2
masthead
V Praze, v neděli dne 27. května. 1900.
Praha
4
article
Na ránnt a odpol. listy
před plání nei
v Praze v adnínistrael
sa měsie . . . . . . 2 K —
sa čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvejí donáškou
na mě sle
na dirrt leta . . . . 7 K 50
ve Ilialkách
2 K gon
na mněaís .
Poštout
na vrk a . . . eo
na nis drojí zásilko
ta : : : . k e
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 20 stranách.
Praha
6
article
Odpověď na známou adresu
Odpověď na známou adresu
(Z kruhů poslaneckých.)
—rd— Věta: »Česká obstrukce
opanovala bojiště« — vystihuje ny-
nější situaci na radě říšské. Ani vláda, ani
kruhy parlamentní nechtěly tomu uvěřiti, že
čeští poslanci uchopí se této zbraně, jež osvěd-
čila se býti u nás tak účinnou. Vláda těšila
se klamnou nadějí, že Češi, nezahájivše ob-
strukci ihned po 17. říjnu, dají si na dále
líbiti neupřímnou hru dočasných vlád,a
Němci přímo s posměchem hlásali do světa,
že Češi k obstrukci sáhnouti nemohou a že
tento způsob boje vyhrazen jest jediné Něm-
cům, by zachovali své protiprávné, bezdů-
vodné nadpráví.
Čeští poslanci dlouho váhali užiti způ
sobu boje, jenž státní autoritou obdržel uznání
právního prostředku, ač česká veřejnost po-
kládala za samozřejmé, že hned proti hraběti
Clarovi zahájen bude boj způsobem, kter
se dodělal úspěchu, jehož ani Němci neoče-
kávali. Čeští poslanci ponechali pravici
vládě dosti času k tomu, by urážka, způso-
bená českému národu, byla smyta a křivda
na něm spáchaná byla napravena.
Doba ta uplynula marně, bez výsledku.
A proč? Poněvadž rakouští státníci neřídí
se při svých krocích úvahou, co jest spra-
vedlivé a slušné, co je právo a co neprávo.
nýbrž jedině diktátem levice, která za
svou bezdůvodnou, násilnou a protiprávnou
revoltu odměněna byla tak skvěle, že páni
Funke a Wolf protírali sobě loni na podzim
oči, aby poznali, je-li to skutečnost, co vidí,
nebo jenom sen, ježto takového vítězství na
celé čáře (pád Thuna, odkopnutí pravice a
smazání jazykových nařízení) se nenadáli.
Vláda Clarova byla poražena českým
odporem, po provisoriu Wittkovu nastolen
kabinet Körbrův.
Čech
Němec
Claro
Funke
Wolf
Thun
Clarův
Wittkův
Körbrův
Německo
7
article
Ke všem chvalozpěvům, které byly v ci-
zině i doma přednášeny o vládě Körbrově
byli jsme skeptickými, neboť jsme p. Körbr
dobře znali. O jeho státnické potenci, o jeho
energii — měli jsme vážné pochybnosti. Údá
losti daly nám za pravdu.
Nový pan president ministerstva sáhl ke
starému prostředku vídeňské moudrosti. Na
místě, aby vláda odhodlala se k činu: zjed-
nati platnost právu a spravedlnosti, svolala
konference do Vídně. Čeští poslanci
rozhodli se jíti do konferencí těch, jakkoliv
všechen jich cit se tomu vzpíral, oni znovu
chtěli dokázati svou ochotu k zjednání sne-
sitelných poměrů. Při tom ovšem bylis
jisti, že co do věci zůstanou pevnými a že
nezadají ani čárku z práv českého národa.
V Čechách mnozí z nejupřímnějších našich
stoupenců usnesení tomu nechtěli rozuměti.
nebyli s ním spokojeni — a ve Vídni nikdo
nedovedl naše sebezapření uznati a oceniti.
Netečností a slabostí vlády konference
venkoncem skončily fiaskem. Všude tam,
kde vláda mohla dokázati trochu vůle a síly.
ustoupila odporu Němců. Ona nepředložila
měmu ani osnovu jazykového zákona pr
sřady samosprávné ani opravu volebního
řádu. Němci si toho nepřáli a tím se pan
Körber řídil. Jemu nešlo o to, aby zjednán
byl modus vivendi v zemích koruny české
a tím v říši, nýbrž on usiloval jen o to, aby
polamáný stroj vídeňského parlamentu aspoň
na čas počal pracovati. Bylo-li snad v ně-
kterých kruzích německých ochoty k něja-
tému ujednání s Čechy, pan Körber nálady
kě nedovedl využiti.
