2
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 17. ze dne 18. ledna 1908.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
V Honebních záležitostech.
Z Vídně, 17. ledna. (K. k.) Do ministerstva orby
Bošly stižnosti, že politické úřady neprovávji v jed-
nolivých správních obvodech předpis § 4. odsl. 2.
honebních zákonů a uznávají oprávnění k samo-
slatné honbě v obvodech povstavších, resp. rozší-
řených po zahájené působnosti svrchu zminěných
zákonů, bez ohledu na to, je-li nebo není-li vykoná-
vání samostatné honby značně na újmu zájmům
zemědělským v příslušném území.
Min. orby zaslalo proto ústředním úřadům v do-
tyčných zemích výnosy, v nichž připomíná se pod--
řízeným tamějším úřadům přesné provádění svrchu
zmíněných zábonných nařízení a nařizuje se, aby
napříště při slanovení obvodů k samostatné honbě
de § 10. honebního zákona, pokud právní existence
obvodů těch není posud uznána, ve všech případech,
v nichž dle daných poměrů mobou se přodem do-
mnivati, že jde o koupi selských pozemků k účelům
honebním, bomisním šetření zjistily, není-li pro-
vádění samostatné bonby značně na újmu zeměděl-
ským zájmům v onom území. Teprve, zjistí-li se ko-
misním šetřením, že provádění samostatné honby
naní značně na újmu zemědělským zájmům v oncm
území, mají napříště obvod ten uznati za samostatný
bonební obvod.
Vídeň
8
article
Z rak. zeverozápadní dráhy.
Z Vídně, 17. ledna. (K. k.) Společnost severo-
západní dráhy jest — jak známo — dle koncesní
listiny povinna na některých tratích zříditi druhou
kolej. Povinnost ta týká se také trati Štřekov—Ústí
nad Labem, kromě toho však stanice Střekov a ná-
kladiště v Ústí nad Labem již po drahnou dobu
nedostačuje. Společnost severozápadní dráhy myslí.
že by bylo líp, kdyby místo méně naléhavé drubě
koleje Štřekov—Ústí n. L. rozšířena byla stanice
Střekov a kdyby v Ústí bylo zřízeno nové nákladní
nádraží. Příslušný návrh byl schválen min. železnic
a druhá kolej na trati Střekov—Ústí
nebude tudíž zřízena, pokud následkem
změněných dopravních poměrů nebude třeba přes
svrchu zmíněné stavby přikročiti na jmenované
trati ke zřízení druhé koleje. Se zřetelem k tomu
předložila již společnost severozápadní dráhy po-
drobné projekty na rozšíření stanice ve Střekověa
na zřízení nové nákladní stanice v Ústí n. L. Do
projektu pro Střekov přijato bylo značné rozšíření
kolejí a skladišť, zřízení nového výpraviště pro
vlaky a přihlíží se v něm dostatečně na vůstění
druhé koleje trati Vídeň—Střekov. Na základě míst-
ního šetření, které bylo provedeno o této záležitosti
loni v listopadu, byl před nedávnem udělen stavební
konsens tomuto projektu. Proti projektu současně
projednávanému, toliž zřízení nové nákladní stanice
v Ústí, vyskytly se při komis. šetření se stanoviska
silniční dopravy a j. veřejných zájmů závažné ná-
mitky, které dle došlých informací přiměly min, že-
leznie uložiti železniční společnosti, aby předložiln
vhodně pozměněný projekt.
Vídeň
Štřekov
Ústí nad Labe
Ústí
severozápadní dráha
9
article
st. Z Pešti, 17. ledna. [Zvl. telgr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 q až o
15 hal. dráže. Platila za 50 kg: pšenice
tisská 76 kg K 12.724. 75 kg K 12 65,
pešťská 77.5 kg K 12.85, 76 kg K 12.679.
75 kg K 12.50, 73 kg K 11.80, stolno-běle-
hradská 77 kg K 12.60; žito (+ 10 hal.)
K 10.85 až 11.20 na čtvrt leta; oves (pevnýl)
K 8 20 až 8.40; ječmen 7.45 až 7.70
kukuřice (+ 5 h) K 6.75 až 6.80.
Terminový obchod byl pevný.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 12.87, na říjen K 10 67; žito na duben
K 11.30, na říjen 9.26: oves na duben K
8.35; kukuřlce na květen K 7.04.; řep ka
na srpen K 16.25.
Sádlo smlouváno po K 129.—
Plískanice.
Platil
Sádlo
Pešť
kg
10
article
Z Liverpoolu, 17. ledna. 4 h. 10 m. (K. k.)
Obrat 4000 loků Denní dovoz ——, Dodávky na
na leden 6.03, na leden-ůnor 6.03, na únor-březen
6.04, na březen-duben 6.04, na duben květen 6.04,
na květen-červen 6.04, na červen-červenec 6.03, na
červenec-srpen 5.99, na srpen-září 5.88, na září-řijen
5.75, na říjen-listopad 5.65, na listopad-prosinec 5.62.
Tenders —. Smýšlení sotva stálě.
