2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
27. srpna 1903.
5
article
ve dvou prostorných učebnách měšťanské dívčí školy
a obeslána byla tak četně, že místnosti jedva postačily.
Přes padesáte paní a divek ústeckých skvěle se tu
representovalo bohatými exposicemi, z nichž některé
kollekce samy o sobě tvořily by velice pěknou vý-
stavku. V prvé řadě dlůžno zmíniti se o pracích sl.
Lily Herzetovy a paní M. Janderové. Obě
tyto dámy vyslavují tak bohaté a četné předměty své
dovednosti, že možno mluviti nejen o vkusu, delikál-
nosti a precisnosti v podání, nýbrž i o silném nadání
a tvořivosti umělecké. Další obdivuhodnou známkou
jejich je všestrannost. Nepřestávají na ryze ženských
pracích, jakými jsou vyšívání, háčkování, broderie,
paličkování krajek, šilí, tkaní a konečně střih; zabí-
hají na pole širší, na pole umělecké, rozkošnými mal-
bami v oleji i v akvarele, vypalovanou malbou do
M Jandera
6
article
Břeva, malbou na hedvábí, gázu a chiffonu, na skle
a porculánu, konečně řezbářstvím, ozdobnictvím a vše-
likými drobnůstkami rázu bijouterního. Překvapíly
nás skvostné, těžké výšivky pokrývek stolních, ruč-
níků, šátků, převěsů, stor a látek dekoračních; z olejo-
maleb krajinky i genry, kopie i originály. Velice vkus-
ným předmětem byl na gázu malovaný běhoun na
stůl, dále dva kroje přesně dle původních národních,
vložky do knih a pod. Neobyčejnou čistotou provedení
působila pérokresba sl. Herzetovy na eleganiním stolku
s dvěma tabouretty; konečně zajímavé byly vypalo-
vaně kresby na stolcích a židlích, v národním stylu
provedeně, pěkná šachovnice a čisťounce vyřezávaná
klec, práce pí. Janderové. Velikému interessu těšila
ze kollekce damského prádla, vzorně šitého a vyší-
vaného paní Annou Andresovou. Byla to takřka
celá výbava, tak něžně a čisťounce provedená, že ne-
bylo viděti téměř stehů. Vyšívání a applikace byly
neobyčejně pečlivě a krásně provedeny, že i laik mohl
posouditi obdivuhodnou routinu. Uměleckým vyšívá-
ním budil pozornost závěs na lože, dílo pí. Marie No-
votné, planými máky zdobená draperie pí. Anny
Lacinové a závěs za lože se slunečnicemi na bor-
deaux půdě velmi delikátně provedený sl. Bettou
Mazánkovou, jež kromě toho vyslavovala národní
kroj. O veliké trpělivosti a píli svědčila umělecky vy-
šívaná pokrývka stolní, dvouletá to práce sl. Elly
Svátkovy. Koberec s bohatými applikacemi zlatými
na lila půdě vystavovala sl. Betta Vincencova
pracnou imitaci smyrenského koberce na kanavě sl
Jandera
Andresová
Marie
Lacina
Betta Mazánkův
Svátkův
Vincencův
7
article
Ema Kostricova. V řadě vyšívaných přikrývel
na stůl budily pozornost práce si. Anny Štrekově
Betty Marešovy, Ludmily Vincencovy, z ostat-
ních různých výšivek plané máky sl. Julčy Kociá-
novy, ozdobné ručníky pí. Julie Korábové, dále
pí. Josefy a sl. Julčy Korábových, krásně praco-
vané šatečky pí. Emmy Vrbické, sl. Mařenky Ka-
ciánovy atd. V exposici mešních rouch sl. M. Ka-
lousovy překvapovaly bohatosti zlatého vyšívání
antipendia a četná roucha, z nichž historicky zajíma-
vým byl dar Magdaleny Rettigové, zapůjčený místním
děkanem
Nelze do podrobností sledovati práce jednollivých
dam. Je pochopitelno, že všechny, jež výstavky se
zúčastnily, předložily práce dokonalé a krásné. Dostá-
valo se také všem lichotivého uznání návštěvníků.
Mimo jmenované vystavovaly předměty neméně cenné
a dovedně pracované ještě tyto dámy: sl. Ruthova,
pí. Matulková, pí. Dušková Marie, pí. Fischerová
Marie, pí. Dvořáková Anna, sl. Fischerova Berta, sl.
Cibulkova Marie, sl. Schlesingrova Fr., sl. Korábova
Berta, sl. Betty Marešova, sl. Kapounova Julie, pl.
Špindlerová, sl. Vincenzova Marie, sl. Anna Bergma-
nova, sl. Vavrouškova, sl. Pacholíkova Marie, Julie
Josefa, sl. Novákova Marie, sl. Novákova Ludmila.
sl. Marta Janderova, sl. Vrbických Fanča, sl. Korábova
Julie, sl. Vincenzova Zdeňka, pí. Sýkorová Anna, sl.
Sýkorova Marie, sl. Kodytkova, sl. Sýkorova Albina,
pí. Benešová, pí. Vladyková, pí. Jirgesová, sl. Horá-
čkova Otylie, pí. Janderová Marie, sl. Horáčkova
Marie, sl. Vaškova Anna, pí. Volfová Albina sl. Jan-
derova Milka, pí. Schůlerová Marie a sl. Herzetova
Berta.
Kostricův
Anna
Marešův
Ludmila Vincencův
Koráb
Josef
Korábův
Vrbická
Mařenka Ka
Rettig
Ruthův
Matulková
Dušková
Marie
Fischerová
Dvořáková
Fischerův
Bert
Cibulkův
Kapounův
Julie
Špindlerová
Bergma
Vavrouškův
Julie Josef
Novákův
Ludmila
Mars Janderův
Fanča
Vincenzův Zdeňka
Sýkorová
Sýkorův
Kodytkův
Sýkorův Albin
Benešová
Vladyková
Jirgesová
Otylie
Janderová
Horáčkův
Vaškův
Volfová Albin
Jan
Milka
Schůlerová
Herzetův
Francie
Vincenzův Marie
8
article
Výstava v Hořicích.
