3
masthead
29. června 1901
5
article
oděvníků, smíšených živností, obchodní gremium;
besedy: řemeslnická, občanská a dělnická »Pa-
lacký« a po příchodu městské rady a zástupce
okresu za zvuků sokolské kapely nastoupen
pochod k nádraží, Brzy po seřadění spolku
přijel rychiík se vzácnými hostmi a byl
nadšeným provoláním slávy a hudbou přivítán.
Z kruhu dam vystoupila slečna Sehal-
lerova a srdečnými slovy francouzsky vítala
vzáené hosty, kladone důraz na lásku a obdiv
národa našeho bratrskému národu francouz
skému, kterému láska tato aspoň takovýmto
uvitáním po celé vlasti české projevována bude.
Po té starosta města p. Kašpar Bouček
v řeči české vřele vílání opětoval a zakonči
opět vlláním francouzským. Odpověď p. Daus-
setova byla nadšeně akklamována.
Sehal
Kašpar Bouček
6
article
Ve Zdicích oslovil francouzské hosty
zástupce Sokola a slečna Sieberova, jež
podala p. Daussetovi kytici. Pan Dausset opě
stručně, ale důrazné odvětil.
V Rerouně na nádraží očekával rychlík
přinášajíci vzácné hosty francouzské starosta
král. města Berouna p. JUDr. Vilém Smole
nop s radou městskou, dp. děkan a víká
P. V. Lerch s duchovenstvem, předseda
Občanské besedy p. Macháček s místo-
předsedou p. inž. J. Čejkou, výborem
ostatním členstvem besedy, starosta »Sokolat
berounského p. Václav Pintner s četou
»Sokola«, dále damský spolek »Ludmila«, řada
jiných spolků berounských a četné distinguované
obecenstvo. Při příjezdu zahrála hudba spolku
českých střelců marseillaisu. Když vlak za
bouřlivých akklamací stanul, uvítal presidenta
mun. rady pařížské starosta města pan JUD
Šmolenop, pak předseda Občanské besedy
a starosta Sokola, načež jednatel besedy pan
Mlíčko přednesl srdečné oslovení v řeči fran-
coozské, jemuž následovalo vřelé franc. oslovení
sl. Marií Merkovou, která podala pres. p.
Sokol
Sieberův
Dausset
JUDr
Vilém smola
P V Lerch
Macháček
Ing
J Čejka
Pintner
Ludmila
Mlíčka
Merková
Zdice
Beroun
Sokol
7
article
Daussetovi velkou kytici s franc. trikoloroua
věnováním Občanské besedy, zároveň podaly
ještě kytice sl. A. Hendlova, M. Řehořovská
M. Pintnerova. Mimo to věnovali sl. M. Čej-
kova, dceruška místopředsedy Občanské besedy.
hostům berounské koláče, načež v řeči fran-
couzské k hostům promluvila pí. Štemberová
podávajíc jim cukrovinky. Po srdečném podě-
kování presidenta p. Dausseta hnul se
vlak s drahými hostmi francouzskými ku Praze
za zvuků francouzské hymny národní, provázen
nadšeným voláním přítomných.
V Berouně vstoupil do vlaku p. arch
Sochor, jenž franeouzské hosty pozdravi
jmenem obce řevnické, kde na perroně
četně shromážděné obecenstvo pozdravovalo
kolem jedoucí rychlik. Též v dalších stanicích,
kolem nichž jel rychlík, byli hosté francouzšt
bourlivě vílání. Na nádraží smichovském vstou-
pil do vlaku posl. Horica se svou chotí.o
49 večer vjel vlak do nádraží císaře Františka
Josefa.
Dausset
A Hendlův
M Pintnerův
M Čej
Štemberová
Sochor
Horica
František
Josef
Praha
Beroun
8
article
Příjezď a uvítání v Praze.
Od dávných jíž dob v pražských uliclch
nebylo viditelno a cítěno takové nadšení, jaké
se v nich širokým a mocným rozmachem roz-
poutalo včera ve večerních hodinách, když do
středu zlaté slovanské Prahy zavitali represen-
tanti municipální rady pařížské v čele se svým
presidentem.
Nadšení bylo upřímné, srdečné. Nejširší
massy i přední třídy obyvatelstva pražskéhoi
z předměstí zápolily tu o závod v projevování
vřelých sympatií vzácným a milým hostům. Úča-
stenství na jejich uvitání bylo velkolepé a tím
pozoruhodnější, že vzniklo bez vyzvání, z vlast-
ního vniterného popudu. Sadová silnice od ná
dzaží až k museu, rampa musea, Václavské ná-
městí a Příkopy — všechna tato rozsáhlá pro-
stranství byla obecenstvem přeplněna, obecen
stvem nadšeným, jásajícím, že může v králov-
ské Praze uvítati z plných plic milé zástupce
přátelského národa francouzského. Počasí pře-
krásné doplňovalo zdařilou a velkolepou tuto
manifestací přátelství.
Praha
přátelský národ
9
article
Nával obecenstva panoval nejen na ulicích.
ale i ve všech prostranstvích Františkova ná
draží. Tam byl do posledního místečka přeplněn
vestibul, na perroně průchod byl naprosto zne-
možněn a i koleje byly přeplněny. Špalir Sokolů
z Prahy a předměstí jen s namaháním by
udržen, neboť stále nově a nové zástupy nad-
šeného lidu zjednávaly si přístup do budovy
nádražní, v níž nadšení podobného nikdo nen
pamětníkem.
