ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 53cb9010-710f-11dc-bb19-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 130, place 146, work 9, org 25
1 masthead
28. února 1904. Císlo 59.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3-
4 article
Přelouč 500——, Přeštice 1000.—, Příbram 1000.—. Rakovník 500—, Rokycany 3000.—, Roudníce 3000.—, Rychnov n. Kn. 1000.—, Sedlčany 500. —. Sedlec n. dráze 500.—, Semily 1000.—, Skalice Česká 1000—, Skuteč 200.—, Slaný 6000.—, Smichov 2000.—, Sobotka 1000.—,, Strakonice 2000.— Strašecí Nové 200.—, Sušice 200. —, Třeboň 100. —, Turnov 600—, Týn n. Vlt. 1000—, Unhost 2000.—, Ústí n. Orl. 3000.—, Velvary 2000.—, Ve- seli n. L. 1500.—, Vinohrady Král. 1000.—, Vlašim 1000.—, Vodňany 2500.—, Volyně 100.—, Votine 500—, Vožice Mladá 500.—, Vysoké n. Jiz. 500.— Zbirov 500.—, Zraslav 1000.—, Žižkov 500. —
Král Přelouč Přeštice Příbram Rakovník Rokycany Rychnov Sedlčany Sedlec Semily Skalica Skuteč Sobotka Strakonice Sušice Třeboň Turnov Vltava Orlický Velvary Vlašim Vodňany Volyň Jizera Žižkov Roudnit 3000 Smichov 2000 Votine 500 Zbirov 500
5 article
II. Města:
6 article
Bavorov 300.—, Beroun 500.—, Benešov u Prahy 400.—, Brod Německý 1000.—, Čáslav 500. —, Do- mažlice 500.—, Dvůr Král. n. L. 2000—, Horaždo- vice 100.—, Humpolec 120—, Jaroměř 500.—, Jičín 1000.—, Klatovy 1000.—, Kyšperk 200.—, Ledeč n. Sáz. 200.—, Lišov 100.—, Litomyšl 500.—, Lysá n. L. 200.—, Náchod 2000.—, Nechanice 100.—, Nym- burk 1000.—, Pelhřimov 250.—, Písek 1000.—, Po- čátky 250—, Postupice 250.—, Protivin 500.—, Po- lička 200—, Přelouč 125.—, Příbram 200.—, Roky- cony 2000.—, Roudnice 1000.—, Rychnov n. Kn. 100.—, Semily 100.—, Slaný 125.—, Sobotka 150.—, Sušice 200.—, Světlá 150.—, Třeboň 200.—, Týnice Labská 232.—, Vodňany 200.—, Volyně 100.—. Na král. hlav. město Prahu a města sousední rozvrženo bylo okrouhlou číslicí 300.000 K. Z těch uhraženo jest až dosud asi 100.000 K, a to prvním příspěvkem obce král. hlav. města Prahy 10.000 K, příspěvkem Družstva Národního divadla v Praze 20.000 K, darem 5000 K od města Smíchova, 1000 K od města Král. Vinohradů, 1000 K od města Kariína, 1000 K od města Žižkova, 1000 K od měsla Vršovic, 500 K od města Nuslí, 500 K od města Bubenče, 200 K od města Košíř a 100 K od města Vysočan, dalšími příspěvky jednotlivých korporaci, které jsou zabezpečeny u výši asi 50.000 K a řadou přispěvků jednotlivců a ústavů, které v minulé době byly již vykázány. Zbývá tedy nynější sbírkou dociliti ještě 200.000k
Král Klatův Bavorov Beroun Benešov Praha Brod Čáslav Humpolec Jaroměř Jičín Kyšperk Ledeč můj Sázava Lišov Litomyšl Lysá můj Náchod Nechanice Ny Pelhřimov Písek Postupice Přelouč Příbram Roudnice Rychnov Semily Sobotka Sušice Třeboň Týnice Labská 232 Vodňany Volyň Smíchov Kariín Žižkov Vršovice Nusle Bubeneč Košíře Vysočany Horaždo národní divadlo v Praga
7 title
Gnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Praha
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Vídeňské listy a volba na Králové- hradecku. Rozumi se samo sebou, že vídeňský. národu našemu nepřátelský tisk je dnes v rů- žové náladě. Jakkoli nemohl se ještě do sytost rozepsati o výsledku a významu této volby. o niž zpráva do Vídně došla pozdě v noci,co mohl, to učinil, aby vytloukl z ní kapitál pro sebe a pro své politické tendence. Tato radost nepřátel mohla by stačit k posouzení volby v zámožném, pokročilém okresu, aby ti. kteři zavinili výsledek ten, zpylovali svě- domí a litovali v upřímně bolesti pohanu ba více než to, ostudu, kterou tam p. t. voli- čové způsobili ne pouze sobě, nýbrž všemu lidu českému. Ztracený mandát nemá v tomto případě sobě rovna, ale způsob jak byl dobyta kým byl dobyt. A tu se vídeňský tísk velice mýli, když vítězství hr. Sternberga v užší volb přičítá »velké revoluci«, jež se stala průběhem doby v mladočeském voličstvu. Řekněmeto upřimně: pokud jde o stranu svobodomyslnou a její stoupence, již tolikráte ponec háni byli sami sobě, poněvadž nemohlo se na nich žádati, aby vyslovíli se pro offieiálního kandidáta, jenž jim byl navržen a o němž vě- děli, že marno jest každé úsilí v jeho zájmu, ukázalo se opět, že i s nejlepším, nejskvostněj ším materiálem nie se nepořidí, když se v po- litice intensivně nepracuje a když zavládne roz- háranost, kde první podminkou zdaru je disci- plina. Neni zde místa činiti výčitky, však kdo ví, jak opatřeny jsou tak zvané pělky, kdo vl, že snad většina těch, z nichž jsou sestaveny, nalezá se ne jednou, ale oběma nohama v táboře druhém, kdo zná psychologické působení nejistoty a těkavosti v politice, kdo zná — abychom užili porovnání Narcisse
Sternberg volba na Králové Vídeň
9 article
Rameau z Brechnaglova dramatu — to věčné kolisání se mezi dvěma otepěmi, z nichž jedna jmenuje se opportunita, druhá radikalismus, kdo zná to pohodlí, jímž strana dlouhou ne- činnosti je změkčelá, nebude se diviti mlado- českému neúspěchu v tomto kraji. Vždyť tam minule propadl kandidát svobodomyslný, jenž rolnickému stavu sliboval všechno, i sebe, jenž dnem i nocí pracoval v jeho zájmu a který na konec jedině z té příčiny padl, že byl vzdělanějším nežli jeho protikandidál. Však v Královéhradecku nebyli poraženi jen Mladočeši, tam poraženy byly všechny strany české i ta strana, jež zvednuvši na šlít sedláka, vrhla se ve volební a politický boj s heslem »Venkov všude a ve všem musí býti zastoupen rolnikem«. Strana ta utržila porážku největái a nejcitelnější, zároveň pak se jí dostalo po- učení, že na sebe výhradně spolehati nemůže.