Výstavilí personalie. Na výstavy dnešní plným
právem pohlížíme s dvojího slanoviska: má nám totiž
moderní výstava být nejen poučením a zdrojem no-
vých námětů, ale i střediskem ušlechtilého, rázovitého.
v jiných poměrech neuskutečnitelného pobavení; aby
výstava úkolům těm mohla vyhověti a aby dovedla
převážnou většinu návštěvníků svých upoutati a jim
plně vyhověti (všem vyhověti nedovede, jak známo
na světě nikdo!), musí vedení její býti v rukou povo-
laných, musí olěže velice složilého apparátu výstav-
ního ovládati lidé, kteří mají nejen dobrou vůli a pří-
slušné odborné a společenské znalosti, ale kteři tak
mají nadšení, nadšení pro věc, jíž obětavě a nezištně
rádi a ochotně uvolili se sloužiti. A v této věci měla
a má hořická výstava nepopíratelné štěstí, neboť skoro
vše, co tvůrci a říditelé její „ve scénu“ uvedli, se zda-
řilo a plný souhlas nalezlo! Nebude mi pak snad ni-
kým zazlíváno, že ještě průběhem výstavy, tedy v do-
bě, kdy život na hořické výstavě kypí, proudí a víří,
Hořice
9
article
zcela otevřeně a po zásluze veřejnosti naší, která s ta-
kovou účasti, ba i s uznalým nadšením ke zdařilému
podniku hořické výstavy vzhlíží, sdělím jména těch,
kdož energil svou, výbornými nápady vlastními neb
rozumným akceptováním dobrých myšlenek, odjinud
přicházejících, bystrozrakem a přeochotnou prací svou
dovedli hořické výslavě dáti onen nenapodobitelný
a při venkovských výstavách dosud nebývalý ruch
„mimovýstavní“ (budiž mi zde dobře rozuměnol)
kdyby návštěvníci měli do výstavy totiž choditi jen
k prohlížení bohatství tam uloženého, brzo by zájem
o ni přestal a tu musí současně, ba stejnoměrněa
stejnocenně s odborovou částí výstavy jíti jiná její
část, k pobavení hostí směřující. Že výstava hořická
v obou směrech vykonala a koná úkol svůj plně a cele
to uznává kazdý; nebudiž pak mně, starému, nyn
již odpočívajícímu „spolupořadateli“ někdejšímu za-
zlíváno, že chci dnes zvláště vzpomenouti těch, kdož
pro hořickou výstavu vzali si na starost „zábavu“a
vše, co s lím souvisí.
10
article
Hořická výstava, rozměrá a rozlehlá, potřebo-
vala k svému ve skutek uvedení veliký apparát pra-
covní, který rozdělen (vedle ústřední správy) v 17 od-
borů (výkonný výbor odbory: finanční, stavební, zá-
bavní, pro zpracování kamene, hospodářský, živno-
stenský, velkoprůmyslový, školský, sjezdový, umě-
lecký, archaeologický a národopisný, damský, pro
ženské ruční práce, zpravodajský, ubylovací a soud-
covský); odbor finanční promluví závažné své slovo.
až po ukončení zdařilé výstavy srovná „zalížení
s „příjmem“; odbor stavehní vybudováním výstavy
jednolité a kompaktně umistěné skvěle ukončil svou
činnost a odbory ostatní jsou dosud v plné, ba horečné
akci. Odbor zábavní jako třetí v řadě, má a měl
v celém žití hořické výstavy velice platné slovo a do-
vedl jí dáti onen nálěr a ono přibarvení, jež činí ji
milou a útulnou.
11
article
Odbor zábavní, v němž zasedají zástupci všech
hořických a vůkolních spolků, již rok před uskutečně-
ním výslavy šťastné předsednictví si zvolil; nebot
výstava ukázala, že agilnějšího, všestrannějšího, věci
znalejšího a pilnějšího předsedu Gest jím Ant. Rudl.
prof. odborné školy) a ochotnějšího, žádné práce se
nelekajícího jednatele (jest jím Jos. Sehnal, učitel
nemohl ani zvoliti. Že musil předseda prof. Rudl pře-
často přemáhati předsudky a bojovati proti názorům
zastaralým, jest známo dnes celé výstavní organisacit
ale ti, kdož názorům a návrhům jeho z dobrého arcio
Múmyslu kdysi snad oponovali, dnes v duchu mu dávaj
úplné zadostučinění. Či dovedl by si někdo naši hoř-
ckou výstavu představiti bez dnešních skvostných
každodenních koncertů promenádních? Nepostrádali
byste na návrší u sadů Smetanových idyllickou chalu
krkonošskou? A což ti drobní navštěvovatelé, chtěli
by ti výstavu mít bez svého divadla loutkového? A
Vrázův „skioplikon“, diorama a panorama?, co Sme-
tanova síň? a j. Byl-li ředitel výstavní, okr. zvěro-
lékař Jos. Fejfar, mocí svého výstavního úřadu
duší výstavy samé, předseda stavebního odboru, prol.
Antonín
profesor
Sehnal
Smetanův
Vrázův
Jos
Fejfar
12
article
V. Weinzettl, intellektuálním původcem a tvůrcem
její jednotlitosti a jejích staveb, byl a dosud jest proí.
A. Rudl pružinou, jež svědomitě a s plnými výsledky
obstarává tak všeobecně pochvalovanou attrakci ho-
řické výstavy: ušlechtilé pobavení hostí ve chvílich
kdy nemohou nebo nechtějí výstavu samu prohlížet
Netřeba ovšem připomínati, že ostatní činitelé, spo-
lečně s předsedou prof. Rudlem pracující Gjednatel J.
Sehnal, Frant. Vejs a Petr Maizner v části
divadelní, Petr Grau, Čeněk Pilař a B. Ja-
helka v části hudební a pěvecké, MUDr. F. Kofrá-
nek zvláště při slavnosti husitské, učitel Jan Ky-
selo zvláště při slavnostech dětských, Josef Fej-
far, učitel Jos. Malina a řed. V. Pazourek
při slavnosti Smetanově, dr. B. Klik a, učitelé J an
V Weinzettl
profesor
Rudle
Gjednatel
J Sehnal
František
Vejs
Maizner
Grau
Pilař
MUDr
Jan Ka
Fej
Jos
Malin
V Pazourek
Smetanův
Klik
učitel J an
13
article
Pávek, Alois Černý jako zpravodajové, účelni
F. Pokorný ve věcech národopisných a j. v.) rádi
a úspěšně konali svou povinnost, tak že některé pod-
niky, jako divadelní závody ochotnických jednot, hu-
dební vočery (obezřetným pořadatelem programů
osvědčil se řed. Č. Pilař!) nejen výstavě, ale i Hořicům
samým staly se hledanou zvláštností! Bylo by toto
sdělení neúplným, kdyby mi scházelo připomenutí.
že čestným předsedou tohoto čilého odboru jest hu-
dební skladatel a někdejší hořický zábavní organisá tor,
ředitel smíchovských škol Jan Malát.
