ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 511d1c10-70c6-11dc-b51d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 196, place 92, work 7, org 21
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
27. srpna 1903.
4 masthead
Císlo 233.
5 article
ve dvou prostorných učebnách měšťanské dívčí školy a obeslána byla tak četně, že místnosti jedva postačily. Přes padesáte paní a divek ústeckých skvěle se tu representovalo bohatými exposicemi, z nichž některé kollekce samy o sobě tvořily by velice pěknou vý- stavku. V prvé řadě dlůžno zmíniti se o pracích sl. Lily Herzetovy a paní M. Janderové. Obě tyto dámy vyslavují tak bohaté a četné předměty své dovednosti, že možno mluviti nejen o vkusu, delikál- nosti a precisnosti v podání, nýbrž i o silném nadání a tvořivosti umělecké. Další obdivuhodnou známkou jejich je všestrannost. Nepřestávají na ryze ženských pracích, jakými jsou vyšívání, háčkování, broderie, paličkování krajek, šilí, tkaní a konečně střih; zabí- hají na pole širší, na pole umělecké, rozkošnými mal- bami v oleji i v akvarele, vypalovanou malbou do
M Jandera
6 article
Břeva, malbou na hedvábí, gázu a chiffonu, na skle a porculánu, konečně řezbářstvím, ozdobnictvím a vše- likými drobnůstkami rázu bijouterního. Překvapíly nás skvostné, těžké výšivky pokrývek stolních, ruč- níků, šátků, převěsů, stor a látek dekoračních; z olejo- maleb krajinky i genry, kopie i originály. Velice vkus- ným předmětem byl na gázu malovaný běhoun na stůl, dále dva kroje přesně dle původních národních, vložky do knih a pod. Neobyčejnou čistotou provedení působila pérokresba sl. Herzetovy na eleganiním stolku s dvěma tabouretty; konečně zajímavé byly vypalo- vaně kresby na stolcích a židlích, v národním stylu provedeně, pěkná šachovnice a čisťounce vyřezávaná klec, práce pí. Janderové. Velikému interessu těšila ze kollekce damského prádla, vzorně šitého a vyší- vaného paní Annou Andresovou. Byla to takřka celá výbava, tak něžně a čisťounce provedená, že ne- bylo viděti téměř stehů. Vyšívání a applikace byly neobyčejně pečlivě a krásně provedeny, že i laik mohl posouditi obdivuhodnou routinu. Uměleckým vyšívá- ním budil pozornost závěs na lože, dílo pí. Marie No- votné, planými máky zdobená draperie pí. Anny Lacinové a závěs za lože se slunečnicemi na bor- deaux půdě velmi delikátně provedený sl. Bettou Mazánkovou, jež kromě toho vyslavovala národní kroj. O veliké trpělivosti a píli svědčila umělecky vy- šívaná pokrývka stolní, dvouletá to práce sl. Elly Svátkovy. Koberec s bohatými applikacemi zlatými na lila půdě vystavovala sl. Betta Vincencova pracnou imitaci smyrenského koberce na kanavě sl
Jandera Andresová Marie Lacina Betta Mazánkův Svátkův Vincencův
7 article
Ema Kostricova. V řadě vyšívaných přikrývel na stůl budily pozornost práce si. Anny Štrekově Betty Marešovy, Ludmily Vincencovy, z ostat- ních různých výšivek plané máky sl. Julčy Kociá- novy, ozdobné ručníky pí. Julie Korábové, dále pí. Josefy a sl. Julčy Korábových, krásně praco- vané šatečky pí. Emmy Vrbické, sl. Mařenky Ka- ciánovy atd. V exposici mešních rouch sl. M. Ka- lousovy překvapovaly bohatosti zlatého vyšívání antipendia a četná roucha, z nichž historicky zajíma- vým byl dar Magdaleny Rettigové, zapůjčený místním děkanem Nelze do podrobností sledovati práce jednollivých dam. Je pochopitelno, že všechny, jež výstavky se zúčastnily, předložily práce dokonalé a krásné. Dostá- valo se také všem lichotivého uznání návštěvníků. Mimo jmenované vystavovaly předměty neméně cenné a dovedně pracované ještě tyto dámy: sl. Ruthova, pí. Matulková, pí. Dušková Marie, pí. Fischerová Marie, pí. Dvořáková Anna, sl. Fischerova Berta, sl. Cibulkova Marie, sl. Schlesingrova Fr., sl. Korábova Berta, sl. Betty Marešova, sl. Kapounova Julie, pl. Špindlerová, sl. Vincenzova Marie, sl. Anna Bergma- nova, sl. Vavrouškova, sl. Pacholíkova Marie, Julie Josefa, sl. Novákova Marie, sl. Novákova Ludmila. sl. Marta Janderova, sl. Vrbických Fanča, sl. Korábova Julie, sl. Vincenzova Zdeňka, pí. Sýkorová Anna, sl. Sýkorova Marie, sl. Kodytkova, sl. Sýkorova Albina, pí. Benešová, pí. Vladyková, pí. Jirgesová, sl. Horá- čkova Otylie, pí. Janderová Marie, sl. Horáčkova Marie, sl. Vaškova Anna, pí. Volfová Albina sl. Jan- derova Milka, pí. Schůlerová Marie a sl. Herzetova Berta.
