1
masthead
26. srpna 1903
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
kosti Trutnova a o tom, jak zapotřebí jest, aby
se také četníci pobratřili, když už se to všechno
bratři. Toť se vi, že došly také telegramy k zvý-
známné slavnosti« a že skončeno, jak se samo
sebou rpzumí, ve vzorném pořádku. Všichni
účastníci si libovali; zdejší a pruští pohraniční
zlodějové a darebové libovali prý si onoho
dne také.
— Ke slavnosti odhalení pamětního poprs
na rodném domě dra. Josefa Kaizla ve Volyni
došly ještě tyto projevy: Oceňujíce veliké zá-
sluhy Vašeho rodáka, býv. ministra dra.“ Jos
Kaizla, voláme jeho památce nehynoucí „Sláva!“
Okresní výbor prachatický. — Pa-
mátce zvéčnělé Excellence dra. Kaizla, velikého
politika, vlastence a čestného měšťana svého,
provolává nehynoucí slávu rada král. mě-
sta Čáslavi. — Lituje, že nemohu býti při-
tomen, přejí slavnosti všeho zdaru. Poslanec dr-
Kramář v Korlizi na Krymu. — Připojuje se
k uctění památky nezapomenutelného všem jeho
kollegům Kaizla, vděčím vám, prvním jemu
vděčným sourodákům. Poslanec Brdlík. —
Nehynoucí paměť zachována buď síle ducha
i záslužné působnosti vynikajícího tohoto pracov-
níka našeho. Schmutzer, úč. ředitel v Praze.
Kaizl
Kramář
Brdlík
Schmutzer
Trutnov
Volyň
Čáslav
Krym
Praha
okresní výbor prachatický
6
article
— Mnoho zdaru významné slavnosti odhalení
poprsí mého nezapomenutelného kmotřička, volá
V. Klečka, divadelní ředitel. — Nehynouct
paměť velikému Čechu vlastenci. Holoubek
starósta města Sedlčan, Sláma, zvěrolékař
Majer, lékárník tamže a Wachta, assistent tabák
režie v Hainburgu. — Nemohouce osobně se
zúčastniti slavnosti dnešní v duchu s Vámi vzdá-
váme povinný hold památce věhlasného vla-
stence, na nějž právem Volyň jest hrda. Ne-
hynoucí vděčná paměť dru. Kaizlovi. Votava,
soukromník v Budějovicích, Chochola.
inspektor ministeria justice. — Další projevy za-
slali chef nádražní v Inšpruku Exner a redakce
„Plzeňského Obzoru“.
V Kleček
Čech
Holoubek
Sláma
Majer
Kaizl
Votava
Exner
Sedlčany
Hainburg
Volyň
Budějovice
Chochol
7
article
— K vůli polámané chmelové tyčce. Na
všeněmecké schůzi v Broumově pronesena byla
mezi jiným též žaloba, že pro německý lid
jeho bolesti nemají úřadové v Rakousku citu,
Němcům nechť prý se přihodí cokoli, nikdo prý
pomocí nepřispěje, jako by toho nebylo zapo-
třebí, jako by se předpokládalo, že Němec do-
vede si pomoci nejlépe sám. Naproti tomu je
prý ihned všechen úřadní apparát na nohou,
zlomi-li se kdy v nějaké české vesnici chme-
lová tyčka. Tak aspoň blábolil na schůzité
pověstný Wolf, který, kdekoli se objeví, na
hanbu německého jména, má pořád posluchačů
a nadšených přátel dost a dost. Neznáme věru
větší frivolnosti, bezectnosti a většího bídáctví,
než jaká ukryta v této žalobě. Katastrofa, jež
stíhla český kraj v měsíci červenci, při níž dle
mírného odhadu zničeno více než za 50 mill.
korun plodin a způsobeno jiných ještě škod,je
mu — zlomenou tyčkou chmelo-
vou. O tom, co se strany státu a země stalo
se na odčinění přívalem nedávno způsobených
škod v Krkonoších, čím přispěno bohatým Kar-
lovým Varům bez vzájemného sprostého vyčí-
tání, o tom ovšem pan poslanec, který do
Čech si zajede jen tehdy, když má zapotřebi
naplnit si prázdnou kapsu, ovšem neví. Ostatně
nebyla to česká tyčka chmelová,
která se zlomila a k vůli níž vyjel
si místodržitel onehdy do Žatee.
Němec
Wolf
Broumov
Rakousko
Krkonoše
Kara
Čechy
8
article
Byla to tyčka německá. Jeho Excellence vy
pravila se tam potěšit Němce, aby se neřeklo
že jen pro Čechy má vláda srdce a poněvadž
kroupy tentokráte na německá pole nepadaly
nemohl se správce země se svým samaritánstvím
obrátiti jinam, než do Žatce, aby potěšil tamější
chmelaře, kteří letos sklidí sice jen asi polovinu
toho co loni, o nichž ale sama »Bohemia«
ve svě hospodářské zprávě. praví, že bude
chmele v obvodu žateckém sice
měně, že ale bude za to těžší. Máli
kdo právo stěžovati si na to, jak různě koná
se u nás vznešená povinnost milosrdenství.
máme je my Čechové. Je přece veliký rozdí
mezi bohatým žateckým chmelařem, jenž strži
letos o něco méně peněz za chmel, než loni,
a mezi chalupníčkem z českomoravské vysočiny.
jemuž kroupy rozbili i to poslední, co měl —
brambory. Když dnes, jako učiněný žebrák
neví, čím má nasytiti děti své.
Němec
Čecho
Žatec
Bohemia
9
article
— K heroickému zápasu české menšiny
v Břežánkách o českou školu. Zmínili jsme se
už o zápasu, jejž svádí česká menšina — vlastně
většina — o zveřejnění české školy v Břežán-
kách. V neděli konali čeští rodičové opětně
schůzi, v níž jednali o svém postavení. Schůzi té
přilomen byl jednatel Národní jednoty severo-
české, jenž dodatkem k našim dřívějším zprávám
nám oznamuje: Čechové břežánečtí jsou ne-
ustále dobré mysli. Spoléhají na vítězství své
spravedlivé věci a jsou odhodláni vytrvati v boji.
děj se, co děj! Za statečnost, s jakou vedou svů
hrdinný boj, zasluhují skutečně plného uznán
stejně, jako i vůdce jejich p. Jos. Skalský.
