ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 511a8400-70c6-11dc-af90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 40, person 63, org 2, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXI
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. srpna 1903
Praha
3 masthead
Číslo 233.
4 article
Na rauní a odnol. Hisey předp lácí so v Praze v adrilatstrati suěsíe . . . . . . 2 sa čert leta . . . . B K — s drojí doašřkeu za neře na čřoit leta . . . . 7 K 50lh ve fiřalkáckr za měcíe . . . . . . 2 K n00 h P'oštont a násí divrt nia . . . . 9 K eri s dvojí zleilkou a měsí a . . k
Praha
5 article Prodloužení činné služby vojínů a záležitosti uherské.
Prodloužení činné služby vojínů a záležitosti uherské. Někleré časopisy německé si libují v tom, udržovati nespolehlivými zprávami veřejné mí- nění v nepřetržitém omylu a přispívati fak ko zvětšení zmatků, jimiž i tak za nynějších ne snází v Uhrách siluace je přesycena. Nejnověji lze pozorovati tuto taktiku ve dvou důležitých otázkách, předně ve zpravodajství o náladě. jaká prý panuje jak v okoli panovníkově tak v politických kruzích pešťských za příčinou slyšení maďarských politiků, panovníkem povo- laných, aby vyslovili své názory, jak by se dala ukliditi krise uherská a za druhé v šířen pověsti o tom, jaká opatření učiní vojenská správa vzhledem k tomu, že nebyl dosud pro- veden letošní odvod nováčků v Uhrách. Ježto tato poslední otázka živě se dotýká i přečetných zájmů u nás, chceme si jí nejprvé bliže všímnouti. Zaznamenáváme nejprvé zprávy, jež se týkají prodloužení služby třetího roční ku vojínů, nalezajících se v činné službě. Dle jedné pověsti jest prý jisfo, že vojín tito nebudou letos propuštění z aktivní služby. Ministr vojenštví vydal prý výnos, dle kterého mužstvo to nemá býti po vojenských evičeních posláno na dovolenou a plukům vídeňské po- sádky byl prý včera sdělen plukovní rozkaz v němž se praví, že na základě onoho výnosu ministra vojenství mužstvo odvodního roku 1900 až na dalši ustanovení nemá býti dánod zálohy. Jiná pověsť hlásá: Vojenská správa zabýv se plánem, podržeti tři leta sloužící vojíny pod prapory až do 31. prosince.
Uhry
6 article
Třetí pak oznamuje dle »Graz. Tago p. totéž, ale doprovází se následujícím vysvětlenim Vojenská správa použivá »ledy« opatření § 5. br. zák. a ponechá mužstvo třetího ročníku ve službě až do 31. prosince. Opatření ministra války týká se všech druhů zbraní, mimo vojsko bosenské a hercegovské, o němž plati zvláštní zákon. Opatření ministrovo dovolává se § 8. odst. 7. (má býti 4.), jenž ustanovuje, že doba služby končí dnem 31. prosince, bez ohledu na to, kdy byl vojín zařaděn. Vojenská správa se prý řidila názorem zahraničného mini- sterstva, jež má vzhledem ku poměrům balkánským za nemožné propuštěním tře tího ročníku seslabiti stav vojska v době míru. Opatření správy vojenské jest však jen pro- zatímni. Potud zní obsah oněch pověstí i »zaruče ných« zpráv. Máme za nutné již předem prohlásiti, že dle znění i smyslu platných bran- ných zákonů opatření v této zpo- sobě a s takovýmto odůvodněním jest málo pravdě podobné. Jisto jest pouze tolik, že následkem do datku poslance Chiara k zákonu o lelošním kontingentu branců, nováčky z této poloviny soustátí do zbraní povolati nelze, dokud nebude v Uhrách vyřízen odvod dle tétéž předlohy Kdyby v Uhrách provedl se odvod dle před lohy změněné, musil by se i u nás zákon již přijatý změniti. Jisto jest dále, že nováčky dnem 1. říjn ani zde, ani v Uhrách zařaditi nelze, a nemál se snížiti stav vojska v míru, že nastane po- vinnost, učiniti jiné opatře ní.