Kostricův Anna Marešův Ludmila Vincencův Koráb Josef Korábův Vrbická Mařenka Ka Rettig Ruthův Matulková Dušková Marie Fischerová Dvořáková Fischerův Bert Cibulkův Kapounův Julie Špindlerová Bergma Vavrouškův Julie Josef Novákův Ludmila Mars Janderův Fanča Vincenzův Zdeňka Sýkorová Sýkorův Kodytkův Sýkorův Albin Benešová Vladyková Jirgesová Otylie Janderová Horáčkův Vaškův Volfová Albin Jan Milka Schůlerová Herzetův Francie Vincenzův Marie
8 article
Výstava v Hořicích. Výstavilí personalie. Na výstavy dnešní plným právem pohlížíme s dvojího slanoviska: má nám totiž moderní výstava být nejen poučením a zdrojem no- vých námětů, ale i střediskem ušlechtilého, rázovitého. v jiných poměrech neuskutečnitelného pobavení; aby výstava úkolům těm mohla vyhověti a aby dovedla převážnou většinu návštěvníků svých upoutati a jim plně vyhověti (všem vyhověti nedovede, jak známo na světě nikdo!), musí vedení její býti v rukou povo- laných, musí olěže velice složilého apparátu výstav- ního ovládati lidé, kteří mají nejen dobrou vůli a pří- slušné odborné a společenské znalosti, ale kteři tak mají nadšení, nadšení pro věc, jíž obětavě a nezištně rádi a ochotně uvolili se sloužiti. A v této věci měla a má hořická výstava nepopíratelné štěstí, neboť skoro vše, co tvůrci a říditelé její „ve scénu“ uvedli, se zda- řilo a plný souhlas nalezlo! Nebude mi pak snad ni- kým zazlíváno, že ještě průběhem výstavy, tedy v do- bě, kdy život na hořické výstavě kypí, proudí a víří,
Hořice
9 article
zcela otevřeně a po zásluze veřejnosti naší, která s ta- kovou účasti, ba i s uznalým nadšením ke zdařilému podniku hořické výstavy vzhlíží, sdělím jména těch, kdož energil svou, výbornými nápady vlastními neb rozumným akceptováním dobrých myšlenek, odjinud přicházejících, bystrozrakem a přeochotnou prací svou dovedli hořické výslavě dáti onen nenapodobitelný a při venkovských výstavách dosud nebývalý ruch „mimovýstavní“ (budiž mi zde dobře rozuměnol) kdyby návštěvníci měli do výstavy totiž choditi jen k prohlížení bohatství tam uloženého, brzo by zájem o ni přestal a tu musí současně, ba stejnoměrněa stejnocenně s odborovou částí výstavy jíti jiná její část, k pobavení hostí směřující. Že výstava hořická v obou směrech vykonala a koná úkol svůj plně a cele to uznává kazdý; nebudiž pak mně, starému, nyn již odpočívajícímu „spolupořadateli“ někdejšímu za- zlíváno, že chci dnes zvláště vzpomenouti těch, kdož pro hořickou výstavu vzali si na starost „zábavu“a vše, co s lím souvisí.
10 article
Hořická výstava, rozměrá a rozlehlá, potřebo- vala k svému ve skutek uvedení veliký apparát pra- covní, který rozdělen (vedle ústřední správy) v 17 od- borů (výkonný výbor odbory: finanční, stavební, zá- bavní, pro zpracování kamene, hospodářský, živno- stenský, velkoprůmyslový, školský, sjezdový, umě- lecký, archaeologický a národopisný, damský, pro ženské ruční práce, zpravodajský, ubylovací a soud- covský); odbor finanční promluví závažné své slovo. až po ukončení zdařilé výstavy srovná „zalížení s „příjmem“; odbor stavehní vybudováním výstavy jednolité a kompaktně umistěné skvěle ukončil svou činnost a odbory ostatní jsou dosud v plné, ba horečné akci. Odbor zábavní jako třetí v řadě, má a měl v celém žití hořické výstavy velice platné slovo a do- vedl jí dáti onen nálěr a ono přibarvení, jež činí ji milou a útulnou.
11 article
Odbor zábavní, v němž zasedají zástupci všech hořických a vůkolních spolků, již rok před uskutečně- ním výslavy šťastné předsednictví si zvolil; nebot výstava ukázala, že agilnějšího, všestrannějšího, věci znalejšího a pilnějšího předsedu Gest jím Ant. Rudl. prof. odborné školy) a ochotnějšího, žádné práce se nelekajícího jednatele (jest jím Jos. Sehnal, učitel nemohl ani zvoliti. Že musil předseda prof. Rudl pře- často přemáhati předsudky a bojovati proti názorům zastaralým, jest známo dnes celé výstavní organisacit ale ti, kdož názorům a návrhům jeho z dobrého arcio Múmyslu kdysi snad oponovali, dnes v duchu mu dávaj úplné zadostučinění. Či dovedl by si někdo naši hoř- ckou výstavu představiti bez dnešních skvostných každodenních koncertů promenádních? Nepostrádali byste na návrší u sadů Smetanových idyllickou chalu krkonošskou? A což ti drobní navštěvovatelé, chtěli by ti výstavu mít bez svého divadla loutkového? A Vrázův „skioplikon“, diorama a panorama?, co Sme- tanova síň? a j. Byl-li ředitel výstavní, okr. zvěro- lékař Jos. Fejfar, mocí svého výstavního úřadu duší výstavy samé, předseda stavebního odboru, prol.
Antonín profesor Sehnal Smetanův Vrázův Jos Fejfar
12 article
V. Weinzettl, intellektuálním původcem a tvůrcem její jednotlitosti a jejích staveb, byl a dosud jest proí. A. Rudl pružinou, jež svědomitě a s plnými výsledky obstarává tak všeobecně pochvalovanou attrakci ho- řické výstavy: ušlechtilé pobavení hostí ve chvílich kdy nemohou nebo nechtějí výstavu samu prohlížet Netřeba ovšem připomínati, že ostatní činitelé, spo- lečně s předsedou prof. Rudlem pracující Gjednatel J. Sehnal, Frant. Vejs a Petr Maizner v části divadelní, Petr Grau, Čeněk Pilař a B. Ja- helka v části hudební a pěvecké, MUDr. F. Kofrá- nek zvláště při slavnosti husitské, učitel Jan Ky- selo zvláště při slavnostech dětských, Josef Fej- far, učitel Jos. Malina a řed. V. Pazourek při slavnosti Smetanově, dr. B. Klik a, učitelé J an
V Weinzettl profesor Rudle Gjednatel J Sehnal František Vejs Maizner Grau Pilař MUDr Jan Ka Fej Jos Malin V Pazourek Smetanův Klik učitel J an
13 article
Pávek, Alois Černý jako zpravodajové, účelni F. Pokorný ve věcech národopisných a j. v.) rádi a úspěšně konali svou povinnost, tak že některé pod- niky, jako divadelní závody ochotnických jednot, hu- dební vočery (obezřetným pořadatelem programů osvědčil se řed. Č. Pilař!) nejen výstavě, ale i Hořicům samým staly se hledanou zvláštností! Bylo by toto sdělení neúplným, kdyby mi scházelo připomenutí. že čestným předsedou tohoto čilého odboru jest hu- dební skladatel a někdejší hořický zábavní organisá tor, ředitel smíchovských škol Jan Malát. Nebuďlež řádky tyto čteny jako reklama, nýbri tak, jak byly psány: jako zasloužené uznání. „Ná- rodní Listy“, které výstavě hořické přinesly plně po- rozumění jejího významu vstříc a které každo- denně jí pozornost svou ocholně dosud věnovaly i tento zasloužený projev uznání přinášejí rády, jeli kož jest jen k dobru věci, jíž slouží podnik tak veliký a tak kulturně důležitý, jakým hořická výstava pod- krkonošská vskutku jest! Příště zmíníme se i o dru hých zasloužilých činitelích a orgánech výslavních.
