1
masthead
26. srpna 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
o čemž po druhé více.
V Bitolii také Rekové zavřeli své Krámy
Řecký konsul chodil od jednoho řeckého kupce
k druhému a přemlouval je, aby otevřeli a osvěd-
čili tím, že jsou zajedno s Turky. Řecké noviny
směji se na ulicích bitolských prodávati, nebot
psují Slovany a velebí Turky. Možno říci: Co
Řek, to turecký špehoun. Ale povstalci jim po
zásluze odplácejí. Špionství řecké rozšířilo se
i do vsí. Řečtí sedláci v Zagoričanu, Tibonuštu.
Slatici a Crnovišti prozrazovali Turkům pohyby
povstalců. Povstulci, nabyvše toho důkazů, po-
bili je.
Podobně se povstalci pomstili grekoman-
ským Vlachům ve vsi Caparech za to, že dělal
Turkům vyzvědače. V noci tam vtrhla četa býva-
lého učitele v Bitolii, Sugačeva, a pobila jieh
Dojčin.
deset
Reková
Turek
Slovan
Řek
Povstulec
Vlach
Zagoričan
Bitolie
řecký novina
6
article
Řecko a Makedonie.
Dop. „N. L.
Z Athěn, 19. srpna. Také zde se utvořil
„Makedonský komitét“, ale s opačným účelem
než bulharský. Zdejší Makedonský komitét chce
chrániti v Makedonii řecké zájmy proti Bulha-
rům a Slovanům a strojí se vypraviti proti po-
vstalcům makedonským četu na pomoc Turkům.
Předsedou jest Arnaut z Epiru, jmenem Ga-
rajani. Vidno, že se mezi Řeky nenašla schopná
hlava, která by se hodila k provedení takového
junáckého kousku. O Garajaniovi německe
noviny už psaly, že způsobí v makedonské otázce
obrat, jen co se na jevišti objeví. Ale on se bez-
pochyby neobjeví, neboť je to praobyčejný tluč-
huba, který neumí, leč povalovati se po kavár-
nách, kde slovy poráží povstalce po stech a tisí-
eích a celý svět obrací na ruby. Členové Make
donského komitétu jsou více měně téhož rázu,
jako jejich „vojvoda“.
V Thessalii řecká policie chyfla několik lidí.
o nichž ihned oznámila turecké vládě, že je to
silná četa makedonských Bulharů, která se chy
stala přejíti do Makedonie a přidati se k povstal
cům. Ale nebyli to ani Bulhaři, ani Makedonci.
nýbrž několik řeckých pobudů, kteří za male
zpropitné dali se „zaujmouti“, aby na papíře
mohli figurovati jako bulharští povstalci. Až to
turecká vláda vezme s díky na vědomí, budou
propuštěni na svobodu.
Dop
N L
Turek
Arnaut
Řek
Bulhar
Makedonec
Řecko
Makedonie
Athit
Epirus
Slovan
7
article
Recké noviny zuřivě bombardují Rusko, jež
čini zodpovědným za vše, co se děje v Make-
donii. Je až tuze průhledno, že podobné nájezdy
dějí se na cizí objednávku a mají za
účel působiti k tomu, aby na Balkáně nastalo
ještě větší zmatení pojmů, než je dosavadní.
Řekové slibují si od své zradné politik
velmi mnoho. Že jim Turecko odstoupí Kretu,
mají už za jisto. Nyní pracují k tomu, aby řecký
prine, jehož brzy nebude na Kretě zapotřebí, byl
poslán za guvernera do Makedonie, aby ji v něko-
lika letech také tak krásně zpracoval — pro při-
Nemo.
pojení k Řecku.
Řek
Kret
Nemo
Rusko
Balkán
Turecko
Makedonie
Řecko
8
article
Rokouská politika na Balkáně.
Zmínili jsmo so o tom, že bulharská vláda
sepsala novou notu o zvěrstvech tureckého voj-
ska v Makedonii, sepsala jich seznam v periodě
od sv. Jiří t. r. do nedávných dní, a notu ode-
vzdala diplomatickým agentům velmocí, aby ji
odevzdali svým vládám. My hlavní data z té noly
uveřejnili v čísle nedělním.
Mezitím došla přes Rusko zpráva, že rakou-
ský zástupce zdráhal se tuto notu přijmouti.
Proč? On, sedě v Sofii, je makedonským událo-
stem na blízku, je takořka svědkem jejich, má
o nich vlastní zprávy a může přesně rozeznávati,
co se o Makedonii dostává pravdivého a co ne-
pravdivého. Kdyby bulharská nota obsahovala
nepravdy, rakouský zástupce zajisté by to byl
vládě bulharské přímo řekl a tím odůvodnil, pro
memorandum přijmouti nechce. On ale důvodů
neudal, z čehož následuje, že uznává sice pravdi
vost jeho dat, ale podčiňuje cit lidskosti politice-
To politika často dělá a nebývá to vždycky chy-
beu; záleží pouze na tom, čeho chce taková po
litika dosíci. Snad chce na jiné straně Makedon
cům hojnějši měrou nahraditi, čeho jim na jedné
odpírá?
