ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 512420f0-70c6-11dc-ad3d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 26 celkem · entity: person 82, place 107, org 5, work 8
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
27. srpna 1903
4 masthead
Císlo 233
5 article
jen bude lze proniknouti doutnajícími spoustami trosek. Dnes bylo již se stavbou lešení k bouracín pracím započato. Ani do sklepů vyhořelých budov nemohli hasičí vniknouti, protože jsou přeplněny otravnými plyny. Jeden hasíč vyprávěl, že hned za vchodem do přízemí zahlédl tři z uhel na tělé mrtvoly. Třináctá mrtvola, vylažená včera ze žároviště, byla tak znetvořena, že nedal se roze- znati ani její obličej. Bohužel asi sotva bude lze v dohledné chvíli přikročiti k pátrání po dalšíeh obětech katastrofy. V domě č. 38 v Kerepeš- ské ulici pobřešují se dvě děvčata. Majitel tohoto domu, universitní docent dr. S ze- nassi, klerý vrátil se právě z letního pobytu, pro- hlásíl vyšetřnjící komisi policejní, že odmítá jakou- koli zodpovědnost za katastrofu. O půl 1. hod. s půlnoci sřítil se bal kon vyhořelého obchodního závodu Zděšení dali se na útěk dělníci, z nichž několik lehce bylo rančno. — Dnes dopoledne zešla se znovu vyše třu jící komise, jíž se přihlásila celá řada očitých svědků. Jeden z nich, zámečnický pomocník Ko vács, udal: »Krátce před 7. hod. večer přišel jsem do závodu nakupovat. Vybíral jsem si právě košili když se ozvalo volání: »hoří!e Maje za to, že vypukl požár ve městě, vyběhi jsem přede dvéře, kudy pobíhali již zděšení zřízenci závodu. Z jedné výkladní skříně šlehali již plameny- Chopil jsem se namátkou balíku prádla, bych jím oheň utlumil, lidé však, patrně v domnění, že jsem prádlo ukradl, vyrvali mně balík z rukou. Než jsem jim mohl dáti vysvětlení, rozšířil se oheň už tak, že mně nezbylo než pomýšleti na záchranu vlastní.
doktor Maja
6 article
Zvenčí jsem pak viděl v prvním poschodí pobí- hati personál závodu (jak již oznámeno, ne příšel ani jeden zřízenec k úrazu. Pozn. red.) zcela bezúčelně. Doposud neptal se nikdo, kolik bylo v kri- tické chvíli v krámě zákazníků. Dle policejních dat bylo jich na 150 a jsou vážné pochyby, že všichni vyvázli životem Všechny pešíské časopisy odsuzují prudkými slovy nešváry v městské správě, zejmena protekční hospo. dářství a obviňuje městské úřady z předvčerejší katastrofy. Stavebních předpisů všechny instance ne- dbají, čímž se podobná neštěstí podporují. Městští hasiči, jimž všeobecně se vytýká, že ku požáru pozdě se dostavili, omlouvají se tím, že dráty požárního vedení k hasičské centrále, která nalezá se poblíže místa katastrofy, se při vypuknutí požáru hned roztavily. Telefonický apparát tudíž selhal zpráva o požáru sdělena byla následkem toho sta- nici po dě. Majitel vyhořelého domu sám doznává, že proli všem požárně policejním předpisům bylo v chodbách prvého patra nahromaděno velké množ ství hořlavého zboží, střelný prach a prskavky, které zavinlly rychlé roz- síření požáru. Zjištěno také, že ve vyhořelém domě nebyla od r. 1897, tudiž více nežli po pet let, vykonána žádná požárně- policejn prohlídka, která díti se má každého roku. Dům pojištěn byl u rakouské živelní pohromy pojišťující společnosti na 735.000 K, ale poněvadž tento ohnos sotva stači k úhradě závazků firmy, nezbude jí, než aby appellovala na sečkání věřitelů. Policie zjistila, že při panice, požárem zaviněné, četní kap- sáři provedli četné krádeže. Několik jich bylo již zatčeno.
7 article
— Budova, ve které nalézaly se obchodní míst nosti, byla vystavěna r. 1897 nákladem 387.000 K. Původně byly příčky stavěny podle předpisu ve tloušťce 30 ctm. z cihel, později však — aby prý bylo více místa — nahraženy Setm. příčkami, t. zv. Rabitzovými, ze sádry a zdrátu. Drátěnou příčkou ta- kovou byl nahražen také cihlový štít jímž hraničila budova závodu s domy č. 38 a 40. Při požáru sádra popraskala a odpadala, drát se roztavil a plameny měly pak volné pole. — »Magyar Hirlap« uveřejňuje telegrafické posudky hasičských sborů z Vídně, Lon- dýna a Paříže o katastrofě. Vídeňští hasiči prohlásili, že obchodní zá- vody smějí ve Vídni býti umístěny jenom v tako- vých domech, kde jso u zvláštní východy. Z Londýna telegrsfovali basiči, že v budo- vách velkých obchodních závodů kremě hlídačů po- žárních a domovníků nesmí bydleti nikdo. Z Paříže došla odpověď, že od velkého po- žáru v »Gand Magacin de Printemps« (9. března 1881) neudál se už podobný případ. I tehda však bylo lze 250 zřízenců závodu s hořejších poschodí zachrániti. Od tě doby nesmějí v obchodních domech bydleti nájemníci. — Dr. Arpad Földer, člen městského zastupitel stva, podal magistrátu žádost, aby zavedeno byle disciplinární vyšetřování proti veliteli hasičů Szer- bovszkému, poněvadž se při požáru dopustil různých nedopatření. — Císař věnoval pro personál Pařížského ob chodu, jenž pozbyl výživy, 4000 kor., dále 1300 kor pro osoby, při požáru raněné.
