3
masthead
27. srpna 1903
5
article
jen bude lze proniknouti doutnajícími spoustami
trosek. Dnes bylo již se stavbou lešení k bouracín
pracím započato. Ani do sklepů vyhořelých budov
nemohli hasičí vniknouti, protože jsou přeplněny
otravnými plyny. Jeden hasíč vyprávěl, že
hned za vchodem do přízemí zahlédl tři z uhel na
tělé mrtvoly. Třináctá mrtvola, vylažená včera
ze žároviště, byla tak znetvořena, že nedal se roze-
znati ani její obličej. Bohužel asi sotva bude lze
v dohledné chvíli přikročiti k pátrání po dalšíeh
obětech katastrofy. V domě č. 38 v Kerepeš-
ské ulici pobřešují se dvě děvčata.
Majitel tohoto domu, universitní docent dr. S ze-
nassi, klerý vrátil se právě z letního pobytu, pro-
hlásíl vyšetřnjící komisi policejní, že odmítá jakou-
koli zodpovědnost za katastrofu.
O půl 1. hod. s půlnoci sřítil se bal
kon vyhořelého obchodního závodu
Zděšení dali se na útěk dělníci, z nichž několik
lehce bylo rančno.
— Dnes dopoledne zešla se znovu vyše třu
jící komise, jíž se přihlásila celá řada očitých
svědků. Jeden z nich, zámečnický pomocník Ko
vács, udal: »Krátce před 7. hod. večer přišel jsem
do závodu nakupovat. Vybíral jsem si právě košili
když se ozvalo volání: »hoří!e
Maje za to, že vypukl požár ve městě, vyběhi
jsem přede dvéře, kudy pobíhali již zděšení zřízenci
závodu. Z jedné výkladní skříně šlehali již plameny-
Chopil jsem se namátkou balíku prádla, bych jím
oheň utlumil, lidé však, patrně v domnění, že jsem
prádlo ukradl, vyrvali mně balík z rukou. Než jsem
jim mohl dáti vysvětlení, rozšířil se oheň už tak, že
mně nezbylo než pomýšleti na záchranu vlastní.
doktor
Maja
6
article
Zvenčí jsem pak viděl v prvním poschodí pobí-
hati personál závodu (jak již oznámeno, ne
příšel ani jeden zřízenec k úrazu. Pozn. red.) zcela
bezúčelně.
Doposud neptal se nikdo, kolik bylo v kri-
tické chvíli v krámě zákazníků. Dle
policejních dat bylo jich na 150 a jsou
vážné pochyby, že všichni vyvázli životem
Všechny pešíské časopisy odsuzují prudkými slovy
nešváry v městské správě, zejmena protekční hospo.
dářství a obviňuje městské úřady z předvčerejší
katastrofy. Stavebních předpisů všechny instance ne-
dbají, čímž se podobná neštěstí podporují.
Městští hasiči, jimž všeobecně se vytýká, že ku
požáru pozdě se dostavili, omlouvají se tím, že dráty
požárního vedení k hasičské centrále, která nalezá
se poblíže místa katastrofy, se při vypuknutí požáru
hned roztavily. Telefonický apparát tudíž selhal
zpráva o požáru sdělena byla následkem toho sta-
nici po dě.
Majitel vyhořelého domu sám doznává, že proli
všem požárně policejním předpisům bylo v chodbách
prvého patra nahromaděno velké množ ství
hořlavého zboží, střelný prach a
prskavky, které zavinlly rychlé roz-
síření požáru. Zjištěno také, že ve vyhořelém
domě nebyla od r. 1897, tudiž více nežli po pet
let, vykonána žádná požárně- policejn
prohlídka, která díti se má každého roku.
Dům pojištěn byl u rakouské živelní pohromy
pojišťující společnosti na 735.000 K, ale poněvadž tento
ohnos sotva stači k úhradě závazků firmy, nezbude
jí, než aby appellovala na sečkání věřitelů. Policie
zjistila, že při panice, požárem zaviněné, četní kap-
sáři provedli četné krádeže. Několik jich bylo již
zatčeno.
7
article
— Budova, ve které nalézaly se obchodní míst
nosti, byla vystavěna r. 1897 nákladem 387.000 K.
Původně byly příčky stavěny podle předpisu ve
tloušťce 30 ctm. z cihel, později však —
aby prý bylo více místa — nahraženy
Setm. příčkami, t. zv. Rabitzovými, ze
sádry a zdrátu. Drátěnou příčkou ta-
kovou byl nahražen také cihlový štít
jímž hraničila budova závodu s domy
č. 38 a 40.
Při požáru sádra popraskala a odpadala, drát se
roztavil a plameny měly pak volné pole.
— »Magyar Hirlap« uveřejňuje telegrafické
posudky hasičských sborů z Vídně, Lon-
dýna a Paříže o katastrofě.
Vídeňští hasiči prohlásili, že obchodní zá-
vody smějí ve Vídni býti umístěny jenom v tako-
vých domech, kde jso u zvláštní východy.
Z Londýna telegrsfovali basiči, že v budo-
vách velkých obchodních závodů kremě hlídačů po-
žárních a domovníků nesmí bydleti nikdo.
