2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. srpna 1903
Praha
4
article
Na rauní a odnol. Hisey
předp lácí so
v Praze v adrilatstrati
suěsíe . . . . . . 2
sa čert leta . . . . B K —
s drojí doašřkeu
za neře
na čřoit leta . . . . 7 K 50lh
ve fiřalkáckr
za měcíe . . . . . . 2 K n00 h
P'oštont
a násí
divrt nia . . . . 9 K eri
s dvojí zleilkou
a měsí
a . . k
Praha
5
article
Prodloužení činné služby vojínů
a záležitosti uherské.
Prodloužení činné služby vojínů
a záležitosti uherské.
Někleré časopisy německé si libují v tom,
udržovati nespolehlivými zprávami veřejné mí-
nění v nepřetržitém omylu a přispívati fak ko
zvětšení zmatků, jimiž i tak za nynějších ne
snází v Uhrách siluace je přesycena. Nejnověji
lze pozorovati tuto taktiku ve dvou důležitých
otázkách, předně ve zpravodajství o náladě.
jaká prý panuje jak v okoli panovníkově tak
v politických kruzích pešťských za příčinou
slyšení maďarských politiků, panovníkem povo-
laných, aby vyslovili své názory, jak by se dala
ukliditi krise uherská a za druhé v šířen
pověsti o tom, jaká opatření učiní vojenská
správa vzhledem k tomu, že nebyl dosud pro-
veden letošní odvod nováčků v Uhrách.
Ježto tato poslední otázka živě se dotýká
i přečetných zájmů u nás, chceme si jí nejprvé
bliže všímnouti.
Zaznamenáváme nejprvé zprávy, jež se
týkají prodloužení služby třetího roční ku
vojínů, nalezajících se v činné službě.
Dle jedné pověsti jest prý jisfo, že vojín
tito nebudou letos propuštění z aktivní služby.
Ministr vojenštví vydal prý výnos, dle kterého
mužstvo to nemá býti po vojenských evičeních
posláno na dovolenou a plukům vídeňské po-
sádky byl prý včera sdělen plukovní rozkaz
v němž se praví, že na základě onoho výnosu
ministra vojenství mužstvo odvodního roku 1900
až na dalši ustanovení nemá býti dánod
zálohy.
Jiná pověsť hlásá: Vojenská správa zabýv
se plánem, podržeti tři leta sloužící vojíny pod
prapory až do 31. prosince.
Uhry
6
article
Třetí pak oznamuje dle »Graz. Tago p.
totéž, ale doprovází se následujícím vysvětlenim
Vojenská správa použivá »ledy« opatření § 5.
br. zák. a ponechá mužstvo třetího ročníku ve
službě až do 31. prosince. Opatření ministra
války týká se všech druhů zbraní, mimo vojsko
bosenské a hercegovské, o němž plati zvláštní
zákon. Opatření ministrovo dovolává se § 8.
odst. 7. (má býti 4.), jenž ustanovuje, že doba
služby končí dnem 31. prosince, bez ohledu na
to, kdy byl vojín zařaděn. Vojenská správa se
prý řidila názorem zahraničného mini-
sterstva, jež má vzhledem ku poměrům
balkánským za nemožné propuštěním tře
tího ročníku seslabiti stav vojska v době míru.
Opatření správy vojenské jest však jen pro-
zatímni.
Potud zní obsah oněch pověstí i »zaruče
ných« zpráv.
Máme za nutné již předem prohlásiti, že
dle znění i smyslu platných bran-
ných zákonů opatření v této zpo-
sobě a s takovýmto odůvodněním
jest málo pravdě podobné.
Jisto jest pouze tolik, že následkem do
datku poslance Chiara k zákonu o lelošním
kontingentu branců, nováčky z této poloviny
soustátí do zbraní povolati nelze, dokud nebude
v Uhrách vyřízen odvod dle tétéž předlohy
Kdyby v Uhrách provedl se odvod dle před
lohy změněné, musil by se i u nás zákon
již přijatý změniti.
Jisto jest dále, že nováčky dnem 1. říjn
ani zde, ani v Uhrách zařaditi nelze, a nemál
se snížiti stav vojska v míru, že nastane po-
vinnost, učiniti jiné opatře ní.