Po zasedání českého sněmu mohlo ka
tdému, kdo vidí, býti jasno, že čeští poslan
dále nestrpí odkladu svého nejnalehavějšíh
požadavku: by český národ obdržel sati
hkci za čin ze dne 17. října.
Vláda Körbrova našemu oprávněnému
a umírněnému postulátu nevyhověla, nýbrz
Němec
Körber
Körbrův
Vídeň
Čechy
český národ
český sněm
8
article
předložila říšské radě osnovu jazyko-
vého zákona pro Čechy a Moravu,
která jest pravým výsměchem
rovnému právu českého národa
Vyslovil-li se v těchto dnech nejmeno-
novaný »vynikající státník« (pan premier
bude jej asi dobře znáti) v ten smysl, že
Češi obstruovali proti hr. Clarovi z toho
důvodu, že nepředložil jazykového zákona
že nyní obstruují proti dru. Körbrovi opět
z té příčiny, že předložil jazykový zákon,
jest výrok ten špatným vtipem.
My řekli zcela určitě, že neuzná-
váme říšskou radu za příslušnou.
aby se usnášela o jazykovém zá-
koně pro jednotlivou zemi a na
tomto místě jsme loni dokázali, že všechny
vlády posud jazykovou úpravu v jednotlivých
zemích pokládaly za věc zemskou, nebo
všechna jazyková nařízení posu
vydaná bez výjimky byla publ-
kována v zemských zákonnících
a nikoli v zákonníku říšském.
Ale prohlášení naše bylo hlasem vola-
jícího na poušti! Vládě vůle Němců byla
také zde rozkazem. O obsahu osno
bylo by zbytečno déle se rozepiso-
vati: jde o nich s české strany jeden hlas,
že jisou pro nás nepřijatelnými.
Elaborat páně Körbrův porušuje
právní řád od obnoveného zřízení zem-
ského počínaje až po čl. XIX. st. z. z., od-
poruje právnímu vývoji, nevyhovuje daným
poměrům a jest vůbec dílem, jemuž logika
jest úplně cizí. Pisatelům tanul na mysli
svatodušní program německýa
kopie jest přiměřena svému vzoru!
Čech
Claro
Körbr
Němec
Čechy
Morava
Elaborat pán
9
article
Dr. Horský dovodil nade vši pochybnost
v »České Revui«, že oktrojován
osnov jazykových pomocí čl. XIv
bylo by křiklavým porušením samé prosin-
covky. Kdyby se vláda odvážila této nebez-
pečné hry, dokázal by český národ, že bez
trestně nedá se připraviti o právo, na něž
mu nesáhl ani vítěz bělohorský.
Kritika jazykové osnovy jest na v šech
stranách odmítavá. Zde chceme jen
na to poukázati, že jest smělostí neslýcha
nou: na jedné straně mluviti o tom, že
rovnoprávnost jazykovou lze v Čechách pro-
vésti též formulí jednozyčnou (coz
naprosto popíráme) a na druhě straně v če-
ském území ponechávati němčině široké
pole a vykazovati jí postavení nad-
řaděné.
Jest opovážlivostí, jedněmi ústy odsu
zovati donucování k učení se druhému zem-
skému jazyku a poukazovati na jednojazyčné
školství, zároveň však hlásati, že každý státní
úřadník Čech, ba každý český notář a ad-
vokát musí znáti jazyk německý.
doktor
Horská
Čechy
10
article
Jen zaslepený vídeňský byrokrat může
tvrditi, že určité správní funkce musí býti
prováděny po německu, ač nemá pro to
tvrzení jiného důvodu, kromě pohodl
ministerských úřadníků. Aby nemusil jeden
neb druhý český akt ve Vídni překládán
býti do němčiny, usuzuje autor Körbrovy
osnovy, že jest to zcela v pořádku, by tisíce
aktů v Čechách a na Moravě sepisovalo se
po německu!! — Vždyť nikde není psáno
že úřadníky v ministerstvech mohou byti
»jen Němei«, pakli tito češtině nerozumějí,
vyhoví požadavku tomu čeští úřadníci, kteří
se nemusí celé živobytí plahočiti jen v okres-
ních městech.
