1
masthead
29. června 1901
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Tyrš v dějinách české výchovy.
17. září 1832 v Děčíně n. I.
1. srpna 1884 nalezen mrtev v bystřině Aši u Oetau
Pamětní lístek ke IV. sletu všesokolskému.
Stla jest nepřítelem otroctví a prot
seřadil a sešikoval jsi sílu českou v ná-
rodní prapory a červenou košilí označil
jsi válečné jejich úkoly. Učil's je: pevně
stát, čelit a bez chvění zápasit. Ruku
jež jen lyrou a pérem vládla, navykls
meči a rapíru, by národ našel místo
slova a pisně kdykoli třeba čin. Nad
vzdělanost jsi vážil povahu a nade vše
čest. V mysli vlast, v srde
smělost, v paži sílu — s tím
zvoláním zval jsi k červenobílým bar-
vám sokolským.
K takovému dílu patřil nejen celý
život, nýbrž také veliký, krásný duch
tak bodrá, rytířská myší, tak šlechetné
udatné srdce, jaké spojovaly se v Tobě
ve spanilou mužnost nejen antického
vzdělání, nýbrž též antické sily.
Gustav Eim.
Tyrš
Eim
Děčín
Aš
Toba
6
article
Působení tvůrce českého Sokolstva, pů
vodce naší soustavy tělocvičné, professora
PhDra. Miroslava Tyrše, je tak proni-
kavé, že se mu nemohly uzavříti ani naše
»schválené« školské učebnice dějin vychovatel
ství a školství, které jinak, ve shodě s valnou
většinou našich »schválených« učebnic dějepis-
ných, jsou tak úzkostlivé, ba bojácné, když
mají vytknouti muže, kteří jsou ozdoboua
pýchou dějin české práce kulturní ...
Avšak význam Tyršův nemůže býti oceněn
8 řádky české učebnice, jakých Němcům Guts
Muthsovi je věnováno 14 a Spiessovi 11 ! —
a slovy, že Tyrš je tvůrcem českého názvosloví
tělocvičného a nové »české« soustavy tělocvičné
po zásadě zdravá mysl v zdravém těle!
Jeť Tyrš v dějinách české výchovy před-
ním a vzorným učitelem tělocviku, ale nadto
přesvědčivým hlasatelem souměrné výchovy tě-
lesné a duševní, která by vypěstovala občany
statné tělem a činem, kochající se v kráse
obětující se pro obecné dobro, dokonalé lidi,
ve všem zdatné vlastence. Tyrš, krátce řečeno,
jest zástupeem výchovy antické, ovšem
hikoli z půdy starého Řecka k nám přeneseně,
ale samostatně v českém so kol s t v
Tyršem vybudované a ku prospěchu české ho
národa namířené.
ele
Ovšem Základové tělocviku (1868-72
a 1870-75) jsou a zůstanou opravdovým zá-
kladem české soustavy tělocvičné, o nějž
také opírá se všecka další česká literatura tělo-
cvičná a všechen náš školní těloevik. A je
právě důkazem životní sily tohoto díla, že pro-
niklo při veškeré netečnosti t. zv. »rozhodují-
cích« kruhů školských, jež marně pro české
školy překládaly německé osnovy tělocvičně
proti návodům skoly Tyršovy nadarmo fedrovaly
a schvalovaly netyršovské návody z nakla datel-
ství brněnského v letech sedmdesátých a z ví-
deňského v letech devadesátých.
PhDr
Tyrš
Tyršův
Němec
Spiess
Řecko
7
article
Dílo Tyršovo jest nejen rozsažné — čítá
158 stran lex. 8° — ale také obsažné. Popi
suje po úvodu dějepisném cvičení prostná, po-
řadová, reje, skoky, cviky na koni, koze, bra-
dlech, hrazdě, kruzích, kolovadlech, řebřích
šplhadlech, kladinách, chůdách, kouli, veloci-
pedu, cvičení s činkami, břemeny, tyčemi, oště-
pem, koulí, toušem, dále skupiny, odpory, zápas,
rohování, šermování, ve sledu dokonale promy-
šleném, dle jistých zásad důsledně seřaděné
užívajíc výhodného znakopisu a poskytujíc ná-
vod k sestavování cviků nových. Podává úplnou
soustavu tělocvičnou, důkladně promyšlenou,
výsledek rozsáhlých studií a zkušeností, důsled-
nou, také esthetickým požadavkům vyhovující,
nikoli snímek cizích soustav tělocvičných, ale
dílo původní, české. Jasné popsání každého
cviku a nářadí, přesné, zevrubné a přehledné
rozčlenění, tabele cvičební, hojnost illustrací,
obrazův a diagramů svědčí rovněž o důmyslu,
jako o neunavné práci a vroucí lásce, jakou
Tyrš věnoval tomuto arcidílu naší literatury
tělocvičné.
