ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 519f3ab0-660d-11dc-8495-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 176, place 72, org 33, work 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISrY
3 masthead
29. června 1901
4 masthead
Číslo 177.
5 article
oděvníků, smíšených živností, obchodní gremium; besedy: řemeslnická, občanská a dělnická »Pa- lacký« a po příchodu městské rady a zástupce okresu za zvuků sokolské kapely nastoupen pochod k nádraží, Brzy po seřadění spolku přijel rychiík se vzácnými hostmi a byl nadšeným provoláním slávy a hudbou přivítán. Z kruhu dam vystoupila slečna Sehal- lerova a srdečnými slovy francouzsky vítala vzáené hosty, kladone důraz na lásku a obdiv národa našeho bratrskému národu francouz skému, kterému láska tato aspoň takovýmto uvitáním po celé vlasti české projevována bude. Po té starosta města p. Kašpar Bouček v řeči české vřele vílání opětoval a zakonči opět vlláním francouzským. Odpověď p. Daus- setova byla nadšeně akklamována.
Sehal Kašpar Bouček
6 article
Ve Zdicích oslovil francouzské hosty zástupce Sokola a slečna Sieberova, jež podala p. Daussetovi kytici. Pan Dausset opě stručně, ale důrazné odvětil. V Rerouně na nádraží očekával rychlík přinášajíci vzácné hosty francouzské starosta král. města Berouna p. JUDr. Vilém Smole nop s radou městskou, dp. děkan a víká P. V. Lerch s duchovenstvem, předseda Občanské besedy p. Macháček s místo- předsedou p. inž. J. Čejkou, výborem ostatním členstvem besedy, starosta »Sokolat berounského p. Václav Pintner s četou »Sokola«, dále damský spolek »Ludmila«, řada jiných spolků berounských a četné distinguované obecenstvo. Při příjezdu zahrála hudba spolku českých střelců marseillaisu. Když vlak za bouřlivých akklamací stanul, uvítal presidenta mun. rady pařížské starosta města pan JUD Šmolenop, pak předseda Občanské besedy a starosta Sokola, načež jednatel besedy pan Mlíčko přednesl srdečné oslovení v řeči fran- coozské, jemuž následovalo vřelé franc. oslovení sl. Marií Merkovou, která podala pres. p.
Sokol Sieberův Dausset JUDr Vilém smola P V Lerch Macháček Ing J Čejka Pintner Ludmila Mlíčka Merková Zdice Beroun Sokol
7 article
Daussetovi velkou kytici s franc. trikoloroua věnováním Občanské besedy, zároveň podaly ještě kytice sl. A. Hendlova, M. Řehořovská M. Pintnerova. Mimo to věnovali sl. M. Čej- kova, dceruška místopředsedy Občanské besedy. hostům berounské koláče, načež v řeči fran- couzské k hostům promluvila pí. Štemberová podávajíc jim cukrovinky. Po srdečném podě- kování presidenta p. Dausseta hnul se vlak s drahými hostmi francouzskými ku Praze za zvuků francouzské hymny národní, provázen nadšeným voláním přítomných. V Berouně vstoupil do vlaku p. arch Sochor, jenž franeouzské hosty pozdravi jmenem obce řevnické, kde na perroně četně shromážděné obecenstvo pozdravovalo kolem jedoucí rychlik. Též v dalších stanicích, kolem nichž jel rychlík, byli hosté francouzšt bourlivě vílání. Na nádraží smichovském vstou- pil do vlaku posl. Horica se svou chotí.o 49 večer vjel vlak do nádraží císaře Františka Josefa.
Dausset A Hendlův M Pintnerův M Čej Štemberová Sochor Horica František Josef Praha Beroun
8 article
Příjezď a uvítání v Praze. Od dávných jíž dob v pražských uliclch nebylo viditelno a cítěno takové nadšení, jaké se v nich širokým a mocným rozmachem roz- poutalo včera ve večerních hodinách, když do středu zlaté slovanské Prahy zavitali represen- tanti municipální rady pařížské v čele se svým presidentem. Nadšení bylo upřímné, srdečné. Nejširší massy i přední třídy obyvatelstva pražskéhoi z předměstí zápolily tu o závod v projevování vřelých sympatií vzácným a milým hostům. Úča- stenství na jejich uvitání bylo velkolepé a tím pozoruhodnější, že vzniklo bez vyzvání, z vlast- ního vniterného popudu. Sadová silnice od ná dzaží až k museu, rampa musea, Václavské ná- městí a Příkopy — všechna tato rozsáhlá pro- stranství byla obecenstvem přeplněna, obecen stvem nadšeným, jásajícím, že může v králov- ské Praze uvítati z plných plic milé zástupce přátelského národa francouzského. Počasí pře- krásné doplňovalo zdařilou a velkolepou tuto manifestací přátelství.