Ano, chce jim dáti: svou oku pa ci
Rakouští agenti v Starém Srbsku a Makedoni
působí nyní k tomu, aby jednak v povstalém oby
valelstvu vzbudili přání rakouské okupace, jed
nak aby s tím rozřešením otázky smířil
i Turky. Turkům říkají, že jim „potom“ Ra
kousko vráti všecky okupované provincie na-
jednou, jen co je upokojí a uspořádá. A hloup
Turci, kteří na všecky panovníky světa dívají se
jako na vasaly sultánovy, začinají se prý s my-
šlenkou rakouské okupace smiřovati. Dají Make-
donce Rakousko-Uhersku jako do kárné školy
mysli si, až se v té škole odučí dělati povstání.
že je prostě z ni vezme.
Jiří t
Turek
Balkán
Makedonie
Rusko
Sofie
RakouskoUhersko
9
article
To zajisté svědčí o nemalé odvaze rakou-
ských agentů. Jak se mohou v samém sousedstv
Bosny a Hercegoviny opovážit agitovati pro roz
šíření rakouské okupace na povstalou nyní zemi
Co malují tomu nešťastnému obyvatelstvu, čím je
klamou?
Rakouští agenti v Starém Srhsku a Make-
donii připouštějí, podle našich informací, žev
Bosně a Hercegovině nenadešel okupací idealný
stav, ale ukazují na to, že země ty, pod tureckou
správou stále nepokojné, nyní jsou tichy.
Jsou tichy, protože od r. 1881—82 není
ních už síly odporu.
Bosňáci a Hercegovci charakterisují rozdí
mezi tureckou a rakouskou správou tak: Turek
se přihrne, aby ti všecko vzal, třeba i život, ale
prve sám ti vtiskne do ruky zbraň k odporu; ale
Švába vezme ti i tu zbraň.
Kdyby úsilí rakouských agentů bylo koruno-
váno zdarem a Staré Srbsko s Makedonií byly by
buď celé nebo z části Rakouskem okupovány, ne-
bylo by to ke štěstí ani nových okupovaných, ani
nás starých národů rak.-uherských, kteří dosud
nevědí, proč od nich byly žádány ohromné oběti
na okupaci Bosny a Hercegoviny, když z ní nemá
prospěchu ani obyvatelstvo říše, ani obyvatelstv
okupované, a netouží po pokračování této hry.
Doporučujeme i Makedoncům a Starosrbům,
i Turkům, aby přemýšleli o jiném způsobu roz-
řešení těžké a spletité otázky, než by byla ra-
kousko-uherská okupace.
Bosňák
Hercegovec
Turek
Makedonec
Bosna
Hercegovina
Boseň a Hercegovina
Makedonie
Rakousko
Bosna a Hercegovina
10
article
Rusko a slovanské sláty na Balkáně.
Úvodní článek „Nového Vremene“ „O vnitř-
ním položení Bulharska a Srbska“ vysvětluje
nár příčinu ruské zdrželivosti naproti otázce
akodonské. Podle petrohradského listu ani Bul-
harsko, ani Srbsko nejsou vnitř tak silny a jed-
notny, aby se na ně Rusko mohlo spolehnouti.
kdyby se politické zápletky hnaly k branné
srážce. Kníže Ferdinand o zemi nedbá, jezdísi
do ciziny po zábavách a domů jezdí jen peskovat
a svrhovat ministry. Zatím „Bulharsko, jedva
vytažené z řečiště stambulovštiny, znova se do
něho vrátilo. Není sice již Štěpána Stambulova,
ale jsou jeho důstojní nástupci a pokračovatelé
TTo jsou sice domáci záležitosti Bulharska, do
nichž Rusko nemíní se michati, ale Rus nemůže
se ubrániti smutku, popatří-li na to, co se nyn
děje v Bulharsku. Ministerstvo Rača Petrova sice
si vede v zahraničné politice docela loyalně, ale
v otázce makedonské není s ním důvěra ná-
roda.“
Poněkud lépe je v Srbsku, ale ani jeho
vnitřní položení není takové, aby bylo možno na
ně se spolehnouti. Větší moc než nový král má
tam klika důstojníků kralovrahů. I to budí obavy
zvláště v nynější chvíli, kdy krise evropského
TTurecka tak velice se zostřila a kdy „od slovan
ských států balkánských požaduje se politika,
plná pevného přesvědčení a po svědomí svých
národních zájmů.