Nebuďlež řádky tyto čteny jako reklama, nýbri
tak, jak byly psány: jako zasloužené uznání. „Ná-
rodní Listy“, které výstavě hořické přinesly plně po-
rozumění jejího významu vstříc a které každo-
denně jí pozornost svou ocholně dosud věnovaly
i tento zasloužený projev uznání přinášejí rády, jeli
kož jest jen k dobru věci, jíž slouží podnik tak veliký
a tak kulturně důležitý, jakým hořická výstava pod-
krkonošská vskutku jest! Příště zmíníme se i o dru
hých zasloužilých činitelích a orgánech výslavních.
Pávek
Černá
F Pokorná
Pilař
Malát
smíchovský škola
14
article
Výslava drobného zvířectva. Pavillon pro občasné
výstavy hostil ve dnech 22., 23. a 24. t. m. výstavku
velice zajímavou, kokrhavou, zpěvavou i štěkavou:
nebyla rozsáhlá, ale každý její kousek byl kabinetní
a ceny hodný. Mně zamlouvala se nejvíce výstavka
psů, obzvlášť bílý hedvábný špic (majetek dra. Ryby
z Lanžova), čistokrevný pes honící (vystavoval Jan
Vilenbach z Hořic), krásný ruský chrt (Otto Gráf z
Hořic), ruská fena (J. Reichert z Náchoda), F. Seifert
z Hořic a j. Pěkné jezevčíky tu měli Jos. Kalinaz
Hořic, V. Emler z Miletina a j.; všeobecně se líbili
oba psí obři „Barry“, špic Jana Nováka z Hořic a m. j
Škoda, že vedro těmto výstavním objektům bylo více
na škodu než k prospěchu. Králikáři naši vystavili
pěknou kollekci králiků všech možných odrůd a znalc
měli pravé potěšení; obzvlášť pěkné exempláře měli
J. Navrátil z Komné, Al. Kazda z Loun, Jar. Krátkýz
Bašnic, Al. Dostálek z Hořic, Petr Krejčí z Hořic. Jos.
Vilenbach
Gráf
J Reichert
F Seifert
Jos
V Emler
Barr
Novák
J Navrátil
Al
Kazda
Dostálek
Krejčí
Hořice
Náchod
Miletina
Komný
Louny
Kalinaz Hořice
Krátkýz Bašnice
Al
15
article
Pechánek z Hořic, K. Slavík z Kostelce n. Č. L., F.
Špaček z Rosic, Jan Holub z Kostomlat a j.; v tomlo
oddělení bylo 25 vystavovatelů. Pěkné holuby vy-
stavoval Al. Dostálek z Hořic, V. Rousek ze Žižkova,
K. Slavík z Kostelce, Jan Švec z N. Bydžova (obz vlášt
pěkné kousky), S. Flora z Náchoda, Boh. Bachura, A.
Hykš z Hory Kutné, Gust. Hofman z Hořic a j. (11
vystavovatelů). Nejčetněji byla ale zastoupena drůbež
(33 vystavovatelů); krásný slepičí národ vystavovali
J. Dušek z Třeměšovse, E. Feurštcin z Hořic, Petr
Krejčí z Hořic, L. Labský z Roudnice n. L., Marie
Šimandlová z Jaroměře, Anna Granátová z Hořic, Jos.
Pechánek
K Slavík
Holub
Dostálek
V Rousek
Švec
S Flor
Bachura
A Hykš
Hofman
J Dušek
Třeměšovs
E Feurštcin
Krejčí
L Labská
Šimandlová
Granátová
Hořice
Kostelec můj
Rosice
Kostomlaty
Žižkov
Kostelec
N . Bydžov
Náchod
Boh
Kutná
Roudnice
Jaroměř
Jos
16
article
Jezbera z Hořic, J. Beneš z N. Bydžova a j.: husya
kachny obzvlášť pěkné poslali Antonie Jezberováz
D. D. Vody, Jan Šláma z Hořic, Jan Vojtěch ze Pšá-
nek a j. Pravé harcké kanáry vystavil A. Jednorovičz
Hořic a A. Drešer z Kostelce: nechyběla na výstavee
této ani morčata (Alcis Dostálek z Hořic), třinohá husa
z Hořic, polní zajíci, u Hořic chycená liška. Pěkné
hylo i oddělení s předměty ochrany zvířat se týkající
(Ludky pro ptáky, umělé lihně), dále fotografie vzor-
ných drůbežáren, králikáren, knihy a spisy vydané
nákladem „Svěla zvířat“ v Praze. Výstavka těšila se
přečetné (obzvlášť v neděli) návštěvě a litováno bylo
jen, že exposice tato neměla prostornější a vzduš nější
místnost k disposici.
U příležitosti této první hospodářské výslavky
vydal výstavní výbor hořický zvláštní katalog ze-
mědělství, v němž vedle podrobného výpisu vy
stavovatelů i předmětů exponovaných jsou i odborné
články hospodářské: „Hospodářské poměry okresu
heřického“ (H. V. Burian), „Koně a skot na Hořicku
(Jos. Fojfar), „Meliorační podník vodních družstev na
Hořicku“ (Jos. Krubner) a j.
Výstavka spojena byla se sjezdem českých ky-
nologů a se sjezdem spolku pro chov drobného zví-
řectva, na jejichž programu byla také přednáška slečny
Mařenky Fuchsovy z Prahy (villa „Svět zvířat“) a sic
o thematě „Ochrana zvířat“, dne 24. t. m. v diva-
delní dvoraně na výstavě pořádaná.
