ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 529e0240-66ab-11dc-aa1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 24 celkem · entity: place 45, org 30, person 183, work 5
1 masthead
27. května 1900.
2 masthead
Císlo 145
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4 masthead
Strana 3.
5 article
13. s. z. s., kabinetní list cisaře a krále Fer- dinanda V. z 8. dubna 1848, článek 19. stát- ních základních zákonů z 21. prosince 1867 č. 142 ř. z., patent panujícího císaře a krále z 12. září 1871 a plenissimární nález c. k nejvyššího soudního dvora ve Vídni ze dne 13. prosince 1898 č. 14.934. Tento právní stav po staletí trvající má býti vládní osnovou ministerstva Körbrova nyní. — v době všestranného hmotného i duševníh rozvoje národa českého — zrušen a místo aby byly platné zákony o rovném právu obou ja- zyků do všech důsledků v praxi provedeny. nastati má dle řečené osnovy rozdělení králov- ství českého ve trojí území, z nichž v každém nejenom uvnitř úřadu, nýbrž i zejmena ve styku se stranami různé předpisy jazykové mají platiti. Dle § 1. vládní osnovy má se utvořit jmenovitě t. zv. jednojazyčné německé území, z něhož platnost jazyka českého až na výminky. §§ 3. až 10. osnovy uvedené ve vnějším i vnitřním úřadování vy mítěna býti má. Nad to vylučují ustanovení §§ 19., 20.. 22., 23., 26. a 28. osnovy rovnou platnost ja zyka českého s německým v územi smíšeném. ba i v jednojazyčném území českém tím způ- sobem, že v celých oborech veřejné správy uznává se nynější protizákonný stav na úkor českého jazyka v praxi prováděný.
král Fery Vídeň ministerstvo Körbrov
6 article
Těžkým porušením přiroze- ného, historického a též státním základním zákonem z roku 1867 uznaného práva obyvatelů tohot království, jednati v úřadě a ve- řejném životě vlastním jazykem, jest zejmena předpis § 3. řečene osnovy, dle něhož by při úřadech v něme- ckém jednojazyčném území, které za tím účelem utvořeno býti má, nesměla býti přijímána česká podání advokátů a notářů a dle něhož by v ří- zení tom se stranami jen v německém jazyku jednati dovoleno bylo. Předpisem tím byla by česká podán u sborových soudů v území tom na prosto vyloučena, neboť u soudů sboro- vých jest zastupování advokátem ve všech pří padech bezvýminečně nakázáno. Třeba míti dále na paměti, že sborové soudy jsou zároveň dru- hou stolicí z usnesení a nálezů soudů okresních, aby se posoudilo, jakého rozsahu by takové vylu- čování českého jazyka v oněch krajích nabylo. Ve sporech zahájených u soudů v tak zv. jednojazyčném německém území nebylo by dle § 24. posl. odst. osnovy českým stranám an jich advokátům dovoleno, aby v samotné Praze na vrchním soudě zemském mateřského jazyka uživali. Jest zajisté i nehledě k tomu všemu ano- malii, aby strana advokátem neb notářem za- stoupená, měla méně práv než ta, která se sama zastupu je V tomto zákazu, užívati svého mateřského zemského jazy ka při písemných podáních a ús- ních přednesech, spočívá neby- valé, kruté zasažení do obč an- ských práv obyvatelstva i d práv stavu advokátského, jež třeba za všech okolností od- vrátitil Ustanovení § 27. o jazykové způsobilost úřadníků ustupuje od požadavku jedině správ- ného, přirozeného a po staletí četnými předpisy zachovávaného, že veškeří úřadníci v království českém mají býti mocni obou jazyků zemských slovem i písmem.
7 article
Se stanoviska zákonů platicích ode dávna v království českém a též se stanoviska ústavy z r. 1867, jeví se tudiž osnova jazykového zá- kona pro království české, předložená minister- stvem Körbrovým sněmovně poslanců říšské rady, odnímáním a omezováním práv českému jazyku zaruče- ný ch. Zároveň projevujeme přesvědčení, že říšská rada dle 8§ 11. a 12. zákl. zákonů z 21. pro since 1867 č. 141 ř. z. není sborem zákono dárným k úpravě práv zemských jazyků v králov- ství českém povolaným, nýbrž že právo to při sluší zemskému sněmu král ov ství českého. Žádáme tedy poslance českého národa n radě říšské, aby uzákonění této osnovy za žád- ných okolností nepřipustili. Spolek českých advokátů v království če- ském. V Praze, dne 22. května 1900. JUDr. Fr. Dvorský, předseda. JUDr. L. Pinkas, místo předseda. JUDr. L. Valenta, za jednatele. Seznavše obszh osnovy jazykového zákona pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radé. prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská není kompetentní k úpravě jazykových poměrů při úřadech v království českém, nýbrž že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá lovství českého; 2. že navržená ustanovení kří klavě porušují platný právní řád v království českém, dle kterého oba ja- zyky zemské jsou v celém obvodu země rovno- právné a dle kterého všichni státní úřadníe musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před loženou osnovou ruší se jednota správy králov- ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řečí české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné právo naopak řeči německé zjednává se nadpráví.