Rameau Brechnaglův Královéhradecko
10 article
Většina voličů nechala ležeti sedláka stranou a dala hlasy své hraběti, bývalému důstojniku jenž pro nezaplacení dluhů v kartách byl z vojny propuštěn, jenž česky neumi a jenž trochu té lámané češtiny proto se naučil, aby mohl se s lidmi v Čechách, jichž chtěl býti zástupcem, vůbec nějak smluviti. A čeští voli- čové mnoha tisíci hlasy vyslovili se pro bur- ského dobrodruha, jenž napsal knižku, pro niž z české společnosti byl by vyvržen, kdyby se opovážil napsati, co v této brožurce je seslá- táno. Pání agrárníci jsou to, jimž se dostalo naučení, že vedle sedláků jsou nyní na venkově také jiní ještě voličové, kteří nemají s nimi zájem společný a kteři dnes vol přímo a žel, že voli tak, jak chee ten, kdo jim zaplatí nejvíce piva a dá nejvíce masa a uzenek. A s těmi nepočítali, domnívajíce se, ti že půjdou s nimi, že se ani neodvážejí od nich se odloučiti. Zatím ale stalo se jinak. Je po dobré pověsti naší, po českých, poctivých volbách. Předevčírem se uká- zalo, že u nás více než třeba vnímavosti pro praktické vykořišťování volebního práva, že tak již u nás jsou lidé, kteří zájem národní a politi- cký v nejvážnější chvili hodí stranou a pro hlašují: »Lepší několik litrů piva!« Ostatně prý hr. Sternberg přes všechno popírání těšil se n pouze tajné, než i zjevné podpoře činitelův již se ctí svou a charakterem srovnali, pomá- hati hraběti Sternbergovi ku skandálu, jaký nebyl národu našemu od té doby způsoben. co vůbec se opět objevil v politické aréně.
Sternberg Čechy
11 article
Pánům agrárníkům dostalo se tu naučení, že není pravda, co tvrdí, jejich že je venkov. Není tomu tak, jak mohou se přiučiti z vý- strahy, které se jim dostalo na Králohradecku. Při této volbě kondensovaly se hříchy všech stran bez výjimky v jednu velikou vinu a tu odpykali sice také jednotlivci, ale zvláště — ztrátou dobré pověsti český národ. Takový je význam volby v Králohradecku a ne ten, co tvrdi »Neue Freue Presse«, že lid náš dost má již obstrukční politiky a že přeje si plodnou, par- lamentní práci. Není to pravda. To tvrditi do- vede, kdo vůbec nezná duši českého lidu Mohli bychom skončit, jak v podobných připa- dech vždy se děje: mravným naučením. Bylo by to ale prostě triviální. Nepřátelé naši a ze- jmena vláda nechť sympton královéhradecký nepřeceňují. Víme, že v jednotě je síla, aleto nám připomínati nemusejí právě Němci, již roze- kláni jsou té doby v parlamentě ne méně než v sedm stranl
Němec Neue Freue Presse
12 article
— Ze všeněmeckého tábora. »Což plalny jsou všechny krásné myšlenky, což nejvzneše nější ideály, především je zapotřebí hodných, poctivých a dovedných lidí, aby lidstvo učinili šťastným.« Připomínáme si těchto slov Pesta- lozzia pohlížejíce na to co děje se opět v táboře všeněmeckém, v onom sdružení lidí, kteří zjevně a nepokrytě hlásají poněmčení této řiše, zejmena ale poněmčení zemí českých, a jejichž touhou je ono veliké Německo jako jednotná říše, jak je opěvoval Arndt ve své známé písni: od Baltu až po Adrii, od Němenu až k Mont Blaneu na jedné straně a ke břehům Německého moře ze druhé strany. A zvláště co děje se ve straně, jež toto vše nepokrytě hlásá, na rozdíl od těch, které sice všechny za tímž že- nou se ideálem, jež ale z dobrých důvodů na veřejný politický trh jej nenosí. Ideál by tu byl, ale lidé, lidé! Nejvyšší pán této strany. druhdy rytiř Schönerer na Světlé v Dolním Ra- kousku vydupal jich svými agitacemi dost po- čtem sice, ale kvalitou nestoji za nic. Považme jen, co přísný jinak pán, měl již ve své straně skandálu. Nie se mu nedaří a ti nejschopnější a nejvydatnější, na něž především spolehal, se mu zkazili. Připomeňmež si jen skandálů Wolfo- vých, jimiž byli odpraveni najednou dva vynikající sloupy všeněmecké strany: Wolf a Tschan.
Arndt Adrie Wolf Tschan Německo Němen Mont Blaneu Dolní Ra
13 article
Po nich přišel Kasper, jemuž Schönerer rovněž byl donucen zaslat psaničko, aby pro bůh, ra- ději už šel. Mějme na mysli, jakou ostudu mu vyvedl pan poslanec Herzog a před tím eo ztropil pan Vergani. To přece k zoufání. již zase na jednoho došlo. Na poslance Ber- gra, jenž má drzost Wolfa a ještě pronikavějsí orgán než František Stein, který měl být pro svou afféru s poslaneckým cestovným rovněž poslán za Wolfem. Tomuto zástupei lidu dostalo se od pana Schönerera slad kého lístečku s následujíeím obsuhem »Pane! Vyzývám Vás, abyste z poslaneckého klubu, k němuž náležíte, vystoupil. Schönerer.