Chiara
Graz
Uhry
7
article
Ale opatření toto musí vyplývati z bran
ného zákona, a to se sotva dá říci o opatření.
jež prý se dle zpráv výše zaznamenaných chystá.
ba prý již i plukům ve známost uvádí,
Činná služba skutečná trvá dle zá
kona i dle prakse dosud stále zachovávané tři
leta, počinaje 1. řijnem, t. j. tak zvaná služba
praesenění; dotýčný vojín učiní tudiž své
praesenční povinnosti zadost koncem záři
třetího roku, ale vede se v evidenci aktivního
vojska až do 31. prosince. Rozeznává tedy
zákon zcela jasně mezi praesenční službou
a příslušnosti k aktivnímu vojsku. Praviť § 5.
br. zák. v 5. odst. doslovně: Skutečná prae-
senční služba od tří do šesti měsíců počítá se
za půl leta, přes šest měsíců do roka, za rok
Trvá tudiž i tříletá praesenční služba přesně
jen tři leta, a nikoliv tři leta a tři měsíce,
jak ony pověsti předpokládají. Podržení vojínů
třetího ročníku, kteří byli zařaděni dnem 1.
řijna až do 31. prosince třetího roku, bylo
by tudíž prodloužením praeseněn
služby, jež zákon nezná. Trvání třileté slu-
žební povinnosti do 31. prosince třetiho roku
není proto totožné s pojmem třileté praesenční
služby a týká se pouze otázky, do kterého
druhu vojska řadového, zálohy, po případě
zemské obrany náleží branec po vy kona n
praesenční službě v době od 1. října do
31. prosince na př. v připadu mobilisace.
Budou-li tedy vojíni třeliho ročníku podrženi
déle o tři měsíce, prodlouží se tím jejich
praesenční služba proti posavadní praksí
a náleží jim dle obdoby zák. ze dne 31. května
1888 čís. 77. (uherský čl. XVIII. z r. 1888
mluví výslovně i o výminečném pod
žení v praesenční službě) výhody zá
konem tím slanovené, toliž že se takové pro
dloužení služby do 28 dní pokládá za jedno
povinné cvičení a trvá-li nejméně dva měsíce
za trojí ovičení.
8
article
Prodloužení praesenční služby o tři
měsíce by tudíž nahradilo tři povinná cvičenía
nelze tuto výhodu odepříti akjivním vojínům
když praesenční službu si odbyli, když je vý
slovně dodalečným zákonem uznána pro zá-
ložníky.
Jest tudíž patrno, proč se opatření správy
vojenské prohlašuje za »prozatímni«, a proč se
při tom pomijí rozdil mezi. praesenční službou.
služební dobou a služební povinnosti, ač se tyto
pojmy vzájemně nekryjí.
A i když jde o výminečné prodloužení prae
senční služby, nutno nezbytně postarati seo
přiměřené jiné úlevy postiženému mužstvu.
Výminečnost opatření správ
vojenské doznávají však všeck
posavadní povésti.
Nemají li tedy vzniknouti z opatření toh
nově nemilé olázky, jest záhodno, aby ben
dlouhých průtahů dostalo se vojínům i zprávy
o tom, jak se jím prodloužení praesenční služb-
o tři měsíce nahradí v další jejich služební po
vinnosti,
Záležitost ta dostane se tím spíše na pře
třes v Uhrách, čím horlivěji vídeňské časopisy
šíří domněnku, že slyšení politiků madarskýci
u panovníka způsobilo »skličenou náladu«. Vý
klady časopisů uherských znějí ovšem jinak.
Již ve postaral post. Mezöffy ve zprávě své po-
dané voličstvu o to, aby bylo známo, že ani
opposice uherská nečeká okamžité splnění všech
»národních požadavků« v uherské části společné
armády. Rovněž »Pest. Ll.« zaznamenává ve
včerejším večerníku, že lze po audiencích u
panovníka pozorovati mírnou změnu ve veřej
ném mínění. Nabývá prý převahy názor, že
nelze nyní hnáti ke konfliktu pro míru nároků
na vojsko, jež se znenáhla moho
uskutečniti. A tak se podobá, že au-
dience usnadnily vyřízení krise ministerské.
Uhry
9
article
Orgán Ugronovců pak oznamuje: Ač se tají, e
řekli vyslechnutí panovníkem politikové a co jim
odpověděl král, přece to není tajemstvím zasvě
cených kruhů Před těmito jest situace otevře-
nou knihou a oni vědí, že řešení jes
možné. Opposice stojí na půdé prove dů
platných zákonů a tim se oetla na zá
konitém stanovisku. Hrabě Apponyi souhlasně
s jinými politiky mohl oznámiti králi, že pocho
pují XII. čl. zákona o vojsku ve smyslu vý-
kladu Deákova a většiny vyrovnacího výboru
z tehdejší doby: totiž maďarské vyučování n
ústavech vojenských, soudnicíví, prapory a od-
znaky uherské a až pominou překážky technické
i služební a velicí jazyk v uherských sborech.
