ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5381bf60-738c-11dc-9cd3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 105, place 52, org 23, work 9
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. ledna 1908. Číslo 17
4 article
částečně v guberniích tavrické, samarské a sn- ratovské je stav ozimů velmi špatný. V jiho- západním kraji ozimy vyhynuly z dvou třetin. V maloruských a jihozápadních guberniích zů- stalo neoseto 1/4—1/2 selských polí. Jinorodcům pečorského kraje hrozí záhub proto, že stihla pohroma hlavní pramen jejich živobytí: sibirským morem padlo na 300.000 sobů, z nichž obyvatelstvo mělo ročně na 2 mil. rublů příjmu. Samojedi a Ižemci po desítkách zmírají hladem a morem. Úmrtnost morem vy- svělluje se tím, že z padlých sobů šíří se na daleké prostranství otravné plyny. Šíření moru obyvatelé podporují tím, že z padlých sobů odřeli kůže a užívají jich. Neveselé zprávy jdou i ze Sibiře. V narym- ském a obdorském kraji rychle pokračuje nákuza kurdějová. Taktéž v jakutské oblasti.
Samojed Sibiř
5 article
Vatikán a Prusko. Nový pruský vyslanec u Vatikánu dr. Mühl berk přijat byl papežem ve zvláštním slyšení. v němž, jak již sděleno, podal pověřovací listy své. Podle římského dopisovatele „Berl. Tgbl.“ snažili se on i papež dáti výraz přesvědčení své mu, že také v budoucnosti budou nejlepší styky a to „přese všechno“ mezi Vatikánem a Pru- skem. Co se týče polské otázky, doufají vatikán- ské kruhy, že Prusko se konečně přesvědčí, že také Vatikán jest zákonem vázán. Vatikán nemyslí prý tedy, že dojde na kon flikt s Pruskem. Jest prý Vatikán odhodlán také vyhnouti se bojům, jež vede „střed“ s vládou pruskou, ano, přes hlavu středu dobrý poměr s Vatikánem udržovati, My ovšem nikdy o tom nepochybovali, že Vatikán jest hotov, vždycky opustiti sebe spra- vedlivější věc nářodu, tím spíše pak, běží-li o kmen slovanský. Pius X. ví, komu děkuje za volbu svojí. V Kolíně nad Rýnem utvořilo se za pomoe rýnských sedláků „Německé“ sdružení, kteréž má za úkol německé katolíky přiblížiti jiným vy- znáním a odpoutatí je od „středu“. Při organisaci strany této neslibuje se po kusům strany této valného úspěchu. V čele po- kusů těch stojí známý hrabě Hloensberoech.
Mühl Berl Prusko Pius Hloensberoy Vatikán Prusko Kolín nad Rýn
6 article
Volební právo a konflikty v Prusku. Svobodomyslné sdružení na dolní Veseře učinilo usnesení, v němž popirá kaneléři Bu- lowu všechnu dobrou vůli vyhověti stranám svo- bodomyslným a lituje, že poslanec Pachnicke neodpověděl důrazněji na vyzývavé a bezohled- né prohlášení kaneléře, jehož stanovisko jest lidu nepřátelské a musí i stát zničiti. Zdá se. že dny vládního bloku svobodomyslně-konserva- tivního v Německu jsou již sečteny a také tu splňuje se předpověď, kterou jsme učinili zde již před měsíci, že liberálové němočtí vyjdou z bloku toho bez úspěchu, a snad i — beze Sociální demokraté chystají na neděli ce- lou řadu protestních schůzí proti pověstnému prohlášení kaneléřovu v otázce volebního práva. Pověst, že by nespokojenci, radikálnější členové svobodomyslného sdružení chtěli z něho vystoupiti, se dnes popírá. Věříme tomuto de- menti — sdružení to odloučilo se své doby i od Eugena Richtra jen proto, aby mohlo tim důsledněji — otročiti. cti.
Pachnicke Richter Prusko dolní Vesera Německo vládní blok
7 article
Drzost rektora university berlinské. Rektor university té pozvav k sobě polské studenty, varoval je před velkopolskými sna- hami a žádal rukou dáním na místě přísahy o ních slib, že na schůzích a vůbec veřejně budou mluviti jen německy. Jen někteří slib dali ostalní ho odmítli jako drzost zákonem neodů- vodněnou. — Což nemohou se rušuí a polšt sludenti, jichž je do tisíce na německé universitě. bez této obejíti? Souboj v lodním spolku německém konati se bude mezi kn. Solmem berlínským, předsedou spolku a šl. Spiessem, předsedou od- boru bavorského, následkem půtek a osobníeh urážek pro známě rozmíšky o názorech o úče- lech spolku. Podle dohody, uzavřené na podnět cfsaře, odstoupí prý po kasselské valné hro- madě spolku jak kniže onen, tak gen. Keim ale teprve prý, když valná hromada schválí jednání jejich. Odstoupením jejich pozbude spolek — po přání bavorském — politického rázu.