Kasper Schönerer Herzog Vergani Wolf Stein
14 article
— A pan Berger? Postavil se snad na zadní nohy nebo vyzval svého chéfa, aby mu přece řekl, proč že ho odsuzuje k politickému hara kiri? Ani nemukl. Nýbrž zkroušeně se podrobil Však ví, proč Schönerer ze všeněmeckého ov čince ho vyhání. A proč? Veliké tajemství v tá boře všeněmeckém. Schönerer je despota a ne strpí odmluvy ani úchylky od cesty, kterou uznává za jedině správnou. Snad vyhodilsi Berger kdesi kdysi z kopýtka? Nikoli. Jední Ivrdi, že věc má pozadí finanční, Berger, že prý to věc čistě společenská, třeti, že je dokonce kriminalistická. Pokud nám známo, má věc po- zadí rodinné. Berger prý byl příčinou, žesi vzala dcera Schönererova těchto dnů přes vůli otce svého a byvši na žalobu zplnolelěna — rakouského oficíra a k tomu Slovana za muže. To je ovšem věc hrozná.
Berger Slovan Jední Ivrdi
15 article
— Nejdůstojnějším konsistořím, vysokým kněžím a svaté kurii řízným tónem vyhrává »obzor katolické moderní intelligence Bilý Prapor« pod záhlavím »Drobly ze života cír kevního«. V posledním čísle sděluje nápadný doklad o olomoucké konsistoři, vždy ochotně germanisujíci a germanisaci přisluhující. Kaplani ve Slezsku po dvakráte vrátili c. k. berním úřadům výhradně německé blankety k přiznání daně osobní se žádostí za obojjazyčné. C. k. finanční správa po třetí německé blankety sice již kaplanům nezaslala, ale obrátila se na olo- mouckou knížecí arcibiskupskou konsistoř, což mělo za výsledek, že konsistoř nařídila kapla- nům, aby přiznání k osobní dani učinili — konsistoři. Duchovní úřad arcibiskupský dobro- volně na sebe převzal přenesenou působnost finančního úřadu — připad v celé monarchii ojedinělý — aby pomohl státnímu úřaduv úplném potření rovného práva jazyka českého a zabránil osvědčení českého duchovenstva pro jazyk český. Co to znamená ve Slezsku, kdež úřady rakouské mají neustále před očima vzor sousedního pruského Slezska a snaží se jej všemožně a také s nejkrásnějším úspěchem do- stihnouti, jest každému zřejmo. — Z ostatních »drobtů« Bílého Praporu širší zajímavosti ne- postrádá narážka na trapné afféry, které visl ve vzduchu a k nimž náleží volba sv.-vítských kanovníků dra. Ant. Podlahy a dra. Ant.
Kaplan Podlaha Slezsko
16 article
Schustra. Ačkoliv volba obou vykonána přesně kanonicky i formálně správně, přece se insta- lace pořád neohlašuje, na dómě zůstávají dvě sedadla kapitulní prázdná a dvě kanovnická sidla neobydlena. Protest biskupa Frindaa ostatních německých kanovníků již dávno mohl býti vyřízen, či snad v tom něco jiného, táže se »B. P.«. Nejedná-li se o nějaké nové jezo- vilství přísedícího v německém kasině biskupa Frinda, jistě jedná se o nějakou obročnicky řevnivou intriku druhého vynikajícího rozmno- žovatele diécesí v Čechách, církevního otee prof. Hilgenreinera. — Vymřeli Řekové, vymřeli Římané, vy- mřeli Polabané, proč by nemohli Čechové Famosní p. »J. K.«, nesmrtelný původce shora uvedeného a častěji citovaného realistického poznatku v »Rozhledech« uveřejněného v odpo- věď K. Rohanovi (»Být či nebýt«) dal o sobě v posledním čísle p. Pelelova týdenníku znova slyšeti a to k vůli ničemu jinému, leč aby vy- vrátil pochyby dra. Herbena o svém realistickém původu. Pan »J. K.«, autor tvrzení, že Čechov musí vymřiti v pruské annexi, aby mohli »žit jako lidé«, obrací se přímo na exchefredaktora realistického a píše: »Dovolte, bych Vám zrekapituloval, co Jste na psal: »Podle slov páně Pelclových soudím, že po lemiku »Být či nebýt« nesepsal realista; tedy ji se- psal Mladočech.« — Výborně ! Víte, co jsem udě la!? Toto unikum lidského úsudku rozmnožil jsem hektograficky a rozeslal po gymnasiích. Ať se mají vážní pání professoři čemu smáti. — Druhé ! Ve- lice mne zarazilo poznání, s jakou povrchností Jste můj článek četl. Měl jsem o Vás, jako o svém učiteli lepší mínění. Co jste ale napsal, to nesvědčí »o důkladném všech věcí přemyšlo- vání.« Zklamal jsem se, jsem opět o ilusi chudšl.