Jezbera
J Beneš
Jezberováz
Voda
Šláma
Jan Vojtěch
A Jednorovičz
A Drešer
Alcis Dostálek
H V Burian
Krubner
Fuchsův
Hořice
Pšá
Kostelec
Praha
Hořicko
Jos
17
article
Na táboru lidu, svolaném národním dělnictvem do
Hořic na den 23. t. m., o němž jsme zmínku již byli
přinesli, měl velice pěknou řeč učitel poslanec Josel
Černý. Týž vyvodil, že hořická krásná výstava jest
i výsledkem pilné práce rukou a ducha dělnictva a že
krásy tu nakupené jasné dávají svědectví o vyspělosti
a zdatnosti jak pracovníků, tak i jejich duševních
vůdců: výstavu hořickou vídí řečník jako manifestaci
tělesné i duchovní práce, jejíž velkou cenu zajisté
uznává každý. Vsak to pravé ocenění musí pracovník
dáti si sám, druh druhu, což možno jen při semknulé
solidaritě vůdců duchovních a pracovníků; je polřebí
se tu sdružovati hmetně i duchovně a pak nemine
výsledek sni uznání té nejširší veřejnosti. Organisace
pracovnictva musí býti utužena vzděláním, čestným
vždy a všude vystupováním a veskrz charakterním
jednáním; organisace sil pracujících musí směřovati
k vzájemné podpoře, k ochraně na venek, ke vnitřnímu
sílení i k úsilovné agilaci za cíly stanovenými. Řečník
dále trefně uvedl, že jen vzdělání jest tou nejvýdat-
nější podmínkou uschopnění ku práci; vzdělání totiž
dobývá cti a vážnosti, život usnadňuje a také zabez
pečuje blahobyt. Lid náš pak může všeho toho do-
síci schůzemi vzdělávacími, navštěvováním čítáren,
používáním knihoven, výstav, divadel a koncertů
schůze spolkové mějtež vždy svůj osobitý ráz a vzdy
nochť jsou směru vzdělávacího. Dále uvedl, že lid
dělný má býti ve všem a všudy důsledný, svobodo-
myslný, statečný, snášelivý a ušlechtilý. Dělník sdru-
žovati by se měl s ostatními kulturními činiteli národa
a boj měl by vésti jen s nepřáteli lidskosti a s nepřá-
leli lidu!! Nadšená slova řečníkova, ze srdce s lidem
cílícího se řinoucí, byla odměněna bouřným potleskem.
Josel Černá
Hořice
18
article
Sjezd mládeneckých spolků českého sovero-
východu, u příležilosti výstavy českého severovýchodu
v Hořicích dne 23. L. m. uspořádaný, zdařil se k úpl-
nému uspokojení všech účastníků; přítomni byli v
Záloženském hostinci, kde manifestační schůze se do-
poledne konala, zástupci mládeneckých spolků z Nové
Paky (s hudbou), Pecky, Jičína, Dvora Králové, Semil,
Hostinného, Rtyně, Pardubic a Josefova; přítomen byl
také starosta župy, Karel Kracík z Josefova. Po za-
hájení schůze předsedou Frant. Bydžovským vy-
líčil Rud. J. Joseí úkoly českých spolků mládene-
ckých a naznačil ony cesty, jimiž by tato organisace
národní měla kráčeli, aby úkolům svým dostála; po-
ukázal zvláště na mravní sebevýchovu ve spolcích
těchto, již pěstovati by mělo býti úkolem spolků všech.
Mladý a sympatický řečník byl za své přesvědčivé vý-
vody odměněn zasloužilým polleskem. Ve volných
návrzích jednáno o nutnosti, aby každý spolek mlá-
denecký byl členem župního sdružení; jen v práci spo-
lečné jest zdar tužeb možný. Po společném obědě ode-
brali se účastníci i s hudbou svou na výstaviště kor-
porativně a byli tu vřele uvítáni; že byli krásnou
výstavou hořickou a kypícím tu živolem společenským
přímo uneseni, rozumí se samo sebou.
Peck
Kracík
František
Bydžovská
Hořice
Nová Paka
Jičín
Dvůr Králové
Semily
Rtyně
Pardubice
Josefov
spolek český soverovýchod
19
article
Výstava v Pardubicích.
Výstava v Pardubicích.
Průmyslový palác. II. (Prohlídka výstavek levého
křídla, střed.) K další prohlídce mocnou vzpruhou jesk
nám výstavka Singer Co., akciová společnost pro šicí
stroje. Jaký to ohromný rozdil mezi prvním šicím
strojem a stroji šicími zde vystavenými! Výkonnost
šicích strojů, omezená původně na šití prádla a šatů,
přenešena záhy do dílen obuvnických i jiných, vrhla
se v poslední době též na pole moderního umě-
lého vyšívání; s jakým úspěchem, to dokazují
vystavené obrazy, jakož i výšivky zhotovené na stro-
jích jmenované firmy. V těchto strojích, pracujících
tak dokonale a tak lehce, vystupuje ručnímu vyšívání
nepřítel, jemuž ono podlehne. Adolí Novotnýv
Týništi a Anna Tučková z Karlína poutají, onen
výstavkou koberců a čalounovaného nábytku, záclon,
předložek, tato šperky ze zlata a stříbra. Práce
českých žen je snůškou prací z oboru nár. ručního
vyšívání a převyšuje vše, co v oboru výšivek dosu
bylo vykonáno. Žamberské krajky vystavuje
žamberská akce krajkářská, mající v čele c. k. okr.
hejtmana p. Karla Vojáčka. Práce do oboru toho p-
třicí opatřeny jsou vkusnými, moderními vzory v
zpracování dokonalém.
Oděvnictví repraesentují firmy: Josef Mikanv
Luži (1 mužský a 1 ženský slovanský kroj národní,
1 mužský a 1 damský moderní oděv nynější doby)
Rosa Václav v Hradci Králové (vojenské a úřadnické
uriformy a civilní oblek): Jirout Josef v Morava-
nech. Ve společné skříni podoby šestibokého válce,
vkusně provedené, mají své exposice: Jan Soudek,
Josef Macák, Josef Majer, Fr. Voldan, Václav
Grus a Frant. Tomášek vesměs z Pardubic. Práce
z oboru oděvnictví vystavené vyznačují se elegane
a vkusem.
Tučková
Vojáček
Václav
Soudek
Macák
Majer
Voldan
Grus
František
Tomášek
Pardubice
Karlín
Hradec Králové
Francie
Singer Company
Josef Mikanv Luža
Jirout Josef v Morava
20
article
Výrobky ze dřeva: J. Čistecký v Běchovi
cích zhotovil pro výslavu dvě zrcadla, rámy a menší
předměty z oboru řezbářského: v oboru tom vysta-
vují dále: Karel Novák z Trutnova a Jos. Rous
řezbář a pozlačovač v Žamberku, s jehož čtyřdílnou
plentou, k jejíž výzdobě použil Muchových plakátů.
nelze se tak hned rozloučiti, Jirásek Josef v Chol-
ticích a Melicha r Václav, c. k. listonoš (oba sam -
uci), předměty zhotovené lupenkou: Jos. Dittrich,
truhlář z Pardubic (houpací křeslo, pro holiče křeslo
otáčecí, krám. sklád, židle); Weinhauer Josef
Chocni (2 květinové stolky, 1 stojan na ručnici); Vo-
dička V. z Chrudimi jdeštníky a hole)
Košikářské výrobky: Tom Jan z Pardu-
bic (vystavuje dětské kočárky, cestovní kufry). Firm
Zlatník a Tlapák ve Dvoře Kr. n. L. (matiční
příze ku pletení, háčkování a vyšívání a veškeré při-
pravy k tapiserním pracím); Till Frant. sen. a spol
v Poličce (filtrační plachetky a povlaky na kololisy
pro cukrovary), Frič Julius v N. Městě n. M. (pestro-
barevné bavlněné a lněné zboží z vlastní tkalcovny)
Tím vyčerpali jsme všecky exposice levého křídl
vůbec.