Spiess Keim Rektor univerzita
8 article
Události v Marokku. O Kittanim, na jehož přední roli v událo- stech ve Fezu jsme včera poukázali, přináší »Temps« nové podrobnosti. Ličí jej jako hlav- ního podněcovatele události, jichž výsledkem bylo prohlášení Muleje Hafida za sultána Kittani je velký pletichář a požívá značného vlivu u kmenů v okoli Fezu, jež vyzval, aby odepřely poslušnost Abdulu Azizovi. Maghzen dověděv se o tomto velezrádném jeho počínání. nařídil, aby byl zatčen a Kittani, aby se za- chránil, zosnoval státní převrat ve Fezu. Kitlani je znám svým fanatismem protievropským. Al dal se často získat pro změnu svých názorů. Maghzen, obávající se jeho vlívu, podplatil ho dary a pokrmy, tak že Kittani byl mezi prvními ullemy, kteří před odjezdem Abdula Azíza pro- hlásili, že tento je jediným legitimním sultánem a že Mulej Hafid je rebelant. Ale zdá se, že maghzen, jenž se oetl na suchu, neposlal z Ra- batu podporu po 2 léta vyplácenou Kittanimu. Tento pak počal štváti kmeny proti sultánovi Na počest prohlášení Muleje Hafli da nařídily úřady ve Fezu, aby bylo vypáleno 21 ran dělových a aby po celý týden byly domy okrášleny na znamení radosti. Klidné obyvatelstvo obává se nových bouří. Loupeživé kmeny opět si počínají výhrůžně. Cesty mezi Fezem a Rabatem v Tangeru jsou velmi nejisté.
Aziz Al Azíza Maroko Tanger
9 article
Zajímavé je stanovisko německých žurnálů k Muleji Hafidovi. Nékteré chauvinistické listy německé se okázale staví na stranu Muleje Hafida. Obviňují Francii, že způ- sobila nynější zmatky v Marokku. S potěšením tvrdí, že Francie marně pracovala v Marokku že ted ztratila vše, čeho dosud nabyla. Listy tyto žádají německou vládu, aby uznala Muleje Ha- fida, nebo aby aspoň nenadržovala Abdul Azi- zovi. Jak známo, vláda německá nemá nejmenš chuti řídít svou zahraniční politiku podle mou- drých rad pangermanistů. Události ve Fezu jsou předmětem interpe- lace, kterou podal dnes ve franeouzské sně- movně vůdce socialistů Jaurěs. Tento chee žádat, aby vláda ihned odpověděla na jeho in- terpelaci, poněvadž má za to, že proklamováním Muleje Hafida je situace v Marokku podstatně změněné, že smlouva algecirasská je zvrácena a že se musí velmoci sejíti k nové poradě o změnivši situaci. Naproti tomu, jak známo, je vláda francouzská toho náhledu, že smlouv algecirasská je neporušená prohlášením nového sultána, a že není nutná nová konference o Ma- rokku. V tomto smyslu asi vyzní též odpověd ministra Pichona, jež bude dána, dle právě došlé telegrafické zprávy dne 24. t. m., s čímž Jaurěs projevil souhlas. Ale ještě během dalšího sezení sněmovny došly zprávy o boji u Settatu, o němž se zmiňujeme doleji a Jaurěs ohlásil, že podá ihned další interpelaci a bude žá- dati, aby se ihned projednala a aby vláda vy- světlila sněmovně ráz a dosah rozka zů, udělených generálu d' Amadovi. Vláda chce navrhnouti, aby též odpověď na tulo interpelaci byla odiožena na 24. t. m.
Azi Pichon Jaurěs Amado Francie Maroko Ma Mulea Hafida
10 article
Dnešní telegrafické zprávy z Marokka při- nášejí důležilou zvěsť: prohlášení svatě války! Jak se sděluje z Marakešle, byl čten 15. t. m. ve všech mešitách list Mulej e Hafida, který vyzývá lid k svaté válee proti Francouzům. Žádá, aby ho lid ná- sledoval do území Saujů. Casablanka Mediuna musí se opět dostati do rukou Maročianů a žádný křesťan neostane na živu! Mulej Hafid dále hlásá, že budou prove- deny svaté zákony marocké. Veřejní vyvolavači chodili po ulicích a vyzývali obyvalelstvo, aby následovalo sultána ve svaté válce. Mulej Hafid přerušil svůj pobyt u E Kenasezu a táhne do územi Šaujů do boje proti Francouzům. Tvrdi se, že se menší počet vojska Muleje Hafida, poněvadž se mu nevyplácí žold. O výše zmíněné bitvě u Setatu dochá- zejí následujíel podrobnosti: Generál d' A mad telegrafoval do Paříže: Ke konci dlouhého boje obsadil jsem město Setat, které bylo hájeno mehalou Hafidovou za velilelství Mu- leje Rešida. K mehale připojily se kme- nové Šaujiů, kteří brali také podíl na po- sledním krveproliti. Tábor Muleje Re- šida byl zničen a na naší straně byl po- raněn jeden důstojník, jeden poddůstojník a 18 vojáků. Ztráty nepřítele jsou velm značné. Porážka učinila na kmeny hluboký doje m. Radiotelegram z Casablanky sděli tyto podrobnosti o dobyti Setatu: Mulej Re- šid pokusil se během boje o několik útoků. Poněvadž posice setatská se nalezá mimo obvod operační, byla o půlnoci vyklizena vojskem d'Amadovým. Mehala Muleje Rešida je rozprá- šena a nemá více v moci cestu, která byla ote- vřena vojsku Muleje Hafida při pochodu do
Francouz Maročian Mulej Amadův Maroko Šauj Paříž Setat Casablanca Mulea Re Mulej Re
11 article Fezu.