Ferdinand
Stambulov
Rus
Rusko
Balkán
Nový Vremen
Bulharsko
Srbsko
Rača Petrov
11
article
O třetím slovanském státě na Balkáně
o Černé Hoře, v článku se nemluví. Ona sice má
všecko, čeho třeba, aby Rusko mělo k ní důvěru.
ale snad právě proto chová se dosud passivně
ke krisi evropského Turecka, následujíc v tom
příkladu Ruska.
Článkem petrohradského listu zřetelněje
pověděno, kde je příčina, že Rusko dosud ne-
mohlo plněji do díla makedonského zasáhnouti
Uznávají-li balkánské státy slovanské, že je ne-
vyhnutelno, aby Rusko přistoupilo k politice
činu, musejí rychle napraviti, co zaviňuje váhání
Ruska: sjednotiti se uvnitř a očistiti se v duchu
národním. Apotom — „što bog dade i sreča
junačkal
Balkán
Černá hoře
Rusko
Turecko
13
article
d. Z Bitolle, 25. srpna. Proslýchá se, že
novstalecké čety porazily prapor tureckého voj-
ska. Úřadně se proslýchá, že v okresu ka-
storijském propukl hlad. Úřady žá-
dají z Cařihradu mouku a peníze. Mez
tureckými důstojníky i vojskem
propukla nespokojenost. Vojsko
žádá bezohledný postup a je obava,
že se vzbouří. Tři prapory, vyslané ke stře-
žení železniční tratě ze Skopije do Soluna, roz
prášily Ormanovu četu, která pustila se do bou-
rání tratě ze Skepije do Mitrovice
Nové povstalecké čety objevily se v okresích go-
stijském, varském, suvagorském a podabistském,
ale chovají se dosud nečinně. Vesnice Čer byla
vydrancována a spálena. Turečtí vojíní
zničili střelbou z dělklášter bogo-
rodice. Albánci obklíčili klášte
s v. Eliáše ve Skopiji. Albánské čety chy
stají se vrhnouti se na město Gostivar a zni
čiti je pumami. Četné vesnice
lesy vypáleny.
Z Cařihradu, 25. srpna. (C.-B.) Dle do-
slechu Rusko vydalo svým konsulům na Balkáně
tajné instrukce, v nichž, poukazujíc na zavra-
ždění Ščerbinovo a Rostkovského, kteří plníc
věrně svoji povinnost, přišli o život, nařízuje
aby rázně byla hájena všecka výsadní práva kon-
sulů a na dosavadní zvyklosti, při tom však aby
dbáno bylo korektního chování a aby nebylo dá-
váno podnětu k obviněním nebo k provokačnímu
jednání. V tureckých a diplomatických kruzíel
uznává se souhlasně umírněnost a mírumilov
nost, kterou Rusko projevilo jak při urovnání
zápletky, způsobené zavražděním Rostkovského
tak i rychlým zakončením námořské demon-
strace.
Ormanův
Albánec
Eliáš
Ščerbinův
Rostkovský
Bitolle
Cařihrad
Skepijá
Mitrovice
Gostivar
Rusko
Balkán
14
article
— Dle zprávy, podané Portou rakouskému
a ruskému vyslanci o útocích tlup povstaleckých
17. a 18. t. m. ve vilajetu solunském, zabila
40členná tlupa ve vsi Turce mohamedána a5
mohamedánů a křesťanů odvlekla. V pohoř
haimakčalanském došlo k boji s tlupou, která
utrpěla ztrátu 15 mrtvých a 30 raněných. Tu-
recké vojsko ztratilo 6 mrtvých a 3 raněné. Ves-
nice Rokito byla v noci přepadena a 13 oby-
vatel zajato. 119 Bulharů, kteří byli zajati
Kruševu, bude dopraveno do Bitolie. Vojsko uko
řistilo různé zbraně, tři pumy, dvě dřevěná děla
a prapor s nápisem „Smrt“.
Z Cařihradu, 24. srpna. (C.-B.) Ve zprá-
vách z Drinopole páčí se síla povstaleckých
tlup, které vyskytly se v sanžaku kirkilišském, na
600—800 mužů. Tlupa, která 18. t. m. ve
Vasiliku vyhodila do povětří vládní budovu
v Děrekfeji telegrafní úřad, odhaduje se na 300
až 400 mužů. Porta — jak ujišťuje — učinila
přiměřená opatření.
