ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 519aa6d0-660d-11dc-9d79-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 46, person 162, org 32, work 10
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
tav
3 masthead
V Praze, v sobotu dne 29. června 190.
Praha
4 masthead
Číslo 177.
5 article
Na rennt a odpol. listy O přilohami tNaučný Obzoré! ve stredu a „Lierarhí Hiflka- v pátek) předlelšcíi se: rake v kdiatnistraci na měsi na čtvri letá . . . . . 6 K. —h a dvojí denáškoua K sop u a ne ha čtrt leti . . 7 K 50h sa měsle :. 2 K 00 n Poštouí na měsíe . . .. . U K na čtvrt lela
Hiflka
6 article K oo
K oo na něnne
7 article Dnešní čísln pro Prahu le a 14 stranách.
Dnešní čísln pro Prahu le a 14 stranách. Příští číslo „Národních Listů“vyjde v nedělia dne 30. čeryna v obvyklou ho- dinu ranní.
Praha
8 article Našemu Sokolstvu!
Našemu Sokolstvu! Nl zisk, ni slávu! ove J. Fůgner. Letošním, po řadě čtvrtým sletem svým vstupuje nejnárodnější organisace naše, So- kolstvo, v plném rozvoji svém do nového století, v jehož neproniknutelném závoji taj se snad i nejvážnější úkol, jakýž tanul na mysli nezapomenutelným zakladatelům jeho Fügnerům a Tyršům. Bezmála čtyří desítiletí uplynula již od onoho okamžiku, kdy za devisou prvního pěstitele »Ni zisk, ni slávu« vsazen byl do rodné půdy plodný, svěží štěp, jenž rozložil zatím košatou korunu svou po všech zemích českých, jenž v haluzích svých čítá hojně bratrů v cizině sdružených, a po jehož boku vyrostly neméně zdatné a bujné kmeny ve všech národech slovanských. Málo která organisace přispěla tak vý- datně k upřímnému sblížení a vřelým. upřímným stykům Slovanů, zejmena rakou- ských, jako jednoty sokolské, kteréž četami svými druží se k řadám Sokolů našich v opravdový rodinný celek. V národech slovanských, dosud v tuhých zápasech za vlastní volný a pokrokový rozvoj zápolících, není druhé spolehlivější a účinnější organi- sace svépomocné, jež by byla úspěšněji při- spívala ku všeobecnému uvědomění národ- nímu.
J Fůgner Fügner Tyrš Sokol Slovan
9 article
Sokolstvo nikdy, ani na okamžik ne- opustilo vysoce šlechetný, ethický, ideální základ, na němž bylo tvůrci svými založeno nikdy nezpronevěřilo se pravému, demokra- tickému národnímu a slovanskému poslání svému; když kolkolem tu jednotlivci, tu celé skupiny občasně byly zachváceny pochyb- noslmi, když činěny byly pokusy podlomiti víru v národní ideály českě, když sama my šlenka národní podrobována vivisekci ana- lyse a skepse, Sokol náš nikdy necouvai v národní své rozhodnosti, nikdy neumdléva ve své činnosti, nikdy neodchyloval se o přímé cesty k mužným a velikým národním cilům společným. Této vytrvalosti, této neochvějné věr- nosti národní, této nepřetržité činnosti a ne- vyčerpatelné zdatnosti a statečnosti jestio hlavní zásluhou, že do hloubi i šíře vnikala pospolitost zájmů národně českých, zájmů národně slovanských! Ve století nověm všecky tyto dobre vlastnosti českého a slovanského Sokolstva budou nejen výdatným zdrojem síly národ- ního rozvoje, ale utužiti se musí v tvrdost nejjemnější ocele, vždyť odvěcí sousedé naši den co den svou činností dokazují, že jest to pouhopouhou nepravdou, že by myšlenka národnostní byla tam na ústupu. Myšlenka ta všude na Žápadě, a nej významněji mezi Němci dospívá spíše v úzko- prsé sobectví a výlučnost, o nichž mnohem případněji než kdekoliv mezi námi Slovany dá se použiti porovnání »o uzavírání se čín- skou zdí!« A hle, kdežto národní uvědomování
Němec Sokol
10 article Slovanstva odvěkými závistníky jeho bylo