Körbrův JUDr Dvorská L Pinkas L Valent Praha Francie český národ
8 article
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské po- rušuje, jednak práv národa českého neuznává. vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnově té kladli odpor a proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohřešila, provozovali nej ostřejší opposici. Schvalujeme, že po slanci čeští zahájili na radě říšské o bstru ke a žádáme důrazně, nechť odi ní neodstoupí dotud. pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná rodu způsobená nebude smyta. P'řislibujeme svým poslancům všemožnou podpor v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá- lovství českého a českého národa. Okresní výbor v Českém Brodě Václav Novotný, okresní starosta. Obecní výbor v Kostelci n. Orlicí A. Hájek, starosta obce. V. Albert, radní. L. Vék a Vojtěch Netík, člonové obecního výboru Výbor okres. zastupitelství v Kostele n. Orlicí: Jos. Schütz, starosta okresu. Obecní výbor v Borohrádku: Ant. Šeda, starosta obce. Ant. Smrtka, radní. Josei Jelínek a Josef Minářik, členové obec. výboru Obecní výbor v Častolovicich: V Bělka, starosta obce. Frant. Tichý, radní. Josei Schütz a Frant. Sedláček, členové obec. výboru. Obecní výbor ve Velké Čermé: Jose Starý, starosta obce. Josef Svoboda, radní. Hynek Novák a Josef Prudič, členové obecního výboru. Obecní výbor v Malé Čermé: Jose Pavliček, starosta obce. V. Pelrásek, Jos. Prášek a Frant. Kořínek, radní. Josef Kapucián, Frant. Tupec, Frant. Chadima, Frant. Koníř, Rudoli Kořinek, Václav Tupec a Josef Klement, členové obecního výboru.
Novotná A Hájek Albert L Vék Netík Schütz Šeda Smrtka Josei Jelínek Minářik František Josei Schütz Sedláček Jose Svoboda Novák Prudič V Pelrásek Jos Prášek Kořínek Kapucián Chadim Koníř Rudoli Kořinek Tupec Josef Klement Český Brod Kostelec Orlice Jos Borohrádek Velká Čermý obecní výbor obec Častolovicich Jos Pavliček
9 article
Obecní výbor v Chlenech: František Novák, starosta obce. Josef Alger, radní. Frant. Plocek a Josef Dostal, členové obecního výboru. Obecní výbor v Čičové: Václav Pro vazník, starosta obce. Rudolf Šmok, radní. Jos. Broulík a Josef Šimek, členové obecního výboru. Obecní výbor v Cuslavi: Josef Plocek, starosta obce. Jiří Plocek, radní. Jan Syrovýa František Hylák, členové obecního výboru. Obecní výbor v Doudlebách: Jose Hlaváček, starosta obce. Josef Klazar, radní. Adolf Stuhánek a Jindřich Pavlát, členové obec ního výboru. Obecní výbor v Hoděčíně: Jos. Česelin starosta obce. Frant. Pavlík, radní. Jan Kmoch člen obecního výboru. Obecní výbor v Ježkovicích: Jose Očenášek, starosta obce. Jan Doležal, radní František Nástraha, Jan Petera a Františel Macháček, členové obecního výboru. Obecní výbor ve Vel. Ledské: Jan Zeman, starosta obce. František Janeček, radní Antonín Janeček a Jan Forejtek, členové obee ního výboru. Obecní výbor ve Lhotě Kost. : Ja Zvoníček, starosta obce. Jan Doležal, radní Hrobař Antonín a Kořízek Joseť, členové obee ního výboru. Obecní výbor ve Vel. Lhotě: Rudol Smola, starosta obce. Josef Myšák, radní. Frant Sedláček a Frant. Horáček, členové obecního výboru. Obecní výbor v Libli: Jan Chaloupka. starosta obce, Josef Provazník, radní, Josef Li paňský, člen obec, výboru, Jindřich Pejše, člen obec. výboru. Obecní výbor v Ličně: Vojtěch Ko- pecký, starosta obce, František Prvý, radnl Josef Hovorka, člen obec. výboru, F. Brandejs. člen obec. výboru.
