1
masthead
28. února 1904. Císlo 59.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Přelouč 500——, Přeštice 1000.—, Příbram 1000.—.
Rakovník 500—, Rokycany 3000.—, Roudníce
3000.—, Rychnov n. Kn. 1000.—, Sedlčany 500. —.
Sedlec n. dráze 500.—, Semily 1000.—, Skalice
Česká 1000—, Skuteč 200.—, Slaný 6000.—,
Smichov 2000.—, Sobotka 1000.—,, Strakonice 2000.—
Strašecí Nové 200.—, Sušice 200. —, Třeboň 100. —,
Turnov 600—, Týn n. Vlt. 1000—, Unhost
2000.—, Ústí n. Orl. 3000.—, Velvary 2000.—, Ve-
seli n. L. 1500.—, Vinohrady Král. 1000.—, Vlašim
1000.—, Vodňany 2500.—, Volyně 100.—, Votine
500—, Vožice Mladá 500.—, Vysoké n. Jiz. 500.—
Zbirov 500.—, Zraslav 1000.—, Žižkov 500. —
Král
Přelouč
Přeštice
Příbram
Rakovník
Rokycany
Rychnov
Sedlčany
Sedlec
Semily
Skalica
Skuteč
Sobotka
Strakonice
Sušice
Třeboň
Turnov
Vltava
Orlický
Velvary
Vlašim
Vodňany
Volyň
Jizera
Žižkov
Roudnit 3000
Smichov 2000
Votine 500
Zbirov 500
6
article
Bavorov 300.—, Beroun 500.—, Benešov u Prahy
400.—, Brod Německý 1000.—, Čáslav 500. —, Do-
mažlice 500.—, Dvůr Král. n. L. 2000—, Horaždo-
vice 100.—, Humpolec 120—, Jaroměř 500.—, Jičín
1000.—, Klatovy 1000.—, Kyšperk 200.—, Ledeč n.
Sáz. 200.—, Lišov 100.—, Litomyšl 500.—, Lysá n.
L. 200.—, Náchod 2000.—, Nechanice 100.—, Nym-
burk 1000.—, Pelhřimov 250.—, Písek 1000.—, Po-
čátky 250—, Postupice 250.—, Protivin 500.—, Po-
lička 200—, Přelouč 125.—, Příbram 200.—, Roky-
cony 2000.—, Roudnice 1000.—, Rychnov n. Kn.
100.—, Semily 100.—, Slaný 125.—, Sobotka 150.—,
Sušice 200.—, Světlá 150.—, Třeboň 200.—, Týnice
Labská 232.—, Vodňany 200.—, Volyně 100.—.
Na král. hlav. město Prahu a města sousední
rozvrženo bylo okrouhlou číslicí 300.000 K. Z těch
uhraženo jest až dosud asi 100.000 K, a to prvním
příspěvkem obce král. hlav. města Prahy 10.000 K,
příspěvkem Družstva Národního divadla v Praze
20.000 K, darem 5000 K od města Smíchova, 1000 K
od města Král. Vinohradů, 1000 K od města Kariína,
1000 K od města Žižkova, 1000 K od měsla Vršovic,
500 K od města Nuslí, 500 K od města Bubenče,
200 K od města Košíř a 100 K od města Vysočan,
dalšími příspěvky jednotlivých korporaci, které jsou
zabezpečeny u výši asi 50.000 K a řadou přispěvků
jednotlivců a ústavů, které v minulé době byly již
vykázány. Zbývá tedy nynější sbírkou dociliti ještě
200.000k
Král
Klatův
Bavorov
Beroun
Benešov
Praha
Brod
Čáslav
Humpolec
Jaroměř
Jičín
Kyšperk
Ledeč můj
Sázava
Lišov
Litomyšl
Lysá můj
Náchod
Nechanice
Ny
Pelhřimov
Písek
Postupice
Přelouč
Příbram
Roudnice
Rychnov
Semily
Sobotka
Sušice
Třeboň
Týnice Labská 232
Vodňany
Volyň
Smíchov
Kariín
Žižkov
Vršovice
Nusle
Bubeneč
Košíře
Vysočany
Horaždo
národní divadlo v Praga
7
title
Gnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Praha
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vídeňské listy a volba na Králové-
hradecku. Rozumi se samo sebou, že vídeňský.
národu našemu nepřátelský tisk je dnes v rů-
žové náladě. Jakkoli nemohl se ještě do sytost
rozepsati o výsledku a významu této volby.
o niž zpráva do Vídně došla pozdě v noci,co
mohl, to učinil, aby vytloukl z ní kapitál pro
sebe a pro své politické tendence. Tato radost
nepřátel mohla by stačit k posouzení volby
v zámožném, pokročilém okresu, aby ti.
kteři zavinili výsledek ten, zpylovali svě-
domí a litovali v upřímně bolesti pohanu
ba více než to, ostudu, kterou tam p. t. voli-
čové způsobili ne pouze sobě, nýbrž všemu
lidu českému. Ztracený mandát nemá v tomto
případě sobě rovna, ale způsob jak byl dobyta
kým byl dobyt. A tu se vídeňský tísk velice
mýli, když vítězství hr. Sternberga v užší volb
přičítá »velké revoluci«, jež se stala průběhem
doby v mladočeském voličstvu. Řekněmeto
upřimně: pokud jde o stranu svobodomyslnou
a její stoupence, již tolikráte ponec háni
byli sami sobě, poněvadž nemohlo se na
nich žádati, aby vyslovíli se pro offieiálního
kandidáta, jenž jim byl navržen a o němž vě-
děli, že marno jest každé úsilí v jeho zájmu,
ukázalo se opět, že i s nejlepším, nejskvostněj
ším materiálem nie se nepořidí, když se v po-
litice intensivně nepracuje a když zavládne roz-
háranost, kde první podminkou zdaru je disci-
plina. Neni zde místa činiti výčitky, však kdo
ví, jak opatřeny jsou tak zvané pělky, kdo vl,
že snad většina těch, z nichž jsou sestaveny,
nalezá se ne jednou, ale oběma nohama
v táboře druhém, kdo zná psychologické
působení nejistoty a těkavosti v politice,
kdo zná — abychom užili porovnání Narcisse
Sternberg
volba na Králové
Vídeň
9
article
Rameau z Brechnaglova dramatu — to věčné
kolisání se mezi dvěma otepěmi, z nichž jedna
jmenuje se opportunita, druhá radikalismus,
kdo zná to pohodlí, jímž strana dlouhou ne-
činnosti je změkčelá, nebude se diviti mlado-
českému neúspěchu v tomto kraji. Vždyť tam
minule propadl kandidát svobodomyslný, jenž
rolnickému stavu sliboval všechno, i sebe, jenž
dnem i nocí pracoval v jeho zájmu a který
na konec jedině z té příčiny padl, že
byl vzdělanějším nežli jeho protikandidál.