Toto stanovisko zaujímají tři čtvrtiny strany li-
berální a devět deselin všeho sněmu. Téhož
názoru jest Karolyi, Wekerle, Hodossy, Zichy.
Andrássy, Szapary, Banffy. Potřebě národníck
požadavků přiklonili se Falk, Hieronymi, Tisza,
Csáky. Právní pochybnosti koruny jsou rozptý-
leny, protože provedení zákonů
Uhrách není společnou záležito
stI; toto stanovisko nedovedl oslabiti ani mi
nistr zahraničných záležitostí.
Dle tohoto výkladu nejen není stopy o ně
jaké skličené náladě, naopak nutno za to míli
že audiencemi podán byl základ ke smírnému
řešení krise uherské a že politikové zdejší učin
dobře, když zprávy vídeňské nebudou přeceňo
vati, nechtějí li se dáti překvapiti hotovými udá
lostmi.
Apponyi
Deákův
Karolyi
Wekerle
Hodossy
Zich
Andrássy
Szapara
Banff
Falk
Hierony
Tisza
Csáka
Uhry
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. srpna. (Návštěva ru
ského caře u dvora rakouského.
„Allg. Corr.“ se dovídá, že prvý sekretář ruskéh
poselstva ve Vídni, p. Sverbějev oznámil ná
vštěvu carovu officiálně dne 18. července, když
byl císařem přijat ve slyšení v Išlu. Návštěva
byla prý však umluvena jíž koncem minulého
roku, když ruský ministr vnějších věcí hr. Lams-
dorf meškal ve Vídni ve věci makedonské. Císa
František Josef projevil prý tohda přání, že by
se opět rád shledal s cařem a od tě dobys
v diplomatických kruzích ruská návštěva ve
Vídni pokládala za věrojatnou. Vzhledem k na
pjatým poměrům na balkánském poloostrově na
bude tato návštěva ovšem i značného politickéh
významu. „Obě spřálelené moci — píše „Allg
Corr.“ — nabylý od počátku opravné akce
Makedonii nových zkušenosti o poměrech v Tu
recku, tak že bude třeba nového ujednání o roz
šířeni opravného programu pro evropské vilajety
turecké říše.“ Návštěva carova očekává se kon
cem září.
V Praze, 26. srpna. (Uherská kris
a rakouská vláda.) Parlamentní krise
Uhrách, trvající už více než tři čtvrti roku, měla
neblahý účinek také na složení vládní, liberální
strany, v níž se již delší dobu jeví povážlivé
trhliny, hrozící rozštépením této mohutné a kdys
spolehlivé strany v několik menších frakcl
Vládní listy uherské nepřeslávají v posledn
době domlouvati liberální straně, aby nepod-
léhala vlivu opposice a trvala pevně na svém
starém programu, jehož zásadním bodem jes
dualismus a hospodářská pospolitost s Rakou-
skem. Zvláště horlivě domlouvá liberálům „Pest
Lloyd“, jemuž na pomoc přichází dnes i jeho
vídeňský zpravodaj, vypravující o tom, jak p
jest Körbrova vláda již připravena pro případ.
kdyby následkem uherské krise došlo k roztržce
mezi oběma státy habsburské monarehie.
Sverbějev
František Josef
Lloyd
Körbrův
Praha
Vídeň
Išlu
Makedonie
Uhry
11
article
„Nejasnost uherských poměrů — píše
zpravodaj „Pester Lloydu“ — a vznikající od
tud možnost, že přese vsechny snahy rozhodu
jících kruhů hospodářská pospolitost obou státt
udržeti se nedá, přiměly rakouskou vládu, aby
učinila opntření i pro tento poslední případ. Při
padná rozluka týkala by se nejen všech věcí
upravených celní a obchodní smlouvou, nýbrž
i rakousko-uherského banku a všeho, co s nim
souvisí. Přirozeně upravily by se pak jedno-
stranně a samosprávně i všechny styky obou
států, pokud se týče výroby a prodeje předmětů
podléhajících dani ze spolřeby. Vše to ovšen
předpokládá, že bude v čas hotov rakouský auto
nemní celní tarif. Vzhledem ke všemu tomu —
dedává pisatel — sotva se mýlíme, tvrdíme-li, že
vnitřní přípravy pro případ rozluky postoupily
v lůně rakouské vlády za letních prázdnin dále
než je veřejnosti známo a že tedy nepříznivý
konec uherské krise nalezne rakouské vládn
kruhy vyzbrojené pro všechny případy.