Novák Alger František Plocek Dostal Čič Václav Šmok Broulík Šimek Jan Hylák Jose Hlaváček Klazar Stuhánek Pavlát Pavlík Kmoch Jose Očenášek Doležal František nástraha Petera Macháček Zeman Janeček Forejtek Hrobař Antonín Kořízek Josef Myšák Sedláček Horáček Chaloupek Provazník Josef Jindřich pejcha ko František prvý Hovorka F Brandejs Chleny Doudleby Ježkovice Vela Lhota Lično obecní výbor Rudol Smola
10 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Návětěvy v českém interieuru. Ačkoliu nemáme nijakých reklamních prostředků, jimiž bychom upozornili pařížskou veřejnost na české oddělení na světové výstavě a ačkoliv rakouské komisařství výstavní s p. Exnerem v čele všemožně se snaží umlčeti a do ústraní zatlačiti českou práci, přece nalezají české exposice ocenění ze- jmena v kruzích uměleckých, mezi intelligeneí i mezi přáteli českého národa. Čechové nejsou na výstavě representováni ani tak jako Bosňáei nebo Finové, nemají význačného místa, ani samostatného pavillonu, nepořádají slavné inau- gurace oficiální, ani skvělé »recéptions de l presse«, aby mohli upozorniti na sebe širokou veřejnost a získati tu a tam nějaký referát v novinách. Jen za takových okolností re- feruje se o jednotlivých cizozemských expo- sicích: referát o oficiální nějaké slavnosti zahajovací je zároveň referátem o dotyčné výstavě čínské, bosenské, hollandské nebo patagonské. Jinak nepřinášejí francouzské listy soustavných referátů výstavních. Proto tím významnější je, že již nyní zejmena české in- terieury, uspořádané obchodní a živnostenskou komorou a pražskou průmyslovou školou, nachá- zejí značné pozornosti vynikajících osobnosti politického, literárního a uměleckého světa fran- couzského. Zmínili jsme se již dříve o úspěchu tohoto českého oddělení na světové výstavě io několika zajímavých návštěvách. Nyní oznamuje se z Paříže, že poslední dny navštívila české interieury paní Sarah Bernhardtová, kterou upo- zornil Alfons Mucha na krásy a originálnosti in- terieurů. Slavná herečka pobyla dlouho v české výstavě, jež ji naplnila upřímným obdivem.
Exner Čecho Fina press Bernhardtová Mucha Paříž živnostenský komora pražský průmyslový škola
11 article
Zejmena dřevěné řezby, výšivky a sklo vzbu- zují pochvalu znalců. Redaktor znamenité umě- lecké revue »L'Art et décoration« pan Soulié rovněž navštívil interieur český a vyžádalsi dovolení, přinésti ve své revui řadu vyobrazení z něho. Náš výtečný přítel p. André Cheradame šiří horlivě pověst českých interieurů v kruzích literárních a politických, a sám tam vodí své známé, aby aspoň z této skromné ukázky po- znali českou práci. Tyto dni prohlížel rakouské oddělení výstavní arcikníže Ferdinand Karel tu jej zajisté neopomenul uvésti do českých interieurů rakouský generální komisař p. Exner který se sám vyslovil, že »Rakousko musí vy trhnout Praha«.
Soulié Cheradame Ferdinand Karel Exner Rakousko Praha výstavní arcikníže
12 article
Výstavní obrázky. (Od zvláštního do pisovatele.) V Paříži, 18. května 1900. Měst světla naplňuje se venkovany, kteří na všechno vyva luji udiveně oči a cizinci, kteří Paříž přetvořuj v obrovskou věž babylonskou. Všichni směřují k vý stavě, kde se rozptylují po palácích, obdivují záhony květinově, to vychvalují, ono kritisují. Mnozí vchá zejí do malých efemerních stavení, kde se vystavuje vše, co může zaujmouti pozornost zevlujících fla neurů. Mezi těmito atrakcemi jedna z nejoriginálněj ších je »hrad vzhůru nohama« »manoir a l'envers« Podnikavý obchodník, chtějící upoutati pozornost na místě, kde je na ni útočeno se všech stran, vystavěl bar jakýsi Café-restaurant v budově představující zámek golícký, který však se liší od jiných podobných středo- věkých staveb tím, že je postaven vzhůru nohama. Tato fin-de-sičcle gothika je velmi bizzarní a humori- stická. Zámek je věžemi a střechou svou zabořen do země, po střeše dostanete se do nejhořejšího patra, kde okna jsou též obrácená, kde chodíte po stropě a máte podlahu nad hlavou. U oken jsou též balkony, po nichž však mohou chodit jen mouchy a lidé, kteří by se podobným způsobem dovedli pro- cházeti po stropě. To vše je vystavěno z obvykléh lehkého materálu výstavního a obratně upraveno na způsob staré stavby, tak že je dobře zachycena illuse slarožitnosti. Celkem je tato gotická stavba náramně — barokní a pitvorná.