Fezu. Admirál Philibert telegrafuje, že v Mo- gadoru panuje klid, přes to, že Mulej Hafd prohlásil svatou válku. Podle zprávy generála d'Amada trval boj u Setatu od 8 hodin ráno do 12 hodin v poledne. Maročané měli 150 mrtvých a 300 raněných. de Návrat Pichonův Francouzský ministr zahraničních věcí Pi chon navrátil se z Madridu s prázdnýma ru- kama. Tvrdí se, že vítězně překonal zdrženlivos a opatrnictví španělského minisferského předsedy Maury. Pařižský dopisovatel »N. Wien. T.« píše že oba státnici jsou přesvědčení o neutrálnost Německa, jež zůstává věrným své zásadě poli tiky »otevřených dveří«. Když president M a ur se zmínil o záštiplném fanatismu marockém. odhodlaněm ke každé krajnosti proti klidné penetraci evropské, dovozoval Pichon, že po- dobné přemrštěné zprávy o. divoké energii M ročanů jsou povídačkami slarých cestovatelů. Pichon dokázal Maurovi, že lev není tak strašný. jak se zdá, a uvedl podrobnosti z bojů u Casa blanky, kde se hrdinnost marocká zvláště n- osvědčila. Francie nežádá od Španělska nijakých oběti, pravil Pichon dále, chce pouze vyzkoušeti jaké následky by měla rozsáhlejší akce Franci v Tetuanu a Laroche. Tyto dva přístavy tvoři sféru vlivu španělského a je třeba učiniti s správný názor o tom, co má Španělsko k oče- kávání nebo čeho by se mohlo obávati. President Maura se domnivá, že staro- bylé obyvatelstvo v Tetuanu bylo by dobrou protiváhou proti dobrodružnému duchu horalů. Porady obou státníků vedly k přesnému vyměření hranic akce francouzské a byla doní- lena nejlepší dohoda obou stran.
Philibert Maročan Pichonův Maur Pichon Franek Madrid Německo boj u Casa Francie Španělsko Tetuan Tetuan d ' Amado
12 article Volební ruch.
Volební ruch. Z Podoli-Dvorců u Prahy. Obecní zastupitelstvo ve své řádné schůzi dne 16. t. m. usneslo se k ná- vrhu starosty p. Fr. Šerela následovně: Uznávajíce důležitost letošních voleb do sněmu král. českého oceňujíce v plné míře zásluhy dosavadního zástupce našeho p. JUDra. Jos. Herolda, okresního starosty a čestného občana, jichž si nejen o okres, ale i o celý národ náš získal, prohlašujeme se jednomyslně pro jeho kandidaturu a doporučujeme občanstvu naší obce p. JUDra. Jos. Herolda jakožto nejschopnějšího našeho zástupce pro sněmovní volby, žádajíce, aby všechny hlasy na něj soustředěny byly. Zároveů žádáme, aby ostatní národní strany, jelikož se jedná též o zasloužilého předsedu Národní radý, od posta- vení kandidatur jiných upustily. Ze Sedlce (na dráze Františka Josefa) Ve vo lební skupině okresu sedleckého, bechyňského a mi- levského kandiduje do sněmu pan JUDr. Václav Černý, starosta města Sedlce, c. k. notář. Pan dr. Černý byl postaven jako kandidát stran y agrární a pokrokové.
