ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 51b50ca0-660d-11dc-a7dd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 45 celkem · entity: person 76, place 27, org 7, work 3
1 masthead
29. června 1901
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 188.
4 masthead
Strana 9.
5 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Tyrš v dějinách české výchovy. 17. září 1832 v Děčíně n. I. 1. srpna 1884 nalezen mrtev v bystřině Aši u Oetau Pamětní lístek ke IV. sletu všesokolskému. Stla jest nepřítelem otroctví a prot seřadil a sešikoval jsi sílu českou v ná- rodní prapory a červenou košilí označil jsi válečné jejich úkoly. Učil's je: pevně stát, čelit a bez chvění zápasit. Ruku jež jen lyrou a pérem vládla, navykls meči a rapíru, by národ našel místo slova a pisně kdykoli třeba čin. Nad vzdělanost jsi vážil povahu a nade vše čest. V mysli vlast, v srde smělost, v paži sílu — s tím zvoláním zval jsi k červenobílým bar- vám sokolským. K takovému dílu patřil nejen celý život, nýbrž také veliký, krásný duch tak bodrá, rytířská myší, tak šlechetné udatné srdce, jaké spojovaly se v Tobě ve spanilou mužnost nejen antického vzdělání, nýbrž též antické sily. Gustav Eim.
Tyrš Eim Děčín Aš Toba
6 article
Působení tvůrce českého Sokolstva, pů vodce naší soustavy tělocvičné, professora PhDra. Miroslava Tyrše, je tak proni- kavé, že se mu nemohly uzavříti ani naše »schválené« školské učebnice dějin vychovatel ství a školství, které jinak, ve shodě s valnou většinou našich »schválených« učebnic dějepis- ných, jsou tak úzkostlivé, ba bojácné, když mají vytknouti muže, kteří jsou ozdoboua pýchou dějin české práce kulturní ... Avšak význam Tyršův nemůže býti oceněn 8 řádky české učebnice, jakých Němcům Guts Muthsovi je věnováno 14 a Spiessovi 11 ! — a slovy, že Tyrš je tvůrcem českého názvosloví tělocvičného a nové »české« soustavy tělocvičné po zásadě zdravá mysl v zdravém těle! Jeť Tyrš v dějinách české výchovy před- ním a vzorným učitelem tělocviku, ale nadto přesvědčivým hlasatelem souměrné výchovy tě- lesné a duševní, která by vypěstovala občany statné tělem a činem, kochající se v kráse obětující se pro obecné dobro, dokonalé lidi, ve všem zdatné vlastence. Tyrš, krátce řečeno, jest zástupeem výchovy antické, ovšem hikoli z půdy starého Řecka k nám přeneseně, ale samostatně v českém so kol s t v Tyršem vybudované a ku prospěchu české ho národa namířené. ele Ovšem Základové tělocviku (1868-72 a 1870-75) jsou a zůstanou opravdovým zá- kladem české soustavy tělocvičné, o nějž také opírá se všecka další česká literatura tělo- cvičná a všechen náš školní těloevik. A je právě důkazem životní sily tohoto díla, že pro- niklo při veškeré netečnosti t. zv. »rozhodují- cích« kruhů školských, jež marně pro české školy překládaly německé osnovy tělocvičně proti návodům skoly Tyršovy nadarmo fedrovaly a schvalovaly netyršovské návody z nakla datel- ství brněnského v letech sedmdesátých a z ví- deňského v letech devadesátých.
