3
masthead
18. ledna 1908. Číslo 17
4
article
částečně v guberniích tavrické, samarské a sn-
ratovské je stav ozimů velmi špatný. V jiho-
západním kraji ozimy vyhynuly z dvou třetin.
V maloruských a jihozápadních guberniích zů-
stalo neoseto 1/4—1/2 selských polí.
Jinorodcům pečorského kraje hrozí záhub
proto, že stihla pohroma hlavní pramen jejich
živobytí: sibirským morem padlo na 300.000
sobů, z nichž obyvatelstvo mělo ročně na 2 mil.
rublů příjmu. Samojedi a Ižemci po desítkách
zmírají hladem a morem. Úmrtnost morem vy-
svělluje se tím, že z padlých sobů šíří se na
daleké prostranství otravné plyny. Šíření moru
obyvatelé podporují tím, že z padlých sobů
odřeli kůže a užívají jich.
Neveselé zprávy jdou i ze Sibiře. V narym-
ském a obdorském kraji rychle pokračuje nákuza
kurdějová. Taktéž v jakutské oblasti.
Samojed
Sibiř
5
article
Vatikán a Prusko.
Nový pruský vyslanec u Vatikánu dr. Mühl
berk přijat byl papežem ve zvláštním slyšení.
v němž, jak již sděleno, podal pověřovací listy
své. Podle římského dopisovatele „Berl. Tgbl.“
snažili se on i papež dáti výraz přesvědčení své
mu, že také v budoucnosti budou nejlepší styky
a to „přese všechno“ mezi Vatikánem a Pru-
skem. Co se týče polské otázky, doufají vatikán-
ské kruhy, že Prusko se konečně přesvědčí, že
také Vatikán jest zákonem vázán.
Vatikán nemyslí prý tedy, že dojde na kon
flikt s Pruskem. Jest prý Vatikán odhodlán také
vyhnouti se bojům, jež vede „střed“ s vládou
pruskou, ano, přes hlavu středu dobrý poměr
s Vatikánem udržovati,
My ovšem nikdy o tom nepochybovali, že
Vatikán jest hotov, vždycky opustiti sebe spra-
vedlivější věc nářodu, tím spíše pak, běží-li
o kmen slovanský. Pius X. ví, komu děkuje za
volbu svojí.
V Kolíně nad Rýnem utvořilo se za pomoe
rýnských sedláků „Německé“ sdružení, kteréž
má za úkol německé katolíky přiblížiti jiným vy-
znáním a odpoutatí je od „středu“.
Při organisaci strany této neslibuje se po
kusům strany této valného úspěchu. V čele po-
kusů těch stojí známý hrabě Hloensberoech.
Mühl
Berl
Prusko
Pius
Hloensberoy
Vatikán
Prusko
Kolín nad Rýn
6
article
Volební právo a konflikty v Prusku.
Svobodomyslné sdružení na dolní Veseře
učinilo usnesení, v němž popirá kaneléři Bu-
lowu všechnu dobrou vůli vyhověti stranám svo-
bodomyslným a lituje, že poslanec Pachnicke
neodpověděl důrazněji na vyzývavé a bezohled-
né prohlášení kaneléře, jehož stanovisko jest
lidu nepřátelské a musí i stát zničiti. Zdá se.
že dny vládního bloku svobodomyslně-konserva-
tivního v Německu jsou již sečteny a také tu
splňuje se předpověď, kterou jsme učinili zde
již před měsíci, že liberálové němočtí vyjdou
z bloku toho bez úspěchu, a snad i — beze
Sociální demokraté chystají na neděli ce-
lou řadu protestních schůzí proti pověstnému
prohlášení kaneléřovu v otázce volebního práva.
Pověst, že by nespokojenci, radikálnější
členové svobodomyslného sdružení chtěli z něho
vystoupiti, se dnes popírá. Věříme tomuto de-
menti — sdružení to odloučilo se své doby
i od Eugena Richtra jen proto, aby mohlo tim
důsledněji — otročiti.
cti.
Pachnicke
Richter
Prusko
dolní Vesera
Německo
vládní blok
7
article
Drzost rektora university berlinské.
Rektor university té pozvav k sobě polské
studenty, varoval je před velkopolskými sna-
hami a žádal rukou dáním na místě přísahy o
ních slib, že na schůzích a vůbec veřejně budou
mluviti jen německy. Jen někteří slib dali
ostalní ho odmítli jako drzost zákonem neodů-
vodněnou. — Což nemohou se rušuí a polšt
sludenti, jichž je do tisíce na německé universitě.
bez této obejíti?
Souboj v lodním spolku německém
konati se bude mezi kn. Solmem berlínským,
předsedou spolku a šl. Spiessem, předsedou od-
boru bavorského, následkem půtek a osobníeh
urážek pro známě rozmíšky o názorech o úče-
lech spolku. Podle dohody, uzavřené na podnět
cfsaře, odstoupí prý po kasselské valné hro-
madě spolku jak kniže onen, tak gen. Keim
ale teprve prý, když valná hromada schválí
jednání jejich. Odstoupením jejich pozbude
spolek — po přání bavorském — politického
rázu.
Spiess
Keim
Rektor univerzita
8
article
Události v Marokku.