Než škoda dalších slov o nestvůrnosti
páně Körbrovy osnovy. Chceme ještě odpo-
věděti p. dru. Ebenhochovi na jeho
otázku: co jest účelem naší ob
strukce? Odpovídáme: chceme dosíci
satisfakce za 17. říjen a tu nám dáti jest
snadno, neboť chceme jen, by v jazykové
otázce byl zaveden zákonný stav.
Vláda nynější dobře ví, že plné rovno-
práví českého jazyka s německým spočívá
na platných zákonech zemských
Körbrův
Vídeň
Čechy
Morava
11
article
Ji říšských; ona sama ustanovení ta účast-
níkům konferencí citovala slovo
za slovem. Vláda dobře ví, že pro
vnitřní němčinu není zákonného pod-
kladu, ale přece ji proti právu udržuje.
Tvrdí-li p. Körber, že nelze v jazykové
otázce právní stav měniti nařízení mi,
béřeme jej za slovo a vybízíme jej, by slovo
své vtělil ve skutek. My nic jiného ne-
chceme, než aby platné zákony byly
prováděny.
Clarova nařízení, jimiž byly zrušeny vý
nosy Gautschovy, byla pokořením státn
autority před obstrukcí a políčkem nám vy
ťatým.
Ale což teprve ona neslýchaně drsná
ordonance ministra spravedlnost
Kindingra ze dne 16. října 1899 pro
veškerě soudy v království če-
ském, aby bezodkladně ve vni
třní službě jen němčina u nich
platila, i aby se energicky zakro-
čilo proti každému pokusu ne-
uposlechnutí a každý takový případ
ihned s udáním osob samému ministru
spravedlnosti p. Kindingrovi oznámen byl!e
Což dále onen výnos p. Šafaříků
pro pošty, a ony rozkazy p. Couden
hovovy pro politický ressort
Tyto tajné ordonance dotkly se přímo práva
národa čeékého, náležejícího mu dle plat-
ného, samým nejvyšším soudem uznaného
zákona zemského.
Výnosy ty jsou zmatečnými dle mí-
nění samého ministra Körbra
jenž opětovně prohlásil, že
»vládní opatření nesmí měnit
zákonný jazykový řád. Z toho dů-
vodu jest vláda dra. Körbra vůči své cti
nejen právně ale osobně morálně zavázána,
aby bezodkladně odstranila tyto
ordonance, které po právu ne-
existují a český národ roztrp
čily více, než samo Clarovo na
řízení.
Körber
Clarův
Gautschův
Kindingr
Šafařík
12
article
Nesplní-li vláda tuto svou povinnost,ví
národ český, na čem jest a odpoví jí způso-
bem, který nezůstaví žádnou pochybnost.
Pravil-li anonymní »vynikající« státník
»Czasu«, že ústup parlamentu
státu před obstrukcí jest vyloučen, přijmiž
od nás odpověď, že takové sebevědomé vy
roky pozbyly u nás váhy. Víme dobře, že
ministři, již se potácejí na nakloněné ploše.
nejvíce odvahy mají ve svých průpovědech
Že by sám p. dr. Körber byl sentenci tu
pronesl, pochybujeme, neboť státník, který
spolupůsobil při neblahém díle, kdy
právo bylo obětováno revoltě německé ob
strukce, neodvážil by se bez uzardění výrok
taký učiniti.
Na rady přátel i hrozby nepřátel zní
naše klidná, ale pevná odpověď: Česká
obstrukce před žádným terro-
rem neustoupí, ona jsouc sílena
vědomím, že bojuje pro právo
česť národa, vytrvá v zápasu, po-
kud nedosáhne svého cíle: sluš
ného zadostučinění za spácha
nou křivdul
Delegace.
Rozprava o zahraničném rozpočtu
Z Pešti, 26. května.
(Zvl. telefgrm. »Nár. Listů«.)
Nedojednán ani dnes rozpočet ministerstv
zahraničních záležitosti na rok 1901. Hr. Go-
luchowski a p. Jaworski, president
letošní delegace cislajtánské, míni, ale Čechové
mění.
