3
masthead
V Praze, v sobotu dne 29. června 190.
Praha
5
article
Na rennt a odpol. listy
O přilohami tNaučný Obzoré! ve
stredu a „Lierarhí Hiflka-
v pátek) předlelšcíi se:
rake v kdiatnistraci
na měsi
na čtvri letá . . . . . 6 K. —h
a dvojí denáškoua K sop u
a ne
ha čtrt leti . . 7 K 50h
sa měsle :. 2 K 00 n
Poštouí
na měsíe . . .. . U K
na čtvrt lela
Hiflka
6
article
K oo
K oo
na něnne
7
article
Dnešní čísln pro Prahu le a 14 stranách.
Dnešní čísln pro Prahu le a 14 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“vyjde v nedělia dne
30. čeryna v obvyklou ho-
dinu ranní.
Praha
8
article
Našemu Sokolstvu!
Našemu Sokolstvu!
Nl zisk, ni slávu!
ove
J. Fůgner.
Letošním, po řadě čtvrtým sletem svým
vstupuje nejnárodnější organisace naše, So-
kolstvo, v plném rozvoji svém do nového
století, v jehož neproniknutelném závoji taj
se snad i nejvážnější úkol, jakýž tanul na
mysli nezapomenutelným zakladatelům jeho
Fügnerům a Tyršům.
Bezmála čtyří desítiletí uplynula již od
onoho okamžiku, kdy za devisou prvního
pěstitele »Ni zisk, ni slávu« vsazen byl do
rodné půdy plodný, svěží štěp, jenž rozložil
zatím košatou korunu svou po všech zemích
českých, jenž v haluzích svých čítá hojně
bratrů v cizině sdružených, a po jehož boku
vyrostly neméně zdatné a bujné kmeny ve
všech národech slovanských.
Málo která organisace přispěla tak vý-
datně k upřímnému sblížení a vřelým.
upřímným stykům Slovanů, zejmena rakou-
ských, jako jednoty sokolské, kteréž četami
svými druží se k řadám Sokolů našich
v opravdový rodinný celek. V národech
slovanských, dosud v tuhých zápasech za
vlastní volný a pokrokový rozvoj zápolících,
není druhé spolehlivější a účinnější organi-
sace svépomocné, jež by byla úspěšněji při-
spívala ku všeobecnému uvědomění národ-
nímu.
J Fůgner
Fügner
Tyrš
Sokol
Slovan
9
article
Sokolstvo nikdy, ani na okamžik ne-
opustilo vysoce šlechetný, ethický, ideální
základ, na němž bylo tvůrci svými založeno
nikdy nezpronevěřilo se pravému, demokra-
tickému národnímu a slovanskému poslání
svému; když kolkolem tu jednotlivci, tu celé
skupiny občasně byly zachváceny pochyb-
noslmi, když činěny byly pokusy podlomiti
víru v národní ideály českě, když sama my
šlenka národní podrobována vivisekci ana-
lyse a skepse, Sokol náš nikdy necouvai
v národní své rozhodnosti, nikdy neumdléva
ve své činnosti, nikdy neodchyloval se o
přímé cesty k mužným a velikým národním
cilům společným.
Této vytrvalosti, této neochvějné věr-
nosti národní, této nepřetržité činnosti a ne-
vyčerpatelné zdatnosti a statečnosti jestio
hlavní zásluhou, že do hloubi i šíře vnikala
pospolitost zájmů národně českých, zájmů
národně slovanských!
Ve století nověm všecky tyto dobre
vlastnosti českého a slovanského Sokolstva
budou nejen výdatným zdrojem síly národ-
ního rozvoje, ale utužiti se musí v tvrdost
nejjemnější ocele, vždyť odvěcí sousedé naši
den co den svou činností dokazují, že jest
to pouhopouhou nepravdou, že by myšlenka
národnostní byla tam na ústupu.
Myšlenka ta všude na Žápadě, a nej
významněji mezi Němci dospívá spíše v úzko-
prsé sobectví a výlučnost, o nichž mnohem
případněji než kdekoliv mezi námi Slovany
dá se použiti porovnání »o uzavírání se čín-
skou zdí!«
A hle, kdežto národní uvědomování
Němec
Sokol
10
article
Slovanstva odvěkými závistníky jeho bylo
Slovanstva odvěkými závistníky jeho bylo
snr
odsuzováno činy, písmem i slovy, dnes kdy
Němectvo ohražuje a odlučuje se od ná
i od bratří Poláků v sousední říši, i na jihu
od tamního věrného lidu slovanského —
neozývají se a není slyšeti ony hlasy, které
by tňeorií svých mohly nyní mnohem dů-
vodněji užiti, než to dříve činily proti na
šemu národu a proti ostatnímu Slovanstvu
Národní uvědomění Slovanstva, národ-
nostní myšlenka slovanská nikdy a nikde
neposkvrnila se takovouto výlučností, úzko
prsosti a obmezeností, protože povaze slo
vanské, demokratismu slovanskému byly vždy
cizí tyto výstřelky chorobné panstvíchtivosti
kterouž již před tisíci lety poznamenaly deto-
písy jakožto jedinou pruzinu krvavého úto-
čení na rozdrobené větve slovanské.
