsou vý-
sledky málo potěšitelné, tím méně, že dovoz
Německa z Ruska stoupal rovnoměrně a značně
a sice ze 634 mill. mk. r. 1896 na 842 mill.
mk. r. 1903, při čemž vývoz německý do Ruska
vzrostl ze 220 mill. mk. 1895 na 413 mill. mk.
čili že se téměř zdvojnásobil. Doba k sjednán
celní tarifní úmluvy s Ruskem jest velmi pří
zniva a obsahuje pro nás značný moment mo
censký. Rusko jest dnes vývozním státem agrár
ním a spotřebitelem průmyslových tovarů zá
padních. Chtějí-liajiž Uhry přese svou nepřipra-
venost průmysluvou a přese své značné interessy
na udržení předlitavského odbytiště pro své země
dělské tovary (cena zemědělského a lesnického
vývozu uherského k nám činila loni 580 mill. K)
přejíti k samostatné politice ochranářské, otevírá
se nám tím možnost tarifních smluv ku pro-
spěchu našeho průmyslu s oněmi zeměmi, pro
které má zemědělský trh značný význam. Plat
to o Rusku a balkánských státech v prvé řadě
Byť zatím nutno hrození celní rozlukou se strany
uherské považovati namnoze za zbraň, kterou
mají býti dosaženy úspěchy politické a stvořeny
poměry, aby mohly Uhry při zajištění svéh
zemědělského vývozu k nám posilovati svůj vývoj
průmyslový, nutno přece jen uplatňovati ony
mocenské faktory, které nám k disposici jsou.
Uher
Rusko
Německo
13
article
Vždyť většina uherských úspěchů přivoděna pouze
tím, že jsme nedovedli nebo nechtěli plně užíti
zbraní, kterých nemáme nedostatek. Zvýšená
agrární ochrana německá situaci pro nás neoby-
čejně zlepšuje.
Politickými poměry donuceno není Rusko
neochotno k sjednání smluv obchodních, jak
ukázal příklad jednání s Německem. Při po-
stupujícím zvyšování úrovně zemědělské kultury
a při jistě zrychleném stoupání kulturní úrovně
vůbec, jak bude důsledkem ohlašujících se pro-
nikavých a nutných reforem ve státním a ho-
spodářském zřízení Ruska, stoupne nutně i spo
třebnost obyvatelstva říše Romanovů — momen
pro ty, kdož chápou význam ruského odbytiště
dosahu rozhodujícího. Bylo by chybou nena
pravitelnou, kdyby příležilosti této nebylo nám
plně využilo.
Že vídeňské vlády budou tu na výši si
tuace, mnoho naději není. V posledních dnech
ovšem mluví se až nápadně o rychlém vyřízen
nového celního tarifu parlamentem, o svolán
celní konference a navázání jednání se státy
s kterými nutno obnoviti obchodní smlouvy.
Současně prohlásil uherský president ministeria.
že dnešní uherská vláda jednání o nové smlouvy
zahájiti nemůže následkem své provisornosti
Z Uher tlak se tedy sesiluje, zatím co u nás
projektují se kroky, které mají sice vzbudit
effekt, ale které již proto budí pochybnosti
poněvadž zanedbáno vše, co by mohlo uspišit
přípravy pro nové poměry. Hrozí se celní roz-
lukou z Pešti a hrozí se nyní i z Vídně, zatím
co platnost obchodních smluv ublhá a až bu-
deme poměry překvapeni, bude jedinou a smut-
nou útěchou, že v Rakousku nikdy nebylo jinak.