Jos
Skalský
Břežánky
národní jednota severočeský
10
article
správce místní matiční školy. Pronásledování
českých rodičů nijak nepřestává, naopak po-
kračuje se v něm dále. Čechové břežanečti oče-
kávají dokonce, že ve dnech zápisu přejde v
opravdové násilí. Do neděle vystěhovali Němei
celkem dvacet českých rodin, které ovšem
ihned nalezly přístřeší v českých domech. Ochot
českých domácích, jakož i obětavost Čechů, kteř
— sami nemajíce dětí — postoupili byty své ro-
dičům vypovězeným, umožnila ovšem, že celá
akce Němců selhala. Němečtí domácí mají dnes
34 byty prázdné, a ty sotva jim Češi ob-
sadí, i kdyby hned bylo po pronásledování. Češi
odnášejí si z letošní akce školní cenné poučení,
jehož následkem bude bezohledné provádění
hesla Svůj k svému! A kdo bude pak ně-
meckým pp. domácím platit ušlou činži, až pe-
níze z Německa přestanou docházeti? — Za-
slouží, aby bylo uvedeno, že na př. z jediného
domu p. Vyskočilova zapsáno bude do české
školy jedenadvacet dětí! — K hejtmanovi
okresnímu hodlá se vypraviti deputace českých
živnostníků, žádat, aby chránil zájmy živnost-
níků, které odstěhováním mnoha českých rodin
vážně jsou ohroženy. — Dnes je nade všechnu
pochybnost jisto, že Čechové břežánečtí něme-
ckému násilí neustoupí; jest jen na naší veřej-
nosti, aby věc jejich považovala za svou a ve
chvílích tuhého boje jich neopustila. Myslíme, že
na tuto naději mají udatní bojovníci za věc če-
skou v Břežánkách plné právol
— Osobní. Pan MUDr. Ant. Kurz, praktický
lékař na Král. Vinohradech, v Karlově ulici čís. 15
vrátiv se z cest. ordinuje opčt pravídelně od 2 de
5 hodin odpoledne.
Čecho
Němec
Čech
Vyskočilův
MUDr
Antonín
Kurz
Král
Německo
Břežánky
Karlov ulice
11
article
— Rodinné zprávy. Sl. Jeny Němečkova
stavitel pan Karel Poupě byli dne 25. srpna t.r.
oddáni v chrámu na Smíchově. — Slečna Tonuše
Frolíkova a pan Josef Knot, slavitel, stavební
úřadník kanalisa ní kanceláře král. hlavního města
Prahy, slaviti budou sňatek dne 29. srpna t. r. ve
farním chrámu sv. Gotharda v Bubenči.
— Úmrti. Dne 25. t. m. zemřela na Král. Vino-
hradech, v Puchmajerově ulici čís. 58, paní Johann
Markupová roz. Urbanova, choť úřadníka v. v.
v 62. roce. Pohřeb koná se dne 27. t. m. o 4. hod.
odpolední z kaple vinohradského hřbitova.
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne
25. srpna.) Usneseno, aby z odkazu Josefa Plesche
v obnosu 1000 K pro dobročinné účely obce pražské
bylo věnováno 500 K na léčení dílek skrofulosních
a 500 K feriálním koloniím k vypravení chudých
dítek, do Prahy příslušných. — M. r. pan dr. Holu-
bovský tlumočil stížnost obyvatelstva Václavského
náměstí na kouř, valící se z pivovaru dvorního v
Štěpánské ulici a žádal, aby magistrát proti tomuto
nešvaru energicky zakročil. — M. r. pan Zikan upo-
zorňoval na nesnáze komunikační a závady zdravotní,
vznikající návalem venkovských povozů ráno u trž-
nice staroměstské. V rozpravě o tom, které se zúčast-
nili pp. dr. Kühn. dr. Podlipný a Brož, bylo sděleno
několik návrhů, smělujících k udržování čistoty v uli-
cích, kropení ulic atd. — M. r. pan Seifert obnovil
svůj návrh, aby omezníkovány byly obecní pozemky
v Holešovicích, poukazuje na naléhavou nutnost
toho i na nynější příhodnou dobu. — Dlažební komisi
k úvaze byl odkázán návrh p. dra. Podlipného, aby
některá z čelnějších ulic pražských byla na zkoušku
asfaltována. — Vyhověno bylo 81 žádosti za přiznám
práva domovského dle zák. z r. 1896; 32 žádostí téhož
druhu byly zamílnuty. — Povoleny byly tyto stavby
Němečkův
Poupě
Tonuš Frolíkův
Knot
svatý . Gothard
Král
Markupová
Plesch
doktor
Hol
Zikan
Kühn
Podlipná
Brož
Seifert
Podlipný
Smíchov
Praha
Bubeneč
Puchmajerův
Václavský náměstí
štěpánský ulice
Holešovice
12
article
A. Mikovi stavba třípatrového domu v ulici na Čer-
toušku; J. Novotnému třípatrového domu ve třídě Bel-
crediho: J. Slabovi dvoupatrového domu na pozemku
č. k. 597 v Libni u Střížkovského potoka: obchodnímu
spolku „Merkur stavha domu v assanačním obvodu
na nároží třídy Mikulášské a Jáchymovy: K. Burešovi
stavba třípatrového domu v ulici Grégrově v Libni
J. Wolfovi stavba třípatrového domu v ulici Charvá-
tově—II. — Čáry stavební a regulační ustanoveny
Růženě Psotové pro dům čp. 111—VII. na nároží ulice
Bubenské a na šachlě; J. Vitáskovi pro pozemekč.
k. 897 v Libni ve třídě Palackého: D. Dvořáčkovi pro
dům čp. 501—VII. v ulici Letohradské. — Právo mě-
šťanské bylo uděleno p. Ant. Žižkovi, staviteli v Ho-
lešovicích. — K radě městské obrátil se žádostíp
Jan Lanzendörfer, kapelník v Horách Ralibořských,
jenž — vyličuje pohromy živelní, jež stihly jeho kra-
jany a členy jeho kapely a ohrozily jejich existenci —
žádal, aby rada městská umožnila této kapele uspořá-
dání řady koncertů v Praze. Úsneseno odpověděti, že
rada městská podobnými záležitostmi se nezabývá,
a že třeba tu upozorniti kruhy odborné, chtěly-li by
některé pražské veřejné místnosti tuto kapelu angažo-
vati. Dále usneseno toto podání postoupiti ústřednímu
pomocnému komitétu, aby na ně vzal zřetel.
A Mika
J Novotný
Bela
J Slaba
stavh
K Bureš
Grégrův
J Wolf
Psota
J Vitásek
Palacký
D Dvořáček
Antonín
Žižek
Lanzendörfer
Ralibořský
Čer
Libeň
Jáchymov
Charvátov
Praha
13
article
— Z c. k. akademie uměni v Praze. Minister
stvem kullu a vyučování potvrzený nový rektor c.k
akademie v Praze, professor Franlišek Ženíšek
nastoupil těchto dnů pro studijní rok 1903—190
úřad rektorský.
