3
masthead
27. května 1900.
5
article
Lodstva není třeba jen k obraně pobřeží, ale také
k zámořskému obchodu, neboť v zámořských zemíeh
pošuzují moc říše dle jeho vojenských lodí. Mohl
bychom konkurovati s cizími zeměmi nal zámořských
trzích, kdybychom se tam v čas dostali.
Je povděčen dobré vůli s cizími moenostmi
Není prý pravda, že trojspolek se viklal a k jeho
znovuupevnění že bylo třeba berlínské schůzky. Take
protivníci trojspolku jsou nyní přesvědčeni, že spolek
rakousko-německý není obehraným klavírem
troufá, že spolek ten ještě dlonho potrvá. (Po-
chvala.)
6
article
Delegát dr. Paeál
doktor
Paeál
7
article
Pan Mauthner hodil kazdému ministru po
kytičce. Také nám hodil jednu, ale ze samých
kopřiv. Pravil, že je nelogickým jednání naše,
protestujeme-li proti zasahováni ministra zahra-
mičních záležitostí do poměrů vnitřních a na
druhé straně chceme, by se v této věci veřejně
pronesl. Byli bychom tuze rádi, kdyby p. mi-
nistr nám zde pověděl své názory o politice,
neboť bychom pak měli předměti ke svým
útokům (Veselost.) Ujišťují pana Mautiinera, že
bychom se v tomto případě my všichni dale
zapsat ke slovu, (Veselost.) ale hr. Goluehowski
to neudělá, protože ví, že by potom boj nabyi
forem zcela jiných neží má nyní, kdy musíme
jej vésti proti nepříteli skrytému. VyzývámJ
Excellenei opravdově, by zde vysvětlil své ná-
zorý o vnitřní politice, by však za to nechal
nepřátelského svého zasahování do vnitřní po-
litiky za kulisami. Nevěřte, pánové, že my čeští
poslanei ničeho nevíme. Známe v Rakousku již
dvě dámy: jednu bilou, a tou je Bari Chlu-
metzky, který objevuje se v Islu; je-lí nějaké
ministerstvo blízko smrti a černou dámuj která
ministerstvo pochovává. Touto černou“ dámeu
jest hr. Goluchowski. (Veselost.) Kdyby se zde
vyslovil ministr o vnitřní politice, mojí kolle-
gové pronesli by se opět o jeho názorech.
(Veselost.)
Del. Mauthner (volá): Takové hrozby
oo
nám neimponuji!
Mauthner
Mautiiner
Goluchowský
Rakousko
Bari
8
article
Posl. dr. Pacák: To nejsou žádné hrozby-
Zajisté nedopustí se politického přehmatu, ke
kterému mu dr. Mauthner radil. Pan Mauthinen
činil výtkyí české obstrukci. Naše obstrukce ne-
byla vynalezena námi, nýbrž, pane Mauthnere.
vámi! Jakmile jsme viděli, že vaše taktika zví
tězila v krazich nejvyšších, řeklo si kázdé poli
tické nemluvně v Čechách: »Byli byste naív-
ními lidmi, kdybyste neužili stejné taktiky!«
Proč pak p. del. Mauthiner mičel po 3 léta.
proč po celou dobu tu neřekl svým přátelům
»Zpropadeným hlasováním dle jmen ničíte všel
chen průmysk.«
Del. Mauthner: To jsem řekl.
Del. dr. Pacák: Užívají-li však Čechové
tohoto prostředku, pak se jim vynadá, že jsou
kazimíry, že jsou zhoubei říše, že kazí prů-
myšl, níčí živnosti a zabijejí rolnictvo aže
musí býti v zájmu říše zardouseni.
Del. Manthner tázal se, co dlužno činiti
aby bylo jinak. Odpovídám mu: »Úspokojt
nás!« (Souhlas u Čechů, veselost u Němců.)
Pravím dále: »Uspokojte nás tak, aniž by bylo
třeba ubližovati Němeům.« Byli bychom blázny
kdybychom žádali, aby národ německý byl v Fa-
kousku utlačován. Stejně nenajde se k takové
roli žádný rakouský státník, protože stojí za
Němci velká německá říše, která je chrání. Co
my žádáme, není leč prosté rovné právo s Něme
ve království českém, kde jsme s nimi kul-
turně a hmotně rovni, a kde kromě toho máme
majoritu.
Posl
doktor
Pacák
Mauthner
Mauthinen
Del
Čecho
Manthner
Němec
Čechy
9
article
Poslanec Peschka: To není pravda l
Poslanec dr. Pacák: Pane Peschko, vy
snad. rozumíte sedlačině, ale kulturním věcem
nerozumíte. Avšak vy, Němci, také jednou mu-
síte přestat domnívati se, že jste povoláni bo-
hem, jako národ vyvolený, vůči kterému všechny
ostatní národy klesati musí v prach, a zejmena
v království českém musíte zanechati tohoto
hrdopychu a této zpupnosti. Pan Mauthnen
pravil, že lelos trojspolku neděláme žádnou o
posici. Delegáti Kaftan, Sláma a dr. Stránský
proti trojspolku přece mluvili a nevím, co by
byli měli učiniti. (Veselost.) Tony berlinskéh
klavíru, které se vám tak velice líbí, byly sice
velmi hlasité, ale zdá se, že některé struny
přoce popraskaly, proto že z Pešti byla napjata
nová struna, která v Berlině scházela, struna
dobrých styků s Ruskem.