Z Bělohradu, 24. srpna. (C.-B.) Ze S k -
plje se oznamuje, že tamější vali zaslal bulha
skému biskupu Sinesijovi list, v němž činí je
zodpovědným za nepokoje, k nimž by došlo ve
Skoplji. Ve vilajetu kosovském vyzbrojuje se tu
recká domobrana. Domobranci kosovští, mitro
vičtí a vučiterští mají shromážditi se v Gilan
na srbských hranicích. Arnauté z Peče, Jako
vice a Ferisoviče prý opět nosí zbraně, ve Skoplj
prý zakoupeno 2100 koní.
i. Ze Soluna, 25. srpna. Vrehiní velitel ture-
ckého vojska v Bitolii maršálek Omer Rudž
paša přibyl sem dnes v půl noci z Bitolie a odje
neprodleně zvláštním vlakem do Cařihradu.
Bulhar
Arnautý
Omer
Turec
Cařihrad
Drinopol
Bělohrad
Peč
Soluna
S k
15
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Uherská krise.
Z Pešti, 25. srpna. Opposice jest při
pravena, že krise nebude rozřešena po je-
jím přání a činí již přípravy k no-
vému boji. Kdyby krise neměla býti roz-
řešena do konce tohoto týdne, bude oppo-
sice žádati svolání mimořádné
schůze poslanecké sněmoviny.
V této schůzi bude žádáno, aby prozatímní
ministerstvo Khuena-Hederváry ho
podalo vysvětlení, co hodlá učiniti
v otázce rekrutské. Dne 24. srpna
totiž minula lhůta, kterou prohlásil hrabě
Khuen za poslední, do které až může
býti odvod odložen. Opposice se obává, že
vláda zamýšlí podržeti záložníky až do konce
prosincej anebo povolati náhradní záložníky.
Proti tomuto postupu by ovšem opposice co
nejrozhodněji vystoupila a ne-
dopustila, by sněmovna se dří ve
rozešla, pokud by v otázce této opposie
nedostalo se uspokojivého ujištění. Opposice
chystá se rovněž vykořistiti dalšího trvání
stavu ex lex. Již před několika nedělemi,
ještě před demisí hr. Khuena, zřídila zvláštn
komisi, které uložila, aby studovala finanční
zákonodárství a našla prostředky, pomocí
kterých by se proti stavu bezzákonnému
mohlo vystoupiti na podkladě právním. Oppo-
sice má též úmysl, vyzvati zv lá št-
ním manifestem občanstvo, ab
po dobu trvání nynějšího stavu
neplatilo daní, ani přímých an
nepřimých a tím způsobem za-
hájilo stávku. Opposice myslí, že by
manifest tento došel povšimnuti a že by
silně působil na vládní kruhy
v zájmu ukončení bezzákonného
stav u.
Z Pešti, 25. srpna. Obstrukční po-
slanci se snaží pohnouti liberáln
stranu, aby se k nim připojila, aby t ak
došlo k jednotě veřejného mí-
nění v Uhrách.
Khuen
Pešť
Uhry
prozatímní ministerstvo Khuen
16
article
Uherská krise a Polácl.
Ze Lvova, 25. srpna. »Slovo Polské-
v polemice s přípisem hr. Wodzického,
zaslaném »Czasu«, v otázce národních
požadavků v armádě, praví, že by se
doporučovalo, aby »Kolo polské« za účelem
rychlejšího vyřízení rakousko-uherského vy
rovnacího konfliktu usneslo se na resoluci,
ve které by zaujalo stanovisko pro samo
statnost armády uherské, čímž by
umožnilo, aby obnoven byl bývalý spolek
polskomaďarský. List poukazuje př
tom na snahy nejčelnějších politiků polských.
jako Smolky a j., kterýmžto státníkům
děkuje Halič skoro za všechny autonomn
vymoženosti a jejichž politika se vždy opí-
rala o allianci s Uhry. Naproti názorům
hraběte Wodzického ve příčině velkého vy
znamu jednoty armádní, praví »Slovo Polské«,
že polské velení pro Halič by
zdatnost pluků haličských značně
zvýšilo. Poláci stojí na stanovisku,že
jednota armádní, uměle sdělaná, ne-
zvyšuje nikterak zdatnost vojska.
Z té příčiny trvají Poláci na stanovisku, aby
počet polských důstojníků byl
rozmožen a aby byli povoláni do
Haliče. Maďarisování maďarských pluků
jest tudíž též v zájmu Poláků, protože
jenom tehdy mohou dosíci stejných vy
možeností u pluků polských.