Jak jinou mohla býti situace, kdyby místo
cesty Körbrovy byla nastoupena cesta spravedl-
nosti ke všem národům, cesta vnitřního zpev-
nění této říše na základě idejí, které dalyj
vznik! Ale Vídeň byla vždy největším nepříte-
lem Rakouskal
Romanov
Rusko
Německo
Uhry
Pešť
Vídeň
Rakousko
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. dubna. (Sněm králav ství če-
ského) Jedna z vídeňských korrespondencí přinesl
následující zprávu: Český sněm bude, jak sa s urči-
tostí proslýchá, svolán na den 18. května a sice jen
ke krátkému zasedání, které sotva potrvá déle než
do 27. května. Pracovní program sněmu bude ome-
zen pouze ustavením komisí, zatímným rozpočtem
r zprávami c stavbách z nouze. Otázkami politickými.
zejmena též otázkou česko-německého vyrovnání
sněm v tomto zasedání zabývati se nebude n. také
mu nebudou podány vládní předlohy o volebních ku-
riích a změně volebního řádu, o nichž se v poslední
době mnoho mluvilo. Předlohy ony, jakož i volb
vyrovnacího výboru odloží se až do podzimníhc za
sedání.
Zprávu tuto prohlašuje všeněmecký „W. D. Tag
blatt“ za balonek na zkoušku a prohlašuje proti ní
že Něnci neupustí od obstrukce, nedostane-li se jim
dříve náležité záruky, že budou splněny jich poža-
davky, týkajíci se přiměřeného zastoupení v zem-
ském výboru, v zemských ústavech a úřadech, ze
jmena tedy se nespokojí pouhým slibem, že vládní
předloha o volebních kuriích bude podána na pod
zim Má-li se tato předloha odložiti do podzima, bude
prý nutno do podzíma odročiti i celé sněmovní za-
sedání.
Něnec
Praha
15
article
V Praze, 13. dubna. (Uherská krise) V l
berální straně uherské utvrdilo se po Tiszově refe-
rátu o poslední návštěvě ve Vídni přesvědčení, že ko-
runa se odhodlá ještě před Velikonocemi k jakémusi
kroku, který sprostí dosavadní vládu správy úřadů
ministerských. Stalo by se to tím způsobem, že
by byla jmenována zatímná vláda ze sku-
piny dissidentů, za níž by se ukončilo vy-
jednávání o rozřešení krise, tak že by hned pon
mohla býti nastolena definitivní vláda parlamentní
Za účelem definitivního rozřešení krise panovník při-
jede prý počátkem května na delší dobu opět do
Pešti. Budou-li při té příležitosti Szellovy kem-
promisní návrhy vzaty za podklad vyjedná-
vání, jest dosud pochybno. „Budap. Hirlap“ doplňuje
proniklé dosud do veřejnosti zprávy a Szellových
návrzích následujícími body: 1. Parita emblemů př
rakousko-uherských vyslanectvích v cizině na ten
způsob, že se mé příště užívati rakouského i uher
ského znaku a též praporů obou států; všechny li-
stiny mají býti opatřeny rakouskou i uherskou státní
pečetí. 2. Má se zříditi uherská konsulární akademie
3. Titul ministra vnějších věcí má zníti: Císařský krá-
lovský a královský uherský minista vnějších věcí.4
Sídlem společného ministerstva financí má býti Pešt
5. Ve společných ministerstvech mají se zříditi místa
uherských státních sekretářů.
Z Pešti, 13. dubna. (Adressa uherské le
vice) Dnešní schůzi uherské sněmovny zahájil
místopředseda Rakovszky o 1/411. hod. dopol.
Tiszův
Szellův
Szellový
Praha
Vídeň
Pešť
uherský sněmovna
16
article
Když přečteny došlé věci, podává zpravodaj adresníhe
výboru hr. Theodor Batthyany jménem výboru
návrh adresy, jejíž obsah jest v podstatě ná-
sledující:
Trůnní řečí dne 4. ledna říšský sněm uherský
byl Jeho Veličenstvem rozpuštěn a národ vyzván, aby
projevil svou vůli. Národ měl vážné pochybnosti
volbách za stavu ex-lex, ale přes to vyhověl vyzvání
Jeho Veličenstva. Vláda, jakmile byl znám výsledek
voleb, poděkovala se ještě dříve, než se nový sněm
sešel. Od té doby uplynulo několik měsíců a země
Theodor Batthyana
17
article
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
od poledni
. . . . ua žh
Ve dlialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově rapře
Předplacení a inserty přijímá něminl-
strace v Marianské ulici č. s
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a expešite „ Národních Listě“
Rukopisy se novracsjí.