Chiara Graz Uhry
7 article
Ale opatření toto musí vyplývati z bran ného zákona, a to se sotva dá říci o opatření. jež prý se dle zpráv výše zaznamenaných chystá. ba prý již i plukům ve známost uvádí, Činná služba skutečná trvá dle zá kona i dle prakse dosud stále zachovávané tři leta, počinaje 1. řijnem, t. j. tak zvaná služba praesenění; dotýčný vojín učiní tudiž své praesenční povinnosti zadost koncem záři třetího roku, ale vede se v evidenci aktivního vojska až do 31. prosince. Rozeznává tedy zákon zcela jasně mezi praesenční službou a příslušnosti k aktivnímu vojsku. Praviť § 5. br. zák. v 5. odst. doslovně: Skutečná prae- senční služba od tří do šesti měsíců počítá se za půl leta, přes šest měsíců do roka, za rok Trvá tudiž i tříletá praesenční služba přesně jen tři leta, a nikoliv tři leta a tři měsíce, jak ony pověsti předpokládají. Podržení vojínů třetího ročníku, kteří byli zařaděni dnem 1. řijna až do 31. prosince třetího roku, bylo by tudíž prodloužením praeseněn služby, jež zákon nezná. Trvání třileté slu- žební povinnosti do 31. prosince třetiho roku není proto totožné s pojmem třileté praesenční služby a týká se pouze otázky, do kterého druhu vojska řadového, zálohy, po případě zemské obrany náleží branec po vy kona n praesenční službě v době od 1. října do 31. prosince na př. v připadu mobilisace. Budou-li tedy vojíni třeliho ročníku podrženi déle o tři měsíce, prodlouží se tím jejich praesenční služba proti posavadní praksí a náleží jim dle obdoby zák. ze dne 31. května 1888 čís. 77. (uherský čl. XVIII. z r. 1888 mluví výslovně i o výminečném pod žení v praesenční službě) výhody zá konem tím slanovené, toliž že se takové pro dloužení služby do 28 dní pokládá za jedno povinné cvičení a trvá-li nejméně dva měsíce za trojí ovičení.
8 article
Prodloužení praesenční služby o tři měsíce by tudíž nahradilo tři povinná cvičenía nelze tuto výhodu odepříti akjivním vojínům když praesenční službu si odbyli, když je vý slovně dodalečným zákonem uznána pro zá- ložníky. Jest tudíž patrno, proč se opatření správy vojenské prohlašuje za »prozatímni«, a proč se při tom pomijí rozdil mezi. praesenční službou. služební dobou a služební povinnosti, ač se tyto pojmy vzájemně nekryjí. A i když jde o výminečné prodloužení prae senční služby, nutno nezbytně postarati seo přiměřené jiné úlevy postiženému mužstvu. Výminečnost opatření správ vojenské doznávají však všeck posavadní povésti. Nemají li tedy vzniknouti z opatření toh nově nemilé olázky, jest záhodno, aby ben dlouhých průtahů dostalo se vojínům i zprávy o tom, jak se jím prodloužení praesenční služb- o tři měsíce nahradí v další jejich služební po vinnosti, Záležitost ta dostane se tím spíše na pře třes v Uhrách, čím horlivěji vídeňské časopisy šíří domněnku, že slyšení politiků madarskýci u panovníka způsobilo »skličenou náladu«. Vý klady časopisů uherských znějí ovšem jinak. Již ve postaral post. Mezöffy ve zprávě své po- dané voličstvu o to, aby bylo známo, že ani opposice uherská nečeká okamžité splnění všech »národních požadavků« v uherské části společné armády. Rovněž »Pest. Ll.« zaznamenává ve včerejším večerníku, že lze po audiencích u panovníka pozorovati mírnou změnu ve veřej ném mínění. Nabývá prý převahy názor, že nelze nyní hnáti ke konfliktu pro míru nároků na vojsko, jež se znenáhla moho uskutečniti. A tak se podobá, že au- dience usnadnily vyřízení krise ministerské.