JUDr Herold František Josef Černá doktor Podoli Praha Sedlec národní radý
13 article
Voličská schůze v Chotěboři. Na neděli dne 12 t. m. svolal politický klub národní strany svobodo- myslné pro Chotěboť a okolí do sálu hole u pana Václava Firkušného voličskou schůzi, do které po- zval dosavadního poslance pana JUDra. Zimmra, starostu města a okresu čáslavského, aby o politické situaci promluvil. Schůzi tuto, do které vedle pří- slušníků národní strany svobodemyslné dostavili se i členové organisace národního dělnictva s p. drem. Morstadtem, advokátem z Kutné Hory, jakož i čle- nové strany pokrokové, zahájil starosta města pan Leopold Zvěřina. Kandidát národní strany svobodo- myslné pan dr. Zimmer v řeči promyšlené a tempera mentní vysvětlil politickou situaci a dotkl se téměi všech aktuálních politických záležitostí. Probral důle- žitá usnesení sněmu král, českého od r. 1901 až do r. 1907, zvláště obšírněji se zmínil o zákonu o okres- ních úřadnících a dosud nepotvrzeném zákonu o úřad- nících obecních a pojednal o zákonu v přičině regu- lace řek, o otázce živnostenské a jmenovitě podrob- něji rozebral působení sněmu král. českého v záleži- tostech školských. Cifernými dále daty ukázal, co sněm učinil vše v ohledu hespodářském, ve prospěch řemeslnictva, živnostnictva a obchodu, poukázal k veliké zadloženosti země a vzrůstání zemského
Firkušný JUDr Morstadt Zvěřina doktor Zimmer Chotěboř Kutná Hora klub národní strana svoboda organizace národní dělnictvo národní strana svoboda sněm král
14 article
rozpočtu. Nastínil, jaké důležité úkoly na příštín zem. sněmu k řešení přijdou, jmenovitě promluvi o nutné sanaci zemských financí a neodkladné re- formě volebního řádu do zemského sněmu. Strana svobodomyslná jest pro zavedení všeobecného, rov- ného hlasovacího práva do sněmu, poukázal však k obtížím, jaké tomuto požadavku vůči složení sněmu se strany Němců a velkostatku se staví a že změna volebního řádu provásti se nedá leč kompromisem neb oktrojem. Na konec vroucími slovy přednesl výzvu ke všem stranám v národě, by v okamžiku tak vážném, kdy těžké úkoly poslance na sněmu král. českého očekávají, seřadily a spojily se pod praporem červenobllým v jeden šik a volily jen muže rozvážné, pevné a charakterní, cti a zájmu národa dbalé. Řeč přijata byla s velkým souhiasem a pro- vázena hojným potleskem. Pan dr. Morsta d osobně si pana dra. Zimmra vysoce váží a proti jeho působení ničeho nenamítá, ale s vedením strany svobodomyslné souhlasiti nemůže. Vytýkal straně svobodomyslné nezdar při vol bách do říšské rady přes to, že právé tato stran o zavedení všeobecného hlasovacího práva usilovala dále, že pro rakousko-uherské vyrovnání hlasovala aniž by nějakých úspěchů a výbrad byla docílila.
Němec doktor Morsta
15 article
Tvrdil, že počinání německých úřadníků v Chebu. v Čes. Lípě atd. zavinili poslanci a vytkl, že mlado česká strana, která za Staročechů zmařila punklace. nýní pro ně v potu tváře pracuje, ač obsah smiřo- vaček vládou propracovaných není ani znám. Tyto výtky vyvracel dr. Zimmer. Neloyální jes svalovati zodpovědnost za chebskou otázku na stranu svobodomyslnou, když tato interpelací dra. Čelakov- ského proti této zlovůli německého úřadnictva se postavila. Na konec ohradit se proti výroku, jakoby sněm král. českého byl pouze institucí hospodářskou. za jakou by ji Němci míti chtěli, neb instilucí druho- řadou a prohlásil slavnostně, že my právem trváme při tom, že sněm král. českého jest pro nás prvním a nejdůležitějším sborem zákonodárným, na němž nejen své hospodářské, sociální, kulturní, národní politické požadavky uplatniti si přejeme, ale také uplst níme. My toužíme po tom, by bistorický sněm náá nabyl bývalého svého lesku, své váhy, svého vý- znamu, by odpovídal vůli lidu českého a hověl všem jeho, zvláště ale národním potřebám. Předseda schůze poděkoval panu dru. Zimmrov a provolal jeho příští, záslužné činnosti hojný úspěch a zdar. Kandidatura pana dra. Zimmra v Chotěboři jes pro příšti volhu sněmovní zabozpečena.
Zimmer Němec Cheb Čes Chotěboř
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Časy se mění a mínění v nich, někdy za jediný krátký měsíc! K sentenci této přiměl nás »Mor. Orlice« svým vřelým uznán ím rázného stanoviska proti nyněj- šímu stanovisku vůdeů národn strany svobodomyslné a směru ce- lého Národního klubu. Před několik nedělemi zaslal pražský mračnopozorec »Mor. Orlice« listu svému náramně rozkurážený článek proti »dissidentům«, nesouhlasícím s nynějším vídeňským posťupem národní strany svobodo- myslné a také netajícím svůj nesouhlas. Orgán Žáčkův velmi ostře zastal se vedení národní strany svobodomyslné proti nespokojencůmv klubu a také proti nám a vznikla z toho di verse, na štěstí pro »Mor. Orl.« a dík její ne- chuti k polemikám velmi krátká. Nic nezkalilo od té doby krásný poměr mezi vedením národní strany svobodomyslné a mezi staročeským den- níkem brněnským, který jediný ze všech morav- ských listů otiskuje kurrendy, zasílané mu »ze sekretariátu národní strany svobodomyslné«. Až tu najednou přihodila se valná schůze »Českého Klubu« a s ní — zdreující řeč poslance dra