Magyar Hirlap Printemps doktor Földer Vídeň Lon Paříž Londýn Ganda východ dom
8 article Balkán.
Balkán. Srhové a makedonské povstáni Dop. „N. I.
Dop Balkán
9 article
Z Bělehradu, 23. srpna. V posledních čí- slech „Národních Listů“ četl jsem několik appellů na Srby v království i na Černé Hoře, aby se spojili s knížectvím bulharským v balkán ský trojspolek, a rozřešili společnou akci nešťast nou makedonskou otázku. Jsem přesvédčen, že vyznání „Národníe Listů“ vychází z upřímného slovanského citu a proto jim za srbský národ upřímně odpovídám. Myšlenka slovanského trojspolku balkán ského v posledních dvaciti letech nejednou se vyskytla. Nejvíc e její uskutečnění zasazoval se černohorské kníže Nikola. Myšlenka ta je zdravá. Jen z ní může vzejíti takové trvalé uspořádán balkánských poměrů, aby bylo na prospěch bal kánským národům. Rusko myšlenku balkánskéh slovanského trojspolku schvaluje, ano činí jeho utvoření podminkou, za kterou by činně zasáhlo do balkánských zmatků. Je, tuším, jasno, že makedonské povstán nemělo vypuknouti prve, než byl balkánský slo vanský trojspolek učiněn. Avšak strůjci make donského povstání na všechno spíše myslili, než na součinnosť všech balkánských Slovanů. Oni Černou Horu ignorovali, jakoby ji nebylo, a Srb- sku i Srbům projevovali spíše nepřátelství, než přátelství. Sto dvacet osm srbských hlav, které Bulhaři ve Starém Srbsku a Makedonii v po- sledních letech úkladně srazili, nebude bohdá příčinou věčné roztržky mezi Bulhary a Srby. ale zajisté nemohou Srby nadehnouti pro bul harskou věc. Bulhaři vytýkají nám Milana, jenž pracoval k tomu, aby mezi Srby a Bulhary vykopána byla nepřeklenutelná propasť. Postava Milanova je nyní už vyjasněna. Žádný jeho čin nemůže býti počítán na vrub srbského národa, a nejméně válka r. 1885. Avšak byl-li v Srbsku Milan, v Bulharsku byl Alexandr Battenberg a jest Fer- dinand Koburg. I to jsou Milanově, ale jiného druhu, ne tak elementárně náhlí, opatrnější a potměšilejší.
Srba Nikola Srb Bulhar Milan Milanův Battenberg Bělehrad Černá hoře Rusko Makedonie Srbsko Bulharsko Fery
10 article
Nechci se obírati retrospektivou srbsko-bul- harského poměru; ani nehodlám vykládat psychologii bulharského povstání v Makedonii, ale pravím jako Srb prostě a otevřeně: Srbové nemohou míti k makedonskému povstání důvěry. protože den ode dne jest jim jasnější, že se jim pracuje krozšíření rakouské oku- pace pro Solun. Toho si my Srbové ni- kterak přáti nemůžeme. Nám rakouská okupace již odcizila dvě země, Bosnu a Hercegovinu. Jak je srbskému lidu v okupovaných zemích, je v Če- chách dostatečně známo. A srbský národ, svo- bodné srbské státy měly by napomáhati k tomu, aby se okupace ještě dále rozprostřela? Žádali jste od Srbů důkazů pro tvrzení, že mezi makedonskými povstalci děje se propaganda pro rakouskou okupaci a že Rakousko má agenty mezi vůdci povstání. Pokusím se podati některé. Otevřeným agitátorem pro rakouskou oku- paci je Boris Sarafov, jenž často dojíždi si do Vídně pro instrukce. On hlásá, že rakouská okupace byla by nejlepším rozřešením makedon- ské otázky. Podobně Simon Radev. Je známo, že oba tito pánové dobře vědí, kde se nalezají tajné fondy zahraničného ministerstva rakou ského. Také vědí, kde je „bosenské ministerstvo“ ve Vídni. Sarafov a Radev pracují také ve sroz- umění s knižetem Koburgem, jenž právě proto tak často a na tak dlouho odjíždí z Bul- harska do Rakousko-Uherska, že by tyto jeho styky byly v Sofii snadno zpozorovány někým, před kým mají být utajeny. Že Koburg mešká mimo Vídeň, někde na svých statcích v Uhrách, nevyvrací mě tvrzení, spíše je potvrzuje.