Do čekárny prvé třídy bylo ustanoveno of
ciální uvítání delegátů pařížské městské rady.
Tam se soustředíli členové městské rady praž-
ské v čele se starostou p. drem. Srbem a oběma
náměstky pp. drem. Fričem a inž. Neubertem
vesměs ve slavnostním úboru s čamarou, zástup
cové městské rady karlinské pp. Dmíšek, Rudle
a Engelmann, členové klubu strany státoprávní
Před vstupem do čekárny tvořily špalfr dámy
z vítacího odboru s libovonnými kyticemi,
jimiž posypaly později Francouzům cestu do
čekárny.
Rychlovlak opozdil se o čtvrt hodiny.
Srb
Frič
Ing
Neubert
Dmíšek
Rudle
Engelmann
Francouz
Praha
Sokol
10
article
Mezitím zvláštní vlaky přijely s novými četným
oddily Sokolů z českého jihu. A když posledn
četa Sokolů opustila perron, oznamovaly signály
ze stanice vinohradské, že rychlovlak odjíždí do
tunelu. Několik okamžiků minulo a červená
světla lokomotivy rychliku objovila se v ob-
rysech tunelu. A za krátko již rychlík stanul
v nádraží. Posvátně velebný byl to výjev. Pěru
těžko vystihnouti do nejposlednějších podrobnost
skvělé, zdařilé, upřimné a přátelské uvítání.
Prsa vzrušením mocně se dmula a do očí draly
se slzy nadšení. »Vive la France! Sláv
Franeouzům!« rozléhalo se perronem, když
sestupovali z vagonů členové delegace pařížské
městské rady a současně s nimi pařížští gym-
nasté. »Vive la Bohěme! Vivent les
Tchěques! Sláva Čechům!« odpovídal
Francouzi. A pozvolna jen, za neustálého pro-
volávání slávy mohli francouzští hosté postupo-
vati k čekárně. Každý hleděl se k nim protlačiti
a ruku jim stisknouti. Dámy je obsypaly kvitin
a růžemi. Když pak podal starosta měst praž-
ských p. dr. Srb předsedovi municipální rady
pařížské p. Daussetovi pravici a představil mu
oba své náměstky, oslovil takto pařižskou
delegaci:
Sokol
Čecho
Francouz
Srb
Franeouz
Sokol
Creative le Franca
Creative le Bohout
11
article
»Monsieur le Prásident du Conseil Municipal
de la ville de Paris et trěs cher Colléguel
Messieurs les Délégués!
Au nom du Conseil Municipal etde
l'assemblé des dělégués municipaux, au nom
de la population de la Capitale Royale de Prague,
dont je suis sůr d'ětre P'interprěte fiděle, jlai
T'honneur de vous souhaiter la bienvenue dane
notre Cité.
Honneur done et bienvenue parmi nous
aux trěs honorés représentants de la ville de
Paris, qui représentent dans notre Capitale en
ce moment solennel, a la veille des Fětes des
Sokola, toute la Francel
Vive M. le Présídent Daussel!
Vive la ville de Paris!«
(V českém překladu:) »Pane předsed
městské rady města Paříže a velectěný kolego
Pánové delegáti! Jménem rady městské a ge-
lého sboru zastupitelstva městského, j mé n em
obyvatelstva král. hlav. městn
Prahly, jehož, jak jsem jist, jsem věrným
tlumočníkem, mám čest pozdraviti vás ve městě
našem. Jest nám zajisté etí, uvítati mezi sebou
vysoce ctěně zástupce města Paříže, kteří re-
presentují v našem hlavním městě v této slavn
chvíli, v předvečer slavnosti sokolské, ve-
škeru Francii. Ať žije pan president
Dausset, ať žije město Paříž 1«
Ohlušující a neutuchající provolávání slávy
presidentu a ostatním delegátům munieipaln
rady provázelo oslovení delegace.
Capitale
jít Prague
ville
Paris
Sokol
Pánová
Prahl
Dausset
ville jít Paris
Paříž
Francie
le Prásident jít Conseil Municipal jít le ville jít Paris
Conseil Municipal etde
P ' interprě
Présídent Daussel
12
article
Jakmile jásavé pozdravení utichilo, uja
se slova pan president Dausset a pravil:
»Velevážený pane starosto a velectěný
pane kollego! Dovolte, abych vás také směl
jmenovati drahý příteli. (Při tom stiskl staro-
stovi p. dru. Srbovi pravici.) Přinášíme vám
sboru obecních starších král. města Prahy
všemu vašemu obyvatelstvu bratrský po-
zdrav zastupitelstva pařižského. Nemohu ani
vysloviti, jaké pohnuti pociťujeme všichniv
této chvíli. Nadšených pozdravů jsme
byli předmětem již od Brodu, kde nás kollega
váš vítal na půdě vašeho království.
My je sdělíme naší drahé Francii, kterou mi-
lujeme stejně, jako vy milujete svoji vlast.