Z Hamburku, 17. ledna. (K. k.) Lih pevný
na leden 32.10, na ledensúnor 32.10, na únor-březen
32.10, na březen-duben 32.10.
Z Hamburku, 17. ledna. (K. k.) Repkový olei
pevný, 74.—
Z Hamburku, 16. ledna. (K. k.) Pšenice klidná.
holštýnská 212.—, 224.—, žito meklenburské klidné.
194.—. 208—, žito ruské klidné, na prosinec 168.—
Počasí: Mlha.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dno)
Z Nového Yorku, 17. ledna. (Peněžní burna.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevnější.
Obrat akelí 770.000 (940.000).
Union-Pacifie 126.50 (1251/2).
Kanada Paeille 160.— (160.75)
United States Steel Corporuan 293/% (29 50)
Baltimore and Ohlo 89.— (81.75).
Liverpool
na duben
Hamburk
Nový York
Kanada
Baltimore
UnionPacifie 126.50
Steel Corporuany
12
article
17. ledna 16. ledna
Rlo čls. 7. . . . . .
5.85 5.80
na pren . . . . . . 6.— 5.95.
17. ledna. 16. ledne
Cukr (Falr Muse.) . . . 3.38
3.42
Tuky Westeru Steam . . 8.30.
8.30
Tuky známka Wilcox . . 8.50
8.50
Z Nového Yorku, 17. ledna. (Obilní bursa
Smýšlení obllní bursy napjaté.
Pšenice.
17. ledna 16. ledna
107. 25
pohotová .
na květen . . . . . . 112/ 111 /.
na červenec . . . . . . 106.75 106.—
Kuku řiee
17. led na 16. ledna
stei
na květen . . . .
na červenee. . . . . . 69.
6s.
na září . . . . . . . .
Petrolej
17. ledna 16. ledna
rafinovaný, kesonový
10.90
10.90.
rafinovaný Standard White 8.75 8.75
Kovy.
17. ledna 16. ledna
Měď. . . . . 13.75 14.— 13.75 14.—
27.50 27.87 27.37 27.-0
Železo čís. 2. . 17.25 18.— 17.25 18.—
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 17. ledna. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové lhůty začaly nepravidelně, povolily na
realisace a skončily sotva sálte.
(17. ledna 16. ledna 15. ledna
pohotová . . . . 11.25 12.101 11.85
na leden . . . . 11.42 11.44
11.07
na březen . . . . 11.62 11.59 11.22
na květen . . . . 11.65 11.03 11.27
Závěrečné smýšlení sotva stálé.
Z Nového Orleanu, 17. ledna. Na leder
11.73 (11.70), na březen 11 72 (11.71).
Sklizeň obilní v Rakousku 1907.
Min. orby publikuje teprve nyní hlavní dat
o loňské úrodě obilní, z nichž vyjímáme:
Plochy osevné činily v celém Předlitavsku
1906
1907
Cukr
Kuka
Nový York
York
Nový Orlean
Rakousko
Předlitavsko
Falr Musa
Tuka Wester Steam
Tuka známka Wilcox
8.50
white 8.75
12.101
11.44
na květen
13
article
pšenice . . 1,174.056
žita . . . . 1,853.029
ječmene . . 1,164.632
ovsa . . . 1,935.345
kukuřice . . 350.588
6,535.78
úhrnem . . 6,477.650
Celkem plocha obilinami oselá se proti před-
loňsku zmenšila, zvláště následkem menšího osevu
žita. Naproti tomu větší plochy než v r. 1906 osety
pšenicí a kukuřicí, zvláště ale ovsem, kde příros
obnáší přes 100.000 ha.
Poměrná sklizeň zjištěna u srovnání s roken
předchozím a 10letým průměrem tato:
Z 1 ha sklizeno q:
v průměru
1907 1906 1897—1906
pšeníce . . 12.1 13.6 12.0
žita. . . . 11.8 12.5 11.1
ječmene . . 14.7 14.0 12.3
ovsa . . . 12.8 12.2 9.7
kukuřice . . 12.3 13.0 118
Poměrný výnos byl tedy sice menší než předlon
— arci i tu s výjimkou ječmene a ovsa — ale vesměs
vyšší než v průměru předchozích 10 let; zvlášť zna-
menitý pokrok vykazuje oves (vzestup z 9 7 na 12.8
z 1 ha) a ječmen (z 12.3 na 14.7).