Slovanstva odvěkými závistníky jeho bylo snr odsuzováno činy, písmem i slovy, dnes kdy Němectvo ohražuje a odlučuje se od ná i od bratří Poláků v sousední říši, i na jihu od tamního věrného lidu slovanského — neozývají se a není slyšeti ony hlasy, které by tňeorií svých mohly nyní mnohem dů- vodněji užiti, než to dříve činily proti na šemu národu a proti ostatnímu Slovanstvu Národní uvědomění Slovanstva, národ- nostní myšlenka slovanská nikdy a nikde neposkvrnila se takovouto výlučností, úzko prsosti a obmezeností, protože povaze slo vanské, demokratismu slovanskému byly vždy cizí tyto výstřelky chorobné panstvíchtivosti kterouž již před tisíci lety poznamenaly deto- písy jakožto jedinou pruzinu krvavého úto- čení na rozdrobené větve slovanské. Nemůže býti věru větší zvrácenosti, nez se jeví ve snaze oslabovati myšlenku ná- rodní mezi námi a mezi ostatními Slovany, a při tom přehlížeti a neviděti, že jsou to především naši západní sousedě, jimž jest zapotřebí kázati — že národnost nemá a nesmí vylučovati lidskost, že náš národ slo- vanský má tatáž práva na výsledky kulturní pokročilosti a snášelivosti, na moderní »con- nubium et commectium«, že jeho rázovitost a svébytnost náleží neméně ku harmonii všelidské, než svéráznost národů, kteří věčně točícím se kolem osudu vynešeny jsou do- časně na vréhl A právě v nejposlednějších letech uká- zalo se ve dvou vzdálených dílech světa, že velebená a vynášená všelidskost a kulturnost západní jest pustý zvuk, kterýž ihned pozbývá všeho smyslu, jakmile osvědčiti se má ve skutečnosti, na půdě reálné, v zápasu zájmův nesených nenasytností hmotných prospěchů
Němectvo
11 article
Po tolikátě a tolikáté opětuje se tu hi- storické naučení, že lidstvo nemůže dospěti k souladnému, snášelivěmu, opravdu lid skému soužití, nezůstaneli věrno svým mrav- ným ideálům, a dá-li se ovládati pouze ze vním leskem a snahami hmotnými, kořistnými jež odsouzeny byly nejen pokutou, kteráz stihla starobiblické ctitele zlatého telete, ale i posměchem, jenž stihá až po dnes Esauovu mísu čočovice a kteráž vždy a vždy musí vzbuditi odpor všech, kdož nepozbyli víry v zájmy vyšší, mravní, v ideály, mezi nimiž pospolitost národní již proto bude věčněs skvíti, poněvadž lidé, s nimiž žiju, s nimiž tvořím národní celek, jsou nejdostupnějšt onomu dobru, kteréž jednotlivec může a m konati. Jak možno věřiti v lásku ke všelidstvu, když se jí nedostává ani ke svým? »Ni zisk, ni slávu !«, Hle, jak stručně. jak obsažně a jak lidově vystihnuty jsou tě- mito slovy vyšší, národní a lidské ideály našeho Sokolstva, kteréž věrností k nim za- chovává nejen věrnost svému národu, ale jež razí i širokou dráhu v nejširších vrstvách jeho nejušlechtilejším podnětům všelidským. Byť i Sokolstvo dle svého nejbližšího úkolu věnovalo především snahy své rozvoji vlastní křepkosti a zdatnosti tělesné, tato stránka jeho činnosti jest přece jen pouhou pod- mínkou a přípravou k bohaté sklizni duševní ušlechtilosti a jejích ideálných plodů. Přejeme našemu Sokolstvu, aby v tomto krásném souladu sil rostlo a kvetlo a spolu se Sokolstvem sbratřených národů dočkalo se okamžiku, kdy bude moci na prahu do- sažených národních cílů konečných spoko- jeně zvolati: Dobrý boj jsme bojovali !
Esauův
12 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze
Čtvrtý slet všesokolský v Praze Jízda francouzských hostí od hranie do Prahy. Úchvatným triumfálním projevem nadšen všeho českého lidu bylo uvítání franeouzských hostí. Delegáti města Paříže i gymnasté pařížští kteří přijeli včeras v 8 hodin večer do Prahy byli po celé cestě od hranic bavorských až do Prahy předmětem nalíčených a nadšených ovací Na jiném místě-líčíme velkolepý a nezapomenu- telný vjezd Francouzů a zástupců Pařížedo Prahy, kde je vítaly obromné davy jásajícího lidu českého. Zde stůj vylíčení jízdy francouz- ských hostů od hranic bavorských. K uvítání francouzských hostů odjeli včera ranním rychlovlakem z Prahy pp. dr. Luboš Je- řábek za sbor obecních starších, dr. Em. z Čen- kova, sekretář magistrátní, přidělený delegätům pařížské municipality, JUC. Žák za » Hlas Národa«, Václav Hladík za »Národní Listy« a klub »Stará Praha«, na pohraniční stanici do Brodu nad L Zde připojili se k nim četní Čechové dlící v Brodu a v jeho okoli. Úřadnictvo a zřízenci státní dráhy velmi ochotně zařídili vše potřebné pro příjezd francouzských hostů.