O Kittanim, na jehož přední roli v událo-
stech ve Fezu jsme včera poukázali, přináší
»Temps« nové podrobnosti. Ličí jej jako hlav-
ního podněcovatele události, jichž výsledkem
bylo prohlášení Muleje Hafida za sultána
Kittani je velký pletichář a požívá značného
vlivu u kmenů v okoli Fezu, jež vyzval, aby
odepřely poslušnost Abdulu Azizovi. Maghzen
dověděv se o tomto velezrádném jeho počínání.
nařídil, aby byl zatčen a Kittani, aby se za-
chránil, zosnoval státní převrat ve Fezu. Kitlani
je znám svým fanatismem protievropským. Al
dal se často získat pro změnu svých názorů.
Maghzen, obávající se jeho vlívu, podplatil ho
dary a pokrmy, tak že Kittani byl mezi prvními
ullemy, kteří před odjezdem Abdula Azíza pro-
hlásili, že tento je jediným legitimním sultánem
a že Mulej Hafid je rebelant. Ale zdá se, že
maghzen, jenž se oetl na suchu, neposlal z Ra-
batu podporu po 2 léta vyplácenou Kittanimu.
Tento pak počal štváti kmeny proti sultánovi
Na počest prohlášení Muleje Hafli da
nařídily úřady ve Fezu, aby bylo vypáleno 21
ran dělových a aby po celý týden byly domy
okrášleny na znamení radosti.
Klidné obyvatelstvo obává se nových bouří.
Loupeživé kmeny opět si počínají výhrůžně.
Cesty mezi Fezem a Rabatem v Tangeru jsou
velmi nejisté.
Aziz
Al
Azíza
Maroko
Tanger
9
article
Zajímavé je stanovisko německých
žurnálů k Muleji Hafidovi. Nékteré
chauvinistické listy německé se okázale staví na
stranu Muleje Hafida. Obviňují Francii, že způ-
sobila nynější zmatky v Marokku. S potěšením
tvrdí, že Francie marně pracovala v Marokku
že ted ztratila vše, čeho dosud nabyla. Listy tyto
žádají německou vládu, aby uznala Muleje Ha-
fida, nebo aby aspoň nenadržovala Abdul Azi-
zovi. Jak známo, vláda německá nemá nejmenš
chuti řídít svou zahraniční politiku podle mou-
drých rad pangermanistů.
Události ve Fezu jsou předmětem interpe-
lace, kterou podal dnes ve franeouzské sně-
movně vůdce socialistů Jaurěs. Tento chee
žádat, aby vláda ihned odpověděla na jeho in-
terpelaci, poněvadž má za to, že proklamováním
Muleje Hafida je situace v Marokku podstatně
změněné, že smlouva algecirasská je zvrácena
a že se musí velmoci sejíti k nové poradě o
změnivši situaci. Naproti tomu, jak známo, je
vláda francouzská toho náhledu, že smlouv
algecirasská je neporušená prohlášením nového
sultána, a že není nutná nová konference o Ma-
rokku. V tomto smyslu asi vyzní též odpověd
ministra Pichona, jež bude dána, dle právě
došlé telegrafické zprávy dne 24. t. m., s čímž
Jaurěs projevil souhlas.
Ale ještě během dalšího sezení sněmovny
došly zprávy o boji u Settatu, o němž
se zmiňujeme doleji a Jaurěs ohlásil, že
podá ihned další interpelaci a bude žá-
dati, aby se ihned projednala a aby vláda vy-
světlila sněmovně ráz a dosah rozka zů,
udělených generálu d' Amadovi.
Vláda chce navrhnouti, aby též odpověď na tulo
interpelaci byla odiožena na 24. t. m.
Azi
Pichon
Jaurěs
Amado
Francie
Maroko
Ma
Mulea Hafida
10
article
Dnešní telegrafické zprávy z Marokka při-
nášejí důležilou zvěsť: prohlášení svatě
války! Jak se sděluje z Marakešle, byl
čten 15. t. m. ve všech mešitách list Mulej e
Hafida, který vyzývá lid k svaté válee
proti Francouzům. Žádá, aby ho lid ná-
sledoval do území Saujů. Casablanka
Mediuna musí se opět dostati do
rukou Maročianů a žádný křesťan
neostane na živu!
Mulej Hafid dále hlásá, že budou prove-
deny svaté zákony marocké. Veřejní vyvolavači
chodili po ulicích a vyzývali obyvalelstvo, aby
následovalo sultána ve svaté válce.
Mulej Hafid přerušil svůj pobyt u E
Kenasezu a táhne do územi Šaujů do
boje proti Francouzům. Tvrdi se, že
se menší počet vojska Muleje Hafida, poněvadž
se mu nevyplácí žold.
O výše zmíněné bitvě u Setatu dochá-
zejí následujíel podrobnosti: Generál d' A mad
telegrafoval do Paříže: Ke konci dlouhého boje
obsadil jsem město Setat, které bylo hájeno
mehalou Hafidovou za velilelství Mu-
leje Rešida. K mehale připojily se kme-
nové Šaujiů, kteří brali také podíl na po-
sledním krveproliti. Tábor Muleje Re-
šida byl zničen a na naší straně byl po-
raněn jeden důstojník, jeden poddůstojník a 18
vojáků. Ztráty nepřítele jsou velm
značné. Porážka učinila na kmeny
hluboký doje m.