PhDr Tyrš Tyršův Němec Spiess Řecko
7 article
Dílo Tyršovo jest nejen rozsažné — čítá 158 stran lex. 8° — ale také obsažné. Popi suje po úvodu dějepisném cvičení prostná, po- řadová, reje, skoky, cviky na koni, koze, bra- dlech, hrazdě, kruzích, kolovadlech, řebřích šplhadlech, kladinách, chůdách, kouli, veloci- pedu, cvičení s činkami, břemeny, tyčemi, oště- pem, koulí, toušem, dále skupiny, odpory, zápas, rohování, šermování, ve sledu dokonale promy- šleném, dle jistých zásad důsledně seřaděné užívajíc výhodného znakopisu a poskytujíc ná- vod k sestavování cviků nových. Podává úplnou soustavu tělocvičnou, důkladně promyšlenou, výsledek rozsáhlých studií a zkušeností, důsled- nou, také esthetickým požadavkům vyhovující, nikoli snímek cizích soustav tělocvičných, ale dílo původní, české. Jasné popsání každého cviku a nářadí, přesné, zevrubné a přehledné rozčlenění, tabele cvičební, hojnost illustrací, obrazův a diagramů svědčí rovněž o důmyslu, jako o neunavné práci a vroucí lásce, jakou Tyrš věnoval tomuto arcidílu naší literatury tělocvičné. Již tři desetileti přešla od doby, kdy Zá- kladové překvapily odběratele Kobrovy Kroniky práce (1868), avšak dílo Tyršovo, kiněmuž bylo průpravou výborné, napotom ve všem osvědčené a také mimo Čechy zobecnělé Tělo- cvičné názvoslovi (1862 a 1868), stále jest a trvá novodobým. Vždyť pronikavý pů- vodce jeho, jakoby byl předvídal, že kdysi sta- nou se heslem cvičení tělesná bez nářadí v užším smyslu a pod šírým nebem, věnoval těmto pozornost nemenší než cvikům nářadovým.
Tyršův Tyrš Kobrův Čechy
8 article
Tyrš pracoval pro tělocvik nejen jako předmět soustavného, školniho v - u čování, ale i jako prostředek povšech- ného, souměrného vychování, v pře- svědčení, že »na místo klassického ideálu sou měrné výchovyžřecké všechny doby pozdější ne- dovedly nic případnějšího postavit.« Táž u vý- chově tělesné hlásal potřebu souměrnosti; jedno- stranností mu byly »statný trup na slabýeh nohou, křepké nohy při pažích malátných, hrubá mohutnost bez zručnosti pružné, schop- nost k okamžitému náponu sil bez vytrvalosti nepovolné, hbitost bez křeposti, síla bez lad- nosti«; jemu byl tělocvik všeobecným vzdělá- ním těla, nikoli »průpravou k jakémus určitému povolání, řemeslu neb zaměstnání tělesnému«, ke kterýmž odborným činnostem tělesným ovšem čini člověka schopnějším a působivějším. A správně předpovídal, že »tělocvik, z něhož u valné části zdraví, síla, svěžest, dělnost, krása a statnost národní se prýští, nepozbude nikdy ceny« (1871) — dnes úsilná výchova tělesné jest heslem všech hlasatelův oprav výchovy novodobé !
Tyrš
9 article
Zprostonárodnění tělocviku, před tím jenom nahodile, dočasně a chabě a to pouze v Praze pěstovaného, ujal se Tyrá skrze jednoty tělocvičné, především skrze pražský, r. 1862 založený a slovutným Jindřichem Füg- nerem utvrzený Sokol, jenž Tyršovým přičiněním osobním a časopisem »Sokol« (od r. 1870) stal se příkladem a vzorem veškeré podivuhodně rozkvetlé a vyspělé organisace sokolské, Hesla Tužme se, Naprej, Síla lví, vzlet sokolí, Křepost hrdinnost, ladnost, jarost, rovnost a volnost nezůstala jenom ozdobou titulního listu tohoto časopisu, ale Tyršem byla skutkem učiněna. Tyrš hlášal, že »moe člověka objevuje s v spolčování, kterýmž jedině všechny »síly národa a člověčenstva se vyvinouti mohoue a přesvědčivě vykládal, jak opravdovým spolčo váním sily netoliko součtem, ale součinem pů- sobí, ač je-li organisace spolková taková, by byla jednota sokolská opravdu v účelu jednotná. volila vždy prostředky účelu přiměřené, neob mezujíc v tom volnost členů svých, ale ovšem šetřic přísně řádu, který členové si ustavili.
