1
masthead
27. května 1900.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
13. s. z. s., kabinetní list cisaře a krále Fer-
dinanda V. z 8. dubna 1848, článek 19. stát-
ních základních zákonů z 21. prosince 1867
č. 142 ř. z., patent panujícího císaře a krále
z 12. září 1871 a plenissimární nález c. k
nejvyššího soudního dvora ve Vídni ze dne 13.
prosince 1898 č. 14.934.
Tento právní stav po staletí trvající má
býti vládní osnovou ministerstva Körbrova nyní.
— v době všestranného hmotného i duševníh
rozvoje národa českého — zrušen a místo aby
byly platné zákony o rovném právu obou ja-
zyků do všech důsledků v praxi provedeny.
nastati má dle řečené osnovy rozdělení králov-
ství českého ve trojí území, z nichž v každém
nejenom uvnitř úřadu, nýbrž i zejmena ve
styku se stranami různé předpisy jazykové mají
platiti.
Dle § 1. vládní osnovy má se utvořit
jmenovitě t. zv. jednojazyčné německé
území, z něhož platnost jazyka českého až
na výminky. §§ 3. až 10. osnovy uvedené ve
vnějším i vnitřním úřadování vy
mítěna býti má.
Nad to vylučují ustanovení §§ 19., 20..
22., 23., 26. a 28. osnovy rovnou platnost ja
zyka českého s německým v územi smíšeném.
ba i v jednojazyčném území českém tím způ-
sobem, že v celých oborech veřejné správy
uznává se nynější protizákonný stav na úkor
českého jazyka v praxi prováděný.
král Fery
Vídeň
ministerstvo Körbrov
6
article
Těžkým porušením přiroze-
ného, historického a též státním
základním zákonem z roku 1867
uznaného práva obyvatelů tohot
království, jednati v úřadě a ve-
řejném životě vlastním jazykem,
jest zejmena předpis § 3. řečene
osnovy, dle něhož by při úřadech v něme-
ckém jednojazyčném území, které za tím účelem
utvořeno býti má, nesměla býti přijímána česká
podání advokátů a notářů a dle něhož by v ří-
zení tom se stranami jen v německém jazyku
jednati dovoleno bylo.
Předpisem tím byla by česká podán
u sborových soudů v území tom na
prosto vyloučena, neboť u soudů sboro-
vých jest zastupování advokátem ve všech pří
padech bezvýminečně nakázáno. Třeba míti dále
na paměti, že sborové soudy jsou zároveň dru-
hou stolicí z usnesení a nálezů soudů okresních,
aby se posoudilo, jakého rozsahu by takové vylu-
čování českého jazyka v oněch krajích nabylo.
Ve sporech zahájených u soudů v tak zv.
jednojazyčném německém území nebylo by dle
§ 24. posl. odst. osnovy českým stranám an
jich advokátům dovoleno, aby v samotné
Praze na vrchním soudě zemském
mateřského jazyka uživali.
Jest zajisté i nehledě k tomu všemu ano-
malii, aby strana advokátem neb notářem za-
stoupená, měla méně práv než ta, která se sama
zastupu je
V tomto zákazu, užívati svého
mateřského zemského jazy ka
při písemných podáních a ús-
ních přednesech, spočívá neby-
valé, kruté zasažení do obč an-
ských práv obyvatelstva i d
práv stavu advokátského, jež
třeba za všech okolností od-
vrátitil
Ustanovení § 27. o jazykové způsobilost
úřadníků ustupuje od požadavku jedině správ-
ného, přirozeného a po staletí četnými předpisy
zachovávaného, že veškeří úřadníci v království
českém mají býti mocni obou jazyků zemských
slovem i písmem.
7
article
Se stanoviska zákonů platicích ode dávna
v království českém a též se stanoviska ústavy
z r. 1867, jeví se tudiž osnova jazykového zá-
kona pro království české, předložená minister-
stvem Körbrovým sněmovně poslanců říšské
rady, odnímáním a omezováním
práv českému jazyku zaruče-
ný ch.
Zároveň projevujeme přesvědčení, že říšská
rada dle 8§ 11. a 12. zákl. zákonů z 21. pro
since 1867 č. 141 ř. z. není sborem zákono
dárným k úpravě práv zemských jazyků v králov-
ství českém povolaným, nýbrž že právo to při
sluší zemskému sněmu král ov
ství českého.
Žádáme tedy poslance českého národa n
radě říšské, aby uzákonění této osnovy za žád-
ných okolností nepřipustili.
Spolek českých advokátů v království če-
ském. V Praze, dne 22. května 1900. JUDr.
Fr. Dvorský, předseda. JUDr. L. Pinkas, místo
předseda. JUDr. L. Valenta, za jednatele.
Seznavše obszh osnovy jazykového zákona
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radé.
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská
není kompetentní k úpravě jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbrž
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kří
klavě porušují platný právní řád v
království českém, dle kterého oba ja-
zyky zemské jsou v celém obvodu země rovno-
právné a dle kterého všichni státní úřadníe
musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před
loženou osnovou ruší se jednota správy králov-
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin
většinou německých a řečí české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo
naopak řeči německé zjednává se nadpráví.