Radiotelegram z Casablanky sděli
tyto podrobnosti o dobyti Setatu: Mulej Re-
šid pokusil se během boje o několik útoků.
Poněvadž posice setatská se nalezá mimo obvod
operační, byla o půlnoci vyklizena vojskem
d'Amadovým. Mehala Muleje Rešida je rozprá-
šena a nemá více v moci cestu, která byla ote-
vřena vojsku Muleje Hafida při pochodu do
Francouz
Maročian
Mulej
Amadův
Maroko
Šauj
Paříž
Setat
Casablanca
Mulea Re
Mulej Re
11
article
Fezu.
Fezu.
Admirál Philibert telegrafuje, že v Mo-
gadoru panuje klid, přes to, že Mulej Hafd
prohlásil svatou válku. Podle zprávy generála
d'Amada trval boj u Setatu od 8 hodin ráno
do 12 hodin v poledne. Maročané měli 150
mrtvých a 300 raněných.
de
Návrat Pichonův
Francouzský ministr zahraničních věcí Pi
chon navrátil se z Madridu s prázdnýma ru-
kama. Tvrdí se, že vítězně překonal zdrženlivos
a opatrnictví španělského minisferského předsedy
Maury.
Pařižský dopisovatel »N. Wien. T.« píše
že oba státnici jsou přesvědčení o neutrálnost
Německa, jež zůstává věrným své zásadě poli
tiky »otevřených dveří«. Když president M a ur
se zmínil o záštiplném fanatismu marockém.
odhodlaněm ke každé krajnosti proti klidné
penetraci evropské, dovozoval Pichon, že po-
dobné přemrštěné zprávy o. divoké energii M
ročanů jsou povídačkami slarých cestovatelů.
Pichon dokázal Maurovi, že lev není tak strašný.
jak se zdá, a uvedl podrobnosti z bojů u Casa
blanky, kde se hrdinnost marocká zvláště n-
osvědčila.
Francie nežádá od Španělska nijakých
oběti, pravil Pichon dále, chce pouze vyzkoušeti
jaké následky by měla rozsáhlejší akce Franci
v Tetuanu a Laroche. Tyto dva přístavy tvoři
sféru vlivu španělského a je třeba učiniti s
správný názor o tom, co má Španělsko k oče-
kávání nebo čeho by se mohlo obávati.
President Maura se domnivá, že staro-
bylé obyvatelstvo v Tetuanu bylo by dobrou
protiváhou proti dobrodružnému duchu horalů.
Porady obou státníků vedly k přesnému
vyměření hranic akce francouzské a byla doní-
lena nejlepší dohoda obou stran.
Philibert
Maročan
Pichonův
Maur
Pichon
Franek
Madrid
Německo
boj u Casa
Francie
Španělsko
Tetuan
Tetuan
d ' Amado
12
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Podoli-Dvorců u Prahy. Obecní zastupitelstvo
ve své řádné schůzi dne 16. t. m. usneslo se k ná-
vrhu starosty p. Fr. Šerela následovně: Uznávajíce
důležitost letošních voleb do sněmu král. českého
oceňujíce v plné míře zásluhy dosavadního zástupce
našeho p. JUDra. Jos. Herolda, okresního starosty a
čestného občana, jichž si nejen o okres, ale i o celý
národ náš získal, prohlašujeme se jednomyslně pro
jeho kandidaturu a doporučujeme občanstvu naší
obce p. JUDra. Jos. Herolda jakožto nejschopnějšího
našeho zástupce pro sněmovní volby, žádajíce, aby
všechny hlasy na něj soustředěny byly. Zároveů
žádáme, aby ostatní národní strany, jelikož se jedná
též o zasloužilého předsedu Národní radý, od posta-
vení kandidatur jiných upustily.
Ze Sedlce (na dráze Františka Josefa) Ve vo
lební skupině okresu sedleckého, bechyňského a mi-
levského kandiduje do sněmu pan JUDr. Václav
Černý, starosta města Sedlce, c. k. notář. Pan
dr. Černý byl postaven jako kandidát stran y
agrární a pokrokové.
JUDr
Herold
František Josef
Černá
doktor
Podoli
Praha
Sedlec
národní radý
13
article
Voličská schůze v Chotěboři. Na neděli dne 12
t. m. svolal politický klub národní strany svobodo-
myslné pro Chotěboť a okolí do sálu hole u pana
Václava Firkušného voličskou schůzi, do které po-
zval dosavadního poslance pana JUDra. Zimmra,
starostu města a okresu čáslavského, aby o politické
situaci promluvil. Schůzi tuto, do které vedle pří-
slušníků národní strany svobodemyslné dostavili se
i členové organisace národního dělnictva s p. drem.