Uhry
9 article
Orgán Ugronovců pak oznamuje: Ač se tají, e řekli vyslechnutí panovníkem politikové a co jim odpověděl král, přece to není tajemstvím zasvě cených kruhů Před těmito jest situace otevře- nou knihou a oni vědí, že řešení jes možné. Opposice stojí na půdé prove dů platných zákonů a tim se oetla na zá konitém stanovisku. Hrabě Apponyi souhlasně s jinými politiky mohl oznámiti králi, že pocho pují XII. čl. zákona o vojsku ve smyslu vý- kladu Deákova a většiny vyrovnacího výboru z tehdejší doby: totiž maďarské vyučování n ústavech vojenských, soudnicíví, prapory a od- znaky uherské a až pominou překážky technické i služební a velicí jazyk v uherských sborech. Toto stanovisko zaujímají tři čtvrtiny strany li- berální a devět deselin všeho sněmu. Téhož názoru jest Karolyi, Wekerle, Hodossy, Zichy. Andrássy, Szapary, Banffy. Potřebě národníck požadavků přiklonili se Falk, Hieronymi, Tisza, Csáky. Právní pochybnosti koruny jsou rozptý- leny, protože provedení zákonů Uhrách není společnou záležito stI; toto stanovisko nedovedl oslabiti ani mi nistr zahraničných záležitostí. Dle tohoto výkladu nejen není stopy o ně jaké skličené náladě, naopak nutno za to míli že audiencemi podán byl základ ke smírnému řešení krise uherské a že politikové zdejší učin dobře, když zprávy vídeňské nebudou přeceňo vati, nechtějí li se dáti překvapiti hotovými udá lostmi.
Apponyi Deákův Karolyi Wekerle Hodossy Zich Andrássy Szapara Banff Falk Hierony Tisza Csáka Uhry
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. srpna. (Návštěva ru ského caře u dvora rakouského. „Allg. Corr.“ se dovídá, že prvý sekretář ruskéh poselstva ve Vídni, p. Sverbějev oznámil ná vštěvu carovu officiálně dne 18. července, když byl císařem přijat ve slyšení v Išlu. Návštěva byla prý však umluvena jíž koncem minulého roku, když ruský ministr vnějších věcí hr. Lams- dorf meškal ve Vídni ve věci makedonské. Císa František Josef projevil prý tohda přání, že by se opět rád shledal s cařem a od tě dobys v diplomatických kruzích ruská návštěva ve Vídni pokládala za věrojatnou. Vzhledem k na pjatým poměrům na balkánském poloostrově na bude tato návštěva ovšem i značného politickéh významu. „Obě spřálelené moci — píše „Allg Corr.“ — nabylý od počátku opravné akce Makedonii nových zkušenosti o poměrech v Tu recku, tak že bude třeba nového ujednání o roz šířeni opravného programu pro evropské vilajety turecké říše.“ Návštěva carova očekává se kon cem září. V Praze, 26. srpna. (Uherská kris a rakouská vláda.) Parlamentní krise Uhrách, trvající už více než tři čtvrti roku, měla neblahý účinek také na složení vládní, liberální strany, v níž se již delší dobu jeví povážlivé trhliny, hrozící rozštépením této mohutné a kdys spolehlivé strany v několik menších frakcl Vládní listy uherské nepřeslávají v posledn době domlouvati liberální straně, aby nepod- léhala vlivu opposice a trvala pevně na svém starém programu, jehož zásadním bodem jes dualismus a hospodářská pospolitost s Rakou- skem. Zvláště horlivě domlouvá liberálům „Pest Lloyd“, jemuž na pomoc přichází dnes i jeho vídeňský zpravodaj, vypravující o tom, jak p jest Körbrova vláda již připravena pro případ. kdyby následkem uherské krise došlo k roztržce mezi oběma státy habsburské monarehie.
Sverbějev František Josef Lloyd Körbrův Praha Vídeň Išlu Makedonie Uhry
11 article
„Nejasnost uherských poměrů — píše zpravodaj „Pester Lloydu“ — a vznikající od tud možnost, že přese vsechny snahy rozhodu jících kruhů hospodářská pospolitost obou státt udržeti se nedá, přiměly rakouskou vládu, aby učinila opntření i pro tento poslední případ. Při padná rozluka týkala by se nejen všech věcí upravených celní a obchodní smlouvou, nýbrž i rakousko-uherského banku a všeho, co s nim souvisí. Přirozeně upravily by se pak jedno- stranně a samosprávně i všechny styky obou států, pokud se týče výroby a prodeje předmětů podléhajících dani ze spolřeby. Vše to ovšen předpokládá, že bude v čas hotov rakouský auto nemní celní tarif. Vzhledem ke všemu tomu — dedává pisatel — sotva se mýlíme, tvrdíme-li, že vnitřní přípravy pro případ rozluky postoupily v lůně rakouské vlády za letních prázdnin dále než je veřejnosti známo a že tedy nepříznivý konec uherské krise nalezne rakouské vládn kruhy vyzbrojené pro všechny případy.