Srb Srba Sarafov Simon Radev Radev Koburg Makedonie Bosna a Hercegovina Rakousko Vídeň RakouskoUhersko Sofie Uhry
11 article
Srbsko již dvakráte skonfiskovalo zásilky pušek, pašovaných z Vídně do Bulharska a od- soudilo pašery k pokutě 21.000 fr. Rakouské pušky jdou dále do Makedonie a my bychom jich povstalcům ze srdce přáli, kdybychom vě- děli, že jich užijou k dosažení své svobody a ni- koli k dosažení rakouské okupace. Avšak po- chybujeme, že by tyto paše z Rakouska byly možny, kdyby tu nešlo o přípravu Makedonie a Starého Srbska pro rakouskou okupaci. Okupaci již docela netajeně připravují i ra- kouští konsulové: Pára ve Skoplji, Král v Bitolii. Agitace v tom směru děje se také v krajích rakousko-uherských, s poloostrovem Balkánským sousedících. V Zemunu dělá náladu pro další okupaci agent bosenské vlády, učitel Borja- nevič. Že rakouští agenti vládnou katolickými Ar- nauty, je dávno známo. A s těmito katolickým Arnauty Sarafov učinil úmluvu o společné akci Tyto dni bude v Bělehradě veliký tábor lidu z celého Srbska. Na něm bude se rokovat také, jak by se Srbové a Srbsko měli zachovati k nynějším zmatkům na Balkáně. O výsledku vám podám věrnou zprávu. My bychom si vřele přáli, aby nám nic nestálo v cestě k Bulharům. abychom mohli jednati společně s nimi, ale prozatím je pouze tolik pravda, že Srbové ko- sovští, kteří se chopili pušek, jež jim podávali strůjcové povstání, jen z donucení odešli k po- vstalcům. To ještě není nic, co by se mohlo nazvati společnou slovanskou akcí anebo co by ji slibovalo.
Srba Bulhar Srbsko Vídeň Bulharsko Makedonie Rakousko Borja Bělehrad Balkán
12 article
Spectator. Pozn. red. „N. L.“ Považujeme za svou povinnosť dáti na veřejnosť list našeho osvědče- ného srbského dopisovatele. Avšak nemůžeme tak učiniti bez poznámky, že se nám o Borisu Sarafovu z povolané strany dostalo ujištění, že on osobně agentem Vídně není. Nebylo by dobře. kdyby lidé byli nespravedlivě podezíráni. Ostatně Boris Sarafov nehraje již v povstání vynikajíeí úlohy. Že se na Kosovsku a v Makedoníí děje agitace pro rakouskou okupaci, naše povolan strana připouští, ale ujišťuje nás, že Bulhaři. zvláště makedonští, o jejichž kůži tu jde, jso této myšlence eizí. Makedonci bojují z avtonomii a za žádnou okupaci. Rusko spokojeno tureckým zadostučiněním. Rusko uvěřilo sultanovi, jenž, jak z telegra- mů známo, vydal rozkaz, „aby bez prodlení byly splněny všecky požadavky Ruska.“ Z těch požadavků má širší politickou po- vahu pouze jeden: aby bez meškání byli make- donské žandarmerii dáni „cizí důstojníci“. Před několika dni vysvětlilo „Novoje Vremja“, že tu Rusko má na mysli důstojníky své a rakou- ské, kteří znají balkánské poměry a jazyky. Ruské loďstvo na rozkaz carův odplulo na- zpět do Sevastopolu.