Pávek Černá F Pokorná Pilař Malát smíchovský škola
14 article
Výslava drobného zvířectva. Pavillon pro občasné výstavy hostil ve dnech 22., 23. a 24. t. m. výstavku velice zajímavou, kokrhavou, zpěvavou i štěkavou: nebyla rozsáhlá, ale každý její kousek byl kabinetní a ceny hodný. Mně zamlouvala se nejvíce výstavka psů, obzvlášť bílý hedvábný špic (majetek dra. Ryby z Lanžova), čistokrevný pes honící (vystavoval Jan Vilenbach z Hořic), krásný ruský chrt (Otto Gráf z Hořic), ruská fena (J. Reichert z Náchoda), F. Seifert z Hořic a j. Pěkné jezevčíky tu měli Jos. Kalinaz Hořic, V. Emler z Miletina a j.; všeobecně se líbili oba psí obři „Barry“, špic Jana Nováka z Hořic a m. j Škoda, že vedro těmto výstavním objektům bylo více na škodu než k prospěchu. Králikáři naši vystavili pěknou kollekci králiků všech možných odrůd a znalc měli pravé potěšení; obzvlášť pěkné exempláře měli J. Navrátil z Komné, Al. Kazda z Loun, Jar. Krátkýz Bašnic, Al. Dostálek z Hořic, Petr Krejčí z Hořic. Jos.
Vilenbach Gráf J Reichert F Seifert Jos V Emler Barr Novák J Navrátil Al Kazda Dostálek Krejčí Hořice Náchod Miletina Komný Louny Kalinaz Hořice Krátkýz Bašnice Al
15 article
Pechánek z Hořic, K. Slavík z Kostelce n. Č. L., F. Špaček z Rosic, Jan Holub z Kostomlat a j.; v tomlo oddělení bylo 25 vystavovatelů. Pěkné holuby vy- stavoval Al. Dostálek z Hořic, V. Rousek ze Žižkova, K. Slavík z Kostelce, Jan Švec z N. Bydžova (obz vlášt pěkné kousky), S. Flora z Náchoda, Boh. Bachura, A. Hykš z Hory Kutné, Gust. Hofman z Hořic a j. (11 vystavovatelů). Nejčetněji byla ale zastoupena drůbež (33 vystavovatelů); krásný slepičí národ vystavovali J. Dušek z Třeměšovse, E. Feurštcin z Hořic, Petr Krejčí z Hořic, L. Labský z Roudnice n. L., Marie Šimandlová z Jaroměře, Anna Granátová z Hořic, Jos.
Pechánek K Slavík Holub Dostálek V Rousek Švec S Flor Bachura A Hykš Hofman J Dušek Třeměšovs E Feurštcin Krejčí L Labská Šimandlová Granátová Hořice Kostelec můj Rosice Kostomlaty Žižkov Kostelec N . Bydžov Náchod Boh Kutná Roudnice Jaroměř Jos
16 article
Jezbera z Hořic, J. Beneš z N. Bydžova a j.: husya kachny obzvlášť pěkné poslali Antonie Jezberováz D. D. Vody, Jan Šláma z Hořic, Jan Vojtěch ze Pšá- nek a j. Pravé harcké kanáry vystavil A. Jednorovičz Hořic a A. Drešer z Kostelce: nechyběla na výstavee této ani morčata (Alcis Dostálek z Hořic), třinohá husa z Hořic, polní zajíci, u Hořic chycená liška. Pěkné hylo i oddělení s předměty ochrany zvířat se týkající (Ludky pro ptáky, umělé lihně), dále fotografie vzor- ných drůbežáren, králikáren, knihy a spisy vydané nákladem „Svěla zvířat“ v Praze. Výstavka těšila se přečetné (obzvlášť v neděli) návštěvě a litováno bylo jen, že exposice tato neměla prostornější a vzduš nější místnost k disposici. U příležitosti této první hospodářské výslavky vydal výstavní výbor hořický zvláštní katalog ze- mědělství, v němž vedle podrobného výpisu vy stavovatelů i předmětů exponovaných jsou i odborné články hospodářské: „Hospodářské poměry okresu heřického“ (H. V. Burian), „Koně a skot na Hořicku (Jos. Fojfar), „Meliorační podník vodních družstev na Hořicku“ (Jos. Krubner) a j. Výstavka spojena byla se sjezdem českých ky- nologů a se sjezdem spolku pro chov drobného zví- řectva, na jejichž programu byla také přednáška slečny Mařenky Fuchsovy z Prahy (villa „Svět zvířat“) a sic o thematě „Ochrana zvířat“, dne 24. t. m. v diva- delní dvoraně na výstavě pořádaná.