Paříž
13 article
L'Hippodrome. Asi před třiceti lety, krátce po válce francouzsko-německé, byl vystaven u mostu Alma velkolepý hippodrome, obrovská arena, pokrytá střechou ze železa a skla, jež se dala na kolejích rozevříti na dvě části, tak že za pěkné pohody byl zjednán přístup sluncí a pak, což bylo velkým úspěchem, mohly se odsud pouštěti balony připoutané i volné. Roku 1884 byl hippodrom prodán jistému mnohonásobnému millionáři za několik millionů. Hippodrome zmizel a na nesmírném pozemku vznikla celá řada elegantních domů, jež jsou nej- lepší ozdobou této aristokratické čtvrti. Od té doby neměla Paříž hippodromu. Nyní jej má zase v nové formě. Byl otevřen těchto dnů a tvoří též součástku pařížských lákadel výstavních. Nynější stavba je méně rozsáhlá, alé lépe upravena nežli předešlá, má lehkou konstrukci železnou i pevnou kamennou, je opatřena nesmírným závodištěm a též jevistěm. které scházelo ve starém hippodromu. Pořádajíse tu závody koní, lidí, povozů, zápasy gladia torů a též pantomimy. V tom ohledu není nezají- mavé připomenouti, že počátek pařížského nadšen pro Rusy datuje se z té doby, kdy ve starém hippodromu se provozovala vojenská pantomima »Skobelev«, znázorňující hrdinství slavného generála Nyní se hraje historická pantomima »Vercingetorixe představující boje Galů s legiemi římskými, cožje záminkou k pořádání velkých průvodů, zápas balletů, skvělých feerických obrazů atd. Osobní. Pan Ch. Freund- Descham p v Paříži zvolen byl 11 hlasy z 12 mairem obce Lisle-en-Rigault. Pan F.-Deschamps je původu če- ského a je vynikajícím členem české kolonie pa řížské. Zajímavé je, že je to jediný francouzský starosta obce původu cizozemského. Mairem v Lisle- en- Rigault byl zvolen již po třetí.
Rus Vercingetorix Gal Ch Freund Descham Deschamps Paříž Skobelev Lisle český kolonie LislaenRigault
14 article Palác Živnostenské banky Na pří kopě v Praze. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Palác Živnostenské banky Na pří kopě v Praze. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Do nedávna slýchali jsme, zejmena od slo vanských hostí do Prahy zavítavších, že naše Praha v nejednom ohledu má ještě ráz něme cký. Ukazovalo se zejmena Na příkopy, na stity některých firem, na německé oslovování cizince, vstoupivšího do obchodních místnosti Na přikopě jakož i na jiné zjevy, které neznámému vštíp první dojem o rázu města. Tento zevní německý ráz hlavní naší třídy v posledních letech ve prospěch náš velmi se změnil. Výhradně německé nápisy firem Na při kopě spočítáte na prstech jedné ruky. Pouze německé štíty změnily se na oboujazyčné a vý- hradně českých firem přibylo. Přikopy jsou takořka poslední doménou dřívějšího nepříroze- ného panství německého v Praze. Než i zde. jak s potěšením jsme poznamenali, drobí se drobí, i ztrácí pomalu německá skála, vyčníva jící z českého moře našeho král. hlavního města, odpadává kus po kuse — estrůvek se ztrácí, k řadě zjevů očisťovacích přibyl článek silný, pevný. Jest to nový palác velkého našeho českého peněžního ústavu Živnosťenske banky, který nejenom že rozmnožil počet českých domů Na příkopě, nýbrž i svou vkus- nou, bobatou, ba nádhernou úpravou vtiskne významu českého živlu Na příkopě ráz určitý Značné oběti, jež nákladem nikoliv nepa trným Živnostenská banka na stavbu svého pa- láce Na příkopě přinesla, všeobecně pe zásluze se oceňují a všichni, jímž krása slovanské naší Prahy na srdci leží, vděčně uznávají v té pří čině snahu ředitelství i munificenci správní rady banky. Uznání toto přináší bance zajisté i cel česká veřejnost. Palác Živnostenské banky je dostavěn Jest to nejkrásnější budova Na přikopě. Nád herná její facada upoutá k sobě pozornos každého chodce.
Praha živnostenský banka Živnosťenske banka trný živnostenský banka
15 article
Každý Čech přeje Živnostenské bance, aby v novém, důstojném stánku dodělala se nových úspěchů ku dalšímu svému zmohutnění, ku pro- spěchu českého obchodu a průmyslu a ku ho spodářskému posílení národa českého, jehož k uplatnění svých národních práv nezbytně potřebuje. Úřadovati počne Živnostenská banka v no vých svých bankovních místnostech dne 11 června t. r. Palác Živnostenské banky vystavěn na míst dvou starých domů č. 862 II. a 863-II. První nazý ván su rytíře«, druhý »u tří kaprů«. Umělecké ceny byl pouze dům první, známý svým nápadným vy stupkem do ulice a sochou rytíře na průčelí umíst nou. Byl to dům v pěkném baroku provedený. Odbouráním obou domů získána stavebn plocha 1943.015 m', v průčelí mající délky 28.4 hloubky celkové 96.4 V přízemí a v prvním patře přední budovy dále ve středním traktu, v přízemí a v prvním patř zadní budovy jsou bankovní místnosti, v druhěm patře zadní budovy bude míti místnosti Jednot záložen a České cukerní společnosti Projděme bankovní místnosti, než přikročíme k detailnímu popisu a ocenění stavby.