Schustr Frind profesor Hilgenreiner Řek Říman Čecho Famosní K Rohan Herben Čechov Pelclův Čechy
17 article
A ku konci; »Vždyťjsem já krev z krve Vašl. O tercie čtu »Čase. A když náš professor v ly- rickém zanícení rozplýval se o krásách rukopisu. s jakou útrpností jsme my »lépe zpravení« divali se na něj! A teď takový. Rohan, nemastný, ne- slaný, se do Vás pustí, myslil jsem, bůh ví, jak se Vás zastanu a Vy se mne odříkáte? Následkem toho zklamání vypovidá p. »J K:« své příslušenství straně realistické a pro- hlašuje, že zůstane mimo strany. Může se po- staviti rovnýma nohama do tábora Sternbergova zrovna vedle bývalého redaktora »Času« Ferd Fňouka. Redaktor »Rozhledů« uveřejňuje přípis »ne jako argument politický, ale ovšem jako ci- tový a náladový dokument doby.« My reprodu- kujeme nejzávažnější jeho místo, polvrzujíeí jeho realistický původ přímým doznáním a za věšujeme jej hned vedle známého dopisu reali- sticko prušáckého předáka »o předních stráž íche jakožto druhý dokument, kam až se realisté prohloubili ve své práci pro český rozum a če skou duši. — Říšská doplňovaci volba za skupinu měst Přibram, Březová Hora, Hořovice, Be- roun atd., kdež uprázdnil se mandát resignael MUDra. Jana Dvořáka, vypsána jest na den 11. dubna.
Rohan Sternbergův Ferd Fňouk Mudra Dvořák Přibram Březová Hora Hořovice Be
18 article
— Zemská komlse pro upravení vod z sedala dne 25. února za předsedání místodržitele hr. Coudenhova. Při presidiálních sděle ních ohlásil předseda, že byl generální program na němž se zemská komise usnesla, vládě k po tvrzení předložen dne 12. prosinee m.r. avšak že nebyl dosud schválen a prol že nemůže býti zemské komisi již vypracovaný pracovní program k příslušnému vyří zen předložen. Přísedící zemského výboru br S chönborn projevil očekávání, že tolo po tvrzení záhy dojde. Přísedicí zemského výbora Karel Adámek vytkl, že takový odklad jest tím podivnějším, jelikož v zemské komisi zá- stupeové všech zúčastněných ministerstev pro osnovu generálního programu hlasovali a vyslovil obavy, že by dalšími průtahy mohlo býti zmařeno zahájení regulačních prací v tomto roce, na něž zemská komise, jakož i interesenti tak velkou váhu kladou. Když zemský výbor i při velmi kritické situaci finanční již učinil náležitá usne sení ve příčině opatření příspěvku země na regu lační práce v r. 1904, je s největším podivením že vláda takovými průtahy stěžuje provedení tohoto velkého díla a za to nemůže ani zemská komise, ani zemský výbor odpovídati. Proto žáda přisedící Adámek předsedu, aby se urychleného schválení generálního programu, jenž je základem celé akce, ujal a navrhl, aby komise prohlásíla, že pokládá pokud lze urychlen sehválení generálního program za nalehavě nutné. Návrh tento byl jedno- myslně přijat. Zemská komise vyřídila po zevrub- ných debstách technickým výborem předložené návrhy ve přičině již vypracovaných částí regu lačních projektů: Horního Labe (trať Prosečné- Dobrné), Malého Labe (od ústí Ganzbachu k Prosečnému), Úpy (od Tratnova do Poříčí).
Coudenhove Adámek Horní Labe Prosečné Dobrná Malý Labe Úpa Tratnov
19 article
Divoké Orlice u Kostelce nad Orlicí, Chrudimky (vyůstění do Labe u Pardubic), Klenice (v kala- stru Mladé Boleslavi odivyústění do Jizery), Ohř v údolní partii a v trati Sehwarzmühle Königs werth, údolní přehrážky u Želnavy, Malše pod Plavem, Nežárky a Lužnice pod Mezimosti- Vesell. Sázavy v Černých Boudách, Lilavky (nejdolejs trat asi 9 kilometrů), Rakovnického potoka v ob vodu Městečka, Radbuzy a Mže v Plzni. — Velká šermířská akademie česká. Český šermířský klub usnesl se pořádati velkou aka- demii šermiřskou, jež bude společenskou a spor tovní událostí I. třídy. Zvláštního významuji dodá okolnost, že akademie se zúčastní pro- slulí mistři francouzští a že jeji výnos bude věnován ve prospěch raněných ru- ských vojínů. Myšlenka francouzsko ruského zbratření bude jaksi manifestována touto slav- ností rytiřského sportu šermířského. Vzhledem k tomu bude tato akademie konána při vstup ném na rozdil od předešlých, k nimž obecen stvo mělo volný vstup. Akademie bude konána v polovici dubna za účastenství nejznamenitěj šího šermíře světového, Francouze Kirchho fera a Mougina, šermířského mistra gardy republikánské, jakož i oblibeného mistra Če ského šermiřského klubu p. Feriauda. Za- jímavost akademie bude zvýšena i přítomnost italských mistrů, zejmena Barbasettaa Italo-Sasstellia. Kromě nejlepších če ských amatérů zúčastní se akademie též známý amatér francouzský Rothéa. Již z toho pa- trno, že tato ryze česká a slovanskému účelu věnovaná akademie, konaná za družného úča- stenství starých šermiřů francouzských, bude akademii mimořádného lesku, jež způsobí nej- širší ohlas v českém obecenstvu. — Klub národní strany svobodomyslné.