Jezbera J Beneš Jezberováz Voda Šláma Jan Vojtěch A Jednorovičz A Drešer Alcis Dostálek H V Burian Krubner Fuchsův Hořice Pšá Kostelec Praha Hořicko Jos
17 article
Na táboru lidu, svolaném národním dělnictvem do Hořic na den 23. t. m., o němž jsme zmínku již byli přinesli, měl velice pěknou řeč učitel poslanec Josel Černý. Týž vyvodil, že hořická krásná výstava jest i výsledkem pilné práce rukou a ducha dělnictva a že krásy tu nakupené jasné dávají svědectví o vyspělosti a zdatnosti jak pracovníků, tak i jejich duševních vůdců: výstavu hořickou vídí řečník jako manifestaci tělesné i duchovní práce, jejíž velkou cenu zajisté uznává každý. Vsak to pravé ocenění musí pracovník dáti si sám, druh druhu, což možno jen při semknulé solidaritě vůdců duchovních a pracovníků; je polřebí se tu sdružovati hmetně i duchovně a pak nemine výsledek sni uznání té nejširší veřejnosti. Organisace pracovnictva musí býti utužena vzděláním, čestným vždy a všude vystupováním a veskrz charakterním jednáním; organisace sil pracujících musí směřovati k vzájemné podpoře, k ochraně na venek, ke vnitřnímu sílení i k úsilovné agilaci za cíly stanovenými. Řečník dále trefně uvedl, že jen vzdělání jest tou nejvýdat- nější podmínkou uschopnění ku práci; vzdělání totiž dobývá cti a vážnosti, život usnadňuje a také zabez pečuje blahobyt. Lid náš pak může všeho toho do- síci schůzemi vzdělávacími, navštěvováním čítáren, používáním knihoven, výstav, divadel a koncertů schůze spolkové mějtež vždy svůj osobitý ráz a vzdy nochť jsou směru vzdělávacího. Dále uvedl, že lid dělný má býti ve všem a všudy důsledný, svobodo- myslný, statečný, snášelivý a ušlechtilý. Dělník sdru- žovati by se měl s ostatními kulturními činiteli národa a boj měl by vésti jen s nepřáteli lidskosti a s nepřá- leli lidu!! Nadšená slova řečníkova, ze srdce s lidem cílícího se řinoucí, byla odměněna bouřným potleskem.
Josel Černá Hořice
18 article
Sjezd mládeneckých spolků českého sovero- východu, u příležilosti výstavy českého severovýchodu v Hořicích dne 23. L. m. uspořádaný, zdařil se k úpl- nému uspokojení všech účastníků; přítomni byli v Záloženském hostinci, kde manifestační schůze se do- poledne konala, zástupci mládeneckých spolků z Nové Paky (s hudbou), Pecky, Jičína, Dvora Králové, Semil, Hostinného, Rtyně, Pardubic a Josefova; přítomen byl také starosta župy, Karel Kracík z Josefova. Po za- hájení schůze předsedou Frant. Bydžovským vy- líčil Rud. J. Joseí úkoly českých spolků mládene- ckých a naznačil ony cesty, jimiž by tato organisace národní měla kráčeli, aby úkolům svým dostála; po- ukázal zvláště na mravní sebevýchovu ve spolcích těchto, již pěstovati by mělo býti úkolem spolků všech. Mladý a sympatický řečník byl za své přesvědčivé vý- vody odměněn zasloužilým polleskem. Ve volných návrzích jednáno o nutnosti, aby každý spolek mlá- denecký byl členem župního sdružení; jen v práci spo- lečné jest zdar tužeb možný. Po společném obědě ode- brali se účastníci i s hudbou svou na výstaviště kor- porativně a byli tu vřele uvítáni; že byli krásnou výstavou hořickou a kypícím tu živolem společenským přímo uneseni, rozumí se samo sebou.
Peck Kracík František Bydžovská Hořice Nová Paka Jičín Dvůr Králové Semily Rtyně Pardubice Josefov spolek český soverovýchod
19 article Výstava v Pardubicích.
Výstava v Pardubicích. Průmyslový palác. II. (Prohlídka výstavek levého křídla, střed.) K další prohlídce mocnou vzpruhou jesk nám výstavka Singer Co., akciová společnost pro šicí stroje. Jaký to ohromný rozdil mezi prvním šicím strojem a stroji šicími zde vystavenými! Výkonnost šicích strojů, omezená původně na šití prádla a šatů, přenešena záhy do dílen obuvnických i jiných, vrhla se v poslední době též na pole moderního umě- lého vyšívání; s jakým úspěchem, to dokazují vystavené obrazy, jakož i výšivky zhotovené na stro- jích jmenované firmy. V těchto strojích, pracujících tak dokonale a tak lehce, vystupuje ručnímu vyšívání nepřítel, jemuž ono podlehne. Adolí Novotnýv Týništi a Anna Tučková z Karlína poutají, onen výstavkou koberců a čalounovaného nábytku, záclon, předložek, tato šperky ze zlata a stříbra. Práce českých žen je snůškou prací z oboru nár. ručního vyšívání a převyšuje vše, co v oboru výšivek dosu bylo vykonáno. Žamberské krajky vystavuje žamberská akce krajkářská, mající v čele c. k. okr. hejtmana p. Karla Vojáčka. Práce do oboru toho p- třicí opatřeny jsou vkusnými, moderními vzory v zpracování dokonalém. Oděvnictví repraesentují firmy: Josef Mikanv Luži (1 mužský a 1 ženský slovanský kroj národní, 1 mužský a 1 damský moderní oděv nynější doby) Rosa Václav v Hradci Králové (vojenské a úřadnické uriformy a civilní oblek): Jirout Josef v Morava- nech. Ve společné skříni podoby šestibokého válce, vkusně provedené, mají své exposice: Jan Soudek, Josef Macák, Josef Majer, Fr. Voldan, Václav Grus a Frant. Tomášek vesměs z Pardubic. Práce z oboru oděvnictví vystavené vyznačují se elegane a vkusem.
Tučková Vojáček Václav Soudek Macák Majer Voldan Grus František Tomášek Pardubice Karlín Hradec Králové Francie Singer Company Josef Mikanv Luža Jirout Josef v Morava
20 article
Výrobky ze dřeva: J. Čistecký v Běchovi cích zhotovil pro výslavu dvě zrcadla, rámy a menší předměty z oboru řezbářského: v oboru tom vysta- vují dále: Karel Novák z Trutnova a Jos. Rous řezbář a pozlačovač v Žamberku, s jehož čtyřdílnou plentou, k jejíž výzdobě použil Muchových plakátů. nelze se tak hned rozloučiti, Jirásek Josef v Chol- ticích a Melicha r Václav, c. k. listonoš (oba sam - uci), předměty zhotovené lupenkou: Jos. Dittrich, truhlář z Pardubic (houpací křeslo, pro holiče křeslo otáčecí, krám. sklád, židle); Weinhauer Josef Chocni (2 květinové stolky, 1 stojan na ručnici); Vo- dička V. z Chrudimi jdeštníky a hole) Košikářské výrobky: Tom Jan z Pardu- bic (vystavuje dětské kočárky, cestovní kufry). Firm Zlatník a Tlapák ve Dvoře Kr. n. L. (matiční příze ku pletení, háčkování a vyšívání a veškeré při- pravy k tapiserním pracím); Till Frant. sen. a spol v Poličce (filtrační plachetky a povlaky na kololisy pro cukrovary), Frič Julius v N. Městě n. M. (pestro- barevné bavlněné a lněné zboží z vlastní tkalcovny) Tím vyčerpali jsme všecky exposice levého křídl vůbec.