Lloyd
12 article
Je to sice veliká poklona, kterou zpravodai „Pester Lloydu“ ukládá politické prozíravosl dra. Körbra; nám však se poklona ta zdá př nejmenším nezaslouženou, neboť oba dva letošn „úspěchy“ Körbrovy, totiž projednání nov branně předlohy a cukerního kontingentu, svědě o všem jiném, jen ne o politické prozíravosti. V Praze, 26. srpna. (Nemaďarské ná rodnosti proti maďalským poža davkům.) Jeden z vídeňských listů se prý do vídá, že zástupcové uherských Rumunů, Sasíků Slováků, Srbů a Chorvatů vyjednávají důvěrno stran společného projevu ve prospěch jednoly armády a německého velení. Má prý býti podána králi prosba, aby nepovoloval nátlaku madar ských šovinistů. Ze Lvova, 24. srpna. (Protest prot německé škole.) V neděli konala se ve Ivovském sokolském zápasišti protestní schůze proti nápadu P. Gorazdovského, který, jak známo, chce založiti ve Lvově německou školu aby se v ní polské děti mohly naučiti němčině. Schůze, již se zúčastnilo na 2000 osob, přijala jednomyslně resoluci, v níž se kárá nápad p Gorazdovského, vyslovuje se politování, že se ta- ková myšlénka mohla zroditi v hlavě polského kněze, vyzývá se polská společnost, aby podniku páterovu odřekla všelikou pomoc a dala na ve- řejnost jmena všech polských rodičů, jež by své děti poslaly do německé školy a na konee ustanoveno podati proti zamyšlené škole P. Go- razdovského pamětní spis konsistoři, zemskému výboru, zemské školní radě a měsíské rad lvovské.
Lloyd Rumun Sasík Slovák Srba Chorvat Gorazdovský Praha Lvov zamyšlený škola P . go
13 article
Ze Zadru, 23. srpna. (Nový program dalmatských Srbů.) Sblížení srbsko- ehorvatské, způsobené řáděním Khuena-Héder- vára v Chorvatsku na jaře t. ř., uklidilostaké do- mácí spory mezi dalmatskými Srby, tak že dne 14. t. m. bylo již možno svolati do Splitu schůzi zástupců všech dalmatských Srbů a usnésti se o společném národním programu. Program ten obsahuje následující body: 1. Srbská národní strana stojí na stanovisku národním; s tohoto stanoviska má srbský národ právo přirozeně s rozvijeti. 2. Bude potírati každý systém v Ra- kousku, který se příčí přirozenému rozvoji ná- rodů a proto bude pomáhati Slovanům v říšiv jich spravedlivém boji. 3. Srbská národní strana jest nyní proti sloučení Dalmacie s Chorvatskem a Slavonií z důvodů politických, nikoli však ná rodních, neboť jako národní strana nemůže být autonomni a nemůže hájiti nynější systém 4. V otázce balkánské a zejmena bosenské drž se hesla: Balkán balkánským náredům. 5. Srb- ská národní strana, uznávající všechna tři nábo- ženská vyznání, řídí se v otázkách národních náboženských snášelivostí a zákonitostí. Veřejná správa, školy a ostatní instituce mají býti pro niknuty duchem pokroku a na něm se zakládati 6. Hlavní svůj úkol vidí na ten čas na poli osvě tovém a hospodářském. Sjezd zvolil pak výkonný výbor strany. Když byl red. „Dubrovníka““ Fa bris odmitl volbu za předsedu výkonného výboru zvolen za předsedu dr. Puljezi, za jeho náměstk dr. Desnica a Fabris za tajemníka
Srba Slovan Srb doktor Puljezi Desnica Fabris Zadr Chorvatsko Split Dalmacie Slavonie Balkán KhuenHéder
