ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 529b6a30-66ab-11dc-9ceb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 93, place 55, org 3, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. května 1900.
4 masthead
Císlo 145.
5 article
Lodstva není třeba jen k obraně pobřeží, ale také k zámořskému obchodu, neboť v zámořských zemíeh pošuzují moc říše dle jeho vojenských lodí. Mohl bychom konkurovati s cizími zeměmi nal zámořských trzích, kdybychom se tam v čas dostali. Je povděčen dobré vůli s cizími moenostmi Není prý pravda, že trojspolek se viklal a k jeho znovuupevnění že bylo třeba berlínské schůzky. Take protivníci trojspolku jsou nyní přesvědčeni, že spolek rakousko-německý není obehraným klavírem troufá, že spolek ten ještě dlonho potrvá. (Po- chvala.)
6 article
Delegát dr. Paeál
doktor Paeál
7 article
Pan Mauthner hodil kazdému ministru po kytičce. Také nám hodil jednu, ale ze samých kopřiv. Pravil, že je nelogickým jednání naše, protestujeme-li proti zasahováni ministra zahra- mičních záležitostí do poměrů vnitřních a na druhé straně chceme, by se v této věci veřejně pronesl. Byli bychom tuze rádi, kdyby p. mi- nistr nám zde pověděl své názory o politice, neboť bychom pak měli předměti ke svým útokům (Veselost.) Ujišťují pana Mautiinera, že bychom se v tomto případě my všichni dale zapsat ke slovu, (Veselost.) ale hr. Goluehowski to neudělá, protože ví, že by potom boj nabyi forem zcela jiných neží má nyní, kdy musíme jej vésti proti nepříteli skrytému. VyzývámJ Excellenei opravdově, by zde vysvětlil své ná- zorý o vnitřní politice, by však za to nechal nepřátelského svého zasahování do vnitřní po- litiky za kulisami. Nevěřte, pánové, že my čeští poslanei ničeho nevíme. Známe v Rakousku již dvě dámy: jednu bilou, a tou je Bari Chlu- metzky, který objevuje se v Islu; je-lí nějaké ministerstvo blízko smrti a černou dámuj která ministerstvo pochovává. Touto černou“ dámeu jest hr. Goluchowski. (Veselost.) Kdyby se zde vyslovil ministr o vnitřní politice, mojí kolle- gové pronesli by se opět o jeho názorech. (Veselost.) Del. Mauthner (volá): Takové hrozby oo nám neimponuji!
Mauthner Mautiiner Goluchowský Rakousko Bari
8 article
Posl. dr. Pacák: To nejsou žádné hrozby- Zajisté nedopustí se politického přehmatu, ke kterému mu dr. Mauthner radil. Pan Mauthinen činil výtkyí české obstrukci. Naše obstrukce ne- byla vynalezena námi, nýbrž, pane Mauthnere. vámi! Jakmile jsme viděli, že vaše taktika zví tězila v krazich nejvyšších, řeklo si kázdé poli tické nemluvně v Čechách: »Byli byste naív- ními lidmi, kdybyste neužili stejné taktiky!« Proč pak p. del. Mauthiner mičel po 3 léta. proč po celou dobu tu neřekl svým přátelům »Zpropadeným hlasováním dle jmen ničíte všel chen průmysk.« Del. Mauthner: To jsem řekl. Del. dr. Pacák: Užívají-li však Čechové tohoto prostředku, pak se jim vynadá, že jsou kazimíry, že jsou zhoubei říše, že kazí prů- myšl, níčí živnosti a zabijejí rolnictvo aže musí býti v zájmu říše zardouseni. Del. Manthner tázal se, co dlužno činiti aby bylo jinak. Odpovídám mu: »Úspokojt nás!« (Souhlas u Čechů, veselost u Němců.) Pravím dále: »Uspokojte nás tak, aniž by bylo třeba ubližovati Němeům.« Byli bychom blázny kdybychom žádali, aby národ německý byl v Fa- kousku utlačován. Stejně nenajde se k takové roli žádný rakouský státník, protože stojí za Němci velká německá říše, která je chrání. Co my žádáme, není leč prosté rovné právo s Něme ve království českém, kde jsme s nimi kul- turně a hmotně rovni, a kde kromě toho máme majoritu.