Lloyd
12
article
Je to sice veliká poklona, kterou zpravodai
„Pester Lloydu“ ukládá politické prozíravosl
dra. Körbra; nám však se poklona ta zdá př
nejmenším nezaslouženou, neboť oba dva letošn
„úspěchy“ Körbrovy, totiž projednání nov
branně předlohy a cukerního kontingentu, svědě
o všem jiném, jen ne o politické prozíravosti.
V Praze, 26. srpna. (Nemaďarské ná
rodnosti proti maďalským poža
davkům.) Jeden z vídeňských listů se prý do
vídá, že zástupcové uherských Rumunů, Sasíků
Slováků, Srbů a Chorvatů vyjednávají důvěrno
stran společného projevu ve prospěch jednoly
armády a německého velení. Má prý býti podána
králi prosba, aby nepovoloval nátlaku madar
ských šovinistů.
Ze Lvova, 24. srpna. (Protest prot
německé škole.) V neděli konala se ve
Ivovském sokolském zápasišti protestní schůze
proti nápadu P. Gorazdovského, který, jak
známo, chce založiti ve Lvově německou školu
aby se v ní polské děti mohly naučiti němčině.
Schůze, již se zúčastnilo na 2000 osob, přijala
jednomyslně resoluci, v níž se kárá nápad p
Gorazdovského, vyslovuje se politování, že se ta-
ková myšlénka mohla zroditi v hlavě polského
kněze, vyzývá se polská společnost, aby podniku
páterovu odřekla všelikou pomoc a dala na ve-
řejnost jmena všech polských rodičů, jež by
své děti poslaly do německé školy a na konee
ustanoveno podati proti zamyšlené škole P. Go-
razdovského pamětní spis konsistoři, zemskému
výboru, zemské školní radě a měsíské rad
lvovské.
Lloyd
Rumun
Sasík
Slovák
Srba
Chorvat
Gorazdovský
Praha
Lvov
zamyšlený škola P . go
13
article
Ze Zadru, 23. srpna. (Nový program
dalmatských Srbů.) Sblížení srbsko-
ehorvatské, způsobené řáděním Khuena-Héder-
vára v Chorvatsku na jaře t. ř., uklidilostaké do-
mácí spory mezi dalmatskými Srby, tak že dne
14. t. m. bylo již možno svolati do Splitu schůzi
zástupců všech dalmatských Srbů a usnésti se
o společném národním programu. Program ten
obsahuje následující body: 1. Srbská národní
strana stojí na stanovisku národním; s tohoto
stanoviska má srbský národ právo přirozeně s
rozvijeti. 2. Bude potírati každý systém v Ra-
kousku, který se příčí přirozenému rozvoji ná-
rodů a proto bude pomáhati Slovanům v říšiv
jich spravedlivém boji. 3. Srbská národní strana
jest nyní proti sloučení Dalmacie s Chorvatskem
a Slavonií z důvodů politických, nikoli však ná
rodních, neboť jako národní strana nemůže být
autonomni a nemůže hájiti nynější systém
4. V otázce balkánské a zejmena bosenské drž
se hesla: Balkán balkánským náredům. 5. Srb-
ská národní strana, uznávající všechna tři nábo-
ženská vyznání, řídí se v otázkách národních
náboženských snášelivostí a zákonitostí. Veřejná
správa, školy a ostatní instituce mají býti pro
niknuty duchem pokroku a na něm se zakládati
6. Hlavní svůj úkol vidí na ten čas na poli osvě
tovém a hospodářském. Sjezd zvolil pak výkonný
výbor strany. Když byl red. „Dubrovníka““ Fa
bris odmitl volbu za předsedu výkonného výboru
zvolen za předsedu dr. Puljezi, za jeho náměstk
dr. Desnica a Fabris za tajemníka
Srba
Slovan
Srb
doktor
Puljezi
Desnica
Fabris
Zadr
Chorvatsko
Split
Dalmacie
Slavonie
Balkán
KhuenHéder
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 26. srpna
Praha
16
article
Volby do pruského sněmu zemského.