Celkový výnos sklizňový vykázán tento:
průměrem
1906 1897—1906
v mil.a
15.9
pšenice . . 14.2
25-2
žito . . . 220
16.6 147
ječmen . . 171
oves . . . 24.8 22.4 18.1
kukuřice . . 4.3 4.6 4.0
Obraz tedy týž, jako u srovnání výnosů poměr-
ných: proti r. 1906 u pšenice, žita a kukuřice pokles,
byť ne tak značný, jak se zprvu předpokládalo,
ječmene a ovsa výnos vělší, než vykazovaly dosu
najvyšší čísla r. 1906. U žita způsoben absolulní
pokles v prvé řadě značně menším osevem. Naproti
tomu ječmen vykazuje větší výnosy zvláště dík své
kvalitě, ježto i u něho plocha osevná v r. 1907 zmen-
šena. V celku tedy sklizeň loňská, byť nedosáhla
bohaté výše předloňské, nemůže být zvána špatnou
V zemích českých vykázána tato čísla úhrnná
z 1 haq
Celkem v 1000 e
průměr
průměr
ha
13.6
žít
12.5
ječmen
14.0
oves
12.2
kukuřice
118 poměrný
25
4.6
14
article
1907 1897 1906 1907 1897 190
1907 1897 1906 1907 1897 190
pšenice
Čechy . . 4256.8 3429.1 18.9 15.1
Morava . . 1762.1 1511.5 17.0 15.2
Slezsko . . 118.7 147.8 13.5 11.3
žito
Čechy . . 8665.8 6219.1 15.7 126
Morava . . 3165.8 2937.8 14.5 12.7
Slezsko . . 604.5 507.8 10.8 10.3
je čm en
Čechy . . 5824.4 59349
188 146
Morava . . 3912.4 3091 -0
18.7 153
14.6 119
Slezsko . . 361.2 333.8
o v es
Čechy . . 7418.8 5466.0 15.7 11.1
Morava . . 2657.6 2211.3 13.1 11.4
Slezsko . . 793.7 580 6 13.9 10.1
kukuřice
Morava . . 186.4 165.9 17.1 149
Nemohouce se pouštěti do zevrubných rozborů
konstatujeme jen všeobecně, že vesměs rok loňský
vykazuje mnohem větší výnosy, než průměr před-
chozích desiti let. Fakt ten je tím význačnější, ž
způsoben v prvé řadě zvelebením výnosů poměr
ných. Čísla hořejši jsou tedy dokladem pozoruhod-
ného pokroku zemědělské výroby v zemích českých
v posledních letech.
Čechy
Morava
Slezsko
žít Čech
126 Morava
119 Slezsko
10.1 kukuřice Morava
149
15
article
Průmysl soukenický v Humpolci
roku 1907.
Průmysl soukenický v Humpolci
roku 1907.
Rok právě minulý lze označití, pokud se prů-
myslu soukenického týče, za velmi dobrý. Závodý
naše byly plně zaměstnány, takže kdo si v čas pev
nou zakázkou zboží nezabezpečil, toto vůbec ke kou
pi nedostal. Vedle hladkého lodnu a komisního sukna
přiveden na trh modní druh zboží rázu lodnového
s pěknou efektní proužkou neb kostkou v různých ce-
nách. Některé druhy látek pracovány z čísté ověí
vlny a také vedle toho látky z česané příze. Poku
se provedení a úpravy týče, nelze činiti těmic žád-
ných výtek a zboží toto se také dobře prodávalo. Zda
lze hlavně pozorovati stále rostoucí vliv naší tkal
covské školy na modernisování zdejšího sou-
kenictví; škola tato, řízena jsouc zdatnými silami,
nejen odchovává dorost průmyslu textilnímu, ale
stará se též o potřeby, které mohou tomuto pro-
spěti. Novinky samovlněných látek, které zasílá státní
kancelář pro vyučovací polřeby ve Vídni, jsou v
škole stále vyloženy a informace každému zájemniku
ochotně podávány. Na popud cechu soukenického
pořádán celcroční kurs chemicko-barviřský, aby t
ukázána byla cesta k modernímu Barvení. Letošníh
roku má býti pořádán kurs pro posuzování přízí
tkanin.
Pok
Humpolec
Vídeň
16
article
Stávající závody soukenické značně rozšířeny
a dva nové s parním pohonem, každý o 20
HP, jeden pak s elektrickým pohonem po-
staveny.
Při této příležifosti dužne zminili se o zprávě.
která v podzimu roku minulého prošla novinami
jednala o prodejí jodné zdejší největší továrny, jež
přešla do rukou německých a případ ten vykládán
jako ztráta našeho národního majetku. Pravda: ka-
ždý průmyslový závod, který přejde z českých ru-
kou do německých, jest úbytek národní naší síly
avšak v drném případě má se věc poněkud jinak
závod byl německou firmou dobře zaplacen, ba mů-
žeme říci, velmi dobře zaplacen. Továrna tato jes
odkázána jedině na dodávky pro vojsko, dráhy, po-
štu, námořnictvo, četnictvo, finanční stráž atd., vše-
chny tyto dodávky se zadávají, jak známo, v jistém
obdohí cestou volné konkurence a má-li míti závo
tohoto druhu stálou prácí, závisí to jenom na osobn
sre stre
HP
17
article
Obohod—
Obohod—
známosti, přízni a zdatnosti majltele, takový závod
s osobou vedoucí stoupá, ale také klesá. Jinak jest
ovšem tomu, když továrna vyrábí určitý druh ko-
merčního zboží a má pevný, stálý kruh odběratelů
v takovém případě nekupují se toliko budovy a stroje
nýbrž celý složitý výrobní a prodejní aparát, klerý
změnu majitele nepocítí a tu není pochyby, že kdyby
továrna p. E. D., o kterou se právě jedná, byla t-
kovým podnikem, našel by se již zde někdo, kdo b
těch potřebných několik set tisíc korun měl a závo
E D
18
article
1,161.349
2,020.516
1,177.296
1,833.66
342. 961
19
article
pro sebe získal. e
Pokud se týče stránky národnostní, jest každé
nopřátelské vystupování nového majítele proli vše-
mu českému úplně vyloučeno, naopak on sám se vel-
mi ochotně přihlásil značnou peněžní částkou ku
podpoře našich národních účelů a nebylo příčiny.
tuto jeho ochotu zamítati.
