Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

nÁRODNÍ LSTY

3

27. července 1900.

4

Číslo 205.

5 article

učiněných jsme my Čechové poněkud dále v pěstování tělesné výchovy mládeže. V pondělí konala se ve velké aule vše- obecná schůze všech sekcí lékařských, věno- vaná boji proti tuberkulose. Kdo četl ze čte- nářů loňské referáty ze sjezdu tuberkulosního v Berlíně a četné články mnohých českých autorů před utvořením se českého spolku pro stavbu léčeben pro prsní nemoci, ten by za zlíval nám, kdybychom dlouho popisovali jed- nání této schůze. Dle pověděného mají Poláci sanatoria jen v Królewstwie, v Haliči nikoli. O Poznaň starají se v tom ohledu Němci kteří jsou v télo olázce nejdále ze všech evropských národů. Dr. Dluski velice pěkně líčil »sanatorya dla zamožných i srednio za možnych« v Zakopaném. Výklad a fotografe k němu přidané volice se libily. Odpoledne byli jsme opět v různých sekcích a k šesté hodině zavezli nás do parku Jordanova. Je to krakovská specialita.

Čecho Polák Němec Dluski Jordanův Berlín Halič Poznaň Zakopané

6 article

Velký park s čelnými cvičišti pro mládež nejmenší, školní, ze škol středních i pro do- spělé. Nynější professor porodnictví a gynae- kologie, dvorní rada dr. Jordan, bývalý emi grant z r. 1863, věnoval celé své jmění na za řízení tohoto parku. Vodili nás po ohromné pro- stoře parkové s hudbou. U hřiště děvčat byla podána českému delegátu p. prof. dru.E. Maixnerovi od malé dívenky velká, nád- herná kytice, Pan professor pohnut políbil malé, rozlomilé děvčátko na čelo a byl potom obdi- vován od všech účastníků sjezdu, zvláště však spanilých dam. Zavedli nás i do Slavína v parku. V malém rondelu stojí poprsí Tadeusze Koseziuszka, dále jsou zde poprsí všech zname- nitých Poláků, u nichž uči se mládež v parku si hrající historii své vlasti. Každé poprsí umí- stěno je v ladném koutku z uměle řézaných křovin a na každém je napsán rok narození úmrií představitele sochy. Podobným názorným způsobem lehko lze mládeži zapamatovatisi nejdůležitější dny z dějin svého národa. Na- lezli jsme zde poprsí Miekiewicze, Zamojského, Kochanowského, Pulawského, Stanislava Mal chowského, Koperníka, Dlugosze, Ostrowského, Jablonowského, Zolkiewského, Chodkiewieze, Ta- nowského a mnoho jiných.

doktor Jordan profesor E Maixner Koseziuszek Polák Miekiewicz Zamojský Kochanowský Pulawský Stanislav Mala Koperník Dlugosz Ostrowský Jablonowský Zolkiewský Chodkiewiez Slavín

7 article

Večer byl opět raut v Sokole, pořádany městskou radou krakovskou. Byli jsme opě předmětem pozornosti, která se stále a stále zvětšovala, čím více hodiny mijely. Na rautě obdržel od dam polských velkou kytici pan professor dr. Stoklasa a od pana starosty města Friedleina poetěna byla kyticí paní Havlová, choť lékaře z Německého Brodu. Pozdě v noci opouštěli jsme raut a v my- šlenkách nám stále něco říkalo, jak by to bylo pěkným, kdyby se v tom přátelství českopolském vyplnilo všecko to, co se v řečích v soukromí i veřejně na rautu řeklo. Opakujeme ještě jed- nou, že dle našeho poznání existuje jedno theo- retické a jedno praktické česko-polské bratrství Theoretické zastiňuje bohužel to praktické bra- trství. Bude-li kdy jinak, o tom snad nás pouči doba nejbližší . .. Z Krakova, 26. července. (Zvl. telegram »N. L.«) Včera ukončen byl sjezd lékařůa přirodozpytců slavnostním způsobem. K účast- níkům jeho promluvili na rozloučenou professoři Dunin a Kostanecki. Prof. Kosta- necki poukázal na četné účastenství Čechů, ze kterých jmenováni čestnými předsedy prot Maixner, Chodounský a Stoklasa. Prof. Stoklasa uspořádal jako předseda sekce pro členy přírodovědeckého odboru ban- ket, na kterém uchystány velké ovace vědecké činnosti Čechů na poli přírodovědeckém.

doktor Stoklasa Havlová Dunin Kostanecký profesor Kosta Čecho Maixner Chodounská německý Brod Krakov Sokol