Balvan otázky české leží pořád ještě n
kolejích vnitřní a zahraniční politiky, a doku
ten není uklizen, nehne se poli
tika rakouská vůbec z místa. Snad
podaří se nějaký pokus, obejíti ji oklikami
zacházkami, ale tím mohou býti jisti její ře
doktor
Körber
Jaworský
Čecho
Pešť
Hradec
13
article
ditelé: cesta hlavní a normální zůstane za-
tn dnjh e
hrazena.
Celou silou kardinálního problému pro ve-
škeru monarchii, nalehajícího elementárním
tlakem na rozřešení, dostala se česká otázka
opět do popředí všeho jednání delegačního.
Vtiskla mu ráz a povahu. Zpomalila a zvolnila
jeho tempo a zaujala v něm tolik prostoru
pozoru, že vybylo pro vlastní záležitosti spo-
lečné místa jen poskrovnu. Tak je a tak zů-
stane, dokud nebude národ český ve svých
oprávněných a skrovných věru postulátech uspo-
kojen. Bez tohoto smíru není žádne
konsolidace ve státě a říši, není
žádné dělnosti ve sborech zákono-
dárného zastupitelstva cislajtán-
ského.
České véci dodali naši delegáti opět relieí
a váhu. Postavili ji na nejdůležitější posici, po-
vznesli ji na vysoké niveau a zjednati jí respekt
a vážnost.
Nezůstal nepovšímnut zajímavý moment.
Hr. Goluchowski nenašel nyní na levici
ani tak četné, ani tak horlivé obhájce ex offo
jako za poslední kampaně v lednu t. r. odbytě.
Pro politickou záhadu tuto je výklad na snadě.
Byv vehnán do tísně našimi řečníky, musil co
nejdůtklivěji prohlásiti, že nechce zasahovati do
pomérů vnitřních. Snad popálené dítě bálos
ohně, ale snad navzájem bojí se pánové z bý-
valé obstrukce německé, že podruhé každý spo-
lečný ministr bude se rozpakovati, dáti se za-
přáhnouti do jejího vozu. Delegáti Mauthne
a hr. Stürkgh zahrnovali sice nynějšího
správce vídeňského kabinetu pochvalou, avšak
vedli si reservovaně a neangažovali se nikterak
pro něj. Obapolné styky se nějak ochladily.
Goluchowský
Mauthnout
Hradec
14
article
Bylo to také viděti. Ministr nevyhledával ně-
meckých poslanců, jako dříve, a stejně jed-
nali oni,
President obchodní komory vídeňské, člen
panské sněmovny Mauthner, ujal se rakou-
ského průmyslu a vývozu způsobem, kterému ne-
lze upříti souhlasu. Byl by se s dobrou potázal.
kdyby byl přestal na tom. Ale zasedl také na
soudný stolec nad českou obstrukcí. K této
roli mu dr. Pacák v účinné a rozhodné pole-
mice popřel veškeru legitimaci.
Místopředseda českého klubu promluvil dne
řeč velice šťastnou. Švarnou, bodrou a působi-
vou. Má zvláštní dar: ridendo vicere verum.
Žertem řekne nejpeprnější pravdu, žertem spů-
sobí nejcitelnější ránu, žertem dovede bránit
nejseriosnější věci.
Del. Demela za jeho včerejší produkei
sklídil tak, že se neosmělil hlesnouti a že nikdo
se neodvážil vziti jej v ochranu. V positivní část
svých výkladů, věnovaných ponejvíce stanovisku
a programu českému v politice vnitřní, byl ton
dra. Pacáka určitý, nepokrytý, kategorický
Výkon svůj, který se řadí k jeho nejlepším a nej-
důstojnějším, zakončil ohnivým projevem
nedůvěry k hraběti Goluchov
skému, nedůvěry, která je bolestně stupňo-
vána faktem, že v čele vídeňského ka-
binetu nalezá se Polák.