— Škola na Nové Ulici u Olomouce jesť vydržo-
vána Ústřední Maticí školskou a jejím přičiněním tak
zřízena. Věcné potřeby ponese odbor Národní jednoty
olomoucké, kdežto učitelé jsou ustanoveni a placení
od Ústřední Matice školské. Správcem školy jest pan
Josef Fieber, známý národní pracovník ze Znojma na
Moravě. Druhým učitelem bude pan Josef Morávek
doposud učitel Ústřední Matice školské v Podmoklech
— Městská kapala. Ve včerejší schůzi městské
rady p. dr. Kühn zminil se opětně o návrhu na zří-
zení neb podporování městské hudby. Návrh ten, pod-
porovaný p. drem. Holubovským, přikázán byl fi-
nanční komisi, aby mohl být propracován ještě před
projednáním rozpočtu na rok 1904
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocech. V
34. týdnu t. r. od 16. do 22. srpna byly městskému
fysikátu oznámeny 22 případy nakažlivých onemoc-
nění a sice 6 připadů tyfu střevního (2 na Starém mě-
stě, na Malé straně, v Holešovicích a v Libni), spal-
niček 1 případ, spály 5, kašle dusivého 6 a záškrtu
4 případy
Franlišek Ženíšek
Fieber
Morávek
doktor
Kühn
Praha
Nová ulice
Olomouc
Znojmo
Morava
Podmokly
Holubovský
Holešovice
Libeň
14
article
— Změny držebností. Obec král. hlavního města
Prahy koupila od pp. Roberta, Morice a Franlišky
Popovských dílce domů č. pop. 102 V., 136 V., 137-v
nároží Šmilesovy ulice a v Kolnách za 11.000 K. —
Továrník v Počátkách koupil od pana Ladislav
Brdlíka polovici domu č. pop. 839.II., býv. zájezdní
hostinec »u zlaté husy« na Václavském náměstí, za
K 258 559.891/z. — Majitel krejčovského závodu pan
Jan Obermajer koupil osminu domu č. pop. 177 l.
hostinec »u modré hvězdy« v Seminářské ulici za
K 2847.43. — Majilelka povozů paní Ant. Bohatova
koupila od pana Dominika a Anny Schüllerových
usedlost č. pop. 51-VII. s pozemkem č. kat. 842
v Palackého třídě v Bubnech za 9750 K. — Majetník
cukrovaru komorní rada pan Richard Elbogen koupil
společně s manželkou svou Elvinou od inženýra
a majetníka realit v Praze pana Václava Havla a man-
želky jeho Emilie stavební pozemek č. kat. 12/17 »na
Smelance« na Král. Vinohradech za 119 076 K a vy-
staví tam letohrádek z rozsáhlou zahradou.
Robert
Moric
Franliška Popovský
Brdlík
Obermajer
Antonín
Bohatův
Dominik
Schüllerův
Elbogen
Havel
Král
Praha
Šmilesův ulice
Václavský náměstí
Palacký třída
Bubno
Vinohrady
15
article
— Exskuční prodej domů. U okresního soudu na
Král. Vinohradech konala se včera exekuční dražba
domů č. pop. 209 s pozemkem č. kat. 667/1, 667)2
v Brániku: koupil jej pan A. Janola za 28.500 K
Odhadní cena byla 29.818 K. Vadium složilo pět
kup ců.
— Bourání domů v assanačním obvodu. Ve vče-
rejší schůzi městské rady bylo usneseno, aby bylo
přikročeno k bourání domů čp. 268—III. na nárož
ulice Karmelitské a náměsti Malostranského, čp
127—V. a 129—V. v ulici Josefovské a Šmilesově, čp
215—V. v ulici Rabínské a čp. 917—I. v ulici Kozí.
— Oheň v krámě. V hokynářském krámě p. La-
dislava Hálka v č. 819 v Korunní třídě na Král. Vino-
hradech včera po 4. hodině ranní vypukl oheň tím
způsobem, že se vzňal petrolej v plechové konvici.
Na pokřik hokynáře přikvapili sousedé a oheň uha-
sili. Ačkoliv práce záchranné plameny záhy utlumily.
přece vznikla škoda přes 300 K.
— Hádky, výtržnosti a rvačky. Z jedné ze zpráv
v pondělním čísle pod tímlo záblavím uveřejněných.
žádá nás hostinský pan Frant. Doležal, abychom
uveřejnili toto vysvětlení: Hostinec »u Helmů« n
Král. Vinohradech uzavírá se v neděli o 12. hodině
noční. Rvačka v denních zprávách pod hořejším
nadpisem uvedená strhla se o půl 3. hodině ranní.
z čehož vidno jest, že ji nezpůsobili hostě vyšedši
z hostince »u Helmů«.
— Nehoda markylánky. Se skrovným svým krám-
kem utábořila se včera odpoledne na dejvickém vojen-
ském cvičišti 52lelá markytánka Josefa Šmídová zč
54.—V. a netušila, že toho dne nevrátí se domů. Mezi-
tím, co prodávala ovoce, pojednou praskla jí žila na
noze a proud krve se z rány vyřinul. Nebohá marky-
tánka byla v ambulančním voze záchranné stanice
převezena do všeobecné nemocnice.
Král
A Janola
Hálek
Hádek
František
Doležal
Šmídová
Vinohrady
Josefovská
kozí
Helm
16
article
— Oběť malé loterie. V knihkupectví p. A. Rein-
warta ve Vodičkově ulici zaměstnaný 20letý účelní
Frant. Czongrady, bydlící v Náprstkově ulici č. 8.
připadl na velmi bláhovou myšlenku, že v malé lo-
terii nalezne štěstí. Sázel při každém tahu a ať měl
čísla sebe živější, přece nikdy vsazená čísla nevyšla.
Někdy trefil číslici jen „o oko“ a to ho povzbuzovalo
k dalším pokusům. Do lotynky nosil peníze neustále,
zpět však nedostal nikdy ničeho. Připravil se tím
skoro o veškeré své úspory, ztratil nejen peníze, ale
i spokojenost a tím zanevřel na svět. Včera dopoledne
rozjimal o slepolě Štěstěny, která jiného přízní vy-
znamenává a na něho se ani neusměje. Smutná zku-
šenost, že se připravil o peníze, povzbuzovala ne-
šťastníka k tomu, aby neblahé situaci své učinil konec
V knihkupecké kanceláři, kde byl Czongrady zaměst-
nán, pojednou rozléhl se zoufalý výkřik a Čzongrady
svalil se se židle. Když k němu druhové přikvapili
shledali, že krvácí z lévé strany prsou. Pokusilt se
mladík o sebevraždu a sice tím způsobem, že bodl se
kapesním nožem do prsou. Ze záchranné stanice byl
ke zraněnému povolán lékař p. dr. Jouza, který mu
dal na ránu obvaz a pak jej ve drožce odvezl do vše-
obecné nemocnice.