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 26. srpna
Praha
16 article
Volby do pruského sněmu zemského. Město Vratislav voli do zemského sněm pruského tři poslance, o něž bojují tři strany konservativci, svobodomyslná strana a sociáln demokracie. Soeiální demokraté nemají ovšem naděje na samostatné vítězství a proto dosu vždy rozhodovali svými hlasy o výsledku volby mezi stranou konservativní a svobodomyslnou nezúčastnili-li se volby, vyhráli při ní konserva tivní kandidáti a šli-li k volbě, dopomohli k ví tězství straně svobodomyslné. Při nastávajících volbách do pruského sně mu nechce sociální demokracie vratislavská být ani nečinným divákem, ani pomahačem bez od měny. Prozatím vydala samostatnou kandidátní listinu, na které navrhuje své kandidáty Schip pela, Bernsteina, člena vratislavské městské rady Schütze, vie netají se, že by od jejich kandida- tury upustila, kdyby liberální strany uzavřely s ní kompromis, na základě jehož postoupily by jí ze tří jeden vratislavský mandát. O kompromissy stejného obsahu usilují so ciální demokraté s liberálními stranami také ve Zhořelei, Lehnici a jinde a namlouvají jim, že nemohou přece tak „brillantních obchodů““ od- mitnouti, neb jich loyálně neprovésti. Aby dodali své nabídce důrazu, vyhrožují sociální demokraté ve své vratislavské „Volk wacht“, že, bude-li kompromis občansko-libe- rální stranou zamítnut, „postaví zbraň k noze“ a nezabrání, by svobodomyslní poslanci z pru- ského zemského sněmu zmizeli, nedbajíce toho že v Prusku nastaly by saské poměry, nebo i v něm nabyli by pak konservativci naprosté vět- šiny a národní liberálové byli by ještě více sesla- beni. Jiný list sociálně- demokratický dodává.
Vratislav vůl Bernstein Schütz Lehnice Prusko
17 article
v drobném progejít anní čí-le e zobě . . . ss 8h odpeletni . . . . . . . pa 2h Ve sllalkích na veskověa ranní čnlo. . . edpolední Inserá ty plati ae hotově vapřee Předplaeoní a lnsorty přijínaá vdmin- stráce v Marianské vlicl č.3. Tam nacházejí se téz roďakae tisk irna a ezpedice „ Nárednich Livtá“ Rukopiky se nevraesji
Nárednich Rukopika le e zoba
18 article
„Na průběh tohoto zajímavého pokusu může tudiž býti člověk zvědav; uvidí se nyní, zda si měšťanstvo „allianci“ s dělníky představuje snad jen tak, že příjemcem musí vždy býti měšťáci.“ V Mannheimu navrhli národní liberálové straně svobodomyslné a demokratické společný postup pro příští volby s podminkou, že jeden ze dvou mandátů připadne jí, poněvadž je nej- početnější. Svobodomyslná strana na návrh tento již přistoupila. Demokraté hanoverští přidržovali se při dřívějších volbách centra, ale byli jím ně- kolikráte ponecháni na holičkách, z čehož se soudilo, že k navrženému kompromissu se stra- nami národně-liberální a svobodomyslnou nyní přistoupí. Ale demokratická strana bojí se o své ostatní mandáty, zejmena v Badensku a od svého dřívějšího spojence proto se neodloučí. „Köl- nische Zeitung“ oznamuje totiž z Mannheimu, že demokraté odmítli navrhovaný společný po- stup stran liberálních o že znovu zapřisähli se pro příští volby svou věrností centru. Ténto je- jich čin posílil značně vyhlídky sociálních demo- kratů při volbě v Mannheimu.