Smolek
Wodzický
Polák
Lvov
Halič
Uhry
17
article
Z říše kázně a bázně boží.
n. Z Berlína, 25. srpna. »Vorwärtse
vytýká dnes znovu Trothovi, že vyvrácením
jeho známé zprávy dopustil se vědomě ne-
pravdy. »Vorwärts« chce tím donutiti, by
byl žalován a prohlašuje, že svědectvím
Trothy dokáže, že páni u dvora nutnost ro-
dinného zámku na ostrově Pichelswerderu
odůvodňovali o sobní bezpečností cí-
saře, že k účelu tomuto měl býti ostrov
vyvlastněn, že se na něm má zříditi zvláštní
správní okres a samostatný okres volební
pro volby do řišského sněmu, v němž by-
dleti by směly jen osoby ve dvorn
službě. Trotha zejmena prý dosvědčí, že
považuje velice žádoucím, by se uvážila
otázka nepřímého seslavení gardy z »elit-
ního mužstva«. »Vorwärts« sděluje, že
zodpovědný jeho redaktor Leid nebyl
z vazby dosud propušlěn.
Leid
Berlín
Vorwärts
18
article
Telegramy korresp. kanceláře
Krise v Uhrách.
Z Pešti, 25. srpna. (C.-B.) Císař přija
odpoledne předsedu ministerstva hr. Khuen
Hedervára po delším slyšení.
Také ministr obchodu Lang byl dnes
císařem přijat.
Cesta italského krále,
Z Paříže, 25. srpna. Dle »Figarae
přibude král italský návštěvou do Paříže
asi v polovici října. Zbývá již jen dohoda
s presidentem Loubetem o určité lhůtě.
Krále doprovázeti bude bezpochyby také
jeho choť Helena.
Cesta řeckého krále
Z Paříže, 25. srpna. (C.B) Král řecký
včera sem přijel a dnes ráno pokračova
v cestě do Marianských Lázní.
Srbsko.
Z Dělehradu, 25. srpna. (C.- B.) Král
Petr se svými syny a princem Arsénem
nastoupil v průvodu Ministra Mašína cestu
po království. Napřed navštíví Topolo.
Do Topoly přijel král již dopolednea
byl po celé cestě hlučně pozdravován oby
vate lstvem.
Menotti Garibaldí j.
Z Říma, 25. srpna. (C.-B.) Dnes večen
konal se za skvělých okázalostí pohřeb Me
notta Garibalda. Rakev vezena byla šesti-
spřeží na dělové lafetě a položen na ní kord
nebožtíkův a věnec, darovaný králem, s ná
pisem: »Generálu Menoltu Garibaldovi, Vik-
tor Emanuel.« Mimo to ležel na rakvi vě-
nec, darovaný francouzskou vládou a věnec
od příbuzenstva. Za rakví, podél níž s obou
stran tvořili špalír Garibaldiáni, kráčeli čle-
nové rodiny nebožtíkovy, ministři a státní
místotajemníci, generalita, četní důstojníci
senátoři a poslanci a řada spolkův s prapory
Mrtvola dopravena bude v noci do Carana
kde bude pohřbena.
Lang
Loubet
Helena
Petr
Arsén
Mašín
Topola
Menotti
Menolta Garibald
Vik
Emanuel
Garibaldiat
Uhry
Pešť
Paříž
Srbsko
Dělehrad
Topol
Řím
19
article
Opravy na Rusi.
Z Petrohradu, 25. srpna. (C. B.) Dl
carova rozkazu, vyhlášeného ve sbírce zá
konů, bude na příště právo vypovídat
cizozemce příslušeti ministru vnitra, mi
nistru války pro obvod jemu přímo podřízený
generálním guvernérům a se souhlasem caro
vým také guvernéru v pohraničních územích
Dementi.
Z Madridu, 25. srpna. (C. B) Vláda
vyvrací pověsť o odhaleném prý v Huesce
spiknutí proti krali španělskému.
Východní Asie.
Z Londýna, 25. srpna.(C. B) »Timesu«
telegrafují z Honkonu: Německý misioná
Homeyer, vyslaný první berlínskou mi
sijní společností, byl včera napaden
oloupen a poraněn loupežní ky
u Namburka, na tomže místě u Severn
řeky, kde nedávno byli přepadeni američtí
misionáři. Dostal čtyři rány do obličeje.
Také jeho žena, služka a posel byli po raněni,
Homeyer se vrátil do Kantonu. Německý
konsui úsilovně pátrá po pachatelích.
Z Paříže, 25. srpna. (C.-B.) Dle
»Lanterny« nebude již dosavadní guverněn
pro indickou Čínu, Beau, který chystá se
právě do Francie, povolán na své místo.
K venezuelskému sporu.
Z Kodaně, 25. srpna. (C.-B) Dle
»National Tidentu« prof. Henning Matzen,
jejž byl car jmenoval členem smírčího soudu
v otázce venezuelské, odřekl, prohlásiv.
že spor týká se též Dánska.
