27. července 1900. Číslo 205

NÁRODNÍ LISTY

Strana 5

dráhy Takuljencinské a případně i další tratě její na Pekin, poněvadž by tak ovšem zároven kontrolovány byly i tajné jejich plány vojenské a poněvadž různá případná překvapení z jejich strany dají se tak zameziti. Nieméně ve- litelé cizlch vojsk v Tjencinu usnesli se plnou většinou hlasů, že kontrola ta Rusům svěřiti se má. Z toho ovšem veliký poplach v Anglii a velitel anglický i americký v Tjencině po- dali již skutečně protest proti tomu. Londýnský »Globe«, Rusku ovšem urputně nepřátelský, podezříval již včera: »Nyní, kdy vzpourou v Mandžursku jest pochod Rusův od severu na Pekin zatím zdržen, za to však »spojenci« se chystají již proti Pekinu vytrhnouti, odhodilo Rusko masku a znesnadňuje kooperaci britskou a žaponskou. Jest dosti ale žaponského (15.000 mužů) a britského (hrstka oproti Rusům! Pozn. red.) vojska na místě, aby takové osobování si mohlo býti zhaceno. (l Ani Německo, ni Amerika nemohou strpěti, aby celá výprava byla zmařena jen proto, by se tím chladnokrevným plánům Ruska prospělo. Výhrůžky britské budou působiti v Tjencině jistě komicky. John Bull, jenž nezkrotil podnes Bury, tím méně zkrotí Rusy. Dle londýnskýeh »Central News« kontrolují Rusové i telegrafn a telefonní spojení v územi spojenci obsazeném. Francouzské a ruské vojsko jedná prý v Tjen- cině v úplné shiodě. Možno ližto ale říci take o diplomatech obou států?

Žijí či nežijí? Opět vrací se dnes otázka tato ve všech listech a opět není žádné dnes bezpečné odpo- vědi na ni. Z listu Macdonaldova, v němž — ze dne 4. t. m. datovaném — dal na jevo sice že žije s druhy svými, ale že byli — tehdáž již! — nejkrutěji ohroženi, soudí mnozí, že zatím již dovršila se tragedie pekinská. Oproti tomu jest tajemník čínského vyslanecíva v Pařiži, Ital Armani, mínění zcela opáčného. Trvá při tom, že čínský císař chrání ještě vyslance do krajnosti. Mezi čtvrtí vyslaneckou a palácem eí- sařakým v Pekině jest jen čtvrt hodínky cesty ovšem ale mezi oběma stálo do 18. t. m. vojsko prince Tuana, obé obléhajíe. Ale zdá se, že císař zbouřence zatím přemohl, kdyžtě nabízt vyslance do Tjencinu dáti doprovoditi.. Armoni doufá, že vyslanci sku- tečně do 1, srpna do Tjencina při- budou a že tím dán bude vojenské akci spojencův jiný směr. Budou šetřiti Pekinu obráti se proti boxerům samým, jiehž vůdce, Han, stonásobný millionář, jediný jest prý pří- činou katastrofy: Teprve po jeho zajelí — míní Armoni — bude v Číně pokoj obnoven.

Spiklenci zde i onde. Činský vyslanec Ken v Paříží, učinil polici oznámení, že objevil spiknutí, namířené proti jeho životu. Jest prý v něm zapředeno 6 osob, a sice 3 Francouzi, 2 Číňané a 1 Portugalee. Policie pařížská nepřičítá ale věci té žádného významu, naopak prohlašuje, že nemůže se do- pátrati ani pouhé existence spiklencův zmíněných. O zvyeích boxerů různé ještě podrobnost se sdělují. Zvyky ty silně promíseny jsou nábo- ženskými obřady. Boxeři věří prý také, že duše některého velikého muže minulosti aneb i drav- cův a zvířat: tygra, opice, lišky atd. v ně vstu- puje, čímž i na ně jich vlastnosti a schopnost se přenášejí. Jsou si prý jisti, že jsou nad- přirozenou mocí — také ještě po posledních bojích vražedných? — chráněni proti účinkům střelných zbraní i ozbrojují prý se proto jen kopími a oštěpy, meči, slovem jen (??) zbraněm bodnými a sečnými. Těchto ani za největší obnos dnes by proto prý v Pekině nikdo ne dostal . . . Také jistý druh uniformy prý bo xeři mají: rudý pas, žluté stuhy a kvítkovaný šátek s červenou obruhou. Východo-asijský ně mecký list, z něhož tvrzení to vyjímáme, jistě ale asi sám neručí za každé z nich.

