ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 5110e710-70c6-11dc-82df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 27 celkem · entity: person 60, place 77, work 3, org 4
1 masthead
26. srpna 1903.
2 masthead
Císlo 232
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article
o čemž po druhé více. V Bitolii také Rekové zavřeli své Krámy Řecký konsul chodil od jednoho řeckého kupce k druhému a přemlouval je, aby otevřeli a osvěd- čili tím, že jsou zajedno s Turky. Řecké noviny směji se na ulicích bitolských prodávati, nebot psují Slovany a velebí Turky. Možno říci: Co Řek, to turecký špehoun. Ale povstalci jim po zásluze odplácejí. Špionství řecké rozšířilo se i do vsí. Řečtí sedláci v Zagoričanu, Tibonuštu. Slatici a Crnovišti prozrazovali Turkům pohyby povstalců. Povstulci, nabyvše toho důkazů, po- bili je. Podobně se povstalci pomstili grekoman- ským Vlachům ve vsi Caparech za to, že dělal Turkům vyzvědače. V noci tam vtrhla četa býva- lého učitele v Bitolii, Sugačeva, a pobila jieh Dojčin. deset
Reková Turek Slovan Řek Povstulec Vlach Zagoričan Bitolie řecký novina
6 article
Řecko a Makedonie. Dop. „N. L. Z Athěn, 19. srpna. Také zde se utvořil „Makedonský komitét“, ale s opačným účelem než bulharský. Zdejší Makedonský komitét chce chrániti v Makedonii řecké zájmy proti Bulha- rům a Slovanům a strojí se vypraviti proti po- vstalcům makedonským četu na pomoc Turkům. Předsedou jest Arnaut z Epiru, jmenem Ga- rajani. Vidno, že se mezi Řeky nenašla schopná hlava, která by se hodila k provedení takového junáckého kousku. O Garajaniovi německe noviny už psaly, že způsobí v makedonské otázce obrat, jen co se na jevišti objeví. Ale on se bez- pochyby neobjeví, neboť je to praobyčejný tluč- huba, který neumí, leč povalovati se po kavár- nách, kde slovy poráží povstalce po stech a tisí- eích a celý svět obrací na ruby. Členové Make donského komitétu jsou více měně téhož rázu, jako jejich „vojvoda“. V Thessalii řecká policie chyfla několik lidí. o nichž ihned oznámila turecké vládě, že je to silná četa makedonských Bulharů, která se chy stala přejíti do Makedonie a přidati se k povstal cům. Ale nebyli to ani Bulhaři, ani Makedonci. nýbrž několik řeckých pobudů, kteří za male zpropitné dali se „zaujmouti“, aby na papíře mohli figurovati jako bulharští povstalci. Až to turecká vláda vezme s díky na vědomí, budou propuštěni na svobodu.
Dop N L Turek Arnaut Řek Bulhar Makedonec Řecko Makedonie Athit Epirus Slovan
7 article
Recké noviny zuřivě bombardují Rusko, jež čini zodpovědným za vše, co se děje v Make- donii. Je až tuze průhledno, že podobné nájezdy dějí se na cizí objednávku a mají za účel působiti k tomu, aby na Balkáně nastalo ještě větší zmatení pojmů, než je dosavadní. Řekové slibují si od své zradné politik velmi mnoho. Že jim Turecko odstoupí Kretu, mají už za jisto. Nyní pracují k tomu, aby řecký prine, jehož brzy nebude na Kretě zapotřebí, byl poslán za guvernera do Makedonie, aby ji v něko- lika letech také tak krásně zpracoval — pro při- Nemo. pojení k Řecku.