Mannheim Badensko
19 article
Svob. pán S te n gel. Šl. Thielmanna vystřídal v tajemnictví říš- ského pokladu německého, jak jsme již sdělili prof, dr. Karel svob. pán Stengel, bavorský státní rada a náhradník bavorského člena spol- kové rady a souhlasné zprávy, docházející z Ně- mecka, praví, že na zodpovědné toto misto mini- sterské dostal se muž, který jest jedním z nej- lepších znatelů říšských financí německýcha jenž v politice a v říšském sněmu není nováčkem Dr. Stengel své názory, jež má o říšských finan- cích a o jejich dalším utváření, objasnil parla- mentu tak přesně, že již před rokem mohlo se mluviti o programových řečech nynějšího nového tajemníka říšského úřadu pokladního. Také bavorské časopisy vyslovují své uspo- kojení nad jeho jmenováním. Uvádí se, že jest výhodno, že nový správce říšských financí ně- meckých jest Bavorem, neboť dána tím záruka, že při berní opravě budou zájmy jednotlivých spolkových států loyálně a plně chráněny před všemocnými berlínskými vlivy. Se zadostučině- ním, praví se v bavorských listech, možno vítati, že opět jednou k vysokému říšskému místu po- volán byl Jihoněmec, protože podobný zjev jevt se býti vždy vhodným, aby posílil solidaritu jednotlivých spolkových států.
Thielmann doktor Karel svobodník Stengel Bavor Jihoněmec
20 article
Výstavy. Výstava ženských ručních praei v Ústí nad Orlicí. (Pův. zpráva „Nár. Listůn Škoda, že jen tak občasně dovolují nám naše dámy nahlédnoutí do svých pracoven a to ješté jen u příležitosti výstav! Uniká nám tím soustavné pozo- rování nepopíratelného rozvoje pouze jim viastního umění, pro které máme bohužel nedosti případný vý- raz: ženské ruční prácel Neposlačí nikterak povšechný ten název pro všechny ty dovednosti, pro umělecké v pravém slova smyslu výtvory pracovitých ruček; zní pak dokonce falešně tento výraz, vzlahuje-li se na skvosty drahocenného, originálního vyšívání. hrajícího ve všech nuancích hedvábí, nebo na jiskřivé, sálavé barvy, jakými jen hárá palelta malířova. V budoirech našich dam nespřádají se pouze sny a neupravují nové toiletty, jak obyčejně se za to má, nýbrž jiné, mnohem užitečnější a mnohdy cennější věci, jak možno se o tom přesvědčiti na výstavách.
Ústí nad Orlice
21 article
Neprávem přechází obyčejně mužský svět tato oddé- lení s jakýmsi úsměvem a sotisou „Vždyť jsou to žen- ské ruční práce — kdo pak by tam šel“. Není dokonce správným a spravedlivým takovéto přehlížení žen- ských prací. Stejně jako ženy mají úctu pro práci, duchaplnost a tvorbu mužovu, tak tomu má býti se strany mužů vůči dovednosti žen. Vzájemná úclaa oceňování jest lu na místě. Někteří cizí národové mají mnohem větší pochopení a respekt k duševní činnosti ženy a vůbec k celému ženskému světu. Ve francouz- ských, anglických i německých žurnálech nalézáme celé rubriky věnované ženě a jejímu životu. U nás počíná teprve od nějaké doby v časopisech práce něž- ného pohlaví docházeti povšimnutí, ale to ještě jen tenkrále, když hlučněji tluče na dvéře veřejnosti. Jak již podolčeno, děje se tak jen občasně a obyčejněv centru českého živola, v Praze. Tím potěšitelnějším je zjevem, když i na venkově počínají se objevovali roztomilé ukázky píle, zručnosti a na mnoze i nepopl- ratelného talentu uměleckého Pouhou náhodou zatoulali jsme se na vý sta vu ženských prací v Ústí nad Orlicí, uspořá- danou pěčí damského spolku „Telín“. Umístěna byl
Praha Ústí nad Orlice
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 26. srpna. (Brambor) Byl to, tuším, v roce 1532, kdy oddělení španělských jezdců z družiny Pizzarovy uhánělo u Cajamarky přes nekonečnou peruánskou pláň, aby neškodnou učinili konečně tlupu Indiánů, jež znepokojovalu »kulturní práci« tehdejší říše, v níž slunce ne- zapadalo. Již cestou pozorovali jezdci, že koně svými kopyty vyhazovali ze země zvláštní hli zovité »plody« — aspoň je za takové měli — a sice v takovém množství, že cesta, kudy jezdci uháněli, byla těmito podivnými »lanýži« pokryta, tak že vypadala jako špinavohnědý ko- berec — běhoun, ztrácejicí se jako jemňounká čára v nekonečné dálce. Tlupa Indiánů zalím čím dále tím více s od pronásledovatelů vzdalovala. Jak by ne: Rudý jezdec zdál se býti se svým koněm srostlý. tak že se tomuto zdálo, jakoby ničeho nenesl Slunce zatím kleslo za obzor, kdežto dalšímu pronásledování v cestu postavila se překážk nepřekonstelná — hustý les. Nezbývafo ničeho než zastaviti, uleviti zví řatům i sobě a posilniti se k neméně namáha vému návratu. Na pokraji lesa, na krytém svahu rozbil tábor. Poohlédnuvše se vůkol, jak kázala opa- trnost, spozorovali velký, ve trávě vypálený pro- stor — patrně opuštěné indianské ležení. A v něm spálené a polospálené hlizy léhož druhu, jaké koně jejich při pronásledování rudochů ze země vydupali.