Když jste nám, pane starosto, prokázal česť a
pozval nás do Prahy, tu jednohlasně a s na-
dšením rada města Paříže přijala vaše lichotivé
pozvání. Jsem šťasten, že mohu zastupovat
město Paříž ve vašem překrásném a vlaste-
neckém městě. První, co mně na hranicích va-
šeho království bylo věnováno, byla překrásná
kytice, zdobená vašimi národními barvami. Po-
važoval jsem za svoji povinnost připnouti vaše
národní barvy na svá prsa, aby nám byly
symbolem přátelství, které m
všichni ve Francii pociťujeme
pro národ český, Ať žije královstvi
české! Ať žije král. hlav. město Praha ! Sláva
Čechům !«
Jakmile president pan Dausset skončil
provolal »Slávu Čechům!«, kteréžto zvolán
opětovali i ostatní členové pařížské delegace,
opět zabouřilo nadšeně provolávání slávy Fran
couzům. A jako vlna rozléhalo se dál a dále
z nádražní budovy na rozsáhlé prostranství před
nádražím, kde stáli tisfcové a tislcové v trpě-
livém očekávání, aby vzdáti mohli hold dobrým
přátelům.
Dausset
Srba
Čecho
couz
Praha
Brod
Paříž
Francie
13
article
Francouzští delegáti stiskli pravice četným
městským radům pražským a pozvolna mohli
postupovati, vedení starostou p. drem. Srbem
vestibulem před nádraží. Když se objevili na
schodišti, před zraky nepřehledného, jásavého
davu, rozléhal se pozdrav, jim v ústrety uči-
něný, daleko široko do města.
Vjezd doputace municipální rady pařížsk
do král. hlav. města Prahy byl v pravdé tri
umfální. Zraky všech, kteří přišli k jich uví
tání, byly radosti a plesáním zaroseny, všechny
spočívaly na nich a z útrob řinuly se všem
nadšené pozdravy. Krok za krokem jely kočáry
do středu města, poněvadž nepřehledné zástupy
nebylo možno rázem proraziti.
Velkolepý dojem způsobilo uvítání v Sadové
silnici a čim dále tím více nabýválo rázu netu
šeného, obrovského. Mohutně působil obraz,
jaký se jevil od musea král, českého po Vá-
clavském náměstí dolů ku Příkopu. V levo na
schodišti musea tísnila se hlava vedle hlavy
Dámy mávaly šátky, pánové klobouky a nepře-
hledná massa lidu bouřlivě provolávala: »Vive
la France ! Sláva Francii !«
Tentýž obraz velkolepý, uchvacující a po-
vznášející o neskonale srdečném uvitání fran-
couzských hostů a representantů Paříže jevilse
po celé délce Václavského náměsti a po Př
kopě až k hotelu »u černého koně«, kde při-
praveny pro vzácné hosty salony. Zvláště na
Přikopé pozdravování Franeouzů nabylo roz-
měrů krajně rozsáhlých.
V prvém kočáře jeli náměstkové starosty
pražského, v druhém jel starosta p. dr. Srh
s presidentem p. Daussetem, načež následovaly
kočáry s ostatními členy deputace. Za nimi
jeli gymnasté, jež uvítal starosta Ceské obeu
sokolské dr. Podlipný. Gymnasté přivezli s sebou
žerdě, při jichž spatření nepřehledné zástupy
propukly v nepopsatelné nadšení.
Srb
Dausset
doktor
Podlipná
Praha
Francie
Paříž
muzeum král
Creative le Franca
14
article
Jakmile delegáti municipální rady sestoupili
z kočárů do hotelu, nakupilo se před hotelem
na Přikopě ohromně množství obecenslva, které
zapělo hymnu »Kde domov můj« a provolávalo
slávu Francii a její delegátům. President pan
Dausset přistoupil k oknu a pravil k zástupu
»Děkují, děkují z plného srdce ! Sláva Cechům!«
Nové a bouřlivé provolávání Slávy se rozléhalo
Příkopem. Na to nahnul se z okna náměsteck
starosty p. dr. Frič a zvolal: Rozchod ! Jakoby
kouzlem působilo toto zvolání, neboť v zápět
velké zástupy rozešly se v nejůplnějším pořádku.
President p. Dansset vyslovil svůj obdiv nad
diseiplinou širokých mass obecenstva.
Příjezd Sokolů a hostí ze slovan
ských zemí.
Veškerými směry železničními přijeli do
Prahy včera přečetní Sokolové a vzácní hosté
ze slovanských zemí, z nejdálnějšího východu
i jihu. Od časného jitra až do pozdní noe
proudily ze všech nádraží do vnitřního města
zástupy Sokolů, provázené nadšenými pozdravy
přehojného obecenstva.
Řáno příjel zvláštní vlak, jehož lokomotiv
byla ozdobena nápisem »Sokolská župa dolno-
rakouská«. Tímto vlakem přijelo 600 Sokolů
z Vídně, v čele se svým starostou br. Dri
málkem. Za zpěvu národní hymny vjížděl vlak
do nádraži Františkova. Tímtéž vlakem přijeli
členové Sokola ze Záhřeba (15) a z Lu-
blaně (32). Prvější vedé prof. dr. Car, dru-
hou družinu náčelník dr. Murnik a podnáčelník
dr. Kušar. Z Celjie přijela 9členná deputace
a dvě dámy, dále deputace z Terstu, Idrije,
Pulje, Senje, Bělehradu aj.