Posl doktor Pacák Mauthner Mauthinen Del Čecho Manthner Němec Čechy
9 article
Poslanec Peschka: To není pravda l Poslanec dr. Pacák: Pane Peschko, vy snad. rozumíte sedlačině, ale kulturním věcem nerozumíte. Avšak vy, Němci, také jednou mu- síte přestat domnívati se, že jste povoláni bo- hem, jako národ vyvolený, vůči kterému všechny ostatní národy klesati musí v prach, a zejmena v království českém musíte zanechati tohoto hrdopychu a této zpupnosti. Pan Mauthnen pravil, že lelos trojspolku neděláme žádnou o posici. Delegáti Kaftan, Sláma a dr. Stránský proti trojspolku přece mluvili a nevím, co by byli měli učiniti. (Veselost.) Tony berlinskéh klavíru, které se vám tak velice líbí, byly sice velmi hlasité, ale zdá se, že některé struny přoce popraskaly, proto že z Pešti byla napjata nová struna, která v Berlině scházela, struna dobrých styků s Ruskem. Pan Demel odkryl zde včera celé své nitro a ukázal nám své přátelství k českému lidu Vyzval nás, abychom své požadavky tlumočil na říšské radě. Tlumočili jsma je tam. Jazy kové výnosy hraběte Badena byly jen částečným provedením platných zákonů. Dr. Demeli o mínil že německo-české poměry jsou toho vinny, že Rakousko pozbylo své váhy na východ. Úpad- kem Rakouska na východě jsou vinni- ti, kdož proti historickému vývoji národů vystoupili cen- tralisticko-germanisačně, kteří na zdravé tělo vštěpovali nezdravou ústavu. A tím učinili ve- škerý vývoj nemožným. Podivejte se na Uhry. jak ty do roku 1867 krněly a zakrsávaly pod duchem centralistieko-germanisačním. Podívejte se, jak tyto Uhry zkvetly, jakmile se staly svo- bodnými.
Peschek doktor Pacák Peschka Němec Mauthnen Kaftan Sláma Stránský Demel Baden Pešť Berlín Rusko Rakousko Uhry
10 article
Delegát dr. Demel: Proto že Uhry jsou centralisticky správovány l. Delegát dr. Pacák: Bojujeme-li za své právo a za svoji svobodu, nepoškozujeme Ra- kousko. Dejte nám naši svohoduna dejte nám volný vývoj, jako je v Ulirách a my budeme nejen věrnými poddanými Jeho Veličenstva, nýbrž zjednáme také mocnou říši ke cti své vlasti ke cti Rakouska. Němci potom sami uznají dobrodiní samosprávy a my nepozbýváme na děje, že dojde k doliodě mezi českým a něme- ckým národem. Sjednotíli a dohodnoudli se Němci a Čechové po hospodářské a kulturn stránce, budou jejich výkony nesmírnými. Pravil-li dr. Demel dále, že Němci nepo- čítali na podporu ministrů, nýbrž spoleliuli to liko na své vlastní sily, ukazuji k tomu, ze Němci od roku 1866 věšeli se vždveky na šosy ministrů, jelikož by bez podpory vlády nemohl dospěti dále, Pan dr. Promber v jedné řeči vý- slovně pravil, že bez podpory vlad jsou Něme nadobro ztraceni. Nejen vlády však, nýbrž také banky a peněžní ústavy podporovaly Němce. Vídeňská Bodenkreditka musila jim pomoe při volbách chabrusových. My nikdy nešli že brat k carovi, a také nikdy žebrat nepůjdeme. protože jsme věinýmí poddanými J. V. Na Mo- ravě, kde vládne jedna čtvrtina Němců nuo Čechů, mohou vládnouti Němei jen zá podpory vlády. Žádal-li dr. Demel, bychom my začali, ať si vzpomene, jaké jsou poměry ve
doktor Demel Uher Pacák Němec Čecho Promber Rakousko
11 article
Slezsku, kde se nedovoluje na obecných ško lách a v soudech žádný jiný jazyk kromě ně meckého. Nežádáme od Němců žádných ústupků Opustí-li stanovisko své nynější a vysloví-li se konečně pro spravedlnost, je vyrovnání mez námi a nimi možné, nesmějí se však domní- vati, že jsou nějakými Nietzsehovými naděla- věky. (Veselost.) Byla-li nám vytýkána naše pouť do Moskvy, není tomu dávno, co pániz druhé strany šti do Němee a tam na schůzíeh všeněmecké jednoty měli řeči proti existenci Ra kouska. Má-li dojíti k smíru mezi námi a Němei může se to státi jen při klidné rozvaze. Nemož nosti nesmí se od nás žádati.
Němec Slezsko Moskva Němee
12 article
Řečník mluví pak o vypovídání rakouských příslušníků slovanské národnosti z Německa Tato aféra svědčí o slabosti rakouského státu Není li rakouský ministr s to, by zjednal. ra- kouským příslušníkům v eizině ochranu, zač pak stojí potom ochrana říší? Je velice polito vání hodno, že strach před Némeckem v této věci v rakouském obyvatelstvu vzbudil do- mněnku, jako bychom nemohli již jako samo- statná velká říše chrániti svýchí vlastních stát ních příslušníků, protože se musíme stále obávat, že u drubého státu narazíme nal odpor jako se to stalo po známé odpovědi hr. Thuna, na kterého bylo útočeno a který musil ustou- pitič následkem známého tlaku. Řečník uvádí četné případy vypovídání z Pruska a pruského Slezska a dokazuje, že v Rakousku zaměstnáni jsou četní dělníci prustí, se i kterými se vsak nenakládá taky juko sernakládá o rakouskými děl níky v pruském Slezsku. Řečník žádá ministra záhraničních zálažitostí za vysvětlení, je-lí“ prav- diva zpráva novinářská, že rakouská vláda sei německou vždy dorozumí o každém jednotlivém vypovězení a ze rakouská vláda potom provede vypovězení, azná-li je důvodným. Ministr za hraničních zálezitosti prohlásil, že naše situnee na východě a rakouské styky s Ruskem nedo znaly žádné změny. Naproti tomu musím dů rázně prohlásíti, že mezí rakouskou a ruskou polítikou na východě jest prudký konflikt, pro tože slovanští národové na východěni chovaje sympatie k Rusku, k rakouské politice vsaki ne- návist. Dobrodružná politika Milanova v Srbsku musí zajisté býti odsonzena. Rakousko všuk tuto polítiku podporuje. Proto nenávidí náro dové balkánšti Rakouskot jako protektora Mi- lanova.