Řek Kret Nemo Rusko Balkán Turecko Makedonie Řecko
8 article
Rokouská politika na Balkáně. Zmínili jsmo so o tom, že bulharská vláda sepsala novou notu o zvěrstvech tureckého voj- ska v Makedonii, sepsala jich seznam v periodě od sv. Jiří t. r. do nedávných dní, a notu ode- vzdala diplomatickým agentům velmocí, aby ji odevzdali svým vládám. My hlavní data z té noly uveřejnili v čísle nedělním. Mezitím došla přes Rusko zpráva, že rakou- ský zástupce zdráhal se tuto notu přijmouti. Proč? On, sedě v Sofii, je makedonským událo- stem na blízku, je takořka svědkem jejich, má o nich vlastní zprávy a může přesně rozeznávati, co se o Makedonii dostává pravdivého a co ne- pravdivého. Kdyby bulharská nota obsahovala nepravdy, rakouský zástupce zajisté by to byl vládě bulharské přímo řekl a tím odůvodnil, pro memorandum přijmouti nechce. On ale důvodů neudal, z čehož následuje, že uznává sice pravdi vost jeho dat, ale podčiňuje cit lidskosti politice- To politika často dělá a nebývá to vždycky chy- beu; záleží pouze na tom, čeho chce taková po litika dosíci. Snad chce na jiné straně Makedon cům hojnějši měrou nahraditi, čeho jim na jedné odpírá? Ano, chce jim dáti: svou oku pa ci Rakouští agenti v Starém Srbsku a Makedoni působí nyní k tomu, aby jednak v povstalém oby valelstvu vzbudili přání rakouské okupace, jed nak aby s tím rozřešením otázky smířil i Turky. Turkům říkají, že jim „potom“ Ra kousko vráti všecky okupované provincie na- jednou, jen co je upokojí a uspořádá. A hloup Turci, kteří na všecky panovníky světa dívají se jako na vasaly sultánovy, začinají se prý s my- šlenkou rakouské okupace smiřovati. Dají Make- donce Rakousko-Uhersku jako do kárné školy mysli si, až se v té škole odučí dělati povstání. že je prostě z ni vezme.
Jiří t Turek Balkán Makedonie Rusko Sofie RakouskoUhersko
9 article
To zajisté svědčí o nemalé odvaze rakou- ských agentů. Jak se mohou v samém sousedstv Bosny a Hercegoviny opovážit agitovati pro roz šíření rakouské okupace na povstalou nyní zemi Co malují tomu nešťastnému obyvatelstvu, čím je klamou? Rakouští agenti v Starém Srhsku a Make- donii připouštějí, podle našich informací, žev Bosně a Hercegovině nenadešel okupací idealný stav, ale ukazují na to, že země ty, pod tureckou správou stále nepokojné, nyní jsou tichy. Jsou tichy, protože od r. 1881—82 není ních už síly odporu. Bosňáci a Hercegovci charakterisují rozdí mezi tureckou a rakouskou správou tak: Turek se přihrne, aby ti všecko vzal, třeba i život, ale prve sám ti vtiskne do ruky zbraň k odporu; ale Švába vezme ti i tu zbraň. Kdyby úsilí rakouských agentů bylo koruno- váno zdarem a Staré Srbsko s Makedonií byly by buď celé nebo z části Rakouskem okupovány, ne- bylo by to ke štěstí ani nových okupovaných, ani nás starých národů rak.-uherských, kteří dosud nevědí, proč od nich byly žádány ohromné oběti na okupaci Bosny a Hercegoviny, když z ní nemá prospěchu ani obyvatelstvo říše, ani obyvatelstv okupované, a netouží po pokračování této hry. Doporučujeme i Makedoncům a Starosrbům, i Turkům, aby přemýšleli o jiném způsobu roz- řešení těžké a spletité otázky, než by byla ra- kousko-uherská okupace.
Bosňák Hercegovec Turek Makedonec Bosna Hercegovina Boseň a Hercegovina Makedonie Rakousko Bosna a Hercegovina
10 article
Rusko a slovanské sláty na Balkáně. Úvodní článek „Nového Vremene“ „O vnitř- ním položení Bulharska a Srbska“ vysvětluje nár příčinu ruské zdrželivosti naproti otázce akodonské. Podle petrohradského listu ani Bul- harsko, ani Srbsko nejsou vnitř tak silny a jed- notny, aby se na ně Rusko mohlo spolehnouti. kdyby se politické zápletky hnaly k branné srážce. Kníže Ferdinand o zemi nedbá, jezdísi do ciziny po zábavách a domů jezdí jen peskovat a svrhovat ministry. Zatím „Bulharsko, jedva vytažené z řečiště stambulovštiny, znova se do něho vrátilo. Není sice již Štěpána Stambulova, ale jsou jeho důstojní nástupci a pokračovatelé TTo jsou sice domáci záležitosti Bulharska, do nichž Rusko nemíní se michati, ale Rus nemůže se ubrániti smutku, popatří-li na to, co se nyn děje v Bulharsku. Ministerstvo Rača Petrova sice si vede v zahraničné politice docela loyalně, ale v otázce makedonské není s ním důvěra ná- roda.“ Poněkud lépe je v Srbsku, ale ani jeho vnitřní položení není takové, aby bylo možno na ně se spolehnouti. Větší moc než nový král má tam klika důstojníků kralovrahů. I to budí obavy zvláště v nynější chvíli, kdy krise evropského TTurecka tak velice se zostřila a kdy „od slovan ských států balkánských požaduje se politika, plná pevného přesvědčení a po svědomí svých národních zájmů.