— Tti dělníci zasypáni. V Nymburce staví se
právě městská plynárna a klade se pro vedení plynu
potrubí. Mezi dělníky na stavbě plynovodu pracovali
u severozápadního nádraží před bytem vrchního in-
spektora p. Kreihicha dělníci Jan Mareš z Chleb, Jos.
A Rein
František
doktor
Jouza
Mareš
Vodičkův ulice
Náprstkův ulice
Nymburk
Chleby
Jos
17
article
Čáp z Budiměřic a monteur Frant. Macourek z Prahy.
Dne 24. t. m. odpoledne po 2. hodině se pojednou část
silnice po nedávném deští rozmoklé sesula do příkopu
2 m. hlubokého a 80 cm. širokého a zasypala tam jme
nované tři dělníky. Mareš vytažen již jako mrtvola
Macourek, který těžce na smrt zraněn jest, dopraver
do nymburské okresní nemocnice, kdežto Čáp vyvázl
jenom s lehkým úrazem na těle. Mareš vstoupil d
práce právě toho dne, kdy smrt v práci si našel
zůstavil 4 nezaopatřené dílky. Na místo neštěstí dosta-
vila se ihned soudní komise a předsevzala na to ob-
dukce mrtvoly
— Dítě zašlápnuto krávou. Dne 21. t. m. ubí-
rala se za svým povozem, v němž byly zapřaženy
krávy. Marie Vejvodová, manželka domkáře Václava
Vejvody a nezpozorovala, že před povozem na sil-
nici jde 1/22. roku slarý Bedřich Horák, jemuž na t
kráva kopytem hruď rozmáčkla. Děcko bylo ihned
mrtvo. Proti neopatrně Vejvodové zavedeno soudní
vyšetřování.
Čáp
František
Macourek
Mareš
Dítě
Vejvodová
Vejvoda
Horák
Budiměřice
Praha
centimetr
18
article
—Bitva sklenicemi. V jistém hostinci v Klatovec
přodvěírem večer mězi rozjařenými hosty strhla se
tuhá půtka. Nejprve slovní a pak násilná. Účastní
šarvátky házeli po sobě sklenicemi tak zuřivě, že
jedna z nich, narazivši na kamna, na mnoho kusů
se roztřištila. Prška střepin snesla se na sluhu Václava
Ibermajera, u pošty klatovské zaměstnaného, který na
rvačce neměl žádného účastenství. Sluha byl na obou
očích tak silně poraněn, že musil býti převezen do
pražské všeobecné nemocnice
Bodnut šídlem. V Resslově ulici č. 564 na Smí-
chově bydlíci 16letý dělník Josef Husák včera v noc-
přišel domů a naříkal si, že byl od neznámého útočník
bodnut šídlem do prsou. V sousedství vyprávělo se
však, že Husák sám bodl se šídlem, aby se zprovodi
se světa. Dříve, než se případ ten mohl vyšetřit
zhoršil se zdravotní stav Husákův tou měrou, že včera
odpoledne k nařízení lékaře p. dra: Reimanna by
v ambulančním voze záchranné stanice převezen do
všeobecné nemocnice
Ibermajer
Husák
Husákův
Reimann
Klatovec
Resslův ulice
všeobecný nemocnice
19
article
— Kostíkom otrávená zemřela. Ve všeobecné e-
mocnici včera po dlouhém trápení zemřela 19leu
služka Frantíška Čurdova z čís. 470 v Žižkově, kter
dne 13. srpna v sebevražedném úmyslu požila kostíku
z osmi krabiček obyčejných sirek. Mrtvola její pře
vezena do pathologického ústavu
— Cihlou do hlavy. Na stavbě domu na pozemku
bývalé kadetky na Josefském náměstí zaměslnanému
27letému zedníku Josefu Šilhavému, bydlícímu n
Letné č. 155, včera před polednem spadla cihla n
hlavu a způsobila mu tak značné zranění, že pozby
vědomí. Lěkař p. dr. Schulz ze záchranné stanice po
skytl mu první pomoci a převezl zraněného do vše-
obecné nemocnice. Trestní řízení zavedeno za účelen
zjištění, zda spadnuti cihly někdo zavinil.
— Zoufalý muž se postřelil. Obyvatelé domu čp
216 na Hradčanech byli včera po 3. hod. odpoledn
nemálo polekáni třemi výstřely, rychle po sobě vypá-
lenými. Ženy bojácně zůstaly doma a mužové chvátal
do průjezdu, kde na dlažbě nalezli 37letého krejčov
ského pomocníka Antonína Hýbla. Třímal v pravic.
revolver, z něhož tři střely vypálil si směrem k srdci
Dvě první střely minuly se však eflem a zaryly sede
zdi. Teprve třetí zasáhla tělo zoufalce a vnikla po
srdcem do dutiny hrudní a způsobíla mu lak značne
zranění, že Hýbl pozbyl vědomí. Ani brzkému pi-
spění lékaře p. dra. Klusáčka nepodařilo se zoufalce
vzkřísiti. Próto lékář ze záchranné slanice pan dr
Kotáb Hýbla v ambulančním voze převezl do všeobec-
né nemocnice. Hýbl neměl u sebe žádného písemného
vysvětlení o důvodech sebevražedného pokusu. Stav
jeho jest velmi vážný
— Kočí vozem přejet. Včera odpoledne kočí Ant
Sirotek, 37 roků starý na Smíchově č. 33 bydlíci, mez
jízdou spadl s kozlíku pod vůz. Byl přejet a prsa
noha mu rozdrceny. Těžce zraněný byl odvezen do
všeobecné nemocnice
Frantíška Čurdův
Šilhavý
doktor
Schulz
Hýbl
Klusáček
Kotáb Hýbl
všeobecný e
Žižkov
josefský náměstí
Letná
Hradčany
Smíchov
20
article
— Z Hrohů u Duchcova. Česká veřejnt
škola ve Hrobech zaháji dnem 1. září 1. r
patnáctý rok svého trvání. Zápis ditek do télo školy
koná se v sobotu, v neděli, v pondělí dne
29, 30. a 31. srpna 1903, »Spolek paní a dí-
vek českých« ve Hrobech dává všemu žactv
všechny kniby a sešity zdarma. Třetím školním
rokem počínaje vyučují se dítky též němčině-
tak že se nejeví potřeba dávati české dítky do školy
německé. Očekáváme proto s jistotou, že všichní
Čechové zdejší řídíce se heslem Komenského: »České
dítě patří do české školy «, dají dítky své zapsati d
české školy.