Mor Žáčkův Orlice Orlický národní strana svoboda
17 article
Srba, který přinesl nejostřejší filipiku proti po- sitivní politice a postupu Nár. klubu na říšské radě. A co učinila »Mor. Orlice« ?? Napsala snad polemiku proti tomuto dissidentu »Národ- ního Klubu«?1 Chraň bůh! »Projevy staro- českých politiků dra. Srba, dra. M a t tu še dra. Horáčika řadí se k nejlepěímu, co o nynějšlch politický ch pomě- rech z českého tábora vůbec bylo pověděno.« Tak četlo se ve čtvrtečním čísl »Mor. Orlice« do slova a »Mor. Orlice« ze dne 16. ledna t. r. snad ani netuší, že a ja k bije »Mor Orliei« ze dne 15. prosince r. m. Situace orgánu Žáčkova stává se však tím pikantnější. Řeči dra. Srba, dra. Mattuše a dra. Horáčka stejně jako do vedení národní strany bijí i do politiky celého Národního Klubu, jehož morav- ským piliřem jest přece pan místopředseda po- slanecké sněmovny dr. Žáček, bezprostřední politický představený »Mor. Orlice«. Vezme-li se tedy věc kolem do kola, možno vším prá- vem odtušiti »Mor. Orliei« dnes po měsíci — Sama dissidentka! Tím podivuhodnější jest jeji hrdinné chování včerejšího dne. Při- nášíť na první straně oflciosní článek: »Zemské volby v Čechách« (Ze sekretariátu ná- rodní strany svobodomyslné) a hned
Srba Mor Žáčkův Mattuš Horáček doktor Žáček Orlice Čechy slanecký sněmovna bůh
18 article
za ním: »Řeč člena panské sněmovny dra. Karla Mattuše, pronesenou 11. t. m. v Českém Klubu v Praze« se všemi mrazivými výsměchy studeného sardonika vůdcům národní strany svobodomyslné. — Ze zásad přijatých na vídeňském sjezdu »Schutzvereinů« dlužno uvésti usnesení o spolupůsobení ochranných spolků němeekých: 1. Ježto všechny německé ochranné spolky slouží témuž eíli, zesílení ně- mectví v krajích národním protivníkem ohrože- ných, musí býti nejhorlivější jich snahou, dosíci toho elle společnou, soustavnou a upravenou praci. Každé porušení této práce vzájemným potíráním a nepřátelskou protisgitaci odsuzuje sjezd ochranných spolků co nejrozhodněji. Na- proti tomu přátelský styk, pokud ho dosud není nejen mezi ústřednami hlavního vedení, tak mezi výbory jednotlivých místních skupin nalé- havě žádoucí. Osvědčené způsoby práce buďlež navzájem sdělovány. 2. Jakožto zásada pro všechny Němce nechť plati, že každý Né- mec náležeti má dvěma ochranným spolkům, německému Schulvereinu a nejméně jedhomu z hospodářských ochranných spolků. 3. Založením německého Schutzvereinu pro Haliě, uvítaněho nejradostněji všemi Němci a téměř dokončeným vybudováním Volkaratu v jednotlivých zemích jeví se řada nutných ochranných organisuei ukončenou a sjezd ochranných spolků vyslovuje naléhavé přání, aby nebylo zřizováno nových
Mattuš Němec panská sněmovna Český klub v Praga
19 article
Schutzvereinů, nýbrž aby dosavadní byly co nejmohutněji vybudovány. 4. Přiměřeně různým úkolům jednotlivých ochranných spolků budiž domáháno rozdělení práce mezi nimi: a) aby při zahájení ochranné práce v místech, kde nt dosud nebylo pracováno, o postupu ochranných spolků zjednána byla dohoda, podle níž by práce, jež nutně najednou podnikati na poli ho- spodářského sesílení, poli hospodářském, byly zjištěny a rozděleny. Dvojitému účustenství má tak býti zabráněno, vánoční nadílky v doroz- umění s ochrannými spolky poskytovány; b) aby německý Schulverein v přištích podnicích na poli školském převzal vedení a správu nových ústavů, při čemž vynasnaži se, převzíli břemen zvláště s beder hospodářských oehr. spolků; c) aby pro ony obvody, kteréž náleží k okrskům působnosti dvou ochranných spolků, rovněž uči- něny byly dohody o způsobu společného za- — Kdy budou svolány sněm český a morav- ský? Z Brna, 17. ledna. „Lídové Noviny“ oznamují: Posl, dr. Stránský intervenoval dnes u ministerského předsedy bar. Becka v záleži- tosti svolání sněmu moravského. Ministerský předseda prohlásil, že s žádné strany nebylo žá- dáno svolání sněmu v únoru, pročež vláda také nezamýšlí sněm svolati. Poslanec dr. Stránský poukazoval na to, že nebude možno svolati sněm na jaře nebo v létě, poněvadž zasedati bude říš- ská rada; ministerský předseda odvětil, že není vyloučeno, že koncem května budou svolány některé nově zvolené sněmy, zejména sněm králevství českého, a v té době také snad bude možno svolati sněm moravský. Nie- méně slíbil ministerský předseda, že vláda věe ještě uváží a bude-li možno, svolá sněm v únoru.