Čechy živnostenský banka palác živnostenský banka 863II
16 article
Jedinými hlavními dveřmi přicházíme z ulice do vestibulu, z něhož v pravo vedou dvéře do s mě nárny banky a o něco dále do burso vníh bureau. V levo vedou dvéře do obchodní míst nosti pronajaté, z vestibulu rozcházejí se dvě chodby z nichž jedna vede do dvorany bankovní (pravá) druhá ku schodišti pro nájemníky vyšších pater. Dvorana bankovní, velký vysoký sá s horním světlem zařízený veškerým komfortem pro obecenstvo, které odtud přichází v přímý styk s po kladnami a bankovní manipulací. Kolem dvorany umístěny úřadní místnosti manipulační, nápisy růz ných odvětví označených jako: Příjem, Vydání Vkladní knížky, Cenné papíry, Devisy, Cheky, Ku pony atd. Vedle pokladny zřízen bankovní tresor Nad těmito místnostmi v prvním patře nalezají se bankovní dopisovny, eskont směnek, oddělení infor- mační, expedit. Nádherným schodištěm bankovním přichází se do prvního patra, kde do ulice umístěny representační místnosti presidia ředitelstva sekretariatu, hovoren, čekáren a místnost pro cen suru směnek. Těmto místnostem poblíž upraven krásná zasedací síň.
Checa
17 article
Ze dvorany vedou zvláštní schody do sklep ního tresoru bankovního, v zadu vychází se ze dvorany do zadní budovy, ve které umístěny účtárny a registratura v přízemí a v I. patře. Připojujem výměry čelnějších místností bankovnícho Směnárna měří s přiléhajícími příslušnými míst nostmi 109 63 m', dvorana pro obecenstvo 151.59 m úřadovny kolem ní 305.23 m', registratura 37.4 m účtárny v přízemí 123.25 m', vestibul 25.75 m', ban kovní tresor 56.32 m3, bankovní schodiště 49 99 m podřízenější místnosti, chodby atd. 77.38 m2. Representační místnosti v I. patře měří: kanc- lář presidia 24.58 m.*, kancelář ředitele 48.11 m.2, ho vorna ředitele 24.58 m.“, kancelář náměstků ředitel 4626 m.“, přijímací pokoj 17.70 m.“, místnosti pro sekretariat 54.94 m.2, pro censuru směnek 25. 20 m. Zasedací síň má výměry 86.62 m.2 Kancelářské míst- nosti nad pokladnami v I. patře měří 291.08 m.° zadní budově v I. patře účtárna 130.43 m.3 Kancelát vrchního účetního 36 30 m., revidenta 31.38 m. Kancelářské místnosti Jednoty zálože měří 62 93 m.“ a České cukerní společ- nosti 135.18 m.3. Zde některé jiné výměry Zastavená plocha měří 1548.325 m.3, bylo tudí zastaveno z celé stavební plochy 78.89%. Hloubka bu- dovy přední obnáší 29.585 m., šířka 28.4——22.1 m. hloubka střední budovy 24.49 m., šířka 22.10—19.3m hloubka zadní budovy 27.51 m., šířka 19..3—14.5m Celá hloubka zastavené plochy jest 81.585 m., šířk 24.4—14.5 m.