Praha přátelský národ
9 article
Nával obecenstva panoval nejen na ulicích. ale i ve všech prostranstvích Františkova ná draží. Tam byl do posledního místečka přeplněn vestibul, na perroně průchod byl naprosto zne- možněn a i koleje byly přeplněny. Špalir Sokolů z Prahy a předměstí jen s namaháním by udržen, neboť stále nově a nové zástupy nad- šeného lidu zjednávaly si přístup do budovy nádražní, v níž nadšení podobného nikdo nen pamětníkem. Do čekárny prvé třídy bylo ustanoveno of ciální uvítání delegátů pařížské městské rady. Tam se soustředíli členové městské rady praž- ské v čele se starostou p. drem. Srbem a oběma náměstky pp. drem. Fričem a inž. Neubertem vesměs ve slavnostním úboru s čamarou, zástup cové městské rady karlinské pp. Dmíšek, Rudle a Engelmann, členové klubu strany státoprávní Před vstupem do čekárny tvořily špalfr dámy z vítacího odboru s libovonnými kyticemi, jimiž posypaly později Francouzům cestu do čekárny. Rychlovlak opozdil se o čtvrt hodiny.
Srb Frič Ing Neubert Dmíšek Rudle Engelmann Francouz Praha Sokol
10 article
Mezitím zvláštní vlaky přijely s novými četným oddily Sokolů z českého jihu. A když posledn četa Sokolů opustila perron, oznamovaly signály ze stanice vinohradské, že rychlovlak odjíždí do tunelu. Několik okamžiků minulo a červená světla lokomotivy rychliku objovila se v ob- rysech tunelu. A za krátko již rychlík stanul v nádraží. Posvátně velebný byl to výjev. Pěru těžko vystihnouti do nejposlednějších podrobnost skvělé, zdařilé, upřimné a přátelské uvítání. Prsa vzrušením mocně se dmula a do očí draly se slzy nadšení. »Vive la France! Sláv Franeouzům!« rozléhalo se perronem, když sestupovali z vagonů členové delegace pařížské městské rady a současně s nimi pařížští gym- nasté. »Vive la Bohěme! Vivent les Tchěques! Sláva Čechům!« odpovídal Francouzi. A pozvolna jen, za neustálého pro- volávání slávy mohli francouzští hosté postupo- vati k čekárně. Každý hleděl se k nim protlačiti a ruku jim stisknouti. Dámy je obsypaly kvitin a růžemi. Když pak podal starosta měst praž- ských p. dr. Srb předsedovi municipální rady pařížské p. Daussetovi pravici a představil mu oba své náměstky, oslovil takto pařižskou delegaci:
Sokol Čecho Francouz Srb Franeouz Sokol Creative le Franca Creative le Bohout
11 article
»Monsieur le Prásident du Conseil Municipal de la ville de Paris et trěs cher Colléguel Messieurs les Délégués! Au nom du Conseil Municipal etde l'assemblé des dělégués municipaux, au nom de la population de la Capitale Royale de Prague, dont je suis sůr d'ětre P'interprěte fiděle, jlai T'honneur de vous souhaiter la bienvenue dane notre Cité. Honneur done et bienvenue parmi nous aux trěs honorés représentants de la ville de Paris, qui représentent dans notre Capitale en ce moment solennel, a la veille des Fětes des Sokola, toute la Francel Vive M. le Présídent Daussel! Vive la ville de Paris!« (V českém překladu:) »Pane předsed městské rady města Paříže a velectěný kolego Pánové delegáti! Jménem rady městské a ge- lého sboru zastupitelstva městského, j mé n em obyvatelstva král. hlav. městn Prahly, jehož, jak jsem jist, jsem věrným tlumočníkem, mám čest pozdraviti vás ve městě našem. Jest nám zajisté etí, uvítati mezi sebou vysoce ctěně zástupce města Paříže, kteří re- presentují v našem hlavním městě v této slavn chvíli, v předvečer slavnosti sokolské, ve- škeru Francii. Ať žije pan president Dausset, ať žije město Paříž 1« Ohlušující a neutuchající provolávání slávy presidentu a ostatním delegátům munieipaln rady provázelo oslovení delegace.