Z Mandžurska. ov. Z Petrohradu, 25. července. Mi- nisterstva financí došla zpráva z Mandžurska tohoto znění: Staniční budovy jsou vypáleny, koleje vytrhány a vše- cek materiál zničen. O život nepřišel nikdo. Inženýři a dělníci mohli se zavčas za chrániti. Z Londýna, 25. července. (C.-B.) »Timese oznamují ze Šanchaje, že 20. t. m. došla tam z Njučvanu zpráva, že Rusové soustřeďují s 15 mil východně od přístavu. Čekají zatím ještě na posily, nežli postoupí k Mukdenu nebo Haits- gonu a Ljaojanu. Boxerové zničili nyní také mosty na trati Šanchaj- Kvan-Kisočau. Z Londýna, 26. července. (C.-B.) Dle telegramu »Daily News« z Njučvanu ze 16. t. m. jest železniční trať mezi Ljaojanem a Mukdenem a mezi Mukdenem a Telínem pobořena. Také parostroje a vozy jsou zničeny.

V Pekině. x. Z Vídně, 26. července. Řakousko- asijská společnost dostala od svého zástupee ve Vladivostoku následující depeši ze dne 22. t. m. o 3. hod. odp., která však pro špatné telegrafní spojení došla do Vídně teprve dnes o 9. hod. dop.: Pekinské zprávy jsou neurčité a odporují si: Rakouské vys'lanectvo je bezpochyby bez pohromy. 1. Z Londýna, 26. července. »Standard« oznamuje ze Šanchaje ze dne včerejšího: Vy- soký činský úřadník v Čifu poslal prý svému příbuznému v Šanchaji 9. t. m. dopis, dle néhož za stálých bojů jest ve vysla- nectví na živu asi 500 osob. Dle zprávy »Daily News« uprchl prý čínský tlumočník z anglického vyslanectví. Tento oznamuje, ž když opouštěl Pekin, většina osob ve vysla- nectví byla mrtva a stav dosud žijící ch beznadějný. Robert Hart prý zemfel 2. července. Lichunčan. Ze Šanchaje, 26. července. (Reuter. Lichunčan je dosud zde. Proslýchá se, že ně kteří konsulové napsali šifrované telegramy pe- kinským vyslancům a odevzdali je Lichunčanov k další dopravě. Myslí se, že on zdrží se v Šan chaji, až dojdou odpovědi vyslanců. Do Kjanjinu poslána posíla 3000 m. neboť jsou obavy, aby nebyla položena torpeda so Modré řeky. Admirál Seymour sem záhy přijede. Z Washingtonu, 25. července. (C.-B.) Reuterova kancelář oznamuje: Americký konsul v Šanchaji telegrafuje: Lihunčan po tu dobu Šanchaj neopusíí, nýbrž bude vyjednávati od- tamtud. Myslí se, že odročil svou cestu na do- mluvu mocností zastoupených v Šanchají.

Ostatní Čína. Z Petrohradu, 26. července. (C.-B.) Kolejní rada Tachojič telegrafuje z Hon- konu 22. července: Následkem události na severu kraje Hupe a sousedních provincil roz- horčení Číňanů na křesťany a missionáře zmáhá se čím dále vic, takže Evropané v Hankov žijí v ustavičném strachu. Angličtí a američuí konsulové jsou svým krajanům radou, aby po- slali své rodiny do Šanchaje. V Hankově a pří- stavech na Modré řece pokoj a pořádek nebyly porušeny. Nepozorují se tu ani žádné příznaky chystaných nepokojů. Místokrál by rád zachoval pořádek a činí opatření k ochraně cizinců a upokojení domorodeů. Z Londýna, 26. července. (C. B) »Daily Telegraph« oznamuje z Kantonu ze dne 24. t. m.: Místokrál Taksu uveřejňuje edikt, ve kterém sděluje doslovné znění císař- ského ediktu z 23. dne 6. měsíce, jenž zní: Ztratili jsme Tjencin. V Pekinu činí se veliké přípravy. Míru nemůže býti dosaženo, ne- budeme-li míti před tím válku. Obáváme se, že místokrálové a guvernerové dbáti budou o bezpečnost cizích vyslanců, jejichž životy bychom rádi chránili do posledních konců,a pokládati to za příčinu k uzavření mírua zanedbají obranu země. V takovém připadě způsobili by provinciím veliké neštěstí. Naopak, musí činiti důrazné přípravy k defensivě offensivě. Na druhé straně musili by si přičísti následky, kdyby otáleli a svým falešným jed- náním ztratili území. Taksu, jenž je odpůrcem cizinců, nařídi, aby vojenské zbrojení bylo urychleno a vyzval čtyři malé evropské dělové lodice, které tam tou dobou kotví, aby odpluly. Činské dělové lodice činí průplav nejistým. Dalších 18 lodí kotví pod eísařskou lodenicí. Obyv atelstvo chová se čím dál, tím nepřátelštěji.