Körbrův
JUDr
Dvorská
L Pinkas
L Valent
Praha
Francie
český národ
8
article
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova
tato jednak základní zákony zemské i říšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává.
vyzýváme poslance své, aby všemi pro-
středky osnově té kladli odpor a
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej
ostřejší opposici. Schvalujeme, že po
slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke
a žádáme důrazně, nechť odi ní neodstoupí dotud.
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná
rodu způsobená nebude smyta. P'řislibujeme
svým poslancům všemožnou podpor
v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá-
lovství českého a českého národa.
Okresní výbor v Českém Brodě
Václav Novotný, okresní starosta.
Obecní výbor v Kostelci n. Orlicí
A. Hájek, starosta obce. V. Albert, radní. L.
Vék a Vojtěch Netík, člonové obecního výboru
Výbor okres. zastupitelství v Kostele
n. Orlicí: Jos. Schütz, starosta okresu.
Obecní výbor v Borohrádku: Ant.
Šeda, starosta obce. Ant. Smrtka, radní. Josei
Jelínek a Josef Minářik, členové obec. výboru
Obecní výbor v Častolovicich: V
Bělka, starosta obce. Frant. Tichý, radní. Josei
Schütz a Frant. Sedláček, členové obec. výboru.
Obecní výbor ve Velké Čermé: Jose
Starý, starosta obce. Josef Svoboda, radní.
Hynek Novák a Josef Prudič, členové obecního
výboru.
Obecní výbor v Malé Čermé: Jose
Pavliček, starosta obce. V. Pelrásek, Jos. Prášek
a Frant. Kořínek, radní. Josef Kapucián, Frant.
Tupec, Frant. Chadima, Frant. Koníř, Rudoli
Kořinek, Václav Tupec a Josef Klement, členové
obecního výboru.
Novotná
A Hájek
Albert
L Vék
Netík
Schütz
Šeda
Smrtka
Josei Jelínek
Minářik
František
Josei Schütz
Sedláček
Jose
Svoboda
Novák
Prudič
V Pelrásek
Jos
Prášek
Kořínek
Kapucián
Chadim
Koníř
Rudoli Kořinek
Tupec
Josef Klement
Český Brod
Kostelec
Orlice
Jos
Borohrádek
Velká Čermý
obecní výbor
obec
Častolovicich
Jos Pavliček
9
article
Obecní výbor v Chlenech: František
Novák, starosta obce. Josef Alger, radní. Frant.
Plocek a Josef Dostal, členové obecního výboru.
Obecní výbor v Čičové: Václav Pro
vazník, starosta obce. Rudolf Šmok, radní. Jos.
Broulík a Josef Šimek, členové obecního výboru.
Obecní výbor v Cuslavi: Josef Plocek,
starosta obce. Jiří Plocek, radní. Jan Syrovýa
František Hylák, členové obecního výboru.
Obecní výbor v Doudlebách: Jose
Hlaváček, starosta obce. Josef Klazar, radní.
Adolf Stuhánek a Jindřich Pavlát, členové obec
ního výboru.
Obecní výbor v Hoděčíně: Jos. Česelin
starosta obce. Frant. Pavlík, radní. Jan Kmoch
člen obecního výboru.
Obecní výbor v Ježkovicích: Jose
Očenášek, starosta obce. Jan Doležal, radní
František Nástraha, Jan Petera a Františel
Macháček, členové obecního výboru.
Obecní výbor ve Vel. Ledské: Jan
Zeman, starosta obce. František Janeček, radní
Antonín Janeček a Jan Forejtek, členové obee
ního výboru.
Obecní výbor ve Lhotě Kost. : Ja
Zvoníček, starosta obce. Jan Doležal, radní
Hrobař Antonín a Kořízek Joseť, členové obee
ního výboru.
Obecní výbor ve Vel. Lhotě: Rudol
Smola, starosta obce. Josef Myšák, radní. Frant
Sedláček a Frant. Horáček, členové obecního
výboru.
Obecní výbor v Libli: Jan Chaloupka.
starosta obce, Josef Provazník, radní, Josef Li
paňský, člen obec, výboru, Jindřich Pejše, člen
obec. výboru.
Obecní výbor v Ličně: Vojtěch Ko-
pecký, starosta obce, František Prvý, radnl
Josef Hovorka, člen obec. výboru, F. Brandejs.
člen obec. výboru.