Thun Milanův Německo Prusko Slezsko Rakousko východ Rusko Srbsko
13 article
Hr Goluckowski: Nikoli! Delegát dr. Pacák: Lid zajisté takto soudí. Dojde-li k bojí, dlužno vždýcky počítati se sympatismi obyvatelstva. V Bulharsku nen ni jediné polítické strany, která by byla pro Rakouskov S Černou Horou není lépe. Vse- chny elementy na Balkáně jsou tedy proti politice rakouské. Mäme ovšem útěchu,ze německý vvslunec v Bělehradě je rádcem Mi- lanovým. Ale zůstává v pozadí a nás strká popředi. Něm ed mají z to ho zli s k, d - dlávají zibraně do Srbska, a rakou ské banky půjčuj peníze. Ra- kousko má ke všemu ještě ne- návist. svob nisnn Nic tak neškodí trojspolku u slovanských národů, jako jeli vyličován jakožto štít něme- ekých snah ve vnitru Rakouska. Připojuje se ke včerejšímu prohlášení dele- gáta dra. Strámského, myslím, že mluvim jmenem celého českého národa, pravím-li, že chováme největší nedůvěru ke hr. Groluchow skému. Litujeme toho ze dvou důvodů. Předně proto, že je nosite- lem jmena, které požívalo v národě českém vždycky nejlepších sympatil, dále proto, že je synem národa, který je našemu srdci blízky,a ke kterému chováme bratrskou lásku. Boli nás opravdově, že musíme prohlásiti svou nedů- věru k synu bratrského národa, ale nemů- žeme si pomoci. Dejž bůh, aby bylo jinak, aby hr. G oluchowski se přesvědčil. že když věrný a loyální český národ pomahal sestrčiti dolů, mejednal v zájmu této říše. Zájemi této říše naopak je, by všichni národio vté byli uspokojenn abylihaštou pro st áto Bylo řečeno: »Rakousko bude německým nebo ho nebude.« My neříkáme: Rakousko bude slovanským nebo ho nebude. Nikoli. M pravíme: Spravedlivé Rako us ko, vybu dované na spokojenosti vše ch národů, bude mocnou tvrzí prot všem útokům z prava i z Leva.
doktor Pacák Lido bůh Hradec Bulharsko Balkán Bělehrad Srbsko Rakousko
14 article
(Hlučná pochvala u Čechů.) Del. Kozlowskl dovozuje nutnost pokojn politiky za hranicemi i doma. Přimlouvá se za mezi národní smlouvu stmn ochrany dělnictva, upravení pracovní doby, vývoj zásad haagské konference, jichž se Angličané nedrželi a zavedení rozhodčích soudů Celní liga, o níž jednal ministr ve svém vý- kladu, je pěkným cílem, avšak poučení musí s bráti ze zkušenosti s obehodními smluvami. Nalebá na zdokonalení severní a jižní železnice, oživen terstského obchodu, doplnění průplavní sítě a říční plavby a podporování plaveb obchodních Lituje různých náhledův o zahraničné politice útoků na ministra zahraničných věcí, událostí ve ví- deňské sněmotně a zejmena prý chování se českých novin, jež znesnadňují prý vůdcům politiku vedou k praktickým výsledkům. Místo aby se provedlo dobré právo národa, jemuž ve vlastní zemi patři stejné postavení, vzdaluje se chvíle odpomoci a přá- talé zkušení vradostech a žalostech odrážejí se pracuje se ku posile protivníkově. Uznává, že zru- šení jazykových nařízení bez kompensace bylo pře- hmatem, avšak nebyl by přítelem českého národa kdyby neřekl, že vídeňské události přesahují prý meze parlamentně dovolené, ba se stanoviska zájmu českého národa sabají prý pod meze parlamentní vhodnosti a budou-li se ony zjevy opakovat a jejich následky jeviti se na škodu státního ústrojí, nastati musí obapolné, nevyhnutelné následky.