Přípravy. n. Z Berlína, 26. července. Bývalý francouzský ministr Bourgeois, syn Car- notův a major Hartmann zdržovali se zde po 4 dny. O účelu pobytu jejich se nic určitého nesděluje, avšak myslí se, že pobyt jejich sou- visí s olázkou vrchního velitelství spojených vojsk v Člně. Spolupraeovník »Börsen-Couriera« měl roz- mluvu se zdejším žaponským diplomatem, který co nejrozhodněji odmitl myšlenku, že by Ža- plonsko převzalo vrchní velení spojeného vojska v Číně. Číňané by prý pak myslili, že Evropa je ve vleku Žaponska, jež snad celý konflikt sosnovalo. Na druhé straně však se žaponská armáda nepodřídí cizímu velitelství, nýbrž dá souhlas ke kooperaci s velmocenským vojskem pod vlastním velením. V možnost zá- chraný cizineů v Pekině zmíněný diplomat nevěří. Mylnou jest domněnka, že Čína je v do- plňování svých zbraní a nábojů odkázána vý- hradně na cizinu. Naopak vyrábí se v Číne s dostatek zbraní i nábojů. Z Londýna, 26. července. (C.-B.) »Ti- mes« dostaly z Tjencinu následující telegram ze dne 17. t. m.: Ve schůzi admirálů v Taku bylo usneseno většinou hlasů, přenésti na Rusy dozor na železnici z Taku do Tjencina. An glický a americký admirál prohlásili protoko- lárně, že nejsou srozuměni s tímto upravením. Dle zprávy »Daily Telegraphu« ze Šan chaje ze včerejška telegrafoval huejský místo král z Vučanu, že dal odstraniti závory dě namířených na Hankov a hoditi do Modré řeky Obává se však, že v 10 dnech nebude více s to vojáky udržeti v kázni. Z Londýna, 26. července. (C.-B.) »Daily Mail« oznamuje ze Šanchaje ze včerejška: Ad mirálové Seymour a Gaselee přibyl 24. t. m. do Vejhaje. Z Jokohamy, 26. července. (Reuter.

Očekává se, že žaponská divise 31. t. m. při- bude do Taku a 3. srpna bude v Tjencině. n. Z Berlína, 26. července. Odborný znalec v »National Zigu.« vyvrací mínění, jakoby Čína co do válečného ma- teriálu a munice odkázána byla jedině na cizinu. Naopak, má sama roz- sáhlé dílny vojenské, Ve Fučeu, Šanchaji, Nankinua Hanijunu hotoví se munice dělostře- lecká. V arsenále posledním také munice pro malokaliherní pušky. Některé z dílen těch za- městnávají až 2500 dělníkův. Šanchajský arsenál jest způsobilý i děla vyráběti a všemi prostředky k tomu opatřen. V Nankinu a Honyunu nezaměstnává se už př výrobě materiálu válečného cizinců. V Honyunu hotoví 1200 dělníků náhoje počtem do millionů jdoucím a fo také pro mausserovky modelu 88. Granáty a šrapnely hotoví se dle způsobu Gru- sonova, střely pro pěchotu s obalem niklo-oce- lovým. Odvislost Číny od ciziny ve vojenství — končí odborný znalec ten — jest dnes menší. nežli se soudl.