J Čistecký Novák Rous Muchův Jirásek Josef Melich Václav Dittrich Josef Choceň Tom Jan Tlapák Frič Julius Běch Trutnov Jos Žamberk Chol Pardubice Chrudim Dvůr Králové Weinhauer Firm Zlatníky Till František
21 article
V. ústřední výstava učednických prací v Pardubi cích, vyznamenaných na místních výstavách a po- řádaná u příležitosti východočeské výstavy v Pardn- bicích, ukončena bude v neděli dne 30. srpna o 10 hod. dopol. v místnostech státní školy průmyslové. Výstava uzavřena bude téhož dne o 5. hodině odpol. Sjezd „Krakonoše“ zahájen bude v pátek večee o 6. hodině v divadelním sále na výstavišti, před- náškou pana Josefa Kopala »O vývoji moderní české poesie«, určené hlavně pro širší veřejnost. Sjezdový výbor žádá všechny studující, kteří hodlají se sjezdu zúčastniti, aby dle možnosti přijeli již v sobotu, aby přítomni byli při studentské schůzi konané ve 3 hodiny odpoledne v městském hotelu. Významné thema de- baty »O sludentských spolcích podpůrných,« vyžaduje účastenství co možná největšího, zvláště pak pro kollegy abiturienty jest nemálo důležito. Přihlášky na byty spolačné přijímá sjezdová kancelář »Krako noše« na náměsti su Reháků«. Sjezdové legitimace a odznaky (k vůli sníženým lístkům do výstavy) vy- dávají se lamtéž. Na shledanou na hořické výstavěí Jury pro pozuzování výstavních předmětů v od- dělení školském obcházeti bude dne 29. srpna t. r. o 9. hod. dopol. Vystavovatelé téhož oddělení upo- zorňují se, aby pokud možno přítomní byli u svých předmětů a jurorům příslušná vysvětlení podávali.
Krakonoš Kopal jítbat Rehák Pardn
22 article Výstava v Třebíči.
Výstava v Třebíči. V dívčí škole II. poschodí zvlášlní pozornost poulá exposice odboru Českoslovanské ob- chodnické besedy z Brna. Odbor vystavuje zde různé tiskapisy celé organisace Č. O. B. a to správní, organisační, umísťovací, vzdělávací (zejmena pražské jednoroční obchodní školy) a zábavní. Z vy- ložených pomůcek a statistik sezná každý, jak talo vyspělá organisace českého obchodního dorostu rychle a utěšeně se rozvětvuje ku prospěchu netoliko obchod- ního stavu, ale i celého národa. Dle naznačení Česko- slovanská obchodnická beseda s ústřední správou
Třebíč Brno Č . O
23 article
Praze zaujímá dnes v sobě na 5000 obchodních při- slušníků z Čech, Moravy, Slezska i cizozemí, roz- členěna jest na 70 odborů a jednatelství, z nichž od- bor Českoslovanské obchodnické besedy v Brně nej- větší pole působnosti vykazuje. Rozsáhlá agenda správní, organisační, umísťovací atd. vyžaduje dne pilné práce 6 stálých úřadníků v Praze a v Brně. Vy- ložené diagramy v měřílkách a číslech dosvědčují, že odbor Č. O. B. v Brně, ač založen byl teprve v roce 1899, dopracoval se již značného vzrůstu členstva a necbyčejného rozmachu činností. V roce založení 1899 čítal 141 členů, v roce 1900 241, v r. 1901 362 a v r. 1902 již 483. Za uplynulé 4 roky uspořádal celkem 360 různých výborových, členských, organisačních a veřejných schůzí a porad. Dopisů správních obdržel 3041 a odeslal jich 15.234. Za známky poštovní k agendě správní vydal korun 842.27. O místa přihlásilo se mu 1288 uchazečů, jichž nabídky rozeslány byly na 4187 míst a umístění docíleno 612. Umisťovacích do- pisů obdržel odbor 7682 a odeslal 14.645. Za známky poštovní v akci umísťovatí vydal K 1450.35. Rad práv- ních a odborných udělil 242, nákupních dotazů oznámi 188, překladů z cizích jazyků obstaral 38 a dopis ohledně předání a zřízení obchodů vyřídil 268. V útul- ně nezaměstnaných poskytl 808 bezplatných noclehů Do zimních vzdělávacích večerních kursů obchodního účetnického, těsnopisných českého i německého a ja- zykových ruského a německého přihlásilo se mu 313 posluchačů, z nichž do ukončení kursů dochodilo 147
Praha Čechy Morava Slezsko Brno Č . O
24 article
Odbor uspořádal 22 poučných přednášek a 19 vychá- zek. Z knihovny, v níž koncem roku 1902 bylo 689 svazků knih, zapůjčeno bylo 2505 svazků. V čítárně vyloženo jest 33 různých časopisů. Zábav, koncertů, výletů a divadelních představení konal odbor celkem 30. Z posledního důležilého podniku odboru Č. O. B „Výslavy mezinárodních plakátů v Brně“ vystaveny jscu vkusně upravené katalogy. Celková exposice skýtá pozorovateli velmi mnoho látky k poučení a přemýšlení, pro nedostatek místa omezujeme se však na to nejdůležitější vylíčení s tím přáním, by podob- ných vzorných organisací našemu národu vyvstávalo více k jeho mohutnění
Brno odbor Č . O
25 article
Den cyklistů v Třebíči. V neděli dne 30. srpna velké národní závody amatěrské u příležitosti kra jinské hospodářské a průmyslové výstavy pořádí Ceský sportovní klub »Třebíče a athletický kluh »Hellas« v Brně za protektorátu městské rady tře- bíčské, spojené s distančním závodem Brno Třebíč závodem o čestnou cenu města Třebiče, závody v chůzi a řecko římský zápas. Proposice. Dopoledne O 8. hod. distanční závod Brno-Třebíč (bez vodičů) Vklad 2 K, 3 ceny. O 8. hod. závod v chůzi Náměst Třebíč, 20 km., 3 ceny. Vklad 2 K. O 10. hod. uví tání hostů v klubovní místnosti v hotelu »Oliva« O 101/2 hod. uvílání závodníků Brno-Třebíč, chodcn Náměšť-Třebíč. O 11. hod. zahájení sjezdu. Odpo- ledne o 11/2 hod. zahájení závodů na silnici Třebí Vladislava. JIzda hostů. Vklad 3 K, 6 km., 3 ceny. Jízda juniorů. Vklad 2 K, 4 km., 3 ceny. Jizda klu bová. Vklad 2 K, 5 km, 3 ceny Jízda o čestnou cenu města Třebiče Vklad 5 K, 10 km. Závodí se dle řádu Č. Ú. J. V. Vstupné na závodiště 20 hal. Sedadlo 50 hal. Po závodec průvod s hudbou na výstaviště. Prohlídka výstavy. O 41/2 hodině řecko- řimský zápas na výstavišti. Vklad 2 K. O 51/2 hod. rozdávání cen na výstavišti. Večer přátelský večírek na výstavišti. V případu nepříznivého počasí zábava v besedním domě. Cyklisté! Jest žádoucno, abyste se dostavili v hojném počtu a zúčastnili se průvodu, aby den náš vskutku byl mohutnou manifestací če- ského sportu. Přihlášky přijímá p. J. Zimola, po- kladník českého sport. klubu, do 28. srpna. Vklady račtež složiti předem poštovní poukázkou.