Však v Královéhradecku nebyli poraženi jen
Mladočeši, tam poraženy byly všechny strany
české i ta strana, jež zvednuvši na šlít sedláka,
vrhla se ve volební a politický boj s heslem
»Venkov všude a ve všem musí býti zastoupen
rolnikem«. Strana ta utržila porážku největái
a nejcitelnější, zároveň pak se jí dostalo po-
učení, že na sebe výhradně spolehati nemůže.
Rameau
Brechnaglův
Královéhradecko
10
article
Většina voličů nechala ležeti sedláka stranou
a dala hlasy své hraběti, bývalému důstojniku
jenž pro nezaplacení dluhů v kartách byl
z vojny propuštěn, jenž česky neumi a jenž
trochu té lámané češtiny proto se naučil, aby
mohl se s lidmi v Čechách, jichž chtěl býti
zástupcem, vůbec nějak smluviti. A čeští voli-
čové mnoha tisíci hlasy vyslovili se pro bur-
ského dobrodruha, jenž napsal knižku, pro niž
z české společnosti byl by vyvržen, kdyby se
opovážil napsati, co v této brožurce je seslá-
táno. Pání agrárníci jsou to, jimž se dostalo
naučení, že vedle sedláků jsou nyní na venkově
také jiní ještě voličové, kteří nemají s nimi
zájem společný a kteři dnes vol
přímo a žel, že voli tak, jak chee
ten, kdo jim zaplatí nejvíce piva
a dá nejvíce masa a uzenek. A s těmi
nepočítali, domnívajíce se, ti že půjdou s nimi,
že se ani neodvážejí od nich se odloučiti. Zatím
ale stalo se jinak. Je po dobré pověsti naší, po
českých, poctivých volbách. Předevčírem se uká-
zalo, že u nás více než třeba vnímavosti pro
praktické vykořišťování volebního práva, že tak
již u nás jsou lidé, kteří zájem národní a politi-
cký v nejvážnější chvili hodí stranou a pro
hlašují: »Lepší několik litrů piva!« Ostatně prý
hr. Sternberg přes všechno popírání těšil se n
pouze tajné, než i zjevné podpoře činitelův
již se ctí svou a charakterem srovnali, pomá-
hati hraběti Sternbergovi ku skandálu, jaký
nebyl národu našemu od té doby způsoben.
co vůbec se opět objevil v politické aréně.
Sternberg
Čechy
11
article
Pánům agrárníkům dostalo se tu naučení, že
není pravda, co tvrdí, jejich že je venkov.
Není tomu tak, jak mohou se přiučiti z vý-
strahy, které se jim dostalo na Králohradecku.
Při této volbě kondensovaly se hříchy
všech stran bez výjimky v jednu
velikou vinu a tu odpykali sice také
jednotlivci, ale zvláště — ztrátou dobré
pověsti český národ. Takový je význam
volby v Králohradecku a ne ten, co tvrdi
»Neue Freue Presse«, že lid náš dost má již
obstrukční politiky a že přeje si plodnou, par-
lamentní práci. Není to pravda. To tvrditi do-
vede, kdo vůbec nezná duši českého lidu
Mohli bychom skončit, jak v podobných připa-
dech vždy se děje: mravným naučením. Bylo
by to ale prostě triviální. Nepřátelé naši a ze-
jmena vláda nechť sympton královéhradecký
nepřeceňují. Víme, že v jednotě je síla, aleto
nám připomínati nemusejí právě Němci, již roze-
kláni jsou té doby v parlamentě ne méně než
v sedm stranl
Němec
Neue Freue Presse
12
article
— Ze všeněmeckého tábora. »Což plalny
jsou všechny krásné myšlenky, což nejvzneše
nější ideály, především je zapotřebí hodných,
poctivých a dovedných lidí, aby lidstvo učinili
šťastným.« Připomínáme si těchto slov Pesta-
lozzia pohlížejíce na to co děje se opět v táboře
všeněmeckém, v onom sdružení lidí, kteří zjevně
a nepokrytě hlásají poněmčení této řiše, zejmena
ale poněmčení zemí českých, a jejichž touhou je
ono veliké Německo jako jednotná říše, jak je
opěvoval Arndt ve své známé písni: od Baltu
až po Adrii, od Němenu až k Mont Blaneu
na jedné straně a ke břehům Německého
moře ze druhé strany. A zvláště co děje se ve
straně, jež toto vše nepokrytě hlásá, na
rozdíl od těch, které sice všechny za tímž že-
nou se ideálem, jež ale z dobrých důvodů na
veřejný politický trh jej nenosí. Ideál by tu
byl, ale lidé, lidé! Nejvyšší pán této strany.
druhdy rytiř Schönerer na Světlé v Dolním Ra-
kousku vydupal jich svými agitacemi dost po-
čtem sice, ale kvalitou nestoji za nic. Považme
jen, co přísný jinak pán, měl již ve své straně
skandálu. Nie se mu nedaří a ti nejschopnější
a nejvydatnější, na něž především spolehal, se
mu zkazili. Připomeňmež si jen skandálů Wolfo-
vých, jimiž byli odpraveni najednou dva vynikající
sloupy všeněmecké strany: Wolf a Tschan.
Arndt
Adrie
Wolf
Tschan
Německo
Němen
Mont Blaneu
Dolní Ra
13
article
Po nich přišel Kasper, jemuž Schönerer rovněž
byl donucen zaslat psaničko, aby pro bůh, ra-
ději už šel. Mějme na mysli, jakou ostudu mu
vyvedl pan poslanec Herzog a před tím eo
ztropil pan Vergani. To přece k zoufání.
již zase na jednoho došlo. Na poslance Ber-
gra, jenž má drzost Wolfa a ještě pronikavějsí
orgán než František Stein, který měl být pro
svou afféru s poslaneckým cestovným
rovněž poslán za Wolfem. Tomuto zástupei
lidu dostalo se od pana Schönerera slad
kého lístečku s následujíeím obsuhem
»Pane! Vyzývám Vás, abyste z poslaneckého
klubu, k němuž náležíte, vystoupil. Schönerer.