Rěhrseva továrna na nábylek Pan Jindřich
Röhrs, majitel továrny na nábytek a dekorační před
měty, obdržel litul komorního dodavatele pana arci
vévody Ferdinanda Karla.
— Večerní bezplatné vyučování jazykům: fran
couzskému, ruskému, německé korrespondencí a kon-
versaci a těsnopisu uspořádá opět v zimní saisoně
pro své členy vzdělávací odbor obchod. spolku
»Merkur«. P. t. pp. členové se zvláště upozorňují
na tuto velikou výhodu a v jich vlastním zájmu se
vybízejí, aby hojně na arch přihlašovací, který již
nyní jest vyložen v místnosti spolkové, se zapi
sovali.
— Divadlo Vaziétě. Letošní saisona zahájena
bude již v sobolu dne 29. t. m. Předprodej vslupenek
nalezá se jako loňského roku Na příkopě čís. 27
(Bazar); ku pohodlí obecenstva zřízena byla letos
dvě záznamní místa, ve kterých poukázky na vstu-
penky bez každéhokoliv příplatku obdržeti m žno
sice u p. Ja a Bejčka, obchod s koloniálním zbožím
na Smíchově, Kinského třída čís. 43 (»Austrin«) au
p. F. J. Herbsta, obchod s vínem a lahůdkami na
Král. Vinohradech, Palackého tř. č. 299.
Čecho
Komenský
Röhrs
Ferdinand Karel
Bejček
Kinský
F J Herbst
Král
Hroh u Duchcov
Smíchov
Český veřejnt škola v hrob
spolek paní a dít
Český dítě
divadlo Vaziéto
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Sjezd zionistů v Basileji. Z Basileje se sdě
luje: D.e 23. 1. m. zahájen zde byl drem. Theodo-
rem Herzlem VI. sjezd zionistů za přílomnosti asi 70
delegálů 2000 hostů. Dr. Herzl pravil, že se poměry
židů v posledních letech zhoršily, protože již po-
slední země, do nichž prováděla se emigrace, vzpírají
se nyní proti nastěhování zoufalého proletariátu.
přece v tomto posledním stadiu, v němž se židi octli.
úzkostlivě se vzpěčují, viděti v otázce přistěhovalstv
židů otázku politickou. Vývoj věcí se tím však neza-
drží. Svobodná velkodušná Anglie chce ubohým ne-
šťastným lidem odepříti útulku a stejně počíná si
Amerika. Na stěhování židů zúčastněné země rozumí
naší práci denně lépe. Třeba však překonati četné
obtíže a často zažili jsme zklamání. Ale i to sloužt
k dobru. Ztrácí se ti, na nichž nelze ničeho zíratiti.
Vyjednávání se sullánem ukázalo, že se židovským
národem stále dobře smýšli. V ohledu praktickém ne-
mohlo se však ničeho docíliti a zahájeno proto vy-
jednávání s anglickou vládov, by docílilo se dohody
o území na sinajském poloostrově, které prozkoumala
komise, v níž byli inž. Kessler, arch. Marmorek, plu-
kovník Goldschmid, in“. Stephens, prof. Laurent, dr.
doktor
Herzl
Kessler
Marmorek
Stephens
profesor
Laurent
Basilej
D . e
Anglie
Amerika
r Herzl VI
22
article
S. Soskin, dr. Hillel Joflé a zástupce egyplské vlády
Humphrey, která však seznala, že se územi toto za
osadu nehodí. Anglická vláda navrhla pak za ni území
ve východní Africe. Tato židovská osada byla by
autonomní se židovskou správou, židovskou místní
vládou, se židovským vrchním úřadnikem v čele,
ovšem pod anglickou vrchní ochranou. Území tohoto
použilo by se jen z nouze, aby zabránilo se rozptý
lení národa a názory o Palestině by tím dotčeny ne-
byly. Předseda na cestě v Rusku dostal ujištění, že
ruská vláda nebude zionismu činiti žádných překá-
žek, setrvá-li při svém dosavadním klidném rázu
že ruská vláda bude u sultána svým vlivem podpo-
rovati získání Palestiny. Do presidia sjezdu byli pak
zvoleni dr. Herzl z Vídně, dr. Max Jordan z Paříze,
sir Francis Montefiore z Londýna, dr. Mandelstamm
z Kyjeva a dr. Bodenheimer z Kolína n. R. V odpo-
lední schůzi přednesl dr. Kokesch pokladní zprávu,
z níž vysvítá, že příspěvky se rozhojnily. Ze zprávy
jednatelské, přednesené arch. Marmorkem, jest zjevno,
že přívrženců zionismu přibývá, zejmena v Rusku,
odkud i z Kavkazu přibyli na sjezd delegáti. Po malé
přestávce navrhl dr. D. Faibstein jmenem švýcarské
skupiny, by se k prozkoumání otázky africké osady
zvolila komise. Davis Trietsch z Berlína žádal, by se
od plánu usídlení v egyplské části Palestýny neupou-
štělo, ale dr. Herzl se tomu za souhlasu rázně opřel.
poukazuje na zodpovědnost předsednictva strany,
které projednává vážné věci vážně. Přítomní vyslo-
vili řečníku důvěru. Dr. Herzl navrhl, by se zvo-
lila komise, která by vyšetřila nynější stav zioni
stické otázky. Když přečten návrh anglické skupiny
žádající prozkoumání východoafrické otázky, byl
schůze skončena.
S Soskin
doktor
Hillel Jofl
Humphrey
Herzl
Jordan
Montefiore
Mandelstamm
Bodenheimer
D Faibstein
Afrika
Palestina
Rusko
Vídeň
Paříz
Londýn
Kyjev
Kolín
Kavkaz
Davis Trietsch
Berlín
23
article
= Larroumet, spisovatel a stálý tajemník aka
demie krásného umění, zemřel ve stáří 51 let-
= Kardínálovi Herrarovi bude ve čivrtek pape
žem v trůnním sále vatikánském udělen kardinálský
klobouk. Kardiná! Herrera se již valně zotavil a c
nevidět vrátí se do Španěl.
= Sjezd gsologů. Ze Semeringu, 25. srpna. (Zvl
teleg. »N. L.«) Asi 100 účastníků vídeňského sjezdu
geologů, většinou cízinci, podnikli dnes výlet na Se
mering a vydali se odpoledne na Sonnenschein.