Francouz Pařížedo doktor Luboš em Hladík Čecho Praha Paříž Čen Brod
13 article
Z Norimberka došel do Brodu v poledne telegram, oznamující odjezd francouzských hosto k hranicím českým. O 3. hod. 30 min. přijel rychlík, přiváže- jící hosty v z Francie. Volání »Na zdar!«,a »Vive la France!« ozvalo se vstříc hostům francouzským, dříve ještě nežli vstoupili na půdu českou. Jmenem města Prahy oslovi presidenta obecní rady pařižské p. Dausseta pan dr. Luboš Jeřábek. Pan Dau s se odpověděl stručnou, jadrnou řečí, v níž tlumočil pocity zástupců Paříže, poprvé přicházejícíeh pozdraviti český národ a královskou Prahu. Na to slečna Archlebova odevzdala p. Daussetov pěknou kytici, začež ji poděkoval p. Dausse polibením, kterýmž velmi galantním způsobem projevil mladý a elegantní maire pařížský svou vděčnost sličným damám, podavším mu kylice na dalších nádražích. Z Paříže přijeli následující hosté: oficialní zástupce městské rady pařížské pan Louia Dausset, president městské rady pařížské.
Dausset doktor Jeřábek Dau Louius Dausset Norimberk Francie Praha Paříž Archlebov Creative le Franca
14 article
Bussat, velkoobchodník, zástupce čtvrti de la Chapelle, Pugliesi- Conti, advokát appel lačního soudu, delegát čtvrti de la Place Mon- ceau, JUDr. Césare Caire, adyokát appel lačního soudu, zástupce čtvrti de T'Europe Dálo přibyli s nimi městští radové pařížštía Gay, publicista a syndik městské rady i gener rady seineské, Adrien Mithouard a Houdé průmyslník, zástupce čtvrti Porte St. Martina H. Galli, vicepresident generální rady seineské chefredaktor nacionalistického žurnálu » Drapeau«. známý přítel a spolupracovník Déroulědůva předseda »Ligy vlastenců«. S městskými rady přijeli dále pp. Emil M as- sard, ředitel a chefredaktor dvou veli rozšíře- ných a populárních listů. »La Patrie« a »La Presse«, jakož i listu »L'Echo de T'armče«a předseda syndikátu vojenského tisku; Ernest Rosset, zástupce známé, rozšířené vlastene- cké ligy »Patrie Francaise« a pak representant idey zachování starých památek pařížských Char- les Normand, architekt a ředitel časopisu »L'ami des Monuments et des Arts«, předseda spolku »Přátel památek pařížských«, člen měst- ské komise pro Starou Paříž a Charles Dupuy, architekt, člen ústředního spolku architektů, vicepresident spolku »Pařížané z Paříže« a pu- blicista. Se známým přítelem českého národa p.
jít le Chapell Pugliesi Conti jít le Place Mona JUDr Caire Mithouard Stanislav Martino Galli Drapeau Déroulědův Rosset Monument Dupuy Pařížan Chara Paříž Le Patria Le Presse Patria Francaise spolek » přátelit památka čtvrť jít T ' Europe desátník Arts
15 article
Josefem Sansboeufem, jenž již po tře přijíždí do Prahy, tentokráte jako bývalý presi dent spolku gymnastů francouzských a čestný prosident spolků gymnastů okresu seineského v čele přibylo 15 gymnastů z Paříže a okresu seineského. Jmena gymnastů jsou tato: praporečník M Roucoux A., président de l'Association des Sociétés de Gymnastique de la Seine, pp. Le- roy Alphonse, président d'honneur de la So- ciété de Neuilly sur- Seine, Secrétaire de la ré- daction du Gymnaste, A voiron Henri, Réda- cteur au »Gymnaste«, Paris, Duchemin Er- nest, Vice-Président de La Nationale, Paris, Chapron Ernest, Président de La Gauloise, Paris, Droz Georges, de La Gauloise, Paris, Prévost Albert, Président de La Frangaise. Paris, Sehenkel Paul, Président de T'Alsa- cienne-Lorraine, Paris, Leffond, Moniteur de la Société le Drapeau, Paris, Gérard Georges, de La Tricolore, de Levallois-Perret (Seine) Scherb Emile, Moniteur de la Société K Avant !, Paris, Loiseau Edmond, de La Jeu- nesse du IV. Arrondt, París. Voelcke! Eu- géne, de L'Union, Charenton (Seine), Fa h y Eugéne, de La Nanterrienne, Nanterre. (Seine).