Kasper
Schönerer
Herzog
Vergani
Wolf
Stein
14
article
— A pan Berger? Postavil se snad na zadní
nohy nebo vyzval svého chéfa, aby mu přece
řekl, proč že ho odsuzuje k politickému hara
kiri? Ani nemukl. Nýbrž zkroušeně se podrobil
Však ví, proč Schönerer ze všeněmeckého ov
čince ho vyhání. A proč? Veliké tajemství v tá
boře všeněmeckém. Schönerer je despota a ne
strpí odmluvy ani úchylky od cesty, kterou
uznává za jedině správnou. Snad vyhodilsi
Berger kdesi kdysi z kopýtka? Nikoli. Jední
Ivrdi, že věc má pozadí finanční, Berger, že prý
to věc čistě společenská, třeti, že je dokonce
kriminalistická. Pokud nám známo, má věc po-
zadí rodinné. Berger prý byl příčinou, žesi
vzala dcera Schönererova těchto dnů přes vůli
otce svého a byvši na žalobu zplnolelěna —
rakouského oficíra a k tomu Slovana za muže.
To je ovšem věc hrozná.
Berger
Slovan
Jední Ivrdi
15
article
— Nejdůstojnějším konsistořím, vysokým
kněžím a svaté kurii řízným tónem vyhrává
»obzor katolické moderní intelligence Bilý
Prapor« pod záhlavím »Drobly ze života cír
kevního«. V posledním čísle sděluje nápadný
doklad o olomoucké konsistoři, vždy ochotně
germanisujíci a germanisaci přisluhující. Kaplani
ve Slezsku po dvakráte vrátili c. k. berním
úřadům výhradně německé blankety k přiznání
daně osobní se žádostí za obojjazyčné. C. k.
finanční správa po třetí německé blankety sice
již kaplanům nezaslala, ale obrátila se na olo-
mouckou knížecí arcibiskupskou konsistoř, což
mělo za výsledek, že konsistoř nařídila kapla-
nům, aby přiznání k osobní dani učinili —
konsistoři. Duchovní úřad arcibiskupský dobro-
volně na sebe převzal přenesenou působnost
finančního úřadu — připad v celé monarchii
ojedinělý — aby pomohl státnímu úřaduv
úplném potření rovného práva jazyka českého
a zabránil osvědčení českého duchovenstva pro
jazyk český. Co to znamená ve Slezsku, kdež
úřady rakouské mají neustále před očima vzor
sousedního pruského Slezska a snaží se jej
všemožně a také s nejkrásnějším úspěchem do-
stihnouti, jest každému zřejmo. — Z ostatních
»drobtů« Bílého Praporu širší zajímavosti ne-
postrádá narážka na trapné afféry, které visl
ve vzduchu a k nimž náleží volba sv.-vítských
kanovníků dra. Ant. Podlahy a dra. Ant.
Kaplan
Podlaha
Slezsko
16
article
Schustra. Ačkoliv volba obou vykonána přesně
kanonicky i formálně správně, přece se insta-
lace pořád neohlašuje, na dómě zůstávají dvě
sedadla kapitulní prázdná a dvě kanovnická
sidla neobydlena. Protest biskupa Frindaa
ostatních německých kanovníků již dávno mohl
býti vyřízen, či snad v tom něco jiného, táže
se »B. P.«. Nejedná-li se o nějaké nové jezo-
vilství přísedícího v německém kasině biskupa
Frinda, jistě jedná se o nějakou obročnicky
řevnivou intriku druhého vynikajícího rozmno-
žovatele diécesí v Čechách, církevního otee
prof. Hilgenreinera.
— Vymřeli Řekové, vymřeli Římané, vy-
mřeli Polabané, proč by nemohli Čechové
Famosní p. »J. K.«, nesmrtelný původce shora
uvedeného a častěji citovaného realistického
poznatku v »Rozhledech« uveřejněného v odpo-
věď K. Rohanovi (»Být či nebýt«) dal o sobě
v posledním čísle p. Pelelova týdenníku znova
slyšeti a to k vůli ničemu jinému, leč aby vy-
vrátil pochyby dra. Herbena o svém realistickém
původu. Pan »J. K.«, autor tvrzení, že Čechov
musí vymřiti v pruské annexi, aby mohli »žit
jako lidé«, obrací se přímo na exchefredaktora
realistického a píše:
»Dovolte, bych Vám zrekapituloval, co Jste na
psal: »Podle slov páně Pelclových soudím, že po
lemiku »Být či nebýt« nesepsal realista; tedy ji se-
psal Mladočech.« — Výborně ! Víte, co jsem udě
la!? Toto unikum lidského úsudku rozmnožil jsem
hektograficky a rozeslal po gymnasiích. Ať se mají
vážní pání professoři čemu smáti. — Druhé ! Ve-
lice mne zarazilo poznání, s jakou povrchností Jste
můj článek četl. Měl jsem o Vás, jako o svém
učiteli lepší mínění. Co jste ale napsal,
to nesvědčí »o důkladném všech věcí přemyšlo-
vání.« Zklamal jsem se, jsem opět o ilusi chudšl.
Schustr
Frind
profesor
Hilgenreiner
Řek
Říman
Čecho
Famosní
K Rohan
Herben
Čechov
Pelclův
Čechy
17
article
A ku konci;
»Vždyťjsem já krev z krve Vašl. O
tercie čtu »Čase. A když náš professor v ly-
rickém zanícení rozplýval se o krásách rukopisu.
s jakou útrpností jsme my »lépe zpravení« divali
se na něj! A teď takový. Rohan, nemastný, ne-
slaný, se do Vás pustí, myslil jsem, bůh ví, jak
se Vás zastanu a Vy se mne odříkáte?