Město Vratislav voli do zemského sněm
pruského tři poslance, o něž bojují tři strany
konservativci, svobodomyslná strana a sociáln
demokracie. Soeiální demokraté nemají ovšem
naděje na samostatné vítězství a proto dosu
vždy rozhodovali svými hlasy o výsledku volby
mezi stranou konservativní a svobodomyslnou
nezúčastnili-li se volby, vyhráli při ní konserva
tivní kandidáti a šli-li k volbě, dopomohli k ví
tězství straně svobodomyslné.
Při nastávajících volbách do pruského sně
mu nechce sociální demokracie vratislavská být
ani nečinným divákem, ani pomahačem bez od
měny. Prozatím vydala samostatnou kandidátní
listinu, na které navrhuje své kandidáty Schip
pela, Bernsteina, člena vratislavské městské rady
Schütze, vie netají se, že by od jejich kandida-
tury upustila, kdyby liberální strany uzavřely
s ní kompromis, na základě jehož postoupily by
jí ze tří jeden vratislavský mandát.
O kompromissy stejného obsahu usilují so
ciální demokraté s liberálními stranami také ve
Zhořelei, Lehnici a jinde a namlouvají jim, že
nemohou přece tak „brillantních obchodů““ od-
mitnouti, neb jich loyálně neprovésti.
Aby dodali své nabídce důrazu, vyhrožují
sociální demokraté ve své vratislavské „Volk
wacht“, že, bude-li kompromis občansko-libe-
rální stranou zamítnut, „postaví zbraň k noze“
a nezabrání, by svobodomyslní poslanci z pru-
ského zemského sněmu zmizeli, nedbajíce toho
že v Prusku nastaly by saské poměry, nebo
i v něm nabyli by pak konservativci naprosté vět-
šiny a národní liberálové byli by ještě více sesla-
beni. Jiný list sociálně- demokratický dodává.
Vratislav vůl
Bernstein
Schütz
Lehnice
Prusko
17
article
v drobném progejít
anní čí-le e zobě . . . ss 8h
odpeletni . . . . . . . pa 2h
Ve sllalkích na veskověa
ranní čnlo. . .
edpolední
Inserá ty
plati ae hotově vapřee
Předplaeoní a lnsorty přijínaá vdmin-
stráce v Marianské vlicl č.3.
Tam nacházejí se téz roďakae
tisk irna a ezpedice „ Nárednich Livtá“
Rukopiky se nevraesji
Nárednich
Rukopika
le e zoba
18
article
„Na průběh tohoto zajímavého pokusu může
tudiž býti člověk zvědav; uvidí se nyní, zda si
měšťanstvo „allianci“ s dělníky představuje
snad jen tak, že příjemcem musí vždy býti
měšťáci.“
V Mannheimu navrhli národní liberálové
straně svobodomyslné a demokratické společný
postup pro příští volby s podminkou, že jeden
ze dvou mandátů připadne jí, poněvadž je nej-
početnější. Svobodomyslná strana na návrh tento
již přistoupila. Demokraté hanoverští přidržovali
se při dřívějších volbách centra, ale byli jím ně-
kolikráte ponecháni na holičkách, z čehož se
soudilo, že k navrženému kompromissu se stra-
nami národně-liberální a svobodomyslnou nyní
přistoupí. Ale demokratická strana bojí se o své
ostatní mandáty, zejmena v Badensku a od svého
dřívějšího spojence proto se neodloučí. „Köl-
nische Zeitung“ oznamuje totiž z Mannheimu,
že demokraté odmítli navrhovaný společný po-
stup stran liberálních o že znovu zapřisähli se
pro příští volby svou věrností centru. Ténto je-
jich čin posílil značně vyhlídky sociálních demo-
kratů při volbě v Mannheimu.
Mannheim
Badensko
19
article
Svob. pán S te n gel.
Šl. Thielmanna vystřídal v tajemnictví říš-
ského pokladu německého, jak jsme již sdělili
prof, dr. Karel svob. pán Stengel, bavorský
státní rada a náhradník bavorského člena spol-
kové rady a souhlasné zprávy, docházející z Ně-
mecka, praví, že na zodpovědné toto misto mini-
sterské dostal se muž, který jest jedním z nej-
lepších znatelů říšských financí německýcha
jenž v politice a v říšském sněmu není nováčkem
Dr. Stengel své názory, jež má o říšských finan-
cích a o jejich dalším utváření, objasnil parla-
mentu tak přesně, že již před rokem mohlo se
mluviti o programových řečech nynějšího nového
tajemníka říšského úřadu pokladního.