Pan Demel odkryl zde včera celé své nitro
a ukázal nám své přátelství k českému lidu
Vyzval nás, abychom své požadavky tlumočil
na říšské radě. Tlumočili jsma je tam. Jazy
kové výnosy hraběte Badena byly jen částečným
provedením platných zákonů. Dr. Demeli o mínil
že německo-české poměry jsou toho vinny, že
Rakousko pozbylo své váhy na východ. Úpad-
kem Rakouska na východě jsou vinni- ti, kdož
proti historickému vývoji národů vystoupili cen-
tralisticko-germanisačně, kteří na zdravé tělo
vštěpovali nezdravou ústavu. A tím učinili ve-
škerý vývoj nemožným. Podivejte se na Uhry.
jak ty do roku 1867 krněly a zakrsávaly pod
duchem centralistieko-germanisačním. Podívejte
se, jak tyto Uhry zkvetly, jakmile se staly svo-
bodnými.
Peschek
doktor
Pacák
Peschka
Němec
Mauthnen
Kaftan
Sláma
Stránský
Demel
Baden
Pešť
Berlín
Rusko
Rakousko
Uhry
10
article
Delegát dr. Demel: Proto že Uhry jsou
centralisticky správovány l.
Delegát dr. Pacák: Bojujeme-li za své
právo a za svoji svobodu, nepoškozujeme Ra-
kousko. Dejte nám naši svohoduna dejte nám
volný vývoj, jako je v Ulirách a my budeme
nejen věrnými poddanými Jeho Veličenstva, nýbrž
zjednáme také mocnou říši ke cti své vlasti
ke cti Rakouska. Němci potom sami uznají
dobrodiní samosprávy a my nepozbýváme na
děje, že dojde k doliodě mezi českým a něme-
ckým národem. Sjednotíli a dohodnoudli se
Němci a Čechové po hospodářské a kulturn
stránce, budou jejich výkony nesmírnými.
Pravil-li dr. Demel dále, že Němci nepo-
čítali na podporu ministrů, nýbrž spoleliuli to
liko na své vlastní sily, ukazuji k tomu, ze
Němci od roku 1866 věšeli se vždveky na šosy
ministrů, jelikož by bez podpory vlády nemohl
dospěti dále, Pan dr. Promber v jedné řeči vý-
slovně pravil, že bez podpory vlad jsou Něme
nadobro ztraceni. Nejen vlády však, nýbrž také
banky a peněžní ústavy podporovaly Němce.
Vídeňská Bodenkreditka musila jim pomoe
při volbách chabrusových. My nikdy nešli že
brat k carovi, a také nikdy žebrat nepůjdeme.
protože jsme věinýmí poddanými J. V. Na Mo-
ravě, kde vládne jedna čtvrtina Němců nuo
Čechů, mohou vládnouti Němei jen zá
podpory vlády. Žádal-li dr. Demel, bychom my
začali, ať si vzpomene, jaké jsou poměry ve
doktor
Demel
Uher
Pacák
Němec
Čecho
Promber
Rakousko
11
article
Slezsku, kde se nedovoluje na obecných ško
lách a v soudech žádný jiný jazyk kromě ně
meckého. Nežádáme od Němců žádných ústupků
Opustí-li stanovisko své nynější a vysloví-li se
konečně pro spravedlnost, je vyrovnání mez
námi a nimi možné, nesmějí se však domní-
vati, že jsou nějakými Nietzsehovými naděla-
věky. (Veselost.) Byla-li nám vytýkána naše
pouť do Moskvy, není tomu dávno, co pániz
druhé strany šti do Němee a tam na schůzíeh
všeněmecké jednoty měli řeči proti existenci Ra
kouska. Má-li dojíti k smíru mezi námi a Němei
může se to státi jen při klidné rozvaze. Nemož
nosti nesmí se od nás žádati.
Němec
Slezsko
Moskva
Němee
12
article
Řečník mluví pak o vypovídání rakouských
příslušníků slovanské národnosti z Německa
Tato aféra svědčí o slabosti rakouského státu
Není li rakouský ministr s to, by zjednal. ra-
kouským příslušníkům v eizině ochranu, zač
pak stojí potom ochrana říší? Je velice polito
vání hodno, že strach před Némeckem v této
věci v rakouském obyvatelstvu vzbudil do-
mněnku, jako bychom nemohli již jako samo-
statná velká říše chrániti svýchí vlastních stát
ních příslušníků, protože se musíme stále
obávat, že u drubého státu narazíme nal odpor
jako se to stalo po známé odpovědi hr. Thuna,
na kterého bylo útočeno a který musil ustou-
pitič následkem známého tlaku. Řečník uvádí
četné případy vypovídání z Pruska a pruského
Slezska a dokazuje, že v Rakousku zaměstnáni
jsou četní dělníci prustí, se i kterými se vsak
nenakládá taky juko sernakládá o rakouskými děl
níky v pruském Slezsku. Řečník žádá ministra
záhraničních zálažitostí za vysvětlení, je-lí“ prav-
diva zpráva novinářská, že rakouská vláda sei
německou vždy dorozumí o každém jednotlivém
vypovězení a ze rakouská vláda potom provede
vypovězení, azná-li je důvodným. Ministr za
hraničních zálezitosti prohlásil, že naše situnee
na východě a rakouské styky s Ruskem nedo
znaly žádné změny. Naproti tomu musím dů
rázně prohlásíti, že mezí rakouskou a ruskou
polítikou na východě jest prudký konflikt, pro
tože slovanští národové na východěni chovaje
sympatie k Rusku, k rakouské politice vsaki ne-
návist. Dobrodružná politika Milanova v Srbsku
musí zajisté býti odsonzena. Rakousko všuk
tuto polítiku podporuje. Proto nenávidí náro
dové balkánšti Rakouskot jako protektora Mi-
lanova.