Čecho Angličan
15 article
Nabádá zástupce levice, aby nechali své popu- dlivosti, neboť se zřetelem k domácím poměrům ne- můžeme si dovoliti luxus vraži vosti a strannickýech rejdů. Naproti Pergeltovi praví, že appell polského klübu k sněmovní levici a iskutek«, t. j. použití ostřejších prostředků ve stejném případě zůstal bez účinku. Myslí-li se však sskutkem« vyrovnání, ne záleží na polském klubu, ale na obou smlouvačích. Je povděčen pokojným projevům Pergeltovu Demelovu v jazykové otázce a troufá, že jeden i druhý vynasnaží se o zdar toho, co předpokládali Budou li obů strany povolnější a nesobětny, pokus se, aby přizpůsobily oprávněná přání, pokud kolliduj se zájmy státními a tak usnadní řešení této otázky Demelovi praví, že jednal o těch věcech v dele gaci proto, že poměry posledních let neusnadňovaly miništrovi jeho dílo a dělaty v cizině trapný dojem Jsme pro příměří — praví — pro vyloučení z ob strukce oněch věcí, jichž nevyhnutelně třena k chodu státního stroje. Polský klub přispíval vždy k upoko jení, ale pro něho samého jest loha la luze těžká Očekává, že pacifikačního dila zúčastní se všecky umírněné střany, zejmena členové panské sněmovny bez rozdllu strany. Končí nojevem uznam ministrovi a přáním, b vnější mír byl zachován a vnitrm se vrátil.
Pergeltův Demelův Demel panská sněmovna
16 article
K návrhu del. bar. Czedik a rokování uza- vírá se. Ke slovu jsou přihlášeni ještě delegáti: hrab Stürgkh, Popovič, Vachňanin, bar. P rish, Gambini, Mauthner a hr. Kottu- linský — všichní pro rozpočet; proti němu nikdo. Del. dr. Pacák přihlásil se k věcné opravě. O hlavním řečníku nedosáhlo se shody a proto dle jednacího řádu mají slovo všichni zapsaní řečníci. Del. hr. Stürgkh chce se vyhnouti českým záležitostem, nejsa v nich kompetentním a odporuje Vencajzovu tvrzení, že falešně informoval císaře- prohlásiv slovinský exod ze štvrského sněmu za bez- podstatný a že slovinské obyvatelstvo ve Štyrsku jes odstrkováno. Dolnoštyrští Slovinci uznávají prý po- třebu němčiny k vlastnímu povznešení. Talo potřeba velice nadaného a vzdělatelného obyvatelstva slovin ského jeví se prý všude, kde ji národní agitace ne- zatlačila. Zahráničné poměry jsou beze změny. K pev němu trojspolku druží se příznivý poměr k Rusku a j. slátům. Trojspolak nezměnil se od svého za ložení ani svým obsahem, ani rozsahem, ale spíše se prý změnilo politické postavení delegátů mlado- české strany. Jejich nájezdy na zahraniční politiku vysvětlují se domácími poméry v říši. Snaží se dokázati, že Češi jsou osamoceni ve svém boji proti zahraničné politice. Čím prudší bude útok odpůrců trojspolku na syslém zahraničné poli- tiky, tím více bude třeba, aby přátelé trojspolku sjednotili se v úpravě domácí politiky této říše. Sou- hlas s některými zásadami zahraničné politiky po- vede k politické kooperaci vnitřní.
Stürgkh Popovič Vachňanin bar Gambini Mauthner Kott Del doktor Pacák Vencajzův Čech Štyrsko Tala Rusko
17 article
Přeje si, by delegační jednání mělo zdárný a prospěšný účinek na domácí poměry rakouské, pro hlašuje, že s většinou bude hlasovati pro rozpočet ministerstva zahraničních věcí. Del. Popoviě lituje, že ministr pominul mlčením poměr k Rumunsku a balkánským státům. Pojednává o ramunské otázce a dovozuje, že Rakousko je prý jedinou ochranou a tvrzí proti ruské rozpínavosti. Rumunsko nepomýšli na sjednocení s rakouskými Rumuny, což by bylo možná jen při zkáze Rakouska Počítá hr. Goluchowskému za zásluhu příznivějše poměr k Rumunsku, jenž osvědčil se o návštěvě rakouského císaře v Bukurešti. Dobrá vůle s Rumun- skem udrží se však, bude-li se dobře nakládati s Ru muny rakousko-uherskými.
Rumun Goluchowský Rumunsko Rakousko Bukurešť
18 article
Chce jednati o stavu Rumunů v Rakousku, ale předseda ho vyzýváj by se držel věci, pročež pokra čuje; praví, až sebská otázka vyvstane hrozivě, ma- darský národ pozná, jak zpozdíle jednal, potlačuje neslovanský živel rumunský. Poslovaňováním Ru- munů pracuje se pro Rusko, neboť předstíraný státní zájem na mladorusství je velkým blodem. Ruslni drže s Ruskeme Delegát Parisli pojednává o berlínské návštěvě císařové a děkuje berlinskému obyvatelstvu za mo nářovo uvítání. Je povděčen, že teuto návštěvou troj- spolek byi upevněn. Jeho strana shledávala v něm vždy spolek, jenž srovnává se se zájmy říše a ny tím více, kdy případné komplikace s jiným souse ním stálem jsou vyloučeny upřímnou shodou. Va ruje, aby se do zahraničné politiky nezanášela sen timentálnost a národní momenty. Rozumí se samo sebou, děje-li se to a volá-li se, že zahraniční poli tika působiti musí na domácí poměryn: že stranám, jež takovému působení nepřejí, znesnadňuje se po držeti na zřeteli prospěch říše. Taková slova bylo slvšeti z pravice i levice, Končím své vyzvání, dou faje, že tento náš náhled o podstatě zahraniční po litiky dojde pochvaly celé delegace.