F. Z Frankfurtu, 26. července. Vláda ruská nařídila, by pět lodí dobrovolného a šest lodf černomořského loďstva bylo pohotově k do- pravě mužstva do Člny. Z Oděssy Sebastopole bude po 28. červenci vysláno po 1 divisi. Společnost černomořského loďstva ob- držela rozkaz, aby v polovíci srpna přichystala další lodi k dopravě vojska do Číny. Z Berlína, 26. července. (Zvl. tel. » Nár. Listů«.) »Local Anzeiger« sděluje z Petrohradu Dvě batterie gardového dělostřelectva s děly nejnovější soustavy, dále 3 brigády střelecké celkem 3000 mužův, odeslány budou co nevidět na Východ. Nadšení ve vojenských kru- zích pro výpravu na východ jes ohromné. Denně hlásí se na sto dobrovolníků. Ruským listům zakázáno podávat zpráv o pohybech vojs ka, jakož i svolání zálo h Z Milána, 26. července. (Zvl. tel. » Nár. Listů«). Dle doslechu převezme admirál Caudín vrchní velení italského vojska v Číně a bude účasten i porad ostatních velitelův mezinárod niho vojska.

Z Brusselu, 26. července. (Zvl. teleg. »N. L.«) Upsány již tři milliony pro odesláni jednoho tisíce dobrovolníků a několik mitrailleus do Činy. Generál Brialmont prohlásil k jednomu zpravodaji, že ani neutralita Belgii mezinárodně zaručená, ani ústava belgická nebrání účasten ství Belgie na výpravě. Diplomacie. Z Londýna, 26. července. (Havas.) Po kračuje se horlivě ve vzájemném sdělo- vání náhledů různých kabinetův o po- měrech v Číně. Jejich podkladem je bezpochyby myšlenka, že zástupci cizích mocnosti v Číně jsou bez pohromy a čínská vláda chce je zjevně nebo tajně zadržet jako rukojmí, doufajíc tak zmenšiti osobní, hmotnou a vojenskou zodpo- vědnost. Dále myslí se, že čínská vládla, zbraňujíc přednostům vyslanectví spojení s jejich vládami, chce dosáhnouti výhodnějších podmínek, neboť nebude jí třeba hájití se během vy- jednávání, jež hodlá započíti, proti přímé obža- lobě ze spoluviny, kterou by ji vyslanci mohli přičílati. Buď jak buď, s postupem na Pekin nebude se otálet, počne možná kolem 1. srpna a vojsko spojených mocností použije, poku možná, tjencinsko- pekinské že- lozni ce.

Z Petrohradu, 26. července. (C.- B.) »Nov. Vremja« varuje, aby moenosti, vy- jednávajíce s Činou, daly se zdržovati sliby Činská vláda dovedla znamenitě oslabovati bdé- lost evropské diplomacie až do samého po- vslání. Proto musí se žádati na Číně rázně neustupně skutky a ne slova. »Novosti« soudí, že Evropa nesmí žádati na Číně jen ná- hradu a satisfakci. Ona dokázala, že neumí vládnout a proto musí zůstat evropské vojsko v Číně, dokud nebude jisto, že se podobné udá- losti opakovati nebudou. Číňané poznají prý záhy, že se žije pod ochranou evropských bodáků pokojněji a bezpečněji než pod man- darinskou zvůll. s. Z Brusselu, 26. července. Pessi- mistické smýšlení o situaci v Číně na- bývá stále převahy, zvláště Li-Hun Čanovo jed nání vzbuzuje stále větší nedůvěru. x. Z Vídně, 26. července. Zprávy, že rakouský vyslanec v Číně bar. Zickan ode- béře se již v nejbližších dnech do Číny, neza- kládají se na pravdě. Odjede tam teprve za tri neděle, poněvadž v tomto okamžiku není radno vyslati do Číny offieiálního zástupce. Odebéřese napřed do Žaponska, a pak teprve do Číny, leč nikoli jako vyslanec, nýbrž jen jako osobnos znalá tamějších poměrů, by mohl podávati spo- lehlivé zprávy o situaci v Číně. K. Z Kolína n. R., 26. července. V berlínském telegramu »Köln. Ztgu.« praví se o podmínkách Lichunčana: »O zá- vazcích, jež se Číně uloží, bude se mluviti te- prve, až tam zjednán bude úplný pořádek. Před tim o tom mluviti bylo by zbytečno. Že ale nebude potom rozhodovati vůle Činy, nýbrž vůle mocí evropských, rozumí se samo sebou.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 26. července. (C.-B.) Arci kníže Karel Štěpán odjel dnes ráno z Berlína do Kielu. Arcikníže Leopold Salvator byl přijat včera odpoledne od presidenta francouzské republiky Loubeta. jenž hned opětoval návštěvu. Z Londýna, 26. července. (C. - B. Horní sněmovna přijala ve 3. čtení předlohu o zákazu vývozu zbraní. K poměrům v Srbsku. ch. Z Pešti, 26. července. »Pest Napló« přináší dvě rezmluvy s metro politou Innokentijem a býv. srbským minist presidentem Nikolajevičem. Metropolita prohlásil, že v otázce manželství králova s paní Mašínovou není se stanoviska církevního ani státního práva žádné překážky a že nenalezl ani žádné jiné překážky proti tomuto manželství. Proto dal prý ke svazku tomu své požehnání; pak te- prve vydal král své provolání. Nikolajevič vyjádřil se, že provo- lání bylo vydáno na venkově a odtud teprve dostalo se do Bělehradu. Celá země je prý královým zasnoubením nesmírně rozechvěna. Nikolajevič pokládá zasnoubení to za nej- větší neštěstí země, za předposlední akt v existenci dynastie. Armáda doufá prý, že se Milanovi ještě podaří zmařiti zasnoubení. Král dal prý zatknouti mnoho úřadní- kův a důstojníků, kteří se vyslovili nepří- znivě o jeho zasnoubení.