Již tři desetileti přešla od doby, kdy Zá-
kladové překvapily odběratele Kobrovy Kroniky
práce (1868), avšak dílo Tyršovo, kiněmuž
bylo průpravou výborné, napotom ve všem
osvědčené a také mimo Čechy zobecnělé Tělo-
cvičné názvoslovi (1862 a 1868), stále
jest a trvá novodobým. Vždyť pronikavý pů-
vodce jeho, jakoby byl předvídal, že kdysi sta-
nou se heslem cvičení tělesná bez nářadí
v užším smyslu a pod šírým nebem, věnoval
těmto pozornost nemenší než cvikům nářadovým.
Tyršův
Tyrš
Kobrův
Čechy
8
article
Tyrš pracoval pro tělocvik nejen jako
předmět soustavného, školniho v -
u čování, ale i jako prostředek povšech-
ného, souměrného vychování, v pře-
svědčení, že »na místo klassického ideálu sou
měrné výchovyžřecké všechny doby pozdější ne-
dovedly nic případnějšího postavit.« Táž u vý-
chově tělesné hlásal potřebu souměrnosti; jedno-
stranností mu byly »statný trup na slabýeh
nohou, křepké nohy při pažích malátných,
hrubá mohutnost bez zručnosti pružné, schop-
nost k okamžitému náponu sil bez vytrvalosti
nepovolné, hbitost bez křeposti, síla bez lad-
nosti«; jemu byl tělocvik všeobecným vzdělá-
ním těla, nikoli »průpravou k jakémus určitému
povolání, řemeslu neb zaměstnání tělesnému«,
ke kterýmž odborným činnostem tělesným ovšem
čini člověka schopnějším a působivějším.
A správně předpovídal, že »tělocvik, z něhož
u valné části zdraví, síla, svěžest, dělnost, krása
a statnost národní se prýští, nepozbude nikdy
ceny« (1871) — dnes úsilná výchova tělesné
jest heslem všech hlasatelův oprav výchovy
novodobé !
Tyrš
9
article
Zprostonárodnění tělocviku, před
tím jenom nahodile, dočasně a chabě a to
pouze v Praze pěstovaného, ujal se Tyrá skrze
jednoty tělocvičné, především skrze pražský,
r. 1862 založený a slovutným Jindřichem Füg-
nerem utvrzený Sokol, jenž Tyršovým přičiněním
osobním a časopisem »Sokol« (od r. 1870)
stal se příkladem a vzorem veškeré podivuhodně
rozkvetlé a vyspělé organisace sokolské, Hesla
Tužme se, Naprej, Síla lví, vzlet sokolí, Křepost
hrdinnost, ladnost, jarost, rovnost a volnost
nezůstala jenom ozdobou titulního listu tohoto
časopisu, ale Tyršem byla skutkem učiněna.
Tyrš hlášal, že »moe člověka objevuje s
v spolčování, kterýmž jedině všechny
»síly národa a člověčenstva se vyvinouti mohoue
a přesvědčivě vykládal, jak opravdovým spolčo
váním sily netoliko součtem, ale součinem pů-
sobí, ač je-li organisace spolková taková, by
byla jednota sokolská opravdu v účelu jednotná.
volila vždy prostředky účelu přiměřené, neob
mezujíc v tom volnost členů svých, ale ovšem
šetřic přísně řádu, který členové si ustavili.
Füg
Sokol
Tyršův
Tyrš
Praha
Sokol
10
article
Rozhodný jsou ovšem také množství členů,
duch, kterým jednotu naplňuji, veřejnost a kri-
tika, jimiž působnost spolků sokolských v národ
jest podmíněna.