= K procesu Humbertových. Z Paříže, 25. srpna
(C.-B.) Dle »Gauloisu« Labori radil manželům Hum-
bertovým, aby nepodávali zmateční stížnosti, pro
lože se obává, že před venkovským soudem dopadlu
by to s nimi ještě hůře. Praví se, že Tereza Hum-
bertová ve čtvrtek bude dopravena do věznice S
Lazaire. Frederik a oba Daurignacové dopravení
budou do vězení Santé.
= Ministr a jeho nehoda. Z Paříže telegrafují
Ministr námořnictví Pelletan při návratu z Cher
bourgu do Paříže ztratil brašnu s důležitými listi
nami a mnoha penězi. Ministr zpozoroval ztrálu
když chtěl zaplatiti za nákoupě v jistém pařížském
obchodě.
= »Císařství saharské«. Tak zvaný »císař sabar
ský« Lebaudy, v Las Palmasu (na Kanárských ostro
vech), vstoupil na parník, který má jej dopraviti de
Ham burku.
= Zemětřesení v Italii. Z Říma, 25. srpna
(C.-B.) Dle zprávy z Porta Mauricia a San Rem
zpozorován tam včera v 1 h. 10 m. v noci lehký
otřes, který trval několik minut, nezpůsobil všal
pražádných škod.
Herrera
Španěl
Sonnenschein
Humbertův
Tereza Huma
Frederik
jít Ham
Semering
Paříž
Huma
Santé
Las Palmas
Řím
ak demie krásný uměný
Kardínál
Port Mauricia
Sana Rema
24
article
= Pohřešovaná loď. Z Marseillu, 25. srpna
Plný měsíc již nedošlo žádné zprávičky o osudu
obchodní lodi zdejší společnosti námořské »Admirálu
Gueydonu«. Lod odplula z Dunquérgu do Colomb
s nákladem 5000 tun, se sedmi cestujícími a 50člen
nou posádkou a 15. července stavěla také v Mae
seillu. Od té doby není po ní potuchy.
= Neštěsli na horách Z Vídně telegrafuji
V neděli spadlí při stoupání do hor u Weissenbach
dva vídeňští turistě a utrpěli těžké pohmožděniny.
= Neštěstí v horách. Z Inšpruku se telegrafuje
Včera odpoledne sřítil se turista Karl ze Štrasburk
s vrcholu Kamzičí hory a zabil se. Dva mnichovšt
turisté upozornění byli na jeho pád řítivším se ka
mením a nalezli u jeho mrtvoly lístek se jménem
nešťastníka.
= Zatčená zlodějská tlupa. Z Vídně se telegra
fuje: Policie zatkla šestičlennou nebezpečnou tlup
zlodějskou, jež byla již usvědčena z krádeže kleno n
v neděli v Ottakringu a jež jest v podezření, že spá-
chala v poslední době na různých místech četn
vloupání do klenotnických krámů. Zatčení členov
zlodějské tlupy jsou nebezpeční zloději, někotikráte
trestaní.
= Srážka mezi německými námořníky a angli-
ckými vojíny Z Londýna se sděluje: V Queenstownu
v Irsku došlo ke rvačce mezi námořníky německé
ovičné lodi »Stosch« a anglickými vojíny. Tito po-
užili při ní svých pasů, kdežto němečtí námořníci
útočili noži. Na obou stranách jsou zranění. Včera
nepuštěn z lodi »Stosch« nikdo na pevninu a také
anglické vojsko u avřeno v kasárnách. Loď »Stoseh-
odplula dnes do Biibaa, ač měla se zde zdržet
ještě týden.
Gueydon
Lod
Karl
Marseille
Vídeň
Štrasburk
Londýn
Queenstown
Irsko
Biibao
25
article
Naučný obzor.
Naučný obzor.
Francouzská výprava k jižní točně.
Z Paříže se oznamuje: Dne 15. t. m. opu
stila výprava, vedená drem. Charcotem, na par
níku »Le Frangais« přístav v Havru a odebrala
se do Jižního oceanu, odkud se vydá prvn
franeouzská výprava k jižní točně. Tato polární
výprava má zajímavou historii.
Vědecký ředitel její, dr. Jean Charcot, sy
slavného professora lékařské fakulty pařížské,
prohližeje na mapě výsledky výzkumů v okol
jižní točny, byl trapně dojat, že v antarkti
ckých končinách zúčastnili se při bádání všichni
velcí národové vyjma Francii. Považoval za věc
národní cti, aby tomuto stavu byla učiněn
přítrž a vydal v »Matinu« nedšené provolání k
svým krajanům, aby mu přispěli odčiniti toto
opozdění, pro Francouze zahanbující. Nabízel
se, že sám vystrojí a povede francouzskou vý
pravu k jižní točně, budou-li mu poskytnuly
potřebné k tomu prostředky. »Matin« sám za
hájil sbírku několika tisíci franky a poněvadž
tu šlo o věc národní eti, dostavil se také ký
žený hmotný úspěch. Již dne 10. t. m. vyka
zoval »Matin« částku 150.000 franků, jež se
brány v několika měsících z dobrovolných při
spěvků.
„Když bylo v březnu letošního roku sebrán
prvních 50.000 franků, počal se dr. Charco
ohlížet po vhodné lodi pro výpravu. Podařilo
se vůdei výpravy zlskati velrybářskou lod.
skorem novou, o 610 tunách, jež ihned pře-
křlěna na jméno »Le Frangais« a podrobena
potřebně stavební úpravě, aby mohla vyhově
svému úkolu. Loď jest ovšem poměrně malá
dosti úzká, toliko přída sesílena k drcení ledu
a kritikové jí vytýkají, že polární plavbas na
této lodi bude obtižná a málo úspěšná, poně
vadž prý není ani dostatečně schopna vzdor
vati větru plachlami, aniž jako parník doved-
odolat bouřím a nepohodám antarktických kon
čin. Takto prý vzniká pochybnost, zda-li doko
nale dostači svěmu úkolu.
Charcot
doktor
Francouz
Charco
Paříž
Havre
Francie
profesor lékařský
Le Frangais
26
article
Naproti tomu tvrdí strůjcové první fra
couzské výpravy k jižní točně, že při vystro
jení lodí použito všech zkušeností, jež v po
sledních letech ziskali Nansen, Johannsen, vé
voda Abruzzský a výpravy »Gausa« a »Diseo
very«. Nápadno však jest, že výprava vzal
s sebou toliko dvoje saně a že v Capetownu
bude vzat na palubu jen zcela malý počet psů.
kdežto ze zprávy o výpravě »Stella Polare « jest
zřejmo, že poslupu lodi skrze ledové kryv
zemích polárních již v poměrně nízkých šiřkách
staví se vstříc neproniknutelná hráz, tak že
dlouhé poutě pěšky přes obrovská ledová pole
jsou z pravidla jediným prostředkem, má-li se
vůbec proniknouti dále k točně a že k tako
výmto poutím ledovými pustinami jest třeba co
možná nejvíce pevných saní, jichž spřežení
musí tvořiti 12 až 20 otužilých psů.