Z Paříže došla odpověď, že od velkého po-
žáru v »Gand Magacin de Printemps« (9. března
1881) neudál se už podobný případ. I tehda však
bylo lze 250 zřízenců závodu s hořejších poschodí
zachrániti. Od tě doby nesmějí v obchodních domech
bydleti nájemníci.
— Dr. Arpad Földer, člen městského zastupitel
stva, podal magistrátu žádost, aby zavedeno byle
disciplinární vyšetřování proti veliteli hasičů Szer-
bovszkému, poněvadž se při požáru dopustil různých
nedopatření.
— Císař věnoval pro personál Pařížského ob
chodu, jenž pozbyl výživy, 4000 kor., dále 1300 kor
pro osoby, při požáru raněné.
Magyar Hirlap
Printemps
doktor
Földer
Vídeň
Lon
Paříž
Londýn
Ganda
východ dom
8
article
Balkán.
Balkán.
Srhové a makedonské povstáni
Dop. „N. I.
Dop
Balkán
9
article
Z Bělehradu, 23. srpna. V posledních čí-
slech „Národních Listů“ četl jsem několik
appellů na Srby v království i na Černé Hoře,
aby se spojili s knížectvím bulharským v balkán
ský trojspolek, a rozřešili společnou akci nešťast
nou makedonskou otázku.
Jsem přesvédčen, že vyznání „Národníe
Listů“ vychází z upřímného slovanského citu a
proto jim za srbský národ upřímně odpovídám.
Myšlenka slovanského trojspolku balkán
ského v posledních dvaciti letech nejednou se
vyskytla. Nejvíc e její uskutečnění zasazoval se
černohorské kníže Nikola. Myšlenka ta je zdravá.
Jen z ní může vzejíti takové trvalé uspořádán
balkánských poměrů, aby bylo na prospěch bal
kánským národům. Rusko myšlenku balkánskéh
slovanského trojspolku schvaluje, ano činí jeho
utvoření podminkou, za kterou by činně zasáhlo
do balkánských zmatků.
Je, tuším, jasno, že makedonské povstán
nemělo vypuknouti prve, než byl balkánský slo
vanský trojspolek učiněn. Avšak strůjci make
donského povstání na všechno spíše myslili, než
na součinnosť všech balkánských Slovanů. Oni
Černou Horu ignorovali, jakoby ji nebylo, a Srb-
sku i Srbům projevovali spíše nepřátelství, než
přátelství. Sto dvacet osm srbských hlav, které
Bulhaři ve Starém Srbsku a Makedonii v po-
sledních letech úkladně srazili, nebude bohdá
příčinou věčné roztržky mezi Bulhary a Srby.
ale zajisté nemohou Srby nadehnouti pro bul
harskou věc.
Bulhaři vytýkají nám Milana, jenž pracoval
k tomu, aby mezi Srby a Bulhary vykopána byla
nepřeklenutelná propasť. Postava Milanova je
nyní už vyjasněna. Žádný jeho čin nemůže býti
počítán na vrub srbského národa, a nejméně
válka r. 1885. Avšak byl-li v Srbsku Milan,
v Bulharsku byl Alexandr Battenberg a jest Fer-
dinand Koburg. I to jsou Milanově, ale jiného
druhu, ne tak elementárně náhlí, opatrnější a
potměšilejší.
Srba
Nikola
Srb
Bulhar
Milan
Milanův
Battenberg
Bělehrad
Černá hoře
Rusko
Makedonie
Srbsko
Bulharsko
Fery
10
article
Nechci se obírati retrospektivou srbsko-bul-
harského poměru; ani nehodlám vykládat
psychologii bulharského povstání v Makedonii,
ale pravím jako Srb prostě a otevřeně: Srbové
nemohou míti k makedonskému povstání důvěry.
protože den ode dne jest jim jasnější, že se jim
pracuje krozšíření rakouské oku-
pace pro Solun. Toho si my Srbové ni-
kterak přáti nemůžeme. Nám rakouská okupace
již odcizila dvě země, Bosnu a Hercegovinu. Jak
je srbskému lidu v okupovaných zemích, je v Če-
chách dostatečně známo. A srbský národ, svo-
bodné srbské státy měly by napomáhati k tomu,
aby se okupace ještě dále rozprostřela?
Žádali jste od Srbů důkazů pro tvrzení, že
mezi makedonskými povstalci děje se propaganda
pro rakouskou okupaci a že Rakousko má agenty
mezi vůdci povstání. Pokusím se podati některé.
Otevřeným agitátorem pro rakouskou oku-
paci je Boris Sarafov, jenž často dojíždi
si do Vídně pro instrukce. On hlásá, že rakouská
okupace byla by nejlepším rozřešením makedon-
ské otázky. Podobně Simon Radev. Je známo,
že oba tito pánové dobře vědí, kde se nalezají
tajné fondy zahraničného ministerstva rakou
ského. Také vědí, kde je „bosenské ministerstvo“
ve Vídni. Sarafov a Radev pracují také ve sroz-
umění s knižetem Koburgem, jenž právě
proto tak často a na tak dlouho odjíždí z Bul-
harska do Rakousko-Uherska, že by tyto jeho
styky byly v Sofii snadno zpozorovány někým,
před kým mají být utajeny. Že Koburg mešká
mimo Vídeň, někde na svých statcích v Uhrách,
nevyvrací mě tvrzení, spíše je potvrzuje.