Oliva J Zimola Třebíč Brno NáměšťTřebíč Ceský sportovní klub Hellas Náměst Třebíč Třebit Vladislav km
26 article Živelní pohromy.
Živelní pohromy. Ve včerejší schůzi zemského výboru král českého přednesl náhr. člen z. v. Legler (v za stoupení člena z. v. dra. Eppingra) notu místo držitelství král. českého, sdělující výboru zem- skému, co bylo místodržitelstvím podniknuto na zmírnění následků živelní katustrofy letošní. Dle sdělení toho jsou všechna podání, v záležitosti katastrofy té činěná, prosta kolku a poplatků. V přípise sděluje se dále, že vláda povolila pro- zatím 420.000 K na opatření osiva. Náhr. člen z. v. Němec podal pak zprávu o schůzi užšího pomecného komitétu, konané dne 21. t. m. v če- ském odboru zemědělské rady. O obou zprávách rozpředla se debata, již se zúčastnili všichni čle- nové z. v., jakož i předsedající nejv. maršálek zemský kníže Jiří z Lobkowicz. V debatě podal člen z. v. dr. Herold tyto návrhy: 1. Za tím úče lem, aby zemský výbor mohl podati sněmu zprá vu o živelní katastrofé a návrhy na udělení po moci zemské poškozeným, budiž vláda vyzvána a) aby zemskému výboru co nejdříve sdělila, ja- kým způsobem mimo to, co již podnikla, hodlá vláda účastniti se a přispěti krajům, krupobitím zachváceným, subvencemi, zálohami, bezúroč- nými půjčkami, podnikáním veřejných staveb atd.; b) aby vláda zemskému výboru sdělila vý
Legler Němec Jiří Lobkowicz doktor Herold
27 article
sledky vyšetření škod v krajích, krupobitím po- stížených; 2. aby odbor III. zemského výboru (záležitosti okresnich) byl požádán, aby vzal úvahu účast a způsob pomocné akce správy zem- ské a aby o tom v brzku podal zemskému výboru návrhy. Po skončené debatě byly tyto návrhy jednohlasně schváleny. — Mimo to referoval člen z. v. dr. Herold o žádosti českého odboru země- dělské rady za přímluvu, aby v Národním di vadle bylo uspořádáno představení ve prospěch poškozených a sdělil, že Společnost Národního divadla odpověděla na dřívější žádost téhož ob- sahu, došlou ji od pomocného komitétu německo brodského, že jí vyhověti nemůže.
doktor Herold národní di vadle národní divadlo
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Naše politika v nynější krisi nemůže býtí jiná, než jaká byla vždycky. Nám sym patická je každá snaha, která za tím se nese, aby národové, spojení v tuto říši, žili volněa nerušeně svým národním životem ve vzájemné shodě, naplněni pevnou a trvalou vůli, srazil se v mocný šik, jakmile by se komu domači za hranicemi zachtělo rušiti nějak toto harmo- nické soužití. Uznáváme, že tohoto ideálu jsme se dosud nedočkali, ale neztrácíme naději, že k němu konečné přece dospějeme, poněvadž pozorujeme, jak politika opačná, jež jednomu neb dvěma národům chce zde zabezpečiti pan- ství nad ostatními, kdežto ostatní v zoufalství a otročinu vrhá, potácí se od bankrotu k ban- krotu a poněvadž dnes již očividná je její zkáza. Nehledáme štěstí a velikost říše v počtu bataillonů a děl, tím méně v armádě, v níž veškerý národní cit se dusí a která se vycho- vává soustavně tak, aby nenáviděla vlastní pod- statu jeji říše, zejmena aby s hůry pohlíželu na národy, kteří jiným mluví jazykem, než jaký je ve vojště obvyklým. Z příčiny té nemůžeme jinak, než sympatisovati s každým pokusem, jenž k tomu čeli, aby ve vojště vědomí národní
29 article
silil a uplatňoval Ziníme tak ne v nepřátelství k této řiši, nýbrž jako střizliví pozorovatelé poměrů ve všech armádách a v přesvědčení, že jen armáda prodchnuta silným duchem národním, je záru- kou vítězství. Proto odmítáme nájezdy německo ústaváckých listů, jež podezřívají nás, jakoby- chom podporovali snahy, jež musejí vésti k rozbiti a ke zkáze armády a Rakouska. Je to lež již proto, poněvadž již proto nemůžeme si přáti, aby na jatka byla voděna naše kreva abychom jako součást poražené říše byli odká- záni na milost ciziny, která v mezinárodních stycích neřídí se sentimentalismem, nýbrž tím, co jmenuje dosud nezbytností. Naproti tomu oči- vidným faktem, že ke zkáze říše pracují ti. kteří jako menšina v držení samosprávné moci, vrhají stát ve stav nejzoufalejší, než aby z uchvácené kořisti obětovali na záchranu státu čásť nepatrnou. Ti jsou nepřátelé státu, již pod- kopávajíce pilíře rozumného státního zřízení na to spekulují, že až nastane den zkázy zachrání se skokem na měkce vystlané a k tomu účelu připravené úlulky matky Germanie. Proto nebu- deme se stavět na odpor snahám maďarským, budem ovšem žádati, aby co oni žádají, povo- leno bylo všem národům ostat- ním. To nechť zapíše si za uši především
Rakousko
30 article