Nemůže býti věru větší zvrácenosti, nez
se jeví ve snaze oslabovati myšlenku ná-
rodní mezi námi a mezi ostatními Slovany,
a při tom přehlížeti a neviděti, že jsou to
především naši západní sousedě, jimž jest
zapotřebí kázati — že národnost nemá a
nesmí vylučovati lidskost, že náš národ slo-
vanský má tatáž práva na výsledky kulturní
pokročilosti a snášelivosti, na moderní »con-
nubium et commectium«, že jeho rázovitost
a svébytnost náleží neméně ku harmonii
všelidské, než svéráznost národů, kteří věčně
točícím se kolem osudu vynešeny jsou do-
časně na vréhl
A právě v nejposlednějších letech uká-
zalo se ve dvou vzdálených dílech světa, že
velebená a vynášená všelidskost a kulturnost
západní jest pustý zvuk, kterýž ihned pozbývá
všeho smyslu, jakmile osvědčiti se má ve
skutečnosti, na půdě reálné, v zápasu zájmův
nesených nenasytností hmotných prospěchů
Němectvo
11
article
Po tolikátě a tolikáté opětuje se tu hi-
storické naučení, že lidstvo nemůže dospěti
k souladnému, snášelivěmu, opravdu lid
skému soužití, nezůstaneli věrno svým mrav-
ným ideálům, a dá-li se ovládati pouze ze
vním leskem a snahami hmotnými, kořistnými
jež odsouzeny byly nejen pokutou, kteráz
stihla starobiblické ctitele zlatého telete, ale
i posměchem, jenž stihá až po dnes Esauovu
mísu čočovice a kteráž vždy a vždy musí
vzbuditi odpor všech, kdož nepozbyli víry
v zájmy vyšší, mravní, v ideály, mezi nimiž
pospolitost národní již proto bude věčněs
skvíti, poněvadž lidé, s nimiž žiju, s nimiž
tvořím národní celek, jsou nejdostupnějšt
onomu dobru, kteréž jednotlivec může a m
konati.
Jak možno věřiti v lásku ke všelidstvu,
když se jí nedostává ani ke svým?
»Ni zisk, ni slávu !«, Hle, jak stručně.
jak obsažně a jak lidově vystihnuty jsou tě-
mito slovy vyšší, národní a lidské ideály
našeho Sokolstva, kteréž věrností k nim za-
chovává nejen věrnost svému národu, ale
jež razí i širokou dráhu v nejširších vrstvách
jeho nejušlechtilejším podnětům všelidským.
Byť i Sokolstvo dle svého nejbližšího úkolu
věnovalo především snahy své rozvoji vlastní
křepkosti a zdatnosti tělesné, tato stránka
jeho činnosti jest přece jen pouhou pod-
mínkou a přípravou k bohaté sklizni duševní
ušlechtilosti a jejích ideálných plodů.
Přejeme našemu Sokolstvu, aby v tomto
krásném souladu sil rostlo a kvetlo a spolu
se Sokolstvem sbratřených národů dočkalo
se okamžiku, kdy bude moci na prahu do-
sažených národních cílů konečných spoko-
jeně zvolati: Dobrý boj jsme bojovali !
Esauův
12
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze
Čtvrtý slet všesokolský v Praze
Jízda francouzských hostí od hranie
do Prahy.
Úchvatným triumfálním projevem nadšen
všeho českého lidu bylo uvítání franeouzských
hostí. Delegáti města Paříže i gymnasté pařížští
kteří přijeli včeras v 8 hodin večer do Prahy
byli po celé cestě od hranic bavorských až do
Prahy předmětem nalíčených a nadšených ovací
Na jiném místě-líčíme velkolepý a nezapomenu-
telný vjezd Francouzů a zástupců Pařížedo
Prahy, kde je vítaly obromné davy jásajícího
lidu českého. Zde stůj vylíčení jízdy francouz-
ských hostů od hranic bavorských.