18
article
nemá dosud vlády, jež by se těšila důvěře zákono-
dárného sboru. Takový stav ochromuje jednak činnoso
zákonodárství vůbec, jednak umožňuje, stav ex-ler
se prodlužuje na velikou škodu a nebezpečí země.
Stav ex-lex jest na úkor vážnosti zákonů, působí
škody v oboru hospodářském a jest též velice nebez-
pečný branné síle státu. Všechny tyto škody mohou
býti odčiněny jen tenkráte, až Uhry obdrží vládu,
která se může nadíti podpory sněmovny, představující
vůli národa. Sněmovna obrací se tedy ke králi s ucti-
vou prosbou, aby ráčil v té věci v brzku učiniti roz-
hodnutí a předkládá zároveň přání, jimiž by se Jeho
Veličenstvo při jmenování nové vlády mohlo spra-
vovati.
Jak již sám výsledek voleb ukazuje, strany.
tvořící nynější většinu sněmovny, odsuzují násilný
skutek ze dne 18. listopadu a přejí si, aby byli od-
straněni všichni oni mužové, kieří měli díl v onom
násilí aneb je schvalují. Tito mužové nemohou tedy
požívati důvěry většiny. Ačkoliv strany, sloučené ve
většině, rozcházejí se co do politických směrů, jsou
přece úplně ze jedno v četných, obzvláště důležitých
otázkách politických. Jsou to zejmena reforma par-
lamentu na základě rozšířeného volebního práva
nového rozdělení volebních okresů se zřetelem
na myšlenku národní. (Živá pochvala na le-
víci.) Revise správy a zavedení služební pragmatiky.
Uher
19
article
Oprava daní se zřetelem na široké vrstvy obyvatelstva,
hospodářské a sociální reformy, hospodář ská
samostatnost se zvláštním celním úze
mím a samostatným systemem úvěr-
ním, jež by vešly v platnost po náležitých pří-
pravách a za náležitých podmínek. (Opětná pochvala
ne levici.) V oboru vojenském většina si přeje
zabezpečení národního rázu v jazyku
i emblemech. (Opětná pochvala.) Pokud se týče
posledního bodu, strany stojící na stanovisku samo-
statného uherského vojska přijaly jej proto, poněvadž
v jeho provedení spatřují nezbytnou podmínku pro
uskutečnění jich stanoviska a proto tuto reformu po-
kládají za žádoucí, kdežto ony strany, které dosud ne-
vyjadřovaly onoho přání, připojují se k němu nyní
z toho důvodu, poněvadž dle jich přesvědčení bez
splnění onoho přání nynější krise rozřešiti se ned
a uherský parlament nemohl by nerušeně pracovati
Takový pracovní program znamenal by jednak
vítězství uherského národa, jednak nejenom by mo-
censké postavení Jeho Veličenstva v ostatních zemích
neztenčil, nýbrž naopak, zvýšil a posílil by je. Sně-
movna poslanců domnívá se tedy, že rozřešení krise
nesmí se déle odkládati, neboť má obavu, že by
v opáčném případě byla otřesena víra národa v oprav-
divost ústavního života a v národě mohla by vznik
nouti domněnka, že vůle národa, projevená volbami
na vyzvání Jehe Veličenstva, nemůže se nadíti uplat
nění jen proto, že nevyzněla dle určitého přání.