Pro Humpolec a jeho průmysl má eminentn
důležitost právě chyslaná údolní přehrada na
řece Želívce, 8 kilometrů od města vzdlá lená.
Přehrada tato souvisí se státní a zemskou akci ohled-
ně úpravy vod v král. českém a bylo by lze takto
získati 1500—2000 HP levně elektrické síly, která
By se v Humpolci tal dobře uplatnila. Uskutečněním
tohoto projektu a prodloužením železniční trati
z Humpolce do Pacova na státní dráhu, o které se
právě jedná, by se rázem výrobní podmínky zdj-
šího průmyslu změnily, zajisté k velikému jeho pro-
A. Skorkovský.
A Skorkovský
Humpolec
Pacov
Želívka
HP
21
article
spěchu.
Z trhů poněžních. (17. lodna.) Slav cedulových
bank se rychle lepší. Anglická banka získala znovu
1 mil. lib. šterl. zlata a má nyní 35.7 míl. lib. šterl
Portefeuille poklesl o 853.000 lib. šterl. na 26.9 mil.
a oběh bankovek o 574.000 lib. šterl. na 28.3 mil. lib
šterl. — Francouzská banka zmenšila portefeuille
66.2 mil. na 1289.7 mil. fr., jinak nebylo velkých
změn v jejím stavu. Německá banka má nyní 838
mil. mk. zlata (oproti 758.7 před týdnem), směnek
1164.5 mil. (1296.5) a oběh bankovek 1540 (1715.7).
Oběh zdaněných bankovek činí pouze 116.7 mil. mk
Praha. Dnešní bursa minula pevně a sjednány
závěrky hodnot ukládacích i akcií. Za kom. dlužní
úpisy České zemské banky placeno K 97.25 a obcho-
dovány akcle Podolské cementárny za K 204.—
akcie strojirny Daňkovy za K 463.—. Dále podá-
váno za akcie: První české tov. orient cukrov. K
250.—, „Merkuru“, směn. akc. spol. K 601.—, První
pražské zastavárny K 460.—, První české akc. pojišt
na život K 270.—, Kolínské tov. kávov. náhražků
K 650.—, pivovaru v Česk. Budějovicích K 805.—
Živnostenské banky K 239.—, České banky „Union“
K 238.—, České spol. pro prům. cukerní K 149.—
Pražské úvěrní banky K 525.—, Hospod. úvěrní ban-
ky K 381.—, České prům. banky K 414.—, Zajišťo-
vací banky K 140.—, Akc. továrny na vyrábění uměl
hnojiv v Kolíně K 420.—, První českomoravské stro-
jírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu
K 449.— peníze.
Praha
Budějovice
Zajišťo
Kolín
anglický banka
živnostenský banka
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový
22
article
Vídeň. Pod dojmem snížení diskonta v Anglii
panovala na začáteční burse pevná nálada. Obchod
jest však klidný tak, jako v minulých dnech, protože
spekulace následkem zpráv z Marokka byla zdrželiva
Poplávka byla po akeiích slátních drah a po kredit-
kách. Na polední burso tendence byla slabá a zvláště
následkem nepříznivých zvěsti z Marokka. Nižší zá-
znam měly železářské papíry následkem poklesnuií
v Berlíně; příznivou výjimku tvořily akcie státní
dráhy, které měly vyšší kurs. Ve šraňku došlo rovněž
k prodejům, jenom uhelnadolné a magnesitové stoup-
ly. Trh k ukládání pevný, valuty nezměněny. Na
eskomplním trhu peníze nezměněny, 47/1e—1/2 0.