Lodní štáb tvoři velitel lodi kapitán- poručík
Gerlache, vědecký náčelník dr. Charcot, dva ná
mořní důstojníci, lodní lékař a strojnícký inže
nýr: mužstvo čítá devět hlav.
Avšak všechny právě uvedené kritiky svědč
toliko o tom, že vlastní účel francouzské vý
pravy k jižní točně se nesprávně posuzuje. Ře
diteli výpravy nejde o to, aby s vynaloženín
veškerých prostředků dosáhl co možná nejvyš
ších šířek, což ostatně nemá nijaké skutečné
vědecké ceny, nýbrž aby francouzskou práci vě
deckou uplatnil také v končinách antarktických
vedle bádání ostatních národů. Celá výstroj lodi
směřuje k tomu, aby umožnila především příro
dovědecké bádání, tedy zoologické, bolanické
biologické a hydrochemické sbírky a výzkumy
což, jak každý rozšafný uzná, jest mnohem zá-
služnější účel výzkumné výpravy arktické nek
antarktické, než kde jde toliko o proniknutík
točně, kterýžto pokus vlastně ani pro vědu nemá
zvláštního významu.
»Le Frangais« pluje teď nejprve k ostro
vům Capverdským. Koncem záři hodlá kapitár
Nansen
Johannsen
abruzzský
Diseo
Stella
Gerlach
doktor
Charcot
Capetown
Le Frangais
27
article
Gerlache doraziti do Capelownu a počátkem
října odplouti do Jižního oceanu. Podaři-li se
výpravě Charcot-Gerlachově dosáhnouti ještě v
listopadu ližního rozhraní ledových ker, ježv
tu dobu počátkem antarktického léta ustu-
puje až k 81. stupní šířky, jest odůvodněn
naděje, že »Le Frangais« dosáhne antarktické
pevniny bez značnějších obtíží a že výprava
ještě letos bude moci zahájit svoje badatelské
práce. Jak se později podniky výpravy utváří,
nelze prozatim ještě předpovídat
Dle zkušeností předešlých výprav v jižních
končinách polárních jest jižní ledové moře ješte
tížeji přístupno, než končiny severního moře po-
lárního a v antarklických končinách panují ještě
větší mrazy než v okoli točny severní. Při zá-
sobuní na dvojí přezimování dlužno tudiž bráti
zřetel na všechny tyto okolnosti. Co pak se týče
malých rozměrů lodi »Le Franqais« třeba při-
pomenout, že »Stella Pollare«, »Tegellhoff« a
»Vega« nebyly o nic prostrannější než »Le
Frangais.«
Charcot
Gerlachův
Stella
Vega
Capelown
Le Frangais
29
article
Nálezy v pohřebištích Severní Ameriky. V po-
sledních letech vznikly živé debaty o některých ná-
lezech z pohřebišť v Severní Americe, neboť byla do-
mněnka, že objevena plemena značného stáří. Zejmena
tak zv. kostra lonsingská, jež před půldruhým rokem
objevena ve východním Kansasu pod usazeninamiz
doby ledové a jejiž lebka nalézá se nyní v národním
přírodovědeckém museu ve Washingtoně, ostatek pak
v Lawrence v Kansasu, vzbuzovala značnou pozornost.
Dr. Alex. Hrdlička, dříve při museu newyorském, nyní
ve Washingtoně, jehož odborem jest analomická an-
thropologie, měl na posledním kongresu amerikanistů
přednášku o člověku lonsingském, kterou teď uveřej-
nil v červnovém sešitě sborníku „American Anthro-
pologist.“ Lonsingský člověk má výšku 1.65 metrů,
byl 55letý a obyčejné tělesné síly, kosti nohou byly
lépe vyvinuty než kosti paží. Kostra souhlasí celkem
úplně s typickou kostrou Indiana většiny žijících dosud
kmenů na Východě a ve středních státech. Hrdlička
soudí, že by bylo těžko pochopitelno, aby se byl týž
typ zachoval nezměněn po mnohá tisíciletí. Zvlášt-
nosti naleziště nesnaží se dr. Hrdlička vysvětlit; byla
vyslovena domněnka, že časlou změnou řečiště blíz-
kého Missouri změnila se topografie krajiny tou měrou,
že se kostra dostala pod usazeniny doby ledové.
doktor
Alex
Hrdlička
severní Amerika
Kansas
Washington
Lawrence
American Jethro
30
article
Úspěšnější bylo pátrání v údolí Delawaru nedaleko
Trentonu, v němž se dosud pokračuje a kde nalezen
„Trenton Grawel Man“. Hrdlička podává v poslední
výroční zprávě newyorského „American Museum of
Natural History“ výklad o tom. Déle než sto let na-
lézali tam rolníci při kopání kostry Indiánů, nále-
žejících ke kmení Delawarů nebo Lenapů. Syslema-
ticky sbírat počal je r. 1872 dr. Abbot v Trentonu
Uveřejnil řadu zpráv a monografií, jež vzbudily znač-
nou pozornost a r. 1878 přiměly prof. Putnema, aby
se zabýval kopá ním pro musea v New-Yorku a Bo-
stonu; bádání na místě samém konal jeho assisten
dr. Volk. Většina nálezů z údolí delawarského jsou
prostě kostry Lenapů; některé nálezy dra. Abbota v
okolí Trentonu jsou příliš nepatrné a zvětralé, aby
mohly býti zužitkovány, jedna ženská lebka pak pa-
trně není normální. Avšak zbývají dvě dobře zacho-
vané lebky, jež se rozhodně liší od typu Lenapů: lebka
Rewiew Čemeteryská nalezená na jednom z nových
hřtitovů trentonských 3 stopy pod povrchem půdya
lebka nalezená v okrese burlingtonském 60 kilometrů
jihovýchodně od Trentonu v rokli poloka. Zvláštnost
obou těchto blízko spřízněných lebek jest, že při
značné šífce lebeční kosti mají velmi úzkou tvářa
necbyčejně nízké čelo. Hrdlička ví určitě, že cos po-
dobného nelze nalézti u žádného indiánského kmen
na východě; u západních Apačů lze nalézti někdy
nízké čelo a zároveň vždy velmi často šírpké tváře.
