ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 51052740-70c6-11dc-8198-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 45, person 84, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 26. srpna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 232.
4 article
Na ranní n odpol. Ilst předpláci se v Praze v alministrael sa nallade na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí Benššken K No na reřiale 7 K s0h ve slisikách: a K 30k nu miě fe . P'ošteu: na nteste 3k sa čtrit leia s dvojí zlsilko- na vrř a žtvrt leta . . . 11 K d0
Praha
5 article Ta — „evangelická polemika“!
Ta — „evangelická polemika“! K 28 metrům a 29 centimetrům, jež jsme podle statistiky realistické věnovali až dosud ode dne 12. července prusko-realistické afféře, ještě krátký kousek! A poslední — doufáme. Chceme pro tento závěrek boje pro politickou pravdu tak jasnou, jako kterákoli poučka z násobilky. obrati si okolnosť z celé afféry pro realistický klerikalismus nejehlubnější, to jest souhlas če- ských evangeliků se stanoviskem, hájeným o oněch předáků jejich, kteří seskupili se kolem vyznavače evangelia, považujícího evangelium za menší zlo. Toto spojenectví prohlášeno bylo v posledním článku jeho za jeho vlastní i obecný, národní zisk. Nemusi-li bychom jíti tak daleko pro důkazy tvrzení, že zisk reulistický a ná- rodní se naprosto vylučují, jeť známo, že toto přesvědčení náleží k samozřejmostem každě politické, opravdu české mysle, ale i na lo- gickém vláknu vývodů realistických lze ukázati, že zisk realistické straně z tohoto řečeného se- skupení kynoucí, jest pohromou od realistické strany získaných českých evangeliků. Realistický sofista dokazuje totiž, že češti evangelíci, kteře prý se stali dnes majetkem jeho strany nikoli na poli konfesse, nýbrž na politické m. byli »nejlepším politickým kádrem českým.« Tím byli (stále ve smyslu realisti- ckých vývodů) jako přívrženci strany mlado- české a byli-li jako takoví nejlepším českým kádrem, byli jím jako členové národní strany svobodomyslné. Pakliže se nyní stali realisty. nutně přestali býti tímto »nejlepším kádrem«, kdyžtě podle svědectví realistického pozbyli při slušenství strany, kteráž jim umožňovala stát se nejlepšími Čechy. Není už jinak možno, než že takto ztratili na této své vlastnosti a to také už z té jednoduché příčiny, že je přiro- zeně vůbec a naprosto vyloučeno, aby nejlenši
Čechy
6 article
Češi mohli byti členy strany, jejímž otcem jest prof. Masaryk. Tato věc ovšem nepotřebovaln důkazu a dotýkáme-li se jí. přece, děje se tak proto, abychom položivše důraz na naprostou rovnosť všech stoupenců národní strany svobodo- myslné, která jako strana demokratická nemůže uznávati ve svých mezích stupné národní vý bornosti, vřelosti národního uvědomění a sta- tečnosti, vzdornosti proti přenárodnění a vytrva- losti při praporu českém, poukázali k tomu, že skutečně výborní mužové z tábora realistického se jimi stali teprvé v kádru mladočeském, jako jsou o tom vzácně výjimečné ale přece jenom doklady. Mluvíme naprosto bez hněvu a pouka- zujeme na to, co jsme již jednou řekli: stall se převrat ve smýšlení některých příslušníků národní strany svobodomyslné směrem ku po- lární hvězdě realistické průběhem a následkem kampaně pro prusko-realistickou afféru, neni nám to nikterak lhostejno, ale vzdor tomu nemohli jsme se rozpakovat před hygienickým řezem do zanícené vypnuliny realistické, z niž se toho vyřinulo tolik. K tomu dnes dokládáme, že ti, kteří odešli, kádrem sírany nebyli ! Nebot k straně realistické lze jen — klesnout!