Srb
Srba
Sarafov
Simon Radev
Radev
Koburg
Makedonie
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Vídeň
RakouskoUhersko
Sofie
Uhry
11
article
Srbsko již dvakráte skonfiskovalo zásilky
pušek, pašovaných z Vídně do Bulharska a od-
soudilo pašery k pokutě 21.000 fr. Rakouské
pušky jdou dále do Makedonie a my bychom
jich povstalcům ze srdce přáli, kdybychom vě-
děli, že jich užijou k dosažení své svobody a ni-
koli k dosažení rakouské okupace. Avšak po-
chybujeme, že by tyto paše z Rakouska byly
možny, kdyby tu nešlo o přípravu Makedonie
a Starého Srbska pro rakouskou okupaci.
Okupaci již docela netajeně připravují i ra-
kouští konsulové: Pára ve Skoplji, Král v Bitolii.
Agitace v tom směru děje se také v krajích
rakousko-uherských, s poloostrovem Balkánským
sousedících. V Zemunu dělá náladu pro další
okupaci agent bosenské vlády, učitel Borja-
nevič.
Že rakouští agenti vládnou katolickými Ar-
nauty, je dávno známo. A s těmito katolickým
Arnauty Sarafov učinil úmluvu o společné akci
Tyto dni bude v Bělehradě veliký tábor
lidu z celého Srbska. Na něm bude se rokovat
také, jak by se Srbové a Srbsko měli zachovati
k nynějším zmatkům na Balkáně. O výsledku
vám podám věrnou zprávu. My bychom si vřele
přáli, aby nám nic nestálo v cestě k Bulharům.
abychom mohli jednati společně s nimi, ale
prozatím je pouze tolik pravda, že Srbové ko-
sovští, kteří se chopili pušek, jež jim podávali
strůjcové povstání, jen z donucení odešli k po-
vstalcům. To ještě není nic, co by se mohlo
nazvati společnou slovanskou akcí anebo co by
ji slibovalo.
Srba
Bulhar
Srbsko
Vídeň
Bulharsko
Makedonie
Rakousko
Borja
Bělehrad
Balkán
12
article
Spectator.
Pozn. red. „N. L.“ Považujeme za svou
povinnosť dáti na veřejnosť list našeho osvědče-
ného srbského dopisovatele. Avšak nemůžeme
tak učiniti bez poznámky, že se nám o Borisu
Sarafovu z povolané strany dostalo ujištění, že
on osobně agentem Vídně není. Nebylo by dobře.
kdyby lidé byli nespravedlivě podezíráni. Ostatně
Boris Sarafov nehraje již v povstání vynikajíeí
úlohy. Že se na Kosovsku a v Makedoníí děje
agitace pro rakouskou okupaci, naše povolan
strana připouští, ale ujišťuje nás, že Bulhaři.
zvláště makedonští, o jejichž kůži tu jde, jso
této myšlence eizí. Makedonci bojují z
avtonomii a za žádnou okupaci.
Rusko spokojeno tureckým zadostučiněním.
Rusko uvěřilo sultanovi, jenž, jak z telegra-
mů známo, vydal rozkaz, „aby bez prodlení byly
splněny všecky požadavky Ruska.“
Z těch požadavků má širší politickou po-
vahu pouze jeden: aby bez meškání byli make-
donské žandarmerii dáni „cizí důstojníci“. Před
několika dni vysvětlilo „Novoje Vremja“, že tu
Rusko má na mysli důstojníky své a rakou-
ské, kteří znají balkánské poměry a jazyky.
Ruské loďstvo na rozkaz carův odplulo na-
zpět do Sevastopolu.
Boris
Sarafov
Bulhar
Makedonec
Vídeň
Kosovsko
Rusko
Sevastopol
Novoj Vremja
13
article
Telegramy.
Z Cařihradu, 26. srpna. Turecko ob-
jednalo v Německu k okamžitému
dodání 250.000 kg bezdýmného
prachu.
d. Ze Skopije, 26. srpna. Zdejší vo-
jenský velitel rozdává zbraň ne-
ozbrojeným Turkům. Potají 1oz-
dáno jim 6000 ručnic a náboje. U rumun-
ského hodináře zabavena velká bedna
pumami, jež určeny byly k attentátům
ve Skopiji. Vojsko rozehnalo povstaleckou
četu u obce Livadje, která chtěla do povětří
vyhoditi most u Vardaru. V Gradovci za-
vraždili turečtí vojíni 5 srbských
sedláků.
Z Cažihradu, 25. srpna. (C.-B.) Ruské
loďstvo pro špatnou pohodu odplulo teprve dnes.
Z Cařihradu, 25. srpna. (C -B.) Ve třech
officiálních telegramech, došlých od valia drino
polského, se tvrdí, že veškeré mohame-
dánské vesnice v okoli Tyrnova
byly komity zapáleny a žena a
dítě celníka tyrnovského suro-
vým způsobem zavražděny (!?) Tři-
cetičlenná četa prý na vesnici, vzdálenou tri
hodiny od Drinopole, podnikla útok pumami (l?
a nadobro prý ji téměř vypálila. Konečně prý
přepadli komiti v noci na 23. srpna ka árna
v Tyrnově, byli prý však odraženi.