Füg Sokol Tyršův Tyrš Praha Sokol
10 article
Rozhodný jsou ovšem také množství členů, duch, kterým jednotu naplňuji, veřejnost a kri- tika, jimiž působnost spolků sokolských v národ jest podmíněna. V programovém článku »Sokola« r. 187 Tyrš dokazoval, že podminkou vývoje jedno sokolských je vědomí možnosti dalšího pokroku a zdokonalování, věčný ruch a věčn nespokojenost; závodění, sokovství svor- né, řevnivost bratrská všech proti všem, ale př tom každému osobnost nic a celek vše. Je třeba seznati vše, co jinde s děje v oboru tělocviku a to netoliko z mrtvých knib, ale též vlastního z názoru živého, a co zvěděno a promyšleno, s celou sokolskou o be sdíleti.
Tyrš Sokol
11 article
V »Národních Listech« r. 1877 Tyrš sám s nejširší veřejnosti českou sděluje, jak v Prusku již od r. 1827 tělocvik ve školách se pěstuje jak se kruhy vládními podporuje, jak ve válce r. 1866 zdatností pruských vojínův se osvěd- čuje a znovu dokazuje, jak veliký význam má tělesná výchova pro veškerý život národní »Fysické zdraví, fysická síla jest první pod mínkou schopnosti ku práci, která každou ne mocí vázne, každou churavostí se zdržuje. každým nedostatkem síly a svěžesti se umen šuje a na hodnotě své tratí. I když při jedno tlivci úbytek je třeba jen nepatrný — a on je často velmi patrný — vzrůstá to při tisícech, při millionech lidí v sumy veliké, činí to dohro- mady veliký schodek při výrobě hmotné a du ševní, representuje to v hospodářstv národním ztrátu velikou a nenahraditelnou.e Tyrš se znat k Darwinově zásadě o zacho- vání jenom nejstalečnějšího v zápase životním a chtěje statečnosti svého národa, napjal všechny síly svého ducha pro zlidovění tělo- cviku skrze jednoty sokolské, jichž ústrojí, řády, pravidla do všech podrobností dů kladně promyslil a propracoval — s jakým úspěchem, o tom kde koho přesvěděí čtvrtý slet všesokolský, skvělé ovoce Všesokolsk organisace, o Tyršovu práci se opírající.
Tyrš Darwinův Tyršův
12 article
Je vůbec známo, že Miroslav Tyrš, věno- vav jednu polovinu svého života myšlence so kolské, druhou polovinou k pěstování krá so- vědy se obracel. Roku 1866 vystoupil v tomte směrn poprve v Umělecké besedě přednáškou. r. 1872 ve feuilletonu »Národních Listů« du chaplným výkladem. Jako aesthetický kritik (v Národních Listech od r. 1870) vykonal neocenitelné služby pro vývoj a zlidovění če- ského umění výtvarného; jeho spisy z theorie a dějin umění (o nichž vykládal jako docent od r. 1880 na české polytechnice) jsou a zůstanou ozdobami české literatury. Psal 30. července 1869: »Když jedno (rozuměj soustava tělocvičná) dokonáno v pod- statě, když výhradně již nevyplňuje mysl mou. když touha má se také jinam obračí, tu studia aesthetická, s nimiž jsem se zaměstnával pouze pro sebe, k své vlastní útěše, nabízí se mi sama co předmět nové, jaré činnosti.« Ovšem sokol- ská věc zase a opět potřebovala ducha a práce Tyršovy, takže teprve r. 1884, po jmenování professorem na nově zřízené universitě pražské mohl věnovati se plněji zájmům umění vý- tvarného. Avšak tělocvik sám byl Tyršovi účinlivou školou vkusu a jeho pojednání Tělocvik v ohledu aesthetickém (1872) jest je- den z nejvzácnějších přispěvků k výchově umě- lecké v literatuře naši. Zevrubně tu vykládá, kterak tělocvikem mají se naplňovati všechny nároky aesthetické přiměřeností, jasností, zřetel- ností, rozmanitostí, článkovanosti, jednotoua celistvostí, souměrností a poměrnosti a rovno- váhou výkonův i ladností ve tvarech a barvách. Že též v tomto ohledě působení Tyršovo bylo s plným úspěchem, o tom nás znovu pře- svědčí krásou uchvacující cviky společnéo veřejných cvičeních sokolských v těchto dnech.