Ferdinand Stambulov Rus Rusko Balkán Nový Vremen Bulharsko Srbsko Rača Petrov
11 article
O třetím slovanském státě na Balkáně o Černé Hoře, v článku se nemluví. Ona sice má všecko, čeho třeba, aby Rusko mělo k ní důvěru. ale snad právě proto chová se dosud passivně ke krisi evropského Turecka, následujíc v tom příkladu Ruska. Článkem petrohradského listu zřetelněje pověděno, kde je příčina, že Rusko dosud ne- mohlo plněji do díla makedonského zasáhnouti Uznávají-li balkánské státy slovanské, že je ne- vyhnutelno, aby Rusko přistoupilo k politice činu, musejí rychle napraviti, co zaviňuje váhání Ruska: sjednotiti se uvnitř a očistiti se v duchu národním. Apotom — „što bog dade i sreča junačkal
Balkán Černá hoře Rusko Turecko
13 article
d. Z Bitolle, 25. srpna. Proslýchá se, že novstalecké čety porazily prapor tureckého voj- ska. Úřadně se proslýchá, že v okresu ka- storijském propukl hlad. Úřady žá- dají z Cařihradu mouku a peníze. Mez tureckými důstojníky i vojskem propukla nespokojenost. Vojsko žádá bezohledný postup a je obava, že se vzbouří. Tři prapory, vyslané ke stře- žení železniční tratě ze Skopije do Soluna, roz prášily Ormanovu četu, která pustila se do bou- rání tratě ze Skepije do Mitrovice Nové povstalecké čety objevily se v okresích go- stijském, varském, suvagorském a podabistském, ale chovají se dosud nečinně. Vesnice Čer byla vydrancována a spálena. Turečtí vojíní zničili střelbou z dělklášter bogo- rodice. Albánci obklíčili klášte s v. Eliáše ve Skopiji. Albánské čety chy stají se vrhnouti se na město Gostivar a zni čiti je pumami. Četné vesnice lesy vypáleny. Z Cařihradu, 25. srpna. (C.-B.) Dle do- slechu Rusko vydalo svým konsulům na Balkáně tajné instrukce, v nichž, poukazujíc na zavra- ždění Ščerbinovo a Rostkovského, kteří plníc věrně svoji povinnost, přišli o život, nařízuje aby rázně byla hájena všecka výsadní práva kon- sulů a na dosavadní zvyklosti, při tom však aby dbáno bylo korektního chování a aby nebylo dá- váno podnětu k obviněním nebo k provokačnímu jednání. V tureckých a diplomatických kruzíel uznává se souhlasně umírněnost a mírumilov nost, kterou Rusko projevilo jak při urovnání zápletky, způsobené zavražděním Rostkovského tak i rychlým zakončením námořské demon- strace.
Ormanův Albánec Eliáš Ščerbinův Rostkovský Bitolle Cařihrad Skepijá Mitrovice Gostivar Rusko Balkán
14 article
— Dle zprávy, podané Portou rakouskému a ruskému vyslanci o útocích tlup povstaleckých 17. a 18. t. m. ve vilajetu solunském, zabila 40členná tlupa ve vsi Turce mohamedána a5 mohamedánů a křesťanů odvlekla. V pohoř haimakčalanském došlo k boji s tlupou, která utrpěla ztrátu 15 mrtvých a 30 raněných. Tu- recké vojsko ztratilo 6 mrtvých a 3 raněné. Ves- nice Rokito byla v noci přepadena a 13 oby- vatel zajato. 119 Bulharů, kteří byli zajati Kruševu, bude dopraveno do Bitolie. Vojsko uko řistilo různé zbraně, tři pumy, dvě dřevěná děla a prapor s nápisem „Smrt“. Z Cařihradu, 24. srpna. (C.-B.) Ve zprá- vách z Drinopole páčí se síla povstaleckých tlup, které vyskytly se v sanžaku kirkilišském, na 600—800 mužů. Tlupa, která 18. t. m. ve Vasiliku vyhodila do povětří vládní budovu v Děrekfeji telegrafní úřad, odhaduje se na 300 až 400 mužů. Porta — jak ujišťuje — učinila přiměřená opatření. Z Bělohradu, 24. srpna. (C.-B.) Ze S k - plje se oznamuje, že tamější vali zaslal bulha skému biskupu Sinesijovi list, v němž činí je zodpovědným za nepokoje, k nimž by došlo ve Skoplji. Ve vilajetu kosovském vyzbrojuje se tu recká domobrana. Domobranci kosovští, mitro vičtí a vučiterští mají shromážditi se v Gilan na srbských hranicích. Arnauté z Peče, Jako vice a Ferisoviče prý opět nosí zbraně, ve Skoplj prý zakoupeno 2100 koní. i. Ze Soluna, 25. srpna. Vrehiní velitel ture- ckého vojska v Bitolii maršálek Omer Rudž paša přibyl sem dnes v půl noci z Bitolie a odje neprodleně zvláštním vlakem do Cařihradu.