Mauthner
doktor
Pacák
Švarná
Demel
Goluchov
Polák
panská sněmovna
15
article
Hraběti Goluchowskému není dána
schopnost utajiti svoje city. Naopak, jeho tvát
je otevřenou knihou, ze které může čísti každý
a z daleka. Stál zasmušen, jako zdrcen při tomto
osvědčení českém, které působilo mohutným
dojmem na delegáty polské. Co se tou chvíli
dělo v jeho a jejich duši? Prodrala se v aka-
mžiku tom na povrch vědomí myšlenka: z dal
bylo potřebným, prospěšným,
spravedlivým bezpráví na českém
národě spáchlané a čím si národ če-
ský zasloužil, čím zavinil, že s
naložilo s ním takto?
To pálí každou českou duši měrou nevyli-
čitelnou a žasnouti se musí skutečně
že, neméli-li dosavadní spojene
z kola polského a konservativního
velkostatku pro české city sou-
citu a sdílnosti, nemají pro ně
alespoň porozu mě ní.
Goluchowský
16
article
4 drobném prodejít
canní čído o sobě . . . za 8h
vdpolední
.. . . na 2b
Ve alislkách na vonkověi
ranní dslo. . . . . . . . n0
. . . . . . . bb
Inseráty
platí se hetevě rapřee
Fředplaceni a Insarty přijímá ndminl-
straca v Marianské slici č. z.
Tam nacházejí se též rečakca,
tiskárna a szpedics „Národnich Listě-
Rukopisy se nevracaji
17
article
Přátelé v nynější situaci místo pomocné
ruky k revindikaci práva jazyka českého, práva
uznaného a provedeného a zase vzatého, udělují
nám dobré pokyny a moudré rady, bychom pro
takový skutek, který zranil nervy také nejtvrdších
lidí, nehnuli brvou, ani prstem, abychom ještě
čekali, co přinese osud, abychom se neozývali,
neprotestovali a také neužili zbraní do rukou
nám vtlačených.
Takové appelly na českou adresu pronesli
delegáti dr. Kozlowski a bar. Parish.
Jejich intence, chceme připustiti, je blahovolná.
Avšak strany, které zastupují, ne-
chtěly uznati casus foederis pro
sebe tam, kde je pro nás dán casus
belli, nýbrž zřekly se veřejně vše-
liké solidarity s taktickým postu-
pem naším, musejí tedy zůstaviti
nám, jimi opuštěným a zapiraným,
abychom volili prostředky, které
pokládáme my přiměřenými tomu,
co se stalo proti nám, a účelnými
pro to, čeho se domáháme.
Tak odpověděl také oběma pánům slušně
a družně sice, ale též jasně a zřejmě ve věcná
poznámce dr. Pacák.
Barona Parisha považujeme za velmí
cennou akvisici pro historický velkostatek.
Slučuje nejusilovnější píli s pěkným nadáním
řečnickým. V tomto poslanci dospívá konser-
vativní šlechtě nadějný, zdatný zápasník, který,
jakkoli rodem z dálného severu, přece jeví
lásku k české druhé vlasti a smysl pro rovnost
obou národů, ji obývajících. Dosud se připravuje
pro budouenost. Je opatrným a skromným, ale
umí se na věci dívat, umí v čas promluviti, ale
umí také v čas mlčeti. Též to je cnosť, a vzácná.
doktor
Kozlowski
Parish
Pacák
Baron Parisha
18
article
Hrabě Stürkgh z nekonečného laby-
rintu svých abstrakci a všeobecností dostal se
k jedné positivní konkretnosti: prokla-
moval, že je logickou a du-
slednou nutností, by strany.
které přejí politice trojspolkové,
na venek se spojily, srazily a
sloučily také v politice vnitřní.
Jinými slovy: chce obnovu proti-
české koalice. Za svou stranu
baron Parish odmítl nejrozhodněji
nabídku tu. Odjinud na podnět poslance
štyrského reagováno nebylo.
Z nás Čechů nikdo se nelekne přízraku
toho. Peiora passi. Přečkali, přežili a zdolali
jsme koalici první, a zdolali, přečkali a přežili
bychom bohdá také koalici druhou.
Stürkgh
Parish
Čecho
19
article
Z Pešti, 26. května. (C.-B.)
Rakouská delegace pokračovala v povšechném
rokování o rozpočtu ministerstva zahraniě
ných věcí.