J Čistecký
Novák
Rous
Muchův
Jirásek
Josef
Melich
Václav
Dittrich
Josef Choceň
Tom Jan
Tlapák
Frič
Julius
Běch
Trutnov
Jos
Žamberk
Chol
Pardubice
Chrudim
Dvůr Králové
Weinhauer
Firm Zlatníky
Till František
21
article
V. ústřední výstava učednických prací v Pardubi
cích, vyznamenaných na místních výstavách a po-
řádaná u příležitosti východočeské výstavy v Pardn-
bicích, ukončena bude v neděli dne 30. srpna o 10
hod. dopol. v místnostech státní školy průmyslové.
Výstava uzavřena bude téhož dne o 5. hodině odpol.
Sjezd „Krakonoše“ zahájen bude v pátek večee
o 6. hodině v divadelním sále na výstavišti, před-
náškou pana Josefa Kopala »O vývoji moderní české
poesie«, určené hlavně pro širší veřejnost. Sjezdový
výbor žádá všechny studující, kteří hodlají se sjezdu
zúčastniti, aby dle možnosti přijeli již v sobotu, aby
přítomni byli při studentské schůzi konané ve 3 hodiny
odpoledne v městském hotelu. Významné thema de-
baty »O sludentských spolcích podpůrných,« vyžaduje
účastenství co možná největšího, zvláště pak pro
kollegy abiturienty jest nemálo důležito. Přihlášky
na byty spolačné přijímá sjezdová kancelář »Krako
noše« na náměsti su Reháků«. Sjezdové legitimace
a odznaky (k vůli sníženým lístkům do výstavy) vy-
dávají se lamtéž. Na shledanou na hořické výstavěí
Jury pro pozuzování výstavních předmětů v od-
dělení školském obcházeti bude dne 29. srpna t. r.
o 9. hod. dopol. Vystavovatelé téhož oddělení upo-
zorňují se, aby pokud možno přítomní byli u svých
předmětů a jurorům příslušná vysvětlení podávali.
Krakonoš
Kopal
jítbat
Rehák
Pardn
22
article
Výstava v Třebíči.
Výstava v Třebíči.
V dívčí škole II. poschodí zvlášlní pozornost poulá
exposice odboru Českoslovanské ob-
chodnické besedy z Brna. Odbor vystavuje
zde různé tiskapisy celé organisace Č. O. B. a to
správní, organisační, umísťovací, vzdělávací (zejmena
pražské jednoroční obchodní školy) a zábavní. Z vy-
ložených pomůcek a statistik sezná každý, jak talo
vyspělá organisace českého obchodního dorostu rychle
a utěšeně se rozvětvuje ku prospěchu netoliko obchod-
ního stavu, ale i celého národa. Dle naznačení Česko-
slovanská obchodnická beseda s ústřední správou
Třebíč
Brno
Č . O
23
article
Praze zaujímá dnes v sobě na 5000 obchodních při-
slušníků z Čech, Moravy, Slezska i cizozemí, roz-
členěna jest na 70 odborů a jednatelství, z nichž od-
bor Českoslovanské obchodnické besedy v Brně nej-
větší pole působnosti vykazuje. Rozsáhlá agenda
správní, organisační, umísťovací atd. vyžaduje dne
pilné práce 6 stálých úřadníků v Praze a v Brně. Vy-
ložené diagramy v měřílkách a číslech dosvědčují, že
odbor Č. O. B. v Brně, ač založen byl teprve v roce
1899, dopracoval se již značného vzrůstu členstva a
necbyčejného rozmachu činností. V roce založení 1899
čítal 141 členů, v roce 1900 241, v r. 1901 362 a v r.
1902 již 483. Za uplynulé 4 roky uspořádal celkem
360 různých výborových, členských, organisačních a
veřejných schůzí a porad. Dopisů správních obdržel
3041 a odeslal jich 15.234. Za známky poštovní k
agendě správní vydal korun 842.27. O místa přihlásilo
se mu 1288 uchazečů, jichž nabídky rozeslány byly na
4187 míst a umístění docíleno 612. Umisťovacích do-
pisů obdržel odbor 7682 a odeslal 14.645. Za známky
poštovní v akci umísťovatí vydal K 1450.35. Rad práv-
ních a odborných udělil 242, nákupních dotazů oznámi
188, překladů z cizích jazyků obstaral 38 a dopis
ohledně předání a zřízení obchodů vyřídil 268. V útul-
ně nezaměstnaných poskytl 808 bezplatných noclehů
Do zimních vzdělávacích večerních kursů obchodního
účetnického, těsnopisných českého i německého a ja-
zykových ruského a německého přihlásilo se mu 313
posluchačů, z nichž do ukončení kursů dochodilo 147
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Brno
Č . O
24
article
Odbor uspořádal 22 poučných přednášek a 19 vychá-
zek. Z knihovny, v níž koncem roku 1902 bylo 689
svazků knih, zapůjčeno bylo 2505 svazků. V čítárně
vyloženo jest 33 různých časopisů. Zábav, koncertů,
výletů a divadelních představení konal odbor celkem
30. Z posledního důležilého podniku odboru Č. O. B
„Výslavy mezinárodních plakátů v Brně“ vystaveny
jscu vkusně upravené katalogy. Celková exposice
skýtá pozorovateli velmi mnoho látky k poučení a
přemýšlení, pro nedostatek místa omezujeme se však
na to nejdůležitější vylíčení s tím přáním, by podob-
ných vzorných organisací našemu národu vyvstávalo
více k jeho mohutnění
Brno
odbor Č . O
25
article
Den cyklistů v Třebíči. V neděli dne 30. srpna
velké národní závody amatěrské u příležitosti kra
jinské hospodářské a průmyslové výstavy pořádí
Ceský sportovní klub »Třebíče a athletický kluh
»Hellas« v Brně za protektorátu městské rady tře-
bíčské, spojené s distančním závodem Brno Třebíč
závodem o čestnou cenu města Třebiče, závody
v chůzi a řecko římský zápas. Proposice. Dopoledne
O 8. hod. distanční závod Brno-Třebíč (bez vodičů)
Vklad 2 K, 3 ceny. O 8. hod. závod v chůzi Náměst
Třebíč, 20 km., 3 ceny. Vklad 2 K. O 10. hod. uví
tání hostů v klubovní místnosti v hotelu »Oliva«
O 101/2 hod. uvílání závodníků Brno-Třebíč, chodcn
Náměšť-Třebíč. O 11. hod. zahájení sjezdu. Odpo-
ledne o 11/2 hod. zahájení závodů na silnici Třebí
Vladislava. JIzda hostů. Vklad 3 K, 6 km., 3 ceny.