Novák
Alger
František
Plocek
Dostal
Čič
Václav
Šmok
Broulík
Šimek
Jan
Hylák
Jose Hlaváček
Klazar
Stuhánek
Pavlát
Pavlík
Kmoch
Jose Očenášek
Doležal
František nástraha
Petera
Macháček
Zeman
Janeček
Forejtek
Hrobař
Antonín
Kořízek
Josef Myšák
Sedláček
Horáček
Chaloupek
Provazník
Josef
Jindřich pejcha
ko
František prvý
Hovorka
F Brandejs
Chleny
Doudleby
Ježkovice
Vela
Lhota
Lično
obecní výbor
Rudol Smola
10
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Návětěvy v českém interieuru. Ačkoliu
nemáme nijakých reklamních prostředků, jimiž
bychom upozornili pařížskou veřejnost na české
oddělení na světové výstavě a ačkoliv rakouské
komisařství výstavní s p. Exnerem v čele všemožně
se snaží umlčeti a do ústraní zatlačiti českou
práci, přece nalezají české exposice ocenění ze-
jmena v kruzích uměleckých, mezi intelligeneí
i mezi přáteli českého národa. Čechové nejsou
na výstavě representováni ani tak jako Bosňáei
nebo Finové, nemají význačného místa, ani
samostatného pavillonu, nepořádají slavné inau-
gurace oficiální, ani skvělé »recéptions de l
presse«, aby mohli upozorniti na sebe širokou
veřejnost a získati tu a tam nějaký referát
v novinách. Jen za takových okolností re-
feruje se o jednotlivých cizozemských expo-
sicích: referát o oficiální nějaké slavnosti
zahajovací je zároveň referátem o dotyčné
výstavě čínské, bosenské, hollandské nebo
patagonské. Jinak nepřinášejí francouzské
listy soustavných referátů výstavních. Proto tím
významnější je, že již nyní zejmena české in-
terieury, uspořádané obchodní a živnostenskou
komorou a pražskou průmyslovou školou, nachá-
zejí značné pozornosti vynikajících osobnosti
politického, literárního a uměleckého světa fran-
couzského. Zmínili jsme se již dříve o úspěchu
tohoto českého oddělení na světové výstavě io
několika zajímavých návštěvách. Nyní oznamuje
se z Paříže, že poslední dny navštívila české
interieury paní Sarah Bernhardtová, kterou upo-
zornil Alfons Mucha na krásy a originálnosti in-
terieurů. Slavná herečka pobyla dlouho v české
výstavě, jež ji naplnila upřímným obdivem.
Exner
Čecho
Fina
press
Bernhardtová
Mucha
Paříž
živnostenský komora
pražský průmyslový škola
11
article
Zejmena dřevěné řezby, výšivky a sklo vzbu-
zují pochvalu znalců. Redaktor znamenité umě-
lecké revue »L'Art et décoration« pan Soulié
rovněž navštívil interieur český a vyžádalsi
dovolení, přinésti ve své revui řadu vyobrazení
z něho. Náš výtečný přítel p. André Cheradame
šiří horlivě pověst českých interieurů v kruzích
literárních a politických, a sám tam vodí své
známé, aby aspoň z této skromné ukázky po-
znali českou práci. Tyto dni prohlížel rakouské
oddělení výstavní arcikníže Ferdinand Karel
tu jej zajisté neopomenul uvésti do českých
interieurů rakouský generální komisař p. Exner
který se sám vyslovil, že »Rakousko musí vy
trhnout Praha«.
Soulié
Cheradame
Ferdinand Karel
Exner
Rakousko
Praha
výstavní arcikníže
12
article
Výstavní obrázky. (Od zvláštního do
pisovatele.) V Paříži, 18. května 1900. Měst
světla naplňuje se venkovany, kteří na všechno vyva
luji udiveně oči a cizinci, kteří Paříž přetvořuj
v obrovskou věž babylonskou. Všichni směřují k vý
stavě, kde se rozptylují po palácích, obdivují záhony
květinově, to vychvalují, ono kritisují. Mnozí vchá
zejí do malých efemerních stavení, kde se vystavuje
vše, co může zaujmouti pozornost zevlujících fla
neurů. Mezi těmito atrakcemi jedna z nejoriginálněj
ších je »hrad vzhůru nohama« »manoir a l'envers«
Podnikavý obchodník, chtějící upoutati pozornost na
místě, kde je na ni útočeno se všech stran, vystavěl bar
jakýsi Café-restaurant v budově představující zámek
golícký, který však se liší od jiných podobných středo-
věkých staveb tím, že je postaven vzhůru nohama. Tato
fin-de-sičcle gothika je velmi bizzarní a humori-
stická. Zámek je věžemi a střechou svou zabořen
do země, po střeše dostanete se do nejhořejšího
patra, kde okna jsou též obrácená, kde chodíte po
stropě a máte podlahu nad hlavou. U oken jsou též
balkony, po nichž však mohou chodit jen mouchy
a lidé, kteří by se podobným způsobem dovedli pro-
cházeti po stropě. To vše je vystavěno z obvykléh
lehkého materálu výstavního a obratně upraveno
na způsob staré stavby, tak že je dobře zachycena
illuse slarožitnosti. Celkem je tato gotická stavba
náramně — barokní a pitvorná.