Thun
Milanův
Německo
Prusko
Slezsko
Rakousko
východ
Rusko
Srbsko
13
article
Hr Goluckowski: Nikoli!
Delegát dr. Pacák: Lid zajisté takto
soudí. Dojde-li k bojí, dlužno vždýcky počítati
se sympatismi obyvatelstva. V Bulharsku nen
ni jediné polítické strany, která by byla pro
Rakouskov S Černou Horou není lépe. Vse-
chny elementy na Balkáně jsou tedy proti
politice rakouské. Mäme ovšem útěchu,ze
německý vvslunec v Bělehradě je rádcem Mi-
lanovým. Ale zůstává v pozadí a nás strká
popředi. Něm ed mají z to ho zli s k, d -
dlávají zibraně do Srbska, a rakou
ské banky půjčuj peníze. Ra-
kousko má ke všemu ještě ne-
návist. svob nisnn
Nic tak neškodí trojspolku u slovanských
národů, jako jeli vyličován jakožto štít něme-
ekých snah ve vnitru Rakouska.
Připojuje se ke včerejšímu prohlášení dele-
gáta dra. Strámského, myslím, že mluvim
jmenem celého českého národa, pravím-li, že
chováme největší nedůvěru ke
hr. Groluchow skému. Litujeme toho
ze dvou důvodů. Předně proto, že je nosite-
lem jmena, které požívalo v národě českém
vždycky nejlepších sympatil, dále proto, že je
synem národa, který je našemu srdci blízky,a
ke kterému chováme bratrskou lásku. Boli nás
opravdově, že musíme prohlásiti svou nedů-
věru k synu bratrského národa, ale nemů-
žeme si pomoci. Dejž bůh, aby bylo
jinak, aby hr. G oluchowski se přesvědčil.
že když věrný a loyální český národ pomahal
sestrčiti dolů, mejednal v zájmu této
říše. Zájemi této říše naopak je, by
všichni národio vté byli uspokojenn
abylihaštou pro st áto
Bylo řečeno: »Rakousko bude německým
nebo ho nebude.« My neříkáme: Rakousko
bude slovanským nebo ho nebude. Nikoli. M
pravíme: Spravedlivé Rako us ko, vybu
dované na spokojenosti vše ch
národů, bude mocnou tvrzí prot
všem útokům z prava i z Leva.
doktor
Pacák
Lido
bůh
Hradec
Bulharsko
Balkán
Bělehrad
Srbsko
Rakousko
14
article
(Hlučná pochvala u Čechů.)
Del. Kozlowskl dovozuje nutnost pokojn
politiky za hranicemi i doma. Přimlouvá se za mezi
národní smlouvu stmn ochrany dělnictva, upravení
pracovní doby, vývoj zásad haagské konference, jichž
se Angličané nedrželi a zavedení rozhodčích soudů
Celní liga, o níž jednal ministr ve svém vý-
kladu, je pěkným cílem, avšak poučení musí s
bráti ze zkušenosti s obehodními smluvami. Nalebá
na zdokonalení severní a jižní železnice, oživen
terstského obchodu, doplnění průplavní sítě a říční
plavby a podporování plaveb obchodních
Lituje různých náhledův o zahraničné politice
útoků na ministra zahraničných věcí, událostí ve ví-
deňské sněmotně a zejmena prý chování se českých
novin, jež znesnadňují prý vůdcům politiku vedou
k praktickým výsledkům. Místo aby se provedlo
dobré právo národa, jemuž ve vlastní zemi patři
stejné postavení, vzdaluje se chvíle odpomoci a přá-
talé zkušení vradostech a žalostech odrážejí se
pracuje se ku posile protivníkově. Uznává, že zru-
šení jazykových nařízení bez kompensace bylo pře-
hmatem, avšak nebyl by přítelem českého národa
kdyby neřekl, že vídeňské události přesahují prý
meze parlamentně dovolené, ba se stanoviska zájmu
českého národa sabají prý pod meze parlamentní
vhodnosti a budou-li se ony zjevy opakovat a jejich
následky jeviti se na škodu státního ústrojí, nastati
musí obapolné, nevyhnutelné následky.
Čecho
Angličan
15
article
Nabádá zástupce levice, aby nechali své popu-
dlivosti, neboť se zřetelem k domácím poměrům ne-
můžeme si dovoliti luxus vraži vosti a strannickýech
rejdů. Naproti Pergeltovi praví, že appell polského
klübu k sněmovní levici a iskutek«, t. j. použití
ostřejších prostředků ve stejném případě zůstal bez
účinku. Myslí-li se však sskutkem« vyrovnání, ne
záleží na polském klubu, ale na obou smlouvačích.