Jeden zdejší list oznamuje, že srbský král poslal také na hranice dva důstojníky s rozkazem oznámiti Milanovi, kdyby chtěl vstoupiti na srbské území, že jeho přítom- nost v Srbsku naprosto není žádoucí. Z Bělehradu, 26. července. (C.-B.) [Z úřadního pramene.] Car poslal te- legrafické blahopřání k sňatku krále Alexandra, jež mu ruský zástupce Mansurov dnes v po ledne doručil. č. Z Bělehradu, 26. července. Sňa tek krále Alexandra s paní Maší- novou bude požehnán metropolitou ve dvorní kapli příští neděli. Následkem amnestie vrátí se četní emi granti do Srbska, mezi nimi ve Vídni žijící generál Grujič a Milovan Milo va- novič. Dnes odpoledne konalo se za inter vence metropolitovy slavnostním způsobem officiální zasnoubení krále s pan Mašínovou. Metropolita pronesl k ne věstě řeč, v níž ji vyzyval, by vedla vzorný manželský život. Na to vyměnil snouben cům prsteny. Král Alexandr propustil ná- čelníka hlavního štábu Marko- viče, jenž krále Milana za jeho nepřítomnosti zastupov al. Turecké zbrojení. Z Caříhradu, 26. července. (C.-B. Ministr námořnictví splnomocňuje se dnes uveřejněným iradem, aby uzavřel s Kruppo- vou firmou smlouvu o vyzbroje n osmi vojenských lodí tureckých jež opravují se u firmy Ansaldo a spol v Janově.

Osvobozen, Z Cařihradu, 26. července. (C.-B. Turecké vojsko osvobodilo tlumočník konsulátního jednatelství fran- couzského v Kirkilise, jenž byl ne- ďávno od lupičův odveden, a zjimalo lou- pežníky. Max Regis a sp. nevinni. Z Paříže, 26. července. (C.-B.) Před draguignanskou porotou jednalo se o ža- lobě na Maxa Regisa a 11 soudruhů, že loni v září zavřeli se ve ville Antijuifa stříleli po policejních agentech. Porotci popřeli otázku o vině, načež soud prohlásil všecky obžalované nevin- nými. Návrat německého císaře. Z Bremerhavenu, 26. července. (C.B.) Německý císař přibyl sem na jachtě »Hohenzollern« ze své cesty na sever. Revoluce v Kolumbii. Z Nového Yorku, 26. července (C.B.) Z Kolonu došel sem tento telegram Kolem Panamy zuří tuhý boj. Vládní vojsko brání se statetečně. Z Lavanilly při- bylo do Kolonu na posilu vládního vojska 1000 mužů. Ve středu svolili povsta- lečtí náčelníci k příměří, aby se mohli mrtví pochovati a ranění opatřiti. Prostřed- nictvím konsulův amerického a anglického bylo prodlouženo příměří do čtvrtka odpoledne. Zdravotní sbor anglické lodi »Leander« stará se o raněné. Z Washingtonu, 26. července. (C.-B.) Vojenská loď americká vypraví se co možná záhy na atlantské pobřeží panamské úžiny. Bude-li třeba, její námořské mužstvo vystoup na pevniuu a potáhne přes úžinu do Pa- namy. Z Washingtonu, 26. července. (C.-B.) Generální konsul v Panamě telegrafuje, že revoluce setkala se s nezdarem a že se l- berálové proti nadání vzdali. V Panamě jest klid, Z Panamy, 26. července. (»Herald.«) Na straně povstalců padli generálové Di az a Arosemena, na straně vládní 1 plu- kovník, 2 podplukovníci a jeden setník. Si- tuace je povážlivější nežli kdy jindy.