K uvítání francouzských hostů odjeli včera
ranním rychlovlakem z Prahy pp. dr. Luboš Je-
řábek za sbor obecních starších, dr. Em. z Čen-
kova, sekretář magistrátní, přidělený delegätům
pařížské municipality, JUC. Žák za » Hlas Národa«,
Václav Hladík za »Národní Listy« a klub »Stará
Praha«, na pohraniční stanici do Brodu nad L
Zde připojili se k nim četní Čechové dlící v Brodu
a v jeho okoli. Úřadnictvo a zřízenci státní dráhy
velmi ochotně zařídili vše potřebné pro příjezd
francouzských hostů.
Francouz
Pařížedo
doktor
Luboš
em
Hladík
Čecho
Praha
Paříž
Čen
Brod
13
article
Z Norimberka došel do Brodu v poledne
telegram, oznamující odjezd francouzských hosto
k hranicím českým.
O 3. hod. 30 min. přijel rychlík, přiváže-
jící hosty v z Francie. Volání »Na zdar!«,a
»Vive la France!« ozvalo se vstříc hostům
francouzským, dříve ještě nežli vstoupili na
půdu českou. Jmenem města Prahy oslovi
presidenta obecní rady pařižské p. Dausseta
pan dr. Luboš Jeřábek. Pan Dau s se
odpověděl stručnou, jadrnou řečí, v níž tlumočil
pocity zástupců Paříže, poprvé přicházejícíeh
pozdraviti český národ a královskou Prahu. Na
to slečna Archlebova odevzdala p. Daussetov
pěknou kytici, začež ji poděkoval p. Dausse
polibením, kterýmž velmi galantním způsobem
projevil mladý a elegantní maire pařížský svou
vděčnost sličným damám, podavším mu kylice
na dalších nádražích.
Z Paříže přijeli následující hosté: oficialní
zástupce městské rady pařížské pan Louia
Dausset, president městské rady pařížské.
Dausset
doktor
Jeřábek
Dau
Louius Dausset
Norimberk
Francie
Praha
Paříž
Archlebov
Creative le Franca
14
article
Bussat, velkoobchodník, zástupce čtvrti de la
Chapelle, Pugliesi- Conti, advokát appel
lačního soudu, delegát čtvrti de la Place Mon-
ceau, JUDr. Césare Caire, adyokát appel
lačního soudu, zástupce čtvrti de T'Europe
Dálo přibyli s nimi městští radové pařížštía
Gay, publicista a syndik městské rady i gener
rady seineské, Adrien Mithouard a Houdé
průmyslník, zástupce čtvrti Porte St. Martina
H. Galli, vicepresident generální rady seineské
chefredaktor nacionalistického žurnálu » Drapeau«.
známý přítel a spolupracovník Déroulědůva
předseda »Ligy vlastenců«.
S městskými rady přijeli dále pp. Emil M as-
sard, ředitel a chefredaktor dvou veli rozšíře-
ných a populárních listů. »La Patrie« a »La
Presse«, jakož i listu »L'Echo de T'armče«a
předseda syndikátu vojenského tisku; Ernest
Rosset, zástupce známé, rozšířené vlastene-
cké ligy »Patrie Francaise« a pak representant
idey zachování starých památek pařížských Char-
les Normand, architekt a ředitel časopisu
»L'ami des Monuments et des Arts«, předseda
spolku »Přátel památek pařížských«, člen měst-
ské komise pro Starou Paříž a Charles Dupuy,
architekt, člen ústředního spolku architektů,
vicepresident spolku »Pařížané z Paříže« a pu-
blicista.
Se známým přítelem českého národa p.
jít le Chapell
Pugliesi Conti
jít le Place Mona
JUDr
Caire
Mithouard
Stanislav
Martino
Galli
Drapeau
Déroulědův
Rosset
Monument
Dupuy
Pařížan
Chara
Paříž
Le Patria
Le Presse
Patria Francaise
spolek » přátelit památka
čtvrť jít T ' Europe
desátník Arts
15
article
Josefem Sansboeufem, jenž již po tře
přijíždí do Prahy, tentokráte jako bývalý presi
dent spolku gymnastů francouzských a čestný
prosident spolků gymnastů okresu seineského
v čele přibylo 15 gymnastů z Paříže a okresu
seineského.
Jmena gymnastů jsou tato: praporečník M
Roucoux A., président de l'Association des
Sociétés de Gymnastique de la Seine, pp. Le-
roy Alphonse, président d'honneur de la So-
ciété de Neuilly sur- Seine, Secrétaire de la ré-
daction du Gymnaste, A voiron Henri, Réda-
cteur au »Gymnaste«, Paris, Duchemin Er-
nest, Vice-Président de La Nationale, Paris,
Chapron Ernest, Président de La Gauloise,
Paris, Droz Georges, de La Gauloise, Paris,
Prévost Albert, Président de La Frangaise.