Berlin. Průběh dnešní bursy byl opětně velmí
chabý a došlo poznovu v akciích železářských pod-
níků k vělším realisacím a bianko prodejům z řady
kontrminérů. Příčinou byl špatnější „Iron Monger“
Prodeje zahájeny rovněž v akciích uhelnodolných
podníků a na trhu kasovním ve všech skupinách. Se
sníženými záznamy setkáváme se v akciích domácích
bankovních ústavů a v titrech dopravních společnosli
Chabým smýšlením vyznačovaly se hodnoly ameri-
cké. Rakouské kreditky nižší, státní dráha v sou-
hlasu s Vídní pevná. Se zájmem sledován pohyb
kursů ruských bank i rent. Soukromý diskont 59
Z pražského trhu obilního. Na včerejší burs
vystupovala větší poptávka konsumu po pšenici, pro
davači byli zdrželivější a zkoušeli prosaditi o 10 hal
vyšší ceny, což kupci povolováno, když z Pešti došly
záznamy rovněž vyšší. Z Prahy placeno za 77—8l
kg 11.70—12.50. Žito uhájilo plně ceny z úterka
ač odbyt není valný. Nabídka jest méně naléhavá
a zásob jest na místě tak málo, že i menší potřeba
pohotového žita za běžnou cenu nemohla býti uhra-
žena. Z Prahy znamenáno 72—75 kg 11.25—11.75
Vídeň
Anglie
Maroko
Berlín
Pešť
Praha
Iron Monger
kg
23
article
Ječmen měl jen mírný odbyt, ceny však neustou-
pily. Očekává se, že po zahájení plavby odbytové
poměry se zlepší. Z Prahy znamenáno merkanti
8.85—9.—, střední 9.05—9.25, prima 9.30—9. 45, vý-
běr až 9.75. Koupěchtivost na trhu ovsa jest dobrá
odbytové poměry pro domácí konsum i pro alpské
země znovu se zlepšily. Z Prahy znamenáno 8.25—
8.45, k setí 8.70—9.— za 50 kg. Po delší přestávce
byla cena řepky úřadně znamenána a slanovena
18.40—18.60. Pokrutiny 8.70—9.— za 50 kg. Při nor-
málním odbytu bylo lze obdržeti kukuřici z Prahy
za 8.35—8.40, vika znamenala 9.—9.25. Posavadní
čilá poptávka po červeném jeteli potrvala, stoupnuii
cen nenastalo, z Prahy placeno 75—105 K za 50 k
Bílý jetel nezměnil cenu, smýšlení poněkud přízni
Dopravni oblíze na zeverni dráze. V posledníel
dnech konány byly ve Vídni porady za předsednictv
ministra železnic, na nichž jednáno o opatřeních
proti dopravním oblížím na severní dráze. V pora
dách předložen byl investiční program, vypracovaný
ředitelstvím severní dráhy, který má býti uskulečněn
během roku 1908. Program ten byl v poradách znač-
ně rozšířen a pojaty do něho investice, které jsou
s to, odstraniti na dobro obtíže dopravní na soverní
dráze. K opatřením, která mají býti ihned provedena.
náleží především zřízení pomocné linie použitím
městské dráhy Dziedice—Bílice—Frýdek—Hulín z
účelem vlehčení hlavní trati. Za tím účelem bude
na ní zavedena noční služba a rozmnožen personál.
Ječmen
Praha
Frýdek
Hulín
9 . 45
kg
24
article
— Včera započaly v Krakově porady zástupců se-
verní dráhy, ministersíva železnic a haličských ředi-
telství státních drah, které mají za účel stanoviti
provozovací program a zaříditi potřebné ihned n
místě. Konečně zařízeno bylo také ulehčení vyclívání
zboží, aby všechno zdržování bylo odstraněno. Dnes
koná se v Berlíně porada o úpravě dopravy horno-
slezského uhlí do Rakouska. Dosud doprava toholo
uhli děje se nepravidelně. V době mrazů činí denní
doprava 600 až 800 vagonů, kdežto jindy značně
klesá. Severní dráha navrhuje, aby nastalo zde ja-
kési vyrovnání dopravy tak, že by se denně dopravo-
valo pravidelně 450 vagonů, čímž by se čelilo občas-
ným oblížím dopravním. Kanference účastní se zá-
stupce ministerstva železnic, zástupci vídeňského
německého obchodu s uhlím, hornoslezských dolů
ředitelství pruských státních drah v Katovicích. Ač-
koliv oba poslední interesenti opírají se návrhu se-
verí dráhy, není vyloučeno, že k podobné úpravi
dojde.
Konjunktura v Německu. Z posledních cifer
zásilkách produktů německého svazu oceláren lze
posouditi, do jaké míry v Německu uplatňuje se de-
presse konjunktury. Zásilky činily v prosinci 359.515
tun (oproti 423.055 tun v listopadu a 449.025 tun
v prosinci 1906). Pozoruhodný jest pokles zásilek
polotovarů a formového železa. Polotovarů zasláne
prosinci 81.706 tun (1906: 142.008 tun, 1905
169.947 tun), formového železa v prosinci 1907
58.279 tun (1906: 131.813 tun a 1905: 151.951 tun)
Krakov
Berlín
Rakousko
Katovice
Německo
26
article
— Dle „Köl. Zlg.“ činil síav zakázek u rýnsko-
vestfálského syndikátu surového železa 1. ledna pou-
ze 173.000 tun. Z toho bylo opozděných dodávek
95.000 tun, kdežto na prodeje na r. 1908 připadá
pouze 78.000 tum. Loni činil stav zakázek 953.000
tun, t. j. o 780.000 více než letos. — Odbyt uhlí jes
stále ještě čilý. Odbyt uhelného syndikátu činil v pro-
sinci 5,768 832 tun uhlí (oproti 4.9 mil tun v r. 1906
a 1.1 mil. tun koksu (oproti 1 mil. tun v r. 1906).