Národní hospodář. Pojišťování dělníků v nezaměst- nanosti. —ul.— Řešení otázky pojišťování dělnictve proti hospodářským následkům nezaměstnanost soustřeďuje se dnes hlavně na dvou základních formách: nuceném spoření, a pak všeobecném závazném pojišťování nezaměstnanostním, aniž se dosud podařilo, v jednom i druhém směru nalézti jednoduchou a obecně přijatelnou for muli řešení. Zajímavé, prostředkující stanovisko zaujal mezi oběma principy nejnověji projek pracovního úřadu bernského, který vyznamenává se v mnohém ohledu původností a jest šťast- ným spojením nuceného spoření, pojištění prot nezaměstnanosti a prostředkování práce, maje za podklad obligatorní dělnickou spořitelnu. Hlavní rysy celého plánu jsou tyto: Obec žádá od každého dělníka, který pra- cuje v jejím obvodě, přístup k dělnické spoři- telně. Pracovní úřad vydává spořitelní knížky s prvním příspěvkem nejméně 40—100 ct. - další úspory odvádí podnikatel čtrnáctidenními srážkami ze mzdy, až dosáhne vklad výše 30 franků. Tim okamžikem stává se dělník plnopráv- ným členem pokladny nezaměstnanostní a ne- podlehá více nucenému spoření. Zaměstnatel pak v tomto stadiu sám ničím nepřispívá, nýbrž prostě úspory dělníku ze mzdy sráží. Nastane- případ nezaměstnanosti, má plnoprávný člen po čtyři týdny nárok na podporu 15 franků týdně. Trvá-li nezaměstnanost déle, dostává — je-li příslušníkem kantonu a v obci usedlým — lýdně 12 franků, dokud se mu práce neopatří příslušníci kantonální ostatní (v obci neusedlí) dostanou ještě pátý týden podporu 12 fr., cizí pak pátý týden ničeho více, a teprve šestý týden počíná pro ně nárok na redukovanou podporu týdenní.

Peníze k tomu potřebné opatří se z úspor dělníků, zaměstnavatelů, pak příspěvky státu obce. — Zaměstnavatel pak v případě neza- měštnanosti dělníkovy přispívá do pokladny během prvních čtyř neděl právě tolik, kolik dělník ze svých úspor stráví, tedy nejvýše 30 franků. Přtspěvky tyto nenese jednotlivý podni- katel, ale celek podnikatelů dle jistého kliče podle různého risika jednotlivých odvětví. Přispěvek kantonu má činiti pro nezaměstnaného příslušníka jeho nejvýše 24 franků ročně. Pri- spěvek obce pak má činiti 12 franků týdně, počínaje šestým týdnem nezaměstnanosti až do opětného opatření práce nezaměstnanému. Aby pak toho co nejdřive a nejúčelněji bylo dosa- ženo, má býli průkaz (prostředkování) práce vybudován přímo z pokladny nezaměsťnanostní která ovšem svým stálým stykem s dělníkya podnikateli (plynoucím z její agendy) má pře- hled celého trhu pracovního. Obejntí průkazu práce trestá se na straně dělníkově ztrátou pří- spěvku kantonálního a obecního, na straně za- městnatelově mimořádným příspěvkem k po- kladně.