Bulhar Arnautý Omer Turec Cařihrad Drinopol Bělohrad Peč Soluna S k
15 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Uherská krise. Z Pešti, 25. srpna. Opposice jest při pravena, že krise nebude rozřešena po je- jím přání a činí již přípravy k no- vému boji. Kdyby krise neměla býti roz- řešena do konce tohoto týdne, bude oppo- sice žádati svolání mimořádné schůze poslanecké sněmoviny. V této schůzi bude žádáno, aby prozatímní ministerstvo Khuena-Hederváry ho podalo vysvětlení, co hodlá učiniti v otázce rekrutské. Dne 24. srpna totiž minula lhůta, kterou prohlásil hrabě Khuen za poslední, do které až může býti odvod odložen. Opposice se obává, že vláda zamýšlí podržeti záložníky až do konce prosincej anebo povolati náhradní záložníky. Proti tomuto postupu by ovšem opposice co nejrozhodněji vystoupila a ne- dopustila, by sněmovna se dří ve rozešla, pokud by v otázce této opposie nedostalo se uspokojivého ujištění. Opposice chystá se rovněž vykořistiti dalšího trvání stavu ex lex. Již před několika nedělemi, ještě před demisí hr. Khuena, zřídila zvláštn komisi, které uložila, aby studovala finanční zákonodárství a našla prostředky, pomocí kterých by se proti stavu bezzákonnému mohlo vystoupiti na podkladě právním. Oppo- sice má též úmysl, vyzvati zv lá št- ním manifestem občanstvo, ab po dobu trvání nynějšího stavu neplatilo daní, ani přímých an nepřimých a tím způsobem za- hájilo stávku. Opposice myslí, že by manifest tento došel povšimnuti a že by silně působil na vládní kruhy v zájmu ukončení bezzákonného stav u. Z Pešti, 25. srpna. Obstrukční po- slanci se snaží pohnouti liberáln stranu, aby se k nim připojila, aby t ak došlo k jednotě veřejného mí- nění v Uhrách.
Khuen Pešť Uhry prozatímní ministerstvo Khuen
16 article
Uherská krise a Polácl. Ze Lvova, 25. srpna. »Slovo Polské- v polemice s přípisem hr. Wodzického, zaslaném »Czasu«, v otázce národních požadavků v armádě, praví, že by se doporučovalo, aby »Kolo polské« za účelem rychlejšího vyřízení rakousko-uherského vy rovnacího konfliktu usneslo se na resoluci, ve které by zaujalo stanovisko pro samo statnost armády uherské, čímž by umožnilo, aby obnoven byl bývalý spolek polskomaďarský. List poukazuje př tom na snahy nejčelnějších politiků polských. jako Smolky a j., kterýmžto státníkům děkuje Halič skoro za všechny autonomn vymoženosti a jejichž politika se vždy opí- rala o allianci s Uhry. Naproti názorům hraběte Wodzického ve příčině velkého vy znamu jednoty armádní, praví »Slovo Polské«, že polské velení pro Halič by zdatnost pluků haličských značně zvýšilo. Poláci stojí na stanovisku,že jednota armádní, uměle sdělaná, ne- zvyšuje nikterak zdatnost vojska. Z té příčiny trvají Poláci na stanovisku, aby počet polských důstojníků byl rozmožen a aby byli povoláni do Haliče. Maďarisování maďarských pluků jest tudíž též v zájmu Poláků, protože jenom tehdy mohou dosíci stejných vy možeností u pluků polských.