Boris Sarafov Bulhar Makedonec Vídeň Kosovsko Rusko Sevastopol Novoj Vremja
13 article
Telegramy. Z Cařihradu, 26. srpna. Turecko ob- jednalo v Německu k okamžitému dodání 250.000 kg bezdýmného prachu. d. Ze Skopije, 26. srpna. Zdejší vo- jenský velitel rozdává zbraň ne- ozbrojeným Turkům. Potají 1oz- dáno jim 6000 ručnic a náboje. U rumun- ského hodináře zabavena velká bedna pumami, jež určeny byly k attentátům ve Skopiji. Vojsko rozehnalo povstaleckou četu u obce Livadje, která chtěla do povětří vyhoditi most u Vardaru. V Gradovci za- vraždili turečtí vojíni 5 srbských sedláků. Z Cažihradu, 25. srpna. (C.-B.) Ruské loďstvo pro špatnou pohodu odplulo teprve dnes. Z Cařihradu, 25. srpna. (C -B.) Ve třech officiálních telegramech, došlých od valia drino polského, se tvrdí, že veškeré mohame- dánské vesnice v okoli Tyrnova byly komity zapáleny a žena a dítě celníka tyrnovského suro- vým způsobem zavražděny (!?) Tři- cetičlenná četa prý na vesnici, vzdálenou tri hodiny od Drinopole, podnikla útok pumami (l? a nadobro prý ji téměř vypálila. Konečně prý přepadli komiti v noci na 23. srpna ka árna v Tyrnově, byli prý však odraženi. Z Cařihradu, 25. srpna. (C.-B.) Vzhledem k domnělým násilnostem komitů v sanžaku kirk- kilišském zašle prý Porta velmocem a Bulharsku důtklivé rozklady, v nichž prý peukáže k tomu,
Turek Livadje Cařihrad Turecko Německo Vardar Cažihrad Drinopol Bulharsko kg
14 article
že dle dokladů, které má po ruce, prý Bulhar- sko podporuje povstání morálněi hmotně, čemuž prý nasvědčuje únos lékaře tří úřadníků tureckých do Burgasu. Porta dodá prý ve svých rozkladech, že vzdává se zodpověd- nosti za veškeré toho důsledky. — Dle nejnověj ších zpráv útěk tureckých poddaných do Caři hradu nebyl způsoben násilnostmi povstaleů nýbrž pověstí, jimi šířenou o brzké vále bulharsko-turecké. i. Ze Soluna, 26. srpna. Albánští pře- dáci v Prizrenu, Peči a Djakovie žádali telegraficky sultána za z braně a pov- lení, aby mohli v Makedonii sami z jednat klid. Dostali odpověď zápornou. S mobi- lisací albánských záložníků zapo- čato také v kraji tetovském a gostiv ar ském. Turecké vojsko verbovalo také v srbsk obci K ozlu, jejíž obyvatelstvo prchlo do hor. Srbský farářa učitel byli zraněni. Z Cařihradu, 25. srpna. (C.-B.) Porta od- větila na notu rakouského velevyslanectva, že vyslala Edipa a Sulejmana-paše řídit opatřent k ochraně východních dráh, posléze jmenova- ného k ochraně dráhy solunské a že byly i hlídky železniční přiměřeně rozmnoženy, by zabránilo se případům, jaký udál se u stanice Zelenika. — U Pineka (110 k m. od Cařihradu) vyskytli se již povstalci. Turci v okol zbrojíopřekota zatýkají podeřelé jim Bulhary. m. Z Cařihradu, 26. srpna. Pro nedostatek cestujících má se vziti v úvahu prozatimné za stavení východního expresního vlaku mezi Caři hradem a Italií. i. Ze Soluna, 26. srpna. Turecký gene rální štábní lékař dr. Jacques paša, který byl sultánem poslán do Mitrovice k ošetřování těžce zraněného ruského konsula Ščerbiny. zemřel následkem krvavého nádoru, který za viněn byl ošetřováním zraněných tureckých vojínů
Bulhar Port Djakovie Edip Sulejman Turek doktor Jacques paša Ščerbin Burgas Prizren Peč Makedonie Cařihrad Zelenik Mitrovice U Pineka Italia
15 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů . Slovinská universita. Z Lublaně, 26. srpna. Včera konala se zde manifestační schůze slovinských učitelů a posluchačů vysokých škol pro zřízení slo- vinské university v Lublani. Biskupové Stros- mayer a Mahnič zaslali na schůzi telegra fické pozdravy a souhlas s usnešením. Dr. Grek o politické situaci. Z Lublaně, 26. srpna. Poslanec dr. Grek na voličské schůzi v Jesenici, pojed návaje o politické situaci, pravil, že úkolem Rakouska jest, šířiti kulturu na Balkáně. Vůči Uhrám doporučova! řečník energické stanovisko. Na schůzi bylo usneseno protestovat proti vměšování se rakouske diplomacie do svobodné volby papeže a aby slovanský svaz na říšské radě byl vyzván, by počatkem příštího za- sedání říšské rady energicky se zasadi o úplný nedělní klid, všeobecne volební právo a o zákonodárstv na ochranu dělnict va. Uherská krise. Z Pešti, 26. srpna. Četní oppo siční poslanci měli dnes dopoledne po radu, ve které se usnesli, dáti podnět ke svolání mimořádné schůze po slanecké sněmovny, aby pohnal ministra zeměbrany k zodpo vědnosti z té příčiny, že vojín třetího roku mají býti ponechán; v činné službě. Doplňovací volba v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 26. srpna. Při dnešní doplňovací volbě do zemského sněmu v Zlataru zvolen byl kandidát strany práva Kumičič jednohlasně. Jeho protikandidát baron Rukavina kandidatury před volbou se vzdal.