V programovém článku »Sokola« r. 187
Tyrš dokazoval, že podminkou vývoje jedno
sokolských je vědomí možnosti dalšího pokroku
a zdokonalování, věčný ruch a věčn
nespokojenost; závodění, sokovství svor-
né, řevnivost bratrská všech proti všem, ale př
tom každému osobnost nic a celek
vše. Je třeba seznati vše, co jinde s
děje v oboru tělocviku a to netoliko z mrtvých
knib, ale též vlastního z názoru živého, a co
zvěděno a promyšleno, s celou sokolskou o be
sdíleti.
Tyrš
Sokol
11
article
V »Národních Listech« r. 1877 Tyrš sám
s nejširší veřejnosti českou sděluje, jak v Prusku
již od r. 1827 tělocvik ve školách se pěstuje
jak se kruhy vládními podporuje, jak ve válce
r. 1866 zdatností pruských vojínův se osvěd-
čuje a znovu dokazuje, jak veliký význam má
tělesná výchova pro veškerý život národní
»Fysické zdraví, fysická síla jest první pod
mínkou schopnosti ku práci, která každou ne
mocí vázne, každou churavostí se zdržuje.
každým nedostatkem síly a svěžesti se umen
šuje a na hodnotě své tratí. I když při jedno
tlivci úbytek je třeba jen nepatrný — a on je
často velmi patrný — vzrůstá to při tisícech, při
millionech lidí v sumy veliké, činí to dohro-
mady veliký schodek při výrobě hmotné a du
ševní, representuje to v hospodářstv
národním ztrátu velikou a nenahraditelnou.e
Tyrš se znat k Darwinově zásadě o zacho-
vání jenom nejstalečnějšího v zápase životním
a chtěje statečnosti svého národa, napjal
všechny síly svého ducha pro zlidovění tělo-
cviku skrze jednoty sokolské, jichž
ústrojí, řády, pravidla do všech podrobností dů
kladně promyslil a propracoval — s jakým
úspěchem, o tom kde koho přesvěděí čtvrtý
slet všesokolský, skvělé ovoce Všesokolsk
organisace, o Tyršovu práci se opírající.
Tyrš
Darwinův
Tyršův
12
article
Je vůbec známo, že Miroslav Tyrš, věno-
vav jednu polovinu svého života myšlence so
kolské, druhou polovinou k pěstování krá so-
vědy se obracel. Roku 1866 vystoupil v tomte
směrn poprve v Umělecké besedě přednáškou.
r. 1872 ve feuilletonu »Národních Listů« du
chaplným výkladem. Jako aesthetický kritik
(v Národních Listech od r. 1870) vykonal
neocenitelné služby pro vývoj a zlidovění če-
ského umění výtvarného; jeho spisy z theorie
a dějin umění (o nichž vykládal jako docent od
r. 1880 na české polytechnice) jsou a zůstanou
ozdobami české literatury.
Psal 30. července 1869: »Když jedno
(rozuměj soustava tělocvičná) dokonáno v pod-
statě, když výhradně již nevyplňuje mysl mou.
když touha má se také jinam obračí, tu studia
aesthetická, s nimiž jsem se zaměstnával pouze
pro sebe, k své vlastní útěše, nabízí se mi sama
co předmět nové, jaré činnosti.« Ovšem sokol-
ská věc zase a opět potřebovala ducha a práce
Tyršovy, takže teprve r. 1884, po jmenování
professorem na nově zřízené universitě pražské
mohl věnovati se plněji zájmům umění vý-
tvarného.
Avšak tělocvik sám byl Tyršovi účinlivou
školou vkusu a jeho pojednání Tělocvik
v ohledu aesthetickém (1872) jest je-
den z nejvzácnějších přispěvků k výchově umě-
lecké v literatuře naši. Zevrubně tu vykládá,
kterak tělocvikem mají se naplňovati všechny
nároky aesthetické přiměřeností, jasností, zřetel-
ností, rozmanitostí, článkovanosti, jednotoua
celistvostí, souměrností a poměrnosti a rovno-
váhou výkonův i ladností ve tvarech a
barvách.
Že též v tomto ohledě působení Tyršovo
bylo s plným úspěchem, o tom nás znovu pře-
svědčí krásou uchvacující cviky společnéo
veřejných cvičeních sokolských v těchto
dnech.