»Prager Tagblatt«, který zcela po způsobu, jaký obvyklý je v tandlmarku, politisuje v ten smysl, že lépe něco než nic, jinými slovy, že mnohem moudřejší je politika německá, která i za značné obětí jazykové smlouvá se s Ma- ďary proti nám Čechům, než politika, která dopusti, aby Maďaři s námi spojili se prot Němcům. Tito prý na dvě fronty bojovati ne- dovedou. — Čeští učitelé za vzor německým. Př hlavní schůzi zemského spolku německých uči- telů v Čechách, konané v Aší, učinil učitel Opitz z Teplie návrh, aby učitelstvo německé u přiležitosti druhé lhůty zlepšení platů učitel- ských (1904) obětovalo od každého člena jednu korunu Bundu Němců v Čechách, po případě sirotčí kolonii říšssko-německého vikáře Hoch- stettera v Třebenicích, anebo pro německé školy na Orlicku, po příkladu českých u č- telů, kteří pro české národní účely po koruně vesměs již byli složili. — Příčina zcela nenadálého a bezdůvod- ného nařknuti nás v listě p. poslance Kubra z neslýchaných a přímo nemožných úplatků. mezi nimiž nachází se i takové bezhlav tvrzení, jako že nás podplatil dosavadní po- slanec dr. Dyk a maďarská opposice — pru skými markami, čímž prý se domohla svých nynějších úspěchů, nehledě ani k absurdno- stem v »N. F. P.« a »Inf.«, jest podle našeho zdání psychopathologická. Nepodařilo se nám žádnou moci, přiměti orgán p. Kubra k uvedení onoho místa našeho listu, ve kterémž prý tisíce českých agrárníků obviňujeme z vlastizrady z touhy po přenosné pruské vlasti. Není po chyby, že kdyby »Obrana zeměděleů« tak uči niti mohla, že by se ani dost málo nerozpa- kovala, již proto, aby nás přínutila ke spl- nění našeho závazku a tím svého vlastního naléhání, abychom dokázali, co jsme napsuli
Prager Čecho Maďar Němec Opitz Kubr Dyk Ma Čechy Aš Třebenice Orlicko
31 article
Není pochyby a ani jinak možno, leč že »O. Z. utrpěla halucinaci, kterýžto náhled jest podpo- rován i tou okolností, že nám dal p. posl. Kubr po p. dru. Pražákovi, členu redakce svého or- gánu, soukromně vzkázati, že útoky orgánem tímto na nás podniknuté nejen on, ale kde kdo v Družstvu odsuzuje a že jich pisatel, nějaký Šafr, při nejbližší příležitosti z redakce bude »vykopnut«. My nežádali ani takového zadost učinění, poněvadž nám nemůže záležeti na zni- čení nějaké sebe drobnější a bezvýznamnější byť i »erthymologické« existence. Ale zajisté stojíme na tom, aby posl. Kubr a ostatní čle- nové Družstva, kteří přece musí nahlížeti tíži nařknutí na nás jich listem spáchaného, zařídili jako lidé vlastní cti milovní a spravedlnosti etitelé odvolání těchto útoků, když jsou přesvěd- čeni o jich bezpodatatnosti, resp. bozhlavosti. Takové počestné vyrovnání a mužná odvaha k němu lépe by slušela jich listu, než nejapné vykrucování a zamlouvání, kteréž předpokládá u členáře aspoň takovou obmezenost, jakou disponují jeho pisatelé! My je ještě stále oče káváme .. — Červená a bílá. Ve svěží paměti jes neslýchaná potupa zemského praporu obecním úřadem v Podmoklech, který policejním násilím rozkázal sejmouti zemského praporu dne 18. t. m. s budovy českého spolku pro stavbu do- mů, jest známo, že v záležitosti té zakročil
Kubr Šafr Pražák Podmokly obecní úřad
32 article
u místodržitelství deputace, vedená posl. drem. Baxou. V těchto dnech dostalo se už podmo- kelskému úřadu obecnímu od okr. hejtmanství příslušného poučení výnosem, v němž se praví, »Jakkoli tedy oceňuji obavy, sloužící za základ tohoto opatření starostenského úřadu, přec jenom jsem nucen starostenskému úřadu na zá- kladě čl. XVI. zákona ze dne 11. března 1862 čís. 18. ř. z. na vědomí uvésti, a by se dle toho zachoval pro příšti případy, že řečené rozhodnuti starostenského úřadu v zákoně odůvodněno není a že tudíž ni- kterak není přípustno, zakazovati při slavnostních příležitostech okrašlování domův barvami říš- skými a zemskými, kdyžté červen- bílá zajisté jest barvou zemskou, nikoli však barvou národní.« Jes potěšitelno, že takového názoru jest c. k. hejt- man podmokelský; jenom škoda, že osvojil si ho teprve průběhem doby a na vyšší ponuknut a že nebyl v majetku jeho už dne 18. t. m., když jej žádal uvedený český spolek podmo- kolský za ochranu proti potupě zemských barev a za ochranu proti násilné libovůli starosten- ského úřadu. Poněvadž toto rozhodnutí jest vlastně zásadním rozhodnutím c. k. místodrži- telství, nesmí na příště býti nikde po celých Čechách bráněno ve vyvěšování zemských pra- porů při jakékoli příležitostí a všude má zemský prapor nároky na ochranu politického úřadu proti možné pohaně — německých zemězrádců. Dodávají-li německé listy k podmokolskému vý- nosu, že červeno-bílý prapor jest také národním praporem českým, mají potud pravdu, že o pojmu země české nelze přece odlišiti pojem historického jejtho národa.