Posl doktor Stránský Beck Brno Lídová novina
20 article
— Intervence posl. dra. Herolda v minister- stvu obchodu. Z Vídně, 17. ledna. P'ředseda Národní rady české poslanec dr. Herold inte-. venoval dnes u ministra obchodu dra. Fiedlera v záležitosti propouštění výpomocných sil u praž- ského poštovního ředitelství a zároveň odůvod- nil doklady, že u ředitelství toho je vlastně ne- dostatek potřebného personálu. Posl. dr. Herol žádal tudiž za nápravu. Ministr uznal oprávně- nost žádosti té, ubezpečil, že v záležitosti té bylo již učiněno příslušné opatření a slíbil, že dle možnosti zasadí se o to, aby nedostatkům pošt, pokud se týče úřadnických míst, bylo od- pomoženo. Zároveň předložil posl. dr. Herold ministrovi dlouhý seznem pošt v českých obcích síce již povolených, ale dosud neaktivovanýeh a dále i seznam velice četných obcí českých, které o poštu žádaly, jichž žádost však doposud vyřízena nebyla. Poukázal dále k tomu, v ja- kém nepoměru vůči poštám v německých obcích jest počet poštovních úřadů v obcích českých a žádal také v tom smyslu za odpomoc. Ministr slíbil učiniti vše, aby poštovní úřady v českých obcích co nejrychleji zřízený byly. Mimo to jednal dr. Herold s ministrem obchodu o čet- ných záležitostech úřadnietva a zřízenectva po- štovního, jakož i o věcech jazykových a ode- sažení.
doktor Herold Fiedler Posl Herol Vídeň
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Vodopád Giessbach. Báseň o jednom dějství. Napsal Karel Horký. Režinén Jaroslav Kvapil. Jsou nadpisy výmluvné a nadpisy lhostejné jedny něco napoví, druhé nenapoví nic. A ná- pověď, není-li závazek? Slibuje něco dopo- vědět. Vodopád Giessbach? Proč Giessbáchr Proč ne jiný, nějaký šumavský nebo krkonoš- ský vodopád? Anebo, proč ne »vodopád« — vůbec? Vodopád Giessbach je z oněch památnost švýcarských, kam nešťastné párky rády se uchyluji zakončit své románky. Také naše báseň je takový románek »o třech«. Sniná Elška se zamilovala do slavného virtuosa na housle. Ale hrdina koncertního podia zdál se jí takovým velikánem, že si vedle něho připa- dala příliš nepatrnou. Tolík se zhrozila ne- poměru své lásky, že uprchla a provdala se za muže nemilovaného. Chybila velice! Virtuos Šlechla je výjimečná povaha, schopen největší oběti. Aby se přiblížil jejímu srdci, co ne- provedl? Neslýchanou věc! Zmrzačil si ruku, odhodil navždy umělce a nechce budoucně už být než »prostým člověkem« a náležet zcela jen jí! Jezdí teď spolu každého léta do Švýear kde je tak křišťálový vzduch, kde šumí vodo pády a slunce tak čarovně vychází a zapadá A zde si žalují své tužby a slesky !. Pro duse blouznivé, konečně, poměrné blaho na světě.
Horká Kvapil Šlechl vodopád Giessbach Giessbach
22 article
Však zlo stále čihá! Právě přibyl Elsčin manžel Má v ruee strašný dokument. Šlechta je oh- čansky kompromitován. Konsul s dokumenjem v ruce mohl by jej zničit. Padouch! Milenei nesmějí si dále náležet. Elška se vrline do propasti vodopádu. Šlechta neskočí za ní. A to je nám divné podle všeho, co jsme o něm slyšeli. Báseň je vypravována pěkným, jasně mluv ným veršem. Autor se představil jako plno- krevný poeta, který dovede výrazně povědět, co má na mysli. Zda-li také silný dramatik? Snad podruhé se ukáže. Tentokrát nešlo vskutku než o pouhou báseň. Poslouchá se příjemně, i zvě davost lehce napne, ale nitro díváka hlouběj nezbrázdí. Na to jsou mu postavy příliš cizé. Můžeme ochotně věřit, co nám milenci o sobě pěkného povídají — a víte, co si dovedou na- mluvit milenci, mají-li jen trochu fantasie a ně jakou sběhlost v literním! — ale přesvědčeni ovšem nijak nejsme. Na své oči sami jsme nie s nimi nezažili. Snad je Šlechta ušlechtilý muž. sehopný velkého umění a velkých činů ! Pro ne? Elška to o něm tvrdí, on sám vžemi desít přiznává, ale celkem nás to tak málo pohne. jako tvrdíli Šlechta o konsulovi, že je padouch.