Tyrš
Tyršův
13
article
Také však tělocvičny vně i vnitř jsou svě-
dectvím, že nevyzněla nadarmo rada Tyršova,
by se přihliželo k rensissanci v původní jedno-
duchosti a jadrnosti, žeťi tělocvik založen »na
obnovení řeckých zásad co do vychování člo
věka a značí tedy též renaissanci téhož (řeckého)
ducha.« V tělocvičnách shledáme po radě Tyr
šově poprsí a sochy Fügnera, Záboje a Slavoje
i Žižky a Komenského, »jenž souměrné vycho-
vání ducha a těla dřív než Francouzové a
Němci, ba ze všech první rozumně zastával.«
Sokolská hesla tělocvičen: Jarost ! Hrdin-
nost! Dvornost! Ušlechtilost! a pravidla
Neodkládej ! Nezameškej ! Přeskoč, rozlam, ale
nepodlízej ! již také poukazují k významu tělo
cviku po stránce mravní.
Bylť Tyršovi tělocvik školou povahy
mravní a neopomíjel, jako náčelník praž
ského »Sokola« mravními hesly vítati nové bra
try v kruh sokolský.
»Buďmež silni, štatečni, činni, pospoliti
vytrvalí, zachovávejme mrav a střídmost, mi-
lujme rovnost a svobodu, podřizujme svou
osobnost věci a celku, pěstujme kázeň, oddá-
vejme se láskou vlasti« — toť bylo jádro vy
kladů Tyršových v památné těloevičně pražského
»Sokola«, která přečkala dny osudné jenom
proto, že za příkladem svého proslulého troj-
hvězdí: Fügnera, Tyrše a Černého pěstovala
houževnatou vytrvalost a opravdové bra-
trstvíl
Tyrš ostře káral, když v jednotách sokol-
ských nastalo ochabnutí nedostatkem vytrvalosti
a omrzelostí; protivila se mu »pohodlnost mladší
Tyršův
Tyr
Fügner
Záboj
Slavoj
Žižek
Komenský
Francouz
Němec
Tyrš
Černý
Sokol
14
article
generace, jež každého namáhání vážnějšího se
vzdaluje a šuítí«; satyrou stihal »rýchlé stár-
nuti, jež takořka u nás v módu přichází« (1881).
K jubilejní slavnosti dvacetileti Sokola
pražského roku 1882 povzbuzoval také tím, že
národ jest si vědom, že jeho Sokolstvo reprae-
sentuje »živel nanejvýš důležitý a závažný:
Vytrvalost a silu nejenom těla, nýbrž i povahy
a vůle, neboť obě stránky člověka, zevnía
vnitřní, souvisí těsně spolu a nelze jich od sebe
odloučiti. Neoddávejmež se klamu! Nikdy ne-
stačil k plnému a zabezpečenému životu náro-
dův blahobyt a jednostranné vzdělání duševní.
Sokol
15
article
I s nimi mnohý národ zahynul a zahyne i po
dnes... I s nimi jen tenkráte se obhájil, jim
připadlo jen tenkrát vítězství, když s odchova
nou, vytrvalou a nezmařenou silou celého člo-
věka se spojily: V tom rozumu zůstalo v pravdě
staré rázné české přísloví: Tam svět se hne,
kam se síla napře.« Tak Tyrš napominal.
k tomu účelu napsal zevrubnou, krásnou, po
vznášejíci studii Hod olympický (1867
a 1871)
vTyršovi sílou byla nejen statečnost tělesná
ale také zdatnost duševní, ctnosti občanské-
Tak rozuměl darwinistické nauce a v tom
smyslu obměnil její heslo: »Veškeré dějiny jak
tvorstva vůbec tak lidstva zvláště jsou věčný
boj so byti a trvání«, v němž podlehne a vy
hyne, co k životu je neschopno a celku závadno«
učilť, že »život soukromý i veřejný ustavičný
tuhý zápas jest«, že ovšem »přežádoucí osvěta,
žádoucí zámožnost nám, avšak i to, co obe
střeží a hájí, třeba rázně, neoblomné vůle, třeb
přesnosti a zachovalosti mravů, třeba paže mo
hutné a hrudi pevné, třeba ducha bratrství
lásky mužně.«
V tomto duchu Tyršem odchované Sokol-
stvo splnilo úkol svůj, takže hlubokomyslná
Podlipská po čtvrtstoletém trvání Sokolstva roku
1887 právem pravila: »Že idea sokolskáje
silným dechem našeho národního vzkřisení, eí
tíme nejsilněji nyní, po pětadvaceti letech so-
kolské neunavné práce. Že pamatuje a pojí nás
se zlatým a také s hrdinským věkem
našeho národa, o tom není pochyby«.