Capitale jít Prague ville Paris Sokol Pánová Prahl Dausset ville jít Paris Paříž Francie le Prásident jít Conseil Municipal jít le ville jít Paris Conseil Municipal etde P ' interprě Présídent Daussel
12 article
Jakmile jásavé pozdravení utichilo, uja se slova pan president Dausset a pravil: »Velevážený pane starosto a velectěný pane kollego! Dovolte, abych vás také směl jmenovati drahý příteli. (Při tom stiskl staro- stovi p. dru. Srbovi pravici.) Přinášíme vám sboru obecních starších král. města Prahy všemu vašemu obyvatelstvu bratrský po- zdrav zastupitelstva pařižského. Nemohu ani vysloviti, jaké pohnuti pociťujeme všichniv této chvíli. Nadšených pozdravů jsme byli předmětem již od Brodu, kde nás kollega váš vítal na půdě vašeho království. My je sdělíme naší drahé Francii, kterou mi- lujeme stejně, jako vy milujete svoji vlast. Když jste nám, pane starosto, prokázal česť a pozval nás do Prahy, tu jednohlasně a s na- dšením rada města Paříže přijala vaše lichotivé pozvání. Jsem šťasten, že mohu zastupovat město Paříž ve vašem překrásném a vlaste- neckém městě. První, co mně na hranicích va- šeho království bylo věnováno, byla překrásná kytice, zdobená vašimi národními barvami. Po- važoval jsem za svoji povinnost připnouti vaše národní barvy na svá prsa, aby nám byly symbolem přátelství, které m všichni ve Francii pociťujeme pro národ český, Ať žije královstvi české! Ať žije král. hlav. město Praha ! Sláva Čechům !« Jakmile president pan Dausset skončil provolal »Slávu Čechům!«, kteréžto zvolán opětovali i ostatní členové pařížské delegace, opět zabouřilo nadšeně provolávání slávy Fran couzům. A jako vlna rozléhalo se dál a dále z nádražní budovy na rozsáhlé prostranství před nádražím, kde stáli tisfcové a tislcové v trpě- livém očekávání, aby vzdáti mohli hold dobrým přátelům.
Dausset Srba Čecho couz Praha Brod Paříž Francie
13 article
Francouzští delegáti stiskli pravice četným městským radům pražským a pozvolna mohli postupovati, vedení starostou p. drem. Srbem vestibulem před nádraží. Když se objevili na schodišti, před zraky nepřehledného, jásavého davu, rozléhal se pozdrav, jim v ústrety uči- něný, daleko široko do města. Vjezd doputace municipální rady pařížsk do král. hlav. města Prahy byl v pravdé tri umfální. Zraky všech, kteří přišli k jich uví tání, byly radosti a plesáním zaroseny, všechny spočívaly na nich a z útrob řinuly se všem nadšené pozdravy. Krok za krokem jely kočáry do středu města, poněvadž nepřehledné zástupy nebylo možno rázem proraziti. Velkolepý dojem způsobilo uvítání v Sadové silnici a čim dále tím více nabýválo rázu netu šeného, obrovského. Mohutně působil obraz, jaký se jevil od musea král, českého po Vá- clavském náměstí dolů ku Příkopu. V levo na schodišti musea tísnila se hlava vedle hlavy Dámy mávaly šátky, pánové klobouky a nepře- hledná massa lidu bouřlivě provolávala: »Vive la France ! Sláva Francii !« Tentýž obraz velkolepý, uchvacující a po- vznášející o neskonale srdečném uvitání fran- couzských hostů a representantů Paříže jevilse po celé délce Václavského náměsti a po Př kopě až k hotelu »u černého koně«, kde při- praveny pro vzácné hosty salony. Zvláště na Přikopé pozdravování Franeouzů nabylo roz- měrů krajně rozsáhlých. V prvém kočáře jeli náměstkové starosty pražského, v druhém jel starosta p. dr. Srh s presidentem p. Daussetem, načež následovaly kočáry s ostatními členy deputace. Za nimi jeli gymnasté, jež uvítal starosta Ceské obeu sokolské dr. Podlipný. Gymnasté přivezli s sebou žerdě, při jichž spatření nepřehledné zástupy propukly v nepopsatelné nadšení.
Srb Dausset doktor Podlipná Praha Francie Paříž muzeum král Creative le Franca
14 article
Jakmile delegáti municipální rady sestoupili z kočárů do hotelu, nakupilo se před hotelem na Přikopě ohromně množství obecenslva, které zapělo hymnu »Kde domov můj« a provolávalo slávu Francii a její delegátům. President pan Dausset přistoupil k oknu a pravil k zástupu »Děkují, děkují z plného srdce ! Sláva Cechům!« Nové a bouřlivé provolávání Slávy se rozléhalo Příkopem. Na to nahnul se z okna náměsteck starosty p. dr. Frič a zvolal: Rozchod ! Jakoby kouzlem působilo toto zvolání, neboť v zápět velké zástupy rozešly se v nejůplnějším pořádku. President p. Dansset vyslovil svůj obdiv nad diseiplinou širokých mass obecenstva. Příjezd Sokolů a hostí ze slovan ských zemí. Veškerými směry železničními přijeli do Prahy včera přečetní Sokolové a vzácní hosté ze slovanských zemí, z nejdálnějšího východu i jihu. Od časného jitra až do pozdní noe proudily ze všech nádraží do vnitřního města zástupy Sokolů, provázené nadšenými pozdravy přehojného obecenstva. Řáno příjel zvláštní vlak, jehož lokomotiv byla ozdobena nápisem »Sokolská župa dolno- rakouská«. Tímto vlakem přijelo 600 Sokolů z Vídně, v čele se svým starostou br. Dri málkem. Za zpěvu národní hymny vjížděl vlak do nádraži Františkova. Tímtéž vlakem přijeli členové Sokola ze Záhřeba (15) a z Lu- blaně (32). Prvější vedé prof. dr. Car, dru- hou družinu náčelník dr. Murnik a podnáčelník dr. Kušar. Z Celjie přijela 9členná deputace a dvě dámy, dále deputace z Terstu, Idrije, Pulje, Senje, Bělehradu aj. Z Polska je tak potěšitelně četné účasten- ství, že výprava musila být rozdělena na dva oddíly. V prvém bylo 180 Sokolů a 27 dam v čele s p. drem. Fischerem a náčelníkemp. Durskim. Po vřelém uvítání byly výpravy do- provozeny do vykázaných míst. Mezi těmil byli Sokolové z Krakova, Lvova, Skovinje.