Tyrš Tyršův
13 article
Také však tělocvičny vně i vnitř jsou svě- dectvím, že nevyzněla nadarmo rada Tyršova, by se přihliželo k rensissanci v původní jedno- duchosti a jadrnosti, žeťi tělocvik založen »na obnovení řeckých zásad co do vychování člo věka a značí tedy též renaissanci téhož (řeckého) ducha.« V tělocvičnách shledáme po radě Tyr šově poprsí a sochy Fügnera, Záboje a Slavoje i Žižky a Komenského, »jenž souměrné vycho- vání ducha a těla dřív než Francouzové a Němci, ba ze všech první rozumně zastával.« Sokolská hesla tělocvičen: Jarost ! Hrdin- nost! Dvornost! Ušlechtilost! a pravidla Neodkládej ! Nezameškej ! Přeskoč, rozlam, ale nepodlízej ! již také poukazují k významu tělo cviku po stránce mravní. Bylť Tyršovi tělocvik školou povahy mravní a neopomíjel, jako náčelník praž ského »Sokola« mravními hesly vítati nové bra try v kruh sokolský. »Buďmež silni, štatečni, činni, pospoliti vytrvalí, zachovávejme mrav a střídmost, mi- lujme rovnost a svobodu, podřizujme svou osobnost věci a celku, pěstujme kázeň, oddá- vejme se láskou vlasti« — toť bylo jádro vy kladů Tyršových v památné těloevičně pražského »Sokola«, která přečkala dny osudné jenom proto, že za příkladem svého proslulého troj- hvězdí: Fügnera, Tyrše a Černého pěstovala houževnatou vytrvalost a opravdové bra- trstvíl Tyrš ostře káral, když v jednotách sokol- ských nastalo ochabnutí nedostatkem vytrvalosti a omrzelostí; protivila se mu »pohodlnost mladší
Tyršův Tyr Fügner Záboj Slavoj Žižek Komenský Francouz Němec Tyrš Černý Sokol
14 article
generace, jež každého namáhání vážnějšího se vzdaluje a šuítí«; satyrou stihal »rýchlé stár- nuti, jež takořka u nás v módu přichází« (1881). K jubilejní slavnosti dvacetileti Sokola pražského roku 1882 povzbuzoval také tím, že národ jest si vědom, že jeho Sokolstvo reprae- sentuje »živel nanejvýš důležitý a závažný: Vytrvalost a silu nejenom těla, nýbrž i povahy a vůle, neboť obě stránky člověka, zevnía vnitřní, souvisí těsně spolu a nelze jich od sebe odloučiti. Neoddávejmež se klamu! Nikdy ne- stačil k plnému a zabezpečenému životu náro- dův blahobyt a jednostranné vzdělání duševní.
Sokol
15 article
I s nimi mnohý národ zahynul a zahyne i po dnes... I s nimi jen tenkráte se obhájil, jim připadlo jen tenkrát vítězství, když s odchova nou, vytrvalou a nezmařenou silou celého člo- věka se spojily: V tom rozumu zůstalo v pravdě staré rázné české přísloví: Tam svět se hne, kam se síla napře.« Tak Tyrš napominal. k tomu účelu napsal zevrubnou, krásnou, po vznášejíci studii Hod olympický (1867 a 1871) vTyršovi sílou byla nejen statečnost tělesná ale také zdatnost duševní, ctnosti občanské- Tak rozuměl darwinistické nauce a v tom smyslu obměnil její heslo: »Veškeré dějiny jak tvorstva vůbec tak lidstva zvláště jsou věčný boj so byti a trvání«, v němž podlehne a vy hyne, co k životu je neschopno a celku závadno« učilť, že »život soukromý i veřejný ustavičný tuhý zápas jest«, že ovšem »přežádoucí osvěta, žádoucí zámožnost nám, avšak i to, co obe střeží a hájí, třeba rázně, neoblomné vůle, třeb přesnosti a zachovalosti mravů, třeba paže mo hutné a hrudi pevné, třeba ducha bratrství lásky mužně.« V tomto duchu Tyršem odchované Sokol- stvo splnilo úkol svůj, takže hlubokomyslná Podlipská po čtvrtstoletém trvání Sokolstva roku 1887 právem pravila: »Že idea sokolskáje silným dechem našeho národního vzkřisení, eí tíme nejsilněji nyní, po pětadvaceti letech so- kolské neunavné práce. Že pamatuje a pojí nás se zlatým a také s hrdinským věkem našeho národa, o tom není pochyby«.