20
article
Sněmovna poslanců opětuje tedy svou prosbu
aby Jeho Veličenstvo nynějším nenormálním pomě
rům, poškozujícím ústavní život, učinilo konec a rá-
čilo jmenovati takovou vládu, která by požívale dů-
věry většiny. (Hlučný potlesk, pochvala a eljenován
ne levici)
Když zpravodaj přečell návrh adresy, předsed-
oznamuje, že jej dá vytisknouti, rozdati a svým časem
jej dá na jednací pořad. Sněmovna přechází pak
k jednacímu pořadu, na němž se nacházi odůvodněn
včerejšího návrhu Eötvösova.
Poslanec Eötvö s (strana neodvislosti) odůvod
ňuje návrh, prohlašuje, že Košutovým návrhem uči
nilo se zadost státoprávní stránce otázky; jeho ná
vthem má se hověti politické a osobní stránce. Liché
je tvrzení, že nynější většina není povolána mluviti
o dřívějším právu, neboť bývalo by nesmyslem od-
volávali se k národu. Potom nemohl by se na př.
svolati říšský sněm, aby napravil bezpráví, jež říšský
sněm uherský spáchal před 170 léty tím, že pro-
hlásil Rakoše, hrdinu za svobodu, buřičem. Licha
je také námitka, že jeho návrh je nevčasný, nebo
opposice po 18. listopadu neměla příležitosti pojed-
nati o věci a po opětném svolání říšského sněmu
měl se ohled na kmela-krále a řešení krise, tak že
opposice nechávala otázku tu s pokojem. Avšak proto
přece musí učiniti k vládě několik důležitých po-
ptávek. Jakým právem stojí vláda dosud zde? Jakým
právem nevede správu pouze passivně, nýbrž vyko-
nává moc a každém ohledu, uděluje vyznamenání
odměny, uzavírá smlouvy a j.? Je pravda, že před-
seda ministerstva, jak sdělil řečníkoví spolehlivý člo-
věk, ještě v poslední době zvýšil pensi poslance Per
czela z 8000 na 15.360 K ? (Velký hluk v levo; hlasy
v levo: To je mzda krve. Poslanec G ulne r vola
To snad není pravda; to není přece možná! Usta
Eötvösův
Eötvö
Košutův
Rakoš
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 12. dubna 1905.
H. (Z Riviery) Moře zářivé a modré
jako oči paní X., ale ne tak hluboké, ani ne-
bezpečné .. . obloha smavě blankytná, jakoby
odrážela úsměv těchto očí... vzduch aroma-
tieký a vlahý, jakoby vanul z rajských zahrad,
kde voní lilie a menuet tančí bílé víly .
v dálce hory zelené pozvedaji své rozhárané
sněžné vrcholky ... a v kvetoucích údolich,
v palmových alejích i v bilých silnicích, hado-
vitě se otáčejících okolo hor, všude zaznivá
hučení a vřeštění automobilů a střešténě uháně-
jiel obludné motorové vozy zvedají mraky prachu,
uk nepříjemné souchotinářům v San Remu.
Automobily a pařížské cocotly přiliš zmo-
dernisovaly a zneklidnily poetickou krásu azuro-
vého pobřeží. Bílý feerický palác hazardnosti
šásti v Monte Carlu rozsel do čistého ovzdučí,
vznášejícího se mezi nejkrásnějším nebema
nořem, před malebným břehem osudnou ho-
neěku hry. Marně by hledal v těchto vznešeně
krisných končinách Byron, Puškin nebo Lamar-
fne liché místo pro své sny a vidiny inspiro-
laně mořem. Riviera není Krymem, ani nemá
nelancholické kouzlo Adrie, lisající se k pohád-
kovým Benátkám, ani posupnou pirotesknost
brelaňských břehů. A zvířený, hýřící, kosmopoli-
teký rej, naplňující bílá a červená města vill,
nánků, hotelů a kasin, opírající se o Alpy po-
břežní, mohl by spiše zlákati pozornost Balzae
nebo Thackeraye, neboť nenašli by zajímavěj-
šího jeviště pro »lidskou komedii« a »tržiště ži-
vota«. Všechny vášně, nervosy a hysterie naš
společnosti soustřeďují se v Nizze, Monte Carlu
a Cannes od listopadu do dubna. Je to stálý
karneval, mumraj slavnosti, redut, květinových
a confettových bojů, závodů, regat, střilení ho-
lubů, koncertů a největší přepych toalet, šperků,
pyšná okázalost svělácká a požitkářská.