Smolek Wodzický Polák Lvov Halič Uhry
17 article
Z říše kázně a bázně boží. n. Z Berlína, 25. srpna. »Vorwärtse vytýká dnes znovu Trothovi, že vyvrácením jeho známé zprávy dopustil se vědomě ne- pravdy. »Vorwärts« chce tím donutiti, by byl žalován a prohlašuje, že svědectvím Trothy dokáže, že páni u dvora nutnost ro- dinného zámku na ostrově Pichelswerderu odůvodňovali o sobní bezpečností cí- saře, že k účelu tomuto měl býti ostrov vyvlastněn, že se na něm má zříditi zvláštní správní okres a samostatný okres volební pro volby do řišského sněmu, v němž by- dleti by směly jen osoby ve dvorn službě. Trotha zejmena prý dosvědčí, že považuje velice žádoucím, by se uvážila otázka nepřímého seslavení gardy z »elit- ního mužstva«. »Vorwärts« sděluje, že zodpovědný jeho redaktor Leid nebyl z vazby dosud propušlěn.
Leid Berlín Vorwärts
18 article
Telegramy korresp. kanceláře Krise v Uhrách. Z Pešti, 25. srpna. (C.-B.) Císař přija odpoledne předsedu ministerstva hr. Khuen Hedervára po delším slyšení. Také ministr obchodu Lang byl dnes císařem přijat. Cesta italského krále, Z Paříže, 25. srpna. Dle »Figarae přibude král italský návštěvou do Paříže asi v polovici října. Zbývá již jen dohoda s presidentem Loubetem o určité lhůtě. Krále doprovázeti bude bezpochyby také jeho choť Helena. Cesta řeckého krále Z Paříže, 25. srpna. (C.B) Král řecký včera sem přijel a dnes ráno pokračova v cestě do Marianských Lázní. Srbsko. Z Dělehradu, 25. srpna. (C.- B.) Král Petr se svými syny a princem Arsénem nastoupil v průvodu Ministra Mašína cestu po království. Napřed navštíví Topolo. Do Topoly přijel král již dopolednea byl po celé cestě hlučně pozdravován oby vate lstvem. Menotti Garibaldí j. Z Říma, 25. srpna. (C.-B.) Dnes večen konal se za skvělých okázalostí pohřeb Me notta Garibalda. Rakev vezena byla šesti- spřeží na dělové lafetě a položen na ní kord nebožtíkův a věnec, darovaný králem, s ná pisem: »Generálu Menoltu Garibaldovi, Vik- tor Emanuel.« Mimo to ležel na rakvi vě- nec, darovaný francouzskou vládou a věnec od příbuzenstva. Za rakví, podél níž s obou stran tvořili špalír Garibaldiáni, kráčeli čle- nové rodiny nebožtíkovy, ministři a státní místotajemníci, generalita, četní důstojníci senátoři a poslanci a řada spolkův s prapory Mrtvola dopravena bude v noci do Carana kde bude pohřbena.
Lang Loubet Helena Petr Arsén Mašín Topola Menotti Menolta Garibald Vik Emanuel Garibaldiat Uhry Pešť Paříž Srbsko Dělehrad Topol Řím
19 article
Opravy na Rusi. Z Petrohradu, 25. srpna. (C. B.) Dl carova rozkazu, vyhlášeného ve sbírce zá konů, bude na příště právo vypovídat cizozemce příslušeti ministru vnitra, mi nistru války pro obvod jemu přímo podřízený generálním guvernérům a se souhlasem caro vým také guvernéru v pohraničních územích Dementi. Z Madridu, 25. srpna. (C. B) Vláda vyvrací pověsť o odhaleném prý v Huesce spiknutí proti krali španělskému. Východní Asie. Z Londýna, 25. srpna.(C. B) »Timesu« telegrafují z Honkonu: Německý misioná Homeyer, vyslaný první berlínskou mi sijní společností, byl včera napaden oloupen a poraněn loupežní ky u Namburka, na tomže místě u Severn řeky, kde nedávno byli přepadeni američtí misionáři. Dostal čtyři rány do obličeje. Také jeho žena, služka a posel byli po raněni, Homeyer se vrátil do Kantonu. Německý konsui úsilovně pátrá po pachatelích. Z Paříže, 25. srpna. (C.-B.) Dle »Lanterny« nebude již dosavadní guverněn pro indickou Čínu, Beau, který chystá se právě do Francie, povolán na své místo. K venezuelskému sporu. Z Kodaně, 25. srpna. (C.-B) Dle »National Tidentu« prof. Henning Matzen, jejž byl car jmenoval členem smírčího soudu v otázce venezuelské, odřekl, prohlásiv. že spor týká se též Dánska.