Tyrš Sokol
16 article
I šlo Tyršovi o věc sokolskou jako o »tě- lesné a z části i mravní vychovánía šlechtění všeho národa českoslo- vanského, odchování jeho k síle, stateč- nosti, ušlechtilosti a brannosti zvýšené.« V pro- grammovém článku »Sokola« r. 1871 dokazoval že »národové čím menší jsou, tím větší činnost vyvinouti musí«; že jen při jarosti všestranně, síle stálé a svěží, při zdravosti tělesné, duševn a mravní zůstanou nezdolnými, takže věc so- kolská teprve tehdy bude moci pokládati seza vyřízenou, až bude vi lov nlan co Čech, to Sokol l odene olua onlov oa čbo- O prvém veřejném cvičení Sokola praž ského ř. 1869 vytkl, že jednoty sokolské jsou netoliko školou vychování tělesného, než »zá- roveň býti mají evičištěm ctností nejvznešeněj- ších a nejdůležitějších pro národní živobyt naše.« A k přistupování k Sokolu pražskému r. 1883 opět zval slovy, že »souměrné vychování nejen duševní, nýbrž i tělesné náleží k nejpev- nějším základům každému ústrojí národního.
Tyrš Čo Sokol Sokol Sokol l oden
17 article
Neboť na zdravosti a statečnosti tělesné závisí především dělnost národa, jeho síla pracovní, věk jednotlivce a tim vším mnohost a zvlášte též jakost výroby hmotné a duševní, souvisí s tím brannost, souvisí s tím těsně též neob- lomnost, vytrvalost a zdatnost mravní, které pro každý národ jen tím důležitější jsou, čím menší jest počet členů k němu náležejících. Proto šlo Tyršovi o zlidovění tělocviku jako školy národní výchovy tělesné a mravní, vždyt 0Co všechen lid nezná, nikdo neznál Co lid ještě nedoved', nikdo nedoved Co lidem se nestalo, nikým se nestalo Proto byl Tyrš vlastencem a národovcem, ovšem nikoli slovy, ale praci svou činorodou úsilnou a vytrvalou, kterou však nehledal na poli politickém, ač k němu ho povolala důvěra voličů na sněmy říšský a zemský. Pravil roku 1869, že »vlastencem slout a třeba i býti v po- všechném toliko srozumu slova toho, je málo, velmi málo, neosvědčí-li kdo v jistém oborut velké práci národní, záštitě a spáse naší č in- nost svou« Vytkl, že chorobou doby naší je spousta planých řečí a nedostatek plodného činu, jakmile tento vytrvalé a nejen okamžité napjetí sil a skutečnou dělnost vymáhá. Nestačí »brdla a statky« v ústech mit, nehodno staro- slavná slova tato nadarmo brát; nutno každým dnem se činit, pružnost a křepkost sbírat, k nevyčerpatelné vytrvalosti při každém odporu se odechovat.«
Tyrš
18 article
Zříme již, jak obrodil Tyrš ideály an- tické výchovy pro sílu a krásu, ctnost a občan- ství, na půdě české. Ovšem v tom náš demo- krat naprosto se odlišil od starých zástupeův arislokratické, jen vyvoleným třídám svědčící vý chovy řecké, že hlásal potřebu této výchově pro veškeré vrstvy společnosti národní. A jeho význam v dějinách české výchov vzrůstá, jako u všech výtečníků našich, že ideály své nejen hlásal, ale svou prací také plnil, veškerou silou bohaté přirozenosti své jim se oddávaje, učil a vychovával nejen slovem a pís- mem, ale i příkladem vlastního života l Ke svému Miroslavu mohl Sokol pražský opakovati slova adresy čestného členství k sou- rodému Tyršovi duchu, Fügnerovi: »Ty'su středu našem kráčel jako vzor všech ctností mužských, jimiž jedině všeobecné zájmy se dáří, Ty's, sebe zapíraje, vždy k našemu jen prospěchu hleděl, Ty's, nedbaje na útoky, ode- všad činěné, neohroženě setrval při započatém pro nás díle svém !