Rumun Rakousko Rusko Virginie
19 article
Souhlasí s předkládáním červené knihy nebo ji- ných podrobností, aby delegace mohla si všímat opa tření zahraničního úřadu v zahraničném obchodu. Je povděčen, že ministr odmíti výčitky, že míst se do vnitřních záležitostí. Z častého opakování této věci však může ministr poznati, že nějaký vliv stal se přece. Jednati o tom na tomto místě, nesluší se. Od roku 1897 provádí se tisková kampaň, kte má jadnostranný vnitropolitický ráz. Strany pravic si opětně naň stěžovaly. Nedosáhly však ničeho- Pásmo, této kampaně sahá do tiskové kanceláře za- hraničného úřadu. Snad se tato kampaň děje bez vědomí a bez vůle ministrovy. Nechať tedy způsobí by byla zastavena kampaň, která je prováděna pou řízenými faktory.
20 article
Dále pojednává o hospodářských poměrech ra- kouských, jejichž smulným stavem je vinna mnoho letá hospodářská a berní polilika vnitřní a častá ko- lísavost politiky bez skutečného eíle. Za nynějšíh ministra zahraničných vécí poměry se poněkud zlep šily, ale jasný plán oné politiky obecenstvu vyličen nebyl. Lituje, že nedbalo se na nová bospodářská území v Asil a na Balkáně, což vysvětluje částečně finančními poměry. Přeje si rychlejsí přeměny čest- ných konsulátů v odborné a častějších a obsáhlej šich konsulátních zpráv. Příčinou našich smutných poměrů — pokračuje řečník — je vnitřní situace. Považuje loňské říjnové události za katastrofu (Hlučný souhlas mezi Čechiy) ne snad proto, že sersplnila žádost levice, zrušen jazykových nařízení nepovažuji za katastrofu, ale faklum, že v našem parlamentě zvítězila obstrukce.
Asil Balkán
21 article
Následky tohoto vítězství byly sesíleny vládním syste- mem, jenž se sřekl. zodpovědnosti a ujal iniciativy a dnes rozerváni prudkými stranickými boji, nejsouee vedeni vládou svého cíle vědomou spoutání opposicí, kráčíme vstříc velké historické chvíli, jež ustanovi naši budoucnost na příští leta: obnovení obchodníc smluv. Přes nápravu domácích poměrů utrpíme ne- malou škodu. Ať pováží pání z mladočeského klubu že cesta, po níž jedna čásť brala se k vítězství, ne- vede k němu všecky ostatní. Kdo ví, zda nepracuj ve prospěch svých protivníků. Avšak také ostatn strany musí považiti, že započetí jednání může při nésti velký prospěch. Pominouti musí vláda, jež štítí se zodpověd nosti a zůstavuje všecko vyjednávání kompaciscen tům. V chorém rozervaném parlamentu není síly k uzavření míru a proto jsem vládě radou, ah rázným zakročením zjednala mír, musí-li tak byt — velkým skutkem. Až obstrukce bude odstraněna vyrovnání národních protiv bude možno aspoň po tud, že nynější vražedný boj změní se v méně roz- horčený závod. Máli nastat jednou změna poměrů ve směrupříznívém, každý národ musí miti na správě podíh dle svého významu a síly.
22 article
Rečník prohlašuje, konečně, že bude hlasovati pro rozpočet. Del. Vachňanin zastává se haličských a bu kovinských Rusů proti Popovičovým vývodům. Přá- telský poměr k Rusku od r. 1897 srovnává se s da nými politickými poměry a skupením evropských mocností. Dále pojednával o vystěhovalectví do Ame riky a jeho potřebách a táže se ministra, jsou-li ná ležitě organisovány vnitrokanadské konsuláty a žádá by opatřit, čeho třeba. Líčí smutný stav jihoameri ckých vystěhovalcův a končí přáním, by se jim do stávalo lepší ochrany než dosud. Delegát dr. Pacák : Naše strana vždycky byla ochotna ku práci ve sněmovně, avšak na- před musí býti vyhověno spravedlivým stížno- stem Čechů. Jinak takové appelly, jako bar Palris hie, nemají žádné ceny. Naproti panu dru. Kozlowskému prohlašuji, že naše strana ráda přijme rady svých přátel, jsou- uděleny soukromě, ale při všem přá tel- skví musime odimiítnouti, by ta kove poky my bylydávány in praese nti nepřátel, poněvad že žádná stran nebude ochotna dátise pod něč kuratetl u. Delegát dr. Kozlowski: Osm měsíců nečiníme nic jiněho, než soukromě prosíme šu Delegát dr. Pacák: Udileti nám rady přede všemi, kdož jen na to číhají, bychoms dostali do sporu se stranami pravice, nepova žujeme za správnout taktiku. Pravilli delegát dr. Kozlow ski, h ž jsme na sněmu království českého mluvili řeči které musily roztrpčovati, opakuje pouze, bylo v listech německých. Delčgát dr. Kozlowski: Sám jsemty řeči četl Delegát dr. Pacák: Řeklli dále, že úží váme prostředků nerozumných . ..