Morstadtem, advokátem z Kutné Hory, jakož i čle-
nové strany pokrokové, zahájil starosta města pan
Leopold Zvěřina. Kandidát národní strany svobodo-
myslné pan dr. Zimmer v řeči promyšlené a tempera
mentní vysvětlil politickou situaci a dotkl se téměi
všech aktuálních politických záležitostí. Probral důle-
žitá usnesení sněmu král, českého od r. 1901 až do
r. 1907, zvláště obšírněji se zmínil o zákonu o okres-
ních úřadnících a dosud nepotvrzeném zákonu o úřad-
nících obecních a pojednal o zákonu v přičině regu-
lace řek, o otázce živnostenské a jmenovitě podrob-
něji rozebral působení sněmu král. českého v záleži-
tostech školských. Cifernými dále daty ukázal, co
sněm učinil vše v ohledu hespodářském, ve prospěch
řemeslnictva, živnostnictva a obchodu, poukázal
k veliké zadloženosti země a vzrůstání zemského
Firkušný
JUDr
Morstadt
Zvěřina
doktor
Zimmer
Chotěboř
Kutná Hora
klub národní strana svoboda
organizace národní dělnictvo
národní strana svoboda
sněm král
14
article
rozpočtu. Nastínil, jaké důležité úkoly na příštín
zem. sněmu k řešení přijdou, jmenovitě promluvi
o nutné sanaci zemských financí a neodkladné re-
formě volebního řádu do zemského sněmu. Strana
svobodomyslná jest pro zavedení všeobecného, rov-
ného hlasovacího práva do sněmu, poukázal však
k obtížím, jaké tomuto požadavku vůči složení sněmu
se strany Němců a velkostatku se staví a že změna
volebního řádu provásti se nedá leč kompromisem
neb oktrojem. Na konec vroucími slovy přednesl
výzvu ke všem stranám v národě, by v okamžiku
tak vážném, kdy těžké úkoly poslance na sněmu
král. českého očekávají, seřadily a spojily se pod
praporem červenobllým v jeden šik a volily jen muže
rozvážné, pevné a charakterní, cti a zájmu národa
dbalé. Řeč přijata byla s velkým souhiasem a pro-
vázena hojným potleskem. Pan dr. Morsta d
osobně si pana dra. Zimmra vysoce váží a proti
jeho působení ničeho nenamítá, ale s vedením strany
svobodomyslné souhlasiti nemůže.
Vytýkal straně svobodomyslné nezdar při vol
bách do říšské rady přes to, že právé tato stran
o zavedení všeobecného hlasovacího práva usilovala
dále, že pro rakousko-uherské vyrovnání hlasovala
aniž by nějakých úspěchů a výbrad byla docílila.
Němec
doktor
Morsta
15
article
Tvrdil, že počinání německých úřadníků v Chebu.
v Čes. Lípě atd. zavinili poslanci a vytkl, že mlado
česká strana, která za Staročechů zmařila punklace.
nýní pro ně v potu tváře pracuje, ač obsah smiřo-
vaček vládou propracovaných není ani znám.
Tyto výtky vyvracel dr. Zimmer. Neloyální jes
svalovati zodpovědnost za chebskou otázku na stranu
svobodomyslnou, když tato interpelací dra. Čelakov-
ského proti této zlovůli německého úřadnictva se
postavila. Na konec ohradit se proti výroku, jakoby
sněm král. českého byl pouze institucí hospodářskou.
za jakou by ji Němci míti chtěli, neb instilucí druho-
řadou a prohlásil slavnostně, že my právem trváme
při tom, že sněm král. českého jest pro nás prvním
a nejdůležitějším sborem zákonodárným, na němž
nejen své hospodářské, sociální, kulturní, národní
politické požadavky uplatniti si přejeme, ale také uplst
níme. My toužíme po tom, by bistorický sněm náá
nabyl bývalého svého lesku, své váhy, svého vý-
znamu, by odpovídal vůli lidu českého a hověl všem
jeho, zvláště ale národním potřebám.
Předseda schůze poděkoval panu dru. Zimmrov
a provolal jeho příští, záslužné činnosti hojný
úspěch a zdar.
Kandidatura pana dra. Zimmra v Chotěboři jes
pro příšti volhu sněmovní zabozpečena.
Zimmer
Němec
Cheb
Čes
Chotěboř
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Časy se mění a mínění v nich, někdy
za jediný krátký měsíc! K sentenci této přiměl
nás »Mor. Orlice« svým vřelým uznán ím
rázného stanoviska proti nyněj-
šímu stanovisku vůdeů národn
strany svobodomyslné a směru ce-
lého Národního klubu. Před několik
nedělemi zaslal pražský mračnopozorec »Mor.
Orlice« listu svému náramně rozkurážený článek
proti »dissidentům«, nesouhlasícím s nynějším
vídeňským posťupem národní strany svobodo-
myslné a také netajícím svůj nesouhlas. Orgán
Žáčkův velmi ostře zastal se vedení národní
strany svobodomyslné proti nespokojencůmv
klubu a také proti nám a vznikla z toho di
verse, na štěstí pro »Mor. Orl.« a dík její ne-
chuti k polemikám velmi krátká. Nic nezkalilo
od té doby krásný poměr mezi vedením národní
strany svobodomyslné a mezi staročeským den-
níkem brněnským, který jediný ze všech morav-
ských listů otiskuje kurrendy, zasílané mu »ze
sekretariátu národní strany svobodomyslné«. Až
tu najednou přihodila se valná schůze »Českého
Klubu« a s ní — zdreující řeč poslance dra
Mor
Žáčkův
Orlice
Orlický
národní strana svoboda
17
article
Srba, který přinesl nejostřejší filipiku proti po-
sitivní politice a postupu Nár. klubu na říšské
radě. A co učinila »Mor. Orlice« ?? Napsala
snad polemiku proti tomuto dissidentu »Národ-
ního Klubu«?1 Chraň bůh! »Projevy staro-
českých politiků dra. Srba, dra. M a t tu še
dra. Horáčika řadí se k nejlepěímu,
co o nynějšlch politický ch pomě-
rech z českého tábora vůbec bylo
pověděno.« Tak četlo se ve čtvrtečním čísl
»Mor. Orlice« do slova a »Mor. Orlice« ze dne
16. ledna t. r. snad ani netuší, že a ja k bije
»Mor Orliei« ze dne 15. prosince r. m. Situace
orgánu Žáčkova stává se však tím pikantnější.