Beau
profesor
Henning
Rus
Petrohrad
Madrid
Huesca
Asie
Londýn
Paříž
Čína
Francie
Kodaň
Dánsko
National Tident
20
article
Telegraňické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 25. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 50.000
pšenice o 21 hal. dráž. Platila: pšenic
tisská stará 81 kg K 7.90, pešťská 80 kg
K 7.621/2, báčská 75.5 kg K 7.55, nov
pšenice tisská 80 kg K 7.825, 81.5 kg K 7.80,
80 kg. K 7.75, 78.5 kg K 7.60, 79 kg K 7.65,
78 kg K 7.60, pešťská 80.5 kg K 7.65, 80 k
K 7.5714, žlutá 78 kg K 7.475, 77.5 kg K 7.55,
stolno bělehradská 76.5 kg K 7.47, marošská
79 kg K 7.65, hartská 78.5 kg K 7.65, duna-
földvárská 78 kg K 7.60, hornokanižská 77.8 kg
K 7.674, banátská 78.5 kg K 7.65, horno-
uherská 79 kg 7.55, z Podunají 76.4 kg K 7.45,
pančevská 76 kg K 7.35, ze skladišt 75.5k
K 7.30. Žito K 6.— až 6.10, ječmen K 5.50,
starý oves K 5.80, oves nový K 5.45
až K 5.60.
Platil
Pešť
hornauherský 79
Podunají
kg
21
article
Trh termínový pevný na úhrady.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 7.35, na duben K 7.65, žito na řijen k
6.17, na duben K 6.43, oves na říjen K 5.48,
na duben K 5.69, kukuřice na srpen K 6.12,
na září K 6.12, na květen 1904 K 5.25,
řepka K —.—
Sádlo K 67.—, slanina třídílná
59.—, jiné zboží beze změny.
Počasí: Par no.
Z Miškovce, 25. srpna. (C.-B.) Dnes
zahájen tu zemský trh na ječmen pivo-
varský. Přihlášeno 820 vagonů. Poptávka
čilá, také z ciziny se kupci dostavili. Do 11.
hod. dopolední prodáno 200 vagonů po 14 už
11 K za q. Jakost ječmene je mnohem horší
než loni.
Z Berlína, 25. srpna. (C. B.) Dl
»Reichsanzeigru« byl stav osení v polovie
srpna v německé říši tento: pšenice zimní 2.7
(2.7 v polovici července), pšenice letní 26
(2.6), žito zimní 2.4 (2.5), letní 2.5 (2.5),
ječmen letní 2.5 (2.5), oves 25 (2.7), bram-
bory 2.5 (2.6), jetel 2.6 (2.8), lucinka 2.7 (3).
[1= velmi dobrý, 2 = dobrý, 3 = prostřední.)
Zpráva o stavu zimní špaldy ještě vydána
nebyla.
Z Bernu, 25. srpna. (C.- B.) Komité
švýcarských emissních bank zvýši
úrokovou míru ze 3k na 4 proe.
Sádlo
Miškovec
Berlín
Bern
22
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
K úkolům českého obchodnika.
Případ jest poučný: proti určitému něme
ckému tovaru veden byl dosti silný zápas. Vy
skytlo se české zboží téhož druhu a zájem ve-
řejnostní rovnal mu účinně půdu. Výrobce
německý — obchodně dosti nevysvétlitelno —
zaváděl německé účty a vignety i co do zboží.
určeného do českých krajů, proti tomu ozval
se konečně odpor a tak, vlastně ze zevnějšího
donucení, počalo se u nás mysliti, že český
zpotřebitel má své určité povinnosti (ovšem
v daněm rámci, minule uvedeném, totiž oproti
stejně dobrému zboží českému) k českému vý
robci a tovaru. Ale německý výrobce šel svou
cestou dále. Nositelem odporu proti jeho zboží
byla veskrze skoro větší města, kde jsou pro-
pagační prostředky přece jen silnější. Založi
tudíž svoji protiakci na venkově. Neorganiso-
vaný malý detailista sedl mu ochotně na vě
jíčku výhod, třeba dočasných a tak docilova
německý podnikatel, čeho chtěl: naučil obecen-
stvo venkova na svůj tovar. Význam toho fakta
dovede oceniti každý, kdo ví, jak silnou úlohu
hraje zvyklost spotřební v obchodu. Z venkova
tlačila se poptávka po cizím zboží do měst —
taktika německého výrobce se osvědčovala.A
tak stáli jsme zase v obraně a ne jednomu
obchodníku, který odřekl odebírati německý
tovar, nezbylo než opatřiti se jím a vyhověti
takto poplávce, jak to ostatně přikazem dobře
vedeného obchodu. Z výboje dostali jsme se do
offensivy.