Rus Popovičův doktor Pacák Čecho Kozlowski Udileť Kozlow Řeklli Rusko
23 article
Delegát dr. Kozlowski: Neopatrných! Delegát dr. Pacák: nebo neopatrnýeh tedy mu odpovídám, že témito prostředky zvítě- zila německá obstrukce- President Jaworski: Prosím delegáta dra Pacáka, by mluvil k věei! Delegát dr. Pacák: Sáhli jsme k tomute prostředku, protože jsme chtěli užiti protijedu vůči německé obstrukci. Nemáme však nic prot tomu, by uklizena byla všeliká obstrukce. (ve- selost v levo.) Hlasy: Rádi věříme President Jaworski: Prosím pana řeč níka znova, by nevykračoval z mezí věcné po- známky Delegát dr. Pacák: Bylo-li dále řečen že odvracíme svým postupem od sebe přátely tož nelze na druhé straně ž ádati, by chomkyůli svým přátelům vzd vali se svých zásad a práv. Budou- nás podporovati naši přátelé při domáhání na- šich práv, pak se přesvědčí, že rádi přijmem jejieh rady. President Jaworski: Připomínám řeční kovi znova, že překračuje meze věcné poznámky a žádám ho, by nezačínal žádnou polemiku. Delegát dr. Paeúk: Opravuji věcně, ž není pravda, že byly by obě strany, česká a ně- mecká ukázaly sebezapření. My jsme šlí ve svém sebezapření do krajností. Konečně konstatuji, ž v řeči delegáta Kozlowskéhol není žádnt rada, ve které by byla sdělena cesta, kterou bychom se mohli dáti. Del. Ganbiní opravoval naproti Vencazzovi že přý Sovinci a Chorvaté mohou hájiti své zájmy Na snémy nejdou jen proto, že menšina chce tam provésti své národní požadavky. Rokování přerušuje se a příští schůze bude v pondělí ve 3 hod. odpol. Bude se pokračovat v dnešním jednání.
doktor Kozlowski Pacák Jaworský Paeúk Ganbinit Chorvat přý Sovinec
24 article
Uherská delegace v dnešní plné schůz přijala vojenský rozpočet v celku a potom zavedla rokování zevrubné, v němž bude se po kračovati v pondělí Del. Horanszky dovozoval, že třeba ome- ziti vojenské požadavky se zřetelem na finančn možnost země. Pro přílišné požadavky dolegačn nemůže se vyhověti mnohým jiným potřebám. Dala rozmnožování branné moci musí přesťati. Přál by si větší přiměřenosti a jasnosti při zdokonalován branné moci. Del. Pulszky a ref Münnich snažil se vyvrátiti vývody Horanszkého. Münních rovně nabádal, aby se dbalo finanční možnosti a vojensk výlohy se nepřepínaly. Ve Falkově zprávě o rozpočtu miini sterstva zahraničních záležitostií kon statuje se, že poslední cisařská schůzka ukázala v jasném světle celou evropskou situaci a zvláště mezinárodní postavení rakousko-uherské říše. Cest dosvědčila, že zahraničná politika monarchie pol dva cet let byla správna a nezménila se. Trojspolek, za- chovávaje v Evropě mír, hájil zájmy říše na všecky strany a že tento důvěrný spojenecký poměr dvou rovných a rovnoprávných činitelů nevylučuje přátel ský poměr k jiným mocnostem.
Münnich Falkův Evropa
25 article
Konstatují s povděkem berlínské uvítání, jež prý svědčí, že trojspolek ujal se nejen v duchu, ale iv srdcích obyvatelstva a nejširší vrstvy uznávají moe nářovu zásluhu o tento spolek, takže pamětihodné dni berlínské jsou nejen velkým úspěchem rakousko uherské politiky, ale též osobním triumfem cisařo- vým. Dále vyslovuje se povděk nad rusko-rakouskou shodou a uznává, že Rusko vyhovuje svědomitě všem závazkům, jež na Východě převzalo. Výsledkem tét shody je, že místních nepokojů na Východě je čím dále méně, a že je naděje, že tak záhy nebude tam mír porušen. Výbor schvaluje postavení říše naproti jiho- africkým zmatkům a přeje, by byly záhy ukončeny Vyslovuje se s pochvalou o usnešeních haagsk konference, o možném přístupu nezúčastněných států k jejím usnešením a konečně bez dalších důvodů navrhuje ministrovi projev důvěry a přijímá rozpočet ministerstva zahraničných věcí na r. 1901 v celku za podklad zevrubného rokování
Rusko
26 title
Politické zprávy zahraničné.