Následkem toho zklamání vypovidá p. »J
K:« své příslušenství straně realistické a pro-
hlašuje, že zůstane mimo strany. Může se po-
staviti rovnýma nohama do tábora Sternbergova
zrovna vedle bývalého redaktora »Času« Ferd
Fňouka. Redaktor »Rozhledů« uveřejňuje přípis
»ne jako argument politický, ale ovšem jako ci-
tový a náladový dokument doby.« My reprodu-
kujeme nejzávažnější jeho místo, polvrzujíeí
jeho realistický původ přímým doznáním a za
věšujeme jej hned vedle známého dopisu reali-
sticko prušáckého předáka »o předních stráž íche
jakožto druhý dokument, kam až se realisté
prohloubili ve své práci pro český rozum a če
skou duši.
— Říšská doplňovaci volba za skupinu
měst Přibram, Březová Hora, Hořovice, Be-
roun atd., kdež uprázdnil se mandát resignael
MUDra. Jana Dvořáka, vypsána jest na den 11.
dubna.
Rohan
Sternbergův
Ferd Fňouk
Mudra
Dvořák
Přibram
Březová Hora
Hořovice
Be
18
article
— Zemská komlse pro upravení vod z
sedala dne 25. února za předsedání místodržitele
hr. Coudenhova. Při presidiálních sděle
ních ohlásil předseda, že byl generální program
na němž se zemská komise usnesla, vládě k po
tvrzení předložen dne 12. prosinee m.r.
avšak že nebyl dosud schválen a prol
že nemůže býti zemské komisi již vypracovaný
pracovní program k příslušnému vyří zen
předložen. Přísedící zemského výboru br
S chönborn projevil očekávání, že tolo po
tvrzení záhy dojde. Přísedicí zemského výbora
Karel Adámek vytkl, že takový odklad jest
tím podivnějším, jelikož v zemské komisi zá-
stupeové všech zúčastněných ministerstev pro
osnovu generálního programu hlasovali a vyslovil
obavy, že by dalšími průtahy mohlo býti zmařeno
zahájení regulačních prací v tomto roce, na něž
zemská komise, jakož i interesenti tak velkou
váhu kladou. Když zemský výbor i při velmi
kritické situaci finanční již učinil náležitá usne
sení ve příčině opatření příspěvku země na regu
lační práce v r. 1904, je s největším podivením
že vláda takovými průtahy stěžuje provedení
tohoto velkého díla a za to nemůže ani zemská
komise, ani zemský výbor odpovídati. Proto žáda
přisedící Adámek předsedu, aby se urychleného
schválení generálního programu, jenž je základem
celé akce, ujal a navrhl, aby komise prohlásíla,
že pokládá pokud lze urychlen
sehválení generálního program
za nalehavě nutné. Návrh tento byl jedno-
myslně přijat. Zemská komise vyřídila po zevrub-
ných debstách technickým výborem předložené
návrhy ve přičině již vypracovaných částí regu
lačních projektů: Horního Labe (trať Prosečné-
Dobrné), Malého Labe (od ústí Ganzbachu k
Prosečnému), Úpy (od Tratnova do Poříčí).
Coudenhove
Adámek
Horní Labe
Prosečné
Dobrná
Malý Labe
Úpa
Tratnov
19
article
Divoké Orlice u Kostelce nad Orlicí, Chrudimky
(vyůstění do Labe u Pardubic), Klenice (v kala-
stru Mladé Boleslavi odivyústění do Jizery), Ohř
v údolní partii a v trati Sehwarzmühle Königs
werth, údolní přehrážky u Želnavy, Malše pod
Plavem, Nežárky a Lužnice pod Mezimosti- Vesell.
Sázavy v Černých Boudách, Lilavky (nejdolejs
trat asi 9 kilometrů), Rakovnického potoka v ob
vodu Městečka, Radbuzy a Mže v Plzni.
— Velká šermířská akademie česká. Český
šermířský klub usnesl se pořádati velkou aka-
demii šermiřskou, jež bude společenskou a spor
tovní událostí I. třídy. Zvláštního významuji
dodá okolnost, že akademie se zúčastní pro-
slulí mistři francouzští a že jeji
výnos bude věnován ve prospěch raněných ru-
ských vojínů. Myšlenka francouzsko ruského
zbratření bude jaksi manifestována touto slav-
ností rytiřského sportu šermířského. Vzhledem
k tomu bude tato akademie konána při vstup
ném na rozdil od předešlých, k nimž obecen
stvo mělo volný vstup. Akademie bude konána
v polovici dubna za účastenství nejznamenitěj
šího šermíře světového, Francouze Kirchho
fera a Mougina, šermířského mistra gardy
republikánské, jakož i oblibeného mistra Če
ského šermiřského klubu p. Feriauda. Za-
jímavost akademie bude zvýšena i přítomnost
italských mistrů, zejmena Barbasettaa
Italo-Sasstellia. Kromě nejlepších če
ských amatérů zúčastní se akademie též známý
amatér francouzský Rothéa. Již z toho pa-
trno, že tato ryze česká a slovanskému účelu
věnovaná akademie, konaná za družného úča-
stenství starých šermiřů francouzských, bude
akademii mimořádného lesku, jež způsobí nej-
širší ohlas v českém obecenstvu.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Francouz
Kirch
Mougin
Orlice
Kostelec nad Orlice
Chrudimka
Labe
Pardubice
Klenice
Mladá Boleslav
Jizera
Sehwarzmühle Königs
Želnava
Malše pod Plav
Nežárka
Lužnice pod Mezimost
Lilavka
Radbuza
Mže
Plzeň
Český šermířský klub
Velká šermířský
20
article
Schůze členská konati se bude ve s tře du
dne 2. března určitě o 6. hod. večerní v míst-
nostech klubovních (v domě Měšťanské besedy
pražské). Na jednacím pořadu jest rozho vo
o úpravě lekárnictví, jejž zahájí p. d
Josef Froněk. Hosté členy uvedení maí
volný přistup.
— Kluby občanské. Novoměst s ky
občanský klub pořádá zejtra v 8 hodin
večer v sále Měšťanské besedy v Praze člen-
skou schůzi, přístupnou i pp. hostům. Na
schůzi té přednášeti bude pan MUDr. Edvar
Grégr: »o nynějši politické situacie.
Do schůze pozváni jsou také pp. poslane
Václav Březnovský a JUDr. Pantůček.