Aby pak v každém oboru zjednány byly jednotné podmínky pracovní a mezdní a aby tím pracovní úřad nabyl možnosti, působiti jako regulator trhu pracovního, má býti všechna od- větví živnostní zavázána, takové podmínky pra- covnímu úřadu předložiti resp. s pracovním úřadem je sjednati. Nedocilí-li se mezi dělníky a zaměstnavateli dohody, určí pracovní úřad (v němž ostatně obě strany stejně jsou zastou- peny) nestranného předsedu pro další jednaní, který — kdyby ani pak nedošlo k dohodě — na základě dosavadního jednání řád pro nej- bližší rok sám ustanoví. Jak patrno, projekt především vyhýbá se šťastně vadám dosavadních projektů nuceného spoření, nečině přílišných nároků ani na děl- nika, ani na zaměstnavatele. Dělník ztrácí jen úrok ze svých úspor na prospěch pokladný; peněz těchvo bylo by lze vhodně použiti jako reservního fondu po čas krisí atd., anebo jako

příspěvku k vydáním správním (které má ostatně hraditi kanton a obec), nebo k nezúročilolným zápůjčkám členům nuzným a pod. Zaměstna- vatel musí přispívati až teprve v případě na- stalé nezaměstnanosti a jen omezeně. Risiko jednollivých skupin živnostních od- stupňovává se tu tedy přímo samo sebou, při- rozeně musí také ubývati lehkomyslného pro- pouštění z práce a tím tedy nezaměstnanosti vůbec. I obec a kanton, aby ušetřily na pří- spěveích, k nimž jsou povinny, budou nuceny k rozumné organisaci prací obecních a státních a dělnické politice vůbec. Také výtka, že pojištění proti nezaměstna- nosti tuto přímo vyvolává, při tomto projektu odpadá. Rovněž není tu nebezpečí, že by nastal přílišný příliv lidu z venkova do města; nucená úspora nejméně třiceti franků je tu brzdou do- statečnou pro potulné živly. Při tom zase dělník není k určitému místu vázán; chce-li se odstě- hovati a jinde po práci se ohlédnouti, může své úspory si vybrati a má tak ihned po ruce po- třebné peníze na cestu. Koncentrování průkazu práce při pracovním úřadě s rovným zastoupením obou stran je rovněž neobyčejně výhodno, svádějíc v jeho rukou všechny nitky pracovního trhu. Má při tom všechny přednosti odborových průkaza a chráněn jest tudíž dostatečně před byrokra- tismem pouhých obecních poptaváren. Také kontrola nezaměstnanosti není nesnadna. Vady projektu zdají se spíše odtud po- cházeti, že doposud toliko v hlavních rysech je znám, nejsa dosud do všech detailů propra- cován. Jde tu především o nádenníky, při nichž měnlivost místa činí obtíže jak pokud se týče odvádění úspor podnikatelem, tak i eventuálního přímého jich odvádění. Ovšem chybí tu přesná statistická data o jich počtu; celkem však není jich počet poměrně přílišný.

Dále — dle zkušenosti jinde nabytých — bude nutno, z příslušenství k pokladně vy- loučiti lidi příliš staré nebo neduživé, jinak by na př. chudinská správa veřejná i soukromá snadno mohla se jich zbaviti na účet po- kladny, zaplatic za ně nutný vklad 30 fr. Také dobu podpory bude nutno omeziti; neomezená doba její, kterou projekt stanoví, i při naprosta ideálním fungování průkazu práce dle dosa! vadních zkušenosií je povážliva. Dále nutna upraviti poměr komunálního pracovního úřadu k soukromým institueím pojišťovacím (na př. typografů atd.), jinak by buď pojištění brali podpory dvakrát, anebo, bylili by vyloučení vůbec, odpadla by zas povinnosť dotyčných za- městnavatelů ku příspěvku, což by proti za- městnavatelům jiných odvětví bylo nespra- vedlivo. Také nezmiňuje se projekt o otázce, jak bude postupováno v případech stáveka výluk; v prvním připadě zaměstnavatelé jistě odeprou své příspěvky, a i příspěvky státu a obcí jsou pochybny. Celkem však zasluhuje projekt svým zdravým jádrem a šťastnými základními my- šlénkami všeho pozoru a to nejen v kruzích dělnických, protože dnes přece není více po- ehyby o tom, že otázka nezaměstnanosti nenl jen sociálním, ale i hospodářským problémem, který vyžaduje naléhavě svého řešení. Jest, bohužel, u nás žalostně málo diskuse o těchto věcech; právě zde pokusy praktické víc váží a víc světl do věci přinášejí, než sebe du- kladnější theorie.