Pizzarův Indián Praha
23 article
Indiáni patrně si na »lanýžích« pochulná vali. Španělové zkusili to po nich a v o ka mžiku tom první Evropan pochut nával si na bramboru a učiněn po čátek velikolepé revoluce ve vý živě lidstva. A věru, kdyby odkrytí Ame riky nebylo mělo jiných následků, než že mez plodiny zemědělské vřaděn byl zemák, velikým by to zůstalo skutkem. Zásluha, že první přivezl do Evropy bram bory, připisuje se irskému plavci Francisu Dra kovi, však zjišlěno, že již před ním sir W Raleigh byl tak učinil, ba že dříve než v Irsku a v Britsku známy byly brambory ve Španěl sku, v Nizozemsku, v Burgundsku a v Italii. Z počátku, jako proti každé novotě, li obecný se proti bramborům vzpouzel. Ponechá val je lidem bohatým, aby si na nich pochut- návali a byly doby, kdy pečené brambory byly přinášeny na tabuli nejvznešenějšího panstva na zlatých misách a jedly se na stříbrných úborech. Teprve později znenáhla se s nimi přátelil však dlouho to trvalo, než zemák zobecněl tak že dnes vlastně je v řadě potravin nejopovrho- vanějším pariou.
Indián Španěl Evropan Raleigh Evropa Irsko Nizozemsko Burgundsko
24 article
Ještě v osmnáctém století byli v Durynsku sedláci biti, kteří vzpouzeli se pěstovati bram- bory, poněvadž komusi řekl čaroděj, brambor že jsou čertovým nadělením, z jeho že po- cházejí zahrádky a tam že rostou přimo vedle mandragory. Do Čech vnikly při samém počátku století sedmnáctého, i může se míti za to, že ne jako zvláštnost, nýbrž jako plodina polní počaly se pěstovati v roce 1603 nebo 1604. že tedy právě nyní slaví v Čechách jubileum svého čtyřstaletého zavedení. Zdá se nám t býti datum dost významné pro kulturní vývoh téte země a jejího obyvatelstva. Co nebylo a není, toho člověk nepohřešuje — řiká se — a nikdo neodváží vzepříti se této hluboké filosofické sentenci, však nacht praeuje drobet zlenivělá fantasie, jak by to u nás vypadalo bez — bramborů. Mějme při tom na mysli, že ve mnohém kraji víe než 60 procent vši potraviny na váhu připadá na brambory. Čím je nahradit? Je pravda, že brambor nemá tolik proteinu, aby v sebe větším množství stačil k normální vý živě, však kde vzít surogát, jenž by v orga- nismu lidském tolik vykonal a nebyl dražším než je zemák? Nezbylo by nie jiného než vrátit se opět k ovesnému chlebu a ku pohankové kaši. A tu mi dosvědčí i ten nejskromnější člověk, jeuž o gourmanditě nemá nejmenšího poněti, že brambor je přece lepší a chutnější.