Sansboeuf Gymnastique Sein Alphons jít Neuilly sur Sein Gymnaste Henri Réda Paris Duchemin Vic Ernest Droz Gaulois Albert Paul Lorrain Leffond Drapeau Gérard Georges Tricolore Levallois Perret Emil Avant Edmond Jeu Voelcke Eugéne Nanterrienne Praha Paříž Nanterre M Roucoux A h y honneur jít le so Secrétaire jít le ré Président jít Le Nationale Président jít Le Gaulois Georges Président jít Le Frangais Président jít T ' Alsa Moniteur jít le Société
16 article
Fahy Gustave, de La Régénératrice, d'Asniěres (Seine). Ze seznamu uvedených členů zásťupeů města Paříže je patrno, že Paříž nám vyslala výkvět svých vynikajíeích mužů, kteří brillantn representují francouzský veřejný život. Po celé cestě byl vlak s francouzskými hosty pozdravován se všech stran. I z ne- patrných vesniček a malých stanie kynuly po zdravy, máváno bylo šátky a klobouky. Na ná- dražích stanic, kde vlak zastavoval, byly po řádány velmi hlučné ovace. Ale i jinak všude kde kdo, sedlák, dělník nebo pražští obyvatelé letních sídel aspoň z dálky vítali francouzské hosty, kteří dojati, přijímali tyto nelíčené, spon- tanní a srdečné pozdravy lidu českého a poznali hned, že sympatie k Francii u nás nejsou pouhou frází jistých výlučných kruhů, ale pocitem zákořeněným hluboce do všeho lidu českého.
Fahy jít Le Régénératrice Asniěres Sein Paříž Francie
17 article
Při přechodu hranie českých byli hosté pozdravováni obecenstvem shromážděným n první české stanici Kubici. V prvním městě českém v Domažli cfeh bylo přichystáno velikolepé uvítání. Cukrova domažlický ozdoben byl velkým nápisem: »Viv la France !«, dělníci mávali červenobilými pra- porky. Na perronu byla shromážděna řada spolko s prapory. Hosty uvital starosta p. Petr Hana Pan dr. Ant. Steidl, starosta okresu domažli ckého, oslovil francouzské hosty delší velm srdečnou řečí francouzskou. Jmenem francouz- ských hoslův odpověděl p. Dausset, který s vervou a ohněm poděkoval za uvítání a pro volal zvučnou češtinou: »Sláva Čechům !« Elegantní skupina sličných dam domažli ckých zahrnula francouzské hosty květinami Sl. Palečkova oslovila p. Dausseta stručnou řeči francouzškou a podala mu kytici, za nía ji starosta pařížský poděkoval zmíněným již galantním způsobem. Za ohlušujícího volání Vive la France!« hnul se vlak. Na stanici stankovské v čele Sokola a jiných spolků pozdravil Pařížany krátkou fran couzskou řečí učitel p. Gabriel. V Nýřanech stáli na perroně Sokolové a četné spolky. Velkolepé uvítání přichystala francouzským hostům Plzeň. Byl to krásný a povznášejíe moment. Učinil mocný dojem na hosty z Paříže K uvitání francouzských hostí vyvěsila obecn V drobném prodejit raaní čí-lo e sobě . . . za 8 h odpolelní . . . . . . . za ab dllalkách za venkověi raaní čislo. . . . . odpolední . . . . . . . . Bb Inserá ty platí se hetevě sapřei. Předplacění a inaerty přlěíms zdminl- stracs v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se těž režakee tiskárna a sxpedšce „Národnich Listů“ Eakopiny so navnaesji
Kubik Cukrův Petr Hana doktor Antonín Steidl Dausset Čecho Palečkův Sokol Pařížan Gabriel Nýřany Plzeň Paříž Viva le Franca Creative le Franca
18 article