Čech profesor Masaryk národní strana svoboda
7 article
Kdyby se dopustilo, že národní statečnost česká závisí od vyznání víry českých jednollivců, octli bychom se před nejzpozdilejší středověkou absurdnosti, kdyby se mělo ujmouti líšení zdat- nosti politické a občanské podle konfesí, měl bychom nejkrásnější náboženskou vojnu, pře kterouž stůj co stůj nutno bylo českou veřejnost uchrániti a která ji hrozila vpouštěním cizích zahraničných organisací do národa, ať říšsko- německých, ať mezinárodních k jakékoli propa- gaci náboženské. Buď jest síla českého poznání evangeliekých pravd samostačitelná k české spáse aneb neni, nižádným způsobem však nelze kulturní dluhy českého národa německému — doznané ovšem jenom stranou professora Masaryka, jehož celý zjev vědecký a kulturní jest výrobkem německým — rozmnožovati o položku blaženosti onoho světa. V té příčíně jest přesvědčením skutečného kádru národního, raději po česku zhynouti, než po německu spasenu býti, neboť česká záhuba s německou spásou je vlastně pojmem totožným. Z řečeného vysvítá veškeré to strašné zpá tečnictví, vězící v realistickém úkladu o nejdra- hocennější záležitost svobody, o svobodu samu. o svobodu svědomí. Vedle politických důvodů, zevrubně již projednaných, v jichž světle měla evangelická propaganda dle zájmu německýeh náčelníků mezinárodního výboru »E. B.« poslou- žiti jako narcoticum pro případ annekční ope- race, byla obrana svobody svědomí a volného sebeurčení rozhodujícím molivem našeho vystou- pení proti reakcionářskému hnutí náboženskému na štěstí dosud jen chystanému. A toto zakro- čeni vykonali jsme v povolání strany, v jejím základním programu svobodomy slnosti.
Masaryk mezinárodní výbor » E . B
8 article
Smutně by to vypadalo se stranou, jejíž nejlepší kádry by bledly a se kácely pouhým pohlednutím na společný prapor svobody, a je- jíž nervy bý nesnesly už ani její jméno. A tu přichází nám velice vhod citát z dopisu z Rusi nám právě zaslaného o svatě, historicky kul- turní pravdě, že »musíli každý orga- nism za dostižením idejí ztratit část své síly, Čechové už zapla- tili za náboženskou ideu svůj tribut s přebytkem, takže v jich položení by bylo nejvýš nobez- pečným experimentem, a přejíce ka- ždému což jeho stojí i dnes na půdě úplné svobody svědomí.« Jest nepochybno, že by český národ, kdyby byl svůj vývoj provedl na podkladu své národní, »té staré bratrske české církve«, k níž hlásili se čeští vy- znavači po tolerančním patentu, ovšem marně připisováni jsouce šmahem k vyznáním tolero- vaným, stál dnes na té výši, se které jej strhla krvavá ruka Říma německým mečem ozbroje- ného. Kdyby český evangelik navzdor tvrzení realistického tisku nepokládal za správno že české evangelické církve berou přispěvky z německé říše (což má býti správným podl dra. J. Herbena, protože se pořádají lourdská procesí z Čech!) a kdyby rozhodl se pro re- aktivování, pro obnovu slaré bratrské církve české, českými silami, českými penězi, dnes by bylo, a to si jenom chladně přiznejme, poz dě.
Čecho J Herben Rus Řím Čechy
9 article
Nelze si ani představiti, kde by se otevřely ty prameny vřelého nadšení a toho od základů rozechvívajícího a fanatického hnutí, výbušného, unášejícího, bez odmluvy podmaňujícího, kate- gorickým imperativem všechny námitky rozvahy porážejíeího, ba je ani nedopouštějícího, k tomu potřebného, aby se provedla obrovská nábo- ženská změna s národem českým, o jaké sní ti nemnozí čistí duchové mezi náboženskými snílky, kteří jsou daleci všech méně čistých tužeb po »fešáckém ekvipování předních stráží«. Takové revolty jsou dnes v národě českém vyloučeny. a ukazuje-li se stále na 30.000 konvertitů mez Němci v severních Čechách, děje se tak s ne upřímnou falší, která dobře ví, že toto hnute není náboženské, nýbrž politické, ač se to stále zapírá. Budí-li tudíž snahy těch několika nábo- ženských snilků, politickými zámysly, aneb do konce hamižným prospěchářstvím nepošpiněné jen úsměv soucitný sic, nikoli však nesympa- tický, musí za to nejživěji a nejnitrněji vnímaný pocit hnusoty v zápětí mítí snahy lidi, kteři za odměnu svodu ukazují českému lidu v budoue- nosti říšsko německý stůl krále pruského, za nějž bude jednou posazen . . . To jest věruto poslední, zač by český lid prodal svou svobodu svědomi a za kterou by dovolil, aby se jeho veřejnost stala jevištém zběsílého víru klerik vousatých i bezvousých pampáterů.