Paříž
13
article
L'Hippodrome. Asi před třiceti lety, krátce
po válce francouzsko-německé, byl vystaven u mostu
Alma velkolepý hippodrome, obrovská arena, pokrytá
střechou ze železa a skla, jež se dala na kolejích
rozevříti na dvě části, tak že za pěkné pohody
byl zjednán přístup sluncí a pak, což bylo velkým
úspěchem, mohly se odsud pouštěti balony připoutané
i volné. Roku 1884 byl hippodrom prodán jistému
mnohonásobnému millionáři za několik millionů.
Hippodrome zmizel a na nesmírném pozemku
vznikla celá řada elegantních domů, jež jsou nej-
lepší ozdobou této aristokratické čtvrti. Od té doby
neměla Paříž hippodromu. Nyní jej má zase v nové
formě. Byl otevřen těchto dnů a tvoří též součástku
pařížských lákadel výstavních. Nynější stavba je
méně rozsáhlá, alé lépe upravena nežli předešlá, má
lehkou konstrukci železnou i pevnou kamennou, je
opatřena nesmírným závodištěm a též jevistěm.
které scházelo ve starém hippodromu. Pořádajíse
tu závody koní, lidí, povozů, zápasy gladia
torů a též pantomimy. V tom ohledu není nezají-
mavé připomenouti, že počátek pařížského nadšen
pro Rusy datuje se z té doby, kdy ve starém
hippodromu se provozovala vojenská pantomima
»Skobelev«, znázorňující hrdinství slavného generála
Nyní se hraje historická pantomima »Vercingetorixe
představující boje Galů s legiemi římskými, cožje
záminkou k pořádání velkých průvodů, zápas
balletů, skvělých feerických obrazů atd.
Osobní. Pan Ch. Freund- Descham p
v Paříži zvolen byl 11 hlasy z 12 mairem obce
Lisle-en-Rigault. Pan F.-Deschamps je původu če-
ského a je vynikajícím členem české kolonie pa
řížské. Zajímavé je, že je to jediný francouzský
starosta obce původu cizozemského. Mairem v Lisle-
en- Rigault byl zvolen již po třetí.
Rus
Vercingetorix
Gal
Ch
Freund
Descham
Deschamps
Paříž
Skobelev
Lisle
český kolonie
LislaenRigault
14
article
Palác Živnostenské banky Na pří
kopě v Praze.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Palác Živnostenské banky Na pří
kopě v Praze.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Do nedávna slýchali jsme, zejmena od slo
vanských hostí do Prahy zavítavších, že naše
Praha v nejednom ohledu má ještě ráz něme
cký. Ukazovalo se zejmena Na příkopy, na stity
některých firem, na německé oslovování cizince,
vstoupivšího do obchodních místnosti Na přikopě
jakož i na jiné zjevy, které neznámému vštíp
první dojem o rázu města.
Tento zevní německý ráz hlavní naší třídy
v posledních letech ve prospěch náš velmi se
změnil. Výhradně německé nápisy firem Na při
kopě spočítáte na prstech jedné ruky. Pouze
německé štíty změnily se na oboujazyčné a vý-
hradně českých firem přibylo. Přikopy jsou
takořka poslední doménou dřívějšího nepříroze-
ného panství německého v Praze. Než i zde.
jak s potěšením jsme poznamenali, drobí se
drobí, i ztrácí pomalu německá skála, vyčníva
jící z českého moře našeho král. hlavního
města, odpadává kus po kuse — estrůvek se
ztrácí, k řadě zjevů očisťovacích přibyl článek
silný, pevný. Jest to nový palác velkého našeho
českého peněžního ústavu Živnosťenske
banky, který nejenom že rozmnožil počet
českých domů Na příkopě, nýbrž i svou vkus-
nou, bobatou, ba nádhernou úpravou vtiskne
významu českého živlu Na příkopě ráz určitý
Značné oběti, jež nákladem nikoliv nepa
trným Živnostenská banka na stavbu svého pa-
láce Na příkopě přinesla, všeobecně pe zásluze
se oceňují a všichni, jímž krása slovanské naší
Prahy na srdci leží, vděčně uznávají v té pří
čině snahu ředitelství i munificenci správní rady
banky.
Uznání toto přináší bance zajisté i cel
česká veřejnost.
Palác Živnostenské banky je dostavěn
Jest to nejkrásnější budova Na přikopě. Nád
herná její facada upoutá k sobě pozornos
každého chodce.
Praha
živnostenský banka
Živnosťenske banka
trný živnostenský banka
15
article
Každý Čech přeje Živnostenské bance, aby
v novém, důstojném stánku dodělala se nových
úspěchů ku dalšímu svému zmohutnění, ku pro-
spěchu českého obchodu a průmyslu a ku ho
spodářskému posílení národa českého, jehož
k uplatnění svých národních práv nezbytně
potřebuje.
Úřadovati počne Živnostenská banka v no
vých svých bankovních místnostech dne 11
června t. r.
Palác Živnostenské banky vystavěn na míst
dvou starých domů č. 862 II. a 863-II. První nazý
ván su rytíře«, druhý »u tří kaprů«. Umělecké ceny
byl pouze dům první, známý svým nápadným vy
stupkem do ulice a sochou rytíře na průčelí umíst
nou. Byl to dům v pěkném baroku provedený.