Dausset Sláva doktor Frič Dansset Sokol profesor Cara Murnik Kušar Fischer Francie Praha Vídeň nádraž Františkov Záhřeb Lu Terst Idrija Pulje Senj Bělehrad Polsko Krakov Lvov Skovinj Sokol Sokol
15 article
Biale, Bochnie, Myslenice, Podgoru, Wadowie. Wieliezky, Zyvce, Dabrowé, Brzeska, P'íljna, Gorlice, Jaslo, Krosna, Lancuta, Rzeszova, Jaroslawi, Inowraclawi, Kolomyje, Bobrky Stryje, Žolkiewa, Brzeran, Kopyezínie, Tarno- pole, Buezaeza, Swiatyna, Star. Tavora, dále hostě polští z Poznaně. Dopoledne přijeli četní hosté z Bulharska a sice pánové: Dimitr Vorbanov z Plovdiva, učitel těloeviku, Sl. Kacarov, člen jednety »Junak«, T. Joučes, prof. gymnasia, St. Oss nov, úřadník ministerstva, B. Margin, posluchač maliřské školy, R. Markov, studující Bilosofie. Z Černé Hory přijeli pánové: Vuk Vuletič, starosta cetyňský, Nika Vitorovič, pro Mirko Mijuškovič, Mile Tatar, sekretář ministe stva, přísedící krajského soudu Rista Popovič. inženýr Jova Popoviě a dr. Klisič Radovan lékar. Ruští hosté. O půl 10. hod. veče přijeli drazí hosté z Moskvy, vedení p. Mich. Michajlovičem Bojevičem, členem Slav. blagotvor. obščestva v Moskvě. Přivezli nádherné, pravým zlatem vyšívané stuhy na prapor Obce sokolsk s nápisem: »Češským Sokolam 19—IV sljot—01. Slavjanskoje obščestvo v Moškvě. — Smělym, silným bratjam Sokolam pajom my slavu!« S nimi přijel také p. Olšanik, učitel tělocviku v Moskvě. Ruské hosty uvítal na nádraží před seda rus. uvít. odboru p. MUDr. V. Klimase členy odboru několika srdečnými ruským slovy a pak byli v obecních povozech odve zeni do hotelů Šebkova a »u angl. dvora«, Na ulicích shromáždilo se tolik obecenstva, že ko- čáry mohly toliko krokem jeti a studujíeí mládež chtěla vypřáhnouti koně, čemuž všuk policejní stráž zabránila. Tedy spokojílise aspoň tím, že tlačili vůz vzadu. Po krátkém oddechu odebrali se Rusové na Žofin, kde byl účastní představování se všech našich vzáených a milých hostí.
Myslenice Dabrowé Brzesko Lancut Rzeszův Jaroslaw Inowraclaw Kolomýt Kopyezínie Tarno Tavora Vorbanov T Joučes profesor R Markov Bilosofie Vuletič Nik Vitorovič Mijuškovič Mil Rist Popovič Jov doktor Klisič lékar Bojevič Smělý Olšanik MUDr V Klimas Šebkův Rus Biala Bochnie Jaslo Poznaň Bulharsko Plovdiva St . Oss nov Moskva P ' íljn Gorlice Bobrky Stryj Žolkiew Brzeran Češský Sokolam Mich Žofina
16 article Na Žofině.