m 2 Kancelát
18 article
Výška budovy v průčelí až ku hlavní říms měří 20.85 m., až k odkapu střechy mansardn 24.65 m., od chodníku až ku soklu skupiny nad ko pulí 35.23 m. a od chodníku až ku vrchní hraně po- chodně genia skupiny nad kopulí jest 39 38 m. Palác Živnostenské banky jest nejvyšší budovot na Příkopě. Výška dvorany až ku hořejší ploše zaskl ného stropu měří 13.73 m., projekční plocha za skleného stropu jest 126.2 m. V II. III. a IV. patře přední budovy jsou byty pr nájemníky, pro něž upraveno osobní vytahovadlo. Nádhernou svou facadou vyniká palác Živ nostenské banky nad veškeré budovy na Příkopě Průčelí v moderní renaissanci jest ozdobeno mohut ným arkýřem v hlavní ose s bání a dvěma vykýři Obloženo jest hořickým pískovcem, částečně žulou přízemí broušenou a leštěnou, v níž zlatožlutá jest z lomu poblíž Železného Brodu, červená z lomů sli- veneckých. Kamenická práce na fagadě je z dílny p. Jos Víška na Král. Vinohradech. Vkusnou ozdobou prů čelí mimo zmíněný arkýř a balkon je obzvláště po lychromie v polích meziokenních, bohaté ornamen tální vyzdobení a mřižování, neméně četné allegoricko sochařské práce figurální. Ornamentální výzdobu mo deloval sochař Alois Folkman, figurální opatřil sochaři-umělci a sice: Výklenkové allegorické figury na arkýři v I. patře a sice v pravo allegorie zemědělství, v levo průmyslu jsou dílem pana prof. Stanislava Suchardy hlavy konsolů hlavní římsy, z nichž jedny mají rán »Češky«, druhé »Moravanky« modeloval sochař A Folkman. »Merkur« ve velkém okně nad arký řem v okně kopule jest dílem akademického sochaře Bohuslava Schnircha. Velmi zdařilá figura ta provedena z tepané mědi. Sedící figury na obou koncích attiky, v pravo allegorie průmyslu, v leve allegorie obchodu jsou modelovány akademnickým su- chařem Ant. Procházkou.
Víšek Král Folkman profesor Suchard Češka Moravanka Schnirch Procházka Železný Brod palác živnostenský banka Živa nostenský banka
19 article
Skupina dětská s oulem, umístěná nad Schnín chovým »Merkurem«, taktéž od tohoto umělce po cházejí. Mohutná postava »lva s genieme, korunujíeí báň, modelována akademickým sochařem panem professorem Ant. Poppem a provedena jes z tepané mědi firmou Ant. Hofímann v Hole šovicích. Polychromické výplně ornamentální a figurální provedeny jsou v mosaice dle kartonů akademického malfře Frant. Urbana. Mosaiková práce z dílny Alb. Neuhausera v Inomostí za arti stického vedení p. L. Solerta. Čtyří polychromick výplně směrem od levé strany ku pravé jsou násle dujícími allegoriemi 1. Allegorie »Práce« — kovodělník, v pozadí po hled na Museum král. českého. 2. Allegorie »Přičinlivost«, »Součinnost a Snaha- — dívka v národním kroji přináší k sídlu král českých model Národního divadla, v pozadí králov ský hrad na Hradčanech. 3. Allegorie »Sláva a Bohatství« — dívka šlech tična, v pozadí Karlův Týn 4. Allegorie »Moc« — bohatýr český, v pozad Hradčany a letohrádek královny Anny. Figury provedeny v nadživotní velikosti, maj výšky 2.25 m Umělecké práce kované, bohaté mříže pocházej z několika pražských dílen. Nahlavních vratech, která originálno- stí svou velmi příjemně působí, dodala tepanou práci dílna pp. Faltusa a Koutníka v Praze na Starém městě, Medusinu hlavu na nich modeloval Alois Folkmann, v bronz provedl Frant. Houdek, ciselér v Praze, natě račská práce je od firmy Hladík a Tríkar Praze. Mřižování na balkonech I. patra od firmy Jindřich Bittner, Praha—II, v II. a II patře od firmy A d. Haller v Praze—I. Ornamen tální ozdoby na báni modelované Alo i sen Folkmannem provedl z tepané mědi F ra nt Sviták v Karlíně. Schnirchovu figuru »Me kura« vytepal z mědi Ant. Hofímann, Praha- VIl Dětskou skupinu a orly nad arkýřem lil z cínt Fr. Houdekv Praze.