Šlechta Elška
23 article
Jsou to věci mimo nás! Ať si je pánové mez sebou vyjednají! Myjeme si ruce v chladné zdrželivosti. A vodopád Giessbach? Románek mohl se vskutku odehrát také jindei! Kdekoli je křišťá- lový vzduch, kde šumi vody, lesy voní a slunce čarovně vychází a zapadá! Ale Švýcarsko už je tak zaslibenou zemí horovné romantiky ! Od- pusttel Hra je s velikou péčí provedena. Pan Vojan se slečnou Grégrovou mluví s láskou své nesnadné role. Půldruhé hodiny lyrických vý- levů! A bez jakýchkoli podnětů vnějších ! Vše- cko jen ze vzpomínek čerpáno a vzdálených pro diváka vzlahů! To jde nad průměrnou schopnost hlediště, pro celé dlouhé pasáže ne- ztrácet — nitku! O polovici zkráceno, bylo by jistě na prospěch intensitě požitku pěkného verše! Nejjasněji obráží se v rámei figurka sta- řika šindeláře (pan Řada), episodka, ale zdra- vého jádra. Ten chlapík vlastně ručí, že se s autorem nevidíme na jevišti naposledyl Také konsul Bervie (pan Želenský). lesník (pan Steinsberk) a malá Lenorka (pí. Červená) mají se zcela reálně k světu. Do bry opatřena překrásná dekorace vodo- pádu. Arci bývá mnoho krásy někdy na škodu Obrovská hmota vody řítí se před námi do pro- pasti, ale slyšet nie není, k vůli — divadelní konvenci. Kdyby bylo slyšet vodopád, nebylo by
Románek Vojan Grégrův Želenský Steinsberk Švýcarsko Giessbach malý Lenorka
24 article
slyšet verše! Ale ptáčky ve křovinách kolem je zase slyšet! A produkce švývarských jodlerů někde v dálce neméně! A to milou divadelní konvenci zase — ruší. Tak má věrnost uměle- cká na jevišti své proklaté mezel Novince připojena starší aktovka Vrchlickéh »V sudě Diogena«, pro většínu diváků také no- vinka. Má už přes dvacet roků od své premiéry Milostná zápletka, roztáčena kolem šedivé brady starého koryntského kynika mudrce, končí za jeho přispění vesele v nitru pověstné jeho filosofické bečky. V sudě nebývá z pravidla pro dva lidičky místa. A Diegenův není výminkou. Milenci jsou spokojeni a divák se usmívá. Má na paměti známé přísloví o nejmenším prostoru, jaký do- stači dvěma milujícím. Vlastní chlouhou rozmarů antikišující jednoaktovky jsou štiplavé sentenc a paradoxy starého špinavého mudronoše s lucer- nou. Dialogem to blyskotá a chřesti, jakoby dlaní přebíral opálku granátů a karneolů. Role Dio- gena předpokládá zkušeného odvažovače idejných obratů s jadrnou výslovností. Je u pana Seifert v pravých rukou. Někdajší Alexandr vyměnil tak s úspěchem svůj úkol za roli mudrce, což se každému králi, jak víte, nedařívá. Alexandr při- padl panu Matějovskému. Bujará postava i hilas. dozajista! Jenom pro představu světovládnéh heroa starověku trochu nonchalantní gesto i akcentí Slečna Rydlova je líbezná Korynťanka. + Paní Snzanne Després, slavná francouzská tragédka, bude hráti pohosuinsku s celou svojí spo- lečností na scéně Národního divadla po dva večery v první polovici příštího měsíce, podle dosa- vadních disposicí asi 12. a 13. února. Bude hrát nejprve Ibsenovu »Noru«, jejíž titulní role pati k nejúchvatnějším výkonům světové umělkyně, druhý večer pak Bernstejnovu francouzskou komedi La rafale«, klerá loni u nás hrána již a proni kavým úspěchem s názvem »Ve víru«.
Diogenés Diegenův Dio Seifert Alexandr Matějovský Rydlův Snzanne Després Ibsenův Nora Bernstejnův národní divadlo
25 article Hudba.
Hudba. + Cyklus symfonif Beethovenových, jenž lon potkal se s účastí tak velikou, že značné množstv obecenstva nemohlo obdržeti vstupenek, opakován bude ve zbývajících 7 letošních symfonických kon certech České Filharmonie v sále Plodinové burs Počátek učiněn bude zejíra provedením první (C- dur op. 21.) a druhé (D-dur, op. 36.) s ymfonie; kromě těchlo jsou na programu vuvertury k »Zasvěcen domu« a k »Egmontu«. V malém počtu zbývajíe vstupenky na sedadla číslovaná po 2 K, na sedadl nečíslovaná po 1 K a na místa k stání po 60 hal prodávají se v kanceláři Českého Filharmonického Družstva na Václavském náměstí, č. 53. + »Šuvčikovo kvarteto« končí svoje drubé turně po Holandsku, kde absolvovalo v lelošní sezoně 30 koncertů. V Amsterodamě koncertovalo kvartelo šest- ktáte. Svými velikými úspěchy dobylo v Holandsku »Ševěikovo kvarteto«, právě léhož velikého jména a uznání jako předchůdce jeho České kvarteto, které jediné svým uměním zapevnilo si tam před lély výbornou půdu. Druhý konceit »Ševčikova kvarfelae v Berlíně jest dne 1. února za spolupůsobení proí J. Röutgöa, virtuosa na klavír z Aruisterodamu.