Němec Čechy
10 article
Nejzpozdilejším namáháním jest pak už vůbec překládání hesla »Los von Rom« do češtiny. Český svět intelligence je tak dokonale »pryč od Říma«, že o Římu nic ani neví, kdyby nebylo ob čas takových velikých a zará- žejících klerikálních ničemností jako Frindův úklad o jednotu královstvi českého, aneb tako vých, kulturu národní ohrožujících Říma zplo zenců, jako jest olomoucký Theodor. Témuž kroku rozvoje a témuž jeho tempu, jakým český moderní intelligent odveden byl na věky o Říma, zůstaveno jest, vésti duše zlenivělé a n
Frindův Los on Rom Řím
11 article Jli
Jli cestě osvěty opozděné z římské tmy k oněm metám, u nichž se sbíhají dráhy všech života v budoucnosti schopných, nesvobod své minu- losti prostých národů jako v perspektivním stře- disku. Jen tam a nikam jinam směřovati mohou snahy osvětitelů českoslovanského lidu. Že to bylo dokázáno, jest náš — ziskl
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. srpna. (Po audiencích peštských.) Zprávami Kolomana Szella, hr. Štěp. Tiszy a dra. Maxa Falka uzavřena v pondělí odpoledne na budinském hradě an- keta, jejíž účelem bylo ipformovati panovník o nynější politické situaci v Uhrách. K jakým výsledkům přivedlo slyšení uherských státník a přispělo-li vůbec k rozřešení krise, není dot chvile známo. Najistota vyznívá i z krátké stati, umistěné v čele »Pester Lloydu« hned po slyšení dra. Falka. Praví se v ní: »Nyní, když jsou audience ukončeny, nalezne se přiležitost, aby se vzaly v úvahu prostředky, jež mo- hou rozřešiti krisi. Kornna ví nyní, jak hledí na věc vynikající zástupcové stran, stojících na státoprávní půdě, a půjde tedy nyní o to, aby státníkovi, v něhož má důvěru a v jehož schop- nosti se naděje, že rozmotá klubko, sdělila ony pomocné prostředky, jimjž by mu poslání usnad- nila aneb vůbec umožnila. Stane-li se volba onoho muže v nejbližších dnech, aneb až po dalších poradách a po novém vyjednávání, ne- může dnes věděli ještě nikdo. Bylo by si jen přáti, aby tento proces měl rychlý průběh, neboť čím děle potrvá nynější stav, tlm více se zhorší.«
Szell Štěp Tisza Maxa Falk Pester Lloyd Falk Kornn Praha Uhry
13 article
Dle souhlasných zpráv z Pešti i z Vídně není na tu dobu pomyšlení na značnější národní ústupky ve prospěch Uher. Ukázalo se, že ne- bude splněn ani národnostní program zástupcův strany liberální a že ústupků možno se nadíti je- dině v otázce maďarštiny ve vojenských vycho- vávacích ústavech a zařadění uherských důstoj- níků do uherských pluků. Proto také pokládá se kandidatura hr. Apponye a dra. Wekerla na místo minist. předsedy za odbytou a vážnými kan- didáty počítají se jen členové dosavadního kabi- netu Darányi a Lukaes, zejmena prý tento, poně- vadž by byl ochoten spokojiti se s nejmenšími národními ústupky. O ministru financi Lukacsovi se ví, že jest pro mírné rozřešení krise a tedy také pro některé národní ústupky V tom smyslu informoval asi také korunu při svém včerejším slyšení. Lukacs je však rozhodně proti terrorismu opposice a varoval v poslední době nejednou liberální pravici, aby nepodlehla suggesci se strany opposice, nýbrž vypracovala si svůj vlastní program, při němž ovšem musí býti v požadavcích velice mírna. Jest přirozeno že program Lukacsův by se panovníkovi zamlou- val nejvíce.
Lukaes Pešť Vídeň Uhry
14 article
Panovník zdrží se v Pešti do pátku, a nen vyloučeno, že vyslechne ještě některého z uher ských státníků a ministrů. V pátek dne 28. t. m vrátí se do Schönbrunnu. V Praze, 25. srpna. (Vídeňské názo ry o uherské krisi) líčí stálý dopisovate krakovského „Czasu“. Ve vídeňských kruzích vzpírajících se jakýmkoli ústupkům ve prospěeh Uher, mají prý už podrobně vypracovaný plán. jak se má zakročiti proti Maďarům. Dle tohoto plánu má býti vyloučen každý ústupek ve věcech vojenských. Jestliže opposice nepovoli, přesta- nou ústavní instituce pracovati, aniž by se ústava formálně zastavila; nastoupí prý „ob strukce shora“. Vojsko zůstane v dosavadní síle poněvadž se dle § 12. zákona z r. 1888 povolají do zbraně náhradní záložníci. Budou-li se daně scházeti nedostatečně, zastaví se platy úřadní- kům. A tuto „obstrukci s hora“ bude prý pro- váděti hr. Khuen-Héderváry. Také se prý vysky- tuje ve Vídni názor, že se koruna, aneb po při- padě vláda, z terrorismu Maďarů odvolá k loyál- nosti uherského obyvatelstva nemaďarského, a že vážnější politikové uherští i takové hrozby berou již do svých rozpočtů. Rozumí se, že názory ta- kové nelze bráti vážně.