Odbouráním obou domů získána stavebn
plocha 1943.015 m', v průčelí mající délky 28.4
hloubky celkové 96.4
V přízemí a v prvním patře přední budovy
dále ve středním traktu, v přízemí a v prvním patř
zadní budovy jsou bankovní místnosti, v druhěm
patře zadní budovy bude míti místnosti Jednot
záložen a České cukerní společnosti
Projděme bankovní místnosti, než přikročíme
k detailnímu popisu a ocenění stavby.
Čechy
živnostenský banka
palác živnostenský banka
863II
16
article
Jedinými hlavními dveřmi přicházíme z ulice
do vestibulu, z něhož v pravo vedou dvéře do s mě
nárny banky a o něco dále do burso vníh
bureau. V levo vedou dvéře do obchodní míst
nosti pronajaté, z vestibulu rozcházejí se dvě chodby
z nichž jedna vede do dvorany bankovní (pravá)
druhá ku schodišti pro nájemníky vyšších pater.
Dvorana bankovní, velký vysoký sá
s horním světlem zařízený veškerým komfortem pro
obecenstvo, které odtud přichází v přímý styk s po
kladnami a bankovní manipulací. Kolem dvorany
umístěny úřadní místnosti manipulační, nápisy růz
ných odvětví označených jako: Příjem, Vydání
Vkladní knížky, Cenné papíry, Devisy, Cheky, Ku
pony atd. Vedle pokladny zřízen bankovní tresor
Nad těmito místnostmi v prvním patře nalezají se
bankovní dopisovny, eskont směnek, oddělení infor-
mační, expedit. Nádherným schodištěm bankovním
přichází se do prvního patra, kde do ulice
umístěny representační místnosti presidia ředitelstva
sekretariatu, hovoren, čekáren a místnost pro cen
suru směnek. Těmto místnostem poblíž upraven
krásná zasedací síň.
Checa
17
article
Ze dvorany vedou zvláštní schody do sklep
ního tresoru bankovního, v zadu vychází se ze
dvorany do zadní budovy, ve které umístěny účtárny
a registratura v přízemí a v I. patře. Připojujem
výměry čelnějších místností bankovnícho
Směnárna měří s přiléhajícími příslušnými míst
nostmi 109 63 m', dvorana pro obecenstvo 151.59 m
úřadovny kolem ní 305.23 m', registratura 37.4 m
účtárny v přízemí 123.25 m', vestibul 25.75 m', ban
kovní tresor 56.32 m3, bankovní schodiště 49 99 m
podřízenější místnosti, chodby atd. 77.38 m2.
Representační místnosti v I. patře měří: kanc-
lář presidia 24.58 m.*, kancelář ředitele 48.11 m.2, ho
vorna ředitele 24.58 m.“, kancelář náměstků ředitel
4626 m.“, přijímací pokoj 17.70 m.“, místnosti pro
sekretariat 54.94 m.2, pro censuru směnek 25. 20 m.
Zasedací síň má výměry 86.62 m.2 Kancelářské míst-
nosti nad pokladnami v I. patře měří 291.08 m.°
zadní budově v I. patře účtárna 130.43 m.3 Kancelát
vrchního účetního 36 30 m., revidenta 31.38 m.
Kancelářské místnosti Jednoty zálože
měří 62 93 m.“ a České cukerní společ-
nosti 135.18 m.3. Zde některé jiné výměry
Zastavená plocha měří 1548.325 m.3, bylo tudí
zastaveno z celé stavební plochy 78.89%. Hloubka bu-
dovy přední obnáší 29.585 m., šířka 28.4——22.1 m.
hloubka střední budovy 24.49 m., šířka 22.10—19.3m
hloubka zadní budovy 27.51 m., šířka 19..3—14.5m
Celá hloubka zastavené plochy jest 81.585 m., šířk
24.4—14.5 m.
m 2
Kancelát
18
article
Výška budovy v průčelí až ku hlavní říms
měří 20.85 m., až k odkapu střechy mansardn
24.65 m., od chodníku až ku soklu skupiny nad ko
pulí 35.23 m. a od chodníku až ku vrchní hraně po-
chodně genia skupiny nad kopulí jest 39 38 m.
Palác Živnostenské banky jest nejvyšší budovot
na Příkopě.
Výška dvorany až ku hořejší ploše zaskl
ného stropu měří 13.73 m., projekční plocha za
skleného stropu jest 126.2 m.
V II. III. a IV. patře přední budovy jsou byty pr
nájemníky, pro něž upraveno osobní vytahovadlo.
Nádhernou svou facadou vyniká palác Živ
nostenské banky nad veškeré budovy na Příkopě
Průčelí v moderní renaissanci jest ozdobeno mohut
ným arkýřem v hlavní ose s bání a dvěma vykýři
Obloženo jest hořickým pískovcem, částečně žulou
přízemí broušenou a leštěnou, v níž zlatožlutá jest
z lomu poblíž Železného Brodu, červená z lomů sli-
veneckých.