Jízda juniorů. Vklad 2 K, 4 km., 3 ceny. Jizda klu
bová. Vklad 2 K, 5 km, 3 ceny Jízda o čestnou
cenu města Třebiče Vklad 5 K, 10 km. Závodí se
dle řádu Č. Ú. J. V. Vstupné na závodiště 20 hal.
Sedadlo 50 hal. Po závodec průvod s hudbou na
výstaviště. Prohlídka výstavy. O 41/2 hodině řecko-
řimský zápas na výstavišti. Vklad 2 K. O 51/2 hod.
rozdávání cen na výstavišti. Večer přátelský večírek
na výstavišti. V případu nepříznivého počasí zábava
v besedním domě. Cyklisté! Jest žádoucno, abyste
se dostavili v hojném počtu a zúčastnili se průvodu,
aby den náš vskutku byl mohutnou manifestací če-
ského sportu. Přihlášky přijímá p. J. Zimola, po-
kladník českého sport. klubu, do 28. srpna. Vklady
račtež složiti předem poštovní poukázkou.
Oliva
J Zimola
Třebíč
Brno
NáměšťTřebíč
Ceský sportovní klub
Hellas
Náměst Třebíč
Třebit Vladislav
km
26
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
Ve včerejší schůzi zemského výboru král
českého přednesl náhr. člen z. v. Legler (v za
stoupení člena z. v. dra. Eppingra) notu místo
držitelství král. českého, sdělující výboru zem-
skému, co bylo místodržitelstvím podniknuto na
zmírnění následků živelní katustrofy letošní. Dle
sdělení toho jsou všechna podání, v záležitosti
katastrofy té činěná, prosta kolku a poplatků.
V přípise sděluje se dále, že vláda povolila pro-
zatím 420.000 K na opatření osiva. Náhr. člen
z. v. Němec podal pak zprávu o schůzi užšího
pomecného komitétu, konané dne 21. t. m. v če-
ském odboru zemědělské rady. O obou zprávách
rozpředla se debata, již se zúčastnili všichni čle-
nové z. v., jakož i předsedající nejv. maršálek
zemský kníže Jiří z Lobkowicz. V debatě podal
člen z. v. dr. Herold tyto návrhy: 1. Za tím úče
lem, aby zemský výbor mohl podati sněmu zprá
vu o živelní katastrofé a návrhy na udělení po
moci zemské poškozeným, budiž vláda vyzvána
a) aby zemskému výboru co nejdříve sdělila, ja-
kým způsobem mimo to, co již podnikla, hodlá
vláda účastniti se a přispěti krajům, krupobitím
zachváceným, subvencemi, zálohami, bezúroč-
nými půjčkami, podnikáním veřejných staveb
atd.; b) aby vláda zemskému výboru sdělila vý
Legler
Němec
Jiří
Lobkowicz
doktor
Herold
27
article
sledky vyšetření škod v krajích, krupobitím po-
stížených; 2. aby odbor III. zemského výboru
(záležitosti okresnich) byl požádán, aby vzal
úvahu účast a způsob pomocné akce správy zem-
ské a aby o tom v brzku podal zemskému výboru
návrhy. Po skončené debatě byly tyto návrhy
jednohlasně schváleny. — Mimo to referoval člen
z. v. dr. Herold o žádosti českého odboru země-
dělské rady za přímluvu, aby v Národním di
vadle bylo uspořádáno představení ve prospěch
poškozených a sdělil, že Společnost Národního
divadla odpověděla na dřívější žádost téhož ob-
sahu, došlou ji od pomocného komitétu německo
brodského, že jí vyhověti nemůže.
doktor
Herold
národní di vadle
národní divadlo
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Naše politika v nynější krisi nemůže
býtí jiná, než jaká byla vždycky. Nám sym
patická je každá snaha, která za tím se nese,
aby národové, spojení v tuto říši, žili volněa
nerušeně svým národním životem ve vzájemné
shodě, naplněni pevnou a trvalou vůli, srazil
se v mocný šik, jakmile by se komu domači
za hranicemi zachtělo rušiti nějak toto harmo-
nické soužití. Uznáváme, že tohoto ideálu jsme
se dosud nedočkali, ale neztrácíme naději, že
k němu konečné přece dospějeme, poněvadž
pozorujeme, jak politika opačná, jež jednomu
neb dvěma národům chce zde zabezpečiti pan-
ství nad ostatními, kdežto ostatní v zoufalství
a otročinu vrhá, potácí se od bankrotu k ban-
krotu a poněvadž dnes již očividná je její
zkáza. Nehledáme štěstí a velikost říše v počtu
bataillonů a děl, tím méně v armádě, v níž
veškerý národní cit se dusí a která se vycho-
vává soustavně tak, aby nenáviděla vlastní pod-
statu jeji říše, zejmena aby s hůry pohlíželu
na národy, kteří jiným mluví jazykem, než jaký
je ve vojště obvyklým. Z příčiny té nemůžeme
jinak, než sympatisovati s každým pokusem,
jenž k tomu čeli, aby ve vojště vědomí národní
29
article
silil a uplatňoval Ziníme tak ne v nepřátelství
k této řiši, nýbrž jako střizliví pozorovatelé poměrů
ve všech armádách a v přesvědčení, že jen armáda
prodchnuta silným duchem národním, je záru-
kou vítězství. Proto odmítáme nájezdy německo
ústaváckých listů, jež podezřívají nás, jakoby-
chom podporovali snahy, jež musejí vésti
k rozbiti a ke zkáze armády a Rakouska. Je
to lež již proto, poněvadž již proto nemůžeme
si přáti, aby na jatka byla voděna naše kreva
abychom jako součást poražené říše byli odká-
záni na milost ciziny, která v mezinárodních
stycích neřídí se sentimentalismem, nýbrž tím, co
jmenuje dosud nezbytností. Naproti tomu oči-
vidným faktem, že ke zkáze říše pracují ti.