23
article
Na tomto příkladu zrovna typicky se zračí
jeden z hlavních problémů moderního našeho
obchodu, problém odbytu poslední
mu konsumentu. Ty doby, kdy kupec
čekal klidně na konsumenta a v starých kole-
jich řídil svůj závod, jsou plně překonány. Mo
derní velkoprůmysl uváděl hromadně na th
zboží, nestaraje se o to, je-li zvýšená výrob-
nost úměrnou s poptávkou, pro řadu tovarů
bylo nutno spotřebu teprve hledati a získávati
zatím co netušenou měrou vzrostla soutéž ob
chodníků mezi sebou. Ale nejen to, i moderní
prostředky dopravní překlenovaly hravě staré
místní vzdálenosti, organisace pošt umožňovala
rozestírání sítí velikým zasíláním obchodním
domům, druhy různého zboží vůčihledě se
množily, ceny kolísají a se mění, obchodník
chtě nechtě nesmí se uzavírati spekulačním
momentům, zatím co nepopíratelně působí jiná
tendence, charakterisující naší dobu: tenden-
ce, vylučovati pokud možno spro
středkujícího obchodníka, tendence
živená i výrobcem i spotřebitelem
Vše to ukládá ale obchodníkovi ještě nové bře-
meno: nutí ho skýtati zvýšený úvěr širo
kým vrstvám spotřebitelským, tím více, že splát-
kové obchody pronikají stále víc a více. Obchod
dávno opustil idylické zátiší a vítězící tendence
kapilalistické dávají mu zcela nový ráz.
Snaha vyloučiti obchod a spojiti výrobce
přímo se spotřebitelem učinila v době poslední
nepopíratelné pokroky. Posnlá li dnes továrník
své agenty přimo k spotřebitelům (u nás zasáhlo
do konce v tuto otázku ovšem jen z části i zá-
konodárství), zřizuje-li svá skladiště v hlavníeh
místech tržních, získáváli lácí svých tovarů
24
article
širokou spotřebu, činí jen te, k čemu ho nut
boj o spotřebitele, o odbyt. Na druhé straně
snaží se spotřebitel sám přímým nákupem u vý-
robce vylučovati zisk sprostředkujícího obchod-
níka. Potřeby konsumentovy vzrostly a rostou
stále: úsilím o novou úhradu umožňuje si pouz
spotřebu nových předmětů. Tyto proudy staly
se, jak ostatek známo, základem organisace
spotřeby ve spotřebních spolcích všeho druhu,
organisace, která vedla v cizině k neobyčejným
výsledkům a která dávno kupuje spotřební před-
měty přímo u vývozce. Posledním stadiem tohote
vývoje bylo by — jak Sombart pěkně dovozuje
— že by veliký spotřební spolek kupoval na př.
přímo koloniální zboží od majitelů plantáží nebo,
ještě lépe, měl své vlastní plantáže v tropech.
Uzavírati ale z momentů těchlo
na zatlačování obchodu bylo by
nesprávno. Jednak jsou jisté meze, kterě
výrobci brání provésti plně styk
se spotřebitelem — a dnes přiznávají n
př. němečtí obchodníci přímo a otevřeně, ž
zašli začasté ve svých snahách po přímém styku
s konsumeniy nebo zákazníky příliš daleko a n
úkor svého vlastního prospěchu — jednak jsou
úspěchy spotřebních spolků přece jen menší než
se snad zdá. Člen spotřebního spolku má přec
ještě řadu potřeb, které ukojuje u obchodníka,
a mimo to proniká idea spotřebních spolků plně
jen u tříd a stavů vedených k myšlénce orge-
nisační semknutosti povolání na př. úřadnictva,
dělnictva a p. Koncem 19. stol. připadalo na př.
v Německu na jednoho organisovaného spotře-
bitele 17 neorganisovaných, číslo při organisaě
ním rázu německé povahy pozoruhodně.
Na druhé straně nemohly ovšem tyto p-
měry zůstati bez vlivu na obchodníka sama.
Sombart
Německo
25
article
Potřeba pronikavého vzdělání hlásila se sama
sebou, duch solidarily probouzel se přese
všechny propasti vytvořené bezohlednými sou-
těžními zápasy a boji, pronikají snahy nákupních
organisací obchodníků a vystupuje rys, charakt-
risující moderní vývoj hospodářský vůbec, snaha
zvýšiti produktivnost práce.
Obchodník není již klidným sousedem svého
rodného města; sleduje pilně vývoj průmyslu,
pozoruje vkusové změny obecenstva a nahroma-
děnými zkušenostmi udává začasté i směr vý-
robé průmyslové. Jest pochopitelno, že sev
tomto rámci nových poměrů tak horlivě mlusí
o průkazu způsobilosti, jednotné úpravě pra-
covní doby, o stavovské nucené organisaci atd
Problém účinného odbytu poslednímu kou-
sumentu jest u nás v českých zemích kompl-
kován ještě jinými momenty. Zemědělský ráz
našeho národa v době pronikajícího uvědomo-
vání národního v počáteích obrození, nemohl
zůstati přirozeně bez vlivu na obrození samo.