Kamenická práce na fagadě je z dílny p. Jos
Víška na Král. Vinohradech. Vkusnou ozdobou prů
čelí mimo zmíněný arkýř a balkon je obzvláště po
lychromie v polích meziokenních, bohaté ornamen
tální vyzdobení a mřižování, neméně četné allegoricko
sochařské práce figurální. Ornamentální výzdobu mo
deloval sochař Alois Folkman, figurální opatřil
sochaři-umělci a sice:
Výklenkové allegorické figury na arkýři v I. patře
a sice v pravo allegorie zemědělství, v levo průmyslu
jsou dílem pana prof. Stanislava Suchardy
hlavy konsolů hlavní římsy, z nichž jedny mají rán
»Češky«, druhé »Moravanky« modeloval sochař A
Folkman. »Merkur« ve velkém okně nad arký
řem v okně kopule jest dílem akademického sochaře
Bohuslava Schnircha. Velmi zdařilá figura
ta provedena z tepané mědi. Sedící figury na obou
koncích attiky, v pravo allegorie průmyslu, v leve
allegorie obchodu jsou modelovány akademnickým su-
chařem Ant. Procházkou.
Víšek
Král
Folkman
profesor
Suchard
Češka
Moravanka
Schnirch
Procházka
Železný Brod
palác živnostenský banka
Živa nostenský banka
19
article
Skupina dětská s oulem, umístěná nad Schnín
chovým »Merkurem«, taktéž od tohoto umělce po
cházejí.
Mohutná postava »lva s genieme, korunujíeí
báň, modelována akademickým sochařem panem
professorem Ant. Poppem a provedena jes
z tepané mědi firmou Ant. Hofímann v Hole
šovicích.
Polychromické výplně ornamentální
a figurální provedeny jsou v mosaice dle kartonů
akademického malfře Frant. Urbana. Mosaiková
práce z dílny Alb. Neuhausera v Inomostí za arti
stického vedení p. L. Solerta. Čtyří polychromick
výplně směrem od levé strany ku pravé jsou násle
dujícími allegoriemi
1. Allegorie »Práce« — kovodělník, v pozadí po
hled na Museum král. českého.
2. Allegorie »Přičinlivost«, »Součinnost a Snaha-
— dívka v národním kroji přináší k sídlu král
českých model Národního divadla, v pozadí králov
ský hrad na Hradčanech.
3. Allegorie »Sláva a Bohatství« — dívka šlech
tična, v pozadí Karlův Týn
4. Allegorie »Moc« — bohatýr český, v pozad
Hradčany a letohrádek královny Anny.
Figury provedeny v nadživotní velikosti, maj
výšky 2.25 m
Umělecké práce kované, bohaté mříže pocházej
z několika pražských dílen.
Nahlavních vratech, která originálno-
stí svou velmi příjemně působí, dodala tepanou
práci dílna pp. Faltusa a Koutníka v
Praze na Starém městě, Medusinu hlavu
na nich modeloval Alois Folkmann, v bronz
provedl Frant. Houdek, ciselér v Praze, natě
račská práce je od firmy Hladík a Tríkar
Praze. Mřižování na balkonech I. patra od firmy
Jindřich Bittner, Praha—II, v II. a II
patře od firmy A d. Haller v Praze—I. Ornamen
tální ozdoby na báni modelované Alo i sen
Folkmannem provedl z tepané mědi F ra nt
Sviták v Karlíně. Schnirchovu figuru »Me
kura« vytepal z mědi Ant. Hofímann, Praha- VIl
Dětskou skupinu a orly nad arkýřem lil z cínt
Fr. Houdekv Praze.
Antonín
Popp
František
Neuhauser
L Solert
Sláva
Anna
Figura
Faltus
Koutník
Medusin
Folkmann
Houdek
Bittner
Haller
Sviták
Schnirchův
Hradčany
Karlův Týn
Praha
Starý město
Karlín
Houdekv Praha
Anta
muzeum král
národní divadlo
Hladík
Tríkar Praga
I kur
20
article
Veškeré sochařské práce j so-
umělecky provedeny a dodávají b
dově velkolepého rázu monume
tálního díla.
Na celém průčelí patrný jemn
vkus moderního umění osvědčeného architekta O v
Polívky.
Vestibu l. Jediný vchod do budovy, v stední
ose položený, vede do vestibulu, z něhož se roz
chází chodba v pravo k místnostem bankovním
v levo ku schodišti pro nájemníky vyšších pater.
Timto uspöřádáním jsou soukromé byty od ban
kovních místností úplně odděleny, mimo to pakdo
cíleno dovedným tímto rozřešením, že neobyčejní
nepravidelnost stavebního místa, jakož i šikmé po
ložení hlavní osy budovy ku průčelí téměř k nepo
znání byly maskovávy, což při řešení půdorysu byl
největší obtíží.