Byron
Puškin
Adrie
Alpa
Thackeray
Praha
Riviera
San Remo
Monte Carlo
Lamar
Krym
Benátky
Nizza
Cannes
22
article
Snad pro ony veselé přezimovače Riviery,
jejichž oči jsou nevyspalé stálými kratochvílemi
a unavené civěním do cifer rouletty, ani ne-
existuje čarovná scenerie vůkolní, pro ně ne-
záři blankyt oblohy a azur moře, nekvetou
mandlovníky a štíhlé palmy datlové. Výstřední
elegance krásně Otero, vzbuzující sensaci nu
promenádě před »Café de Paris« v Monte-Carlu,
naplňuje jejich blaseované a otupělé duše spiše
jakýmsi záchvěvem nadšení, nežli všechny oli-
vové háje a palmové zahrady, nad nimiž plesá
pohled umělce.
Nizza a Monte-Carlo jsou jakýmsi extraktem
veškerého světáctví na pevnině i za oceánem.
Všichni národové spějí sem utráceti a prohrá-
vati své dollary, ruble, libry, marky, piastry
Rusové, Američané a Angličané stojí jaks
v čele.
Žijí nejveseleji, obývají palácové hotely
vily podobné zámkům a nejštědřeji rozmnožují
příjmy knížete monackého i jeho »prvního pod-
daného« pana Blanca, nájemce herny.
Ale počtem nejsilnější jsou Němci. Všude
Otero
Rus
Američan
Angličan
Blanca
Němec
MonteCarlo
Nizza
Monte
Carlo
Riviera
café jít Paris
23
article
slyšite jejich různá, málo libozvučná nářeč
z Vídně, Drážďan, Berlina a Mnichova.
»Riviera se velmi poněmčila v posledníeh
deseti letech,« vysvětluje mi znalec místních
poměrů. »Následkem toho pozbyla mnoho na
své dřívější urozené eleganci. Němci se všude
roztahují a zplebejštili zdejší život. Dovedou
tak lacině cestovat ! Francouzi, Angličané a Ru-
sové zabrali Cannes, kde je Němeům příliš
draho.«
»Němci jsou podnikaví a rozpínaví. Dobý-
vají Italii. Teď již najde se pschorrovská piv-
nice i v Sienně. Není divu, že se hrnou sem.«
»A nejen jako turisti v lodenových šatech
a pětifrankoví hráčí rouletty. Mají zde své ob-
chody. Těží z ledabylosti Francouzů a nepodni-
kavosti Italů. Považte, že tramway v Nizze byla
zařízena německým kapitálem a že námořn
spojení mezi Janovem a přístavy Riviery obsta-
rávají lodi hamburské společnosti.«
V tom nás z naší rozmluvy, vedené na
slunné »Promenade des Anglais« vyruší pronikavé
vykřikování:
»Fliegende Blätter! Lustige Blätter! Megen-
dorfer Blätter!«
A prodavač německých novin dodává žer
tovně: »Sehr schönes Wetter!«
Dosud jsem myslil, že se Riviera dělí na
francouzskou a ilalskou.
Němec
Francouz
Angličan
Italos
Riviera
Vídeň
Drážďany
Berlín
Mnichov
Riviera
Cannes
Sienno
Nizza
Janov
Wetter
přístav Riviera obsta
Italia
Monde Blätter
Lustige Blätter
24
article
Je též a především německá.