Koksárny společnosti severní dráhy. V Marian-
ských Horách u Mor. Ostravy započato bylo se stav
bou nových koksáren. Zřizovány jsou společnost
severí dráhy ve spolku s těžiřstvem Marie Anna.
jejíž kuxy jsou větším dilem majeíkem hornoslezské
společnosti na výrobu koksu. Tato provádí také stav-
bu nových koksáren. Od r. 1909 zpracováno bud
v nich ročně 3 mil. metr. centů uhlí z dolů společ
nesti severí dráhy.
Soupis dobytka v Uliráchi v r. 1907. Uherské mi
nisterstvo orby provádí ročně dle obcí soupis užitko-
vého dobytka. Výsledek konskripce takové za rok
1907 vykazuje u srovnání s r. 1906 potěšitelný vzrůst
chovu dobytka v Uhrách: Počet koní stoupl
1.789.416 na 1,797.664 kusů, hovězího dobytk
z 5,624555 na 5,952.929 kusů a počet ovcí ze
6,891 089 na 7,549.336 kusů. O chovu vepřového
dobytka náš pramen — Agr. kor. — mlčí.
Aukce vlny. Příští londýnská aukce vlny počíná
21. t. m. Nabídka činí 187.000 balíků oproti 153.000
v téže době r. 1906.
Mor
Marie Anna
Ostrava
Uhry
severní dráha
27
article
Smlouva se Srbskem. Předevčírem konána oblá-
šená schůze delegátů rakousko-uherské a srbské vlá-
dy, aniž by bylo došlo k rozhodnutí o uzavření smlou-
vy. Dohoda ovšem značně pokročila, avšak trvají
ještě některé rozpory jak v příčině sazeh celních
lak v příčině záležilostí veterinářských. Příští schůze
konána bude v ponděli a do té doby na obou stranách
konány budou interní porady. Rakousko stojí na
některých výhodách pro náš vývoz, zvláště vývoz
cukru, piva, textilního zbožl, železného zboží, sklu
a koženého zboží.
Pirma K. V. Skuherský, cís. a král. dvorní to-
várna na nábylek a dekorační předměty v Hrade
Králové oslaví letošního roku 48leté výročí zalo-
žení svého závodu.
Hnutí organisační mezi velkoobchodníky s ps-
lanterním a králkým zhožím. Na pozvání Ústředního
spolku interosentů s galanterním a krátkým zbožím
shromáždil se dne 26. prosince 1907 značný počel
obchodníků se zbožím krátkým a pleteným v ob-
chodní a živnostenské komoře pražské za účelem
porady o hlavních svých požadavcích. Předseda
Ústředního spolku interesentů s krátkým a galanter-
ním zbožím p. Eduard Schmolka, uvítav přitom-
ně, přešel ihned k 1. bodu jednacího pořádku: „Po-
jišťování pensljní“. Nastíniv, jakk těžkéa
mnohé příslušníky přímo zdroujicí zatížení zákon
tento přináší, poukázal na usnesení pracovní rady.
znějící v ten smysl, by pomocníci obchodní do pen-
sijního povinného pojišťování pojali nebyli, kteréžto
usnesení v nejbližší době do doplňovacích předpisů
zařaděno býti má. Usneseno podali c. k. ministerstvu
vnitra žádost za vyloučení obchodního pomocnictva
ze zákona o pensijním pojištění soukromého úřadni-
ctva K bodu 2. „O kartelích“ ujal se slova pan
K V Skuherský
Schmolka
Srbsko
Rakousko
Hrad Králové
28
article
I. Sabath a ostrým tonem poukázal na to, jak zhoub-
ně následky meziobchodu přinášejí kartely továrníků.
kartely cen a podmínek, zejm. vzhledem k tomu, ž
velkocbchodníci nemchou stejným příkladem postu-
povali proli svým odběratelům. Potom přikročeno
k bodu 3 programu „Organisace stav ov-
ská“. Heferát, v zastoupení p. J. Krausa výborně
podaný p. L. Reichmanem, nalezl bouřlivého sou-
hlasu, i usneseno jednomyslně: „Velkoobchodníci s
zbožím krátkým, galanterním, pleleným z Čech, Mo-
ravy. Slezska a Haliče, shromáždění dne 26. prosin-
ce 1907 v Praze, žádají všecky příslušníky odbor
ze všech zemi, by se neprodleně zorgani s ovali
ke kterémuž účelu nejlépe se doporučuje přistoupit
k Ústřednímu spolku interesentů s krátkým a galan-
terním zbožím v Praze, který již od r. 1893 úspěšně
působí. Tím jedině umožněno bude vzpružiti se
k obraně proti útokům továrníků a dosíci příznivých
výsledků.“ — Shromáždění žádali dále zřízení ob-
chodní rady, která by analogicky, jako průmy-
slová a živnestenská rada, výhradně zájmům obchodu
a státu sloužila. — O bodu 4. „Personál“ pro-
mluvil p. Wachtel, načež ihned přikročeno k bodu 5-
„Podmínky“. Pan cís. rada B. Klemperer promlu-
vil o nutnesti, aby i velkoobchodníci přikročili k ú-
pravě podmínek, avšak jen ve formě mírně. Záležitost
lato byla i dalšími řečníky prohlášena za zvlášť na-
léhavou. Přijat pak návrh p. G. Bondyho, by zvolena
byla 12členná komise, která by pečovala o prove-
dení veškerých usnesení, jakož i o další práce se sta-
rala, zvláště pak časté schůze svolávala. Této ko-
mníisi byli přiděleni z Prahy pp.: Ed. Schmolka, Jak.