Beau profesor Henning Rus Petrohrad Madrid Huesca Asie Londýn Paříž Čína Francie Kodaň Dánsko National Tident
20 article
Telegraňické zprávy hospodářské. st. Z Pešti, 25. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 50.000 pšenice o 21 hal. dráž. Platila: pšenic tisská stará 81 kg K 7.90, pešťská 80 kg K 7.621/2, báčská 75.5 kg K 7.55, nov pšenice tisská 80 kg K 7.825, 81.5 kg K 7.80, 80 kg. K 7.75, 78.5 kg K 7.60, 79 kg K 7.65, 78 kg K 7.60, pešťská 80.5 kg K 7.65, 80 k K 7.5714, žlutá 78 kg K 7.475, 77.5 kg K 7.55, stolno bělehradská 76.5 kg K 7.47, marošská 79 kg K 7.65, hartská 78.5 kg K 7.65, duna- földvárská 78 kg K 7.60, hornokanižská 77.8 kg K 7.674, banátská 78.5 kg K 7.65, horno- uherská 79 kg 7.55, z Podunají 76.4 kg K 7.45, pančevská 76 kg K 7.35, ze skladišt 75.5k K 7.30. Žito K 6.— až 6.10, ječmen K 5.50, starý oves K 5.80, oves nový K 5.45 až K 5.60.
Platil Pešť hornauherský 79 Podunají kg
21 article
Trh termínový pevný na úhrady. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.35, na duben K 7.65, žito na řijen k 6.17, na duben K 6.43, oves na říjen K 5.48, na duben K 5.69, kukuřice na srpen K 6.12, na září K 6.12, na květen 1904 K 5.25, řepka K —.— Sádlo K 67.—, slanina třídílná 59.—, jiné zboží beze změny. Počasí: Par no. Z Miškovce, 25. srpna. (C.-B.) Dnes zahájen tu zemský trh na ječmen pivo- varský. Přihlášeno 820 vagonů. Poptávka čilá, také z ciziny se kupci dostavili. Do 11. hod. dopolední prodáno 200 vagonů po 14 už 11 K za q. Jakost ječmene je mnohem horší než loni. Z Berlína, 25. srpna. (C. B.) Dl »Reichsanzeigru« byl stav osení v polovie srpna v německé říši tento: pšenice zimní 2.7 (2.7 v polovici července), pšenice letní 26 (2.6), žito zimní 2.4 (2.5), letní 2.5 (2.5), ječmen letní 2.5 (2.5), oves 25 (2.7), bram- bory 2.5 (2.6), jetel 2.6 (2.8), lucinka 2.7 (3). [1= velmi dobrý, 2 = dobrý, 3 = prostřední.) Zpráva o stavu zimní špaldy ještě vydána nebyla. Z Bernu, 25. srpna. (C.- B.) Komité švýcarských emissních bank zvýši úrokovou míru ze 3k na 4 proe.
Sádlo Miškovec Berlín Bern
22 article Národní hospodář.
Národní hospodář. K úkolům českého obchodnika. Případ jest poučný: proti určitému něme ckému tovaru veden byl dosti silný zápas. Vy skytlo se české zboží téhož druhu a zájem ve- řejnostní rovnal mu účinně půdu. Výrobce německý — obchodně dosti nevysvétlitelno — zaváděl německé účty a vignety i co do zboží. určeného do českých krajů, proti tomu ozval se konečně odpor a tak, vlastně ze zevnějšího donucení, počalo se u nás mysliti, že český zpotřebitel má své určité povinnosti (ovšem v daněm rámci, minule uvedeném, totiž oproti stejně dobrému zboží českému) k českému vý robci a tovaru. Ale německý výrobce šel svou cestou dále. Nositelem odporu proti jeho zboží byla veskrze skoro větší města, kde jsou pro- pagační prostředky přece jen silnější. Založi tudíž svoji protiakci na venkově. Neorganiso- vaný malý detailista sedl mu ochotně na vě jíčku výhod, třeba dočasných a tak docilova německý podnikatel, čeho chtěl: naučil obecen- stvo venkova na svůj tovar. Význam toho fakta dovede oceniti každý, kdo ví, jak silnou úlohu hraje zvyklost spotřební v obchodu. Z venkova tlačila se poptávka po cizím zboží do měst — taktika německého výrobce se osvědčovala.A tak stáli jsme zase v obraně a ne jednomu obchodníku, který odřekl odebírati německý tovar, nezbylo než opatřiti se jím a vyhověti takto poplávce, jak to ostatně přikazem dobře vedeného obchodu. Z výboje dostali jsme se do offensivy.