správa na věži arciděkanského chrámu prapory v barvách městských a zemských. Na nádraží, kde toho dne za příčinou výročního trhu pano- val neobyčejný ruch, což vítací slavnosti stižilo, dostavili se: náměstek purkmistra dr. Joseí Šmíd se členy městské rady a obecního vý- boru, jakož i veškeří hodnostové samosprávných úřadův a korporací plzeňských a deputace 160 českých spolků plzeňských, četně dam s kyti- cemi a přehojně obecenstva, které, pokud se nevešlo do nádraží, pozdravilo hosty, stojíc po- dél trati. Když vlak za všeobecného jásavého volání »Na zdar !«, »Vive la Fraňce« a »Vivent les Frangais« stanul, oslovil deputaci municipality pařížské náměstek purkmistra (který jako Sokol již mešká v Praze) dr. Josef Šmíd nadšenou a vřelou řečí. Náměstek starosty p. JUDr. Josef Schimid těší se z toho, že návštěva zástupcův obecní rady pařížské jest novým důkazem sympatií mezi národem francouzským a českým a pro- jevuje povděk nad tím, jak Francouzové uznávají činnost národa českého ve věděa v umění a jak sympatiemi provázejí i naše Sokoletvo, tento »květ národního vědomí«, jež dle hesel »Svoboda, rovnost, bratrství« a dle pravídla »zdravý duch v zdravém těles hledl vychovávati národu svěmu muže karakterní, kteří by byli základem budoucího jeho vývoje. Zastüpuje, jak dí, milovaného starostu města Plzně, jejž národní povinnosti volaly do Prahy zlaté, řečník vitá hosty co nejsrdečněji jměnem »naší královské Plzně«, této bašty na západě českém proti všem choutkám nepřátelským.
doktor Šmíd JUDr Schimid Francouz Sokoletvo Svoboda Praha Plzeň Creative le Fraňce
19 article
Promluviv až dotud francouzsky, volá řečník na konee: Provolávám národu francouzskému, městu Paříži a jeho slovutným zástupcům upřimné »Na zdar!« Sláva Francii! Vive la Francel Hosté byli počastováni obecní správou vý- tečným prazdrojem, jimž byli i pro daláí cestu opatřeni, studenými zákusky a jemnými dout- níky. »Hlahol« plzeňský k poctě jich zapěl sbor, dámy obdarovaly hosty kvítím. Z Plzně provázelo francouzské hosty ně- kolik pánů, mezi nimiž známý romanopisec prof. Klostermann, jenž je horlivým šířite- lem francouzsko-českých styků, městský rada pan Kessler a magistr. úřadník pan Švaro. V Rokycanech bylo též uvítání oká- zalé. Záhy po 5. hod. odpol. dostavilo se na nádraži množství, občanstva. Před 6. hodinou nebylo již místa v nádraží. Při objevení se vlaku ve stanici propuklo rázem shromáždění ve volání slávy Francouzům; což dovršeno zvláště při zastavení vlaku. Francouzští hosté téměř všichni sešli s vozů na perron. Oslovení jich ujaly se dámy z předních rodin rokycan- ských a sice sl. Ida Tatlova, dcera škol- ního inspektora a sl. Mařenka Hirschova, dcera továrníka. Uvitání zúčastnily se četné spolky, zejmen »Sokol«, »Hálek«, zpěv. spolek »Záboj«, nár. spolek »Havlíček«, mladá generace »Barák«, politický klub »Palacký«, Občanský klub, Poli- tický spolek, učitelská jednota »Komenský«, damský spolek »Ludmila«, čeští turisté, klub velocipedistů a bruslařů, Živnostenská beseda, sbor dobrovol. hasičů, spolek voj. vysloužilců arcivévody Bedřicha, sbor ostrostřelců atd. V Rokycanech uspořádáno skvostné přivitání vzácným pařížským hostům. Po šesté hodině večerní seřadily se před radnicí : » Sokol« s praporem a hudbou, zpěvácký spolek » Slavík«, spolek paní a dívek »Vlasta« s kyticemi, sbor hasičský; společenstva s prapory: řezníků,
Sláva Francie profesor Klostermann Kessler Švaro Francouz Tatlův Hirschův Hálek Barák Palacká Komenský Ludmila Bedřich Vlasta Paříž Plzeň Rokycany Sokol národní . spolek » Havlíček občanský klub živnostenský beseda spolek paní a dívka