Stros Mahnič doktor Grek Kumičič Rukavin Lublaň Jesenice Rakousko Balkán Uhry Pešť Chorvatsko Záhřeb Zlatar
16 article
Carova návštěva ve Vídni. Z Vídně, 26. srpna. Vídeňský dopiso vatel »Kölnische Zlg« dovídá se ze dvorních kruhů, že carMikuláš zdrží se ve Vídni nikoli pět dní, nýbrž jen půl dne. Císa odjede hned se svým hostem do Mürzstegu na třídenní hony. Hrabě Goluchowski a ruský ministr zahraničních záležitostí hr. Lamz dorf budou je provázeti. Císař Vilém do Rakouska. Z Vídně, 26. srpna. Císař Vilém zúčastní se mezi 12. a 14 zářím honů u Mo háče a teprve odtud zajede k návštěvě do Vídně. Vicepresidentská otázka v říšském sněmu německém, n. Z Berlína, 26. srpna. V šest sociálně demokratických schůzích byly pro- jednávány včera večer otázky, o nichž bude jednati příští sjezd strany. Nejvíce mluvilc se o návrhu Bernsteinovu na převzetí místa vicepresidenta v říšském sněmu německém. který byl všeobecně odsouzen. Poslanec A ue pravil, že navrh jest jednou z hloupostí, s ni miž Bernstein ob čas přichází na veřejnost Sociálně demokratická strana přijala by místo vicepresidenta, kdyby jí z toho plynula vý- hoda, čehož nyní nelze očekávati. Vojenská předloha německá. Z Drážďan, 26. srpna. Dle zprávy »Dresd. N. Nachrichten«, pocházející z kruhů vojenských, žádá se novou vojenskou před lohou utvoření řady jízdních divise v době míru u různých vojenských sborů Dosud byly u nich jen jízdní brigády. Př posledních cvičeních u Eichenbergu vyzkou- šeny prý důležité taktické změny v použit jízdy.
Carův Goluchowský Vilém Bernsteinův Bernstein Dresd N Nachrichten Eichenberg Vídeň Mürzsteg Rakousko Berlín Drážďany Kölnische Zlgie sociálno demokratický strana
17 article
Ze Srbska. Z Paříže, 26. srpna. »Figaro« sdě luje z Bělehradu, že srbský král zakáza provozovati na bělehradském divadle Meyer beerovy »Hugenotty«. ša. Z Bélehradu, 26. srpna. Král a jeho rodině byly v Popole uspořá- dány velké ovace. Dcera králova, princezna Helena, tančila kolo, rovněž i korunn prine Jiří a princ Alexandr. Král s ro- dinou odjel pak do Kragujevce, kdež by rovněž obecenstvem slavnostně vítán. Z Mnichova, 26. srpna. Z rozmluvy s příbuzným býv. srbského krále Alexandra. poručíkem Petrovičem, který zde dli. vysvítá, že v Srbsku mají Obrenoviči ješte přívržence, kteří zasazují se o odstraněn krále Petra. Strana tato prý má v ruce důkazy, že vrahové královských manželu byli za svůj čin bohatě odměněni. Volba presidenta ve Spojených státech. n. Z Londýna, 26. srpna. Z Nového Yorku se oznamuje, že majitel časopisu Hearst má stále větší naděje, býti demo kratickým kandidátem na křeslo presidentské Hearst jest několikanásobným millioná- řem, ale při tom socialistou, a v širokých vrstvách lidu požívá veliké přízně. Ve straně republikánské nebude míti Roosevel bezpochyby žádného vážného kandidáta. Telegramy korresp. kanceláře. Krise v Uhrách. Z Pešti, 26. srpna. (C.-B.) Císař přija dnes dopoledne ve slyšení ministra orby Darányia. O 3. hod. odpol. měl audi enci hr. Goluchowski. Dle »Pol. Corr.« odjede císař odtud 28. t. m. do Vídně. P uherských manévrech odebere se prý — 11. září — znova do Pešti a rozhodne pak o nynější krisi. Z Pešti, 26. srpna. (C.-B) »Uherská telegrafní kancelář« vyvrací pověsti, že bude ministr orby Darany i pověřen sestavením nového ministerstva.
Figaro Helena Jiří Alexandr Petrovič Obrenovič Petro Hearst Goluchowský Pol Corr Srbsko Paříž Bělehrad Kragujevac Mnichov spojený stát Londýn Nový York Uhry Pešť Vídeň Meyer
18 article
Úplatková afféra v Uhrách. Z Pešti, 26. srpna. (C-B.) Ve zprávě již podal parlamentní komisi vyšetřující posl. Szivsko a která komisí většinou hlasů byla schválena, tvrdí se, že — prý — ani vládě ani předsedovi nelze vy- týkati spoluvinu na úplatkové aféře. Už proto — prý — ne, že je hr. Khuen ryzí povaha, že nebylo vyvráceno ani jedno z jeho tvrzení a že ani na jednu otázku nezůstal odpověd dlužen. Také prý proti žádnému z vládních orgánů nebylo proneseno důvodného ob vinění. Hr. Szapárovi lze prý na slovo věřiti. Výpovědi svědků byly prý dílem dalším vý slechem vyvráceny, dílem byly prý j en podezříváním a holým žvastem Vůbec prý hr. Khuen-Hederváry je pros veškeré viny na záměrech hr. Szapárya. Předseda ministerstva — jak prý zjištěno — nepokusil se ani v jediném případě podplatit maďarské noviny a se sociálními demokraty prý vyjednával hr. Szapáry jen na vlastn vrub ao své vlastní újmě. (l)C pokusu, podplatiti poslance Papa, neměl prý hr. Khuen ani potuchy a proto prý ne mohl mu zabrániti v čas.