Z Cařihradu, 25. srpna. (C.-B.) Vzhledem
k domnělým násilnostem komitů v sanžaku kirk-
kilišském zašle prý Porta velmocem a Bulharsku
důtklivé rozklady, v nichž prý peukáže k tomu,
Turek
Livadje
Cařihrad
Turecko
Německo
Vardar
Cažihrad
Drinopol
Bulharsko
kg
14
article
že dle dokladů, které má po ruce, prý Bulhar-
sko podporuje povstání morálněi
hmotně, čemuž prý nasvědčuje únos lékaře
tří úřadníků tureckých do Burgasu. Porta dodá
prý ve svých rozkladech, že vzdává se zodpověd-
nosti za veškeré toho důsledky. — Dle nejnověj
ších zpráv útěk tureckých poddaných do Caři
hradu nebyl způsoben násilnostmi povstaleů
nýbrž pověstí, jimi šířenou o brzké vále
bulharsko-turecké.
i. Ze Soluna, 26. srpna. Albánští pře-
dáci v Prizrenu, Peči a Djakovie
žádali telegraficky sultána za z braně a pov-
lení, aby mohli v Makedonii sami z jednat
klid. Dostali odpověď zápornou. S mobi-
lisací albánských záložníků zapo-
čato také v kraji tetovském a gostiv ar
ském. Turecké vojsko verbovalo také v srbsk
obci K ozlu, jejíž obyvatelstvo prchlo do hor.
Srbský farářa učitel byli zraněni.
Z Cařihradu, 25. srpna. (C.-B.) Porta od-
větila na notu rakouského velevyslanectva, že
vyslala Edipa a Sulejmana-paše řídit opatřent
k ochraně východních dráh, posléze jmenova-
ného k ochraně dráhy solunské a že byly i hlídky
železniční přiměřeně rozmnoženy, by zabránilo
se případům, jaký udál se u stanice Zelenika.
— U Pineka (110 k m. od Cařihradu)
vyskytli se již povstalci. Turci v okol
zbrojíopřekota zatýkají podeřelé
jim Bulhary.
m. Z Cařihradu, 26. srpna. Pro nedostatek
cestujících má se vziti v úvahu prozatimné za
stavení východního expresního vlaku mezi Caři
hradem a Italií.
i. Ze Soluna, 26. srpna. Turecký gene
rální štábní lékař dr. Jacques paša, který
byl sultánem poslán do Mitrovice k ošetřování
těžce zraněného ruského konsula Ščerbiny.
zemřel následkem krvavého nádoru, který za
viněn byl ošetřováním zraněných tureckých vojínů
Bulhar
Port
Djakovie
Edip
Sulejman
Turek
doktor
Jacques paša
Ščerbin
Burgas
Prizren
Peč
Makedonie
Cařihrad
Zelenik
Mitrovice
U Pineka
Italia
15
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Slovinská universita.
Z Lublaně, 26. srpna. Včera konala
se zde manifestační schůze slovinských učitelů
a posluchačů vysokých škol pro zřízení slo-
vinské university v Lublani. Biskupové Stros-
mayer a Mahnič zaslali na schůzi telegra
fické pozdravy a souhlas s usnešením.
Dr. Grek o politické situaci.
Z Lublaně, 26. srpna. Poslanec dr.
Grek na voličské schůzi v Jesenici, pojed
návaje o politické situaci, pravil, že
úkolem Rakouska jest, šířiti kulturu na
Balkáně. Vůči Uhrám doporučova!
řečník energické stanovisko. Na
schůzi bylo usneseno protestovat
proti vměšování se rakouske
diplomacie do svobodné volby
papeže a aby slovanský svaz na říšské
radě byl vyzván, by počatkem příštího za-
sedání říšské rady energicky se zasadi
o úplný nedělní klid, všeobecne
volební právo a o zákonodárstv
na ochranu dělnict va.
Uherská krise.
Z Pešti, 26. srpna. Četní oppo
siční poslanci měli dnes dopoledne po
radu, ve které se usnesli, dáti podnět ke
svolání mimořádné schůze po
slanecké sněmovny, aby pohnal
ministra zeměbrany k zodpo
vědnosti z té příčiny, že vojín
třetího roku mají býti ponechán;
v činné službě.
Doplňovací volba v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 26. srpna. Při dnešní
doplňovací volbě do zemského sněmu v
Zlataru zvolen byl kandidát strany práva
Kumičič jednohlasně. Jeho protikandidát
baron Rukavina kandidatury před volbou
se vzdal.
Stros
Mahnič
doktor
Grek
Kumičič
Rukavin
Lublaň
Jesenice
Rakousko
Balkán
Uhry
Pešť
Chorvatsko
Záhřeb
Zlatar
16
article
Carova návštěva ve Vídni.
Z Vídně, 26. srpna. Vídeňský dopiso
vatel »Kölnische Zlg« dovídá se ze dvorních
kruhů, že carMikuláš zdrží se ve Vídni
nikoli pět dní, nýbrž jen půl dne. Císa
odjede hned se svým hostem do Mürzstegu
na třídenní hony. Hrabě Goluchowski a ruský
ministr zahraničních záležitostí hr. Lamz
dorf budou je provázeti.
Císař Vilém do Rakouska.
Z Vídně, 26. srpna. Císař Vilém
zúčastní se mezi 12. a 14 zářím honů u Mo
háče a teprve odtud zajede k návštěvě do
Vídně.