Tyrš
Sokol
16
article
I šlo Tyršovi o věc sokolskou jako o »tě-
lesné a z části i mravní vychovánía
šlechtění všeho národa českoslo-
vanského, odchování jeho k síle, stateč-
nosti, ušlechtilosti a brannosti zvýšené.« V pro-
grammovém článku »Sokola« r. 1871 dokazoval
že »národové čím menší jsou, tím větší činnost
vyvinouti musí«; že jen při jarosti všestranně,
síle stálé a svěží, při zdravosti tělesné, duševn
a mravní zůstanou nezdolnými, takže věc so-
kolská teprve tehdy bude moci pokládati seza
vyřízenou, až bude
vi lov
nlan co Čech, to Sokol l odene
olua onlov oa čbo-
O prvém veřejném cvičení Sokola praž
ského ř. 1869 vytkl, že jednoty sokolské jsou
netoliko školou vychování tělesného, než »zá-
roveň býti mají evičištěm ctností nejvznešeněj-
ších a nejdůležitějších pro národní živobyt
naše.« A k přistupování k Sokolu pražskému r.
1883 opět zval slovy, že »souměrné vychování
nejen duševní, nýbrž i tělesné náleží k nejpev-
nějším základům každému ústrojí národního.
Tyrš
Čo
Sokol
Sokol
Sokol l oden
17
article
Neboť na zdravosti a statečnosti tělesné závisí
především dělnost národa, jeho síla pracovní,
věk jednotlivce a tim vším mnohost a zvlášte
též jakost výroby hmotné a duševní, souvisí
s tím brannost, souvisí s tím těsně též neob-
lomnost, vytrvalost a zdatnost mravní, které pro
každý národ jen tím důležitější jsou, čím
menší jest počet členů k němu náležejících.
Proto šlo Tyršovi o zlidovění tělocviku
jako školy národní výchovy tělesné a mravní,
vždyt
0Co všechen lid nezná, nikdo neznál
Co lid ještě nedoved', nikdo nedoved
Co lidem se nestalo, nikým se nestalo
Proto byl Tyrš vlastencem a národovcem,
ovšem nikoli slovy, ale praci svou činorodou
úsilnou a vytrvalou, kterou však nehledal na
poli politickém, ač k němu ho povolala důvěra
voličů na sněmy říšský a zemský. Pravil roku
1869, že »vlastencem slout a třeba i býti v po-
všechném toliko srozumu slova toho, je málo,
velmi málo, neosvědčí-li kdo v jistém oborut
velké práci národní, záštitě a spáse naší č in-
nost svou« Vytkl, že chorobou doby naší je
spousta planých řečí a nedostatek plodného
činu, jakmile tento vytrvalé a nejen okamžité
napjetí sil a skutečnou dělnost vymáhá. Nestačí
»brdla a statky« v ústech mit, nehodno staro-
slavná slova tato nadarmo brát; nutno každým
dnem se činit, pružnost a křepkost sbírat,
k nevyčerpatelné vytrvalosti při každém odporu
se odechovat.«
Tyrš
18
article
Zříme již, jak obrodil Tyrš ideály an-
tické výchovy pro sílu a krásu, ctnost a občan-
ství, na půdě české. Ovšem v tom náš demo-
krat naprosto se odlišil od starých zástupeův
arislokratické, jen vyvoleným třídám svědčící vý
chovy řecké, že hlásal potřebu této výchově pro
veškeré vrstvy společnosti národní.