Szivsko Khuen Hedervára Papa Uhry Pešť Hradec
19 article
Panovnické návštěvy v Rakousku Z Harianských Lázní, 26. srpna (C.-B.) Král řecký Jiří přijel sem inkognito o 3. hodině odpoledne na několik dní. Na nádraží byl uvítán králem anglickým. Z Gastýna, 26. srpna. (C. B.) Belgi cký král nepojede — jak bylo oznamováno — do Vídně, nýbrž přímo přes Inšpruk do Curychu. Z Paříže, 26. srpna. (Č-B.) Dle »M tinu« přijede sem král italský — vzhle dem k tomu, že 13. října sejde se bezpo chyby parlament — o týden později. Z Madridu, 26. srpna. (C.-B) Zpráva zahraničních listů, že král španělský hodlá zajeti do Rakouska a do Italie, jsou bezpodstatny. Kulturní boj ve Francil. Z Paříže, 26 srpna. (C.- B.) Dle »Rap pelu« nařídil president komise, dosazené pro otázku rozluky mezi státem a cí kví Bisson, svolati komisi koncem září by výsledek jejích porad bylo lze předložit sněmovně.
Jiří přijet Bisson Rakousko Vídeň Inšpruk Curych Paříž Madrid kulturní boj v Francil
20 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. st. Z Pešti, 26. srpna. (Zvi. tlgr. » Nár. Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 45.000 pšenice o 21 hal. dráž. Platila: pšeni ce tisská stará 82 kg K 7.85, 80 kg K 7.75 79 kg K 7.70, 78.5 kg K 7.57k. 78 K 7.721. 80 kg K 7.871%, stolno-bělehradská 77 kg K 7.60, peštská 80 kg K 7.65, 80 K 7.774, 80 kg K 7.70, 78 kg K 7. 60. 77.8 kg K 7.55, 77.5 kg K 7.10, snětivá 77.3 kg K 7.40, syrmská 78 kg K 7.55, pan- čevská 76 kg K 7.35; žito K 6.— až 6.29 ječmen K 5.50 až 5.60; oves starý K 5.70, oves nový K 5.55 až 5.60; kuku- řice K 6.15. Trh termínový pevný na úhrady a spekulační koupě. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.41, na duben K 7.69, žito na říjen 6.17, na duben K 6.42, o ve s na říjen K 5.48. na duben K 5.70, kukuřice na srpen K 6.16. na září K 6.16, na květen 1904 K 5.35 řepka K 10 65. Sádlo K 67.—, jiné zboží beze změny Větrno. Z Hamburku, 26. srpna. (C B.) N obilním trhu pšenice chabá 166—188, žito holštýnské chabé 135—145, ruské pevné 103 až 108, řepkový olej pevný 47, lih beze změny petrolej za chabého smýšlení 7..50. Deštivo. Z Düisseldorfu, 26. srpna. (C.- B.) Do zorčí rada rýnských oceláren usnesl se navrhnouti valné hromadě, svolané na 28. října t. r., 8proc. divídendu a odpis 1.8 mil. marek. Z Paříže (la Vilette), 24. srpna. (Pův zpráva »Nár. Listů«.) Trh na ovce. Dopra- veno 16.280 ovel. Při dobrém smýšlení zacho- valy se poslední ceny. Málo zůstalo neprodáno. Znamenaly ovce francouzské 82—112, afrieké 82—100 cent. za půl kila váhy masa. Přímý dovoz do jatek ode dne 20. do 24. t. m. ob nášel 11.525 kusů a zůstalo v nich dne 23. státi 1644 kusy. Z Londýna, 26. srpna. (C.-B.) Za pev ného smýšlení ceny nezměněny. Mouka městská 24 š. 6 d. až 30 š., řepkový olej 23 š. Do praveno: 10.000 q pšenice a 30.000 q ovs Pohoda pěkná.