Na Žofině. Jako když pole plane krvavým kvělem divokého máku, tak ztápěl se včera Žofín záplavě rudých košil. Za vámi, před vémi so kolí čapky, chorvatské kloboučky, fruneouzské slamáky; se všech stran zaznívá srdečné »Na zdar« a »Živio«, objímá se Čech s Chorvatem, Slovincem, Polákem, Francouzem, » Sokol« praž ský tiskne ruku »Sokolu« z kraje. Sbratření láska vznáší se nad Žofinem. Nadšení šíři vám hruď, jásáte v duši tou vroncí nelíčenou rado- sti, jež odhazuje zdvořilůstky a vrhá vás na prsa bratra Slovana, hosta Francouze s bratr- ským »Ty«... Od r. 1895 neoděl se Žořin tak slavnostní, ryze slovanský háv. Můstek brána — jeden prapor, jeden fábor a ostrov kol do kola pestrý věnec barev národních. Mimo to k slavnostnímu osvětlení velkolepě přípravy. Tisíce barevných žárovek houpá se podél všech cest, od stožáru k stožáru a v bíhá na konci ostrova u lázní říčních v mono gram »Sokol«. Pavlán restaurace bohatě vydekorován, znaky zatknuty v barvách červenobilých. Cel vzhled ostrova zůstavuje imposantní dojem, hře jivé uspokojení důstojnosti. Zahrada hostí bratry »Sokoly«, domácí i hosty; francouzšli gymnasté zasedli kolem dvou stolů a jsou předmělem ovaci; jejich »Na zdar«, jímž děkují na po- zdrav, budí překvapení a sbližuje; několik bratr českých, kteří mluví franeouzský, vykládá gym- nastům, eo hraje právě Šeborův sbor, předkláde jim k podpisu už snad po sté dopisnice touzi cích po jmenech gymnastů; pánové Broc, Pol let, Defurne, Hanry Gadoux, Graze a jiní s ocho- tou vyhovují přání, vyžadujíce si navzájen podpisy bratří a sester českých. Družina Chorvatů zasedla nedaleko; práve pozdravuje přišedšího starostu Obce sokolsk dra. Podlipného. Opět volání, celování, jásání.
Čo Chorvat Polák Francouz Slovan Pavlán Šeborův Pol Defurne Gadoux Podlipný Žofín Graz Sokol
17 article
Hudba hraje »Kde domov můj?«, celý ostrov zpívá s sebou; Sokolové, Francouzi, Chorvaté obecenstvo, vše stoupá na židle, mává čapkam. klobouky, šátky. Projevy, vyznívající manife- stačně, »Na zdar«, »Živio«, »Czolem«, »Vive la France«, otřásají za každou písni ostrovem. Nadešla doba k odchodu do divadla ; hosté provázeni Sokoly ubírají se za pozdravů na nábřeží k vestibulu. Tím však živosti na ostrově neubylo; naopak, noví a noví příchozí hrnou se můstkem; soumrak snáší se nad Vltavou . . Po osmé hodině ozářil se celý ostrov kráse nevídané. Světlo nesčetných žárovek do- sahuje jasnosti denní; pestře u vchodu na můstek vyjímá se ze žárovek přes most pře- pjatá trikolora slovanská; lesk flambonů zreadl se ve VItavě. K deváté hodině sestavili Sokolové o můstku ke vchodu špalír a o půl desáté vrátil se hosté z Národního divadla, aby uvítání byl ve velkém sále. Galerie přeplněny obecenstvem. Dr. Podlipný a dr. Seheiner u vkusně uprave- ných poprsí Tyrše a Fügnera vítají četné sehá- zející se zástupce. Jsou to za Poláky dr. Fi- šer ze Lvova, praezes svazku polských tova- ryšů gymnastyčných, za Franeouze pan De- flandre, člen výboru Unie, za Chorvaty dr. Car Lazar, za Slovince dr. Josipp Kuša za Dány Nielsen, za Rusy Michal Michaj- lovič Boječič z Moskvy, za Černohorce Risto Popovič. Jakmile objeví se některý člen deputací. zaburácí sálem neutuchající jásot, v němž vy- střídají se pozdravy všech řečí. Konečněo 10. hodině tichne na povel hluk a pěvecký sbor »Sokola« pražského za řízení br. Rychlíka počíná mohutný sbor »Svoji k svěmu, paže k paži« . . . . . Po bouři potlesku, jež odměnila pěvecký výkon Sokolů, ujal se za napjatého ticha slova dr. Podlipný: Cténé shromáždění Vzácní, drazí a mili hosté naši ! Jest mým
Sokol Francouz Chorvat doktor Podlipná Seheiner Tyrš Fügner Polák flandre Slovinec Josipp Kuša Dán Nielsen Rus Michaj Černohorec Popovič Rychlík Vltava Lvov Moskva Creative le Franca národní divadlo výbor Unia Sokol Cténý shromážděný
18 article
úkolem pozdraviti Vás! Musím vyznati, že jsem mílerád k tomu se zavázal, ale zavázal jsem se k těžkému úkolu, neboť nechť hledám slov, nenalezám jich, bych vyslovil, co hárá v duši mé. Byli jste svědky těch vzácných okamžiků, kdy duše lidu sama promluvila, to řečník nedovede nikdy vystihnouti sebe lep- šími obraty. Dnes není ani místa, ani dosti svobody slova (Výborně!), abych pronésti mohl, co vše říci bych vám chtěl. Ale my již také naučili jsme se porozuměti si posuňkem. Nechci, aby Sokolstvo vystoupilo z mezí, chci, abychom ctili zákon, ale při projevech ke přátelům není možno mezí klásti. Jsem šťasten a hrd, že mohu říci, jak malý náš národ český cítí se šťastným z vašeho přátelství, že vždy si byl pamětliv, jak přátel svých si má vážiti i (Výborně) Vítám především vás, milí, drazí bratři ze sesterské Polsky, vás, kteří jste v tak hoj- ném počtu zavítali do matičky slovanské Prahy Vám platí první pozdrav můj. (Živio 4 Sláva!) Po vás vítám celou družinu slovanskou, vás bratry Chorvaty a zvláště vás, orly ze skaných hor, vás, orlové černohorští.