kteří jako menšina v držení samosprávné moci,
vrhají stát ve stav nejzoufalejší, než aby
z uchvácené kořisti obětovali na záchranu státu
čásť nepatrnou. Ti jsou nepřátelé státu, již pod-
kopávajíce pilíře rozumného státního zřízení na
to spekulují, že až nastane den zkázy zachrání
se skokem na měkce vystlané a k tomu účelu
připravené úlulky matky Germanie. Proto nebu-
deme se stavět na odpor snahám maďarským,
budem ovšem žádati, aby co oni žádají, povo-
leno bylo všem národům ostat-
ním. To nechť zapíše si za uši především
Rakousko
30
article
»Prager Tagblatt«, který zcela po způsobu,
jaký obvyklý je v tandlmarku, politisuje v ten
smysl, že lépe něco než nic, jinými slovy, že
mnohem moudřejší je politika německá, která
i za značné obětí jazykové smlouvá se s Ma-
ďary proti nám Čechům, než politika, která
dopusti, aby Maďaři s námi spojili se prot
Němcům. Tito prý na dvě fronty bojovati ne-
dovedou.
— Čeští učitelé za vzor německým. Př
hlavní schůzi zemského spolku německých uči-
telů v Čechách, konané v Aší, učinil učitel
Opitz z Teplie návrh, aby učitelstvo německé
u přiležitosti druhé lhůty zlepšení platů učitel-
ských (1904) obětovalo od každého člena jednu
korunu Bundu Němců v Čechách, po případě
sirotčí kolonii říšssko-německého vikáře Hoch-
stettera v Třebenicích, anebo pro německé školy
na Orlicku, po příkladu českých u č-
telů, kteří pro české národní účely
po koruně vesměs již byli složili.
— Příčina zcela nenadálého a bezdůvod-
ného nařknuti nás v listě p. poslance Kubra
z neslýchaných a přímo nemožných úplatků.
mezi nimiž nachází se i takové bezhlav
tvrzení, jako že nás podplatil dosavadní po-
slanec dr. Dyk a maďarská opposice — pru
skými markami, čímž prý se domohla svých
nynějších úspěchů, nehledě ani k absurdno-
stem v »N. F. P.« a »Inf.«, jest podle našeho
zdání psychopathologická. Nepodařilo se nám
žádnou moci, přiměti orgán p. Kubra k uvedení
onoho místa našeho listu, ve kterémž prý tisíce
českých agrárníků obviňujeme z vlastizrady
z touhy po přenosné pruské vlasti. Není po
chyby, že kdyby »Obrana zeměděleů« tak uči
niti mohla, že by se ani dost málo nerozpa-
kovala, již proto, aby nás přínutila ke spl-
nění našeho závazku a tím svého vlastního
naléhání, abychom dokázali, co jsme napsuli
Prager
Čecho
Maďar
Němec
Opitz
Kubr
Dyk
Ma
Čechy
Aš
Třebenice
Orlicko
31
article
Není pochyby a ani jinak možno, leč že »O. Z.
utrpěla halucinaci, kterýžto náhled jest podpo-
rován i tou okolností, že nám dal p. posl. Kubr
po p. dru. Pražákovi, členu redakce svého or-
gánu, soukromně vzkázati, že útoky orgánem
tímto na nás podniknuté nejen on, ale kde kdo
v Družstvu odsuzuje a že jich pisatel, nějaký
Šafr, při nejbližší příležitosti z redakce bude
»vykopnut«. My nežádali ani takového zadost
učinění, poněvadž nám nemůže záležeti na zni-
čení nějaké sebe drobnější a bezvýznamnější
byť i »erthymologické« existence. Ale zajisté
stojíme na tom, aby posl. Kubr a ostatní čle-
nové Družstva, kteří přece musí nahlížeti tíži
nařknutí na nás jich listem spáchaného, zařídili
jako lidé vlastní cti milovní a spravedlnosti
etitelé odvolání těchto útoků, když jsou přesvěd-
čeni o jich bezpodatatnosti, resp. bozhlavosti.
Takové počestné vyrovnání a mužná odvaha
k němu lépe by slušela jich listu, než nejapné
vykrucování a zamlouvání, kteréž předpokládá
u členáře aspoň takovou obmezenost, jakou
disponují jeho pisatelé! My je ještě stále oče
káváme ..
— Červená a bílá. Ve svěží paměti jes
neslýchaná potupa zemského praporu obecním
úřadem v Podmoklech, který policejním násilím
rozkázal sejmouti zemského praporu dne 18.
t. m. s budovy českého spolku pro stavbu do-
mů, jest známo, že v záležitosti té zakročil
Kubr
Šafr
Pražák
Podmokly
obecní úřad
32
article
u místodržitelství deputace, vedená posl. drem.
Baxou. V těchto dnech dostalo se už podmo-
kelskému úřadu obecnímu od okr. hejtmanství
příslušného poučení výnosem, v němž se praví,
»Jakkoli tedy oceňuji obavy, sloužící za základ
tohoto opatření starostenského úřadu, přec
jenom jsem nucen starostenskému úřadu na zá-
kladě čl. XVI. zákona ze dne 11. března 1862
čís. 18. ř. z. na vědomí uvésti, a by
se dle toho zachoval pro příšti
případy, že řečené rozhodnuti
starostenského úřadu v zákoně
odůvodněno není a že tudíž ni-
kterak není přípustno, zakazovati
při slavnostních příležitostech
okrašlování domův barvami říš-
skými a zemskými, kdyžté červen-
bílá zajisté jest barvou zemskou,
nikoli však barvou národní.« Jes
potěšitelno, že takového názoru jest c. k. hejt-
man podmokelský; jenom škoda, že osvojil si
ho teprve průběhem doby a na vyšší ponuknut
a že nebyl v majetku jeho už dne 18. t. m.,
když jej žádal uvedený český spolek podmo-
kolský za ochranu proti potupě zemských barev
a za ochranu proti násilné libovůli starosten-
ského úřadu. Poněvadž toto rozhodnutí jest
vlastně zásadním rozhodnutím c. k. místodrži-
telství, nesmí na příště býti nikde po celých
Čechách bráněno ve vyvěšování zemských pra-
porů při jakékoli příležitostí a všude má zemský
prapor nároky na ochranu politického úřadu
proti možné pohaně — německých zemězrádců.
Dodávají-li německé listy k podmokolskému vý-
nosu, že červeno-bílý prapor jest také národním
praporem českým, mají potud pravdu, že o
pojmu země české nelze přece odlišiti pojem
historického jejtho národa.