Řeči dra. Srba, dra. Mattuše a dra. Horáčka
stejně jako do vedení národní strany bijí i do
politiky celého Národního Klubu, jehož morav-
ským piliřem jest přece pan místopředseda po-
slanecké sněmovny dr. Žáček, bezprostřední
politický představený »Mor. Orlice«. Vezme-li
se tedy věc kolem do kola, možno vším prá-
vem odtušiti »Mor. Orliei« dnes po měsíci —
Sama dissidentka! Tím podivuhodnější
jest jeji hrdinné chování včerejšího dne. Při-
nášíť na první straně oflciosní článek: »Zemské
volby v Čechách« (Ze sekretariátu ná-
rodní strany svobodomyslné) a hned
Srba
Mor
Žáčkův
Mattuš
Horáček
doktor
Žáček
Orlice
Čechy
slanecký sněmovna
bůh
18
article
za ním: »Řeč člena panské sněmovny
dra. Karla Mattuše, pronesenou 11. t. m.
v Českém Klubu v Praze« se všemi mrazivými
výsměchy studeného sardonika vůdcům národní
strany svobodomyslné.
— Ze zásad přijatých na vídeňském
sjezdu »Schutzvereinů« dlužno uvésti usnesení
o spolupůsobení ochranných spolků
němeekých: 1. Ježto všechny německé
ochranné spolky slouží témuž eíli, zesílení ně-
mectví v krajích národním protivníkem ohrože-
ných, musí býti nejhorlivější jich snahou, dosíci
toho elle společnou, soustavnou a upravenou
praci. Každé porušení této práce vzájemným
potíráním a nepřátelskou protisgitaci odsuzuje
sjezd ochranných spolků co nejrozhodněji. Na-
proti tomu přátelský styk, pokud ho dosud není
nejen mezi ústřednami hlavního vedení, tak
mezi výbory jednotlivých místních skupin nalé-
havě žádoucí. Osvědčené způsoby práce buďlež
navzájem sdělovány. 2. Jakožto zásada pro
všechny Němce nechť plati, že každý Né-
mec náležeti má dvěma ochranným spolkům,
německému Schulvereinu a nejméně jedhomu z
hospodářských ochranných spolků. 3. Založením
německého Schutzvereinu pro Haliě, uvítaněho
nejradostněji všemi Němci a téměř dokončeným
vybudováním Volkaratu v jednotlivých zemích
jeví se řada nutných ochranných organisuei
ukončenou a sjezd ochranných spolků vyslovuje
naléhavé přání, aby nebylo zřizováno nových
Mattuš
Němec
panská sněmovna
Český klub v Praga
19
article
Schutzvereinů, nýbrž aby dosavadní byly co
nejmohutněji vybudovány. 4. Přiměřeně různým
úkolům jednotlivých ochranných spolků budiž
domáháno rozdělení práce mezi nimi: a) aby
při zahájení ochranné práce v místech, kde nt
dosud nebylo pracováno, o postupu ochranných
spolků zjednána byla dohoda, podle níž by
práce, jež nutně najednou podnikati na poli ho-
spodářského sesílení, poli hospodářském, byly
zjištěny a rozděleny. Dvojitému účustenství má
tak býti zabráněno, vánoční nadílky v doroz-
umění s ochrannými spolky poskytovány; b) aby
německý Schulverein v přištích podnicích na
poli školském převzal vedení a správu nových
ústavů, při čemž vynasnaži se, převzíli břemen
zvláště s beder hospodářských oehr. spolků;
c) aby pro ony obvody, kteréž náleží k okrskům
působnosti dvou ochranných spolků, rovněž uči-
něny byly dohody o způsobu společného za-
— Kdy budou svolány sněm český a morav-
ský? Z Brna, 17. ledna. „Lídové Noviny“
oznamují: Posl, dr. Stránský intervenoval dnes
u ministerského předsedy bar. Becka v záleži-
tosti svolání sněmu moravského. Ministerský
předseda prohlásil, že s žádné strany nebylo žá-
dáno svolání sněmu v únoru, pročež vláda také
nezamýšlí sněm svolati. Poslanec dr. Stránský
poukazoval na to, že nebude možno svolati sněm
na jaře nebo v létě, poněvadž zasedati bude říš-
ská rada; ministerský předseda odvětil, že není
vyloučeno, že koncem května budou svolány
některé nově zvolené sněmy, zejména sněm
králevství českého, a v té době také
snad bude možno svolati sněm moravský. Nie-
méně slíbil ministerský předseda, že vláda věe
ještě uváží a bude-li možno, svolá sněm v únoru.