Paris, Sehenkel Paul, Président de T'Alsa-
cienne-Lorraine, Paris, Leffond, Moniteur de
la Société le Drapeau, Paris, Gérard Georges,
de La Tricolore, de Levallois-Perret (Seine)
Scherb Emile, Moniteur de la Société K
Avant !, Paris, Loiseau Edmond, de La Jeu-
nesse du IV. Arrondt, París. Voelcke! Eu-
géne, de L'Union, Charenton (Seine), Fa h y
Eugéne, de La Nanterrienne, Nanterre. (Seine).
Sansboeuf
Gymnastique
Sein
Alphons
jít Neuilly
sur Sein
Gymnaste
Henri
Réda
Paris
Duchemin
Vic
Ernest
Droz
Gaulois
Albert
Paul
Lorrain
Leffond
Drapeau
Gérard Georges
Tricolore
Levallois Perret
Emil
Avant
Edmond
Jeu
Voelcke
Eugéne
Nanterrienne
Praha
Paříž
Nanterre
M Roucoux A
h y
honneur jít le so
Secrétaire jít le ré
Président jít Le Nationale
Président jít Le Gaulois
Georges
Président jít Le Frangais
Président jít T ' Alsa
Moniteur jít le Société
16
article
Fahy Gustave, de La Régénératrice, d'Asniěres
(Seine).
Ze seznamu uvedených členů zásťupeů
města Paříže je patrno, že Paříž nám vyslala
výkvět svých vynikajíeích mužů, kteří brillantn
representují francouzský veřejný život.
Po celé cestě byl vlak s francouzskými
hosty pozdravován se všech stran. I z ne-
patrných vesniček a malých stanie kynuly po
zdravy, máváno bylo šátky a klobouky. Na ná-
dražích stanic, kde vlak zastavoval, byly po
řádány velmi hlučné ovace. Ale i jinak všude
kde kdo, sedlák, dělník nebo pražští obyvatelé
letních sídel aspoň z dálky vítali francouzské
hosty, kteří dojati, přijímali tyto nelíčené, spon-
tanní a srdečné pozdravy lidu českého a poznali
hned, že sympatie k Francii u nás nejsou
pouhou frází jistých výlučných kruhů, ale pocitem
zákořeněným hluboce do všeho lidu českého.
Fahy
jít Le Régénératrice
Asniěres
Sein
Paříž
Francie
17
article
Při přechodu hranie českých byli hosté
pozdravováni obecenstvem shromážděným n
první české stanici Kubici.
V prvním městě českém v Domažli cfeh
bylo přichystáno velikolepé uvítání. Cukrova
domažlický ozdoben byl velkým nápisem: »Viv
la France !«, dělníci mávali červenobilými pra-
porky.
Na perronu byla shromážděna řada spolko
s prapory. Hosty uvital starosta p. Petr Hana
Pan dr. Ant. Steidl, starosta okresu domažli
ckého, oslovil francouzské hosty delší velm
srdečnou řečí francouzskou. Jmenem francouz-
ských hoslův odpověděl p. Dausset, který
s vervou a ohněm poděkoval za uvítání a pro
volal zvučnou češtinou: »Sláva Čechům !«
Elegantní skupina sličných dam domažli
ckých zahrnula francouzské hosty květinami
Sl. Palečkova oslovila p. Dausseta stručnou
řeči francouzškou a podala mu kytici, za nía
ji starosta pařížský poděkoval zmíněným již
galantním způsobem. Za ohlušujícího volání
Vive la France!« hnul se vlak.
Na stanici stankovské v čele Sokola
a jiných spolků pozdravil Pařížany krátkou fran
couzskou řečí učitel p. Gabriel.
V Nýřanech stáli na perroně Sokolové
a četné spolky.
Velkolepé uvítání přichystala francouzským
hostům Plzeň. Byl to krásný a povznášejíe
moment. Učinil mocný dojem na hosty z Paříže
K uvitání francouzských hostí vyvěsila obecn
V drobném prodejit
raaní čí-lo e sobě . . . za 8 h
odpolelní . . . . . . . za ab
dllalkách za venkověi
raaní čislo. . . . .
odpolední . . . . . . . . Bb
Inserá ty
platí se hetevě sapřei.