Francouz Kirch Mougin Orlice Kostelec nad Orlice Chrudimka Labe Pardubice Klenice Mladá Boleslav Jizera Sehwarzmühle Königs Želnava Malše pod Plav Nežárka Lužnice pod Mezimost Lilavka Radbuza Mže Plzeň Český šermířský klub Velká šermířský
20 article
Schůze členská konati se bude ve s tře du dne 2. března určitě o 6. hod. večerní v míst- nostech klubovních (v domě Měšťanské besedy pražské). Na jednacím pořadu jest rozho vo o úpravě lekárnictví, jejž zahájí p. d Josef Froněk. Hosté členy uvedení maí volný přistup. — Kluby občanské. Novoměst s ky občanský klub pořádá zejtra v 8 hodin večer v sále Měšťanské besedy v Praze člen- skou schůzi, přístupnou i pp. hostům. Na schůzi té přednášeti bude pan MUDr. Edvar Grégr: »o nynějši politické situacie. Do schůze pozváni jsou také pp. poslane Václav Březnovský a JUDr. Pantůček. — Dr. Herold v Paříži. Těchto dnů dlel krátce v Paříži dr. Herold. Ačkoliv jeho návštěva patříla jen jeho soukromým záležitostem, přece neostala utajena jeho přítomnost v Paříži kruhům poslaneckým. Známý poslanec Millevoye uspořádal na počest českého politika skvělé diner, jehož se zúčastnili mimo růz ných osobností politických též členové delegace paříž ské o slavnostech všesokolských pp. Dausset, Gay Gall. Emile Massard, ředitel časopisu »La Patrie« aj Též čeští umělci Alfons Mucha a Rudolf Vácha věno vali srdečnou pozornost dru. Heroldovi. — Ozobní. Za starostu okresního zastupitelstv jilemnického zvolený rolník Jan Zubatý z Dolních Štěpanic byl od cisaře potvrzen. — Pan MDUr. Jar Barth usídlil se po čtyřletém praktikování v nemoc- nicích a na poliklinikách v Praze, ve Vídni, Peštia Berlíně jako praktický a odborný lékař nemocí nos- ních, krčních, ušních a vad řeči v Praze, Vladislavova ul. č. 9 a ordinuje od 10—1 a od 2—4 hod. odpol. — Pan JUDr. Otakar Hübschmann, advokáta obhájce, olevřel svoji kancelář v Praze, Spálená ulice „u Donátů“. — Pan JUDr. Viktor Polák, advokát a obhájce ve věcech trestních, přeložil svou advokátní
Froněk MUDr Edvar Grégr Březnovská Pantůček doktor Herold Millevoy Dausset Gall Massard Mucha Vácha Jan zubatá MDUr Barth JUDr Hübschmann Donát Viktor Polák Praha Paříž Dolní Štěpanice Vídeň Vladislavův ulice Le Patria Peštia Berlín
21 article
kancelář z Ústi n. Orl. do Kutné Ilory, Husova třída dům pp. manž. Plašilových. — Promoce. Pan PhC. Antonín Bee 2 Třeboně bude v ponděli 29. února t. r. o 1/21. hod pol. na c. k. české universitě Karlo Ferdinandově doktorem filosofie veřejně prohlášen. — Pan inž Jaroslav Skála z Chropíně na Moravě, stavební adjunkt Severní dráhy císaře Ferdinanda v Přívoze bud dne 5. března t. r. o 11. hod. dopol. na c.k české vysoké škole technické v Brně, ve Falkenstei- nově ul. č. 7 v síni č. VI. na doktora technických věd veřejně povýšen. — Rodinné zprávy. Stříbrnou svatbu slav dnes o 1/28. hod. ráno v chrámu dominikánském pan Josef Švec. majitel umělého cukrářství v ulie Karoliny Světlé č. p. 208 s chotí svou Františkou roz. Žemlovou.
Husův Plašilův Phc Bee Ing Skála Ferdinand Švec Františka Orlický Kutná Ilor Třeboň Chropíň na Morava Falkenstei ulie Karolina Světlá univerzita Karla Ferdinandov český vysoký škola technický v Brno
22 article
— J. L. Rössler. Včera dne 27. února zesnu ochrnutím sráce náhle, ale klidně, cís. a komerční rada, p. J. L. Rössler, majitel a zakladateli známé pražské firmy tébož jména. Byl to muž neumorn práce, které se neunavně věnoval až do svého skonu: několík minut před svou smrií klidně ješt redigoval obchodní publikaci. Zesnulý byl mužen vytrvalého a pevného charakteru a jeho úmrtím po vstala v řadách českých odborníků citelná mezera J. L. Rössler narodil se koncem roku 1836 jakožto syn vážné rodiny v Čáslavi, kde navštěvoval ele- mentární, hlavní i vyšší třídy škol. Roku 1850 vstou- pil k firmě Micbal a syn, kde se vyučil a získalsi pevných základů k praktickému životu a samostatn práci. Snaha po zdokonalení přivedla jej roku 185 do Vídně, kdež byl nejen obchodně činným ale studo- val dále, věnovav se zejmena studiu lučby a příbuz ných věd, jemuž věnoval všechen volný čas. Zdoko naliv se na vídeňské obchodní akademii v cizích ja- zvcích, přesídlil do severního Německa, kdež zejmena v Hamburce (1860) důkladně seznal poměry importní a vývozní. Později vstoupil do služeb býv. firm
Rössler Čáslav Vídeň Německo Micbal Hamburka
23 article
Gehe Co. v Drážďanech, kleré svou znalostí 7 řeč prokazoval neocenitelné služby, zaváděje ji zejmena na svých cestách v Rusku, Francii, Švýcarsku, Ilalii v Čechách a v Rakousku vůbec. Roku 1864 opusti J. L. Rössler firmu drážďanskou a vrátil se, puzen láskou ku Praze a otčině do Prahy, kdež se svými úsporami založil si obchod. jímž p ložil základk pozdější firmě světového jména. Železnou píli, na- prosto solídními zásadami a vzácnou energii zřídí zvěčnělý v Praze obchod, jakého před tím v ní ni- kdy nebylo, neboť cestami svými po celé skoro Evropě rozšířil obvod styků svých do nejširších krahů ciziny. Jeho vědomosti a zkušenosti oceněny a po- užity byly v zájmu veřejných institucí; bylť zesnulý činným jakožlo soudcelaik a členem vídeňské celní rady. Tiše a nezištně podporoval také snahy hu- manitní a byl zakládajícím členem řady českých spolků dobročinných. — Úmrtí. Včera zemřel v Kralovicích statkářa starosta spojených obcí Kralovic, Hájka a Stupie, p. Jan Jedlička v mužném věku 39 let. Pohřeb koná se v úterý 1. března o 11. hod. dop. v Kra- lovicích. — O tom „počešťováni“ c. k. ctálních úřadů, kleré německá žurnalistika stále vykřikuje do světa, podává zajímavý doklad percentuální poměr úřadnictva zřízenců české a německé národnosti na nádraží v Č.