Posl
doktor
Stránský
Beck
Brno
Lídová novina
20
article
— Intervence posl. dra. Herolda v minister-
stvu obchodu. Z Vídně, 17. ledna. P'ředseda
Národní rady české poslanec dr. Herold inte-.
venoval dnes u ministra obchodu dra. Fiedlera
v záležitosti propouštění výpomocných sil u praž-
ského poštovního ředitelství a zároveň odůvod-
nil doklady, že u ředitelství toho je vlastně ne-
dostatek potřebného personálu. Posl. dr. Herol
žádal tudiž za nápravu. Ministr uznal oprávně-
nost žádosti té, ubezpečil, že v záležitosti té
bylo již učiněno příslušné opatření a slíbil, že
dle možnosti zasadí se o to, aby nedostatkům
pošt, pokud se týče úřadnických míst, bylo od-
pomoženo. Zároveň předložil posl. dr. Herold
ministrovi dlouhý seznem pošt v českých obcích
síce již povolených, ale dosud neaktivovanýeh
a dále i seznam velice četných obcí českých,
které o poštu žádaly, jichž žádost však doposud
vyřízena nebyla. Poukázal dále k tomu, v ja-
kém nepoměru vůči poštám v německých obcích
jest počet poštovních úřadů v obcích českých
a žádal také v tom smyslu za odpomoc. Ministr
slíbil učiniti vše, aby poštovní úřady v českých
obcích co nejrychleji zřízený byly. Mimo to
jednal dr. Herold s ministrem obchodu o čet-
ných záležitostech úřadnietva a zřízenectva po-
štovního, jakož i o věcech jazykových a ode-
sažení.
doktor
Herold
Fiedler
Posl
Herol
Vídeň
21
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Vodopád Giessbach. Báseň o jednom
dějství. Napsal Karel Horký. Režinén
Jaroslav Kvapil.
Jsou nadpisy výmluvné a nadpisy lhostejné
jedny něco napoví, druhé nenapoví nic. A ná-
pověď, není-li závazek? Slibuje něco dopo-
vědět. Vodopád Giessbach? Proč Giessbáchr
Proč ne jiný, nějaký šumavský nebo krkonoš-
ský vodopád? Anebo, proč ne »vodopád« —
vůbec?
Vodopád Giessbach je z oněch památnost
švýcarských, kam nešťastné párky rády se
uchyluji zakončit své románky. Také naše
báseň je takový románek »o třech«. Sniná
Elška se zamilovala do slavného virtuosa na
housle. Ale hrdina koncertního podia zdál se
jí takovým velikánem, že si vedle něho připa-
dala příliš nepatrnou. Tolík se zhrozila ne-
poměru své lásky, že uprchla a provdala se
za muže nemilovaného. Chybila velice! Virtuos
Šlechla je výjimečná povaha, schopen největší
oběti. Aby se přiblížil jejímu srdci, co ne-
provedl? Neslýchanou věc! Zmrzačil si ruku,
odhodil navždy umělce a nechce budoucně už
být než »prostým člověkem« a náležet zcela
jen jí! Jezdí teď spolu každého léta do Švýear
kde je tak křišťálový vzduch, kde šumí vodo
pády a slunce tak čarovně vychází a zapadá
A zde si žalují své tužby a slesky !. Pro duse
blouznivé, konečně, poměrné blaho na světě.
Horká
Kvapil
Šlechl
vodopád Giessbach
Giessbach
22
article
Však zlo stále čihá! Právě přibyl Elsčin manžel
Má v ruee strašný dokument. Šlechta je oh-
čansky kompromitován. Konsul s dokumenjem
v ruce mohl by jej zničit. Padouch! Milenei
nesmějí si dále náležet. Elška se vrline do
propasti vodopádu. Šlechta neskočí za ní. A to
je nám divné podle všeho, co jsme o něm
slyšeli.
Báseň je vypravována pěkným, jasně mluv
ným veršem. Autor se představil jako plno-
krevný poeta, který dovede výrazně povědět, co
má na mysli. Zda-li také silný dramatik? Snad
podruhé se ukáže. Tentokrát nešlo vskutku než
o pouhou báseň. Poslouchá se příjemně, i zvě
davost lehce napne, ale nitro díváka hlouběj
nezbrázdí. Na to jsou mu postavy příliš cizé.
Můžeme ochotně věřit, co nám milenci o sobě
pěkného povídají — a víte, co si dovedou na-
mluvit milenci, mají-li jen trochu fantasie a ně
jakou sběhlost v literním! — ale přesvědčeni
ovšem nijak nejsme. Na své oči sami jsme nie
s nimi nezažili. Snad je Šlechta ušlechtilý muž.
sehopný velkého umění a velkých činů ! Pro
ne? Elška to o něm tvrdí, on sám vžemi desít
přiznává, ale celkem nás to tak málo pohne.
jako tvrdíli Šlechta o konsulovi, že je padouch.
Šlechta
Elška
23
article
Jsou to věci mimo nás! Ať si je pánové mez
sebou vyjednají! Myjeme si ruce v chladné
zdrželivosti.