Antonín Popp František Neuhauser L Solert Sláva Anna Figura Faltus Koutník Medusin Folkmann Houdek Bittner Haller Sviták Schnirchův Hradčany Karlův Týn Praha Starý město Karlín Houdekv Praha Anta muzeum král národní divadlo Hladík Tríkar Praga I kur
20 article
Veškeré sochařské práce j so- umělecky provedeny a dodávají b dově velkolepého rázu monume tálního díla. Na celém průčelí patrný jemn vkus moderního umění osvědčeného architekta O v Polívky. Vestibu l. Jediný vchod do budovy, v stední ose položený, vede do vestibulu, z něhož se roz chází chodba v pravo k místnostem bankovním v levo ku schodišti pro nájemníky vyšších pater. Timto uspöřádáním jsou soukromé byty od ban kovních místností úplně odděleny, mimo to pakdo cíleno dovedným tímto rozřešením, že neobyčejní nepravidelnost stavebního místa, jakož i šikmé po ložení hlavní osy budovy ku průčelí téměř k nepo znání byly maskovávy, což při řešení půdorysu byl největší obtíží. Vestibul je sklenut klášterní klenbou a pěti l- netami. Lunety nad vchodem do směnárny, v prav při vstupu hlavními vraty a nad vchodemd krámu v levo budou polychromovanými reliefy čá stečně ozdobeny. Na šoklu postaveném na rozhran obou chodeb umístěna bude bronzová socha a lust- dodaný elektrotechnickou společno stí Kolben a spol. v Praze. Stěny vestibulu obloženy jsou umělým mramo rem (Enzio, Praha), dlažba jest mosaikou zdoben (L. Toffolo), strop zajímavě sklenutý je slabě zlacen Chodbou shora vzpomenutou, složitými klenbami křížovými ozdobenou a rovněž umělým mramoren obloženou přichází se ku bankovnímu sc ho- dišti, dvoraně a ku pokladná m. Bankovní schodiště vede toliko do patra kancelářských místností praesidia ředitelstva k úřadovnám. Schody jsou z jemné bílé žuly; schodnice a p lířky pro zábradlí z berounského červeného mra moru, sloupy ze žuly zlatožluté, leštěné a broušen dodal p. L. Šald a, Praha l. Každému na první pohled napadne origináln velmi vkusně a bohatě navržené, velmi pěkné ko vané zábradlí u bankovního schodiště (dodal A dol Haller, Praha), klasy, réva a mák. Nátěr obstara
O Polívka Kolben L Toffolo L Šald Haller Praha Praha l Enzio
21 article Hladík a Trikar v Praze.
Hladík a Trikar v Praze. Štukatérskou výzdobu stropu pracoval E n z io., Karlín. Mřížové dvéře před dvoranou dodal J. Bittner. Praha-II., jenž pracoval taktéž ozdobné mříže do dvorany. Dvorana. Zde obecenstvo má přímý vstu ku pokladnám, odtud vchází se i do sklepního tre- soru (safes). Střed tohoto prostorného dvoupatrového sálu s skleněnou střechou vycházán je obecenstvu, pro něž veškerý comfort moderního zařízení bankovního zde jest upraven: garderoby, pohovky, psací stoly atd. Kol do kola postaveny jsou šaltry pokladen pro různé manipulace bankovní agendy, tabulkami označené. Nábytek pro obecenstvo a šaltry dodalJ. Keller ze Smíchova, nábytek J. Navrátii z Karlína. Dlažba ve dvoraně, provedená v pestré mosaice, napodobuje smyrenské koberce (L. Toffolo na Smíchov 5). Ozdobné kování na šaltry provedl Faltus a Koutník v Pra ze. První patro dvorany neseno jest osmi pilíři sloupy ze žuly růžové, broušené a leštěné, dodané firmou L. Šalda. Štukatérská práce pochází od J. Říhy na Smichově, obronzování od malíře Bubeníčka v Praze. Nábytek v I. patře dodal J. Navrátil, bar- rieru A. Baumg artl a syn v K a rlín ě, železnou konstrukci stropu Českomoravská tov ár na na stroje, barevné zasklení firma Wolfa Štětka v Praze. Stěny I. patra kol do kola ozdobeny jsou 7 me- daillony králů českých, z jichž doby pochází vzácné mince české a to: Sv. Václav, Přemysl Otoka II., Václav IV., Karel IV., Vladislav Jag., Jiří z Po- děb ra d, Rudolf l.
Hladík J Bittner Keller L Toffolo Faltus Koutník L Šalda J Říha Smichův Bubeníček J Navrátil A Baumg Václav Otok Karel Iva Vladislav Jaga Jiří Rudolf l Praha Karlín Smíchov Smíchov 5 Wolf Štětka
22 article
Medaillony maloval K. Liebscher. Vedle pokladen v přízemí zařízen banko v ní tresor, dle pepisu zdiva hotová tvrz, opevněná důmyslnými prostředky stavební techníky. Cihly zvonivky jsou proloženy hustou sití ocelových prutů a tak vázány, že by ku vypáčení jediné cihly celá bylo potřebí vybourati veliký kus zdiva okolního. Pokladny do tresoru bankovního dodal p. Karel Kauble v Pra ze. Vedle kancelářských místností v I. patře nad dvoranou upravena nádherná zasedací síň. Lamberie, krb, portál a nábytek dodali pp. Mayera Fitzek a F. Kreutziger, umělé tepání mříže do krbu Faltus a Koutník, vyšívanou portieru čalouník Fabian v Praze, barevná okna Wolí a Štětka, koberce a přikrývky I g. Gottw a ld. Trublářská stavební práce v ředitelnách pochází z dílny A. Baumgartla a syna, zámečnická z dílny J. Duffea v Praze. Representační místnosti v I. patře zařízeny nádherně a velmi vkusně, čalounickou práci v nich dodal A. Zeman v Praze, malířskou pp. J. Hla- váček a J. Patzák v Praze, záclony, závěsy. koberce, čalounování dvoří I. Gottwald, lustry elektrotechnická společnost dříve Kol- ben a spol. a firma Suda a Kotěšove v Praze, nábytek z větší části J. Navrátil z menší J. Keller. Elektrické hodiny dodal L. Hainz v Praze, za- řízení telefonické Deckert a Homolka v Praze Osvětlení je v celé budově zavedeno elektrické i plynové, první zařídila elektrotechnická společnost dříve Kolben a spol., drubé obecní plynárny král. hl. města Prahy.