Baxa
Čechy
33
article
— Ve včerejší schůzi zemského výbor
král. českého vyřízeny byly mimo jiné tyto zá-
ležitosti: (Lékařská stipendia.) Dě
zemská stipendia na studia chirurgická a ope-
rační zadána byla po návrhu professorského
kollegia MUDrům. Glauberovi a Grossovi. (Zpra-
vodaj člen zemsk. výboru Žďárský.) — (Nový
zdravotní obvod.) Byl dán souhlas k
zřízení nového zdravotního obvodu ve Slatině
v okresu žambereckém. (Zpravodaj týž.) —
(Obecní nepořádky.) Zpráva, že místo-
držitelství hodlá rozpustiti zastupitelstvo obc
Mlčechvost následkem nepořádků, ve správě
obce objevených, byla vzata na vědomí. (Zpra-
vodaj člen zemsk. výboru dr. Herold.) — Zá-
ležitosti školské.) Usneseno vysloviti
souhlas s přeměnou dosavadní expositury obecné
školy hornostupecké ve 3třídní samostatnou školu
obecnou s tím, že 1. a 2. třída školy té má
již počátkem škol. roku 1903—1904 býti ote-
vřena. — Byl vysloven souhlas se zřízením po-
boček při 6třídní obecné škole v Libušíně (v
škol. okresu slánském) a ve Frýdlandě. —
Zpráva zemské účtárny o závěrce účtů fondu
školního za rok 1902 byla vzata na vědomí. —
Dále vzata na vědomí zpráva o užití dotace
na podporu staveb budov školních, částkou
300.000 K do rozpočtu zemského vložených.
Ve zprávě se poznamenává, že pro letošek roz-
počtená nižší dotace ta nepostačí vzhledem k
škodám, v jednotlivých obeích krupobilím po-
vstalým, že následkem toho jeví se potřeba př
položce této o 12.000 K vyšší. — Byl vysloven
souhlas se zřízením dvoutřídní obecné školy
v Kněžívkách počátkem škol. roku 1903-1904.
Mudra
Glauber
Gross
doktor
Herold
Frýdland
Zá
obecný škola v Libušín
34
article
(Zpravodaj náhr. člen zem. v. dr. Burian.) —
(Vodni stavby.) Byl schválen návrh n
udělení subvence 1000 K na úpravu břehu
Orlice v obci Albrechticích. — Byla vzata na
vědomí zpráva technického oddělení zem. výboru
o pracích, nutných na úpravu Labe ve Vrchlab
a provedených po povodni r. 1897. (Zpravodaj
náhr. člen z. v. Legler.) — (Záležitosti
okresní) Povolání Ant. Stiebera, správee
velkostatku libochovického, do výboru zatímné
správy okresní v Libochovicích, bylo schváleno.
— Souhlas vysloven byl: se spojením kontribu-
čenského fondu ve Vysočanech s tamním
fondem obilním v jediný fond; se spoje-
ním kmenového jmění kontribučenského fondu
ve Staré Vsi s kontrib. fondem ve Sklenařicích
v jeden fond, a s věnováním kmenového jměn
kontrib. fondu v Křivoklátě na stavbu hřbitova.
Byl vysloven souhlas s provedením vý-
půjčky okresu sedlčanského obnosem 50.000
korun u Zemské banky království českého na
úpravu okresních komunikací, živelní pohromou
poškozených. (Zpravodaj člen z. v. dr. Škarda.)
— (Pomologický ústav v Troji.) Byl
povolen náklad, potřebný na úpravu vodovodu
v ústavu tom. — (Subvence.) Hospodářsko-
průmyslovému spolku v Kolíně povolen byl pří-
spěvek na kurs o chovu dobytka. (Zpravodaj
náhr. člen z. v. Wanka.) — (O sobní.) Zá-
stupcem zemského výboru v pořadatelském vý-
boru pro přednášky živnostenské v Křivoklátě
zvolen byl okresní tajemník Antonín Truhlář.
doktor
Burian
Antonín
Stieber
Wanek
Truhlář
Albrechtice
Libochovice
Sklenařice
Křivoklát
Trója
Vodeň stavba
hospodářskýprůmyslový spolek v Kolín
35
article
(Zpravodaj náhr. člen z. v. Němec.) — (Z ase
spor jazykový.) Byla sdělena zpráva zem-
ského inspektora stavby místní dráhy z Kamen-
ného Šenova do České Lipy, že nebylo vyhověno
nařízení, aby na staniční budově v Kamenném
Šenově umístěn byl vedle německého, také nápis
český, ač sami koncessionáři se pro oboujazyčné
nápisy při této dráze vyslovili. Bylo usneseno,
učiniti o tomto případě příslušné oznámení
místodržitelství království českého. (Zpravodaj
náhr. člen z. v. Wanka.)
— Kluby občanské. Staroměst s ký
občanský klub má dne 10. září schůzi
členů s programem »o královském re-
skriptu«,
— Osobní. Ministr orby jmenoval horního inže-
nýra pana JUDra. Karla Kurze báňským elévem
u c. k. revirního horního úřadu v Mostě
— Úmrti. V Pacově zemřela dne 26. srpna náhle,
raněna mrtvicí, majitelka realit paní Johana Čap-
ková. Pohřbena bude v pátek dne 28. srpna o3
hodině odpolední na místním hřbitově. — V Žele-
ném Brodě zemřel pan František Horina, řídí
učitel ve výslužbě po delší trapné nemoci v neděli
dne 23. t. m. v 79. roce věku svého.
— Mistr Jan Kubelík — píše se nám ze zasvě-
cené strany z jeho okolí — složiv dne 22. t. m.v
Debrecině slib státního občanství uherského, dal s
v městě tomto dne 25. oddati s hrab. Mari anno
Csaky Szellovou, se kterou již druhého dn
odjel do Čech a po návštěvě své matky v Praze od-
bere se k delšímu pobytu do Marianských Lázní,
ve kterých se již od počátku srpna zdržoval. Mistr
Kubelik musil se k vůli sňatku po zákonu státi
uherským občanem, ale nebude dletí v Uhrách a ne-
odcizí se ovšem své vlasti, naopak v pozdější době
usídliti se chce stále v Čechách. V příští saisoně
koncertní zdržovati se bude v Londýně, Belgii a Ně-
mecku, kde získán je pro velký počet koncertá.
Němec
Wanek
JUDr
Kurz
Horin
Kubelík
Kameno
Šenov
Český Lipo
kamenný Šenov
Most
Úmrt
Pacov
ný Brod
Mari
Csaka Szellova
Čechy
Praha
Uhry
Londýn
Belgie
ký občanský klub
královský rescriptum
Johan čap