23 article
Na tomto příkladu zrovna typicky se zračí jeden z hlavních problémů moderního našeho obchodu, problém odbytu poslední mu konsumentu. Ty doby, kdy kupec čekal klidně na konsumenta a v starých kole- jich řídil svůj závod, jsou plně překonány. Mo derní velkoprůmysl uváděl hromadně na th zboží, nestaraje se o to, je-li zvýšená výrob- nost úměrnou s poptávkou, pro řadu tovarů bylo nutno spotřebu teprve hledati a získávati zatím co netušenou měrou vzrostla soutéž ob chodníků mezi sebou. Ale nejen to, i moderní prostředky dopravní překlenovaly hravě staré místní vzdálenosti, organisace pošt umožňovala rozestírání sítí velikým zasíláním obchodním domům, druhy různého zboží vůčihledě se množily, ceny kolísají a se mění, obchodník chtě nechtě nesmí se uzavírati spekulačním momentům, zatím co nepopíratelně působí jiná tendence, charakterisující naší dobu: tenden- ce, vylučovati pokud možno spro středkujícího obchodníka, tendence živená i výrobcem i spotřebitelem Vše to ukládá ale obchodníkovi ještě nové bře- meno: nutí ho skýtati zvýšený úvěr širo kým vrstvám spotřebitelským, tím více, že splát- kové obchody pronikají stále víc a více. Obchod dávno opustil idylické zátiší a vítězící tendence kapilalistické dávají mu zcela nový ráz. Snaha vyloučiti obchod a spojiti výrobce přímo se spotřebitelem učinila v době poslední nepopíratelné pokroky. Posnlá li dnes továrník své agenty přimo k spotřebitelům (u nás zasáhlo do konce v tuto otázku ovšem jen z části i zá- konodárství), zřizuje-li svá skladiště v hlavníeh místech tržních, získáváli lácí svých tovarů
24 article
širokou spotřebu, činí jen te, k čemu ho nut boj o spotřebitele, o odbyt. Na druhé straně snaží se spotřebitel sám přímým nákupem u vý- robce vylučovati zisk sprostředkujícího obchod- níka. Potřeby konsumentovy vzrostly a rostou stále: úsilím o novou úhradu umožňuje si pouz spotřebu nových předmětů. Tyto proudy staly se, jak ostatek známo, základem organisace spotřeby ve spotřebních spolcích všeho druhu, organisace, která vedla v cizině k neobyčejným výsledkům a která dávno kupuje spotřební před- měty přímo u vývozce. Posledním stadiem tohote vývoje bylo by — jak Sombart pěkně dovozuje — že by veliký spotřební spolek kupoval na př. přímo koloniální zboží od majitelů plantáží nebo, ještě lépe, měl své vlastní plantáže v tropech. Uzavírati ale z momentů těchlo na zatlačování obchodu bylo by nesprávno. Jednak jsou jisté meze, kterě výrobci brání provésti plně styk se spotřebitelem — a dnes přiznávají n př. němečtí obchodníci přímo a otevřeně, ž zašli začasté ve svých snahách po přímém styku s konsumeniy nebo zákazníky příliš daleko a n úkor svého vlastního prospěchu — jednak jsou úspěchy spotřebních spolků přece jen menší než se snad zdá. Člen spotřebního spolku má přec ještě řadu potřeb, které ukojuje u obchodníka, a mimo to proniká idea spotřebních spolků plně jen u tříd a stavů vedených k myšlénce orge- nisační semknutosti povolání na př. úřadnictva, dělnictva a p. Koncem 19. stol. připadalo na př. v Německu na jednoho organisovaného spotře- bitele 17 neorganisovaných, číslo při organisaě ním rázu německé povahy pozoruhodně. Na druhé straně nemohly ovšem tyto p- měry zůstati bez vlivu na obchodníka sama.