Také bavorské časopisy vyslovují své uspo-
kojení nad jeho jmenováním. Uvádí se, že jest
výhodno, že nový správce říšských financí ně-
meckých jest Bavorem, neboť dána tím záruka,
že při berní opravě budou zájmy jednotlivých
spolkových států loyálně a plně chráněny před
všemocnými berlínskými vlivy. Se zadostučině-
ním, praví se v bavorských listech, možno vítati,
že opět jednou k vysokému říšskému místu po-
volán byl Jihoněmec, protože podobný zjev jevt
se býti vždy vhodným, aby posílil solidaritu
jednotlivých spolkových států.
Thielmann
doktor
Karel svobodník
Stengel
Bavor
Jihoněmec
20
article
Výstavy.
Výstava ženských ručních praei
v Ústí nad Orlicí.
(Pův. zpráva „Nár. Listůn
Škoda, že jen tak občasně dovolují nám naše
dámy nahlédnoutí do svých pracoven a to ješté jen
u příležitosti výstav! Uniká nám tím soustavné pozo-
rování nepopíratelného rozvoje pouze jim viastního
umění, pro které máme bohužel nedosti případný vý-
raz: ženské ruční prácel Neposlačí nikterak
povšechný ten název pro všechny ty dovednosti, pro
umělecké v pravém slova smyslu výtvory pracovitých
ruček; zní pak dokonce falešně tento výraz, vzlahuje-li
se na skvosty drahocenného, originálního vyšívání.
hrajícího ve všech nuancích hedvábí, nebo na jiskřivé,
sálavé barvy, jakými jen hárá palelta malířova.
V budoirech našich dam nespřádají se pouze sny
a neupravují nové toiletty, jak obyčejně se za to má,
nýbrž jiné, mnohem užitečnější a mnohdy cennější
věci, jak možno se o tom přesvědčiti na výstavách.
Ústí nad Orlice
21
article
Neprávem přechází obyčejně mužský svět tato oddé-
lení s jakýmsi úsměvem a sotisou „Vždyť jsou to žen-
ské ruční práce — kdo pak by tam šel“. Není dokonce
správným a spravedlivým takovéto přehlížení žen-
ských prací. Stejně jako ženy mají úctu pro práci,
duchaplnost a tvorbu mužovu, tak tomu má býti se
strany mužů vůči dovednosti žen. Vzájemná úclaa
oceňování jest lu na místě. Někteří cizí národové mají
mnohem větší pochopení a respekt k duševní činnosti
ženy a vůbec k celému ženskému světu. Ve francouz-
ských, anglických i německých žurnálech nalézáme
celé rubriky věnované ženě a jejímu životu. U nás
počíná teprve od nějaké doby v časopisech práce něž-
ného pohlaví docházeti povšimnutí, ale to ještě jen
tenkrále, když hlučněji tluče na dvéře veřejnosti. Jak
již podolčeno, děje se tak jen občasně a obyčejněv
centru českého živola, v Praze. Tím potěšitelnějším
je zjevem, když i na venkově počínají se objevovali
roztomilé ukázky píle, zručnosti a na mnoze i nepopl-
ratelného talentu uměleckého
Pouhou náhodou zatoulali jsme se na vý sta vu
ženských prací v Ústí nad Orlicí, uspořá-
danou pěčí damského spolku „Telín“. Umístěna byl
Praha
Ústí nad Orlice
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 26. srpna. (Brambor) Byl
to, tuším, v roce 1532, kdy oddělení španělských
jezdců z družiny Pizzarovy uhánělo u Cajamarky
přes nekonečnou peruánskou pláň, aby neškodnou
učinili konečně tlupu Indiánů, jež znepokojovalu
»kulturní práci« tehdejší říše, v níž slunce ne-
zapadalo. Již cestou pozorovali jezdci, že koně
svými kopyty vyhazovali ze země zvláštní hli
zovité »plody« — aspoň je za takové měli —
a sice v takovém množství, že cesta, kudy
jezdci uháněli, byla těmito podivnými »lanýži«
pokryta, tak že vypadala jako špinavohnědý ko-
berec — běhoun, ztrácejicí se jako jemňounká
čára v nekonečné dálce.