Předplacění a inaerty přlěíms zdminl-
stracs v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se těž režakee
tiskárna a sxpedšce „Národnich Listů“
Eakopiny so navnaesji
Kubik
Cukrův
Petr Hana
doktor
Antonín
Steidl
Dausset
Čecho
Palečkův
Sokol
Pařížan
Gabriel
Nýřany
Plzeň
Paříž
Viva le Franca
Creative le Franca
18
article
správa na věži arciděkanského chrámu prapory
v barvách městských a zemských. Na nádraží,
kde toho dne za příčinou výročního trhu pano-
val neobyčejný ruch, což vítací slavnosti stižilo,
dostavili se: náměstek purkmistra dr. Joseí
Šmíd se členy městské rady a obecního vý-
boru, jakož i veškeří hodnostové samosprávných
úřadův a korporací plzeňských a deputace 160
českých spolků plzeňských, četně dam s kyti-
cemi a přehojně obecenstva, které, pokud se
nevešlo do nádraží, pozdravilo hosty, stojíc po-
dél trati.
Když vlak za všeobecného jásavého volání
»Na zdar !«, »Vive la Fraňce« a »Vivent les
Frangais« stanul, oslovil deputaci municipality
pařížské náměstek purkmistra (který jako Sokol
již mešká v Praze) dr. Josef Šmíd nadšenou
a vřelou řečí.
Náměstek starosty p. JUDr. Josef Schimid
těší se z toho, že návštěva zástupcův obecní
rady pařížské jest novým důkazem sympatií
mezi národem francouzským a českým a pro-
jevuje povděk nad tím, jak Francouzové
uznávají činnost národa českého ve věděa
v umění a jak sympatiemi provázejí i naše
Sokoletvo, tento »květ národního vědomí«,
jež dle hesel »Svoboda, rovnost, bratrství«
a dle pravídla »zdravý duch v zdravém těles
hledl vychovávati národu svěmu muže karakterní,
kteří by byli základem budoucího jeho vývoje.
Zastüpuje, jak dí, milovaného starostu města
Plzně, jejž národní povinnosti volaly do Prahy
zlaté, řečník vitá hosty co nejsrdečněji jměnem
»naší královské Plzně«, této bašty na západě
českém proti všem choutkám nepřátelským.
doktor
Šmíd
JUDr
Schimid
Francouz
Sokoletvo
Svoboda
Praha
Plzeň
Creative le Fraňce
19
article
Promluviv až dotud francouzsky, volá řečník na
konee: Provolávám národu francouzskému, městu
Paříži a jeho slovutným zástupcům upřimné
»Na zdar!« Sláva Francii! Vive la Francel
Hosté byli počastováni obecní správou vý-
tečným prazdrojem, jimž byli i pro daláí cestu
opatřeni, studenými zákusky a jemnými dout-
níky. »Hlahol« plzeňský k poctě jich zapěl
sbor, dámy obdarovaly hosty kvítím.
Z Plzně provázelo francouzské hosty ně-
kolik pánů, mezi nimiž známý romanopisec
prof. Klostermann, jenž je horlivým šířite-
lem francouzsko-českých styků, městský rada
pan Kessler a magistr. úřadník pan
Švaro.
V Rokycanech bylo též uvítání oká-
zalé. Záhy po 5. hod. odpol. dostavilo se na
nádraži množství, občanstva. Před 6. hodinou
nebylo již místa v nádraží. Při objevení se
vlaku ve stanici propuklo rázem shromáždění
ve volání slávy Francouzům; což dovršeno
zvláště při zastavení vlaku. Francouzští hosté
téměř všichni sešli s vozů na perron. Oslovení
jich ujaly se dámy z předních rodin rokycan-
ských a sice sl. Ida Tatlova, dcera škol-
ního inspektora a sl. Mařenka Hirschova,
dcera továrníka.
Uvitání zúčastnily se četné spolky, zejmen
»Sokol«, »Hálek«, zpěv. spolek »Záboj«, nár.
spolek »Havlíček«, mladá generace »Barák«,
politický klub »Palacký«, Občanský klub, Poli-
tický spolek, učitelská jednota »Komenský«,
damský spolek »Ludmila«, čeští turisté, klub
velocipedistů a bruslařů, Živnostenská beseda,
sbor dobrovol. hasičů, spolek voj. vysloužilců
arcivévody Bedřicha, sbor ostrostřelců atd.
V Rokycanech uspořádáno skvostné
přivitání vzácným pařížským hostům. Po šesté
hodině večerní seřadily se před radnicí : » Sokol«
s praporem a hudbou, zpěvácký spolek » Slavík«,
spolek paní a dívek »Vlasta« s kyticemi, sbor
hasičský; společenstva s prapory: řezníků,
Sláva Francie
profesor
Klostermann
Kessler
Švaro
Francouz
Tatlův
Hirschův
Hálek
Barák
Palacká
Komenský
Ludmila
Bedřich
Vlasta
Paříž
Plzeň
Rokycany
Sokol
národní . spolek » Havlíček
občanský klub
živnostenský beseda
spolek paní a dívka
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jak to rostlo!
Ko vzniku Sokolstva podává L. T.