Maďar Khuen Héderváry Pešť Schönbrunn Praha Uhry Vídeň
15 article
V Praze, 25. srpna. (Svolání zem- ských sněmů.) Přes Pešť se dovídáme, že rakouská vláda následkem uherské krise upustila od ůmyslu, svolati říšskou radu hned na počátku podzimu a že tedy v II. polovině září budou svo- lány některé zemské sněmy. Především sněmy český, moravský, slezský a haličský, jež mají učiniti opatření stran živelních pohrom; mimo to pak i sněm dolnorakouský a štyrský. O tyrolském sněmu se tvrdí už nyní, že v záři svolán nebude. Z Krakova, 24. srpna. (Těšínsk gymnasium polské.) Poněvadž soukrom pelské těšínské gymnasium bylo už sestátněno, sejde se dle „N. Ref.“ ve čtvrtek dne 27. t. m. v Těšíně komise, jež převezme od nynějšího vý- beru do státní správy gymnasijní budovu se všim zařízením a sbírkami. Tím bude konečně splněno dávné přání slezských Poláků, jimž jde nyní jen o to, aby jejich gymnasium i za správy státní bylo řízeno v duchu vskutku polském Z Lublaně, 23. srpna. (Spolek s v. Cy rilla a Methoda pro Istrii,) jehož účel je totožný s účelem české Matice školské, vydal zprávu o své činnosti v minulém roce. Ze zprávy vysvítá, že spolek měl příjmů 53.386 K a vydal na chorvatské školy v Istrii 50.940 K. Spolek vydržuje dvoutřídní obecné školy v Pulji. Voloském a Kašteliru, jednotřídky v Opatii, Što- kovcích, Livadách, Vabrize, Baderně a Vinku rani, pak dětskou opatrovnu na Malém Lošinji Všechny tyto školy jsou hojně navštěvovány, ně které dokonce přeplněny a zachránily chorvat skému národu již na tisíce dětí, jež by jinak zemských školách vlašských buď zakrněly neb se národně přímo odrodily.
N Ref Polák Vabriz Baderno viník Praha Pešť slezský Krakov Těšín Lublaň Istria Što Opatie
16 article Poměry českého katolického kněze.
Poměry českého katolického kněze. Ve velké dvoraně žofínské sešlo se včera po9 hodině dopol. 167 členů Jednoty katolickéh duchovenstva v Čechách, zastupujících 1215 hlasů, aby porokovali o poměrech českého ka- tolického kněze v nynější době Jednota teprve rok stará, má dnes přes 2000 členů ale, jak z přehlédnutí přítomných na první pohled bylo zřejmo, lásce a přízni kleru vyššího se netěší. Nový tento spolek českých katolických duchovních domá há se především úpravy neutěšených poměrů, v nichž octla se převážná většina duchovenstva, čehož ovšem páni s červenými kolárky anebo držitelé výnosných prebend dnes již nepotřebují, ba naopak snad se obá- vají, že by solidárnost se strádajícími bratry přiněsti jim mohla ještě ztenčení bohalých příjmů dosavad- ních. Tím se také vysvětluje, proč na včerejší schůz dostavilt se vyslechnouti slesky duchovenstva ponej- více jen mladší kněží a faráři z chudých far Schůzi, na niž zavítal za klub poslanců národní strany svobodomyslné posl. P. Blahovec, farál v Čachrově, zahájil předseda Jednoty vikář P. Střeb- ský. Vzpomenul, že na ustavující schůzi Jednoly před rokem vyslovil přání, by členové její domáhali se splnění svých požadavků svorně a v bratrské lásce. Jednota nemá zjevných nepřátel ani u lidu, ani v duchovenstvu, ale nelze bohužel zamlčeti, že právě faktorové, na nichž závisí splnění tužeb a přání, nejsou jí tak příznivi (Hlasy: Bohužel!), jak by si toho bylo dlužno přáti.