Je povděčen pokojným projevům Pergeltovu
Demelovu v jazykové otázce a troufá, že jeden
i druhý vynasnaží se o zdar toho, co předpokládali
Budou li obů strany povolnější a nesobětny, pokus
se, aby přizpůsobily oprávněná přání, pokud kolliduj
se zájmy státními a tak usnadní řešení této otázky
Demelovi praví, že jednal o těch věcech v dele
gaci proto, že poměry posledních let neusnadňovaly
miništrovi jeho dílo a dělaty v cizině trapný dojem
Jsme pro příměří — praví — pro vyloučení z ob
strukce oněch věcí, jichž nevyhnutelně třena k chodu
státního stroje. Polský klub přispíval vždy k upoko
jení, ale pro něho samého jest loha la luze těžká
Očekává, že pacifikačního dila zúčastní se všecky
umírněné střany, zejmena členové panské sněmovny
bez rozdllu strany.
Končí nojevem uznam ministrovi a přáním, b
vnější mír byl zachován a vnitrm se vrátil.
Pergeltův Demelův
Demel
panská sněmovna
16
article
K návrhu del. bar. Czedik a rokování uza-
vírá se.
Ke slovu jsou přihlášeni ještě delegáti: hrab
Stürgkh, Popovič, Vachňanin, bar. P
rish, Gambini, Mauthner a hr. Kottu-
linský — všichní pro rozpočet; proti němu
nikdo.
Del. dr. Pacák přihlásil se k věcné opravě.
O hlavním řečníku nedosáhlo se shody a proto
dle jednacího řádu mají slovo všichni zapsaní řečníci.
Del. hr. Stürgkh chce se vyhnouti českým
záležitostem, nejsa v nich kompetentním a odporuje
Vencajzovu tvrzení, že falešně informoval císaře-
prohlásiv slovinský exod ze štvrského sněmu za bez-
podstatný a že slovinské obyvatelstvo ve Štyrsku jes
odstrkováno. Dolnoštyrští Slovinci uznávají prý po-
třebu němčiny k vlastnímu povznešení. Talo potřeba
velice nadaného a vzdělatelného obyvatelstva slovin
ského jeví se prý všude, kde ji národní agitace ne-
zatlačila. Zahráničné poměry jsou beze změny. K pev
němu trojspolku druží se příznivý poměr k Rusku
a j. slátům. Trojspolak nezměnil se od svého za
ložení ani svým obsahem, ani rozsahem, ale spíše
se prý změnilo politické postavení delegátů mlado-
české strany. Jejich nájezdy na zahraniční politiku
vysvětlují se domácími poméry v říši.
Snaží se dokázati, že Češi jsou osamoceni ve
svém boji proti zahraničné politice. Čím prudší bude
útok odpůrců trojspolku na syslém zahraničné poli-
tiky, tím více bude třeba, aby přátelé trojspolku
sjednotili se v úpravě domácí politiky této říše. Sou-
hlas s některými zásadami zahraničné politiky po-
vede k politické kooperaci vnitřní.
Stürgkh
Popovič
Vachňanin
bar
Gambini
Mauthner
Kott
Del
doktor
Pacák
Vencajzův
Čech
Štyrsko
Tala
Rusko
17
article
Přeje si, by delegační jednání mělo zdárný a
prospěšný účinek na domácí poměry rakouské, pro
hlašuje, že s většinou bude hlasovati pro rozpočet
ministerstva zahraničních věcí.
Del. Popoviě lituje, že ministr pominul mlčením
poměr k Rumunsku a balkánským státům. Pojednává
o ramunské otázce a dovozuje, že Rakousko je prý
jedinou ochranou a tvrzí proti ruské rozpínavosti.
Rumunsko nepomýšli na sjednocení s rakouskými
Rumuny, což by bylo možná jen při zkáze Rakouska
Počítá hr. Goluchowskému za zásluhu příznivějše
poměr k Rumunsku, jenž osvědčil se o návštěvě
rakouského císaře v Bukurešti. Dobrá vůle s Rumun-
skem udrží se však, bude-li se dobře nakládati s Ru
muny rakousko-uherskými.
Rumun
Goluchowský
Rumunsko
Rakousko
Bukurešť
18
article
Chce jednati o stavu Rumunů v Rakousku, ale
předseda ho vyzýváj by se držel věci, pročež pokra
čuje; praví, až sebská otázka vyvstane hrozivě, ma-
darský národ pozná, jak zpozdíle jednal, potlačuje
neslovanský živel rumunský. Poslovaňováním Ru-
munů pracuje se pro Rusko, neboť předstíraný státní
zájem na mladorusství je velkým blodem. Ruslni drže
s Ruskeme
Delegát Parisli pojednává o berlínské návštěvě
císařové a děkuje berlinskému obyvatelstvu za mo
nářovo uvítání. Je povděčen, že teuto návštěvou troj-
spolek byi upevněn. Jeho strana shledávala v něm
vždy spolek, jenž srovnává se se zájmy říše a ny
tím více, kdy případné komplikace s jiným souse
ním stálem jsou vyloučeny upřímnou shodou. Va
ruje, aby se do zahraničné politiky nezanášela sen
timentálnost a národní momenty. Rozumí se samo
sebou, děje-li se to a volá-li se, že zahraniční poli
tika působiti musí na domácí poměryn: že stranám,
jež takovému působení nepřejí, znesnadňuje se po
držeti na zřeteli prospěch říše. Taková slova bylo
slvšeti z pravice i levice, Končím své vyzvání, dou
faje, že tento náš náhled o podstatě zahraniční po
litiky dojde pochvaly celé delegace.