Tlupa Indiánů zalím čím dále tím více s
od pronásledovatelů vzdalovala. Jak by ne: Rudý
jezdec zdál se býti se svým koněm srostlý.
tak že se tomuto zdálo, jakoby ničeho nenesl
Slunce zatím kleslo za obzor, kdežto dalšímu
pronásledování v cestu postavila se překážk
nepřekonstelná — hustý les.
Nezbývafo ničeho než zastaviti, uleviti zví
řatům i sobě a posilniti se k neméně namáha
vému návratu.
Na pokraji lesa, na krytém svahu rozbil
tábor. Poohlédnuvše se vůkol, jak kázala opa-
trnost, spozorovali velký, ve trávě vypálený pro-
stor — patrně opuštěné indianské ležení. A v něm
spálené a polospálené hlizy léhož druhu, jaké
koně jejich při pronásledování rudochů ze země
vydupali.
Pizzarův
Indián
Praha
23
article
Indiáni patrně si na »lanýžích« pochulná
vali. Španělové zkusili to po nich a v o ka
mžiku tom první Evropan pochut
nával si na bramboru a učiněn po
čátek velikolepé revoluce ve vý
živě lidstva. A věru, kdyby odkrytí Ame
riky nebylo mělo jiných následků, než že mez
plodiny zemědělské vřaděn byl zemák, velikým
by to zůstalo skutkem.
Zásluha, že první přivezl do Evropy bram
bory, připisuje se irskému plavci Francisu Dra
kovi, však zjišlěno, že již před ním sir W
Raleigh byl tak učinil, ba že dříve než v Irsku
a v Britsku známy byly brambory ve Španěl
sku, v Nizozemsku, v Burgundsku a v Italii.
Z počátku, jako proti každé novotě, li
obecný se proti bramborům vzpouzel. Ponechá
val je lidem bohatým, aby si na nich pochut-
návali a byly doby, kdy pečené brambory byly
přinášeny na tabuli nejvznešenějšího panstva na
zlatých misách a jedly se na stříbrných úborech.
Teprve později znenáhla se s nimi přátelil
však dlouho to trvalo, než zemák zobecněl tak
že dnes vlastně je v řadě potravin nejopovrho-
vanějším pariou.
Indián
Španěl
Evropan
Raleigh
Evropa
Irsko
Nizozemsko
Burgundsko
24
article
Ještě v osmnáctém století byli v Durynsku
sedláci biti, kteří vzpouzeli se pěstovati bram-
bory, poněvadž komusi řekl čaroděj, brambor
že jsou čertovým nadělením, z jeho že po-
cházejí zahrádky a tam že rostou přimo vedle
mandragory. Do Čech vnikly při samém počátku
století sedmnáctého, i může se míti za to, že
ne jako zvláštnost, nýbrž jako plodina polní
počaly se pěstovati v roce 1603 nebo 1604.
že tedy právě nyní slaví v Čechách jubileum
svého čtyřstaletého zavedení. Zdá se nám t
býti datum dost významné pro kulturní vývoh
téte země a jejího obyvatelstva.
Co nebylo a není, toho člověk nepohřešuje
— řiká se — a nikdo neodváží vzepříti se
této hluboké filosofické sentenci, však nacht
praeuje drobet zlenivělá fantasie, jak by to
u nás vypadalo bez — bramborů.
Mějme při tom na mysli, že ve mnohém
kraji víe než 60 procent vši potraviny na váhu
připadá na brambory. Čím je nahradit? Je
pravda, že brambor nemá tolik proteinu, aby
v sebe větším množství stačil k normální vý
živě, však kde vzít surogát, jenž by v orga-
nismu lidském tolik vykonal a nebyl dražším
než je zemák? Nezbylo by nie jiného než vrátit
se opět k ovesnému chlebu a ku pohankové
kaši. A tu mi dosvědčí i ten nejskromnější
člověk, jeuž o gourmanditě nemá nejmenšího
poněti, že brambor je přece lepší a chutnější.
Durynsko
Čechy
25
article
Toujour perdrix — prý je věcí nemož-
nou. Nikdo prý by nedokázal snísti den za dnem
koroptev, aneb jak se u nás tvrdí — holuba.