Durynsko Čechy
25 article
Toujour perdrix — prý je věcí nemož- nou. Nikdo prý by nedokázal snísti den za dnem koroptev, aneb jak se u nás tvrdí — holuba. Nezkusil jsem to ještě, tolik ale vím, že bych holuba po druhé již vrátil; my v Čechách dovedeme si denně pochutnávat jen na dvou věcech: na chlebé a na — bramboru. O hově- zím mase se to již říci nedá, neboť měníme aspoň omáčku, kterou ho poléváme. Ostatně jsme to ze všech civilisovaných národů jedině my a naši nejbližší sousedé Němci, pokud žijí ve hranicích této říše, kteři dovedou s chuti užvýkat a spolknout, co by Severoněmec, Fran- couz, neb dokonce Angličan nedovedl za žádnou cenu — vyvařené beze stávy maso. Ale brambor jíme ke všemu. A ještě vělším gustem si na něm pochutnávají národové, kteří neznají knedliku, jenž je u nás bramboru nebezpečným konkurrentem. Brambor stal seu nás skutečně — chlebem, vezdejším chlebem jako ten, jejž pečeme ve formě bochánku. Mnoho nám toho dala Amerika, jak podivu hodnou zemi poprvé nazval knihkupec v lot rynském městečku St. Dié Waldseemüller (Hy leconylus), ale dar největší ceny, jejž presento vala světu, byl — bramborl Všechno ostatní co obecně požíváme čeho vůbec zapotřebí máme k životu jsme měl ve světě starém, i byli bychom se musili s tim protlouci, kdyby nebyl přinesl Paseal de Antagoy Španělům zprávu, že jižně od úžiny Panamské rozprostirá se veliký a bohatý stát peruanský Však present druhý, jenž nám rovněž dala Ame rika, by milliony postrádali více ještě než bram bory, zejmena ale by nešťastným byl rakouský finanční ministr, kdyby ho nebylo. Tabák. Byi by možný život bez tabáku?
Němec Severoněmec Fran Angličan Dié Waldseemüller Antagoy Španěl Čechy Brambory
26 article
Až de Columba byl, však to vám dosvědč každý, kdo dovede rozeznat »sportku« o »stambulky«, život mizerný. Jaký to život, nekouřit a nepolykat kouř! Čistě, či vlastně ne- čistě indiánský zvyk, ale Columbovi zalibilo se v něm již na ostrově Guanahani a je histori ckou pravdou, že třetího dne po objevení Ame- riky kouřila již všechna Columbova družina. V Evropě blízký přibuzný bramboru z četn rodiny Solameji — tabák — zdobil z počátku zahrady a parky jako vzácná zámořská vonná květina, teprve později zmocnilo se ho evropské opičáetvl, jež stůj co stůj musilo Indiány napo- dobit. A věru dílo se mu podařilo. Dnes kouři celý svět od Vladivostoku až do San Franciska a od San Franciska až do Kantonu. Divná zá bava, pálit suché listy a kouř z nich ssát do úst a buď ho opět pouštět či polykat, jako činí nerozumní kuřáci cigaret. Že činili tak pře čtyřmi sty lety a dř. ve Indiáni, konečně pocho- pitelno, ale nepochopitelno je, že za tuto zá- bavu, či spíše za tento požitek zaplatí lidstvo více než milliardu ročně.
Columbo Columbův Indián Evropa Vladivostok San Francisko
27 article
Leč marné mluvení a přesvědčování, je t pošetilost. Vždyť končím také. Zlá Amerika Za to, že nás obmyslila darem tak neoce nitelným, jakým jsou brambory, uložila nám tribut, pod nímž finančně a také trochu jako lidě, jichž organismus snese sice úžasně mnoho, ale přece jenom není appurát nezmarný, ste- náme. Jsme nucení totiž za své poctivé zlato kupovat z Amersky všechen lepší tabák. Sledoval jsem na venkově letos náš dělný lid. Čím se živí? Zemáky. Ženy zapijelyje kávou a muži kořalkou — z bramborů. Pr tom od rána do večera dýmali. Samá prove- nience americká. Až na kořalku. Tou jsme se Indiánům za brambory a za tabák ovděčili my. uznali Evropané. A znamenitě! Tak znamenitě, že z velikého rudého plemene, jež tvořilo slavné a mocné státy se zvlástní kulturou — dnea zbyla lidí pouhá hrstka, která sotva stačí n panoramy, v nichž se potomci starých Azteků a Inkův, synové říše, kterou tak smutně dovedl ochrániti Ouizli-Puzli a Veliký duch, ukazují s za dva šestáky
Indián Evropan inkův