A vodopád Giessbach? Románek mohl se
vskutku odehrát také jindei! Kdekoli je křišťá-
lový vzduch, kde šumi vody, lesy voní a slunce
čarovně vychází a zapadá! Ale Švýcarsko už
je tak zaslibenou zemí horovné romantiky ! Od-
pusttel
Hra je s velikou péčí provedena. Pan
Vojan se slečnou Grégrovou mluví s láskou své
nesnadné role. Půldruhé hodiny lyrických vý-
levů! A bez jakýchkoli podnětů vnějších ! Vše-
cko jen ze vzpomínek čerpáno a vzdálených
pro diváka vzlahů! To jde nad průměrnou
schopnost hlediště, pro celé dlouhé pasáže ne-
ztrácet — nitku! O polovici zkráceno, bylo by
jistě na prospěch intensitě požitku pěkného
verše! Nejjasněji obráží se v rámei figurka sta-
řika šindeláře (pan Řada), episodka, ale zdra-
vého jádra. Ten chlapík vlastně ručí, že se
s autorem nevidíme na jevišti naposledyl
Také konsul Bervie (pan Želenský). lesník
(pan Steinsberk) a malá Lenorka (pí. Červená)
mají se zcela reálně k světu.
Do bry opatřena překrásná dekorace vodo-
pádu. Arci bývá mnoho krásy někdy na škodu
Obrovská hmota vody řítí se před námi do pro-
pasti, ale slyšet nie není, k vůli — divadelní
konvenci. Kdyby bylo slyšet vodopád, nebylo by
Románek
Vojan
Grégrův
Želenský
Steinsberk
Švýcarsko
Giessbach
malý Lenorka
24
article
slyšet verše! Ale ptáčky ve křovinách kolem je
zase slyšet! A produkce švývarských jodlerů
někde v dálce neméně! A to milou divadelní
konvenci zase — ruší. Tak má věrnost uměle-
cká na jevišti své proklaté mezel
Novince připojena starší aktovka Vrchlickéh
»V sudě Diogena«, pro většínu diváků také no-
vinka. Má už přes dvacet roků od své premiéry
Milostná zápletka, roztáčena kolem šedivé brady
starého koryntského kynika mudrce, končí za jeho
přispění vesele v nitru pověstné jeho filosofické
bečky. V sudě nebývá z pravidla pro dva lidičky
místa. A Diegenův není výminkou. Milenci jsou
spokojeni a divák se usmívá. Má na paměti
známé přísloví o nejmenším prostoru, jaký do-
stači dvěma milujícím. Vlastní chlouhou rozmarů
antikišující jednoaktovky jsou štiplavé sentenc
a paradoxy starého špinavého mudronoše s lucer-
nou. Dialogem to blyskotá a chřesti, jakoby dlaní
přebíral opálku granátů a karneolů. Role Dio-
gena předpokládá zkušeného odvažovače idejných
obratů s jadrnou výslovností. Je u pana Seifert
v pravých rukou. Někdajší Alexandr vyměnil tak
s úspěchem svůj úkol za roli mudrce, což se
každému králi, jak víte, nedařívá. Alexandr při-
padl panu Matějovskému. Bujará postava i hilas.
dozajista! Jenom pro představu světovládnéh
heroa starověku trochu nonchalantní gesto i akcentí
Slečna Rydlova je líbezná Korynťanka.
+ Paní Snzanne Després, slavná francouzská
tragédka, bude hráti pohosuinsku s celou svojí spo-
lečností na scéně Národního divadla po dva
večery v první polovici příštího měsíce, podle dosa-
vadních disposicí asi 12. a 13. února. Bude hrát
nejprve Ibsenovu »Noru«, jejíž titulní role pati
k nejúchvatnějším výkonům světové umělkyně, druhý
večer pak Bernstejnovu francouzskou komedi
La rafale«, klerá loni u nás hrána již a proni
kavým úspěchem s názvem »Ve víru«.
Diogenés
Diegenův
Dio
Seifert
Alexandr
Matějovský
Rydlův
Snzanne Després
Ibsenův
Nora
Bernstejnův
národní divadlo
25
article
Hudba.
Hudba.
+ Cyklus symfonif Beethovenových, jenž lon
potkal se s účastí tak velikou, že značné množstv
obecenstva nemohlo obdržeti vstupenek, opakován
bude ve zbývajících 7 letošních symfonických kon
certech České Filharmonie v sále Plodinové burs
Počátek učiněn bude zejíra provedením první (C- dur
op. 21.) a druhé (D-dur, op. 36.) s ymfonie; kromě
těchlo jsou na programu vuvertury k »Zasvěcen
domu« a k »Egmontu«. V malém počtu zbývajíe
vstupenky na sedadla číslovaná po 2 K, na sedadl
nečíslovaná po 1 K a na místa k stání po 60 hal
prodávají se v kanceláři Českého Filharmonického
Družstva na Václavském náměstí, č. 53.