Baxa Čechy
33 article
— Ve včerejší schůzi zemského výbor král. českého vyřízeny byly mimo jiné tyto zá- ležitosti: (Lékařská stipendia.) Dě zemská stipendia na studia chirurgická a ope- rační zadána byla po návrhu professorského kollegia MUDrům. Glauberovi a Grossovi. (Zpra- vodaj člen zemsk. výboru Žďárský.) — (Nový zdravotní obvod.) Byl dán souhlas k zřízení nového zdravotního obvodu ve Slatině v okresu žambereckém. (Zpravodaj týž.) — (Obecní nepořádky.) Zpráva, že místo- držitelství hodlá rozpustiti zastupitelstvo obc Mlčechvost následkem nepořádků, ve správě obce objevených, byla vzata na vědomí. (Zpra- vodaj člen zemsk. výboru dr. Herold.) — Zá- ležitosti školské.) Usneseno vysloviti souhlas s přeměnou dosavadní expositury obecné školy hornostupecké ve 3třídní samostatnou školu obecnou s tím, že 1. a 2. třída školy té má již počátkem škol. roku 1903—1904 býti ote- vřena. — Byl vysloven souhlas se zřízením po- boček při 6třídní obecné škole v Libušíně (v škol. okresu slánském) a ve Frýdlandě. — Zpráva zemské účtárny o závěrce účtů fondu školního za rok 1902 byla vzata na vědomí. — Dále vzata na vědomí zpráva o užití dotace na podporu staveb budov školních, částkou 300.000 K do rozpočtu zemského vložených. Ve zprávě se poznamenává, že pro letošek roz- počtená nižší dotace ta nepostačí vzhledem k škodám, v jednotlivých obeích krupobilím po- vstalým, že následkem toho jeví se potřeba př položce této o 12.000 K vyšší. — Byl vysloven souhlas se zřízením dvoutřídní obecné školy v Kněžívkách počátkem škol. roku 1903-1904.
Mudra Glauber Gross doktor Herold Frýdland Zá obecný škola v Libušín
34 article
(Zpravodaj náhr. člen zem. v. dr. Burian.) — (Vodni stavby.) Byl schválen návrh n udělení subvence 1000 K na úpravu břehu Orlice v obci Albrechticích. — Byla vzata na vědomí zpráva technického oddělení zem. výboru o pracích, nutných na úpravu Labe ve Vrchlab a provedených po povodni r. 1897. (Zpravodaj náhr. člen z. v. Legler.) — (Záležitosti okresní) Povolání Ant. Stiebera, správee velkostatku libochovického, do výboru zatímné správy okresní v Libochovicích, bylo schváleno. — Souhlas vysloven byl: se spojením kontribu- čenského fondu ve Vysočanech s tamním fondem obilním v jediný fond; se spoje- ním kmenového jmění kontribučenského fondu ve Staré Vsi s kontrib. fondem ve Sklenařicích v jeden fond, a s věnováním kmenového jměn kontrib. fondu v Křivoklátě na stavbu hřbitova. Byl vysloven souhlas s provedením vý- půjčky okresu sedlčanského obnosem 50.000 korun u Zemské banky království českého na úpravu okresních komunikací, živelní pohromou poškozených. (Zpravodaj člen z. v. dr. Škarda.) — (Pomologický ústav v Troji.) Byl povolen náklad, potřebný na úpravu vodovodu v ústavu tom. — (Subvence.) Hospodářsko- průmyslovému spolku v Kolíně povolen byl pří- spěvek na kurs o chovu dobytka. (Zpravodaj náhr. člen z. v. Wanka.) — (O sobní.) Zá- stupcem zemského výboru v pořadatelském vý- boru pro přednášky živnostenské v Křivoklátě zvolen byl okresní tajemník Antonín Truhlář.
doktor Burian Antonín Stieber Wanek Truhlář Albrechtice Libochovice Sklenařice Křivoklát Trója Vodeň stavba hospodářskýprůmyslový spolek v Kolín
35 article
(Zpravodaj náhr. člen z. v. Němec.) — (Z ase spor jazykový.) Byla sdělena zpráva zem- ského inspektora stavby místní dráhy z Kamen- ného Šenova do České Lipy, že nebylo vyhověno nařízení, aby na staniční budově v Kamenném Šenově umístěn byl vedle německého, také nápis český, ač sami koncessionáři se pro oboujazyčné nápisy při této dráze vyslovili. Bylo usneseno, učiniti o tomto případě příslušné oznámení místodržitelství království českého. (Zpravodaj náhr. člen z. v. Wanka.) — Kluby občanské. Staroměst s ký občanský klub má dne 10. září schůzi členů s programem »o královském re- skriptu«, — Osobní. Ministr orby jmenoval horního inže- nýra pana JUDra. Karla Kurze báňským elévem u c. k. revirního horního úřadu v Mostě — Úmrti. V Pacově zemřela dne 26. srpna náhle, raněna mrtvicí, majitelka realit paní Johana Čap- ková. Pohřbena bude v pátek dne 28. srpna o3 hodině odpolední na místním hřbitově. — V Žele- ném Brodě zemřel pan František Horina, řídí učitel ve výslužbě po delší trapné nemoci v neděli dne 23. t. m. v 79. roce věku svého. — Mistr Jan Kubelík — píše se nám ze zasvě- cené strany z jeho okolí — složiv dne 22. t. m.v Debrecině slib státního občanství uherského, dal s v městě tomto dne 25. oddati s hrab. Mari anno Csaky Szellovou, se kterou již druhého dn odjel do Čech a po návštěvě své matky v Praze od- bere se k delšímu pobytu do Marianských Lázní, ve kterých se již od počátku srpna zdržoval. Mistr Kubelik musil se k vůli sňatku po zákonu státi uherským občanem, ale nebude dletí v Uhrách a ne- odcizí se ovšem své vlasti, naopak v pozdější době usídliti se chce stále v Čechách. V příští saisoně koncertní zdržovati se bude v Londýně, Belgii a Ně- mecku, kde získán je pro velký počet koncertá.
Němec Wanek JUDr Kurz Horin Kubelík Kameno Šenov Český Lipo kamenný Šenov Most Úmrt Pacov ný Brod Mari Csaka Szellova Čechy Praha Uhry Londýn Belgie ký občanský klub královský rescriptum Johan čap