P Blahovec P Střeb Čechy Čachrov
17 article
Lid nám přeje, pokračoval předseda, abychom si upravili poměry, jak učinily stavy jiné, starostové obcí podpisují ochotně naše petice a přejí nám v naší snaze všeho zdaru; také poslanci, zejmena říšští, jsou nám nakloněni a čekají jenom, až předloženy budou parlamentu osnovy zákonů, by svým hlasováním nán přízeň svou prokázaii Avšak hlavní faktor, vláda, váhá a nepředkláda parlamenlu osnov zákona o úpravě našich poměrů Snad zavinily to rozhárané poměry na říšské radě a doufejme, že až budou příznivějšími, vyslechne vláda naše volání, a že kýženého cíle dosáhneme Ale neskládejme ruce v klín, pracujme dále úsilovně pracujme však svorně v bratrské lásce. (Výborně Pollesk.) K žádosti předsedově projevena soustrast na úmrtím papeže Lva XIII., biskupa Brynycha a dra Fr. Lad. Riegra. K návrhu faráře P. dra. Víška zaslány holdova telegramy arcibiskupu bar. Skrbenskému a biskupůn Řihovi, Schöblovi a Doubravovi- O poměrech českého katolické h kněze v nynější době pojednal pak P. Kro her z Borovan, který pravil, že nynější poměry du chovenstva nejsou přiměřeny ani jeho stavu, ani vzdě lání. O kněžstvu jest rozšířeno mínění, že nemá ni- čeho na práci, což řečník vyvrací poukazem na vy- učování ve škole, na hojnost úřadního vyučování, na práci ve spolcích, zejmena hospodářských. Za to za vše, jak chová se k němu veřejnost? Zdá se, jak by se domnívala, že kněží přestali se počítati mez své rodáky a čin jednotlivce přičítá se na vrub všem na př. při svatováclavské záložně.
Brynych Riegr Víšek Skrbenský Řih Borovan Francie papež Lev XIII Schöbl a Doubrava
18 article
V drobném prodejie mnní člo o sobě . . . a 2 p tpoledni Ve Hlislkica na venkovš ranní č4slo. . . . . sepoledn Inserá t plati se ketevé zapřee Předplacení a inserty přljlná zdnini strace v Karisnské slici č.a. Tam pocházejí se též redakee tiskárna a ezpedles „ Nárednich Listě- Dukopisy se novraoejí.
19 article
Úkaz, že jest málo lidí, kterí se kněžstva zasta- nou, vysvětluje řečník výtkou klerikalismu, ač kněž- stvo může o sobě říci, že plní své národní povinnosti tak horlivě, jako kterýkoli jiný stav a jest zejmena mezi nejhorlivějšími podporovateli literatury Příčiny, proč vylučováno jest z národa, vězív minulosti i přítomnosti. Zavinita to především náchyl- nost Čechů k náboženskému indiferentismu, která má kořen v ochablosti náboženského smýšlení v době pobělohorské a velice byla posilována nerozumným prováděním protireformace. (Výborně! Potlesk.) A ke starým chybám přirůstaly nové. Když se počal šířiti liberalismus, místo abychom byli šli s intelligencí, praví řečník, a svým vlivem na lid pracovali na pře- tvoření staročeské strany v opravdově konservativní, postavili jsme se vzdorovitě do kouta a národ nás tam nechal státi a šel bez nás svou cestou dále. (Sou- hlas a potlesk.) Nemáme dnes politického vlivu; strany katolické jsou slabé a nesvorné a stranám národním do nás ničeho není, protože se stavíme mimo ně nebo proli nim. (Souhlas a pollesk.) Jinou příčinou nechuti k nám je okolnost, že u sousedních národů německého, ma- darského a italského rozhodující kruhové církevní oddáni jsou svě národnosti tak, že jí slouží, obětujíce jí dokonce i křesťanské zásady a činíce z náboženství nástroj germanisace, maďarisace a irredenty. (Výborněl Potlesk.) A poněvadž se to děje skoro vesměs na útraty slovanské, vzniká přirozeně oprávněná nechut k církvi, jejíž sluhové proti výslovnému slovu božímu opovažují se děliti národy na vyvolené a méně cenné.
Zavinita Čecho
20 article
(Hlasy: Hanba! Pollesk.) Řečník zabývá se výtkou, že světská fskulta více neučí nežli bohoslovecká, což jest vinou systému vy- učovacího, který zavírá oči, že svět jde pořád dále (Výborně!), lituje, že bohoslovec nepozná filosofických nauk, čímž se stalo, že nejmoudřejší z kněží byli ve filosofii pouze diletanty, poněvadž studovali filosofii sami bez návodu. Frindovu provokaci českého kato- lického duchovenstva nepokusili jsme se ani vyvrátiti.