Platil Sádlo Pešť Hamburk Paříž Londýn kg cent
21 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Průběh vegelace a sklizeň ovoce v Čecháchi vr 1902. Zimní období 1901—1902 mělo velice mirný průběh, jenž stav ovocného stromoví nijak nepoškodil, za to ala jaro, pomérně chladné, způsobilo jako přiro- zený následek, že vývin jeho pozdrželo a sice tak, ž první třešně teprve 21. dubna rozkvétati započalya teprve dnem 25. dubna k úplnému květu se dostály. Květ se dostavil velice hojně a opravňoval k nejlepší naději. Naděje tyto vzaly ale úplně za své klesnutím teploty až ke 4. bodu mrazu, tak že jen místy něk terý, nahodile lépe chráněný plod zachován zůstal. Slív a jim spřízněné druhy počaly kvésti současně s třeš- němi, přestály ale mrazivé období sťastně a vydaly hojný, krásně vyvinutý a přímo skvostný plod. Kvě švestek započal teprve dnem 29. dubna, mrazy po- škezen nebyl a poskytl hojný výtěžek ovoce, plody ne- dostihly však velikosti, krásného zabarvení jakoži výtečné chuti roků jiných. Hrušky počaly kvésti dnem 1. května, květu byla hojnost, avšak dostavivší se trvalé deště zmařily dostatečně oplodnění a většina květu až na některé skrovné výjimky — opadula. Dnem 9. května započal květ jabloní a potrval do 18. května a nebyl poškozen ani mrazem 2° C, jenž se dne 16. května dostavil, byl bohatý a nasadil vzdor značnému množství květopasu a spoustě housenek ve- škerých druhů, hojný plod. Utěšeny další vývin plodu byl však zmařen různými chorobami, zvláště černou plisní (fusicladium), jíž jmenovitě někjeré druhy jako- parména zlatá zimní, limburské, jadrnáč londýnský, malinové červené podzimní, gdoulové bílé zimní, re- neta Šmidbergrova měrou tak značnou utrpěly, že v svém vývinu úplně zakrněly. Mírněji napadeny byly: reneta Habertova, reneta Baumanova, car Alexander, vejlímek červený, hedvábné bílé zimní a jiné. Ušetřeny
Květa Hruška Habertův Baumanův Alexander
22 article
sice zůstaly reneta orlcanská, reneta karmelitská, ko žená a kminová, popraskaly ale tak značně, že žád- ného užitku nevydaly. Ostatní druhy zemského sei- timentu vyvázly bez pohromy. K velmi krásnému vý- vinu dospěly: boscopské, holovouské, ušlechtilé zlutě, jadrnáče ribstonský a Parkerův. Renety blenheimská, landsbergská a ananasová, panenské a červené tvrdě zůstaly sice čisté, ale následkem přehojné jich úrody velice drobné. Z novějších odrůd vynikly krásou a či- stotou: Grahamovo, pesgrodské, huberštýnské, gas- koňské, princ Albert, císař Vilém, bernské růžové, frog: morské, reneta Zucalmagliova a j. Většina jablek zvlaště ale parména zlatá zimní, červené tvrdé, dílem také paneneské a reneta ananasová zůstaly tak drobné, že se ku prodeji ani nehodily a pouze jen ku vý- robě ovocného vína upotřebeny býti mohly. Některé citlivější odrůdy také následkem studeného a suchého počasí špatně dozrávaly, některé z nich ani při delším penechání na stromech vůbec nedozrály a po sejmutí se stromů se scvrkly. Z hrušek trpěly plísní nejvíce: ku perečka, bílá a šedá máslovka podzimní — a to sice měrou tak značnou, že se vůbec k ničemu upotřebiti nenechaly. Naproto tomu „hájenka“, jindy červeně kropenatá, byla toho roku nápadně pěkně vyvinutáa čistá. Polovičně poškozeny byly čekanka zimní a Co- lomasova máslovka podzimní. Ostatmí druhy zem- slého sortimentu jako na př. máslovky: Boscova, Die- lova, Merodova a Gellertova, avrancheská, angoulém- ská a Kongresovka zůstaly úplně neporušené. Česání chmele na Žalecku jest v plném proudu a to za počasí pomyslitelně nejpříznivějšího. Jakost chmele letošního jest bezvadná a kvantilativně páčí s letošní sklizeň na 35.000 až 40.000 celních centů prol 90.000 celním centům v roce 1902 a 198.000 celním centům v r. 1901.
Parkerův Grahamův Albert Vilém Merodův Gellertův
23 article
Vývozní cukerní kampaň 1902-1903. Dle ofliciál- ních výkazů o vývozu cukru z říše rakousko uherské ve dvanácti měsicích, srpen 1902 až červenec 1903, bylo vyvezeno celkem 5,945.382 (1901-1902 7,022.407 q rafinády a 992.948 (343.263) g suroviny, začež bylo vyplaceno vývozních bonifikací 30.5 (33.4) mill. K Z toho šlo do Německa 341.523 (256.156) q rafinády a 51.535 (44.400) q suroviny. přes Terst 674.710 (973.478) q rafinády a 5407 (—) q suroviny, do Angli 3,020.784 (2,864.373) q rafinády a 733.178 (179.416) suroviny, do Ilalie 131.238 (140.533) q mafinádya 12.200 (1820) q suroviny, do Srbska 64.508 (80.103) rafinády a 997 (12.100) q suroviny, do Rumunska 13.781 (18.293) q. do Bulharska 48.517 (21.147) d. do Turecka 412.096 (594.420) q, do Recka 126.777 (99) q. do Levanty 5903 (198) q. do Svýcarska 494.662 (372.597) q. do Skandinavie 1866 (1073) q rafinády. do Vých. Indie 165.318 (1.509.904) q rafinády a 10.850 (8726) q suroviny, do Japonska 254.814 (50.761)a rafinády a 2100 (3688) q suroviny, do Číny 18.706 (37.420) q rafinády a 633 (—) q suroviny, do Severní Ameriky 69.243 (73..580) q rafinády a 175.668 (92.213) q suroviny a do ostatních zemí konečně 100.936 (77.972) q rafinády a 350 (900) q suroviny. Celkem klesl náš vývoz v ceně suroviny s 8,145.936 q n 7,598.926 q čili o 547.010 .