Del. Mauthner polemisoval s českými dele-
gáty, vyčítaje jim nedůslednost, neboť prý rozpřá-
dáním vnitropolitických věcí usilují patrně o projev
ministra zahraničných věcí, jemuž neprávem — prý
připisuje se zasahování do vnitřních otázek.
Dovozuje nutnost autonomního celního tarifu,
jenž by smířil rakouské zájmy s uherskými, k čemuž
arci třeba nezbytně skoncovati vyrovnání. Nezdaří-li
se, bude ministrovo postavení při vyjednávání ob-
chodních smluv s cizinou nevalně příznivé. Rakouský
celní tarií jest proto dosti příznivý u porovnání se
zmatkem v celních věcech německých. Lituje, že
rakouský průmysl za posledních let nepokročil tak,
jak anglický a německý, pročež bylo z obchodních
smluv málo prospěchu. Je povděčen vládní přízni
k průmyslu, lituje však, že obyvatelstvo chová se
k němu nepřátelsky. Na Kaftanovu výčitku, že malo-
asijské železnice ulovilo Německo, dovozuje, že prý
nedostává se ještě dosti železnic v tuzemsku, jejichž
stavbou by se průmysl podporoval, avšak Čechov
mařili projednávání hospodářských otázek. Rozpí-
navá politika německá zjednala i Rakousku odbyt.
neboť Německo samo neslačí s výrobou potřebného
zboží.
Přimlouvá se za hospodářské sdružení evrop-
ských státův a konstatuje, že s největšími výhodami
nebyly nejlepší zkušenosti také naproti Spojeným
obcím a Rusku. Bezpečí se na ministrovo zakročení,
doufá, že čestné konsuláty budou se měniti ve sku-
tečné, lituje skrovného počtu zámořských plaveb.
přeje si rozmnožení a moderního zřízení obchod-
ního loďstva a náležité podpory »Lloydu«, jenž prý
nemá dostatek svých prostředků.
Děkuje ministru vojenství za výhody, povolené
mladým obchodníkům v cizině ve vojenské službě.
Mauthner
Kaftanův
Čechov
Lloyd
Pešť
Německo
Rakousko
Rusko
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 26. května.
Tři přátelé z athletického klubu »Herkules
uzavřeli sázku, kdo z nich, vyjedou-li všichn
v témž okamžiku z Prahy, nejdříve bude v Pa
ši. Schůzka v hotelu »Terminus«, číslo po
koje 125.
Zijeme v době sázek. Chudému kočeváku
rezmou sice koncessi, opováží-li se hrát »tři do
lae o škatulku s cukrovinkami neb o oranži
bankéřům ale dovoleno ničit bursovní hrou
ezistence svých přiblblých klientů.
Přítel A. vsadil se, že nejdřív dojede do
lrdé Lutnetie na roweru, přítel B., že tam
bade dřív na automobilu a přítel C. se zaručil.
ie dostane se tam v nejkratší době po želez-
nici, s tou ovšem podmínkou, že nepoužije
ukdy a nlkde rychlíků a expresních vlaků.
Je tomu tři neděle již, co všichni ve
sejnou dobu opustili Prahu. Co zatím jeden
i přátel, zabořiv se do rohu kupé druhé třidy,
v Radotíně už spal, hnal se druhý s neoby
čejnou prudkostí po silnici směrem k jiho-
tipadu, třetí se stejnou rychlostí k severo-
tápadu.
Jsem také velocipedista a odborník a do-
vedu tedy výkon na kole posoudit. Zejmena
testu do Chuchle znám dobře. O, s jakým
pustem vzpomínám na krásný okamžik, kdy
poprvé jsem sletěl s kola a vjel do zdi, jež
sbraničovala klubovní cvičiště. Zajímavá zed
Přitahovala právě tak jako elektřina a předměly.
kleré před tím oblažila svou náklonnosti, hned
zas hněvivě odstrčila. Pod touto zdí utrhlo m
kelo podpatek a pod touto zdí jsem si vy-
mtaul ruku. Pod touto zdí — na niž přítel můj.
jebož jména ale nevyzradím, kdybyste ze mne
Herkules
Praha
Radotín
Chuchle
21
article
třeba za živa řemeny krájeli, rozbil si pysk,
tak že čtrnáct dnů — dokud to bylo modré
— nosil v ústech stále kytičku fialek a potom,
když to zčervenalo, růží — vznikla ve mně
myšlenka, že všechna tělesa na tom světě
jsou více či méně elektrická, či magnetická-
Zeď přitahovala velocipedy, to bylo zjištěným
faktem a toto faktum stalo se podkladem mé
nové a velice zajímavé theorie o rovnováze
»všehomíru«, kterou dovolím si, až budu s
svými hlubokými studiemi v tomto směru
hotov, porazíti nejen Newtonův zákon o gravi-
taci, nýbrž i pana professora Zengra a pana
Neuberta ze Smíchova.