Stav rakousko-uherského banku ze dne 23. červce. 1900. Oběh bankovek 1.312,326.000 K (— 30,845.000 K), poklad kov. 1.188,607.000 K (— 558.000 K), portefeuille 302,043.000 K (— 24,722.000 K), lombard 53,739.000K (— 1,832.000 K), záloha bankovek prostých danl 223,407.000 K (+ 30,407.000 K). Předběžné obchodněpolitické práce ob- chodnich a živnostenských komor. V pondel dne 30. a v úterý dne 31. t. mi konati se bude v za- sedací síni obchodní a živnostenské komory vídeňské anketa svolaná rakouskými obchodními komorami společně s ústředním svazem průmyslníků rakouských ve příčině dovozního celního tarifu ne len, konopí a jutu a zboží z nich zhotovené Hned 1. srpna bude pak celní anketa o s ladu chmelu a pivu. Fancouzská obchodní komora v Riu d Janeiro. Zvláštní komitét sestávající z francouzských obchodníků a průmyslníků založil za účelem povzne- sení obchodu mezi Francií a Brazilskem v Riu de Janeiro francouzskou obchodní komoru. Vzbledem na rozsáhlost země, její četná veliká a lidnatá městaa různost potřeb jednotlivých obvodů bylo potřebí, aby si komora opatřila na všech důležiťějších trzích Bra- zilska korrespondenty, kteří budou svá pozorování stesky uveřejňovati v pravidelných občasných zprá- vách.

Stoupnutí rakouského vývozu petroleje. Vývoz rakouského petroleje v posledních měsících značně vzrostl. Za minulý měsíc obnáší vzrůst ten 8277 q a za první pololetí t. r. 95.326 q v ceně 783.640 K. Pozorudodno jest při tom, že zlepšení ta týká se výhradně jen petroleje, kdežto vývoz ben- zinu následkem větší domací spotřeby pro sport automobilní naopak v prvním pololetí klesl o 28.139 q a 495.247 K. Hlavním odběratelem jest Něme- cko, ale v poslední době vyváží se také značně da Belgie. Dovoz oleje řepkového naproti tomu klesl, takže se proti roku předešlému obchiodní bi- lance v minerálních olejích zlepšila o 328.986 e. C. k. rak. stální dráhy. Dnem 1. srpnu t. L. nabudou platnosti tyto tarily a dodatkyk tarifům: I. Nový táril. al ií. sešit 2 pro východo- německo rakouské železniční sdružení. 2. Nový tarií, díl IV., sešit 3. pro dopravu dříví v rakousko-uber- sko-bavorském železničním sdružení. 3 Dodatek IIl. k 7., 8. a 9. sešitu tarifu dllu II. a dodatek V. k tarifu, díl II, sešit C ze dne 1. lednu 1894 pro jiho- německo-rakousko uherské železničn! sdružení.

Nejbližší odjezd poštovnich a cestovních parníků na trati Hamburk-Amerika Do Nového Yorku: 29. července »Némecko«, 2. srpna »Augosta Victoria«, 5. srpna »Pennsylvania«, 8 srpna »Belgra- wia«, 9. srpna eKníže Bismark«, 12. srpna »Pretorin«, 16. srpna »Císař Bedřich«, 19. srpna »Palatia«, 23. srpna »Columbia«; do Bostonu: 3. srpna »Assy- ria« a 15. srpna »Habeš«: do Baltimore: 3. srpna »Assyria« a 8. srpna »Belgias; do Filadelfie 6. srpna »Alhesia« a 25. srpna »Arcadia«: do Montre- alu 29. července »Frista« a 7. srpna »Westphalia«; do Nov. Orleánu 15. srpna »Granaria«: do Hayti a Venezuely 2 srpna »Croatia« ; do Střední Ameriky a na Kubu 28. července »Constantia« a do Východní Asie 3 srpna »Bamberge a 20. srpna »Sarniae. Výroba karbidu vápenatého. Ještě roku 1396 bylo jen čtvero továren na karbid vápenstý, z toho dvě ve Švýcarsku, jedna u Drážďhn a jedna ve Francii. Touto dobou slouží průmyslu tomu jen ve Francii 50.000 koňských sil, kteréž se berou z vodopádů, v Německu 12.440, v Italii přes 16.000, v Angiii pouze 1600, v Norsku přes 15.000, v Rakou- sku 18.500 (v tom továrna česků v Neratovicích), v Rusku 3500, ve Švýcarsku 19.000 nominálních sil koň- ských. V Kanadě se čítů na 15.000 a ve Spojených státech vůbec přes 20.000 koň. sil. Ovšem se všech k disposici jsoucích sil nevyužitkuje. Tak všechn