Německo Terst Angl Ilalie 131.238 Srbsko Rumunsko Bulharsko Turecko Recko 126.777 Skandinavie Indie Japonsko Čína severní Amerika Svýcarsko 494.662
24 article
Obilní sklizeň na Rusi. Dle zpráv o výsledku žn v jednotlivých krajích ruských jest v celém Rusku výsledek žní pšenice celkem uspokojivý, ječmene dobrý a žita méně než prostřední. V souhlase s tím ceny žita opětně stouply a smýšlení o něm jest roz- hodně pevné, kdežto pro pícniny jest mdlé a ceny jich povolují. Jest však pochybno, zdali toto mdlé smýšlení potrvá, poněvadž se v Rusku vyhlídky na sklizeň kukuřice v posledních týdnech následkem trva- lého sucha podstatně zhoršily. V Bezarabii uschlo vše na padrť. Po ruské pšenici, jež je letos velice dobr jakosti, jest čilá poptávka zvláště z Londýna. Ceny její následkem toho, ač jest úroda zejmena v jižních krajích dobrá, dodržely, ba tu i tam i stouply. Olej- niny jsou pevně, ceny lníně i řepky podražily.
Rus Rusko Londýn
25 article
Hospodářský pekrok Anglie. Obchod i Blahobyt Anglie za posledního stoleti stále vzrůstaly. Nynější hospodářské poměry v Anglii jsou mnohem lepší než před 50, 30 nebo i 20 léty. Dovoz stoupl od r. 1881 o 130 millionů liber šterlinků, vývoz o 50 millionů. Závěry Clearing-House jsou dnes dvojnásobné než před 30 léty. Tunový obsah obchodního loďstva ob- nášel před 30 léty 6 millionů tun, dnes obnáší už více než 10 millionů. Tunový obsah parníků obchodního loďstva anglického je téměř tak veliký jako tunový obsah parníků veškerých obchodních loďstev ostat- ních. Dalším důkazem rostoucího blahobytu národního jsou číslice statistiky příjmů. Veliká jmění, podléhajíc dani z příjmů stoupla od r. 1861 o 500 millionů liber, kdežto výnos daně pennyové z libry šterlinků sev téže době téměř zdvojnásobil. Příjmy z jistin, ulože- ných v cizině a koloniích, obnášely v r. 1882 asi 32 milliony liber, ale v r. 1902 již více než 62 mill. lib šetrlinků. Tolik vykazuje statistika úřadní. Ve skuteč- nosti jsou však příjmy ze zahraničního uložení kapi- tálu zajisté mnohem vyšší, poněvadž valná část pří- jmů těch jest zdanění zatajena následkem nemožnosti přesné kontroly. Také příjmy získaně anglickými ob- chodními firmami v cizině a zisk anglických doprav- ních společností v cizině není v číslicích uvedených zahrnut. Officiální statistika příjmů týká se ovšem jen majetnějších tříd. Jest však všeobecně známo, ze také široké vrstvy lidu anglického mají dnes více pe- něz a více vydávají než v dobách dřívějších. Vklady u poštovní spořitelny a u bank se více než zdvojná- sobily. Spotřeba dovážených potravin, čaje, kakaa
Anglie
26 article
eukru připadající na jednoho obyvatele se za posled- ních čtyřiceti let rovněž zdvojnásobila a počet osoh odkázaných na veřejnou podporu, poměrně klesl. T vše svědčí jasně o tom, že se daří dnes i massám anglického národa lépe než před padesáti nebo sto léty. Povrchní posuzovatelé mohli by z toho dovozo- vati, že si nelze v Anglii nad nynější poměry nic lep- šího přáti a že tvrzení o dekadenci anglického lidu jest jen výmyslem. Avšak blahobyt a bohatství národa nejsou jeho největšími statky, nýbrž tělesná a duševní jeho zdatnost. A tou se přece Angličané doby nynější chlubiti nemohou. Dle statistiky ubývá v Anglii stále porodů. V r. 1851 připadalo jich na 1000 obyvatel 34.2, v r. 1881 33.9, v r. 1891 31.4 a v r. 1901 jt jen 28.5. Může býti ubývání této síly tidu vyváženo vzmáhajícím se blahobytem? Obyvatelstvo Anglie vzrostlo v posledních 30 tétech pouze o 10 millionů, v Německu však o 15 millionů a v Americe dokonc o 40 millionů. V jediné generaci vzrostlo tudíž obyva- telstvo ve Spojených státech severoamerických o toli duší, kolik čílá Anglie vůbec. Co to znamená pro meri- národní soutěž, jest jasno. Pokrok toho kterého národa dá se měřiti pouze dle pokroku národů jiných. Angli- čané pokračovali sice stále, jak dokazují statislick data předeslaná, ale jiní národové pokračovali rychlej a s hlediska toho jeví se býti pokrok ten poklesem který nelze vzhledem na stálé ubývání porodů a po- měrně klesání obyvatelstva nazvati nahedilým. Na poli průmyslovém zračí se pokles ten zejmena v prů- myslu ubelném, zelezářském a ocelárském, kde N
Angličan Anglie Německo Amerika spojený stát Angl merinárodní soutěž