Rumun
Rakousko
Rusko
Virginie
19
article
Souhlasí s předkládáním červené knihy nebo ji-
ných podrobností, aby delegace mohla si všímat opa
tření zahraničního úřadu v zahraničném obchodu.
Je povděčen, že ministr odmíti výčitky, že míst
se do vnitřních záležitostí. Z častého opakování této
věci však může ministr poznati, že nějaký vliv stal
se přece. Jednati o tom na tomto místě, nesluší se.
Od roku 1897 provádí se tisková kampaň, kte
má jadnostranný vnitropolitický ráz. Strany pravic
si opětně naň stěžovaly. Nedosáhly však ničeho-
Pásmo, této kampaně sahá do tiskové kanceláře za-
hraničného úřadu. Snad se tato kampaň děje bez
vědomí a bez vůle ministrovy. Nechať tedy způsobí
by byla zastavena kampaň, která je prováděna pou
řízenými faktory.
20
article
Dále pojednává o hospodářských poměrech ra-
kouských, jejichž smulným stavem je vinna mnoho
letá hospodářská a berní polilika vnitřní a častá ko-
lísavost politiky bez skutečného eíle. Za nynějšíh
ministra zahraničných vécí poměry se poněkud zlep
šily, ale jasný plán oné politiky obecenstvu vyličen
nebyl. Lituje, že nedbalo se na nová bospodářská
území v Asil a na Balkáně, což vysvětluje částečně
finančními poměry. Přeje si rychlejsí přeměny čest-
ných konsulátů v odborné a častějších a obsáhlej
šich konsulátních zpráv.
Příčinou našich smutných poměrů — pokračuje
řečník — je vnitřní situace. Považuje loňské říjnové
události za katastrofu (Hlučný souhlas mezi Čechiy)
ne snad proto, že sersplnila žádost levice, zrušen
jazykových nařízení nepovažuji za katastrofu, ale
faklum, že v našem parlamentě zvítězila obstrukce.
Asil
Balkán
21
article
Následky tohoto vítězství byly sesíleny vládním syste-
mem, jenž se sřekl. zodpovědnosti a ujal iniciativy
a dnes rozerváni prudkými stranickými boji, nejsouee
vedeni vládou svého cíle vědomou spoutání opposicí,
kráčíme vstříc velké historické chvíli, jež ustanovi
naši budoucnost na příští leta: obnovení obchodníc
smluv. Přes nápravu domácích poměrů utrpíme ne-
malou škodu. Ať pováží pání z mladočeského klubu
že cesta, po níž jedna čásť brala se k vítězství, ne-
vede k němu všecky ostatní. Kdo ví, zda nepracuj
ve prospěch svých protivníků. Avšak také ostatn
strany musí považiti, že započetí jednání může při
nésti velký prospěch.
Pominouti musí vláda, jež štítí se zodpověd
nosti a zůstavuje všecko vyjednávání kompaciscen
tům. V chorém rozervaném parlamentu není síly
k uzavření míru a proto jsem vládě radou, ah
rázným zakročením zjednala mír, musí-li tak byt
— velkým skutkem. Až obstrukce bude odstraněna
vyrovnání národních protiv bude možno aspoň po
tud, že nynější vražedný boj změní se v méně roz-
horčený závod. Máli nastat jednou změna poměrů
ve směrupříznívém, každý národ musí miti na správě
podíh dle svého významu a síly.
22
article
Rečník prohlašuje, konečně, že bude hlasovati
pro rozpočet.
Del. Vachňanin zastává se haličských a bu
kovinských Rusů proti Popovičovým vývodům. Přá-
telský poměr k Rusku od r. 1897 srovnává se s da
nými politickými poměry a skupením evropských
mocností. Dále pojednával o vystěhovalectví do Ame
riky a jeho potřebách a táže se ministra, jsou-li ná
ležitě organisovány vnitrokanadské konsuláty a žádá
by opatřit, čeho třeba. Líčí smutný stav jihoameri
ckých vystěhovalcův a končí přáním, by se jim do
stávalo lepší ochrany než dosud.
Delegát dr. Pacák : Naše strana vždycky
byla ochotna ku práci ve sněmovně, avšak na-
před musí býti vyhověno spravedlivým stížno-
stem Čechů. Jinak takové appelly, jako bar
Palris hie, nemají žádné ceny. Naproti panu
dru. Kozlowskému prohlašuji, že naše
strana ráda přijme rady svých přátel, jsou-
uděleny soukromě, ale při všem přá tel-
skví musime odimiítnouti, by ta kove
poky my bylydávány in praese nti
nepřátel, poněvad že žádná stran
nebude ochotna dátise pod něč
kuratetl u.
Delegát dr. Kozlowski: Osm měsíců
nečiníme nic jiněho, než soukromě prosíme
šu Delegát dr. Pacák: Udileti nám rady
přede všemi, kdož jen na to číhají, bychoms
dostali do sporu se stranami pravice, nepova
žujeme za správnout taktiku.