Vicepresidentská otázka v říšském
sněmu německém,
n. Z Berlína, 26. srpna. V šest
sociálně demokratických schůzích byly pro-
jednávány včera večer otázky, o nichž bude
jednati příští sjezd strany. Nejvíce mluvilc
se o návrhu Bernsteinovu na převzetí místa
vicepresidenta v říšském sněmu německém.
který byl všeobecně odsouzen. Poslanec A ue
pravil, že navrh jest jednou z hloupostí, s ni
miž Bernstein ob čas přichází na veřejnost
Sociálně demokratická strana přijala by místo
vicepresidenta, kdyby jí z toho plynula vý-
hoda, čehož nyní nelze očekávati.
Vojenská předloha německá.
Z Drážďan, 26. srpna. Dle zprávy
»Dresd. N. Nachrichten«, pocházející z kruhů
vojenských, žádá se novou vojenskou před
lohou utvoření řady jízdních divise
v době míru u různých vojenských sborů
Dosud byly u nich jen jízdní brigády. Př
posledních cvičeních u Eichenbergu vyzkou-
šeny prý důležité taktické změny v použit
jízdy.
Carův
Goluchowský
Vilém
Bernsteinův
Bernstein
Dresd
N Nachrichten
Eichenberg
Vídeň
Mürzsteg
Rakousko
Berlín
Drážďany
Kölnische Zlgie
sociálno demokratický strana
17
article
Ze Srbska.
Z Paříže, 26. srpna. »Figaro« sdě
luje z Bělehradu, že srbský král zakáza
provozovati na bělehradském divadle Meyer
beerovy »Hugenotty«.
ša. Z Bélehradu, 26. srpna. Král
a jeho rodině byly v Popole uspořá-
dány velké ovace. Dcera králova, princezna
Helena, tančila kolo, rovněž i korunn
prine Jiří a princ Alexandr. Král s ro-
dinou odjel pak do Kragujevce, kdež by
rovněž obecenstvem slavnostně vítán.
Z Mnichova, 26. srpna. Z rozmluvy
s příbuzným býv. srbského krále Alexandra.
poručíkem Petrovičem, který zde dli.
vysvítá, že v Srbsku mají Obrenoviči ješte
přívržence, kteří zasazují se o odstraněn
krále Petra. Strana tato prý má v ruce
důkazy, že vrahové královských manželu
byli za svůj čin bohatě odměněni.
Volba presidenta ve Spojených
státech.
n. Z Londýna, 26. srpna. Z Nového
Yorku se oznamuje, že majitel časopisu
Hearst má stále větší naděje, býti demo
kratickým kandidátem na křeslo presidentské
Hearst jest několikanásobným millioná-
řem, ale při tom socialistou, a v širokých
vrstvách lidu požívá veliké přízně. Ve straně
republikánské nebude míti Roosevel
bezpochyby žádného vážného kandidáta.
Telegramy korresp. kanceláře.
Krise v Uhrách.
Z Pešti, 26. srpna. (C.-B.) Císař přija
dnes dopoledne ve slyšení ministra orby
Darányia. O 3. hod. odpol. měl audi
enci hr. Goluchowski. Dle »Pol. Corr.«
odjede císař odtud 28. t. m. do Vídně. P
uherských manévrech odebere se prý — 11.
září — znova do Pešti a rozhodne pak
o nynější krisi.
Z Pešti, 26. srpna. (C.-B) »Uherská
telegrafní kancelář« vyvrací pověsti, že bude
ministr orby Darany i pověřen sestavením
nového ministerstva.
Figaro
Helena
Jiří
Alexandr
Petrovič
Obrenovič
Petro
Hearst
Goluchowský
Pol
Corr
Srbsko
Paříž
Bělehrad
Kragujevac
Mnichov
spojený stát
Londýn
Nový York
Uhry
Pešť
Vídeň
Meyer
18
article
Úplatková afféra v Uhrách.
Z Pešti, 26. srpna. (C-B.) Ve zprávě
již podal parlamentní komisi vyšetřující
posl. Szivsko a která komisí většinou
hlasů byla schválena, tvrdí se, že —
prý — ani vládě ani předsedovi nelze vy-
týkati spoluvinu na úplatkové aféře. Už proto
— prý — ne, že je hr. Khuen ryzí povaha,
že nebylo vyvráceno ani jedno z jeho tvrzení
a že ani na jednu otázku nezůstal odpověd
dlužen. Také prý proti žádnému z vládních
orgánů nebylo proneseno důvodného ob
vinění.
Hr. Szapárovi lze prý na slovo věřiti.
Výpovědi svědků byly prý dílem dalším vý
slechem vyvráceny, dílem byly prý j en
podezříváním a holým žvastem
Vůbec prý hr. Khuen-Hederváry je pros
veškeré viny na záměrech hr. Szapárya.
Předseda ministerstva — jak prý zjištěno —
nepokusil se ani v jediném případě podplatit
maďarské noviny a se sociálními demokraty
prý vyjednával hr. Szapáry jen na vlastn
vrub ao své vlastní újmě. (l)C
pokusu, podplatiti poslance Papa, neměl
prý hr. Khuen ani potuchy a proto prý ne
mohl mu zabrániti v čas.