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jak to rostlo! Ko vzniku Sokolstva podává L. T. Nejeden starší účastník dnešních slavnost rozpomíná se oné doby, kdy myšlenka sokolská byla v plenkách. V junáckých řadách kráčejí současníci Fügnera, Tyrše a ostatních těch mužů, jejichž jmenům, vyrytým ve mramor pa- mětní desky »Sokola« pražského, vzdáváme čest. Vzpomínce jich věnovány jsou tyto řádky . V letech šedesátých sice existovaly v Praze již tělocvičné ústavy Malýpetrův a Šmídův, ale spolku tělocvičného nebylo. V »Nár. Listech« z r. 1861 ze dne 11. listopadu objavila se zprávička: »Spolek pro tělocvik. Přátelé tělo- cviku zamýšlejí dle doslechu v Praze zařídii spolek pro těloevik, za kterouž příčinou již ně- kolik mladých lidí rozličného stavu konalo po- radu v hostinci »u Rožně«. Za měsíc potom již určitěji pod záhlavím »Český těloevičný spoleke ohlašováno veřejnosti: »JJak známo, zřizuje se v Praze německý tělocvičný spolek, k němuž zejmena p. Seutter v. Lötzen a jiní kupei značně přispěli. Abychom i v této věci nezů- stali pozadu za spoluobčany německými, zřizuje se též český tělocvičný spolek, jehož stanovy se tšchto dnů vys. cís. král. místodržitelstv předloží. Ponévadž by velmi záhodno bylo, aby se ti, kdož k spolku tomu přistoupiti míní, již napřed přihlásili, vyloženy jsou zápisní li stiny v redakci »Času« a v tělocvičném ústavu Malýpetrové v Panské ulici, kde se též již pro- zátímně konají cvičení a to v pondělí, ve středu a v pátek od 7—8 hod. večerní.
Fügner Tyrš Malýpetrův Šmídův Praha panská ulice Sokol spolek pro tělocvik spolek pro těloevik
21 article
Dne 2. ledna 1862 již objevuje se ra- dostné ohlášení: »Tělocvičná jednota pražská jest povolena! Stanovy její, jež čítají 12 §, do- dány žadatelům místodržitelstvím nazpěť k ne patrnému doplnění. Dle stanov těch sestávat bude jednota ze zakladatelů, činných údů a žáků. První skládají jednou pro vždy 10 zl., druzí plati měsíčně 1 zl. a žáci 50 kr. Mímo tento plat bude se platiti zvlástě za šermování. Je- dnota uspořádá společné výlety a zábavy, v bor její bude se voliti vždy na půl roku a znak její je sokol v letu. Tohoto znaku bude také užívati na praporu.« Dne 4. ledna 1862 uveřejněn v »N. L.e inserát »Vyzvání k přihlášení se do pražské tě- locvičné jednoty.« Opravené stanovy jednoly uveřejněny dne 10. února 1862. Ze dne 16. února 1862 čteme v referátě o schůzi pražské jednoty tělocvičné: »Účel této schůzky byl, aby se spolek úplně konstituoval. Skorem jednohlasně zvolen jest pan Jindřich Fůgner ředitel assekurace, za předsedu jednoty, dr. Mi- roslav Tyrš za místopředsedu, do výboru pak absolutní většinou pp. : kníže dr. Rudolf Thurn- Taxis, prof. Skuherský, Ferdinand Fingerhut, Karel Steffek, spol. majetník plynárny, Fr. Písa- řovic, prof. Emanuel Tonner, MUDr. Edvard JUDr. Julius Grégr, Krispin a Tomáš Černý.
Fůgner Tyrš doktor Thurn Taxis profesor Skuherský Fingerhut Steffek Tonner MUDr Edvard JUDr Julius Grégr Krispin Černá Francie
22 article
Na počátku měsíce března započne jednot řádně činnost svou.« Počátkem března r. 1862 konala se valná hromada tělocvičného spolku v Panské ulici a na ní přijat jednohlasně návrh prof. Emnanuela Tonnera, aby jednota nazývána na dále byla »Sokol«. Rovněž usneseno, aby »Sokol«5. březnem zahájil svá cvičení. 27. března pořádána na Střeleckém ostrově první společenská zábava za účelem bližšíh seznámení se členů. Schůzka tato zůstane pa- mátnou, neboť na ní vysloveny zásady rovnost a bratrství, přijato heslo Tyršovo »Tužme se !« a Barákův pozdrav »Na zdar !«. Dr. Edvard Grégr při schůzi té řečnil o účelu a významn spolku, Fügner navrhl bratrské tykání a tak upevnén v jednotě duch demokratický.