A jeho význam v dějinách české výchov
vzrůstá, jako u všech výtečníků našich, že ideály
své nejen hlásal, ale svou prací také plnil,
veškerou silou bohaté přirozenosti své jim se
oddávaje, učil a vychovával nejen slovem a pís-
mem, ale i příkladem vlastního života l
Ke svému Miroslavu mohl Sokol pražský
opakovati slova adresy čestného členství k sou-
rodému Tyršovi duchu, Fügnerovi: »Ty'su
středu našem kráčel jako vzor všech ctností
mužských, jimiž jedině všeobecné zájmy se
dáří, Ty's, sebe zapíraje, vždy k našemu jen
prospěchu hleděl, Ty's, nedbaje na útoky, ode-
všad činěné, neohroženě setrval při započatém
pro nás díle svém !«
Jako Fügner byl Tyrš »člověk neobyčejný.
celým zjevem svým, praktickými talenty, šířkou
rozhledu a koncepce, vzděláním a především
zlatým srdcem a charakterem svým; duch jasný
a obsáhlý, srdce nejšlechetnější, charakter
volný, mužný a pevný, v antickém smyslu krá-
sný a dobrý zároveň.« Jakého divu, že dlouho
nechtěla vlast věřiti v osudný skon jeho v by
střině alpské — a v skutku Miroslav Tyrš dosu
žije v pýše našeho národa, v českém So-
kolstvu.
Také dějiny české výchovy musi Tyršo
věnovati jeden z nojskvělejších listů svých:
Ont člověk byl, jej ve v šem za vše beř
a jemu rovna neuzříme vícl
Tyrš
Sokol
Fügner
Ont člověk
20
article
Učitelské služně.
Letošní sněm našeho království má tedy
rozřešiti otázku učitelského služného, které
známým návrhem zemského výboru z 5. t. m.
konečně dostalo se odpovědi z místa roz-
hodujícího.
Tato odpověď zní mnohem příznivěji, než
všechny předchozí, a až budou všechna usta-
novení zákona, zemským výborem sněmu před-
loženého, provedena, bude bohdá stav učitelský
na školách obecných a měšťanských opatřen tak,
aby češti učitelé nemusili opouštěti svá místa a
utkati se k povoláním, v hmotných, právnícha
společenských poměrech vděčnějším; neboť také
oprava disciplinárního řádu učitelského v našem
království nemůže se dlouho obmeškávati za
připravenou již takovou opravou v markrabství
tím spíše, že tato otázka učitelská není zá
roveň otázkou finaně ní.
21
article
Že návrh zákona, letošnímu sněmu předlo
žený, do značné míry splňuje oprávněné poža-
davky učitelstva, jest zásluhou zástupců svobo
domyslné strany, kteří — jako ve všech letech
minulých — opět se přičinili, by zástupce Něm
cův a velkostatkářů pohnuli k návrhu zákona
učitelstvu rozhodně příznivějšího, než k jakému
zemský výbor loni se »odhodlával«, když již
bylo zřejmo, že známý návrh Anýžův tou do-
bou na uzákonění nadějí nemá.
V čem a jak učitelstvu letošní návrh zem
ského výboru vyhovuje a nevyhovuje, seznaj
naši čtenáři z hlasův učitelských časopisů z Prahy
a mimo Prahu, jež o této otázce časové budeme
uveřejňovati, rozumí se u výtahu a bez osob
ních poznámek, po případě útoků, které —
jistém směru — také u časopisův učitel
ských staly se ča s-ovými. Ovšem tentokráte
týkají se tyto hlasy jen prvého dojmu stručné
zprávy o snoseních zemského výboru, v t. č.
uveřejněné — po seznání plného návrhu zákona
a jeho důvodů jistě dostaví se důkladné rozbory
v těchto časopisech, které na poprve uvádíme
také redakcemi, často hledanými.
Anýžův
Německo cův
Praha
22
article
Časopis učitelek (redaktorka MI. Šedl-
bauerová v Slaném) z 15. t. m. pravi, žeje
charakteristické, že učitelstvo musí po desle
let vésti boj za slušnou existenci, v kteréž
době »sociální poměry valně se přiostřily.
Všechny stavy žádají hmotného zlepšení vedle
práv a kousku svobody. Také my. Po úpravě
platů státních úřadníků a důstojníků teprve ob-
jevily se poměry učitelské v pravém světlea
od té chvíle staly se neudržitelny . . . V roce
1894, pro nás smutně památném, příjmy naše
»upraveny« byly tak, jak nikdy státi se ne-
mělo: dvěma třetinám se ubralo a jedné třetině
se přídalo. Nejhůře z boje vyšly jsme my, uči-
telky národní, finančně i morálně pokořeny, ci-
telně poškozeny a následkem toho spravedlivě
do hloubi duše roztrpčeny. A roztrpčenost ta
do této chvíle nepřešla, ale více ještě vrostla,
zmohutněla«.