Přitel A. byl na štěstí jedním z těch, kteř
energií a silou překonali slabost velocipedu,
kloniti se vždy v tu stranu, kde blízké je hutné
těleso. Přítel B. jel na kole z české továrny
bratří Jouzů v Pečkách jako Apollo na svém
slunečném kočárku. Jsou jezdci, kteří tvrdí,ž
největší pásma hor rozkládají se na silnici mezi
Prahou a Zbraslaví, ba že nedaleko za fabrikou
pánů Fischla a Rosenbauma zvedá se pravý
Chimborasso. Přítel A. k nim ale nepatří a proto
také přelétl letem horstvo, rozkládající se mezi
Prahou a Berounem. Za Žebrákem přejel sice
na silnici psa, týž ale byl tak elastický, že mu
výtečná pneumatika znamenitého kola nejen nie
neudělala, nýbrž dareba byl na neštěstí ještě
tak svěží, že jezdce kousl lo lýtka. Leč ne-
patrná tato nehoda smělého jezdce nezbavila
humoru. Dorazil šťastně do Plzně, kdež zůstal
poprvé noclehem. Po celý večer studoval s na-
pjetím mysli mapu a počítal a počítal i vypo-
četl, že nejdéle v šesti dnech bude v Pa-
říži. —— — —
A což přítel B. na svém automobilu?
Nejel přes Plzeň, nýbrž přes Cheb, jako
člověk moudrý a opatrný.
Newtonův
Zengr
Neubert
Jouza
Fischl
Rosenbaum
Smíchov
Pečky
Praha
Zbraslav
Beroun
Žebrák
Plzeň
Cheb
22
article
Jsou-li velocipedistovi nejpříjemnější silnice
na nichž je co možná málo míst a měst, musí
automobilista vyhledávati naopak komunikace
na nichž je měst co možná nejvíce. Automobi-
lista má totiž zapotřebí benzinu a týž se kdes
u cesty ze studánky nabrati nedá. Nevěsta
příteli B. podala, když odjížděl, kytičku z kon-
valinek, fialek a růží — tedy v barvách Francie.
Něžný tento dárek velice potěšil přítele B
i slíbil, že jej vlastnoručně odevzdá presidentov
jako pozdrav skromné české dívky prvnímu
občanu republiky. Zatím jak neblahý osud
očekával nebohé květinky! Do večera smrděly
všechny stejně — benzinem.
Za to ale se to jede. Neměli jste ještětu
čest? Škoda. Kdybyste si chtěli učiniti o tom
pojem, mohli byste si prostě sednout na for-
manský vůz, co možná na nápravu a projet s
v něm po štěrkované silnici. Jezdit na koni, nebo
veslovat, kopat či házet míčem, vše dnes zby
tečno. Zbytečné jsou i Marianské lázně. Z
měsíc setřese člověk se sebe všechno maso,
vydrží-li každého dne aspoň dvě hodiny jezdit
na benzinovém automobilu. Však to dělá pořád
hop ! hop! tak že člověk na tomto skvostném
vehiklu vío je ve vzduchu, než na polštáři
Ale pan B. si v tom liboval. Až na to, že kdesi
u Nového Strašecí odřel drobet krávu, do níž
vrazil, dostal se téhož dne šťastně na svůj
první nocleh a sice do Chomutova.
A což přítel C. Jestli jsme řekli, že v Ra
dotíně už spal, řekli jsme tím málo : on v Ra-
dotině už chrápal. Byl by dojel snad až na
hranice, aniž by měl tušení, co se s ním děje,
na štěstí ale bylo tam třihodinně zpozdění, tak
že mu vlak ku Schwandorfu ujel. Jal se p
svém temperamentu spílati železniční správě,
leč nesklidil za to nic, než hrozbu, že bude
vůbec * dopravy vyloučen, jestli se neuklidní.