Z Polska je tak potěšitelně četné účasten-
ství, že výprava musila být rozdělena na dva
oddíly. V prvém bylo 180 Sokolů a 27 dam
v čele s p. drem. Fischerem a náčelníkemp.
Durskim. Po vřelém uvítání byly výpravy do-
provozeny do vykázaných míst. Mezi těmil
byli Sokolové z Krakova, Lvova, Skovinje.
Dausset
Sláva
doktor
Frič
Dansset
Sokol
profesor
Cara
Murnik
Kušar
Fischer
Francie
Praha
Vídeň
nádraž Františkov
Záhřeb
Lu
Terst
Idrija
Pulje
Senj
Bělehrad
Polsko
Krakov
Lvov
Skovinj
Sokol
Sokol
15
article
Biale, Bochnie, Myslenice, Podgoru, Wadowie.
Wieliezky, Zyvce, Dabrowé, Brzeska, P'íljna,
Gorlice, Jaslo, Krosna, Lancuta, Rzeszova,
Jaroslawi, Inowraclawi, Kolomyje, Bobrky
Stryje, Žolkiewa, Brzeran, Kopyezínie, Tarno-
pole, Buezaeza, Swiatyna, Star. Tavora, dále
hostě polští z Poznaně.
Dopoledne přijeli četní hosté z Bulharska
a sice pánové: Dimitr Vorbanov z Plovdiva,
učitel těloeviku, Sl. Kacarov, člen jednety
»Junak«, T. Joučes, prof. gymnasia, St. Oss
nov, úřadník ministerstva, B. Margin, posluchač
maliřské školy, R. Markov, studující Bilosofie.
Z Černé Hory přijeli pánové: Vuk
Vuletič, starosta cetyňský, Nika Vitorovič, pro
Mirko Mijuškovič, Mile Tatar, sekretář ministe
stva, přísedící krajského soudu Rista Popovič.
inženýr Jova Popoviě a dr. Klisič Radovan
lékar.
Ruští hosté. O půl 10. hod. veče
přijeli drazí hosté z Moskvy, vedení p. Mich.
Michajlovičem Bojevičem, členem Slav. blagotvor.
obščestva v Moskvě. Přivezli nádherné, pravým
zlatem vyšívané stuhy na prapor Obce sokolsk
s nápisem: »Češským Sokolam 19—IV sljot—01.
Slavjanskoje obščestvo v Moškvě. — Smělym,
silným bratjam Sokolam pajom my slavu!«
S nimi přijel také p. Olšanik, učitel tělocviku
v Moskvě. Ruské hosty uvítal na nádraží před
seda rus. uvít. odboru p. MUDr. V. Klimase
členy odboru několika srdečnými ruským
slovy a pak byli v obecních povozech odve
zeni do hotelů Šebkova a »u angl. dvora«, Na
ulicích shromáždilo se tolik obecenstva, že ko-
čáry mohly toliko krokem jeti a studujíeí
mládež chtěla vypřáhnouti koně, čemuž všuk
policejní stráž zabránila. Tedy spokojílise
aspoň tím, že tlačili vůz vzadu. Po krátkém
oddechu odebrali se Rusové na Žofin, kde byl
účastní představování se všech našich vzáených
a milých hostí.
Myslenice
Dabrowé
Brzesko
Lancut
Rzeszův
Jaroslaw
Inowraclaw
Kolomýt
Kopyezínie
Tarno
Tavora
Vorbanov
T Joučes
profesor
R Markov
Bilosofie
Vuletič
Nik Vitorovič
Mijuškovič
Mil
Rist Popovič
Jov
doktor
Klisič
lékar
Bojevič
Smělý
Olšanik
MUDr
V Klimas
Šebkův
Rus
Biala
Bochnie
Jaslo
Poznaň
Bulharsko
Plovdiva
St . Oss nov
Moskva
P ' íljn
Gorlice
Bobrky Stryj
Žolkiew
Brzeran
Češský Sokolam
Mich
Žofina
16
article
Na Žofině.
Na Žofině.
Jako když pole plane krvavým kvělem
divokého máku, tak ztápěl se včera Žofín
záplavě rudých košil. Za vámi, před vémi so
kolí čapky, chorvatské kloboučky, fruneouzské
slamáky; se všech stran zaznívá srdečné »Na
zdar« a »Živio«, objímá se Čech s Chorvatem,
Slovincem, Polákem, Francouzem, » Sokol« praž
ský tiskne ruku »Sokolu« z kraje. Sbratření
láska vznáší se nad Žofinem. Nadšení šíři vám
hruď, jásáte v duši tou vroncí nelíčenou rado-
sti, jež odhazuje zdvořilůstky a vrhá vás na
prsa bratra Slovana, hosta Francouze s bratr-
ským »Ty«... Od r. 1895 neoděl se Žořin
tak slavnostní, ryze slovanský háv. Můstek
brána — jeden prapor, jeden fábor a ostrov
kol do kola pestrý věnec barev národních.