profesor Emnanuel Tonner Tyršův Barákův doktor Grégr Fügner panská ulice Sokol
23 article
Pod dojmem této schůzky vypsal neznámý člen »Sokola! 29. března cenu dvou dukáte ve zlatě za nejlepší báseň, jež by se hodila z píseň českým Sokolům. »Čeští básníci se vy- zývají, aby zaslali své práce do 15. dubna p. Jindř. Fügnerovi. Za soudce, kteří cenu při- řknou, zvoleni byli Karel Jaromír Erben, dr. Miroslav Tyrš a Palla.« Dne 10. dubna oznamuje »Sokol«, že po- dařilo se mu získati pro tělocvičnu nově zřízený sál »U Apolla« v Ječné ulici, který tou dobou byl místností, jakou žádný jiný spolek nemoh se honositi. Téhož dne konána schůze, př které dle návrhu Josefa Mánesa přijat stejno- kroj, skládající se z červené »garibaldovky«, kabátce a kalhot z ruského plátna, kloboučku se stužkou a odznakem, jenž brzo zaměněn v čapku. Den 27. dubna byl pro mladistvou jed- notu velmi památný. Zúčaslnila se poprvé vý letu na posvátný Řip počtem 73 členů. Jieh stejnokroj vzbudil na Podřipsku nemalý zájem. Sokolové cestou srdečně vítáni. Vyskytlo se, že četní nečlenové počali šňořiti odznaky »Sokola«. Proto objevila se 7. května na černém prkně spolku vyhláška, ve které všichni oudové důtklivě se žádají, aby nenosili odznak spolku, kokardu se sokolím perem a barevnou košili, není-li zastoupen spolek celý. Celá jednota, počtem asi 200 členů, pod- nikla v neděli 11. května první velký výlet na Závist, kde dostalo se »Sokolu« neočekávaného uvítání. Obyvatelstvo zbraslavské a okolních obe shromáždilo se na březích vltavských a uspo- řádalo Sokolům ovace. U zřízené slavobrány promluvil měšťanosta Jaroš, Tyrš děkoval.
Jindřichův Fügner Karel Jaromír Erben doktor Tyrš Palla Mánes Sokol Jaroš Ječná Sokol český Sokol U Apollo Sokol ovace
24 article
Od této doby téměř denně objevujíse zprávy ze »Sokola« na veřejnosti. Ze dne 15 května čteme, že »Sokol« za těch několik mě síců svého trvání čítá již 470 členů. Mezi těm bylo 17 kandidátů lékařstvi, 2 doktoři filosofle. 2 doktoři lékařství, 28 professorů a učitelo. 150 studujících, 70 mladších obchodníků, 42 úřadnící a d. Ve dnech 16., 17. a 18. května zúčastni se »Sokol« společných slavností s »Hlaholem« U příležitosti té poukázal JUC. Sladkovský na shodu obou spolků, z nichž jeden heslem »Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti«, druhý pak heslem Tyršovým »Tužme se«, spojily zpěv a sílu ke zdaru české věci. Na první červen ustanoveno slavné svěcen praporu »Sokola«, daru to spolku paní českých Slavnost svěcení spojena s veřejným cvičením Program zněl: 1. Veškeří činní údové »Sokola«, jižu veřejného cvičení podílu míti chtějí, shromážd a seřadí se v zahradě »U Apolla«, z níž o 11 hod. vchodem naproti výklenku řadu za řadou do tělocvičny vstoupl. 2. Uvitání se strany starosty 3. Chorál. 4. Řeč matky praporu a vtloukání hřebo 5. Řeč praporečníka. 6. Sbor »Hlaholem« zpívaný. 7. Veřejné cvičení.