Szivsko
Khuen
Hedervára
Papa
Uhry
Pešť
Hradec
19
article
Panovnické návštěvy v Rakousku
Z Harianských Lázní, 26. srpna
(C.-B.) Král řecký Jiří přijel sem inkognito
o 3. hodině odpoledne na několik dní. Na
nádraží byl uvítán králem anglickým.
Z Gastýna, 26. srpna. (C. B.) Belgi
cký král nepojede — jak bylo oznamováno
— do Vídně, nýbrž přímo přes Inšpruk do
Curychu.
Z Paříže, 26. srpna. (Č-B.) Dle »M
tinu« přijede sem král italský — vzhle
dem k tomu, že 13. října sejde se bezpo
chyby parlament — o týden později.
Z Madridu, 26. srpna. (C.-B) Zpráva
zahraničních listů, že král španělský
hodlá zajeti do Rakouska a do Italie, jsou
bezpodstatny.
Kulturní boj ve Francil.
Z Paříže, 26 srpna. (C.- B.) Dle »Rap
pelu« nařídil president komise, dosazené pro
otázku rozluky mezi státem a cí
kví Bisson, svolati komisi koncem září
by výsledek jejích porad bylo lze předložit
sněmovně.
Jiří přijet
Bisson
Rakousko
Vídeň
Inšpruk
Curych
Paříž
Madrid
kulturní boj v Francil
20
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 26. srpna. (Zvi. tlgr. » Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 45.000
pšenice o 21 hal. dráž. Platila: pšeni ce
tisská stará 82 kg K 7.85, 80 kg K 7.75
79 kg K 7.70, 78.5 kg K 7.57k. 78
K 7.721. 80 kg K 7.871%, stolno-bělehradská
77 kg K 7.60, peštská 80 kg K 7.65, 80
K 7.774, 80 kg K 7.70, 78 kg K 7. 60.
77.8 kg K 7.55, 77.5 kg K 7.10, snětivá
77.3 kg K 7.40, syrmská 78 kg K 7.55, pan-
čevská 76 kg K 7.35; žito K 6.— až 6.29
ječmen K 5.50 až 5.60; oves starý
K 5.70, oves nový K 5.55 až 5.60; kuku-
řice K 6.15.
Trh termínový pevný na úhrady
a spekulační koupě.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 7.41, na duben K 7.69, žito na říjen
6.17, na duben K 6.42, o ve s na říjen K 5.48.
na duben K 5.70, kukuřice na srpen K 6.16.
na září K 6.16, na květen 1904 K 5.35
řepka K 10 65.
Sádlo K 67.—, jiné zboží beze změny
Větrno.
Z Hamburku, 26. srpna. (C B.) N
obilním trhu pšenice chabá 166—188, žito
holštýnské chabé 135—145, ruské pevné 103
až 108, řepkový olej pevný 47, lih beze změny
petrolej za chabého smýšlení 7..50. Deštivo.
Z Düisseldorfu, 26. srpna. (C.- B.) Do
zorčí rada rýnských oceláren usnesl
se navrhnouti valné hromadě, svolané na 28.
října t. r., 8proc. divídendu a odpis 1.8 mil.
marek.
Z Paříže (la Vilette), 24. srpna. (Pův
zpráva »Nár. Listů«.) Trh na ovce. Dopra-
veno 16.280 ovel. Při dobrém smýšlení zacho-
valy se poslední ceny. Málo zůstalo neprodáno.
Znamenaly ovce francouzské 82—112, afrieké
82—100 cent. za půl kila váhy masa. Přímý
dovoz do jatek ode dne 20. do 24. t. m. ob
nášel 11.525 kusů a zůstalo v nich dne 23.
státi 1644 kusy.
Z Londýna, 26. srpna. (C.-B.) Za pev
ného smýšlení ceny nezměněny. Mouka městská
24 š. 6 d. až 30 š., řepkový olej 23 š. Do
praveno: 10.000 q pšenice a 30.000 q ovs
Pohoda pěkná.
Platil
Sádlo
Pešť
Hamburk
Paříž
Londýn
kg
cent
21
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Průběh vegelace a sklizeň ovoce v Čecháchi vr
1902. Zimní období 1901—1902 mělo velice mirný
průběh, jenž stav ovocného stromoví nijak nepoškodil,
za to ala jaro, pomérně chladné, způsobilo jako přiro-
zený následek, že vývin jeho pozdrželo a sice tak, ž
první třešně teprve 21. dubna rozkvétati započalya
teprve dnem 25. dubna k úplnému květu se dostály.
Květ se dostavil velice hojně a opravňoval k nejlepší
naději. Naděje tyto vzaly ale úplně za své klesnutím
teploty až ke 4. bodu mrazu, tak že jen místy něk terý,
nahodile lépe chráněný plod zachován zůstal. Slív
a jim spřízněné druhy počaly kvésti současně s třeš-
němi, přestály ale mrazivé období sťastně a vydaly
hojný, krásně vyvinutý a přímo skvostný plod. Kvě
švestek započal teprve dnem 29. dubna, mrazy po-
škezen nebyl a poskytl hojný výtěžek ovoce, plody ne-
dostihly však velikosti, krásného zabarvení jakoži
výtečné chuti roků jiných. Hrušky počaly kvésti dnem
1. května, květu byla hojnost, avšak dostavivší se
trvalé deště zmařily dostatečně oplodnění a většina
květu až na některé skrovné výjimky — opadula.