Sabath
J Kraus
L Reichman
Wachtel
Klemperer
G Bondy
Ed
Čechy
Slezsko
Halič
Praha
rada B
29
article
Kauders, cís. rada B. Klemperer, M. Lederer L. Jam-
pohles, Ignác Mautner, Gustav Bondy, dále pp.: Lud-
vík Edelstein z Liberce, Josef Eckstein z Plzně, Jak
Meisl z Olomouce, D. Fantl z Volyně a S. Ganz
z Hradce Králové.
Z amerického krhu železářského oznamuje
„Iron Monger“; Došlo k nákupům severního litino-
vého železa. Ceny jscu opět ochablé, nominální
avšak nezměněné. Budoucnost jest ještě pochybná
Po hotových výrobcích jest malá poptávka.
Mezinárodní kongres průmyslu ochlazovacíh
v Palíži. Vývozní kancelář obchodní a živnostonské
komory pražské upozorňuje zúčastněné kruhy, že
se v Paříží koncem června t r. koná za protektorátu
Irancouzských ministrů orby, obchodu a průmyslu
I. mezinárodní kongres průmyslových podníků ochla-
zovacích. Za účelem účastenství na tomto kongresu
zřizuje se za vedení našeho ministerstva vnitra ofi-
ciální komitét, jenž mimo zástupce zúčasiněných od-
borných ministerstev bude sestávati z vynikajících
odborníků na poli zdravotnictví, vědy, spadajícíh
sem průmyslu, techniky, pak dopravnictví a zásob-
niclví. Výtisk příslušného programu vyložen Inter-
osentům ve zmíněné vývozní kanceláři k nahlédnutí.
Kauders
Klemperer
M Lederer
Mautner
Bond
Edelstein
Eckstein
Meisl
D Fantl
S Ganz
Došla
Liberec
Plzeň
Olomouc
Volyň
Hradec Králové
Paříž
rada B
Intrum
L . Jam
Iron Monger
30
article
Paroplavební společnost Rakouského Lloyd
v Terstu: Nejnovější tarify pro zboží v dopravě sva-
zové z Terstu do Australie vyloženy jsou v praž-
ském generálním zastupitelství (Václavské nám.č
67) pánům interesentům k nahlédnulí. Tamtéž přijí-
mají se přihlášky pro zábavní jizdy salonním par-
níkem „Thalia“. (Prospekty zdarma.)
Teneriffa, zpráva o dovozu a vývozu, podaná
rak.-uh, vicekons. J. ryt. Galattiem. Kaná rske
ostrovy, pro Rakousko dosud jen více méně ná-
hodný cíl podnikavějších turistů, postoupily v po-
slední době v jinou perspektivu. Austro-Americanou
před nějakou dobou zavedená parníková trat Terst—
Argentina staví pravidelně v některém příslavu Ka-
nárských ostrovů a tvoří tak základnu k vybudování
našich obchodních styků s těmito, Rakouskem dosu
málo všímonými oblastmi. Proto vítati sluší právě
vydanou zprávu našeho vlcekonsula v Teneriffě o po-
měrech odbytových na Kanárských ostrovech. Zpráva
vyšla jako čís. 7. „Obchodních Zpráv“, vydá-
vaných Rak. obchodním muscem a svými konkret
ními údaji a věcn pokyny, jakož i nejnovějšími daty
o Kanárských ostrovech přijde našim vývozcům jistě
vhod.
Terst
Austrálie
Václavský já
Rakousko
Americana
Argentina
rakouský Lloyd
31
article
Odborný kurs pro lakýrníky na imitaci dfev. Na
technologickém průmyslovém museu (ústavu pro zve-
lebování žvností) obchodní a živnost. komory v Pra
ze konati se bude od 20. ledna do 2. února 1908 od-
borný kurs pro lakýrníky, na němž vedle lučební
technologie probrány budou imilace nejběžnějšícl
druhů dřev (ořech, dub, mahagon, javor palisandr
třešně, modřín, jasan atd.). Kura konati se bude den
ně od 3 do 8 hodin večer a určen jest pro pražské
předměstské mistry a pomocníky oboru lakýrnického
Přihlášky do kursu dějí se listy přihlašnými, které
vydává museum technologické k ústní neb písemn
žádosti. Školné obnáší 40 K, nemajetní budou osvo-
bozeni. Přihlášky třeba podati nejdéle do 15. ledna
r. 1908
Obzor železniční a celní. Novým rokem zaháji
tento časopis druhý ročník a vyšla již první dvě čí
Kura
32
article
sla v nové, zlepšeně výpravě. Vydavalefslvo slibuje,
že se všemi svými silami vynasnaží, by listem svým
sloužilo věrně všem průmyslovým a obchodním po-
třebám, aby bylo radou a pomocí při závažných pří-
padech dopravních, zkrátka zařídí obsah listu tak,
aby byl nejen informačním orgánem pro obchoda
průmysl a dopravu vnitrozemskou, ale aby podporo
val snahy vývozní, hledaje současně nová odbytiště
zahraničná a zámořská
Trhy. V Benešově u Prahy bude výroční trh
na koně a hovězí dobytek v pondělí dne 27. ledna
1908.