Vestibul je sklenut klášterní klenbou a pěti l-
netami. Lunety nad vchodem do směnárny, v prav
při vstupu hlavními vraty a nad vchodemd
krámu v levo budou polychromovanými reliefy čá
stečně ozdobeny. Na šoklu postaveném na rozhran
obou chodeb umístěna bude bronzová socha a lust-
dodaný elektrotechnickou společno
stí Kolben a spol. v Praze.
Stěny vestibulu obloženy jsou umělým mramo
rem (Enzio, Praha), dlažba jest mosaikou zdoben
(L. Toffolo), strop zajímavě sklenutý je slabě zlacen
Chodbou shora vzpomenutou, složitými klenbami
křížovými ozdobenou a rovněž umělým mramoren
obloženou přichází se ku bankovnímu sc ho-
dišti, dvoraně a ku pokladná m.
Bankovní schodiště vede toliko do
patra kancelářských místností praesidia ředitelstva
k úřadovnám.
Schody jsou z jemné bílé žuly; schodnice a p
lířky pro zábradlí z berounského červeného mra
moru, sloupy ze žuly zlatožluté, leštěné a broušen
dodal p. L. Šald a, Praha l.
Každému na první pohled napadne origináln
velmi vkusně a bohatě navržené, velmi pěkné ko
vané zábradlí u bankovního schodiště (dodal A dol
Haller, Praha), klasy, réva a mák. Nátěr obstara
O Polívka
Kolben
L Toffolo
L Šald
Haller
Praha
Praha l
Enzio
21
article
Hladík a Trikar v Praze.
Hladík a Trikar v Praze.
Štukatérskou výzdobu stropu pracoval E n z io.,
Karlín.
Mřížové dvéře před dvoranou dodal J. Bittner.
Praha-II., jenž pracoval taktéž ozdobné mříže do
dvorany.
Dvorana. Zde obecenstvo má přímý vstu
ku pokladnám, odtud vchází se i do sklepního tre-
soru (safes).
Střed tohoto prostorného dvoupatrového sálu s
skleněnou střechou vycházán je obecenstvu, pro něž
veškerý comfort moderního zařízení bankovního zde
jest upraven: garderoby, pohovky, psací stoly atd.
Kol do kola postaveny jsou šaltry pokladen
pro různé manipulace bankovní agendy, tabulkami
označené.
Nábytek pro obecenstvo a šaltry dodalJ.
Keller ze Smíchova, nábytek J. Navrátii
z Karlína.
Dlažba ve dvoraně, provedená v pestré mosaice,
napodobuje smyrenské koberce (L. Toffolo na
Smíchov 5). Ozdobné kování na šaltry provedl
Faltus a Koutník v Pra ze.
První patro dvorany neseno jest osmi pilíři
sloupy ze žuly růžové, broušené a leštěné, dodané
firmou L. Šalda. Štukatérská práce pochází od
J. Říhy na Smichově, obronzování od malíře
Bubeníčka v Praze.
Nábytek v I. patře dodal J. Navrátil, bar-
rieru A. Baumg artl a syn v K a rlín ě, železnou
konstrukci stropu Českomoravská tov ár na
na stroje, barevné zasklení firma Wolfa
Štětka v Praze.
Stěny I. patra kol do kola ozdobeny jsou 7 me-
daillony králů českých, z jichž doby pochází vzácné
mince české a to: Sv. Václav, Přemysl Otoka
II., Václav IV., Karel IV., Vladislav Jag., Jiří z Po-
děb ra d, Rudolf l.
Hladík
J Bittner
Keller
L Toffolo
Faltus
Koutník
L Šalda
J Říha
Smichův
Bubeníček
J Navrátil
A Baumg
Václav
Otok
Karel Iva
Vladislav Jaga
Jiří
Rudolf l
Praha
Karlín
Smíchov
Smíchov 5
Wolf Štětka
22
article
Medaillony maloval K. Liebscher.
Vedle pokladen v přízemí zařízen banko v ní
tresor, dle pepisu zdiva hotová tvrz, opevněná
důmyslnými prostředky stavební techníky. Cihly
zvonivky jsou proloženy hustou sití ocelových prutů
a tak vázány, že by ku vypáčení jediné cihly celá
bylo potřebí vybourati veliký kus zdiva okolního.
Pokladny do tresoru bankovního dodal p. Karel
Kauble v Pra ze.
Vedle kancelářských místností v I. patře nad
dvoranou upravena nádherná zasedací síň. Lamberie,
krb, portál a nábytek dodali pp. Mayera
Fitzek a F. Kreutziger, umělé tepání mříže
do krbu Faltus a Koutník, vyšívanou portieru
čalouník Fabian v Praze, barevná okna Wolí
a Štětka, koberce a přikrývky I g. Gottw a ld.
Trublářská stavební práce v ředitelnách pochází
z dílny A. Baumgartla a syna, zámečnická
z dílny J. Duffea v Praze.
Representační místnosti v I. patře zařízeny
nádherně a velmi vkusně, čalounickou práci v nich
dodal A. Zeman v Praze, malířskou pp. J. Hla-
váček a J. Patzák v Praze, záclony, závěsy.
koberce, čalounování dvoří I. Gottwald, lustry
elektrotechnická společnost dříve Kol-
ben a spol. a firma Suda a Kotěšove
v Praze, nábytek z větší části J. Navrátil
z menší J. Keller.