Sombart Německo
25 article
Potřeba pronikavého vzdělání hlásila se sama sebou, duch solidarily probouzel se přese všechny propasti vytvořené bezohlednými sou- těžními zápasy a boji, pronikají snahy nákupních organisací obchodníků a vystupuje rys, charakt- risující moderní vývoj hospodářský vůbec, snaha zvýšiti produktivnost práce. Obchodník není již klidným sousedem svého rodného města; sleduje pilně vývoj průmyslu, pozoruje vkusové změny obecenstva a nahroma- děnými zkušenostmi udává začasté i směr vý- robé průmyslové. Jest pochopitelno, že sev tomto rámci nových poměrů tak horlivě mlusí o průkazu způsobilosti, jednotné úpravě pra- covní doby, o stavovské nucené organisaci atd Problém účinného odbytu poslednímu kou- sumentu jest u nás v českých zemích kompl- kován ještě jinými momenty. Zemědělský ráz našeho národa v době pronikajícího uvědomo- vání národního v počáteích obrození, nemohl zůstati přirozeně bez vlivu na obrození samo. Otázky hospodářské v něm úlohy nehrály a probouzejíce se národně, nestarali jsme se na- prosto o to, že jsmo tak plně hospodářsky zá- vislými. Havlíček měl již ostře vyhražené po- chopení pro hospodářské osamostatňování národa a on to byl, který prvý v tomto směru bud zájem. Ale přes to hledělo se u nás až skor do nejnovéjší doby na obchod jako na posta- vení sociálně a národně méně význučné. A přec měl a má právě obchod tak hluboký význam při buzení odběratelské ochoty pro české tovary. pro šíření myšlenky hraditi spotřebu vlastní vý- robou, myšlenky, na které zakládají v nejno- vější době Uhry svou politiku budouena. Vlivem vývoje, kterého nelze tuto líčiti, stalo se, ž obchod veliký v našich rukou vlastně nebyl Zde činili jsme dlouho místo Němeům, teprv vývoj posledních dvaceti pěti let přinesl obrat.
Havlíček
26 article
Ne úplný, vlastně jen počátky jeho. Sociálnl cenění obchodníka počíná se konečně měnitia zvraceli. Tento zvrat zhodnocovacího názoru jest předpokladem, aby konečně se obraeely obchodní a půmyslové podnikavosti naše nej- lepší hlavy, jak tomu na prospěch národa sa- mého u Němců. Neboť ne v poslední řadě možna si neobyčejné hospodářské úspěchy Němcův posledním čtvrtstoletí vyložiti tím, že zdatný do- rost národa lákán inieiativní a dobývačnou stránkou podnikavosti obchodní a průmyslové sociálním významem obchodníkovým, obracel se na toto pole životní práce. Politická kariéra, která u nás na př. má tolik svůdnosti, v Ně- mocku lákala méně a neabsorbuje také tolik si Tak musil probouzející se český obcho překonávati nejen slovem a zkušenostmi gene- rací založenou soutěžnost německého obchodu, ale i ve vlastním národě dobývati si teprve onoho sociálního hodno- cení, kterému jinde se již dávno těšil, kus výkladu pro pomalý rozvoj obchodní naší slly. Ale současně musil raziti odbyt pro český tovar a konati v praxi to, o čem se již tolik napsal a namluvilo. Povinnosti ukládané a cenění uve- dené nebyly úměrny a tak možno vyložiti čast nedorozumění a najíli výklad pro krajní ods- zování s jedné i krajní odpírání s druhé strany.
Němec Němcův
27 article
Máli nastali plný obrat, nutno obé korr govati. Především ale nutno vypleniti staré se- eiální hodnocení obchodu. Staré frase o neml ném zatěžování odběratele dnes platí jen výji- mečně. Moderní obchodník musil, nucen soutěží, dávno si učiniti zásadou docilovati zisku co možno největším obratem a ni- koli co možno největším výdělkem na určitém jednotlivém tovaru. Kdo se nepodřídil tomute důsledku nové volby, pyká neúspěchem. Úspěch obchodně předpokládá vzdělání, znalost, zkuše- nosti, jak ostatek patrno ze snah po vzdělání mezi obchodnietvem samým. Poctivá snaha po emaneipaci hospodářská bude vždy počílati s obchodnictvem, jako vyni- kajícím a veledůležitým faktorem. Odběratelská ochota obecenstva jest podajnou hmotou, kterou nutno teprve zpracovati. Dobrým českým zbožím. O jeho dobrotě pronáší obchod význačné slova a tak přispívá k správnému chápání »svěj k svému«, oné jeho praxe, která dává přednost jen dokonalému tovaru a tak plní své výchovné poslání v krásném smyslu, poslání vý- chovné k síle a mohutnosti. To vše činí ale organisační a vzdělavac snahy českého obchodnictva právě tak sympa- tickými. K akci našich damácích cukrovarů (zurovárený Včera dopoledne konala se zde v místnostech „Zucker- marktu“ společná schůze místního předsednictva praž- ské pobočky Společenstva rakousko - uherských cu- krovarů a důvěrníků surováren v Čechách, na níž byle usneseno, uvažovati o zřízení prodejního jednalelství Byl zvolen za tím účelem užší komitět, který byl po- věřen úkolem podati schůzi předsednictva pobočr
Zucker Čechy