Chorvat Polsko Praha
19 article
Děkujeme vám, drazí přátelé, že jste vážili cestu pro vás tak dalekou, vítám vás všechny jménem slavnostního výboru IV. sletu, jménem obce sokolské ! Neméně i vás, bratří ze sesterské Rusi, kteří jate mezi nás zavitali! A tak jest zde celá rodina slovanská, do níž neváhali za- vítati ani bratří z Ameriky. Naposledy, ale ne poslední v naší lásce, vílám vás, drazí bratře z krásné, milované, spanilé Francie ! (Výborněn Na konec sluší ještě pozdravití syny ná- roda, zejmena nám Sokolům příbuzného, ná- roda danského, jehož zástupce vítám co nej srdečněji v našem středu. A tak všichni nyní přijměte pozdrav sokolský a vyzývám všechny aby pozdravili shromáždéné svým prvním sokol- ským upřímným »Na zdar !« (Dlouhotrvajíc volání »Na zdarl« »Živio !«) Na to obrátil se dr. Podlipný k zástupci fran couzských gymnastů p. Deflandreovi a pravi (francouzsky): »Zavítali jste k nám do slovanské
doktor Podlipná Amerika Francie
20 article
Praby, hlavního města království českého, abyste přijali pozdrav od gymnaslů českých »Sokolů«, o celého námda českého, vy francouzští gymnastě, kle říž jste representanty civilisace a svohody. Vám drahé vlasti vaší volám »Na zdar!« a »Vivel France !« (Bouřlivý souhlas.) Pěvecký sbor zapěl francouzsky marseillaisu. Po dru. Podlipném ujal se za Poláky slova dr. Fišer: »Přináším vám pozdrav ze sesterské Polsky, od měšťanostů a Sokolů. Chtěl byeh pověděti mnoho o vývoji »Sokola« u nás, al bylo by to pouze líčením poměrů vašich. (Vý- borně!) I v práci samé brali jsme si z Čechů vzor. Snahy naše byly vždy, by Sokolstvo byl institucí národní. (Souhlas.) Sokolstvo nelze po- važovati za sport, nýbrž za práci a povinnost a to jest la obapolná nit, jež nás a Čechy pojl jež působl, že Sokolstvo nikdy nezahyne. Nitt sluje shoda česko- polská.« Po slovech těch odevzdal dr. Fišer dru Podlipnému skvostný věnec lípový, zhotovený ze střibra s nápisem: »Zwiazkowi czeškemu n IV. zlot 1901. — Zwiazek polski.« Dr. Podlipný odpověděl: Přijímaje krásn tento dar, slibuji, že jak čistý nám odevzdán- takovým bude v rukách sokolských zachován (Živio a zapění polské hymny.) Když zpěv se ulišil, ujal se slova pa Deflaudre (francouzsky): Kdybych zde neviděl tolik různých krojů, domníval bych se že jsem ve své domovině. Z nadšení cítímse a bratři moji rovněž mezi Čechy a všemi Slo- vany jako v rodině. Na zdar! (Výborně ! N zdar !)
Podlipný Polák Fišer Sokol Čecho polski doktor Podlipná Polsko Čechy Sokol Vivel Franca
21 article
Další řečník pan Langlée z Arrasu po- dal dru. Podlipnému dar: Sokola bronzového na mramoroxém podstavci se slovy: »Vive la Boheme, vivent les Tcheques, vive le Sokol- (Bouře pochvaly.) Za Chorvaly promluvil dr. Car Lazar Na tak srdečnou ovaci, jaké se nám do stalo, nemám dosti slov. Málo nás přijelo, ale přivezli jsme Vám srdce celého Chorvatsk Řečník poceloval dra. Podlipného.) ane Pravá bouře nadšení se rozpoutala, kdy vystoupil za Černohorce mohutný Risto Po- povič a krátce, pouze několika jasnými slovy pronésl bratrské city Černohorců k národu če- skému, k drahé, sympatické a historické Praze. Za Slovince děkoval dr. Josip Kušur poukazuje k všeslovanské vzájemnosti, za Rusy Michal Michajlovič Bojilič, za Dány Nielsen. načež dr. Plodlipný, pozdvihnuv číši s ví nem, pronesl připitek: »Pozvedám tento pohán na zdraví, čest a sílu vás bratří, hostů, přáte a druhů »Na zdar !« Tím vítání skončeno p 11. hod. noční a sálem zavládla přátelská, bra- trská zábava. Slavnostní představeni v Národním divadle. Náš zlatý dům na vltavském nábřeží za skvěl se včera na počest sletu všesokolského svátečním leskem a shromáždil v nádherném svém hledišti obecenstvo vzhledu nad jiné pe- střejšího a nálady slavnostnější. Obvyklé světle toiletty a černé úbory z jiných večerů slavnost- ních svěže byly promíseny červení košil sokol- ských a malebnými kroji Černohorců, k jejichž junáckým postavám klidným zjevem družili se gymnasté francouzští, znujavší místa v ložíeh přízemních. Jediný pohled v přeplněné hledišt svědčil o mimořádné události večera a slav- nostní neklid před zahájením ouvertury mluvii o dni svěžím a radostném .