Mimo to k slavnostnímu osvětlení velkolepě
přípravy. Tisíce barevných žárovek houpá se
podél všech cest, od stožáru k stožáru a v
bíhá na konci ostrova u lázní říčních v mono
gram »Sokol«.
Pavlán restaurace bohatě vydekorován,
znaky zatknuty v barvách červenobilých. Cel
vzhled ostrova zůstavuje imposantní dojem, hře
jivé uspokojení důstojnosti. Zahrada hostí bratry
»Sokoly«, domácí i hosty; francouzšli gymnasté
zasedli kolem dvou stolů a jsou předmělem
ovaci; jejich »Na zdar«, jímž děkují na po-
zdrav, budí překvapení a sbližuje; několik bratr
českých, kteří mluví franeouzský, vykládá gym-
nastům, eo hraje právě Šeborův sbor, předkláde
jim k podpisu už snad po sté dopisnice touzi
cích po jmenech gymnastů; pánové Broc, Pol
let, Defurne, Hanry Gadoux, Graze a jiní s ocho-
tou vyhovují přání, vyžadujíce si navzájen
podpisy bratří a sester českých.
Družina Chorvatů zasedla nedaleko; práve
pozdravuje přišedšího starostu Obce sokolsk
dra. Podlipného. Opět volání, celování, jásání.
Čo
Chorvat
Polák
Francouz
Slovan
Pavlán
Šeborův
Pol
Defurne
Gadoux
Podlipný
Žofín
Graz
Sokol
17
article
Hudba hraje »Kde domov můj?«, celý ostrov
zpívá s sebou; Sokolové, Francouzi, Chorvaté
obecenstvo, vše stoupá na židle, mává čapkam.
klobouky, šátky. Projevy, vyznívající manife-
stačně, »Na zdar«, »Živio«, »Czolem«, »Vive
la France«, otřásají za každou písni ostrovem.
Nadešla doba k odchodu do divadla ; hosté
provázeni Sokoly ubírají se za pozdravů na
nábřeží k vestibulu. Tím však živosti na ostrově
neubylo; naopak, noví a noví příchozí hrnou
se můstkem; soumrak snáší se nad Vltavou . .
Po osmé hodině ozářil se celý ostrov
kráse nevídané. Světlo nesčetných žárovek do-
sahuje jasnosti denní; pestře u vchodu na
můstek vyjímá se ze žárovek přes most pře-
pjatá trikolora slovanská; lesk flambonů zreadl
se ve VItavě.
K deváté hodině sestavili Sokolové o
můstku ke vchodu špalír a o půl desáté vrátil
se hosté z Národního divadla, aby uvítání byl
ve velkém sále. Galerie přeplněny obecenstvem.
Dr. Podlipný a dr. Seheiner u vkusně uprave-
ných poprsí Tyrše a Fügnera vítají četné sehá-
zející se zástupce. Jsou to za Poláky dr. Fi-
šer ze Lvova, praezes svazku polských tova-
ryšů gymnastyčných, za Franeouze pan De-
flandre, člen výboru Unie, za Chorvaty dr.
Car Lazar, za Slovince dr. Josipp Kuša
za Dány Nielsen, za Rusy Michal Michaj-
lovič Boječič z Moskvy, za Černohorce Risto
Popovič.
Jakmile objeví se některý člen deputací.
zaburácí sálem neutuchající jásot, v němž vy-
střídají se pozdravy všech řečí. Konečněo
10. hodině tichne na povel hluk a pěvecký
sbor »Sokola« pražského za řízení br. Rychlíka
počíná mohutný sbor »Svoji k svěmu, paže
k paži« . . . . .
Po bouři potlesku, jež odměnila pěvecký
výkon Sokolů, ujal se za napjatého ticha slova
dr. Podlipný: Cténé shromáždění
Vzácní, drazí a mili hosté naši ! Jest mým
Sokol
Francouz
Chorvat
doktor
Podlipná
Seheiner
Tyrš
Fügner
Polák
flandre
Slovinec
Josipp Kuša
Dán
Nielsen
Rus
Michaj
Černohorec
Popovič
Rychlík
Vltava
Lvov
Moskva
Creative le Franca
národní divadlo
výbor Unia
Sokol
Cténý shromážděný
18
article
úkolem pozdraviti Vás! Musím vyznati, že
jsem mílerád k tomu se zavázal, ale zavázal
jsem se k těžkému úkolu, neboť nechť hledám
slov, nenalezám jich, bych vyslovil, co hárá
v duši mé. Byli jste svědky těch vzácných
okamžiků, kdy duše lidu sama promluvila,
to řečník nedovede nikdy vystihnouti sebe lep-
šími obraty.
Dnes není ani místa, ani dosti svobody
slova (Výborně!), abych pronésti mohl, co vše
říci bych vám chtěl. Ale my již také naučili
jsme se porozuměti si posuňkem. Nechci, aby
Sokolstvo vystoupilo z mezí, chci, abychom
ctili zákon, ale při projevech ke přátelům není
možno mezí klásti. Jsem šťasten a hrd, že mohu
říci, jak malý náš národ český cítí se šťastným
z vašeho přátelství, že vždy si byl pamětliv,
jak přátel svých si má vážiti i (Výborně)
Vítám především vás, milí, drazí bratři
ze sesterské Polsky, vás, kteří jste v tak hoj-
ném počtu zavítali do matičky slovanské Prahy
Vám platí první pozdrav můj. (Živio 4 Sláva!)