27 article
V Praze, 26. května.
Praha
28 article
Hohameďánská deputace z Bosny a Hercegoviny v Pešti. Mohamedánská deputace z Bosny a Herce- goviny, čítající 22 osoby jež už před mnoha dni dostavila se do Pešti, aby žádala slyšení u císaře a přednesla mu své holesti, císařem při- jata nebyla, následkem čehož odepřel i turecký konsul v Pešti úřadně žaloby její vyslechnouti Deputace obrátila se pak podle dnešních telelo- nických zpráv na české členy delegací, aby je požádala za tlumočení jejich tužeb v delegacích Čeští delegáti prý také odepřeli. Češi zajisté nemohli jinak, je-li pravda, že mohamedánská deputace, jak udává »Budapesti Hirlap«, přišl ucházeti se o přivtělení Bosny a Hercegoviny ke koruně uherské, o výkup půdy a zaveden takového zdanění, jaké je v Uhrách a Chor vatsku. Byrokratické způsoby v okupova- ných zemích. Z Nevesině v Hereegovině (Dopis »Nár. Listů «.) Je tomu několik dní, zdejší okresní. Raneh obeslal k sobě úřadně několik občanů, kteř spadají pod faru vládního popa Kočeviče,a oznámil jim, že vláda si přeje, aby tomuto dů- stojnému a hodnému duchovnímu na náklad farníků vystavena byla nová fara; za tím úče- lem že jim nařizuje, aby dali potřebný pozemek a materiál zdurma a na hotovosti 1500 zl. ostatní že dá vláda. Na to povstal vážený sedlák Anto Kokot. knez ze vsi Biogradu, a slušným způsobem vy ložil, že břímě toto je přiliš veliké a že ob čané beztoho jsou již přetíženi a není jim možná, aby na sebe brali ještě jiné povinnosti Ostatní sedláci dotvrzovali, že je tak. A eo Rauch ? Vzplanul, prohlásil, že Kokot od tohoto okamžiku přestal býti »jeho knezem« a vyhnal ho ven i s těmi, kdo mu přisvědčovali.
Čech Rauch Bosna a Hercegovina Pešť Bosna Uhry Biograd Budapest Hirlap
29 article
Najto dal ohlásiti v chrámě (!) novou schůz farníků Kočevičových v budově školní, aby po- rokovali o tomtéž předmětě. Sešli se sedláci většinou ze vsí Biogradu u Udrežně, mezi nimi i ti, které Rauch vyhnal. Jen Anto Kokot scházel. Před nimi objevil se okresní Rauch. policejní komisart a vládní pop Kočevič. Rauch schůzi zahájil a oznámil jim jako dříve, co vláda pro jicho blaho hodlá podniknouti a naři- zuje. V tom příšel Anto Kokot. Rauch, jak jej zočil, přerušil jednání, dal znamení a do síně vrazila četnická stráž, již Rauch tajně v záloze choval. Anto Kokot ještě ani slova nepromluvil. aniž kdo jíný, bylo tedy četníkův užito beze vší příčiny. A jak měl Rauch u sebe četníky, ozval se takto: Anta Kokota odsuzuji k vězení na 14 dní, k pokutě 25 zk a k odnětí staro stenské pečeti. Sedláci byli uvedeni do náramného podi vení, neboť nebylo ničeho, opakuji, co b Raucha mohlo pohněvati. Každý mlčky po slouchal. Teprve když tak beze vší příčinya viny potrestal jejich váženého druha, nastal m nimi temný repot. »Co je to?« tázal se Rauch zlostně. Marko Dragovič z Udrežně chtěl mu vy- světliti, co si přál, ale milý Rauch už jej po padl oběma rukama za límec a hledě na če- níky křičel: »Co bude teď?« Marko Dragovid: »Protestuji, gospodine Rauch: »Za protest tě odsuzuji jako Ant Kokota na 14 dní do vězení a k pokutě 25 zle Vida Ranchův adjunkt Šimon Vučetič ja jeho starší junácky se vede, dal se také do s- dláků, pěstmi do nich bušil a za límec j chápal.
Rauch Sedlák Dragovič Udrežn Ranchův Vučetič Biograd Udrežn Anta Ant kokot
30 article
Vládní pop Kočevič se ztratil. Četníci stál u dveří jako přimrazení. Oni zajisté byli př- voláni proto, aby sedláci viděli, že mohou je rány přijímati, ale ne rozdávati. A skulečn kdyby jejich přítomnosti nebylo, Rauch a jeh pomocník byli by zle pochodili. Vypsanou procedurou bylo odsouzeno t sedláků a pokuty jim uloženo na 300 zl. Po kuta ode všech odsouzených byla hned třetíhe dne exekučně vymáhána se zřením k tomu, ž v této době žádný okupovaný sedlák peněz ne- má a že tedy bude možno hned přikročiti k ode- hnání a prodeji jejich dobytka- Milanovština a česká obstrukee.