Langlée Podlipný Lazar Černohorec Slovinec Kušur Rus Bojilič Nielsen doktor Plodlipný Arras Praha Sokol Creative le Bohemus Tcheque národní divadlo
22 article
O půl osmé zazněly první zvuky Dvořá kovy »Husitské«. Mohutná ta ouvertura, na vazujteí na husitský chorál a rozvádějící jej v zářivou polyfonii, zahrána byla orkestrem Ná- rodního divadla, jejž řídil kapelník p. A nge a vzbudila nadšený potlesk. Tento zmohutni v pravou bouří nadšení, když se poprvé zvedla opona a na scénu vyšel v sokolském krojip Slukov. Potlesk, provázený srdečnými vý křiky, trval hezkou chvili, než mohl umělee přednésti veršovanou zdravici Sokolstvu, krás- nou to báseň Bohdana Kaminského již tuto otiskujeme doslova: Jsme národ chudých, říkáme si sami. A přece v naší klenotnici posud je poklad, zlato, perly, drahokamy o které zloupit nedoved' nás osud to bohatství, jež neuhlodlá rez. toť hřivna, již bůh do srdcí nám vložil: toť onen svatý div, jímž znovu dnes kdo mrtev byl, svou vlastní silou ožil.
Slukov Kaminskij
23 article
Hle bohatství, jež máme ve své hrudi, toť svaté nadšení, jež plane v nás a pro které, ne, nejsme více chudi. Toť láska, kterou neudusí mráz. toť svatá láska, jež nás všechny učí vlasť milovat, byť sebe byla chudší, toť naše víra, jež z nás činí obry že ideál náš není marným snem, že boj náš vždy jest poctivý a dobrý a bez vítězství v hrob že neklesnem Nechť moře kolem hřmí a burácí a tříští se o tvrdé české skály zdar junácký buď s vámi, junáci již věrně vždy jste ku praporu stáli, jejž láska k zemi rodné, nad vše dražší kdys pozvedla nad prvou četou vaší, již Fügner učil, ten váš vůdce prvý na první výspě státi na stráži, zmužile státi s jarobujnou krví kde nejprudčí vždy útok doráží! A v nepřehledné zatím šiky vzrost někdejší zástup Fügnerova voje. — Vlasť přehlíží dnes čacké syny svoje a věřit smí, jdouc trnitou svou pouti, že v nadšení tom svatém, horoucím ta láska všech nás nedá zahynouti ni jí, ni nám, ni všechněm budoucím O nadšené vy českých junů pluky to nadšení v svém srdci živte dál!
Fügner Fügnerův Vlasť svatá láska
24 article
Vy, kteří z drahé Miroslava ruky jste vzali prapor, který hrdé vlál v ty české kraje, buďte na stráži dál všude tam, kde zapotřebí vás, kde nejprudčí vždy útok dorází kde velké moře hřmí vi tu naši hráz, kde nejvíc moře hřmí a burácí — — a v boji tom za svaté otcův slatky, za česť a slávu, štěstí drahé matky zdar junácký buď s vámi, junácil
25 article
Nový pollesk, jenž spojil se s posledním zvukem srdečného hlasu deklamátorova, pře- rušen byl obrazem, jenž se na ráz objevi zrakům obecenstva. V hloubee celého jevistě aranžován byl malířem Kurlem Štaptre živý obraz, jeden z nejsvěžejších a nejzladě- nějších, jaké jsme kdy v Národním divadle vi děli. Aranžér upustil od obvyklě formy živých obrazů, stísněných na jevišti v malovaný rámee a rozvinul svou komposici do celé rozloby jeviště, čímž vyvaroval se již předem vší strnu- losti a komposiční nucenosti. Obraz znázorňovu hold Sokolstva Fügnerovi a Tyršovi: v levém popředí stála bilá poprsí nezapomenutelných těchto Sokolů, a nad jejich hlavy zvedaly ruee imposantních allegorických postav zluté věnce. Vysoko nad skupinou vznesl se genius ve volně póse zjevu vzduehem se vznášejícího. Upo- mínalo-li toto skupení ještě trochu — ač ovšem velice výhodně — na obvyklé živé obrazy, byla hlavní část celku zcela zachycena v bezprostřed- nosti a neumělkovanosti rušné scény. Jevišt představovalo svěží jarní krajinu, stoupající pod korunami světlých bříz v návrší. Po tomto odevšad hrnuly se čety sokolských junáků, mávajících čapkami vstříc allegorické skupině a v popředí toho ruchu skláněl se sokolský prapor k úpati obou soch, na jehož stupních statný zjev jinocha právě trhal svá pouta, po- hlížeje radostně k věnčeným hlavám. Ze zá- stupu zvedaly se dva zjevy Sokolů na koních a zcela uprostřed tiskli se v náruč jakoby na přivítanou český Sokol s polským Sokolem.