— Dr. Herold v Paříži. Těchto dnů dlel krátce
v Paříži dr. Herold. Ačkoliv jeho návštěva patříla jen
jeho soukromým záležitostem, přece neostala utajena
jeho přítomnost v Paříži kruhům poslaneckým. Známý
poslanec Millevoye uspořádal na počest českého
politika skvělé diner, jehož se zúčastnili mimo růz
ných osobností politických též členové delegace paříž
ské o slavnostech všesokolských pp. Dausset, Gay
Gall. Emile Massard, ředitel časopisu »La Patrie« aj
Též čeští umělci Alfons Mucha a Rudolf Vácha věno
vali srdečnou pozornost dru. Heroldovi.
— Ozobní. Za starostu okresního zastupitelstv
jilemnického zvolený rolník Jan Zubatý z Dolních
Štěpanic byl od cisaře potvrzen. — Pan MDUr. Jar
Barth usídlil se po čtyřletém praktikování v nemoc-
nicích a na poliklinikách v Praze, ve Vídni, Peštia
Berlíně jako praktický a odborný lékař nemocí nos-
ních, krčních, ušních a vad řeči v Praze, Vladislavova
ul. č. 9 a ordinuje od 10—1 a od 2—4 hod. odpol. —
Pan JUDr. Otakar Hübschmann, advokáta
obhájce, olevřel svoji kancelář v Praze, Spálená ulice
„u Donátů“. — Pan JUDr. Viktor Polák, advokát
a obhájce ve věcech trestních, přeložil svou advokátní
Froněk
MUDr
Edvar Grégr
Březnovská
Pantůček
doktor
Herold
Millevoy
Dausset
Gall
Massard
Mucha
Vácha
Jan zubatá
MDUr
Barth
JUDr
Hübschmann
Donát
Viktor Polák
Praha
Paříž
Dolní Štěpanice
Vídeň
Vladislavův ulice
Le Patria
Peštia Berlín
21
article
kancelář z Ústi n. Orl. do Kutné Ilory, Husova třída
dům pp. manž. Plašilových.
— Promoce. Pan PhC. Antonín Bee
2 Třeboně bude v ponděli 29. února t. r. o 1/21. hod
pol. na c. k. české universitě Karlo Ferdinandově
doktorem filosofie veřejně prohlášen. — Pan inž
Jaroslav Skála z Chropíně na Moravě, stavební
adjunkt Severní dráhy císaře Ferdinanda v Přívoze
bud dne 5. března t. r. o 11. hod. dopol. na c.k
české vysoké škole technické v Brně, ve Falkenstei-
nově ul. č. 7 v síni č. VI. na doktora technických
věd veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Stříbrnou svatbu slav
dnes o 1/28. hod. ráno v chrámu dominikánském
pan Josef Švec. majitel umělého cukrářství v ulie
Karoliny Světlé č. p. 208 s chotí svou Františkou
roz. Žemlovou.
Husův
Plašilův
Phc
Bee
Ing
Skála
Ferdinand
Švec
Františka
Orlický
Kutná Ilor
Třeboň
Chropíň na Morava
Falkenstei
ulie Karolina Světlá
univerzita Karla Ferdinandov
český vysoký škola technický v Brno
22
article
— J. L. Rössler. Včera dne 27. února zesnu
ochrnutím sráce náhle, ale klidně, cís. a komerční
rada, p. J. L. Rössler, majitel a zakladateli známé
pražské firmy tébož jména. Byl to muž neumorn
práce, které se neunavně věnoval až do svého
skonu: několík minut před svou smrií klidně ješt
redigoval obchodní publikaci. Zesnulý byl mužen
vytrvalého a pevného charakteru a jeho úmrtím po
vstala v řadách českých odborníků citelná mezera
J. L. Rössler narodil se koncem roku 1836 jakožto
syn vážné rodiny v Čáslavi, kde navštěvoval ele-
mentární, hlavní i vyšší třídy škol. Roku 1850 vstou-
pil k firmě Micbal a syn, kde se vyučil a získalsi
pevných základů k praktickému životu a samostatn
práci. Snaha po zdokonalení přivedla jej roku 185
do Vídně, kdež byl nejen obchodně činným ale studo-
val dále, věnovav se zejmena studiu lučby a příbuz
ných věd, jemuž věnoval všechen volný čas. Zdoko
naliv se na vídeňské obchodní akademii v cizích ja-
zvcích, přesídlil do severního Německa, kdež zejmena
v Hamburce (1860) důkladně seznal poměry importní
a vývozní. Později vstoupil do služeb býv. firm
Rössler
Čáslav
Vídeň
Německo
Micbal
Hamburka
23
article
Gehe Co. v Drážďanech, kleré svou znalostí 7 řeč
prokazoval neocenitelné služby, zaváděje ji zejmena
na svých cestách v Rusku, Francii, Švýcarsku, Ilalii
v Čechách a v Rakousku vůbec. Roku 1864 opusti
J. L. Rössler firmu drážďanskou a vrátil se, puzen
láskou ku Praze a otčině do Prahy, kdež se svými
úsporami založil si obchod. jímž p ložil základk
pozdější firmě světového jména. Železnou píli, na-
prosto solídními zásadami a vzácnou energii zřídí
zvěčnělý v Praze obchod, jakého před tím v ní ni-
kdy nebylo, neboť cestami svými po celé skoro
Evropě rozšířil obvod styků svých do nejširších krahů
ciziny. Jeho vědomosti a zkušenosti oceněny a po-
užity byly v zájmu veřejných institucí; bylť zesnulý
činným jakožlo soudcelaik a členem vídeňské celní
rady. Tiše a nezištně podporoval také snahy hu-
manitní a byl zakládajícím členem řady českých
spolků dobročinných.
— Úmrtí. Včera zemřel v Kralovicích statkářa
starosta spojených obcí Kralovic, Hájka a Stupie,
p. Jan Jedlička v mužném věku 39 let. Pohřeb
koná se v úterý 1. března o 11. hod. dop. v Kra-
lovicích.
— O tom „počešťováni“ c. k. ctálních úřadů, kleré
německá žurnalistika stále vykřikuje do světa, podává
zajímavý doklad percentuální poměr úřadnictva
zřízenců české a německé národnosti na nádraží v Č.