Automobi
Francie
Nový Strašecí
Chomutov
23
article
Druhého dne z rána dovlekla ho konečně bru-
čivá lokomotiva »Starhemberg« do Řezna.
Kdo rád cestou se baví nebo krajinusi
prohlíží, vyhledává rád pravopisné chyby, jež
osmělují se dělati neuměli lakýři na firmách,
pro toho je jízda osobním vlakem dosti pří-
jemná, kdo v každé stanici přesvědčiti se musí.
jaké tam mají pivo a ochutnati, jaké tam mají
párky, pro toho je osobní vlak nezbytností. Ale
pro ty, kteří o sázku jedou do Paříže, osobní
vlaky nejsou. Přítel C. se o tom přesvědčil,
když třetího dne dorazil šťastně do Norimberka.
kde mu řekli, že vlak směrem ku Crailsheimu
pojede teprve o půl noci, do té doby žesi
může prohlížet »Germánské museum« a potom
si kaziti »Zum Bratwurstglöcklein« žaludek —
Soudcovský sbor zatím čekal již od něko
lika dnů v hotelu »Terminus« pražských hosti
Bylo to dobře spočteno teprve v den pat-
náctý, kdy mimo nadání všickni tři přátelé A.
B. i C. společně vkročili do pokoje číslo 125
zmíněného hotelu.
»Kdo vyhrál z vás? zvolala překvapená
komise unisono
»Žádný z nás« — zněla smutná odpověd.
»Co se přihodilo? Vypravujte.«
A vypravovali. Jeden po druhém.
Velocipedista dojel šťastně až do Štutgartu.
Postavil tam kolo před krám, aby si koupil
uvnitř doutníky. Než se vrátil, nějaký poberta
mu kolo ukradl. Je pravda nalezli je druhého
dne v — zastavárně. Leč nechtěli mu je vydat
až po provedené úřadní proceduře a na naří-
zení přísné, justice. Tři dny se tam tahal se
slavným úřadem. Jedině tím, že měl kolo české
a poněvadž nedalo se mysliti, že by byla v Štut-
gartě v jediný den ukradena a zastavena dvě
kola z továrny Jouzovy v Čechách, byl mu
A B
Jouzův
Řezno
Paříž
Norimberk
Čechy
Zum SF
24
article
velociped vydán. Však pomýšleti na vítězství po
pětidenním zdržení?
Poslal kolo domů a vydal se štutgartským
rychlíkem do Paříže
A přitel- B.?
Dohopkoval se svým smradlavým benzinem
až do Manheimu. Tam ale unaven, ba úplně
vysílen vjel do kloboučnického krámu, v němž
způsobil pravou spoustu. Kloboučník dostal za
to od přítele B. 300 marek a přítel B. od ta-
mějšího policejního úřadu 200 marek pokuty.
Ve velkovévodství badenském však nesměl
sednouti do nemotorného vehiklu. Co mu jiného
po tak trpkých a drahých zkušenostech zbývalo.
než automobil zaslati po dráze nazpět do Prahy?
Učinil tak a vydal se na cestu do Paříže
štrasburským rychlíkem.
A přítel C.
Plně poctivě podmínku sázky, dostal se
skutečně v den čtrnáetý svého cestování osob-
ními vlaky šťastně do hlavního města Elsasska-.
Ale v jakém stavu? Kdyby mu byli kůži na-
řízli, byl by se z ní vyloupl jako ze skořápky
otlučené svatojosefské vajíčko. Byl černý jako
kominík, ospalý až na smrt a nechutnaly mu
ani štrasburské paštiky s výtečným Chablis,
když mu je v hotelu přinesli.
Klnul osudu, poněvadž se styděl klnouti
blbému nápadu, jeti lokálními vlaky do neko-
nečna. Což za takých okolností mu zbývalo?
Nic jiného, než vydati se do Paříže strasbur-
ským rychlíkem.
Spěchal na nádraží a tam nalezl k ne-
smírnému úžasu — své přátele a konkurenty.
Dnes třetí den již jsou v Paříží a jak se mi
sděluje, všem jak náleží chutná. Z banketu na
počest vítěze nebude již ale nic.
Paříž
Praha