« Jako Fügner byl Tyrš »člověk neobyčejný. celým zjevem svým, praktickými talenty, šířkou rozhledu a koncepce, vzděláním a především zlatým srdcem a charakterem svým; duch jasný a obsáhlý, srdce nejšlechetnější, charakter volný, mužný a pevný, v antickém smyslu krá- sný a dobrý zároveň.« Jakého divu, že dlouho nechtěla vlast věřiti v osudný skon jeho v by střině alpské — a v skutku Miroslav Tyrš dosu žije v pýše našeho národa, v českém So- kolstvu. Také dějiny české výchovy musi Tyršo věnovati jeden z nojskvělejších listů svých: Ont člověk byl, jej ve v šem za vše beř a jemu rovna neuzříme vícl
Tyrš Sokol Fügner Ont člověk
20 article
Učitelské služně. Letošní sněm našeho království má tedy rozřešiti otázku učitelského služného, které známým návrhem zemského výboru z 5. t. m. konečně dostalo se odpovědi z místa roz- hodujícího. Tato odpověď zní mnohem příznivěji, než všechny předchozí, a až budou všechna usta- novení zákona, zemským výborem sněmu před- loženého, provedena, bude bohdá stav učitelský na školách obecných a měšťanských opatřen tak, aby češti učitelé nemusili opouštěti svá místa a utkati se k povoláním, v hmotných, právnícha společenských poměrech vděčnějším; neboť také oprava disciplinárního řádu učitelského v našem království nemůže se dlouho obmeškávati za připravenou již takovou opravou v markrabství tím spíše, že tato otázka učitelská není zá roveň otázkou finaně ní.
21 article
Že návrh zákona, letošnímu sněmu předlo žený, do značné míry splňuje oprávněné poža- davky učitelstva, jest zásluhou zástupců svobo domyslné strany, kteří — jako ve všech letech minulých — opět se přičinili, by zástupce Něm cův a velkostatkářů pohnuli k návrhu zákona učitelstvu rozhodně příznivějšího, než k jakému zemský výbor loni se »odhodlával«, když již bylo zřejmo, že známý návrh Anýžův tou do- bou na uzákonění nadějí nemá. V čem a jak učitelstvu letošní návrh zem ského výboru vyhovuje a nevyhovuje, seznaj naši čtenáři z hlasův učitelských časopisů z Prahy a mimo Prahu, jež o této otázce časové budeme uveřejňovati, rozumí se u výtahu a bez osob ních poznámek, po případě útoků, které — jistém směru — také u časopisův učitel ských staly se ča s-ovými. Ovšem tentokráte týkají se tyto hlasy jen prvého dojmu stručné zprávy o snoseních zemského výboru, v t. č. uveřejněné — po seznání plného návrhu zákona a jeho důvodů jistě dostaví se důkladné rozbory v těchto časopisech, které na poprve uvádíme také redakcemi, často hledanými.
Anýžův Německo cův Praha
22 article
Časopis učitelek (redaktorka MI. Šedl- bauerová v Slaném) z 15. t. m. pravi, žeje charakteristické, že učitelstvo musí po desle let vésti boj za slušnou existenci, v kteréž době »sociální poměry valně se přiostřily. Všechny stavy žádají hmotného zlepšení vedle práv a kousku svobody. Také my. Po úpravě platů státních úřadníků a důstojníků teprve ob- jevily se poměry učitelské v pravém světlea od té chvíle staly se neudržitelny . . . V roce 1894, pro nás smutně památném, příjmy naše »upraveny« byly tak, jak nikdy státi se ne- mělo: dvěma třetinám se ubralo a jedné třetině se přídalo. Nejhůře z boje vyšly jsme my, uči- telky národní, finančně i morálně pokořeny, ci- telně poškozeny a následkem toho spravedlivě do hloubi duše roztrpčeny. A roztrpčenost ta do této chvíle nepřešla, ale více ještě vrostla, zmohutněla«.