Rössler
Hájek
Stupie
Jedlička
Drážďany
Rusko
Francie
Švýcarsko
Čechy
Rakousko
Praha
Evropa
Kralovice
spojený obec Kralovice
Gehe Company
Ilalie
drážďanský
24
article
Budějovicích. Jest lu úřadníků, zřízenců a dělníků
všech kategorii celkem asi 1200, avšak z těch je víc
než 600 soustředěno ve třech budějovických něme-
ckých odborných spolcích pro železniční personál
A mnoho úřadníkův i zřízenců německých vůbec není
u žádného spolku. Možno tedy za to míti, že v Č. Bu-
dějovicích, tedy v městě téměř ze tří čtvrtin českém
zaměstnáno jest při dráze přes 60% úřadníků
a zřízenců německých. Důkaz toho podává
na př. oddělení dopravní, kde z 35 úřadníků jest 21
kovaných Němců. Přednostou stanice jest Němec, a
skoro ve všech odborech mají Němci nadvládu. Ně-
kteří z nich jsou nejzůřivějšími německými agitátory.
zejmena pověstný trojlístek Heissler, Holima n
a Sowa. Heissler i do služby chodi ozdoben velko-
německou trikolorou. Týž úřadník založil v Č. Budě-
jovicích odbor schönererovského teplického „Spolku
k ochraně zájmů německých zřízenců c. k. dráh“
jako předseda odboru toho vyvíjí neslýchanou štváč-
skou činnost proti úřadníkům a zřízencům českým.
Úřadník Sowa jest renegát. Když v Adolfově, kde
byl přednostou stanice, pro své hrubství stal se ne-
možným, ujali se ho pan Taschek s drem. Schreine-
rem a dopomohli mu k úřadnickému místu na stanici
budějovické, objevivše v něm dobrého agitátora pro
ohrožené němectví budějovické. Sowa dopustil se před
nedávnem ve službě velikého hrubství a byl odsouzen
ke značné pokutě, ale ředitelství jakoby se nic nebylo
stalo, snad proto, že jeho přímluvčí Taschek a dr
Schreiner jsou dobrými kamarády všemocného inspek-
tora Wilhelma u plzeňského ředitelství. Poměry n
c. k. dráze v Č. Budějovicích jsou již tak křiklavě
nesnesitelně, že další jejich trvání znamenati by mu-
silo, že u c. k. dráhy není ničím spravedlnost a právo.
ale že tu rozhoduje jen mocná protekce německých
machrů.
Němec
Taschek
Schreiner
Wilhelm
Budějovice
Č . bu
Č . Buda
Adolfov
Č . Budějovice
25
article
— Jubilea práce. Pan Jan Kadlec, majitel krej-
čovského závodu na Poříčí, slavil 25leté jubileum za-
ložení podníku svého. — Dne 1. března slaviti bude
p. Josef Petříček, akademický malíř, vzorkář a ozdob-
nik, 25letou činnost ve sklárně Jana brab. Harracha
Pan Pelřiček byl pro své vynikající odborné práce
na několika výstavách vyznamenán.
— Jak se stal studentský spolek „Slavia“ spele-
čenským klubem. PIše se nám z kruhů akademických
Lit. a řeč. spolek „Slavia“ nalézal se asi dvě, tři
léta pod vlivem realistických „politiků“. Bylo to
v době, kdy prof. Masaryk dovedl ještě lehkověrné
mládeži vnukat víru ve své božství. V posledních třech
letech však vliv prof. Masaryka na studenty zcela
ochaboval a nejmladší studentská generace v něm
vidí jen komickou figuru. To se začalo jevit též ve
„Slavii“, která se pomalu vymykala z rukou realisti-
ckých. Poctiví realisté však nemají nikdy nouzio
dobrou radu. Umínili si, že raději zničí „Slavii“
nežli by ji pustili z rukou a na jejich troskách že za-
loží novou državu své strany, realistický „společenský
klub“. Na poslední valné hromadě „Slavie“ navržena
neviňoučká změna slanov. Spolek bude „rozšířen“
o některé živly nestudentské a pro tyto živly za-
veden zvýšený fakultativní příspěvek 20 K ročně
Studentský příspěvek zvýšen nebyl. A během prázdnin
— hokus pokus — proveden státní převrat. Student-
stvo nebylo více obvyklými plakáty na fakultách po-
zváno, svolána zvláštními pozvánkami zasílaným
jednotlivým členům valná hromada proti starým tra
dicím do místnosti „Manesa“ a na této valné hromad
zvýšen ještě obligátní příspěvek a studentský pří-
spěvek zrušen. Tím zatarasen širším vrstvám
studentským příslup do spolku a teď to šlo z vesela.
Kadlec
Petříček
brab
Harrach
Pelřiček
profesor
Masaryk
Litva
Slavia
společenský klub
26
article
Najaty nové místnosti, do klubu pozvána, aby naby
společenského lesku, který mu známé reali-
stické terno nedodá, celá řada zvučných jmen, jim
ovšem zatajen úplně švindl se studentstvem, a ktel
vstoupili do spolku v domnění, že se tu zakládá zcel
nový společenský klub bez politického nátěru. A dnes
mají realisté — „svůj“ společenský klub. Ve výboru
páni: Drtina, Babák, Adamík, Krouský, Pelant a ještě
jiní realisté, vedle nichž několik nevinných jmen
mladých umělců a literátů, kleří rovněž o této eska-
motáži ničeho nevědí. A tak byl studenistvu „odňat“
starý studentský spolek, aby měli realisté „svůj“ klub
při čemž neštítili se poctiví machři zmocnit se i bez-
platné studentské čítárny staré „Sla-
vic“. Nevíme, máme-li se smáti noblesse společen-
ského klubu pp. professorů Masaryka a Drtiny, kteři
si dávají vosílat na starou studentskou adresu
zadarmo noviny, nebo máme-li žasnout nad bezpří-
kladnou frivolností, které se strana dopustila na če-
ském studentslvu. Na štěslí má lež krátké nohy a re-
alistický coup se už dnes začíná halit. Realisté začal
totiž příliš brzo vystrkovat růžky a proto celá řada
osob už se táže, má-li podporovati společnost, která
tak podivně naložila se studeniským jměním. A české
studentstvo? Hmotně odškodněno nebude. Ale mo
rálním prospěchem mu bude nový doklad — reali-
stické slušnosti.