Banky, záložny a spořitelny-
Stav rakousko-uherského banku z 15. ledna
1908. (K. k.) Oběh bankovek 1812,211.000 K
(— 97,622.000 K), kovový poklad 1453,520.000
(+ 10,371.000) K, zásoba směnek 572,080.000
(— 114,067.000) K, lombardy 92,890.000k
— 20,756000 K), zásoba bankovek daně pro-
stých 41,308.000 k.
Pražská bursa.
V Praze, 17. ledna. Oficiální záznamy znějí
Zástavní lísty české hyp. banky 59
Benešov
Praha
33
article
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.
» » (v K
Mel. úpisy . » » (ve zl.
Žel.
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . .
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banký
českých spořitelen . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky
Želez. úpisy »
41/2
Zástavní listy I. mor. spořitelny
41/2
» hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy »
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/,
» » Rak. -zherské banky 4 0
» » Dolnorak. byp. ústavu f9e
3 1/n
K Mel
Český průmyslový
Hal
ústav f 9 e 3 1
35
article
Kom. dl. úp. . .,
Kom. dl. úp. . .,
Zástavní listy Rak. hyp. banky
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh
Ruská stát. půjčka z r. 1908
Únorová spol. renta (v pap.
4200
Dubnová »
(ve ste.
Květnová » „
(v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.
Rakouská zlalá renta . . ..
korunová renla . . 4 0
» investiční » . . 3
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . . »
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko-uherská banka . . .
Českomoravská strojtrna . . .
Daňkova strojirna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raď. v Modřanech
» tov. orieut. cukrov.
Prior
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Poldin
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
železářský společnost
36
article
4procentní papírová květnová
42procentni » únorová . .
sprocentní stříbrná lednová . . .
4.2procentní , dubnová ..
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská ..
31/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská . . ..
4procentní korunová uherská ..
31/aprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka . . . . . . ..
Losy:
Calé státní z r. 1860 . . . ..
pětiny
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . ..
tisské. . . . . . . . . ..
turecké . . . . . . . . . .
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/proc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc. bank. dl. ůp. čes. pr. banky
Ostřední banka čes. spořitelen 40
Banky:
Česká průmyslova . . . . . .
. »Union« . . . . . ..
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . ..
moravská eskontní .
rakousko-uherská .
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . ..
dolnorskouská eskontní . . ..
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní úslav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravni podniky
Buštěhradská dráha lit. A . .. .
Česká severní dráha . . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . .-
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.)
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko duchc. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha . . ..
Ferdinandova severní dráha ..
Lvovsko-černovicka draha ..
Státní dráha . .
Ferdinandův
Čechy
Ostřední banka
40 Bank
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
37
article
[Peníze] Zboží
103.—
102.—
98 85
38
article
97 85
89 75
98.75
43
article
100—
100 30
97.55
96 40
96 50
101.15
97.50
101.25
95 75
99.80
95.50
98.75
44
article
100.—
103 25
96.55
35.4
95.5
100.15
96 50
100.25
94 7
94 50
97.75
97.50
88 25
81.15
90.45
98.75
98 85
96.95
96 95
115.65
96.95
88 15
239.—
415.—
150—
383.—
529.—
274.—
460.—
240.—
570.—
870.—
464.—
151.—
855.—
206.—
428.50
2420
45
article
96. 50
87 25
80 15
89 95
98 5
93.65
96.75
96 7
115.45
96 75
87.9
233.—
414 —
141 —
331.—
525.—
270.—
449.—
239.—
563.—
850.—
463.—
149 —
805.—
420.—
204.—
426 —
2110
250 —
270.—
47
article
Závěrečné kursy
17. ledna 16. ledna
96 80
96 75
98 55 95 60
96 75 96.8
93.65 98. 65
115.45 115.35
96 80 96 80
87 95 87 95
111.55 111 65
93 40 93.45
82 85 82.80
49
article
89 9
89 82
89 9
89 82
149.75 150 50
210.—
208 —
256.50 256.—
449. —
495.—
147.50
145.—
185.—
185.50
9785
8945
100.—
414 —
381.—
1775.—
293 50
404. 75
562.—
601.—
635 25
767 50
1044.—
520 75
541.50
457.—
si
2835.—
1079.—
369.—
434.50
421.50
432.—
282.50
5320.—
569.—
50
article
97 85
89 45
100.—
414.—
383.—
1774.—
293 50
409.50
563.—
601.—
636.—
765.—
1044.—
521. 15
540.—
457.—
1075.—
370.—
436.—
422.—
402 —
282.50
5310.—
569.—