Beethovenův Egmont J Röutgö Václavský náměstí Holandsko Berlín Český filharmonie Český filharmonický družstvo Cdur op . 21 Ddur
26 article Z kulturní ciziny
Z kulturní ciziny Největší „maďarská“ operní pěvkyně Luisa Bláhová je tou dobou předmětem nadšených ovac a celé serie jubilejních projevů v Pešti. Umělkyně slaví čtvrtstoletí svojí pěvecké činnosti a po komické opeře, kde vyspěla v umělkyní prvního řádu — dl maďarského pojímání — chystá slavnostní večer n její počest Národní divadlo pešťské, jehož svazku přináleží Luisa Bláhová jako doživotní člen V parlamentních kruzích maďarských ujala se nyn myšlenka, nabídnouti veliké maďarské umělkyni ná- rodní dar. Poslanec Ladislaus Rátkay poda prý v příštím zasedňní sněmovním návrh, aby stát zakoupil villu „Blaha“, dosavadní majetek zpěva čky, na němž vězí asi 22 tisíc korun hypotéká rníc dluhů a věnoval ji ji pak znovu jako nezcizitel- ný majetek. Skvělé zařízení do vily porídí se z čestných darů města Pešti, předních spolkův ctitelův umělkyně. Nutno přiznati, že si Maďař svých umělců dovedou vážiti a dovedou je oslavovati nejen stovy, nýbrž i skutkem. Nová „Cavalleria rusticana“, jejím autorem je italský skladatel maestro Manleone je v Italii samé zakázána soudně, jak jsme nedávno referovali při zprávě o procesu, který milánský na- kladatel první opery toho jména (proslaveně Masca- gniovy) Sonzogno vyhrál proti novému kom ponistovi i novému nakladateli opery. Přes to, anebo snad právě proto, že úporné vedený spor o titul vzbudil pozotnost celého světa, začíná již nová ope ra, jeliž název ie tak populární, svoji pouť po ovrop ských scénách cizích, mimoilalských. Nejdřív pr provozována bude v Pešti, což o její skutečné ceně umělecké nepovídá vlastně pranic, protože oper něšťská neklade nikdy příliš přisného měřítka. Z ostat- ních větších scén operních prozatím nové dílo sli- buje aké opera ve Vratislavi.
Bláhová Ladislaus Rátkay Blaha Cavalleri rusticana Sonzogno Pešť Vratislav národní divadlo
27 article
Residenční divadlo v Drážďanech koupila dosavadní nájemnice jeho, vdova po dřívěj- ším řediteli Karlovi, za okrouhlou cenu 1 milionu marek. Artistickou správu divadla, jež právě v po- slodních letech skvěle kvetlo, povede nadále dosa- vadní ředitel jeho Wilt, zeť majilelky. Na den 9. ledna letošního (27. prosince 1907 dle ruského kalendáře) připadlo 30. výročí básníka N. A Někrasova. K tomuto truchlivěmu jubileu, kter znovu dává připominati, jak poměrně záhy vyrván ruské poesii největší talent po Puškinu a Lermon- tovu, objevila se na literárním trhu a sensaci způso- bila objemná kniha literárních debutů Ně- krasovových, čítajíci přes 300 stran, s obsahen překvapující síly a zajímavosti, jenž byl dosud na- prosto neznám ctitelům básníkovým. Knihu sestavil V. Maksimov. Carská opera moskevská chyslá výpra- vu veliké výprewné hry podle románu Marka Twaina „Prine a žebrák“ od Vsevoložskéhe. E. N. Čirikev, jenž nedávno v Koršov divadle moskevském docílil výborného úspěchu svým dramatem „Marja Ivanovna“, napsaném v „Čechovském“ stylu, napsal nové dva kusy diva- delní — drama a komedii; obě hry budou hrány pravděpodobně zase v Moskvě.
Wilt Někrasov Puškin Lermon V Maksimov Twain Prine Vsevoložskéh E N Čirikev Ivanovna Drážďany Moskva Residenční divadlo Karel Koršov divadlo
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Princezna Monika. Z Berlína, 17. ledna Princezna Monika Saská bude od června t. r. trvale dlíti v Drážďanech = Sultán šlastným otcem a poprvé Iotogra fován. Z Cařihradu, 17. ledna. K. k.) Podle zpráv listů naroda se včera sullánovi dcera, která obdržela jméno Samije. — Sultán dal se za předvěerejšího obřadu bajramu fotegrafovati, což vzbudilo velikou pozomosl, protože, jak povědomo, nebylo dusu žádného obrazu sultánova — Oslatky papeže Lva XIII. H. Z Říma, 17. ledna. Papež vyslovil se v jedné rozmluvě, že oslatky Lva XIII. nebudou převezeny do Lateránu = Riditelná vzducholoď „Ville de Paris“. Z P a říže, 17. ledna. Při noční plavbě vzducholodi „Ville de Paris“ z Colombes do Verdunu byla zjnštěna okola nost vojensky velmi důležilá, že za jasné hvězdná noci i tak vliký řiditelný balon v mírné výši na vzdálenost 1000 m je úplně neviditelný. Balon, jenž
Monika Samij Lev Berlín Drážďany Cařihrad Řím Laterán Villa jít Paris Verdun Oslatka papež Lev XIII