— Z obcí předměstských. Z měsiského úřadu n
Král. Vinohradech. Počty všech v obecní sprá-
vě se nalézajících fondů za rok 1903 jsou veřejně vy-
loženy na radnici v II. patře č. 11 po dobu 14 dnů
od 29. února včelně do 14. března.
— Osobní z měslské spořitelny pražské. Ve vče-
rejší schůzi výboru jmenován byl druhý koncipist
p. JUDr. Vilém Posplšil prvním koncipistou a pro
zalímní koncipista p. JUDr. Olakar Cmunt druhýn
koncipistou.
Drtina
Babák
Adamík
Krouská
Pelant
Masaryk
Král
JUDr
Posplšil
Olakar Cmunt
27
article
— Památce dra. Josefa Friče. Městská rada v
Slaném uctí památku svého rodáka JUDra, Josefa
Friče tím, že v den jeho stých narozenin, 13. bře-
zna 1904, uspořádá slavnostní přednášku, již laskavě
míti bude pan univ. prof. dr. Jaromír Čelakovský.
Stavnost započne o 7. hodině večerní v hudově diva-
delní, po přednášce zapěje »Dalibor«, načež se bude
v Občanské besedě konati přátelský večer. Na podo-
bizně oslavencově v životní velikosti se pracuje.
— Pouf ke hrobu dra. Frant. Lad. Ricgra v jeho
úmrtní den. Na paměť úmrtí dra. F. L. Riegra bude
vykonána k podnětu Českého klubu v Praze a z
účasti korporací národních pouť ke hrobu na Vyše-
hradě. Zvláštních pozvání rozesláno nebylo. Korpo-
race, jež hodlají se zúčastniti, nechť dne 3. března
t. r. shromázdí se o půl deváté hodině ranní před sta-
roměstskou radnicí, odkudž vyjedou ve vlastních po-
vozech na Vyšehrad. Ohec pražská položí na hrob
Riegrův věnec, ostatní korporace, jež by chtěly při-
spěti k oslavě Riegrově věnováním v úmrtní jeho den,
se žádají, aby dotyčné částky věnovaly — místo na
věnec — na fond Iiegrův pro stipendia studujících
přiští české university na Moravě (Živnostenské bance)
nebo fondu paní Mare Riegrové-Palacké. Ve vyšehrad-
ském chrámě bude pan probošt dr. Mikuláš Karlach
sloužiti zpívané requiem in pontificalibus. Po rekviích
pan dr. Jindřich Sole promluví u hrobu na oslavu pa-
mátky Riegrovy stručnou řeč.
Frič
JUDr
profesor
doktor
Čelakovský
Dalibor
František
F L Riegr
Korpa
Riegrův
Palacká
Karlach
Solus
Slaný
Praha
Vyšehrad
Riegrův
Vyšhradit
Iiegrův
český univerzita na Morava
živnostenský banka
Mar Riegr
28
article
— Ve prospěch raněných ruských vojínů sebrala
»stará garda« jičínského »Sokola« mezi sebou 30K
a zaslala je členu naší redakce p. Josefu Holečkovi
jenž k nim přidal 10 K a odevzdal administraci »Nár
— „Komenský“, spolek pro zařizování a vydržo-
vání českých škol pro Dolní Rakousy, vydal svou
32. výroční zprávu dle niž vydržuje 1 českou sedmi-
třidní obecnou školu, 2 české dětské opatrovny a 4
školy jazyka českého. Nový ústav, Školu jazyka če-
ského, hodlá spolek zlíditi letos v XV. okrese, dle
možnosti v tamějším Národní domě. Sedmitřídní
obecná škola v X. okrese (řed. p. Fr. Assmann, kate-
cheta p. P. Fr. Kosík) má celkem 386 žák a 430
žákyň. Do opatrovny v X. okrese zapsáno na za-
čátku škol. roku 60 díick 5letých. Více než polo-
vice jich jest z rodin dělnických, ostatní z rodin úřad-
níků, samostatných řemeslníků, obchodníků a pod-
úřadníků. Kdyby bylo možno zříditi v tomto okrese
3 opatrovny, všechny byly by přeplněny. V opatrovně
Holeček
Komenský
Assmann
Dolní Rakousy
Francie
Sokol
národní dům
29
article
III. okresu je zaměstnáváno a ošetřováno 50 dítek
českých dělníků a živnostníků. Při opatrovně jest li-
devá knižnice spolku „Komenský“, jež jest každému
přístupnou bezplatně. Škola -jazyka českého ve III.
okrese má nahražovati, pokud čas a poměry stačí, če-
skou školu obecnou dětem, které nuceny jsou choditi
do škol německých. Vystupuje tedy svojí důležitosti
daleko z rámu obyčejných škol jazykových. Škola
jazyka českého ve III. okresu dovršila rokem letoš-
ním své desetiletí bez hlučných slavností, a přece pro-
šlo 500 dítek školou touto, u nichž jest oprávněna
naděje, že budou zachráněny národu českému. Škola
jazyka českého v V. okrese dovršila tímto rokem 5letě
trvání a vykazuje návštěvu 32 hochů a 31 děvčat. D
školy jazyka českého v IX. okrese posílalo ve škol-
ním roce 1903—4 36 rodin českých 54 dítek ve stáří
mezi 6.—14. rokem, z nichž bylo 23 hochů a 31 dí-
vek. Z těchto 54 chodilo mimo to 15 dětí do měšťan-
ských a 39 dítek do obecných německých škol. Pro-
spěch v učení byl dobrý, zdravotní slav zcela uspo-
kojivý a kázeň chvalitebná. Školu jazyka českého v X.
okrese navštěvuje 40 dětí různého věku. Členové
spolku „Komenský“ jsou: a) zakládající, kteří
složili nejméně 200 K buď najednou aneb v pěti roč-
ních lhůtách po 40 K; b) činní, kteři platí ročního
příspěvku 12 K najednou aneb měsičně 1 korunu;
c) přispívající, kteří platí ročně nejméně 3 K 60 h neb
měsíčně 30 h. Dle účetní zprávy za rok 1903 činí
příjmy: pokladní holovost z roku 1902 1753 K 57 h,
příspěvky členské s odborovými 13.629 K 81 h, dary
příznivců 8092 K 72 h, subvence Ústřední Matice
školské v Praze 14.000 K. subvence král. hlav. města
Komenský
Praha
spolek „ Komenský
30
article
Prahy 6000 K. dary při zápisu a jiné příjmy ve
školách 3606 K 46 h. výnos šibřinek (1903) 1967 K
30 h, výnos výletu (1903) 1467 K 8 h, sbírka svato-
václavská a jiné sbírky 643 K 16 h, různé příjmy
(úroky, náhrady atd.) 1209 K 70 h, Česká záložna
ve Vídni I. 1500 K; vydání: služné a remunerace uči-
telstvu 35.570 K, inventář školní a kancelářský 27k
60 h, školní knihovny a pomůcky 320 K 72 h, domáci
xydání (topivo, plyn, voda, čistění a j.) 2945 K 19 h,
udržování školní budovy 1020 K 89 h, nájemné (3 jaz.