Nejeden starší účastník dnešních slavnost
rozpomíná se oné doby, kdy myšlenka sokolská
byla v plenkách. V junáckých řadách kráčejí
současníci Fügnera, Tyrše a ostatních těch
mužů, jejichž jmenům, vyrytým ve mramor pa-
mětní desky »Sokola« pražského, vzdáváme čest.
Vzpomínce jich věnovány jsou tyto řádky .
V letech šedesátých sice existovaly v Praze již
tělocvičné ústavy Malýpetrův a Šmídův, ale
spolku tělocvičného nebylo. V »Nár. Listech«
z r. 1861 ze dne 11. listopadu objavila se
zprávička: »Spolek pro tělocvik. Přátelé tělo-
cviku zamýšlejí dle doslechu v Praze zařídii
spolek pro těloevik, za kterouž příčinou již ně-
kolik mladých lidí rozličného stavu konalo po-
radu v hostinci »u Rožně«. Za měsíc potom již
určitěji pod záhlavím »Český těloevičný spoleke
ohlašováno veřejnosti: »JJak známo, zřizuje se
v Praze německý tělocvičný spolek, k němuž
zejmena p. Seutter v. Lötzen a jiní kupei
značně přispěli. Abychom i v této věci nezů-
stali pozadu za spoluobčany německými, zřizuje
se též český tělocvičný spolek, jehož stanovy
se tšchto dnů vys. cís. král. místodržitelstv
předloží. Ponévadž by velmi záhodno bylo,
aby se ti, kdož k spolku tomu přistoupiti míní,
již napřed přihlásili, vyloženy jsou zápisní li
stiny v redakci »Času« a v tělocvičném ústavu
Malýpetrové v Panské ulici, kde se též již pro-
zátímně konají cvičení a to v pondělí, ve středu
a v pátek od 7—8 hod. večerní.
Fügner
Tyrš
Malýpetrův
Šmídův
Praha
panská ulice
Sokol
spolek pro tělocvik
spolek pro těloevik
21
article
Dne 2. ledna 1862 již objevuje se ra-
dostné ohlášení: »Tělocvičná jednota pražská
jest povolena! Stanovy její, jež čítají 12 §, do-
dány žadatelům místodržitelstvím nazpěť k ne
patrnému doplnění. Dle stanov těch sestávat
bude jednota ze zakladatelů, činných údů a žáků.
První skládají jednou pro vždy 10 zl., druzí
plati měsíčně 1 zl. a žáci 50 kr. Mímo tento
plat bude se platiti zvlástě za šermování. Je-
dnota uspořádá společné výlety a zábavy, v
bor její bude se voliti vždy na půl roku a
znak její je sokol v letu. Tohoto znaku bude
také užívati na praporu.«
Dne 4. ledna 1862 uveřejněn v »N. L.e
inserát »Vyzvání k přihlášení se do pražské tě-
locvičné jednoty.« Opravené stanovy jednoly
uveřejněny dne 10. února 1862. Ze dne
16. února 1862 čteme v referátě o schůzi
pražské jednoty tělocvičné: »Účel této schůzky
byl, aby se spolek úplně konstituoval. Skorem
jednohlasně zvolen jest pan Jindřich Fůgner
ředitel assekurace, za předsedu jednoty, dr. Mi-
roslav Tyrš za místopředsedu, do výboru pak
absolutní většinou pp. : kníže dr. Rudolf Thurn-
Taxis, prof. Skuherský, Ferdinand Fingerhut,
Karel Steffek, spol. majetník plynárny, Fr. Písa-
řovic, prof. Emanuel Tonner, MUDr. Edvard
JUDr. Julius Grégr, Krispin a Tomáš Černý.
Fůgner
Tyrš
doktor
Thurn
Taxis
profesor
Skuherský
Fingerhut
Steffek
Tonner
MUDr
Edvard
JUDr
Julius Grégr
Krispin
Černá
Francie
22
article
Na počátku měsíce března započne jednot
řádně činnost svou.«
Počátkem března r. 1862 konala se valná
hromada tělocvičného spolku v Panské ulici a
na ní přijat jednohlasně návrh prof. Emnanuela
Tonnera, aby jednota nazývána na dále byla
»Sokol«. Rovněž usneseno, aby »Sokol«5.
březnem zahájil svá cvičení.