Slaný
23 article
Český učitel (redaktor J. Černý v No- vém Bydžově) z 12. t. m. nemůže uvěřiti, »že by aktivní přídavky, školskou komisí všemu učitelstvu přiřknuté, měly býti vzaty 967 uči- telstva a dány jen šťastnějším 4% a že by opravné návrhy na sněmu činěny byly jen na prospěch malého procenta učitelů. »Dle pravdy ani kompromisní návrh zákona docílen nebyl« to i dle hlasování a ohrazení ve schůzi zem ského výboru z 5. t. m.« Posel z Budče (redaktor L. Strahl Praze): »Zdá se nám to vše dobře promyšleno aby celá úprava mohla se odložiti.« Školský obzor z 11. t. m. (redakto J. Hofrychtr na Král. Vinohradech): »Jes opravdu zajímavo, jak zachoval se kníže Lob kowicz, nejvyšší zemský maršálek (nesouhlase se způsobem uhrazení a nebera zodpovědnosti za následky návrhu). Rozumi se, že páni velko- statkáři ve sněmu zachovají se stejným způso- bem, čímž ovšem byla by navržená úprava platů učitelských opět ohrožena« . . . »Velko statkáři budou se všemožně brániti zvýšení zem- ských přirážek. Jsme opravdu zvědavi, jak za- chovají se v této věci poslanci rolničtí. Uváží-li. co všecko podniklo české učitelstvo ve prospěch českého rolnictva, pak musí uznati, že bude to jen v zájmu rolnictva, bude-li učitelstvo za svou práci řádně placeno.« cenné knihy: DR. MIROSLAVA TYRŠE UVAHY A RECI. Pořádá Dr. Jos. Scheiner. DÍ I. a II. po 1 K.
J Černá L Strahl J Hofrychtr Král DR Tyrš doktor Jos Scheiner vý Bydžov Budeč Praha
24 article BOJOVNICIZASVOBODU
BOJOVNICIZASVOBODU Jiří Washington — Gluseppe Mazzini Daniel Manin — Camillo Cavour — Leon Gambetta — W. F. Gladstone — Ludvík de Potter — John Brown. Napsal Karel Tůma. Spisu Dějinné karaktery druh nezměněné vydání. 4 K, skvostně váz. 6 K. PRUSKE USILOVANÍ ZEME CESKE Napsal Fr. A. Slavik. — Druhé vyd. 1 K UČME SE RUSKYÍ První ruská čítanka pro. Čechy. Upravil Josef Sakol. 2 K 40 h. SLOVANSKE HYMNY. (Ruská— Malornská — Polské — Česká — Slovenská — Chorvatská — Srbská — Bulharská — Slovinská Lužicko srbské Melodie. Původní texty. České překlady 20 h, na 10 výtisků 11. nádavkem
Washington Gluseppe Mazzini Daniel Maniny Gambetta Gladstone Potter Brown Tůma A Slavik Sakol Francie Čechy Camilla Cavour
36 article
V nastávajícím parnu příjemné a pohodlu k nosení jsou: Turistické košile ňanelové z imitace hedvábí (letošní novotina) a čisté hedvábné Nátělníčky sítkované a v předu zapínací. Ponožky maco a přízové. Veškeré toto zboží příjemně ssaje pot a na těle způsobuje milé pocity. V nekonečném výběru maj zboží to tovární sklady „Pošumavských pletáren“, za- ložených Národní Jednotou Pošumavskou, Praha, Me lantrichova ul. č. 2 (ulice z Můstku na Staroméstské náměstí.) Zboží zásílá se též na výběr franko, nehodí 15620 přijímáme franko zpět. Žádejte cenníky densrt Buzskk a losc DNA -VACLAVSKÉ - NÁNa,. « P4
Praha lantrichov ulice Staroméstský náměstí