+ »Šuvčikovo kvarteto« končí svoje drubé turně
po Holandsku, kde absolvovalo v lelošní sezoně 30
koncertů. V Amsterodamě koncertovalo kvartelo šest-
ktáte. Svými velikými úspěchy dobylo v Holandsku
»Ševěikovo kvarteto«, právě léhož velikého jména
a uznání jako předchůdce jeho České kvarteto, které
jediné svým uměním zapevnilo si tam před lély
výbornou půdu. Druhý konceit »Ševčikova kvarfelae
v Berlíně jest dne 1. února za spolupůsobení proí
J. Röutgöa, virtuosa na klavír z Aruisterodamu.
Beethovenův
Egmont
J Röutgö
Václavský náměstí
Holandsko
Berlín
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
Cdur op . 21
Ddur
26
article
Z kulturní ciziny
Z kulturní ciziny
Největší „maďarská“ operní pěvkyně Luisa
Bláhová je tou dobou předmětem nadšených ovac
a celé serie jubilejních projevů v Pešti. Umělkyně
slaví čtvrtstoletí svojí pěvecké činnosti a po komické
opeře, kde vyspěla v umělkyní prvního řádu — dl
maďarského pojímání — chystá slavnostní večer n
její počest Národní divadlo pešťské, jehož
svazku přináleží Luisa Bláhová jako doživotní člen
V parlamentních kruzích maďarských ujala se nyn
myšlenka, nabídnouti veliké maďarské umělkyni ná-
rodní dar. Poslanec Ladislaus Rátkay poda
prý v příštím zasedňní sněmovním návrh, aby stát
zakoupil villu „Blaha“, dosavadní majetek zpěva
čky, na němž vězí asi 22 tisíc korun hypotéká rníc
dluhů a věnoval ji ji pak znovu jako nezcizitel-
ný majetek. Skvělé zařízení do vily porídí se
z čestných darů města Pešti, předních spolkův
ctitelův umělkyně. Nutno přiznati, že si Maďař
svých umělců dovedou vážiti a dovedou je oslavovati
nejen stovy, nýbrž i skutkem.
Nová „Cavalleria rusticana“, jejím
autorem je italský skladatel maestro Manleone
je v Italii samé zakázána soudně, jak jsme nedávno
referovali při zprávě o procesu, který milánský na-
kladatel první opery toho jména (proslaveně Masca-
gniovy) Sonzogno vyhrál proti novému kom
ponistovi i novému nakladateli opery. Přes to, anebo
snad právě proto, že úporné vedený spor o titul
vzbudil pozotnost celého světa, začíná již nová ope
ra, jeliž název ie tak populární, svoji pouť po ovrop
ských scénách cizích, mimoilalských. Nejdřív pr
provozována bude v Pešti, což o její skutečné ceně
umělecké nepovídá vlastně pranic, protože oper
něšťská neklade nikdy příliš přisného měřítka. Z ostat-
ních větších scén operních prozatím nové dílo sli-
buje aké opera ve Vratislavi.
Bláhová
Ladislaus Rátkay
Blaha
Cavalleri rusticana
Sonzogno
Pešť
Vratislav
národní divadlo
27
article
Residenční divadlo v Drážďanech
koupila dosavadní nájemnice jeho, vdova po dřívěj-
ším řediteli Karlovi, za okrouhlou cenu 1 milionu
marek. Artistickou správu divadla, jež právě v po-
slodních letech skvěle kvetlo, povede nadále dosa-
vadní ředitel jeho Wilt, zeť majilelky.
Na den 9. ledna letošního (27. prosince 1907 dle
ruského kalendáře) připadlo 30. výročí básníka N. A
Někrasova. K tomuto truchlivěmu jubileu, kter
znovu dává připominati, jak poměrně záhy vyrván
ruské poesii největší talent po Puškinu a Lermon-
tovu, objevila se na literárním trhu a sensaci způso-
bila objemná kniha literárních debutů Ně-
krasovových, čítajíci přes 300 stran, s obsahen
překvapující síly a zajímavosti, jenž byl dosud na-
prosto neznám ctitelům básníkovým. Knihu sestavil
V. Maksimov.
Carská opera moskevská chyslá výpra-
vu veliké výprewné hry podle románu Marka
Twaina „Prine a žebrák“ od Vsevoložskéhe.
E. N. Čirikev, jenž nedávno v Koršov
divadle moskevském docílil výborného úspěchu
svým dramatem „Marja Ivanovna“, napsaném
v „Čechovském“ stylu, napsal nové dva kusy diva-
delní — drama a komedii; obě hry budou hrány
pravděpodobně zase v Moskvě.
Wilt
Někrasov
Puškin
Lermon
V Maksimov
Twain
Prine
Vsevoložskéh
E N Čirikev
Ivanovna
Drážďany
Moskva
Residenční divadlo
Karel
Koršov divadlo
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Princezna Monika. Z Berlína, 17. ledna
Princezna Monika Saská bude od června t. r. trvale
dlíti v Drážďanech
= Sultán šlastným otcem a poprvé Iotogra
fován. Z Cařihradu, 17. ledna. K. k.) Podle zpráv
listů naroda se včera sullánovi dcera, která obdržela
jméno Samije. — Sultán dal se za předvěerejšího
obřadu bajramu fotegrafovati, což vzbudilo velikou
pozomosl, protože, jak povědomo, nebylo dusu
žádného obrazu sultánova
— Oslatky papeže Lva XIII. H. Z Říma, 17.
ledna. Papež vyslovil se v jedné rozmluvě, že oslatky
Lva XIII. nebudou převezeny do Lateránu
= Riditelná vzducholoď „Ville de Paris“. Z P a
říže, 17. ledna. Při noční plavbě vzducholodi „Ville
de Paris“ z Colombes do Verdunu byla zjnštěna okola
nost vojensky velmi důležilá, že za jasné hvězdná
noci i tak vliký řiditelný balon v mírné výši na
vzdálenost 1000 m je úplně neviditelný. Balon, jenž
Monika
Samij
Lev
Berlín
Drážďany
Cařihrad
Řím
Laterán
Villa jít Paris
Verdun
Oslatka papež Lev XIII