27. března pořádána na Střeleckém ostrově
první společenská zábava za účelem bližšíh
seznámení se členů. Schůzka tato zůstane pa-
mátnou, neboť na ní vysloveny zásady rovnost
a bratrství, přijato heslo Tyršovo »Tužme se !«
a Barákův pozdrav »Na zdar !«. Dr. Edvard
Grégr při schůzi té řečnil o účelu a významn
spolku, Fügner navrhl bratrské tykání a tak
upevnén v jednotě duch demokratický.
profesor
Emnanuel Tonner
Tyršův
Barákův
doktor
Grégr
Fügner
panská ulice
Sokol
23
article
Pod dojmem této schůzky vypsal neznámý
člen »Sokola! 29. března cenu dvou dukáte
ve zlatě za nejlepší báseň, jež by se hodila z
píseň českým Sokolům. »Čeští básníci se vy-
zývají, aby zaslali své práce do 15. dubna p.
Jindř. Fügnerovi. Za soudce, kteří cenu při-
řknou, zvoleni byli Karel Jaromír Erben, dr.
Miroslav Tyrš a Palla.«
Dne 10. dubna oznamuje »Sokol«, že po-
dařilo se mu získati pro tělocvičnu nově zřízený
sál »U Apolla« v Ječné ulici, který tou dobou
byl místností, jakou žádný jiný spolek nemoh
se honositi. Téhož dne konána schůze, př
které dle návrhu Josefa Mánesa přijat stejno-
kroj, skládající se z červené »garibaldovky«,
kabátce a kalhot z ruského plátna, kloboučku
se stužkou a odznakem, jenž brzo zaměněn
v čapku.
Den 27. dubna byl pro mladistvou jed-
notu velmi památný. Zúčaslnila se poprvé vý
letu na posvátný Řip počtem 73 členů. Jieh
stejnokroj vzbudil na Podřipsku nemalý zájem.
Sokolové cestou srdečně vítáni.
Vyskytlo se, že četní nečlenové počali
šňořiti odznaky »Sokola«. Proto objevila se 7.
května na černém prkně spolku vyhláška, ve
které všichni oudové důtklivě se žádají, aby
nenosili odznak spolku, kokardu se sokolím
perem a barevnou košili, není-li zastoupen
spolek celý.
Celá jednota, počtem asi 200 členů, pod-
nikla v neděli 11. května první velký výlet na
Závist, kde dostalo se »Sokolu« neočekávaného
uvítání. Obyvatelstvo zbraslavské a okolních obe
shromáždilo se na březích vltavských a uspo-
řádalo Sokolům ovace. U zřízené slavobrány
promluvil měšťanosta Jaroš, Tyrš děkoval.
Jindřichův
Fügner
Karel
Jaromír
Erben
doktor
Tyrš
Palla
Mánes
Sokol
Jaroš
Ječná
Sokol
český Sokol
U Apollo
Sokol ovace
24
article
Od této doby téměř denně objevujíse
zprávy ze »Sokola« na veřejnosti. Ze dne 15
května čteme, že »Sokol« za těch několik mě
síců svého trvání čítá již 470 členů. Mezi těm
bylo 17 kandidátů lékařstvi, 2 doktoři filosofle.
2 doktoři lékařství, 28 professorů a učitelo.
150 studujících, 70 mladších obchodníků, 42
úřadnící a d.
Ve dnech 16., 17. a 18. května zúčastni
se »Sokol« společných slavností s »Hlaholem«
U příležitosti té poukázal JUC. Sladkovský na
shodu obou spolků, z nichž jeden heslem
»Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti«, druhý pak
heslem Tyršovým »Tužme se«, spojily zpěv a
sílu ke zdaru české věci.
Na první červen ustanoveno slavné svěcen
praporu »Sokola«, daru to spolku paní českých
Slavnost svěcení spojena s veřejným cvičením
Program zněl:
1. Veškeří činní údové »Sokola«, jižu
veřejného cvičení podílu míti chtějí, shromážd
a seřadí se v zahradě »U Apolla«, z níž o 11
hod. vchodem naproti výklenku řadu za řadou
do tělocvičny vstoupl.
2. Uvitání se strany starosty
3. Chorál.
4. Řeč matky praporu a vtloukání hřebo
5. Řeč praporečníka.
6. Sbor »Hlaholem« zpívaný.
7. Veřejné cvičení.
Sladkovský
Tyršův
Apollo
28 profesor
Sokol
Hlahol
spolek paní český slavnost
25
article
8. Odpoledne společný výlet s novým pra
porem do Krče.
Slavnost svěcení i veřejné cvičení dopadlo
skvěle. Poprvé zazněl tu český povel, jejž z
vedl dr. Mir. Tyrš.
Myšlenka sokolská našla záhy ohlasu
v druhých městech. Pražským »Sokolem« po
vzbuzeny, utvořily se četně jednoty po venkově
První po Praze byly: jednola v Jaroměři za
ložena 1. červnem 1862, jednota kolinská 25
června téhož roku, v Nové Pace 4. července
v Turnově 2. srpna, v Přibrami 18. srpna
v Kutné Hoře 1. prosince.