školy, 1 opatrovna a úřadovna) 3420 K, daně, taxy,
kolky a pojistné 2008 K 64 h, kancelářské vydání
(známky, porto a j.) 458 K 50 h, výroční zprávy, li-
skopisy, noviny a knihy 555 K 34 h, vydání při zkou-
škách čtrnáctiletých žáků 622 K 74 h, různé vydání
602 K 85 h, splacené půjčky, annuity a úroky 4286 K
54 h, pokladní hotovost koncem r. 1903 2030 K 79 h.
Uhrnem 53.869 K 80 h. Spolek čítá členů: 1. Ústřední
spolek: čestných 20, zakládajících 179, činných 346,
přispívajících 175: úhrnem 720. 2. Místní odbory 1324.
— Z c. k. veřejné a universitní knihovny. Veškera
vypůjčená díla buďtež nejdéle do 12. března t.r.
vrácena
— Řádná valná hromada spolku českých žurna-
listů v Praze koná se dne 7. března o 10. hodině
dopolední v restaurantu Choděrově s obvyklým pro-
gramem.
Choděrův
Vídeň
Praha
Praha 6000
Český záložna
31
article
— Plzeňská výstava r. 1904. Výstavní ruch jest
každým týdnem čilejší. Lze se nadíti, že výstava bude
po každě stránce velmi zdařilá. Předběžné, pouze
pro pány vystavovatele určené plakáty byly již roze-
slány do všech měst král. českého. Četné přihlášky
vystavovatelů, jež denně docházejí z Čech i z ciziny,
jsou zajisté důkazem, že všude výstava plzeňská budí
potěšitelný zájem. K oznámeným již sjezdům zazna-
menáváme ještě, že čeští hádankáři uspořádají v Plzni
sjezd svůj v červenci. Též jest projektován velký sjezd
západo- a jihočeského hostinstva ve dnech výstav-
ních. Vkusné pavillony postaví téměř všechny firmy,
jež dosud se přihlásily. Možno tedy očekávati, že
plzeňská výstava bude rozsáhlá a jednou z největších
odborných výstav toho druhu. Se stavbou ústředního
paláce výstavního a slavnostní brány započne se již
v polovici dubna. Výkonným výborem jsou dožádáni
odborníci k uspořádání občasných výslavek mléčných
výrobků, drůbeže, zeleniny, ovoce a květinářství.
Čechy
Plzeň
32
article
— Výstavy. Výstava děl Jóže Uprky
v pavilloně „Manesa“ pod zahradou Kinských. Dnes
večer bude ukončena výslava Uprkova. Jóža Uprka,
jako málokterý z velké obce umělecké dovede nám
zasáhnouti k srdci, protože je ve svém díle tak cele
náš, maso z masa, krev z krve české. Výstava tohoto
básníka Slovače, pěvce hýřivých barev, proto tak blíz-
ce se dotýká našeho nitra, že jest ozvěnou a uměle-
ckým vzkazem duše českého lidu na Moravě. Dnes
zavrou se salony této svérázné exposice — poslední
příležitost ke spatření díla Uprkova v jeho celistvosti,
s jakou dosud nám se nejevilo. — Jak hlubokýa
opravdový zájem způsobila výstava Uprkova, dokazuje
vysoká čístice statistiky návštěvy a zároveň čisá účast
mládeže školní, přišedší v 81 pořádaných hromad-
ných návšlěvách počtem 2484 účastníků. Snad ani
v příštích výstavách neutuchne v mládeži školni
ušlechtilá snaha, spojovati vědomosti školní s umě-
leckým cítěním, které, podporováno jsouc milovníky
umění, hojného zajisté ponese ovoce na poli kulturním
i uměleckém. — Národopisné museum če-
skoslovanské v zahradě Kinských otevřenoje
dnes v neděli od 10—12 a od 2—4 hod. za vstupně
10 hal., v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 10—1 hod.
za vslupné 50 hal., ve středu a v sobolu od 10—12 z
20 hal. a od 2—4 hod. zdarma. Bohatě illustrovaný
průvodce prodává se u pokladny za 60 hal. (něm.
1 K 20 h.
Uprka
Manesa
Kinská
Uprkův
Slovač
národopisný muzeum če
duše český lid na Morava
34
article
— Filantropické družině býv. žákyň vyšší dívěí
školy dostalo se laskavostí pana dra. Vlad. Srba,
starosty král. hlav. města Prahy, daru 100 K z odkazu
p. Jakuba Dormitzra. Družina použije tohoto daru na
rozšíření ochranovny pro opuštěné
dítky, jichž počet stále stoupá. Další dobrotivé při-
spěvky přijímá starostka sl. Tereza Haissingrova. —
Ve prospěch téhož účelu přednášeti bude známý český
cestovatel p. P. Alois Svojsík dne 11. března
o 6. hod. večerní v malém sále na Žoflně „O Americe“
s mnohými světelnými obrazy. Účel přednášky přivábí
zajisté hojně posluchačů. Lístky po 60, 40 a 20 hal.
obdržeti lze v předprodeji v knihkupectví p. Topiče
(Ferdinandova tř.) a v den přednášky u pokladny. —
Členové družiny konají dne 2. března vycházku do
továrny p. dr. Zátky v Karlíně. Shromaždisté
o 3. hod. odpol. v sadech Jungmannových u kostela
sv. Cyrilla a Methoděje. K vycházce té zvou se nejen
čienky, ale i hosté a přátelé družiny.
Vlad
Srba
Dormitzr
Haissingrův
P Svojsík
Ferdinandův
Jungmannův
Methoděj
Praha
Amerika
Karlín
kostel svatý . della