Po vás vítám celou družinu slovanskou, vás
bratry Chorvaty a zvláště vás, orly ze skaných
hor, vás, orlové černohorští.
Chorvat
Polsko
Praha
19
article
Děkujeme vám, drazí přátelé, že jste vážili
cestu pro vás tak dalekou, vítám vás všechny
jménem slavnostního výboru IV. sletu, jménem
obce sokolské ! Neméně i vás, bratří ze sesterské
Rusi, kteří jate mezi nás zavitali! A tak jest
zde celá rodina slovanská, do níž neváhali za-
vítati ani bratří z Ameriky. Naposledy, ale ne
poslední v naší lásce, vílám vás, drazí bratře
z krásné, milované, spanilé Francie ! (Výborněn
Na konec sluší ještě pozdravití syny ná-
roda, zejmena nám Sokolům příbuzného, ná-
roda danského, jehož zástupce vítám co nej
srdečněji v našem středu. A tak všichni nyní
přijměte pozdrav sokolský a vyzývám všechny
aby pozdravili shromáždéné svým prvním sokol-
ským upřímným »Na zdar !« (Dlouhotrvajíc
volání »Na zdarl« »Živio !«)
Na to obrátil se dr. Podlipný k zástupci fran
couzských gymnastů p. Deflandreovi a pravi
(francouzsky): »Zavítali jste k nám do slovanské
doktor
Podlipná
Amerika
Francie
20
article
Praby, hlavního města království českého, abyste
přijali pozdrav od gymnaslů českých »Sokolů«, o
celého námda českého, vy francouzští gymnastě, kle
říž jste representanty civilisace a svohody. Vám
drahé vlasti vaší volám »Na zdar!« a »Vivel
France !« (Bouřlivý souhlas.)
Pěvecký sbor zapěl francouzsky marseillaisu.
Po dru. Podlipném ujal se za Poláky slova
dr. Fišer: »Přináším vám pozdrav ze sesterské
Polsky, od měšťanostů a Sokolů. Chtěl byeh
pověděti mnoho o vývoji »Sokola« u nás, al
bylo by to pouze líčením poměrů vašich. (Vý-
borně!) I v práci samé brali jsme si z Čechů
vzor. Snahy naše byly vždy, by Sokolstvo byl
institucí národní. (Souhlas.) Sokolstvo nelze po-
važovati za sport, nýbrž za práci a povinnost
a to jest la obapolná nit, jež nás a Čechy pojl
jež působl, že Sokolstvo nikdy nezahyne. Nitt
sluje shoda česko- polská.«
Po slovech těch odevzdal dr. Fišer dru
Podlipnému skvostný věnec lípový, zhotovený
ze střibra s nápisem: »Zwiazkowi czeškemu n
IV. zlot 1901. — Zwiazek polski.«
Dr. Podlipný odpověděl: Přijímaje krásn
tento dar, slibuji, že jak čistý nám odevzdán-
takovým bude v rukách sokolských zachován
(Živio a zapění polské hymny.)
Když zpěv se ulišil, ujal se slova pa
Deflaudre (francouzsky): Kdybych zde
neviděl tolik různých krojů, domníval bych se
že jsem ve své domovině. Z nadšení cítímse
a bratři moji rovněž mezi Čechy a všemi Slo-
vany jako v rodině. Na zdar! (Výborně ! N
zdar !)
Podlipný
Polák
Fišer
Sokol
Čecho
polski
doktor
Podlipná
Polsko
Čechy
Sokol
Vivel Franca
21
article
Další řečník pan Langlée z Arrasu po-
dal dru. Podlipnému dar: Sokola bronzového
na mramoroxém podstavci se slovy: »Vive la
Boheme, vivent les Tcheques, vive le Sokol-
(Bouře pochvaly.)
Za Chorvaly promluvil dr. Car Lazar
Na tak srdečnou ovaci, jaké se nám do
stalo, nemám dosti slov. Málo nás přijelo, ale
přivezli jsme Vám srdce celého Chorvatsk
Řečník poceloval dra. Podlipného.) ane
Pravá bouře nadšení se rozpoutala, kdy
vystoupil za Černohorce mohutný Risto Po-
povič a krátce, pouze několika jasnými slovy
pronésl bratrské city Černohorců k národu če-
skému, k drahé, sympatické a historické Praze.
Za Slovince děkoval dr. Josip Kušur
poukazuje k všeslovanské vzájemnosti, za Rusy
Michal Michajlovič Bojilič, za Dány Nielsen.
načež dr. Plodlipný, pozdvihnuv číši s ví
nem, pronesl připitek: »Pozvedám tento pohán
na zdraví, čest a sílu vás bratří, hostů, přáte
a druhů »Na zdar !« Tím vítání skončeno p
11. hod. noční a sálem zavládla přátelská, bra-
trská zábava.
Slavnostní představeni v Národním
divadle.