8 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 26. července. (Ruský hla o situaci v Rakousku.) »Petrohradské Vědomosti« ve stati, pojednávající o budoucnosti Rakouska, upozorňují své čtenáře, že Rakousko. jako země obydlená více než z poloviny Slo- vany, zasluhuje i nyní za doby války čínské aspoň tolik pozornosti, jako daleký Východ nebo jižní Afrika. Sdělivše různé zprávy, jak dr Körber hodlá pomocí nového jednacího řádu uzdraviti parlament, soudí, že takovým způsobem vnitřní zmatky v Rakousku se neodstraní. »Nutno vymysliti takovou kombinaci, jež b pan germanism a panitalism, má snad z jeho masa a krve vzejíti také ještě — pan slavismí — Oh, diese »Pan' s!« volá pisatel emf- licky. Jaké rány způsobily už Rakousku A jaké budou mu ještě způsobeny, nedovede- se v čas opatřiti ! Své úvahy zavírá hrabě Coudenhove: — Odvážil jsem se vysloviti své mínění protože v Čechách žiju, ačkoliv se musím při znati, že ta nešťastná jazyková otázka osobně mne ani nezajímá . . . Považoval jsem však za svoji povinnost odevzdati tento spisek veřejnosti, protože jsem přesvědčen, že je naší povinností, vidíme-li člověka hledati věc, kterou ztratil, upo- zorniti jej, kde leží, vime-li náhodou o tom kdyby věc sama o sobě neměla ceny. Mlčeti bylo by v tom případě neodpustitelno. Rovněž je povinností uchopiti se slova, vidíme-li, ze někdo na své cestě zbloudil a rovnou k ne- schůdnému močálu se ubírá. Je naší povinnosti upozorniti toho, kdo je v nebezpečí, jsme-li pře- svědčeni, že náš prostředek nebezpečí odvrátí.

Körber Coudenhove Praha Rakousko jižní Afrika Čechy

9 article

Neodevzdávám se nejmenšímu klamu o tom, že námaha má prozatím se všech stran prohlášena bude za zbytečnou a ruština za povinný před- mět ve školách naších a za druhý obcovaeí jazyk v říši přijata nebude. Ale ruština během několika let sama si v Evropě a obzvláštěu nás zjedná takového rozšíření, že se nevzdávám naděje, příští generace že těmto řádkům již lépe porozumí . . . Německy a rusky mluvící Němei a Maďaři, to už pak něco vydá! Germáni, Uráloaltajci, Slované, všichni vedle sebe spoko- jeni, svobodní, šťastni, volně se rozvíjející podle své krve a své přírody — stůl na dvou nohách se komihající, měl by najednou nohy tři! Kdo by pak co svedl proti nám? Německá věda. hloubka, klid, slovanská píli, přičinlivost, vyna- lezavost, tvořivost, maďarská statečnost, buja- rost, podnikavost, jaká směs, jaká budoucnost Dojde-li na ni kdy ? . . In necessariis unitas. in dubiis libertas, in omnibus caritas ! Das walte Gout ! . ..

Maďar Germán Slovan Evropa

10 article

uspokojila Slovany i Němce, poskytujíe jim možnost, pracovati společně ve prospěch blah říše . Nyní však — píšou »P. Vědom. « — stav věcí v Rakousku je o málo lepší než- krise čínská. Jest patrno, že ústava z r. 1867 ode- hrála svou úlohu a vyžaduje vážných změn. Smysl nutných reform vysvětlil se už dosta- tečně. Především jest třeba, aby se základního zákona o rovnoprávnosti jazyků šetřilo co nej přísněji. Čechové, kteří by mohli žádati pro svůj jazyk prvenství v oblasti českého království spokojují se požadavkem rovnoprávno s ti t. j. plněním základních zákonů. V tom směru tedy sluší jednati, aby se říši zajistil vnitřní klid a pořádek. Ale v tom právě spočívá jakýs tragism nejnovější rakouské historie, že sprave- dlivý požadavek zákona se soustavně neplnl jak v království českém (kde se naddržuje Němcům), tak i v Haliči (kde se činí přikol Rusům) a více neb méně i všude jinde na škodu národů slovanských. Všude se pracuje jen dle přání německé menšiny a dokud v tomto vzhledě zůstane vše při starém, do té, doby nelze se nadíti zlepšení poměrů v Rakousku. Budoucnost Rakouska závisí od toho, najde-l se v něm vláda, která by se sprostila před- sudků a mohla by vzíli na sebe nikterak ne lehkou úlohu, plniti přesně základní zákony Úloha ta může býti usnadněna rozšířením samo- správy zemské a odevzdáním zemským sněmům množství otázek, které až dosud náležejí do právomoci říšské rady, Ale sotva se možno nadíti, že by se vláda Körbrova mohla uvázati v takovou reformátorskou úlohu. Jest na to příliš slaba a přiliš oddána zájmům Němeů.