Dnem 9. května započal květ jabloní a potrval do 18.
května a nebyl poškozen ani mrazem 2° C, jenž se
dne 16. května dostavil, byl bohatý a nasadil vzdor
značnému množství květopasu a spoustě housenek ve-
škerých druhů, hojný plod. Utěšeny další vývin plodu
byl však zmařen různými chorobami, zvláště černou
plisní (fusicladium), jíž jmenovitě někjeré druhy jako-
parména zlatá zimní, limburské, jadrnáč londýnský,
malinové červené podzimní, gdoulové bílé zimní, re-
neta Šmidbergrova měrou tak značnou utrpěly, že v
svém vývinu úplně zakrněly. Mírněji napadeny byly:
reneta Habertova, reneta Baumanova, car Alexander,
vejlímek červený, hedvábné bílé zimní a jiné. Ušetřeny
Květa
Hruška
Habertův
Baumanův
Alexander
22
article
sice zůstaly reneta orlcanská, reneta karmelitská, ko
žená a kminová, popraskaly ale tak značně, že žád-
ného užitku nevydaly. Ostatní druhy zemského sei-
timentu vyvázly bez pohromy. K velmi krásnému vý-
vinu dospěly: boscopské, holovouské, ušlechtilé zlutě,
jadrnáče ribstonský a Parkerův. Renety blenheimská,
landsbergská a ananasová, panenské a červené tvrdě
zůstaly sice čisté, ale následkem přehojné jich úrody
velice drobné. Z novějších odrůd vynikly krásou a či-
stotou: Grahamovo, pesgrodské, huberštýnské, gas-
koňské, princ Albert, císař Vilém, bernské růžové, frog:
morské, reneta Zucalmagliova a j. Většina jablek
zvlaště ale parména zlatá zimní, červené tvrdé, dílem
také paneneské a reneta ananasová zůstaly tak drobné,
že se ku prodeji ani nehodily a pouze jen ku vý-
robě ovocného vína upotřebeny býti mohly. Některé
citlivější odrůdy také následkem studeného a suchého
počasí špatně dozrávaly, některé z nich ani při delším
penechání na stromech vůbec nedozrály a po sejmutí
se stromů se scvrkly. Z hrušek trpěly plísní nejvíce:
ku perečka, bílá a šedá máslovka podzimní — a to sice
měrou tak značnou, že se vůbec k ničemu upotřebiti
nenechaly. Naproto tomu „hájenka“, jindy červeně
kropenatá, byla toho roku nápadně pěkně vyvinutáa
čistá. Polovičně poškozeny byly čekanka zimní a Co-
lomasova máslovka podzimní. Ostatmí druhy zem-
slého sortimentu jako na př. máslovky: Boscova, Die-
lova, Merodova a Gellertova, avrancheská, angoulém-
ská a Kongresovka zůstaly úplně neporušené.
Česání chmele na Žalecku jest v plném proudu
a to za počasí pomyslitelně nejpříznivějšího. Jakost
chmele letošního jest bezvadná a kvantilativně páčí s
letošní sklizeň na 35.000 až 40.000 celních centů prol
90.000 celním centům v roce 1902 a 198.000 celním
centům v r. 1901.
Parkerův
Grahamův
Albert
Vilém
Merodův
Gellertův
23
article
Vývozní cukerní kampaň 1902-1903. Dle ofliciál-
ních výkazů o vývozu cukru z říše rakousko uherské
ve dvanácti měsicích, srpen 1902 až červenec 1903,
bylo vyvezeno celkem 5,945.382 (1901-1902 7,022.407
q rafinády a 992.948 (343.263) g suroviny, začež bylo
vyplaceno vývozních bonifikací 30.5 (33.4) mill. K
Z toho šlo do Německa 341.523 (256.156) q rafinády
a 51.535 (44.400) q suroviny. přes Terst 674.710
(973.478) q rafinády a 5407 (—) q suroviny, do Angli
3,020.784 (2,864.373) q rafinády a 733.178 (179.416)
suroviny, do Ilalie 131.238 (140.533) q mafinádya
12.200 (1820) q suroviny, do Srbska 64.508 (80.103)
rafinády a 997 (12.100) q suroviny, do Rumunska
13.781 (18.293) q. do Bulharska 48.517 (21.147) d.
do Turecka 412.096 (594.420) q, do Recka 126.777
(99) q. do Levanty 5903 (198) q. do Svýcarska 494.662
(372.597) q. do Skandinavie 1866 (1073) q rafinády.
do Vých. Indie 165.318 (1.509.904) q rafinády a 10.850
(8726) q suroviny, do Japonska 254.814 (50.761)a
rafinády a 2100 (3688) q suroviny, do Číny 18.706
(37.420) q rafinády a 633 (—) q suroviny, do Severní
Ameriky 69.243 (73..580) q rafinády a 175.668 (92.213)
q suroviny a do ostatních zemí konečně 100.936
(77.972) q rafinády a 350 (900) q suroviny. Celkem
klesl náš vývoz v ceně suroviny s 8,145.936 q n
7,598.926 q čili o 547.010 .