Elektrické hodiny dodal L. Hainz v Praze, za-
řízení telefonické Deckert a Homolka v Praze
Osvětlení je v celé budově zavedeno elektrické
i plynové, první zařídila elektrotechnická
společnost dříve Kolben a spol., drubé
obecní plynárny král. hl. města Prahy.
K Liebscher
Kauble
Mayer Fitzek
F Kreutziger
Faltus
Koutník
Fabián
A Baumgartl
J Duffe
Zeman
J Hla
J Patzák
I Gottwald
J Navrátil
J Keller
Hainz
Praha
Suda
Kotěšove
23
article
Směnárna v přízemí spojena jest s I. patrem
točitými schody železnými, které dodal p. J. Rud le
(Praha- Karlín).
Zařízení směnárny dodal A. Baumgartl a
syn, práci zámečnickou tamtéž a na výkladcích
J. Bittner, svinovací žaluzie p. Cerv inka
(Praha-Žižkov).
Nápisní tabule a firmy dodali J. H artw ich,
J. Kučera, Hladík, Trikar v Praze
Kancelářský nábytek v zadní budově firmy
Adolf Chíttussi, Keller, Noll.
Ze dvorany vchází se zvláštními schody do
sklepního tresoru bankovního, určeného pr
uschovávání cenných hodnot obecenstva k vlastní
obsluze. I tento tresor je náležitě zdivem i pancáři
opevněn. Jednotlivé ve tresoru se nalezající pokladní
schránky, tak zařízeně, že mohou býti po pronajatí
pouze společně od strany a banky olevřeny, lze z
mírný poplatek na čtvrt, půl a celý rok najati. Za-
řízením tím bude českému obecenstvu, jež dosu
pro vlastní uschování efsktů do cizích ústavů musilo
se utíkati, dobře poslouženo, i jeví se už nyní, jak
nám bylo sděleno, po nich poptávka. Tresor uzavřen
jest silnými pancéřovými dveřmi. Tyto a zařízen
safes dodala firma F. Wertheim a spol.
Baumgartl
J Bittner
H artw
J Kučera
Hladík
Trikar
Chíttussi
Keller
Noll
Praha
Karlín
Žižkov
24
article
Největší pozornost a opatrnost věnována bez-
pečnostním opatřením místností, v nichž uloženy
budou effekty stran i vlastní. Věc týká se opevnění
obou tresorů, tresoru bankovního v přízemí pobllz
dvorany a tresoru sklepního.
Na dotaz ve příčině nákladu na veškeré bezpeč-
nostní opatření bylo nám sděleno, že pouze pance-
řové obrnění stěn a nové zařízení pokla-
den vyžadovalo nákladu K 77.215 74. Že domácí
naše umění bylo stavbou ve tvorbě umělecké prác
bobatě podporováno, tomu na doklad sloužiž, že so-
chařské práce vyžadovaly samy nákladu dosa-
vad K 37.134
Že při objednávkách řemeslnických prací na do.
mácí práci nejen v přední řadě, ale téměř výhradně
bylo pamatováno, o tom předcháze fcí popis jednotli-
vých prací sám sebou svědčí. A tak bude monu-
mentální stavba Zivnostenské banky
do daleké budoucnosti hlasatelem
újspěchů tohoto prvního našeho peněž-
ního ústavu, důstojným jeho významu,
ale také pomníkem zdatnosti české
práce, dovednosti a umění.
Ředitelem je p. Vojtěch Mastný, ná-
městky ředitele Ivan Hájek a Apolio
Růžička.
Budovu projektoval architekt O sv. Fo-
livka. Stavbu provedli stavitelé Gregor a St ark.
K řízení veškerých praci se stavbou spojených tvo-
řili stavební odbor pp.: předseda správní rady
p. K. Dimmer, člen správní rady B. Baroch,
ředitel Vojtěch Mastný a stavbu řídící architekt
Osvald Polivka. Stavebním referentem bylp.
Fr. Kašpar a administrátorem stavby p. A nt.
Košťák.
V bankovním schodišti umístěna jest památní
deska, hlásající, že budova zřízena v letech 1898 az
1900, když byli předsedou s právní rady
K. Dimmer, náměstky předsedy J. Otto
a J. Topinka, členy správní rady B. B -
roch, J. Drozd, šl. Hemerka ze Stanmíru,
dr. J. Městecký, J. Nelí, F. Rašín ryt.z
Ryzmburgka, Ant. Rivnáč, Prokop S-
dláka dr. Stan. Zabranský.
Mastná
Hájek
Apolio Růžička
Fo
Gregor
K Dimmer
Baroch
Osvald
František
Kašpar
Košťák
Otta
J Topinka
Hemerka
doktor
J Městecký
F Rašín
Antonín
Stan
Zabranský
Stanmír
Ryzmburgko
Zivnostenský banka
Prokop S