Náš zlatý dům na vltavském nábřeží za
skvěl se včera na počest sletu všesokolského
svátečním leskem a shromáždil v nádherném
svém hledišti obecenstvo vzhledu nad jiné pe-
střejšího a nálady slavnostnější. Obvyklé světle
toiletty a černé úbory z jiných večerů slavnost-
ních svěže byly promíseny červení košil sokol-
ských a malebnými kroji Černohorců, k jejichž
junáckým postavám klidným zjevem družili se
gymnasté francouzští, znujavší místa v ložíeh
přízemních. Jediný pohled v přeplněné hledišt
svědčil o mimořádné události večera a slav-
nostní neklid před zahájením ouvertury mluvii
o dni svěžím a radostném .
Langlée
Podlipný
Lazar
Černohorec
Slovinec
Kušur
Rus
Bojilič
Nielsen
doktor
Plodlipný
Arras
Praha
Sokol
Creative le Bohemus
Tcheque
národní divadlo
22
article
O půl osmé zazněly první zvuky Dvořá
kovy »Husitské«. Mohutná ta ouvertura, na
vazujteí na husitský chorál a rozvádějící jej
v zářivou polyfonii, zahrána byla orkestrem Ná-
rodního divadla, jejž řídil kapelník p. A nge
a vzbudila nadšený potlesk. Tento zmohutni
v pravou bouří nadšení, když se poprvé zvedla
opona a na scénu vyšel v sokolském krojip
Slukov. Potlesk, provázený srdečnými vý
křiky, trval hezkou chvili, než mohl umělee
přednésti veršovanou zdravici Sokolstvu, krás-
nou to báseň Bohdana Kaminského
již tuto otiskujeme doslova:
Jsme národ chudých, říkáme si sami.
A přece v naší klenotnici posud
je poklad, zlato, perly, drahokamy
o které zloupit nedoved' nás osud
to bohatství, jež neuhlodlá rez.
toť hřivna, již bůh do srdcí nám vložil:
toť onen svatý div, jímž znovu dnes
kdo mrtev byl, svou vlastní silou ožil.
Slukov
Kaminskij
23
article
Hle bohatství, jež máme ve své hrudi,
toť svaté nadšení, jež plane v nás
a pro které, ne, nejsme více chudi.
Toť láska, kterou neudusí mráz.
toť svatá láska, jež nás všechny učí
vlasť milovat, byť sebe byla chudší,
toť naše víra, jež z nás činí obry
že ideál náš není marným snem,
že boj náš vždy jest poctivý a dobrý
a bez vítězství v hrob že neklesnem
Nechť moře kolem hřmí a burácí
a tříští se o tvrdé české skály
zdar junácký buď s vámi, junáci
již věrně vždy jste ku praporu stáli,
jejž láska k zemi rodné, nad vše dražší
kdys pozvedla nad prvou četou vaší,
již Fügner učil, ten váš vůdce prvý
na první výspě státi na stráži,
zmužile státi s jarobujnou krví
kde nejprudčí vždy útok doráží!
A v nepřehledné zatím šiky vzrost
někdejší zástup Fügnerova voje. —
Vlasť přehlíží dnes čacké syny svoje
a věřit smí, jdouc trnitou svou pouti,
že v nadšení tom svatém, horoucím
ta láska všech nás nedá zahynouti
ni jí, ni nám, ni všechněm budoucím
O nadšené vy českých junů pluky
to nadšení v svém srdci živte dál!
Fügner
Fügnerův
Vlasť
svatá láska
24
article
Vy, kteří z drahé Miroslava ruky
jste vzali prapor, který hrdé vlál
v ty české kraje, buďte na stráži
dál všude tam, kde zapotřebí vás,
kde nejprudčí vždy útok dorází
kde velké moře hřmí vi tu naši hráz,
kde nejvíc moře hřmí a burácí — —
a v boji tom za svaté otcův slatky,
za česť a slávu, štěstí drahé matky
zdar junácký buď s vámi, junácil
25
article
Nový pollesk, jenž spojil se s posledním
zvukem srdečného hlasu deklamátorova, pře-
rušen byl obrazem, jenž se na ráz objevi
zrakům obecenstva. V hloubee celého jevistě
aranžován byl malířem Kurlem Štaptre
živý obraz, jeden z nejsvěžejších a nejzladě-
nějších, jaké jsme kdy v Národním divadle vi
děli. Aranžér upustil od obvyklě formy živých
obrazů, stísněných na jevišti v malovaný rámee
a rozvinul svou komposici do celé rozloby
jeviště, čímž vyvaroval se již předem vší strnu-
losti a komposiční nucenosti. Obraz znázorňovu
hold Sokolstva Fügnerovi a Tyršovi: v levém
popředí stála bilá poprsí nezapomenutelných
těchto Sokolů, a nad jejich hlavy zvedaly ruee
imposantních allegorických postav zluté věnce.
Vysoko nad skupinou vznesl se genius ve volně
póse zjevu vzduehem se vznášejícího. Upo-
mínalo-li toto skupení ještě trochu — ač ovšem
velice výhodně — na obvyklé živé obrazy, byla
hlavní část celku zcela zachycena v bezprostřed-
nosti a neumělkovanosti rušné scény. Jevišt
představovalo svěží jarní krajinu, stoupající pod
korunami světlých bříz v návrší. Po tomto
odevšad hrnuly se čety sokolských junáků,
mávajících čapkami vstříc allegorické skupině
a v popředí toho ruchu skláněl se sokolský
prapor k úpati obou soch, na jehož stupních
statný zjev jinocha právě trhal svá pouta, po-
hlížeje radostně k věnčeným hlavám. Ze zá-
stupu zvedaly se dva zjevy Sokolů na koních
a zcela uprostřed tiskli se v náruč jakoby na
přivítanou český Sokol s polským Sokolem.