Frindův
21 article
(Různé hlasy. V dalším stěžuje si řečník na zastaralost seminář- ských knihoven, na nevhodnou a nedostatečnou semi- nářskou výchovu, kterou povahy se jen kazí (Souhlas) na nevhodné místnosti seminářů. Neblahé poměry se stupňováním josefínských manýr ještě zhoršily. Mezi námi jest, pokračuje řečník. dosti lidí, kteří veškero křesťanství chtějí směstnati ve slova: „Každá bytost své vrchnosti poddána budiž. Co má se však říci, když vikář v kostele dokazuje vznešenost víry z toho, že „sám pan okresní hejtman pozorně naslouchá zkoušce z katechismu,“ nebo když starší kněz varuje mladšího: „Rejpejte si do biskupa nebo do papeže, ale okresního hejímana nechte na po- koji! (Veselost) Ovšem takové otrocké duše jsou vzác- né. Selkává-li se pak úřadník, zvláště mladší, s tako- vými povahami, kterým jest orlíček svatější, nežli kříž, pak nutně ztrácí k němu všechny ohledy, nebot náš byrokratismus váží si pravidelně jen toho, kdo se ho nebojí. (Výborně!) K nám mají úřady žalostně málo ohledu. (Souhlas) Hilsnerovy pohlednice byly hned konfiskovány, ale Drozdovy nikoliv. (Výborně! Potlesk.) Protestantští kazatelé rozběhli se po Čechách. ale když Redemptoristé, Dominikáni atd. konají missie, musí míti při sobě doklad rakouského občanství.
Hilsnerův Drozdův Čechy
22 article
(Různé hlasy) Bohužel, že se duch Eyrokratický zabnízdil takě u nás v církevních úřadech. Dnes udělali z nás pouhé pomocníky biskupů: místo, by se oceňovala práce pastorální, sociální a národní, měří se šosy kabátů, dle nichž se oceňuje naše smýšlení. (Různé hlasy. Jest chybou, že rozhodující kruhy v diécesi mají jaksi svůj dorost, t. j. že se doplňují mladými kněžími, kteří duchovní správu sotva poznali a přece mají pak refe- rovati o věcech, jež znají pouze z theorie. Mám, praví řečník, řadů dokladů z celého králov- ství, které vrhají divné světlo na poměry mezi duchovní vrchností a kuratním duchovenstvem, z nichž některé jsou hotovou tragédií kněží trpitelů. Mám právo prohlásiti, že jeví se nemalá roztrpčenost mezi duchovenstvem, které si odvyká, viděti v ordinariátech olcovské ochrance. (Výborně! Potlesk.) Pravím to ve- řejně také proto, poněvadž všude mohu říci, že mně se dosud žádná křivda nestala a že tudíž nemluvím ve vlastní věci. V dalším probírá řečník zevrubně otázku patro- nátní a dovozuje nutnost její úpravy. Bývalý ideální poměr mezi knězem a patronem náleží již minulosti.
23 article
O postupu nerozhoduje, kolik let slouží kněz bohu. nýbrž kolik lel slouží patronu. (Výborně! Potlesk.) Kuratnímu kleru činí velikou konkurenci také vojenští duchovní a katecheti. Největší protekcionářství jest na farách městských a toto dospělo již tak daleko, že jest všeobecné přesvědčení, že dosavadní poměry pa- tronátní jsou nezdravě. (Výborně! Potlesk.) Řečník žádá, aby v křiklavých případech zadání míst patronem odepřel se souhlas konsistoře, protože, když se jeden patron urazí, že nemohl prověsti svou, jest to lépe, nežli když se urazí spravedlnost a kněži. (Výborně! Potlesk.) V budějovické diécesi při obsazo- vání místa patronátní komisař předem prohlásil, že nedostane je nikdo z patronátu a hledal na ně kněze. až zadáno bylo knězi z cizí diécese a mladšímu, nežli byli žadatelé z patronátu. A protože patron jest pod kuratelou, nemůže ustanoviti snad ani šafáře, ale ka- plana ano. (Různé hlasy nevole.) Nápravy potřebuje také hmotné poslavení ducho- venstva, protože několik kněží žije v hojnosti, ale
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Po dvaceti létech. Časová vzpomínka, již sděluje Ant. Materka. Moje barva červená a bilá- „Vy barvy dvě, dvě světla, přes věky nám světte, a národ bojem, mírem k slávy chrámů vedie!