Man
Hrdlička
Indián
Lenap
doktor
Abbot
profesor
Putnem
Volk
Apač
Trenton
Syslema
NewYork a Bo
American muzeum of natural Histor
31
article
Buďto byli tito lidé příslušníci vniknuvšího cizího
kmene anebo předchůdci Lenapů a v tomto případě.
soudí Hrdlička, jest určení stáří tohoto plemene vý-
hradně problemem geologickým
Kinemalogral a drobnohled. V Londýně prove-
deno těchto dnů velmi zajímavé představení nejmen-
ších živoků, uskutečněně spojením drobnohledu a bio-
skopu v divadle Alhambra. Obecenstvu poskytnula
tak příležitost, pozorovati přírodu v malém i ve vel-
kém. Tak zvané mikro-bioskopické serie Urban-Dun-
canovy skládají se většinou z mikroskopických studií
rostlinného a zvířecího živola; jsou pozorohodny
zejmena proto, že obsahují první fotografie živých
bakterií, jež kdy byly provedeny. První obraz před-
stavoval mr. Duncana u snídaně. Odkryje poklop se
stiltonského sýra a nakládá si na talíř. Avšak sýr
mu nechutná, pojal podezření a prohlíží sýr drobno-
hledem. Jest vidět, kterak sýr se hemží bakteriemi,
jichž rozlézání na všechny strany způsobuje hlučnou
veselost. Jiný obraz znázorňoval oběh krve v žilách
žáby. Dva obrazy zápasících krys, na něž se divá
želva, byly velmi rozmarné, za to tím poučnější byl
obraz, znázorňující protoplásma vodní řasy kanadské
Na jiných obrazech znázorněn lezoucí a krmící s
chameleon, šest různých pohledů znázorňovalo hroz-
nýše. Na to znázorňovány všechny fáse chovu včel
nejzajímavější byl obraz, kterak několik včel odstra-
ňuje květ, spadlý před česno úlu. Vůbec dbalo po-
řadatelstvo, aby se pohledy zábavné střídaly s po-
učnými
Hrdlička
Urban
Duncan
Londýn
micra
Alhambra
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes o pá-
tém večeru cyklu českých oper hraje se
Fibichova velká zpěvohra „Pád Arkuna“, rozdě-
lená na předehru „Helga“ a tři dějství „Dargun“
Ilavní partic zpívají dámy Kubátova a Maturová a pp
Benoni, Kliment, Mařák, Pták, Polák a Pollert. Před-
slavení, jež řídí chef opery p. K. Kovařovic, připadá
4. čtvrice předplatitelů. Zejtra vystoupí poprvé po-
hostinsku slečna Hedvika Hůbschova, soubretta měst-
ského divadla v Magdeburce a hráti bude roli Aděly
ve Straussově operettě „Netopýr“. Ve druhém jed-
nání koncertovati bude virtuoska na piano, malá
Miladka Černých z Chicaga; hráti bude Mendels-
schnovo „Rondo capriccioso“, Chopinovu Polonaisu
(Cis-mol) a Weberovo „Perpetuum mobile“. Klavír
ke koncertu zapůjčila firma Petrofa v Hradci Králové.
V pátek bude první reprisa francouzské veselohry
„Strážní andělé“ (Ma fée) od Vebera a Soulié.
V sobotu je šesté předslavení cyklu českých
oper, k němuž určena je Smetanova opera „Bra-
niboři v Čechách“. Ke všem dosavadním před-
stavením cyklu jevil se mimořádný zájem obecenstva;
o prvních třech večerech bylo divadlo vyprodáno, na-
mnoze se na mnoho návštěvníků vstupenek nedostalo.
Fibichův
Helga
Kubátův
Maturová
Benon
Kliment
Mařák
Pták
Polák
Pollert
K Kovařovic
Hůbschův
Straussův
Chopinův
Weberův
ma
Veber
Soulié
Smetanův
Bro
Chicago
Ronda
Hradec Králové
Čechy
národní divadlo
český oprat
Petrof
33
article
I předvčerejší představení „Tajemství“ těšilo se skvělé
návštěvě. Pro příští lýden jsou v cyklu českých oper
na pořadu Kovařovicovi „Psohlavci“ v úlerý dne
1. září, Smetanův „Dalibor“ na čtvrtek 3. zářía
Kovařovicovo „Na starém bělidle“ na sobotu
5. září. Přihlášky přijímá osobně i písemně denní po-
kladna divadelní. Volné lístky se k představením cy-
klu nevydávají
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze-VII. Dnes
jest čtvrtá reprise výpravné hry »Sedm havranů«,
jejíž dosavadní trojí provedení bylo před vyproda-
ným domem a nadšeně obecenstvem přijalo. Režii
hry má F. Šípek. Dirigent E. Starý. Světelné efekty
řídí div. mistr J. Valášek. Hlavní úlohy hrají dámy:
Bitrmanová, Balákova, Košnerová, Pražzská, Vejlo-
dova a Zöllnerová a pp. Čekanský, Kovář, Lachmnan,
Pražský, Počepický, Rabský, Haasen a Zöllner. Ko-
stýmy zholoveny v divadelní dílně pod dozorem
garderobiera J. Dobrého. Nové dekorace: Háj vil,
obr. I. Sněhová krajina, obr. II. Nádvoří hradu, obr.
III. Hořící hrad, obr. V. Očarovaný strom, obr. VI.
Růžový háj. obr. VII. Po předslavení dostalečný počet
vozů elektr. dráhy. Konec před 10 hod. Zejtra po
páté »Sedm havranů«.
+ Z kanceláře smichovského divaäla. Dne
hraje se jakožto XX. hra v cyklu výtečný vandeviile
Božská Ivetta, jejž s použitím látky plukovníka
Pemprtona pro české divadlo upravil a scenoval
Josef Kubík. Titulní úlohu hraje paní Zieglerová-
ostatní úlohy mají dámy: Fochtova, Halova a Zdru-
becká a pp. Charvát, Kubík ml. a Edl. Na jevišti
počaly zkoušky k operetlě: »Kráska z Newyorku«.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Krůl. Vinohradech.
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny po osmé : Jan Hus. Dramatická báseň o 5 jedn.
Kovařovic
Psohlavec
Smetanův
Dalibor
Kovařovicův
Šípek
E Stará
J Valášek
Balákův
Košnerová
Pražzská
Vejt
Zöllnerová
Zöllner
Kubík
Zieglerová
Fochtův
Halův
Zdr
Charvát
Edl
Krůl
Hus
Praha
ko
český oprat
lidový divadlo
Lachmnany
Počepický
Pištěkův lidový divadlo
kráska z Newyork