Rössler Hájek Stupie Jedlička Drážďany Rusko Francie Švýcarsko Čechy Rakousko Praha Evropa Kralovice spojený obec Kralovice Gehe Company Ilalie drážďanský
24 article
Budějovicích. Jest lu úřadníků, zřízenců a dělníků všech kategorii celkem asi 1200, avšak z těch je víc než 600 soustředěno ve třech budějovických něme- ckých odborných spolcích pro železniční personál A mnoho úřadníkův i zřízenců německých vůbec není u žádného spolku. Možno tedy za to míti, že v Č. Bu- dějovicích, tedy v městě téměř ze tří čtvrtin českém zaměstnáno jest při dráze přes 60% úřadníků a zřízenců německých. Důkaz toho podává na př. oddělení dopravní, kde z 35 úřadníků jest 21 kovaných Němců. Přednostou stanice jest Němec, a skoro ve všech odborech mají Němci nadvládu. Ně- kteří z nich jsou nejzůřivějšími německými agitátory. zejmena pověstný trojlístek Heissler, Holima n a Sowa. Heissler i do služby chodi ozdoben velko- německou trikolorou. Týž úřadník založil v Č. Budě- jovicích odbor schönererovského teplického „Spolku k ochraně zájmů německých zřízenců c. k. dráh“ jako předseda odboru toho vyvíjí neslýchanou štváč- skou činnost proti úřadníkům a zřízencům českým. Úřadník Sowa jest renegát. Když v Adolfově, kde byl přednostou stanice, pro své hrubství stal se ne- možným, ujali se ho pan Taschek s drem. Schreine- rem a dopomohli mu k úřadnickému místu na stanici budějovické, objevivše v něm dobrého agitátora pro ohrožené němectví budějovické. Sowa dopustil se před nedávnem ve službě velikého hrubství a byl odsouzen ke značné pokutě, ale ředitelství jakoby se nic nebylo stalo, snad proto, že jeho přímluvčí Taschek a dr Schreiner jsou dobrými kamarády všemocného inspek- tora Wilhelma u plzeňského ředitelství. Poměry n c. k. dráze v Č. Budějovicích jsou již tak křiklavě nesnesitelně, že další jejich trvání znamenati by mu- silo, že u c. k. dráhy není ničím spravedlnost a právo. ale že tu rozhoduje jen mocná protekce německých machrů.
Němec Taschek Schreiner Wilhelm Budějovice Č . bu Č . Buda Adolfov Č . Budějovice
25 article
— Jubilea práce. Pan Jan Kadlec, majitel krej- čovského závodu na Poříčí, slavil 25leté jubileum za- ložení podníku svého. — Dne 1. března slaviti bude p. Josef Petříček, akademický malíř, vzorkář a ozdob- nik, 25letou činnost ve sklárně Jana brab. Harracha Pan Pelřiček byl pro své vynikající odborné práce na několika výstavách vyznamenán. — Jak se stal studentský spolek „Slavia“ spele- čenským klubem. PIše se nám z kruhů akademických Lit. a řeč. spolek „Slavia“ nalézal se asi dvě, tři léta pod vlivem realistických „politiků“. Bylo to v době, kdy prof. Masaryk dovedl ještě lehkověrné mládeži vnukat víru ve své božství. V posledních třech letech však vliv prof. Masaryka na studenty zcela ochaboval a nejmladší studentská generace v něm vidí jen komickou figuru. To se začalo jevit též ve „Slavii“, která se pomalu vymykala z rukou realisti- ckých. Poctiví realisté však nemají nikdy nouzio dobrou radu. Umínili si, že raději zničí „Slavii“ nežli by ji pustili z rukou a na jejich troskách že za- loží novou državu své strany, realistický „společenský klub“. Na poslední valné hromadě „Slavie“ navržena neviňoučká změna slanov. Spolek bude „rozšířen“ o některé živly nestudentské a pro tyto živly za- veden zvýšený fakultativní příspěvek 20 K ročně Studentský příspěvek zvýšen nebyl. A během prázdnin — hokus pokus — proveden státní převrat. Student- stvo nebylo více obvyklými plakáty na fakultách po- zváno, svolána zvláštními pozvánkami zasílaným jednotlivým členům valná hromada proti starým tra dicím do místnosti „Manesa“ a na této valné hromad zvýšen ještě obligátní příspěvek a studentský pří- spěvek zrušen. Tím zatarasen širším vrstvám studentským příslup do spolku a teď to šlo z vesela.
Kadlec Petříček brab Harrach Pelřiček profesor Masaryk Litva Slavia společenský klub
26 article
Najaty nové místnosti, do klubu pozvána, aby naby společenského lesku, který mu známé reali- stické terno nedodá, celá řada zvučných jmen, jim ovšem zatajen úplně švindl se studentstvem, a ktel vstoupili do spolku v domnění, že se tu zakládá zcel nový společenský klub bez politického nátěru. A dnes mají realisté — „svůj“ společenský klub. Ve výboru páni: Drtina, Babák, Adamík, Krouský, Pelant a ještě jiní realisté, vedle nichž několik nevinných jmen mladých umělců a literátů, kleří rovněž o této eska- motáži ničeho nevědí. A tak byl studenistvu „odňat“ starý studentský spolek, aby měli realisté „svůj“ klub při čemž neštítili se poctiví machři zmocnit se i bez- platné studentské čítárny staré „Sla- vic“. Nevíme, máme-li se smáti noblesse společen- ského klubu pp. professorů Masaryka a Drtiny, kteři si dávají vosílat na starou studentskou adresu zadarmo noviny, nebo máme-li žasnout nad bezpří- kladnou frivolností, které se strana dopustila na če- ském studentslvu. Na štěslí má lež krátké nohy a re- alistický coup se už dnes začíná halit. Realisté začal totiž příliš brzo vystrkovat růžky a proto celá řada osob už se táže, má-li podporovati společnost, která tak podivně naložila se studeniským jměním. A české studentstvo? Hmotně odškodněno nebude. Ale mo rálním prospěchem mu bude nový doklad — reali- stické slušnosti. — Z obcí předměstských. Z měsiského úřadu n Král. Vinohradech. Počty všech v obecní sprá- vě se nalézajících fondů za rok 1903 jsou veřejně vy- loženy na radnici v II. patře č. 11 po dobu 14 dnů od 29. února včelně do 14. března. — Osobní z měslské spořitelny pražské. Ve vče- rejší schůzi výboru jmenován byl druhý koncipist p. JUDr. Vilém Posplšil prvním koncipistou a pro zalímní koncipista p. JUDr. Olakar Cmunt druhýn koncipistou.