Rauch
31 article
Souvislost milanovštiny s českou obstruk vykládá »La Serbie«, orgán srbské. emigrace Píše: Boj, který český národ vede na půdě v deňského parlamentu, zajímá svrchovanou mě rou všecky politické kruhy v Srbsku. Vláda její přátelé vidí v tomto hoji veliké nebezpea pro politiku Milanovu a jeho syna. Vítězst české nad pangermánskými snahami. Němců r kouských bylo by strašnou ranou pro posledn Obrenoviče, neboť znamenalo by změnu směru zahraničně politiky rakouské. Směr, kt rým ji řídí hr. Goluchowski, udržuje Milan a je proto nepřátelský národu srbskému. Mlade- češí se svým svobodomyslným programem s ideálem slovanské vzájemnosti jsou strašn Obrenovičům, kteří jsou služebníky směrá opáčných. Srbský národ je nadšen pro Čechr a vítězství jejich uvítal by jako jitřenku sv lepší buďoucnosti. Naproti tomu celé Srbsko je přesvědčeno, že vítězství pangermanismu v R kousku otevřelo by německému životu do zem balkánských cestu. Toto vítězství bylo by po čátkem konečného zabrání evropského jiho východu velkým Německem. Hromada srbskéh národa postrádá nyní možnosti projeviti stateě ným obhájcům slovanské vzájemnosti své sv- patie. Obrenoviči jsou nyní neomezenými pány v zemi a oni dovolují jen polfcajtům, aby m nifestovali — pro ně. »La Serbie« jest jediným tlumočníkem cítění a smýšlení srbského národk, a ona může ubezpečitl národ český, že žádný ze slovanských bratří tak upřímně nepřeje Če chům brzkého vítězství, jako Srb, jenž by v něm viděl počátek vlastního vysvobození.
Píš Milanův Němec Obrenovič Goluchowský Milan Srb Srbsko Německo Le Serbie svatý dobrý buďoucnost
32 article
Volby sněmovní v Belgii. Zejtra v neděli vykonány hudou v Bels volby podle nového řádu volebního, jenž n poprvé zavádl v zemi této již odi druhé pe lovice let osmdesátých postižené vládou klen kální, poměrné zastoupení. V Belgii musl a každý kandidát do určité lhůty před volbou el- ciálně přihlásiti u úřadův volebních a tím jest přehled o kandidaturách velmi usnadněn. Tai zjevno jest nyní také, že pro hlavní měst Brussel vydáno neméně než 9 kandidátních l stín se 122 kandidáty. V čele kandidátní listiny křesťanských demokratů jest známý abbé Daen jenž byl církevními představenými svými pr demokratickou propagandu svou vyobebván. Pa Antwerpy vydáno osm kandidátních listin, zr nich ale některé jsou též pro šprým vydány, na pt klubem kuřáckým a spolky kuželkářův. Pr Lutych vydány 4 kandidátní listiny. Očekává s, že tentokráte budou se liberálové, radikálovéi socialisté proti klerikálům opravdově podporova a že nynější veliká většina klerikálův v obe sněmovnách — volí se poslanecká sněmovna senát — značně se sevrkne. Klerikálové donf však, že i potem budou míti aspoň 10 hlas ve sněmovně poslanecké; k účeli tomu mus by ovšem uchvátit aspoň 86 mandátův.
Belgie Brusel Antverpy Lutych
33 article
Uvídíme, dokáží-li toho proti sdruženjn stranám protiklerikálním; ovšem bude jin v tom napomahat silně volební geometrie řádn volebního, kterýž byla nedávno klerikální ve šina po některých jen menších koncessích a sněmu sama ve svůj prospěch odhlasovala. Dle volebního řádu v obvodech volební kde jest officiálně přihlášeno jen tolik kand- dátův, kolik jest mandátův k zadání, kde ne tedy žádných protikandidátův, onino kandídi prohlásí se již tím bez skutečného výkonur lebního za zvoleny. Takých obvodů volební bývalo dosti, zvláště ve flanderských krajích kdež klerikálové bývali neobmezenými pánp Při nynějších, volbách jest zcela jinak: ne tentokráte ni jediného mandátu poslaneckéh o nějž nevedl by se boj; z mandátův senátní pak připadly klerikálům jen dva bez boje.
34 article
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Projev Spolku českých advokátů v krá českém o osnově jazykového zákona pr král. české. Spolek českých advokátů v kil českém projevuje své právní přesvědčení vládní osnově říšského zákona, týkajicíhos úpravy poměrů jazykových při zeměpanskýc úřadech v král. českém takto: Od obnovoní zřízení zemského z r. 1627. kterým byl jazyk německý v tomto královst za druhý, s jazykem českým rovnoprávný zen- ský jazyk povýšen, až po dnešní dobu se ne stalo, že by byla platnost jazyka českého král. českém zákonem obmezována. Naopei bylo plné rovné právo českého jazyka v obvod celého království přes nepřízeň doby způsoben slavnostním opětně uznáno. Dokladem toho jsou zejmena: 8 13. Jose finského soudního řádu z 1. května 1781č
Körbrův Jos jazykový zákon pr král