“ Napsal Jan Neruda ke slavnosti odhalení po mniku Karla Havlíčka Borovského v Kutné Hoře ve slavné básni své, ke dni 26. srpna 1883 věno- vané. Právem nazvaná byla tehdejší slavnost v Kutné Hoře „Dnem radostí a slávy“ od účast níka a vydavatele pamětní knížky Za účastenství na venkově nevídaného, u pří tomnosti 40.000 lidu, odhalen byl v Kutné Hoře pomník prvnímu žurnalistovi českému, jenž hrdinný boj svůj proti nepřátelské nám Vídn zaplatil živolem. Důstojný pomník, zbudovaný z příspěvků všeho národa. Za krátkou dobu, asi šesti měsíců, měli jsme potřebný kapitál snesený krajany ze všech končin země, a zejmena starými, vlaste- neckými občany, tak zvanými „osmačtyřicát- niky“, pamětníky a svědky činnosti Havličkovy z let 1848—1851. Jakkoli výbor pro zbudování pomníku Havličkova rázem získal sobě přízně a těšil se právem vzácné podpoře u veškeré veřejnosti če- ské, zejmena děkuje úspěšné vykonání svého úkolu redakci „Národních Listů“ vůbec a tehdej- šímu redaktoru, Jos. Barákovi zvláště, kteří výbor náš nejen všemožně podporovali, alei chránili proti maloměstské zlobě, povstalé v tehdejším kvašení a vzmáhajícím se odporu proti chabému postupu staročeské stranyv
Antonín Materka Neruda Havlíček Havličkův Barák Kutná hoře Jos
25 article
Vídni a pánovitosti její doma vůči vlastním li- dem. Za vlivů takových bylo původní provoláni naše ke sbírkám na pomník Havličkův zaba- veno. Ano, došlo až na denunciaci přímo ku před- sedovi ministerstva hr. Taaffovi ve Vídni — proti stavbě pomníku — a jen rozvážností ušlechtilostí mysli hodnosty (posud žijícího ve Vídni), stalo se, že pomník Havlíčkovi v Kutné Hoře mohl býti postaven, ač ne již na původním místě před budovou, historicky proslulé porotn síně kutnohorské — jak původně bylo usneseno. Ze změny stavebního mista vznikly napotom nemalé potíže jak s opatřením jiného, vhodného místa, tak i s modelem sochy a proto došlo k ne spokojenostem. „Smiškovo náměstí“ v Kutné Hoře, před bu děvou soudní, tvoří uzavřený celek a zde upro střed krásného parku měl státi pomník Havlíčkův v rozměrech okoli přiměřených. Když donucen jsme byli přijati pusté tehdy místo (zvané obecně „na starém kriminále“), nyní ovšem proměněné již v pěkný sad, shledáno, že pomník pro toto otevřené a vzdušné místo vyžadoval jiných roz měrů a kontur. Na soše nebylo lze již ničeho více měniti, toliko podstavec upravil architekt p Wiehl z Prahy. Tím vysvětlují stručně onu odů- vodněnou nespokojenost, jež výbor ovládala př jednání o získání stavebního místa s tehdejší městskou radou. Model vypracoval sochař Josef Strachovsk a pomník provedli z hořického pískovce br. Du cháčkové. Při jednání o návrzích na pomník byl nám ochotnou radou nápomocen dr. M. Tyrš a Umě- lecká beseda v Praze. Čtyři modely, předních umělců českých, uloženy jsou v městském museu kutnohorském.
Havličkův Taaff Havlíček Wiehl Strachovsk M Tyrš Vídeň Kutná hoře Smiškovo náměstí Praha Uma
26 article
Povolení slavnosti samé a programu, bylo předmětem vážného vyjednávání, a mnohým pánům činilo zbytečné starosti, když zvolen byí řečníkem p. dr. Ed. Grégr. Slavnostní program velkého formátu vydár byl na dny 25., 26. a 27. srpna, ozdobený vy- obrazením sochy Havlíčkovy a autografem, a ná leží list ten dnes již mezi velmi vzácné tisko- Dále ražen byl pamětní peníz, stříbrný bronzový, rytý umělcem p. Stránským a pro- vedený ve státní mincovně. I tento pamětní peníz stříbrný jest již ny vzácností. Mimo to vydal výbor účelný illustrovaný spi „Úpomínka na Kutnou Horu“, sepsáním ředitel Jiřího Lacha a prof. Jos. Braniše. Příležitostny spis ten vykonal plně svou úlohu a byl úpln rozebrán. Počasí bylo po všechny tři dny slavnosti v pravdě čarokrásné, a velkolepý průvod svou uspořádaností vzbudil všeobecný údiv a nelíčené nadšení všech účastníků. Byloť přítomno dle zápisu 515 spolků a de putací, s dvaceti hudebními sbory a veliké množ ství vynikajících hostí. Pořadateli byli cvičitelové „Sokola“ kutnohorského, za vrchního veden náčelníka Fr. Doskočila. Slavnostní řeč dra. Ed. Grégra rozvířil tehdy celou českou veřejnost a stala se přede hrou potomních voleb říšských i zemských. Telegramů ke slavnosti došlo přes 200 z jichž obsahu dýše již nespokojenost všech vrstev s politickým postavením našeho národa. Věnců položeno bylo u pomníku nad 150 namnoze s nádhernými stuhami, kteréž uloženy
doktor Ed Grégr Havlíčkův Stránský Lach profesor Jos Braniš jít putace Doskočil Kutná Hora Francie Sokol
28 article
jsou na památku v „Sokole“.