Německo
Terst
Angl
Ilalie 131.238
Srbsko
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
Recko 126.777
Skandinavie
Indie
Japonsko
Čína
severní Amerika
Svýcarsko 494.662
24
article
Obilní sklizeň na Rusi. Dle zpráv o výsledku žn
v jednotlivých krajích ruských jest v celém Rusku
výsledek žní pšenice celkem uspokojivý, ječmene
dobrý a žita méně než prostřední. V souhlase s tím
ceny žita opětně stouply a smýšlení o něm jest roz-
hodně pevné, kdežto pro pícniny jest mdlé a ceny
jich povolují. Jest však pochybno, zdali toto mdlé
smýšlení potrvá, poněvadž se v Rusku vyhlídky na
sklizeň kukuřice v posledních týdnech následkem trva-
lého sucha podstatně zhoršily. V Bezarabii uschlo vše
na padrť. Po ruské pšenici, jež je letos velice dobr
jakosti, jest čilá poptávka zvláště z Londýna. Ceny
její následkem toho, ač jest úroda zejmena v jižních
krajích dobrá, dodržely, ba tu i tam i stouply. Olej-
niny jsou pevně, ceny lníně i řepky podražily.
Rus
Rusko
Londýn
25
article
Hospodářský pekrok Anglie. Obchod i Blahobyt
Anglie za posledního stoleti stále vzrůstaly. Nynější
hospodářské poměry v Anglii jsou mnohem lepší než
před 50, 30 nebo i 20 léty. Dovoz stoupl od r. 1881
o 130 millionů liber šterlinků, vývoz o 50 millionů.
Závěry Clearing-House jsou dnes dvojnásobné než
před 30 léty. Tunový obsah obchodního loďstva ob-
nášel před 30 léty 6 millionů tun, dnes obnáší už více
než 10 millionů. Tunový obsah parníků obchodního
loďstva anglického je téměř tak veliký jako tunový
obsah parníků veškerých obchodních loďstev ostat-
ních. Dalším důkazem rostoucího blahobytu národního
jsou číslice statistiky příjmů. Veliká jmění, podléhajíc
dani z příjmů stoupla od r. 1861 o 500 millionů liber,
kdežto výnos daně pennyové z libry šterlinků sev
téže době téměř zdvojnásobil. Příjmy z jistin, ulože-
ných v cizině a koloniích, obnášely v r. 1882 asi 32
milliony liber, ale v r. 1902 již více než 62 mill. lib
šetrlinků. Tolik vykazuje statistika úřadní. Ve skuteč-
nosti jsou však příjmy ze zahraničního uložení kapi-
tálu zajisté mnohem vyšší, poněvadž valná část pří-
jmů těch jest zdanění zatajena následkem nemožnosti
přesné kontroly. Také příjmy získaně anglickými ob-
chodními firmami v cizině a zisk anglických doprav-
ních společností v cizině není v číslicích uvedených
zahrnut. Officiální statistika příjmů týká se ovšem
jen majetnějších tříd. Jest však všeobecně známo, ze
také široké vrstvy lidu anglického mají dnes více pe-
něz a více vydávají než v dobách dřívějších. Vklady
u poštovní spořitelny a u bank se více než zdvojná-
sobily. Spotřeba dovážených potravin, čaje, kakaa
Anglie
26
article
eukru připadající na jednoho obyvatele se za posled-
ních čtyřiceti let rovněž zdvojnásobila a počet osoh
odkázaných na veřejnou podporu, poměrně klesl. T
vše svědčí jasně o tom, že se daří dnes i massám
anglického národa lépe než před padesáti nebo sto
léty. Povrchní posuzovatelé mohli by z toho dovozo-
vati, že si nelze v Anglii nad nynější poměry nic lep-
šího přáti a že tvrzení o dekadenci anglického lidu
jest jen výmyslem. Avšak blahobyt a bohatství národa
nejsou jeho největšími statky, nýbrž tělesná a duševní
jeho zdatnost. A tou se přece Angličané doby nynější
chlubiti nemohou. Dle statistiky ubývá v Anglii stále
porodů. V r. 1851 připadalo jich na 1000 obyvatel
34.2, v r. 1881 33.9, v r. 1891 31.4 a v r. 1901 jt
jen 28.5. Může býti ubývání této síly tidu vyváženo
vzmáhajícím se blahobytem? Obyvatelstvo Anglie
vzrostlo v posledních 30 tétech pouze o 10 millionů,
v Německu však o 15 millionů a v Americe dokonc
o 40 millionů. V jediné generaci vzrostlo tudíž obyva-
telstvo ve Spojených státech severoamerických o toli
duší, kolik čílá Anglie vůbec. Co to znamená pro meri-
národní soutěž, jest jasno. Pokrok toho kterého národa
dá se měřiti pouze dle pokroku národů jiných. Angli-
čané pokračovali sice stále, jak dokazují statislick
data předeslaná, ale jiní národové pokračovali rychlej
a s hlediska toho jeví se býti pokrok ten poklesem
který nelze vzhledem na stálé ubývání porodů a po-
měrně klesání obyvatelstva nazvati nahedilým. Na
poli průmyslovém zračí se pokles ten zejmena v prů-
myslu ubelném, zelezářském a ocelárském, kde N
Angličan
Anglie
Německo
Amerika
spojený stát
Angl
merinárodní soutěž