Kurl Štaptre
Fügner
Tyrš
Jevišt
Sokol
26
article
Budiž tuto připomenuto, že v obraze spolu-
působili mimo 80 členů českých sokolských
jednot také tři bratři z Polska, jichž statných
zjevů výhodně bylo v komposici obrazů užito.
Nadšení, jež tento obraz — zjevivší se z
zvuků sokolského pochodu vzbudil, bylo
neobyčejné, a přečasto musila se zvednout
opona, než se hlediště dosyta na ladné ty sku-
piny vynadivalo. Teprve po mnohonásobném
potlesku — za něhož podůn byl panu Slukovu
věnec od Sokolstva — bylo lze zahájit druhou
Dvořákovu skladbu, známou to ouverturu k Šam-
berkově hře »Jos. Kaj. Tyl«. I tentokrát
řídil orkestr p. kapelník Anger a přesný jeho
výkon vyznamenán byl nejen hojnou pochvalou,
ale i vavřínovým věncem, jejž podalo Sokolstv
i jemu a mimo to i chéfu opery p. Kovařovicovi.
Ukázkou z Kovařovicových »Psohla v et-
— prvním dějstvím této mohutné opery —
skončil slavnostní večer. Náš siavnostní refe-
rát zajisté není rubrikou, v níž dlužno ocemt
význam uměleckých děl a jejich interpretaci.
Nenapadá nás, abychom ve svou zprávu mistli
kousek úvahy o tom obojím, ale nelze nepo-
vědět, jak silně, elementárně působily lidová
scény, plné veseli i náhlé tragiky, na shro-
mážděné posluchačstvo. Výkony na jevišti iv
orkestru přímo elektrisovaly, a tvůrce opery,
ovládající taktovku dirigentovu se suverénost
velikého umělce, byl zahrnován nadšenými po-
zdravy shromážděných hostí, když skončil fí-
zení svého proslaveného díla.
V rozradostněné náladě, již způsobily oka-
mžiky slavnostní o závod s programem i jeho
provedením, opouštěli účastníci představení p
9. hodině Národní divadlo.
Slukův
Tyl
Kovařovic
Polsko
Šam
Jos
Angra
Kovařovicův
národní divadlo
27
article
Blahopřejné listy dále zaslali:
Conseil National švýc. v Bernu.
de Sahugnet v Brusselu. Raym. Pulba-
rand, člen výboru Unie v Nantes. F. B l-
mart, tajemník Federace belgické v Saint
Gilles. Charles Měge z Lyonu. George Nano,
člen výboru Unie v St. Mans. G. Manchet,
člen výboru Unie v Chatenu renault. Henri
Waegeli La Chaux de Fonds. Eug. Mig not,
místopředseda belgické federace. Eugen S ully.
tajemník Národ. společnosti pro fysickou vý-
chovu v Londýně. JJos. Balleriny, redaktor
Bulletino de la Federatione Gimnastica Italienn
v Římě. Jan Martens, předseda Ústředníh
svazku norských spolků tělocvičných. Harr
Brown v Leedsu. Spolek La Jeune Fran-
ce v Lyonu. Ústřední svazek švýcar-
ských gymnastů. Pavel Christmann,
člen výboru Unie gymn. franc. v Paříži.C.
Wachmar, místopřadseda Unie franc. gymu.
v Lille. A. O. Chérraux, člen městské rady
v Paříži. Národ. jednota »Sokole v
Americe. Ad. Michel, člen výboru švý-
carské feder. gymn. v Lausanne. E. Sabant,
ředitel Paris-Nouvelles v Paříži. Benjamin Ca-
zalet z Bordeaux. Sal. Sazzazin z Paříže.
Z Bělehradu. Drazí bratři! Naše radost,
abysme se s Vámi sešlí a v bratrském objet
strávili s Vámi chvíle rozkošné, obrácenaje
v nivec, poněvadž akademický senát nedovoii
našim Sokolům, posluchačům zdejší veliké školy
odložení odborných zkoušek po prázdninách.
Ačkoliv je nám tím zkráceno potěšení shledsti
se s Vámi, buďte ujišténi, že srdce naše bij
Sahugnet
Měge
Nana
G Manchet
Henri Waegel
Eugen
Martens
Harr Brown
Pavel Christmann
Wachmar
A O
Chérraux
Michel
E Sabant
Benjamin Ca
Sokol
Bern
Brusel
Nantes
Saint Gilles
Lyon
St . Mans
Londýn
Řím
Leeds
Paříž
Lille
Lausanne
Bordeaux
Bělehrad
Conseil National
výbor Unia
Bulletin jít le Federatione Gimnastica SF
spolek Le Jeune Fran
Unia gymn
Sokol v Amerika
renault
Le Chaux jít Fond
ParisNouvelle