Sokol
29 article
Celá slavnost měla průběh bezvadný, až na to, že správa rak. severozápadní dráhy uznala za slušné, slavnost pokaziti pověstnou svou bez- taktností vůči českému lidu. — Po uhražení veškerých výloh, se stavbou pomníku spojených, použili jsme pokladní pře- bytek k založení druhého pomníku ve způsobě „nadace Havličkovy“ pro studujícího ze stav živnostenského na české vyšší průmyslové škole. Základní kapitál nadační složen v obnosu 2400 zl. r. m. a odevzdán byl městskému za- stupitelství kutnohorskému do správy, s vyhra- žením práv zakladatelů nadace. Nyní dostává každoročně oprávněný žadatel 200 korun pod pery na odborné studie. Tak vykonán byl úkol podniknutý, dvojnásobně i zbudováním pomníku k uctění památky K. Havlíčka Borovského a za ložením nadace na věčné časy ku podpoře vzdě lání se stavu řemeslného. Když pak došel nás vlastnoruční list Ne rudův, vyslovující nám uznání a diíky za prác- vykonanou, cítili jsme se všichni bohatě na- hraženi. Vědomí toto jest všem členům tehdejšíh výboru neocenitelnou a zajisté vzácnou od- měnou. Nechci vzpomínati příkoří výboru pro zbu- dování pomníku Havlíčkova tehdy činěných, dnes kdy již s klidnou myslí, po létech vzpomínám tehdejší pohnuté doby, jakož i obětavého nadšen všech členů výboru; mám však za svou povin- nost vzpomenouti těch drahých hlav a vlaste- neckých přátel, již s námi věrně a obětavě bojo- vali za povznesením starobylé Kutné Hory kladu na jich hroby tuto skromnou vzpomínku. Jsou to pp.: MUDr. Václav Bach, předseda spolku, starosta „Sokola“ a zemský poslanee. JUDr. Antonín Velišský, druhý místopředseda,
K Havlíček Havlíčkův MUDr Bach JUDr Antonín velišský Kutná Hora Havličkův Sokol
30 article
slavnostní řečník při položení základního kamene ku pomníku a autor obrany spolku k místodržitel- ství, František Sakař, okresní tajemník, zaslou- žilý pokladník spolku, Antonín Vítek, druhý jednatel výboru, který jako starosta Řemeslnické besedy velkých zásluh si o pomník vydobyl, Fr. Hradecký, stavitel pomníku, František Kutmann. mlynář, který putoval od obce k obci v celém okresu za účelem sbírek na pomník, slečna Anna Milinovských z Čáslavi, přední síla tehdejší slavnostní akademie v předvečer odhalení po- mniku, ředitel Jiří Zach, spisovatel stavitelských památek kutnohorských a člen umělecké ko- mise pro stavbu pomníku a spisovatel Josef Pod- stránský, farář v. v., který jako starosta „Slo- vanské Lípy“ z r. 1848 nepřestal býti po celý život obětavým podporovatelem národních snah a každého měsíce ze své skrovně pense přinášel příspěvek na stavbu pomníku pod pseudony mem: Budiž jim všem atd. Dále redaktoru, Josefu Barákovi, jenž bez- platnými přednáškami svými přispíval k osvětlení památky Havlíčkovy, jakož i dru. Tyršovi, jenž ochotně radou svou přispíval ku provedení dila monumentálního a zastával vždy zájmy českých umělců. Budiž jim všem vděčná pamě současniků zachována. Ze členů výboru těší se z dnešního dne pp. Prokop Slavík, lékárník a místopředseda spolku, Fr. Doskočil, starosta „Sokola“, Antonín Möle st., stavitel varhan, Josef Kutílek obchodník, Jos. Fuxa, zlatník, Karel Polák, úřadník, Hanuš Mili- novský, městský tajemník v Čáslavi, Pavel Jed- ník, statkář v Malíně a bývalý jednatel spolku, od něhož platí všem vřelý pozdrav v dnešní den pamětní po dvaceti létech!
Sakař Antonín Vítek Hradecký Kutmann Anna Milinovský Zach Josef Barák Havlíčkův Tyrš Prokop Slavík Doskočil Möle Fuxa Karel Polák Hanuš Mit Pavel Francie Čáslav Jos Malín Sokol