K Liebscher Kauble Mayer Fitzek F Kreutziger Faltus Koutník Fabián A Baumgartl J Duffe Zeman J Hla J Patzák I Gottwald J Navrátil J Keller Hainz Praha Suda Kotěšove
23 article
Směnárna v přízemí spojena jest s I. patrem točitými schody železnými, které dodal p. J. Rud le (Praha- Karlín). Zařízení směnárny dodal A. Baumgartl a syn, práci zámečnickou tamtéž a na výkladcích J. Bittner, svinovací žaluzie p. Cerv inka (Praha-Žižkov). Nápisní tabule a firmy dodali J. H artw ich, J. Kučera, Hladík, Trikar v Praze Kancelářský nábytek v zadní budově firmy Adolf Chíttussi, Keller, Noll. Ze dvorany vchází se zvláštními schody do sklepního tresoru bankovního, určeného pr uschovávání cenných hodnot obecenstva k vlastní obsluze. I tento tresor je náležitě zdivem i pancáři opevněn. Jednotlivé ve tresoru se nalezající pokladní schránky, tak zařízeně, že mohou býti po pronajatí pouze společně od strany a banky olevřeny, lze z mírný poplatek na čtvrt, půl a celý rok najati. Za- řízením tím bude českému obecenstvu, jež dosu pro vlastní uschování efsktů do cizích ústavů musilo se utíkati, dobře poslouženo, i jeví se už nyní, jak nám bylo sděleno, po nich poptávka. Tresor uzavřen jest silnými pancéřovými dveřmi. Tyto a zařízen safes dodala firma F. Wertheim a spol.
Baumgartl J Bittner H artw J Kučera Hladík Trikar Chíttussi Keller Noll Praha Karlín Žižkov
24 article
Největší pozornost a opatrnost věnována bez- pečnostním opatřením místností, v nichž uloženy budou effekty stran i vlastní. Věc týká se opevnění obou tresorů, tresoru bankovního v přízemí pobllz dvorany a tresoru sklepního. Na dotaz ve příčině nákladu na veškeré bezpeč- nostní opatření bylo nám sděleno, že pouze pance- řové obrnění stěn a nové zařízení pokla- den vyžadovalo nákladu K 77.215 74. Že domácí naše umění bylo stavbou ve tvorbě umělecké prác bobatě podporováno, tomu na doklad sloužiž, že so- chařské práce vyžadovaly samy nákladu dosa- vad K 37.134 Že při objednávkách řemeslnických prací na do. mácí práci nejen v přední řadě, ale téměř výhradně bylo pamatováno, o tom předcháze fcí popis jednotli- vých prací sám sebou svědčí. A tak bude monu- mentální stavba Zivnostenské banky do daleké budoucnosti hlasatelem újspěchů tohoto prvního našeho peněž- ního ústavu, důstojným jeho významu, ale také pomníkem zdatnosti české práce, dovednosti a umění. Ředitelem je p. Vojtěch Mastný, ná- městky ředitele Ivan Hájek a Apolio Růžička. Budovu projektoval architekt O sv. Fo- livka. Stavbu provedli stavitelé Gregor a St ark. K řízení veškerých praci se stavbou spojených tvo- řili stavební odbor pp.: předseda správní rady p. K. Dimmer, člen správní rady B. Baroch, ředitel Vojtěch Mastný a stavbu řídící architekt Osvald Polivka. Stavebním referentem bylp. Fr. Kašpar a administrátorem stavby p. A nt. Košťák. V bankovním schodišti umístěna jest památní deska, hlásající, že budova zřízena v letech 1898 az 1900, když byli předsedou s právní rady K. Dimmer, náměstky předsedy J. Otto a J. Topinka, členy správní rady B. B - roch, J. Drozd, šl. Hemerka ze Stanmíru, dr. J. Městecký, J. Nelí, F. Rašín ryt.z Ryzmburgka, Ant. Rivnáč, Prokop S- dláka dr. Stan. Zabranský.
Mastná Hájek Apolio Růžička Fo Gregor K Dimmer Baroch Osvald František Kašpar Košťák Otta J Topinka Hemerka doktor J Městecký F Rašín Antonín Stan Zabranský Stanmír Ryzmburgko Zivnostenský banka Prokop S