Na Moravě zvláště působením MUDra. Hel
celeta zaražena jednota, jež však ráz sokolsky
přejala až v r. 1864.
Počátky roku 1863, vlastně jaro jeho při
neslo převrat v místnostech »Sokola«. Sá
»U Apolla« zakoupen jeptiskami a »Sokol« by
nucen uchýliti se do skrovných místnosti »Kon-
viktu«, Na štěstí ne na dlouho. Obětavosti bez-
příkladnou zbudoval Jindřich Fügner koncem
r. 1863 »Sokolu« vlastní dům, postavený dle
plánů stavitele Ullmanna u Žitné brány, v ny-
nější Sokolské třídě, kde 9. prosince 1863 po
čato slavnostně s cvičením. Rok 1864 zapsa
se v dějinách Sokolstva prvním krajinským sle-
tem v Kutné Hoře. V červenci toho roku sešl
se k veřejnému cvičení a pozdravu na plani-
nách, zvaných »Rovinami«, okolní jednoty po
děbradská, kolínská, pardubická a pražská.
Následující rok zahájen veselím, prvními
šibřinkami, na popud Fügnerův. Přerušen však
velikou ranou — úmrtím téhož. 15. listopadu
1865 vydechl Jindřich Fügner na prsou Tyršo-
vých vzácnou svoji duši. Týž rok věnoval
zvěčnělý dr. Julius Grégr pražskému »Sokolue
pole u Přibyslavi, na němž padl Žižka, »janž
byl rovněž Sokolem, prováděje cvičaní palcáty
cepy a sudlicemi«.
Mir
Tyrš
Mudra
Fügner
Ullmann
Fügnerův
doktor
Julius Grégr
Žižek
Sokol
Krč
Praha
Jaroměř
Nová Paka
Turnov
Kutná hoře
Morava
U Apollo
Přibyslav
Sokol
Kon
Tyršo
26
article
Přišla válka s Pruskem. Co Evropa sledo-
vala boje, v Americe a jmenovitě v Chicagu
působením »Lípy slovanské« podařilo se ame-
rickým Čechům zaraziti jednotu »Sokol«, jež
úžasně vzrostla. Ohromná vzdálenost překonána
a společný cíl pojil krajany zámořské s rodnou
zemí. Současně rostly jednoty i v jiných zemích.
O rozvoji Sokolstva v jiných zemích slo-
vanských podává podrobné zprávy kniha dra.
Jos. Scheinera »Dějiny českého Sokolstra«,
k níž poukazujeme.
První sjezd sokolský měl se konati v roce
1868. Mél být na něm položen základ ke
spolku všech trvajících tělocvičných jednot slo-
vanských. Než sjezd byl z kázán. »Navržený
ten spolek slovanských jednot tělocvičných nemá
právě tak za účel napomáhati tělocviku, nýbrž
utvořiti jednotu převládajícího směru národního
a tím řadí se mezi spolky politické, kterým
není dovoleno zřizovat mezi sebou jednoty« —
praveno v důvodech zákazu. Německým turné-
rům povolen za to sjezd v Litoměřicích.
Na dlouhou dobu myšlenka sjezdu utuchla.
Čecho
doktor
Scheiner
Prusko
Evropa
Amerika
Chicago
Litoměřice
Sokol
27
article
Až v roce 1882 Tyršovým přičiněním došlo
k prvému sletu všesokolskému,
jenž uspořádán na ostrově Střeleckém a při
němž ohnivá slova promluvil br. dr. Ed. Grégr.
V r. 1887, kdy jednalo se o uvítání Čechů
amerických, měly pořádány býti všesokolské
slavnosti s průvodem. Slavnosti, policií částečně
omezené, dovoleny, průvod však z obavy pře
porušením pokoje zakázán. Usneseno tedy ne-
pořádati raději žádných slavností. Rok potom
ve schůzi svatováclavské přijat návrh na sdru-
žení českého Sokolstva v jediný mocný svazek
»Českou Obec Sokolskou«. Tenkráte poprvé za-
svitl vlídnější paprsek vyšší přízně Sokolstvu.
Stanovy »Obce« schváleny místodržitelstvím 5.
listopadu r. 1888. Několik měsíců na to, 24.
března r. 1889, konán »první valný sjez
Obce«. Sjezdy další úzce souvisejí s výstavami
a v živé dosud jsou paměti. Druhý slet vše-
sokolský konal se v r. 1891 při jubilejní vý-
stavě, třetí při výstavě Národopisné v r. 1895.
Čtvrtému bude dnes jásati vstříc celé krá-
lovské hlavni město.
Tyršův
doktor
Ed
Grégr
Čecho