Pravilli delegát dr. Kozlow ski, h ž
jsme na sněmu království českého mluvili řeči
které musily roztrpčovati, opakuje pouze,
bylo v listech německých.
Delčgát dr. Kozlowski: Sám jsemty
řeči četl
Delegát dr. Pacák: Řeklli dále, že úží
váme prostředků nerozumných . ..
Rus
Popovičův
doktor
Pacák
Čecho
Kozlowski
Udileť
Kozlow
Řeklli
Rusko
23
article
Delegát dr. Kozlowski: Neopatrných!
Delegát dr. Pacák: nebo neopatrnýeh
tedy mu odpovídám, že témito prostředky zvítě-
zila německá obstrukce-
President Jaworski: Prosím delegáta dra
Pacáka, by mluvil k věei!
Delegát dr. Pacák: Sáhli jsme k tomute
prostředku, protože jsme chtěli užiti protijedu
vůči německé obstrukci. Nemáme však nic prot
tomu, by uklizena byla všeliká obstrukce. (ve-
selost v levo.)
Hlasy: Rádi věříme
President Jaworski: Prosím pana řeč
níka znova, by nevykračoval z mezí věcné po-
známky
Delegát dr. Pacák: Bylo-li dále řečen
že odvracíme svým postupem od sebe přátely
tož nelze na druhé straně ž ádati, by
chomkyůli svým přátelům vzd
vali se svých zásad a práv. Budou-
nás podporovati naši přátelé při domáhání na-
šich práv, pak se přesvědčí, že rádi přijmem
jejieh rady.
President Jaworski: Připomínám řeční
kovi znova, že překračuje meze věcné poznámky
a žádám ho, by nezačínal žádnou polemiku.
Delegát dr. Paeúk: Opravuji věcně, ž
není pravda, že byly by obě strany, česká a ně-
mecká ukázaly sebezapření. My jsme šlí ve svém
sebezapření do krajností. Konečně konstatuji, ž
v řeči delegáta Kozlowskéhol není žádnt
rada, ve které by byla sdělena cesta, kterou
bychom se mohli dáti.
Del. Ganbiní opravoval naproti Vencazzovi
že přý Sovinci a Chorvaté mohou hájiti své zájmy
Na snémy nejdou jen proto, že menšina chce tam
provésti své národní požadavky.
Rokování přerušuje se a příští schůze bude
v pondělí ve 3 hod. odpol. Bude se pokračovat
v dnešním jednání.
doktor
Kozlowski
Pacák
Jaworský
Paeúk
Ganbinit
Chorvat
přý Sovinec
24
article
Uherská delegace v dnešní plné schůz
přijala vojenský rozpočet v celku a potom
zavedla rokování zevrubné, v němž bude se po
kračovati v pondělí
Del. Horanszky dovozoval, že třeba ome-
ziti vojenské požadavky se zřetelem na finančn
možnost země. Pro přílišné požadavky dolegačn
nemůže se vyhověti mnohým jiným potřebám. Dala
rozmnožování branné moci musí přesťati. Přál by
si větší přiměřenosti a jasnosti při zdokonalován
branné moci.
Del. Pulszky a ref Münnich snažil
se vyvrátiti vývody Horanszkého. Münních rovně
nabádal, aby se dbalo finanční možnosti a vojensk
výlohy se nepřepínaly.
Ve Falkově zprávě o rozpočtu miini
sterstva zahraničních záležitostií kon
statuje se, že poslední cisařská schůzka ukázala
v jasném světle celou evropskou situaci a zvláště
mezinárodní postavení rakousko-uherské říše. Cest
dosvědčila, že zahraničná politika monarchie pol dva
cet let byla správna a nezménila se. Trojspolek, za-
chovávaje v Evropě mír, hájil zájmy říše na všecky
strany a že tento důvěrný spojenecký poměr dvou
rovných a rovnoprávných činitelů nevylučuje přátel
ský poměr k jiným mocnostem.
Münnich
Falkův
Evropa
25
article
Konstatují s povděkem berlínské uvítání, jež prý
svědčí, že trojspolek ujal se nejen v duchu, ale iv
srdcích obyvatelstva a nejširší vrstvy uznávají moe
nářovu zásluhu o tento spolek, takže pamětihodné
dni berlínské jsou nejen velkým úspěchem rakousko
uherské politiky, ale též osobním triumfem cisařo-
vým. Dále vyslovuje se povděk nad rusko-rakouskou
shodou a uznává, že Rusko vyhovuje svědomitě všem
závazkům, jež na Východě převzalo. Výsledkem tét
shody je, že místních nepokojů na Východě je čím
dále méně, a že je naděje, že tak záhy nebude tam
mír porušen.
Výbor schvaluje postavení říše naproti jiho-
africkým zmatkům a přeje, by byly záhy ukončeny
Vyslovuje se s pochvalou o usnešeních haagsk
konference, o možném přístupu nezúčastněných států
k jejím usnešením a konečně bez dalších důvodů
navrhuje ministrovi projev důvěry a přijímá rozpočet
ministerstva zahraničných věcí na r. 1901 v celku
za podklad zevrubného rokování
Rusko
26
title
Politické zprávy zahraničné.