Drtina Babák Adamík Krouská Pelant Masaryk Král JUDr Posplšil Olakar Cmunt
27 article
— Památce dra. Josefa Friče. Městská rada v Slaném uctí památku svého rodáka JUDra, Josefa Friče tím, že v den jeho stých narozenin, 13. bře- zna 1904, uspořádá slavnostní přednášku, již laskavě míti bude pan univ. prof. dr. Jaromír Čelakovský. Stavnost započne o 7. hodině večerní v hudově diva- delní, po přednášce zapěje »Dalibor«, načež se bude v Občanské besedě konati přátelský večer. Na podo- bizně oslavencově v životní velikosti se pracuje. — Pouf ke hrobu dra. Frant. Lad. Ricgra v jeho úmrtní den. Na paměť úmrtí dra. F. L. Riegra bude vykonána k podnětu Českého klubu v Praze a z účasti korporací národních pouť ke hrobu na Vyše- hradě. Zvláštních pozvání rozesláno nebylo. Korpo- race, jež hodlají se zúčastniti, nechť dne 3. března t. r. shromázdí se o půl deváté hodině ranní před sta- roměstskou radnicí, odkudž vyjedou ve vlastních po- vozech na Vyšehrad. Ohec pražská položí na hrob Riegrův věnec, ostatní korporace, jež by chtěly při- spěti k oslavě Riegrově věnováním v úmrtní jeho den, se žádají, aby dotyčné částky věnovaly — místo na věnec — na fond Iiegrův pro stipendia studujících přiští české university na Moravě (Živnostenské bance) nebo fondu paní Mare Riegrové-Palacké. Ve vyšehrad- ském chrámě bude pan probošt dr. Mikuláš Karlach sloužiti zpívané requiem in pontificalibus. Po rekviích pan dr. Jindřich Sole promluví u hrobu na oslavu pa- mátky Riegrovy stručnou řeč.
Frič JUDr profesor doktor Čelakovský Dalibor František F L Riegr Korpa Riegrův Palacká Karlach Solus Slaný Praha Vyšehrad Riegrův Vyšhradit Iiegrův český univerzita na Morava živnostenský banka Mar Riegr
28 article
— Ve prospěch raněných ruských vojínů sebrala »stará garda« jičínského »Sokola« mezi sebou 30K a zaslala je členu naší redakce p. Josefu Holečkovi jenž k nim přidal 10 K a odevzdal administraci »Nár — „Komenský“, spolek pro zařizování a vydržo- vání českých škol pro Dolní Rakousy, vydal svou 32. výroční zprávu dle niž vydržuje 1 českou sedmi- třidní obecnou školu, 2 české dětské opatrovny a 4 školy jazyka českého. Nový ústav, Školu jazyka če- ského, hodlá spolek zlíditi letos v XV. okrese, dle možnosti v tamějším Národní domě. Sedmitřídní obecná škola v X. okrese (řed. p. Fr. Assmann, kate- cheta p. P. Fr. Kosík) má celkem 386 žák a 430 žákyň. Do opatrovny v X. okrese zapsáno na za- čátku škol. roku 60 díick 5letých. Více než polo- vice jich jest z rodin dělnických, ostatní z rodin úřad- níků, samostatných řemeslníků, obchodníků a pod- úřadníků. Kdyby bylo možno zříditi v tomto okrese 3 opatrovny, všechny byly by přeplněny. V opatrovně
Holeček Komenský Assmann Dolní Rakousy Francie Sokol národní dům
29 article
III. okresu je zaměstnáváno a ošetřováno 50 dítek českých dělníků a živnostníků. Při opatrovně jest li- devá knižnice spolku „Komenský“, jež jest každému přístupnou bezplatně. Škola -jazyka českého ve III. okrese má nahražovati, pokud čas a poměry stačí, če- skou školu obecnou dětem, které nuceny jsou choditi do škol německých. Vystupuje tedy svojí důležitosti daleko z rámu obyčejných škol jazykových. Škola jazyka českého ve III. okresu dovršila rokem letoš- ním své desetiletí bez hlučných slavností, a přece pro- šlo 500 dítek školou touto, u nichž jest oprávněna naděje, že budou zachráněny národu českému. Škola jazyka českého v V. okrese dovršila tímto rokem 5letě trvání a vykazuje návštěvu 32 hochů a 31 děvčat. D školy jazyka českého v IX. okrese posílalo ve škol- ním roce 1903—4 36 rodin českých 54 dítek ve stáří mezi 6.—14. rokem, z nichž bylo 23 hochů a 31 dí- vek. Z těchto 54 chodilo mimo to 15 dětí do měšťan- ských a 39 dítek do obecných německých škol. Pro- spěch v učení byl dobrý, zdravotní slav zcela uspo- kojivý a kázeň chvalitebná. Školu jazyka českého v X. okrese navštěvuje 40 dětí různého věku. Členové spolku „Komenský“ jsou: a) zakládající, kteří složili nejméně 200 K buď najednou aneb v pěti roč- ních lhůtách po 40 K; b) činní, kteři platí ročního příspěvku 12 K najednou aneb měsičně 1 korunu; c) přispívající, kteří platí ročně nejméně 3 K 60 h neb měsíčně 30 h. Dle účetní zprávy za rok 1903 činí příjmy: pokladní holovost z roku 1902 1753 K 57 h, příspěvky členské s odborovými 13.629 K 81 h, dary příznivců 8092 K 72 h, subvence Ústřední Matice školské v Praze 14.000 K. subvence král. hlav. města
Komenský Praha spolek „ Komenský
30 article
Prahy 6000 K. dary při zápisu a jiné příjmy ve školách 3606 K 46 h. výnos šibřinek (1903) 1967 K 30 h, výnos výletu (1903) 1467 K 8 h, sbírka svato- václavská a jiné sbírky 643 K 16 h, různé příjmy (úroky, náhrady atd.) 1209 K 70 h, Česká záložna ve Vídni I. 1500 K; vydání: služné a remunerace uči- telstvu 35.570 K, inventář školní a kancelářský 27k 60 h, školní knihovny a pomůcky 320 K 72 h, domáci xydání (topivo, plyn, voda, čistění a j.) 2945 K 19 h, udržování školní budovy 1020 K 89 h, nájemné (3 jaz. školy, 1 opatrovna a úřadovna) 3420 K, daně, taxy, kolky a pojistné 2008 K 64 h, kancelářské vydání (známky, porto a j.) 458 K 50 h, výroční zprávy, li- skopisy, noviny a knihy 555 K 34 h, vydání při zkou- škách čtrnáctiletých žáků 622 K 74 h, různé vydání 602 K 85 h, splacené půjčky, annuity a úroky 4286 K 54 h, pokladní hotovost koncem r. 1903 2030 K 79 h. Uhrnem 53.869 K 80 h. Spolek čítá členů: 1. Ústřední spolek: čestných 20, zakládajících 179, činných 346, přispívajících 175: úhrnem 720. 2. Místní odbory 1324. — Z c. k. veřejné a universitní knihovny. Veškera vypůjčená díla buďtež nejdéle do 12. března t.r. vrácena — Řádná valná hromada spolku českých žurna- listů v Praze koná se dne 7. března o 10. hodině dopolední v restaurantu Choděrově s obvyklým pro- gramem.