Otázky hospodářské v něm úlohy nehrály a
probouzejíce se národně, nestarali jsme se na-
prosto o to, že jsmo tak plně hospodářsky zá-
vislými. Havlíček měl již ostře vyhražené po-
chopení pro hospodářské osamostatňování národa
a on to byl, který prvý v tomto směru bud
zájem. Ale přes to hledělo se u nás až skor
do nejnovéjší doby na obchod jako na posta-
vení sociálně a národně méně význučné. A přec
měl a má právě obchod tak hluboký význam
při buzení odběratelské ochoty pro české tovary.
pro šíření myšlenky hraditi spotřebu vlastní vý-
robou, myšlenky, na které zakládají v nejno-
vější době Uhry svou politiku budouena. Vlivem
vývoje, kterého nelze tuto líčiti, stalo se, ž
obchod veliký v našich rukou vlastně nebyl
Zde činili jsme dlouho místo Němeům, teprv
vývoj posledních dvaceti pěti let přinesl obrat.
Havlíček
26
article
Ne úplný, vlastně jen počátky jeho. Sociálnl
cenění obchodníka počíná se konečně měnitia
zvraceli. Tento zvrat zhodnocovacího názoru
jest předpokladem, aby konečně se obraeely
obchodní a půmyslové podnikavosti naše nej-
lepší hlavy, jak tomu na prospěch národa sa-
mého u Němců. Neboť ne v poslední řadě možna
si neobyčejné hospodářské úspěchy Němcův
posledním čtvrtstoletí vyložiti tím, že zdatný do-
rost národa lákán inieiativní a dobývačnou
stránkou podnikavosti obchodní a průmyslové
sociálním významem obchodníkovým, obracel se
na toto pole životní práce. Politická kariéra,
která u nás na př. má tolik svůdnosti, v Ně-
mocku lákala méně a neabsorbuje také tolik si
Tak musil probouzející se český obcho
překonávati nejen slovem a zkušenostmi gene-
rací založenou soutěžnost německého obchodu,
ale i ve vlastním národě dobývati
si teprve onoho sociálního hodno-
cení, kterému jinde se již dávno těšil, kus
výkladu pro pomalý rozvoj obchodní naší slly.
Ale současně musil raziti odbyt pro český tovar
a konati v praxi to, o čem se již tolik napsal
a namluvilo. Povinnosti ukládané a cenění uve-
dené nebyly úměrny a tak možno vyložiti čast
nedorozumění a najíli výklad pro krajní ods-
zování s jedné i krajní odpírání s druhé strany.
Němec
Němcův
27
article
Máli nastali plný obrat, nutno obé korr
govati. Především ale nutno vypleniti staré se-
eiální hodnocení obchodu. Staré frase o neml
ném zatěžování odběratele dnes platí jen výji-
mečně. Moderní obchodník musil, nucen soutěží,
dávno si učiniti zásadou docilovati zisku
co možno největším obratem a ni-
koli co možno největším výdělkem na určitém
jednotlivém tovaru. Kdo se nepodřídil tomute
důsledku nové volby, pyká neúspěchem. Úspěch
obchodně předpokládá vzdělání, znalost, zkuše-
nosti, jak ostatek patrno ze snah po vzdělání
mezi obchodnietvem samým.
Poctivá snaha po emaneipaci hospodářská
bude vždy počílati s obchodnictvem, jako vyni-
kajícím a veledůležitým faktorem. Odběratelská
ochota obecenstva jest podajnou hmotou, kterou
nutno teprve zpracovati. Dobrým českým zbožím.
O jeho dobrotě pronáší obchod význačné slova
a tak přispívá k správnému chápání »svěj
k svému«, oné jeho praxe, která dává přednost
jen dokonalému tovaru a tak plní své výchovné
poslání v krásném smyslu, poslání vý-
chovné k síle a mohutnosti.
To vše činí ale organisační a vzdělavac
snahy českého obchodnictva právě tak sympa-
tickými.
K akci našich damácích cukrovarů (zurovárený
Včera dopoledne konala se zde v místnostech „Zucker-
marktu“ společná schůze místního předsednictva praž-
ské pobočky Společenstva rakousko - uherských cu-
krovarů a důvěrníků surováren v Čechách, na níž byle
usneseno, uvažovati o zřízení prodejního jednalelství
Byl zvolen za tím účelem užší komitět, který byl po-
věřen úkolem podati schůzi předsednictva pobočr
Zucker
Čechy