27
article
V Praze, 26. května.
Praha
28
article
Hohameďánská deputace z Bosny
a Hercegoviny v Pešti.
Mohamedánská deputace z Bosny a Herce-
goviny, čítající 22 osoby jež už před mnoha
dni dostavila se do Pešti, aby žádala slyšení u
císaře a přednesla mu své holesti, císařem při-
jata nebyla, následkem čehož odepřel i turecký
konsul v Pešti úřadně žaloby její vyslechnouti
Deputace obrátila se pak podle dnešních telelo-
nických zpráv na české členy delegací, aby je
požádala za tlumočení jejich tužeb v delegacích
Čeští delegáti prý také odepřeli. Češi zajisté
nemohli jinak, je-li pravda, že mohamedánská
deputace, jak udává »Budapesti Hirlap«, přišl
ucházeti se o přivtělení Bosny a Hercegoviny
ke koruně uherské, o výkup půdy a zaveden
takového zdanění, jaké je v Uhrách a Chor
vatsku.
Byrokratické způsoby v okupova-
ných zemích.
Z Nevesině v Hereegovině
(Dopis »Nár. Listů «.)
Je tomu několik dní, zdejší okresní. Raneh
obeslal k sobě úřadně několik občanů, kteř
spadají pod faru vládního popa Kočeviče,a
oznámil jim, že vláda si přeje, aby tomuto dů-
stojnému a hodnému duchovnímu na náklad
farníků vystavena byla nová fara; za tím úče-
lem že jim nařizuje, aby dali potřebný pozemek
a materiál zdurma a na hotovosti 1500 zl.
ostatní že dá vláda.
Na to povstal vážený sedlák Anto Kokot.
knez ze vsi Biogradu, a slušným způsobem vy
ložil, že břímě toto je přiliš veliké a že ob
čané beztoho jsou již přetíženi a není jim
možná, aby na sebe brali ještě jiné povinnosti
Ostatní sedláci dotvrzovali, že je tak. A eo
Rauch ? Vzplanul, prohlásil, že Kokot od tohoto
okamžiku přestal býti »jeho knezem« a vyhnal
ho ven i s těmi, kdo mu přisvědčovali.
Čech
Rauch
Bosna a Hercegovina
Pešť
Bosna
Uhry
Biograd
Budapest Hirlap
29
article
Najto dal ohlásiti v chrámě (!) novou schůz
farníků Kočevičových v budově školní, aby po-
rokovali o tomtéž předmětě. Sešli se sedláci
většinou ze vsí Biogradu u Udrežně, mezi nimi
i ti, které Rauch vyhnal. Jen Anto Kokot
scházel. Před nimi objevil se okresní Rauch.
policejní komisart a vládní pop Kočevič. Rauch
schůzi zahájil a oznámil jim jako dříve, co
vláda pro jicho blaho hodlá podniknouti a naři-
zuje. V tom příšel Anto Kokot. Rauch, jak jej
zočil, přerušil jednání, dal znamení a do síně
vrazila četnická stráž, již Rauch tajně v záloze
choval. Anto Kokot ještě ani slova nepromluvil.
aniž kdo jíný, bylo tedy četníkův užito beze
vší příčiny. A jak měl Rauch u sebe četníky,
ozval se takto: Anta Kokota odsuzuji k vězení
na 14 dní, k pokutě 25 zk a k odnětí staro
stenské pečeti.
Sedláci byli uvedeni do náramného podi
vení, neboť nebylo ničeho, opakuji, co b
Raucha mohlo pohněvati. Každý mlčky po
slouchal. Teprve když tak beze vší příčinya
viny potrestal jejich váženého druha, nastal m
nimi temný repot.
»Co je to?« tázal se Rauch zlostně.
Marko Dragovič z Udrežně chtěl mu vy-
světliti, co si přál, ale milý Rauch už jej po
padl oběma rukama za límec a hledě na če-
níky křičel: »Co bude teď?«
Marko Dragovid: »Protestuji, gospodine
Rauch: »Za protest tě odsuzuji jako Ant
Kokota na 14 dní do vězení a k pokutě 25 zle
Vida Ranchův adjunkt Šimon Vučetič ja
jeho starší junácky se vede, dal se také do s-
dláků, pěstmi do nich bušil a za límec j
chápal.
Rauch
Sedlák
Dragovič
Udrežn
Ranchův
Vučetič
Biograd
Udrežn
Anta
Ant kokot
30
article
Vládní pop Kočevič se ztratil. Četníci stál
u dveří jako přimrazení. Oni zajisté byli př-
voláni proto, aby sedláci viděli, že mohou je
rány přijímati, ale ne rozdávati. A skulečn
kdyby jejich přítomnosti nebylo, Rauch a jeh
pomocník byli by zle pochodili.
Vypsanou procedurou bylo odsouzeno t
sedláků a pokuty jim uloženo na 300 zl. Po
kuta ode všech odsouzených byla hned třetíhe
dne exekučně vymáhána se zřením k tomu, ž
v této době žádný okupovaný sedlák peněz ne-
má a že tedy bude možno hned přikročiti k ode-
hnání a prodeji jejich dobytka-
Milanovština a česká obstrukee.