Choděrův Vídeň Praha Praha 6000 Český záložna
31 article
— Plzeňská výstava r. 1904. Výstavní ruch jest každým týdnem čilejší. Lze se nadíti, že výstava bude po každě stránce velmi zdařilá. Předběžné, pouze pro pány vystavovatele určené plakáty byly již roze- slány do všech měst král. českého. Četné přihlášky vystavovatelů, jež denně docházejí z Čech i z ciziny, jsou zajisté důkazem, že všude výstava plzeňská budí potěšitelný zájem. K oznámeným již sjezdům zazna- menáváme ještě, že čeští hádankáři uspořádají v Plzni sjezd svůj v červenci. Též jest projektován velký sjezd západo- a jihočeského hostinstva ve dnech výstav- ních. Vkusné pavillony postaví téměř všechny firmy, jež dosud se přihlásily. Možno tedy očekávati, že plzeňská výstava bude rozsáhlá a jednou z největších odborných výstav toho druhu. Se stavbou ústředního paláce výstavního a slavnostní brány započne se již v polovici dubna. Výkonným výborem jsou dožádáni odborníci k uspořádání občasných výslavek mléčných výrobků, drůbeže, zeleniny, ovoce a květinářství.
Čechy Plzeň
32 article
— Výstavy. Výstava děl Jóže Uprky v pavilloně „Manesa“ pod zahradou Kinských. Dnes večer bude ukončena výslava Uprkova. Jóža Uprka, jako málokterý z velké obce umělecké dovede nám zasáhnouti k srdci, protože je ve svém díle tak cele náš, maso z masa, krev z krve české. Výstava tohoto básníka Slovače, pěvce hýřivých barev, proto tak blíz- ce se dotýká našeho nitra, že jest ozvěnou a uměle- ckým vzkazem duše českého lidu na Moravě. Dnes zavrou se salony této svérázné exposice — poslední příležitost ke spatření díla Uprkova v jeho celistvosti, s jakou dosud nám se nejevilo. — Jak hlubokýa opravdový zájem způsobila výstava Uprkova, dokazuje vysoká čístice statistiky návštěvy a zároveň čisá účast mládeže školní, přišedší v 81 pořádaných hromad- ných návšlěvách počtem 2484 účastníků. Snad ani v příštích výstavách neutuchne v mládeži školni ušlechtilá snaha, spojovati vědomosti školní s umě- leckým cítěním, které, podporováno jsouc milovníky umění, hojného zajisté ponese ovoce na poli kulturním i uměleckém. — Národopisné museum če- skoslovanské v zahradě Kinských otevřenoje dnes v neděli od 10—12 a od 2—4 hod. za vstupně 10 hal., v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 10—1 hod. za vslupné 50 hal., ve středu a v sobolu od 10—12 z 20 hal. a od 2—4 hod. zdarma. Bohatě illustrovaný průvodce prodává se u pokladny za 60 hal. (něm. 1 K 20 h.
Uprka Manesa Kinská Uprkův Slovač národopisný muzeum če duše český lid na Morava
34 article
— Filantropické družině býv. žákyň vyšší dívěí školy dostalo se laskavostí pana dra. Vlad. Srba, starosty král. hlav. města Prahy, daru 100 K z odkazu p. Jakuba Dormitzra. Družina použije tohoto daru na rozšíření ochranovny pro opuštěné dítky, jichž počet stále stoupá. Další dobrotivé při- spěvky přijímá starostka sl. Tereza Haissingrova. — Ve prospěch téhož účelu přednášeti bude známý český cestovatel p. P. Alois Svojsík dne 11. března o 6. hod. večerní v malém sále na Žoflně „O Americe“ s mnohými světelnými obrazy. Účel přednášky přivábí zajisté hojně posluchačů. Lístky po 60, 40 a 20 hal. obdržeti lze v předprodeji v knihkupectví p. Topiče (Ferdinandova tř.) a v den přednášky u pokladny. — Členové družiny konají dne 2. března vycházku do továrny p. dr. Zátky v Karlíně. Shromaždisté o 3. hod. odpol. v sadech Jungmannových u kostela sv. Cyrilla a Methoděje. K vycházce té zvou se nejen čienky, ale i hosté a přátelé družiny.
Vlad Srba Dormitzr Haissingrův P Svojsík Ferdinandův Jungmannův Methoděj Praha Amerika Karlín kostel svatý . della