Je to nová kolonie, které Němci dobyl
bez obětování jediného pomořanského granátníka
od té doby, co na trůn filosofa a flétnisty
Bedřicha Velkého dosedl neunavný turistaa
geniální obchodní agent Vilém II.
Tento čilý monarcha, který někdy fanta-
sticky řeční, ale obyčejně velmi realisticky jedná,
zavedl v Německu do mody cestování. Protose
tak rozlézají Němci po celém světě, stávají se
stále podnikavějšími a pohyblivějšími a přestá-
vají břichatit od věčného povalování se v knejpách
a krčmách. Němci se poanglomaňují dle příkladu
jejich vládce a nastupují soupeřství s obchodním
Britskem i s Francií. Právě teď v zájmu jejich
vývozu rozjel se Vilém II. na novou agentskou
cestu až k břehům Afriky.
Slovanský živel je na Rivieře zastoupen
velmi skvěle. V Cannes jsou zámky některých
ruských velkoknížat. Hodně osamělé, živými
zahradami obklopené, obehnané zdmi jako tvrze.
Zdá se, že je v nich teskno a smutno, pře
všechnu skvělost bující kvěleny a všechen lesk
a pych, který tušíme v komnatách se zastřeným
okny . .
V Monte-Carlu dámy ověšené nejvíce dia-
manty, perlami a drahokamy, patří velkému
světu polskému, pokud nesouvisí s polo-světem
pařížským. Ruští občané patří k nejokázalejším
a nejbodřejším zimním obyvatelům na pobřežl
ligurského moře. Ani letos není pozorovati u
nich změna nálady. Tatáž nenucená, lehko-
myslná, guljajská široká veselost, přítulnost
k láhvi a nadšení pro krásu žen. Jen o politice
je s nimi těžko mluvit. Vaše pravověrné slavjano-
filské rusofilství, vaše víra v říši bílého cara
Němec
Velký
Vilém II
Německo
Francie
Afrika
Cannes
Monte
ligurský moře
25
article
dostává jednu ťafku za druhou. Vyvalujete oči..
Copak se všichni ruští kupci, statkáři a mě-
šťané proměnili v revolucionáře? Kde jsou naše
illuse o černozemní síle Ruska? Snad měl
pravdu Dostojevský, když řekl: »nihilisté rostou
mezi námi, poněvadž jsme všichni nihilisty«.
A členové společnosti vysoké i střední projevují
nepokrytě svou hlubokou roztrpčenost, mluví
nahlas, zde, tak daleko od ruských hranic, ale
dosti blízko zámků velkoknížecích.
Na rozkošné cestě ke sv. Antonínu,
západním návrší nad Nizzou, uprostřed nej-
vonnějších zahrad, v tiché zamlklosti oliv
palem, vysoko nad modře se rozlévajícím mořem
ve zlatu odpoledního slunce zahlédl jsem starou,
distingovanou dámu v hlubokém smutku, pro-
vázenou sličnou dívkou, rovněž v černých
šatech. Za dámami zvolna jely dvě ekvipáže
s premovanými sluhy. V druhé seděl staršt
pán, patrně sekretář. Před dámami pak batolil
se pět černých, chlupatých psíků, pět komických
potvůrek, podobajících se běhajícím chundela-
tým rukávníkům.
Můj průvodce, Rus, uctivě pozdravi
dámy.
»Kněžna Dolgoruká, vdova po Alexandrov
II.«, pravil.
Též naši krajané hojně si dali letos dosta-
veníčko na Rivieře. Českými písněmi Umirova
a houslemi Kubelika na koncertech v Monte
Carlu zaznívaly též naše tóny do toho mezi-
národního hlaholu u moře azurového.
Dostojevský
Antonín
Dolgoruká
Alexandrov
Umirov
Kubelik
Rusko
Nizza
Rus
Riviera
Monte Carlo