Rauch
31
article
Souvislost milanovštiny s českou obstruk
vykládá »La Serbie«, orgán srbské. emigrace
Píše: Boj, který český národ vede na půdě v
deňského parlamentu, zajímá svrchovanou mě
rou všecky politické kruhy v Srbsku. Vláda
její přátelé vidí v tomto hoji veliké nebezpea
pro politiku Milanovu a jeho syna. Vítězst
české nad pangermánskými snahami. Němců r
kouských bylo by strašnou ranou pro posledn
Obrenoviče, neboť znamenalo by změnu
směru zahraničně politiky rakouské. Směr, kt
rým ji řídí hr. Goluchowski, udržuje Milan
a je proto nepřátelský národu srbskému. Mlade-
češí se svým svobodomyslným programem
s ideálem slovanské vzájemnosti jsou strašn
Obrenovičům, kteří jsou služebníky směrá
opáčných. Srbský národ je nadšen pro Čechr
a vítězství jejich uvítal by jako jitřenku sv
lepší buďoucnosti. Naproti tomu celé Srbsko je
přesvědčeno, že vítězství pangermanismu v R
kousku otevřelo by německému životu do zem
balkánských cestu. Toto vítězství bylo by po
čátkem konečného zabrání evropského jiho
východu velkým Německem. Hromada srbskéh
národa postrádá nyní možnosti projeviti stateě
ným obhájcům slovanské vzájemnosti své sv-
patie. Obrenoviči jsou nyní neomezenými pány
v zemi a oni dovolují jen polfcajtům, aby m
nifestovali — pro ně. »La Serbie« jest jediným
tlumočníkem cítění a smýšlení srbského národk,
a ona může ubezpečitl národ český, že žádný
ze slovanských bratří tak upřímně nepřeje Če
chům brzkého vítězství, jako Srb, jenž by
v něm viděl počátek vlastního vysvobození.
Píš
Milanův
Němec
Obrenovič
Goluchowský
Milan
Srb
Srbsko
Německo
Le Serbie
svatý dobrý buďoucnost
32
article
Volby sněmovní v Belgii.
Zejtra v neděli vykonány hudou v Bels
volby podle nového řádu volebního, jenž n
poprvé zavádl v zemi této již odi druhé pe
lovice let osmdesátých postižené vládou klen
kální, poměrné zastoupení. V Belgii musl a
každý kandidát do určité lhůty před volbou el-
ciálně přihlásiti u úřadův volebních a tím jest
přehled o kandidaturách velmi usnadněn. Tai
zjevno jest nyní také, že pro hlavní měst
Brussel vydáno neméně než 9 kandidátních l
stín se 122 kandidáty. V čele kandidátní listiny
křesťanských demokratů jest známý abbé Daen
jenž byl církevními představenými svými pr
demokratickou propagandu svou vyobebván. Pa
Antwerpy vydáno osm kandidátních listin, zr nich
ale některé jsou též pro šprým vydány, na pt
klubem kuřáckým a spolky kuželkářův. Pr
Lutych vydány 4 kandidátní listiny. Očekává s,
že tentokráte budou se liberálové, radikálovéi
socialisté proti klerikálům opravdově podporova
a že nynější veliká většina klerikálův v obe
sněmovnách — volí se poslanecká sněmovna
senát — značně se sevrkne. Klerikálové donf
však, že i potem budou míti aspoň 10 hlas
ve sněmovně poslanecké; k účeli tomu mus
by ovšem uchvátit aspoň 86 mandátův.
Belgie
Brusel
Antverpy
Lutych
33
article
Uvídíme, dokáží-li toho proti sdruženjn
stranám protiklerikálním; ovšem bude jin
v tom napomahat silně volební geometrie řádn
volebního, kterýž byla nedávno klerikální ve
šina po některých jen menších koncessích a
sněmu sama ve svůj prospěch odhlasovala.
Dle volebního řádu v obvodech volební
kde jest officiálně přihlášeno jen tolik kand-
dátův, kolik jest mandátův k zadání, kde ne
tedy žádných protikandidátův, onino kandídi
prohlásí se již tím bez skutečného výkonur
lebního za zvoleny. Takých obvodů volební
bývalo dosti, zvláště ve flanderských krajích
kdež klerikálové bývali neobmezenými pánp
Při nynějších, volbách jest zcela jinak: ne
tentokráte ni jediného mandátu poslaneckéh
o nějž nevedl by se boj; z mandátův senátní
pak připadly klerikálům jen dva bez boje.
34
article
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Projev Spolku českých advokátů v krá
českém o osnově jazykového zákona pr
král. české. Spolek českých advokátů v kil
českém projevuje své právní přesvědčení
vládní osnově říšského zákona, týkajicíhos
úpravy poměrů jazykových při zeměpanskýc
úřadech v král. českém takto:
Od obnovoní zřízení zemského z r. 1627.
kterým byl jazyk německý v tomto královst
za druhý, s jazykem českým rovnoprávný zen-
ský jazyk povýšen, až po dnešní dobu se ne
stalo, že by byla platnost jazyka českého
král. českém zákonem obmezována. Naopei
bylo plné rovné právo českého jazyka v obvod
celého království přes nepřízeň doby způsoben
slavnostním opětně uznáno.
Dokladem toho jsou zejmena: 8 13. Jose
finského soudního řádu z 1. května 1781č
Körbrův
Jos
jazykový zákon pr král