Kurl Štaptre Fügner Tyrš Jevišt Sokol
26 article
Budiž tuto připomenuto, že v obraze spolu- působili mimo 80 členů českých sokolských jednot také tři bratři z Polska, jichž statných zjevů výhodně bylo v komposici obrazů užito. Nadšení, jež tento obraz — zjevivší se z zvuků sokolského pochodu vzbudil, bylo neobyčejné, a přečasto musila se zvednout opona, než se hlediště dosyta na ladné ty sku- piny vynadivalo. Teprve po mnohonásobném potlesku — za něhož podůn byl panu Slukovu věnec od Sokolstva — bylo lze zahájit druhou Dvořákovu skladbu, známou to ouverturu k Šam- berkově hře »Jos. Kaj. Tyl«. I tentokrát řídil orkestr p. kapelník Anger a přesný jeho výkon vyznamenán byl nejen hojnou pochvalou, ale i vavřínovým věncem, jejž podalo Sokolstv i jemu a mimo to i chéfu opery p. Kovařovicovi. Ukázkou z Kovařovicových »Psohla v et- — prvním dějstvím této mohutné opery — skončil slavnostní večer. Náš siavnostní refe- rát zajisté není rubrikou, v níž dlužno ocemt význam uměleckých děl a jejich interpretaci. Nenapadá nás, abychom ve svou zprávu mistli kousek úvahy o tom obojím, ale nelze nepo- vědět, jak silně, elementárně působily lidová scény, plné veseli i náhlé tragiky, na shro- mážděné posluchačstvo. Výkony na jevišti iv orkestru přímo elektrisovaly, a tvůrce opery, ovládající taktovku dirigentovu se suverénost velikého umělce, byl zahrnován nadšenými po- zdravy shromážděných hostí, když skončil fí- zení svého proslaveného díla. V rozradostněné náladě, již způsobily oka- mžiky slavnostní o závod s programem i jeho provedením, opouštěli účastníci představení p 9. hodině Národní divadlo.
Slukův Tyl Kovařovic Polsko Šam Jos Angra Kovařovicův národní divadlo
27 article
Blahopřejné listy dále zaslali: Conseil National švýc. v Bernu. de Sahugnet v Brusselu. Raym. Pulba- rand, člen výboru Unie v Nantes. F. B l- mart, tajemník Federace belgické v Saint Gilles. Charles Měge z Lyonu. George Nano, člen výboru Unie v St. Mans. G. Manchet, člen výboru Unie v Chatenu renault. Henri Waegeli La Chaux de Fonds. Eug. Mig not, místopředseda belgické federace. Eugen S ully. tajemník Národ. společnosti pro fysickou vý- chovu v Londýně. JJos. Balleriny, redaktor Bulletino de la Federatione Gimnastica Italienn v Římě. Jan Martens, předseda Ústředníh svazku norských spolků tělocvičných. Harr Brown v Leedsu. Spolek La Jeune Fran- ce v Lyonu. Ústřední svazek švýcar- ských gymnastů. Pavel Christmann, člen výboru Unie gymn. franc. v Paříži.C. Wachmar, místopřadseda Unie franc. gymu. v Lille. A. O. Chérraux, člen městské rady v Paříži. Národ. jednota »Sokole v Americe. Ad. Michel, člen výboru švý- carské feder. gymn. v Lausanne. E. Sabant, ředitel Paris-Nouvelles v Paříži. Benjamin Ca- zalet z Bordeaux. Sal. Sazzazin z Paříže. Z Bělehradu. Drazí bratři! Naše radost, abysme se s Vámi sešlí a v bratrském objet strávili s Vámi chvíle rozkošné, obrácenaje v nivec, poněvadž akademický senát nedovoii našim Sokolům, posluchačům zdejší veliké školy odložení odborných zkoušek po prázdninách. Ačkoliv je nám tím zkráceno potěšení shledsti se s Vámi, buďte ujišténi, že srdce naše bij
Sahugnet Měge Nana G Manchet Henri Waegel Eugen Martens Harr Brown Pavel Christmann Wachmar A O Chérraux Michel E Sabant Benjamin Ca Sokol Bern Brusel Nantes Saint Gilles Lyon St . Mans Londýn Řím Leeds Paříž Lille Lausanne Bordeaux Bělehrad Conseil National výbor Unia Bulletin jít le Federatione Gimnastica SF spolek Le Jeune Fran Unia gymn Sokol v Amerika renault Le Chaux jít Fond ParisNouvelle