Sladkovský Tyršův Apollo 28 profesor Sokol Hlahol spolek paní český slavnost
25 article
8. Odpoledne společný výlet s novým pra porem do Krče. Slavnost svěcení i veřejné cvičení dopadlo skvěle. Poprvé zazněl tu český povel, jejž z vedl dr. Mir. Tyrš. Myšlenka sokolská našla záhy ohlasu v druhých městech. Pražským »Sokolem« po vzbuzeny, utvořily se četně jednoty po venkově První po Praze byly: jednola v Jaroměři za ložena 1. červnem 1862, jednota kolinská 25 června téhož roku, v Nové Pace 4. července v Turnově 2. srpna, v Přibrami 18. srpna v Kutné Hoře 1. prosince. Na Moravě zvláště působením MUDra. Hel celeta zaražena jednota, jež však ráz sokolsky přejala až v r. 1864. Počátky roku 1863, vlastně jaro jeho při neslo převrat v místnostech »Sokola«. Sá »U Apolla« zakoupen jeptiskami a »Sokol« by nucen uchýliti se do skrovných místnosti »Kon- viktu«, Na štěstí ne na dlouho. Obětavosti bez- příkladnou zbudoval Jindřich Fügner koncem r. 1863 »Sokolu« vlastní dům, postavený dle plánů stavitele Ullmanna u Žitné brány, v ny- nější Sokolské třídě, kde 9. prosince 1863 po čato slavnostně s cvičením. Rok 1864 zapsa se v dějinách Sokolstva prvním krajinským sle- tem v Kutné Hoře. V červenci toho roku sešl se k veřejnému cvičení a pozdravu na plani- nách, zvaných »Rovinami«, okolní jednoty po děbradská, kolínská, pardubická a pražská. Následující rok zahájen veselím, prvními šibřinkami, na popud Fügnerův. Přerušen však velikou ranou — úmrtím téhož. 15. listopadu 1865 vydechl Jindřich Fügner na prsou Tyršo- vých vzácnou svoji duši. Týž rok věnoval zvěčnělý dr. Julius Grégr pražskému »Sokolue pole u Přibyslavi, na němž padl Žižka, »janž byl rovněž Sokolem, prováděje cvičaní palcáty cepy a sudlicemi«.
Mir Tyrš Mudra Fügner Ullmann Fügnerův doktor Julius Grégr Žižek Sokol Krč Praha Jaroměř Nová Paka Turnov Kutná hoře Morava U Apollo Přibyslav Sokol Kon Tyršo
26 article
Přišla válka s Pruskem. Co Evropa sledo- vala boje, v Americe a jmenovitě v Chicagu působením »Lípy slovanské« podařilo se ame- rickým Čechům zaraziti jednotu »Sokol«, jež úžasně vzrostla. Ohromná vzdálenost překonána a společný cíl pojil krajany zámořské s rodnou zemí. Současně rostly jednoty i v jiných zemích. O rozvoji Sokolstva v jiných zemích slo- vanských podává podrobné zprávy kniha dra. Jos. Scheinera »Dějiny českého Sokolstra«, k níž poukazujeme. První sjezd sokolský měl se konati v roce 1868. Mél být na něm položen základ ke spolku všech trvajících tělocvičných jednot slo- vanských. Než sjezd byl z kázán. »Navržený ten spolek slovanských jednot tělocvičných nemá právě tak za účel napomáhati tělocviku, nýbrž utvořiti jednotu převládajícího směru národního a tím řadí se mezi spolky politické, kterým není dovoleno zřizovat mezi sebou jednoty« — praveno v důvodech zákazu. Německým turné- rům povolen za to sjezd v Litoměřicích. Na dlouhou dobu myšlenka sjezdu utuchla.
Čecho doktor Scheiner Prusko Evropa Amerika Chicago Litoměřice Sokol
27 article
Až v roce 1882 Tyršovým přičiněním došlo k prvému sletu všesokolskému, jenž uspořádán na ostrově Střeleckém a při němž ohnivá slova promluvil br. dr. Ed. Grégr. V r. 1887, kdy jednalo se o uvítání Čechů amerických, měly pořádány býti všesokolské slavnosti s průvodem. Slavnosti, policií částečně omezené, dovoleny, průvod však z obavy pře porušením pokoje zakázán. Usneseno tedy ne- pořádati raději žádných slavností. Rok potom ve schůzi svatováclavské přijat návrh na sdru- žení českého Sokolstva v jediný mocný svazek »Českou Obec Sokolskou«. Tenkráte poprvé za- svitl vlídnější paprsek vyšší přízně Sokolstvu. Stanovy »Obce« schváleny místodržitelstvím 5. listopadu r. 1888. Několik měsíců na to, 24. března r. 1889, konán »první valný sjez Obce«. Sjezdy další úzce souvisejí s výstavami a v živé dosud jsou paměti. Druhý slet vše- sokolský konal se v r. 1891 při jubilejní vý- stavě, třetí při výstavě Národopisné v r. 1895. Čtvrtému bude dnes jásati vstříc celé krá- lovské hlavni město.
Tyršův doktor Ed Grégr Čecho