Slaný
23
article
Český učitel (redaktor J. Černý v No-
vém Bydžově) z 12. t. m. nemůže uvěřiti, »že
by aktivní přídavky, školskou komisí všemu
učitelstvu přiřknuté, měly býti vzaty 967 uči-
telstva a dány jen šťastnějším 4% a že by
opravné návrhy na sněmu činěny byly jen na
prospěch malého procenta učitelů. »Dle pravdy
ani kompromisní návrh zákona docílen nebyl«
to i dle hlasování a ohrazení ve schůzi zem
ského výboru z 5. t. m.«
Posel z Budče (redaktor L. Strahl
Praze): »Zdá se nám to vše dobře promyšleno
aby celá úprava mohla se odložiti.«
Školský obzor z 11. t. m. (redakto
J. Hofrychtr na Král. Vinohradech): »Jes
opravdu zajímavo, jak zachoval se kníže Lob
kowicz, nejvyšší zemský maršálek (nesouhlase
se způsobem uhrazení a nebera zodpovědnosti
za následky návrhu). Rozumi se, že páni velko-
statkáři ve sněmu zachovají se stejným způso-
bem, čímž ovšem byla by navržená úprava
platů učitelských opět ohrožena« . . . »Velko
statkáři budou se všemožně brániti zvýšení zem-
ských přirážek. Jsme opravdu zvědavi, jak za-
chovají se v této věci poslanci rolničtí. Uváží-li.
co všecko podniklo české učitelstvo ve prospěch
českého rolnictva, pak musí uznati, že bude to
jen v zájmu rolnictva, bude-li učitelstvo za svou
práci řádně placeno.«
cenné knihy:
DR. MIROSLAVA TYRŠE
UVAHY A RECI.
Pořádá Dr. Jos. Scheiner.
DÍ I. a II. po 1 K.
J Černá
L Strahl
J Hofrychtr
Král
DR
Tyrš
doktor
Jos
Scheiner
vý Bydžov
Budeč
Praha
24
article
BOJOVNICIZASVOBODU
BOJOVNICIZASVOBODU
Jiří Washington — Gluseppe Mazzini
Daniel Manin — Camillo Cavour —
Leon Gambetta — W. F. Gladstone —
Ludvík de Potter — John Brown.
Napsal Karel Tůma.
Spisu Dějinné karaktery druh
nezměněné vydání.
4 K, skvostně váz. 6 K.
PRUSKE USILOVANÍ
ZEME CESKE
Napsal Fr. A. Slavik. — Druhé vyd. 1 K
UČME SE RUSKYÍ
První ruská čítanka pro. Čechy.
Upravil Josef Sakol.
2 K 40 h.
SLOVANSKE HYMNY.
(Ruská— Malornská — Polské —
Česká — Slovenská — Chorvatská —
Srbská — Bulharská — Slovinská
Lužicko srbské
Melodie. Původní texty. České překlady
20 h, na 10 výtisků 11. nádavkem
Washington
Gluseppe Mazzini
Daniel Maniny
Gambetta
Gladstone
Potter
Brown
Tůma
A Slavik
Sakol
Francie
Čechy
Camilla Cavour
36
article
V nastávajícím parnu příjemné a pohodlu
k nosení jsou: Turistické košile ňanelové
z imitace hedvábí (letošní novotina) a čisté hedvábné
Nátělníčky sítkované a v předu zapínací. Ponožky
maco a přízové.
Veškeré toto zboží příjemně ssaje pot a na těle
způsobuje milé pocity. V nekonečném výběru maj
zboží to tovární sklady „Pošumavských pletáren“, za-
ložených Národní Jednotou Pošumavskou, Praha, Me
lantrichova ul. č. 2 (ulice z Můstku na Staroméstské
náměstí.)
Zboží zásílá se též na výběr franko, nehodí
15620
přijímáme franko zpět. Žádejte cenníky
densrt Buzskk a losc
DNA -VACLAVSKÉ - NÁNa,. « P4
Praha
lantrichov ulice
Staroméstský náměstí