Nezkusil jsem to ještě, tolik ale vím, že
bych holuba po druhé již vrátil; my v Čechách
dovedeme si denně pochutnávat jen na dvou
věcech: na chlebé a na — bramboru. O hově-
zím mase se to již říci nedá, neboť měníme
aspoň omáčku, kterou ho poléváme. Ostatně
jsme to ze všech civilisovaných národů jedině
my a naši nejbližší sousedé Němci, pokud žijí
ve hranicích této říše, kteři dovedou s chuti
užvýkat a spolknout, co by Severoněmec, Fran-
couz, neb dokonce Angličan nedovedl za žádnou
cenu — vyvařené beze stávy maso.
Ale brambor jíme ke všemu. A ještě
vělším gustem si na něm pochutnávají národové,
kteří neznají knedliku, jenž je u nás bramboru
nebezpečným konkurrentem. Brambor stal seu
nás skutečně — chlebem, vezdejším chlebem
jako ten, jejž pečeme ve formě bochánku.
Mnoho nám toho dala Amerika, jak podivu
hodnou zemi poprvé nazval knihkupec v lot
rynském městečku St. Dié Waldseemüller (Hy
leconylus), ale dar největší ceny, jejž presento
vala světu, byl — bramborl
Všechno ostatní co obecně požíváme
čeho vůbec zapotřebí máme k životu jsme měl
ve světě starém, i byli bychom se musili s tim
protlouci, kdyby nebyl přinesl Paseal de Antagoy
Španělům zprávu, že jižně od úžiny Panamské
rozprostirá se veliký a bohatý stát peruanský
Však present druhý, jenž nám rovněž dala Ame
rika, by milliony postrádali více ještě než bram
bory, zejmena ale by nešťastným byl rakouský
finanční ministr, kdyby ho nebylo. Tabák. Byi
by možný život bez tabáku?
Němec
Severoněmec
Fran
Angličan
Dié Waldseemüller
Antagoy
Španěl
Čechy
Brambory
26
article
Až de Columba byl, však to vám dosvědč
každý, kdo dovede rozeznat »sportku« o
»stambulky«, život mizerný. Jaký to život,
nekouřit a nepolykat kouř! Čistě, či vlastně ne-
čistě indiánský zvyk, ale Columbovi zalibilo se
v něm již na ostrově Guanahani a je histori
ckou pravdou, že třetího dne po objevení Ame-
riky kouřila již všechna Columbova družina.
V Evropě blízký přibuzný bramboru z četn
rodiny Solameji — tabák — zdobil z počátku
zahrady a parky jako vzácná zámořská vonná
květina, teprve později zmocnilo se ho evropské
opičáetvl, jež stůj co stůj musilo Indiány napo-
dobit. A věru dílo se mu podařilo. Dnes kouři
celý svět od Vladivostoku až do San Franciska
a od San Franciska až do Kantonu. Divná zá
bava, pálit suché listy a kouř z nich ssát do
úst a buď ho opět pouštět či polykat, jako činí
nerozumní kuřáci cigaret. Že činili tak pře
čtyřmi sty lety a dř. ve Indiáni, konečně pocho-
pitelno, ale nepochopitelno je, že za tuto zá-
bavu, či spíše za tento požitek zaplatí lidstvo
více než milliardu ročně.
Columbo
Columbův
Indián
Evropa
Vladivostok
San Francisko
27
article
Leč marné mluvení a přesvědčování, je t
pošetilost. Vždyť končím také. Zlá Amerika
Za to, že nás obmyslila darem tak neoce
nitelným, jakým jsou brambory, uložila nám
tribut, pod nímž finančně a také trochu jako
lidě, jichž organismus snese sice úžasně mnoho,
ale přece jenom není appurát nezmarný, ste-
náme. Jsme nucení totiž za své poctivé zlato
kupovat z Amersky všechen lepší tabák.
Sledoval jsem na venkově letos náš dělný
lid. Čím se živí? Zemáky. Ženy zapijelyje
kávou a muži kořalkou — z bramborů. Pr
tom od rána do večera dýmali. Samá prove-
nience americká. Až na kořalku. Tou jsme se
Indiánům za brambory a za tabák ovděčili my.
uznali Evropané. A znamenitě! Tak znamenitě,
že z velikého rudého plemene, jež tvořilo slavné
a mocné státy se zvlástní kulturou — dnea
zbyla lidí pouhá hrstka, která sotva stačí n
panoramy, v nichž se potomci starých Azteků
a Inkův, synové říše, kterou tak smutně dovedl
ochrániti Ouizli-Puzli a Veliký duch, ukazují s
za dva šestáky
Indián
Evropan
inkův