Němec Čecho Rus Körbrův Rakousko Halič

11 article

Avšak i v Rakousku se najdou energičtía schopní státníci, kteří dovedou provésti nutne reformy a pomoci Rakousku vybřednouti z bahna, v němž uvázlo. V opnčném případě proces živo- ření tohoto poloslovanského státu může se pro- táhnouti na dlouhou dobu a konec konců může vésti k neočekávaným komplikacím Z Krakova, 26, července. (Proti ma darským »bratránkům«.) V »Nové Re formě« obrací se jakýsi Polák proti zvyku, jme novati Maďary polskými »bratránkys. »NJakým jsme bratránky Maďarů? — ptá se dopisovatel. — Má-li se název »bratránek« týkati obyvatele Uher vůbec, pak je z části správný, neboť ro- dinné svazky nás pojí se Slovany, obývajícím země koruny sv. Štěpána, jako se Slováky Rusy, Chorvaty a Srby. Ale má-li někdo nn mysli Maďary, pak se název takový nikteral nehodí. Co nás může loučiti s Madary? Leda některé historické vzpominky a nic více. Rodově jsme si úplně cizí; dle nynějšího poměru jich k národům slovanským jsme, nepřáte li, neboť oni napadají brutálně slabší a bezprávně porušují naše hranice (Mořské oko !). Madaři nemohou tedy býti naši bratránci a proto máme za svou povinnost, proti názvu takověmu prote- stovat.« A zcela právem — dodáváme my.

Polák Maďar Uher Štěpán Slovák Rus Chorvat Srba Rakousko Krakov Slovan

12 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. července,

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. července, Ženitba krále Alexandra. Překvapení, jež způsoblla zpráva o ženitbě erbského krále Alexandra, trvá dosud. Listy vídeňské a peštské, jež byly úplně spokojeny s režimem Milanovým a kabinetem Dorděvičovým, jež tak rázně odstranily nenáviděné rusofilsko radikály, prolévají slzy nad nevděkem krále Alexandra, jenž neváhal přijati demissi mini- sterstva Dorděvičova, ba i samého Mílana spro- stil vrchního velitelství srbské armády. Útěchou jim bylo, že král Alexandr nemůže sehnat jiného minislerstva. Ale i tato radost pokažena jim přiliš brzy. Kabinet jest sestaven; jmen jeho členů přinesl včerejší list. »Pester Lloyd« má nový srbský kabine za »ministerstvo z nouze«, za ministerstvo bez- barvě, určené patrně prý jen k tomu, aby po- mohlo v obtížích, vzniklých následkém zasnou- bení králova. Čtyři členové nového kabinetu náleželi druhdy k straně napredňácké, jeden — ministr financí, dr. Mika Popovič, jenž platí z výborného finančníka — ke straně radikální.

Alexandr Milanová Dorděvičův Lloyd doktor Mika Popovič Praha

13 article

Významno jest, že tři členové nového kabinetu účastnilí se činně pověstného soudu za příčinou loňského attentátu na Milana. Předseda kabinetu Alexa Jovanovič byl předsedou appelačního soudu, ministr vnitra Laza Popovič byl před- sedou náhlého soudu a ministr spravedlnost Nastas Antonovič byl vyšetřujícím soudcem v afféře Kněževičově. Má se za to, že nové ministerstvo půjd týmž směrem, kterým se bralo po tři léta mini- sterstvo Dorděvičovo. Doufá se však, že od- stoupením Milanovým zjednají se přátelštějs poměry k Růsku, aniž se ubliží dobrým stykům s Rakouskem Kterýsi list přinesl zprávu, že ruský car Alexandrovi blahopřál. Zpráva ta, jež by ovšem byla významnou, s jiné strany dosud nepo- tvrzena. O tom; jaký dojem ženitba Alexandrova s pl. Dragou Mašínovou způsobila v Bělehrad a v Srbsku, podáváme zprávu v následujícím bělehradském dopise.

Milan Alexa Jovanovič Popovič Nastas Antonovič Kněževičův Milanová Alexandrov Mašínův Rakousko Bělehrad Srbsko

14 article

V Bělehradě, 23. července. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Neděle 22. července přinesla nám veliké překvapení: Král Alexandr zasnoubil s s paní Dragou Mašinovou, rozenou Luněvicovou. Ta zpráva padla v národ jako blesk z jasného nebe. Všade panuje veliké překvapení a každý se ptá: co bude? Nikdo neví nie určitého. Mi- nisterstvo podalo demissi, která byla přijata. V sobotu všichni ministři s ministrem finane Vukašinem Petrovičem, jenž zastupoval nepřítom- ného předsedu ministerstva, v čele, bylí korpo rativně u pí. Dragy, aby ji odvrátili odl úmyslu. zasnoubiti se s králem a ona již svolovala. když náhle přišel král Alexandr a zastal paní Dragu plačící. Když král Alexandr zvěděl, oč běží, zvolal: »Ona bude mojí ženou!« Na to sňal s ruky prsten a podal ji ho se slovy : »Pán ministrové! Jsto všichni svědky, třeba nevolky. že jsem v tuto chvíli požádal paní Dragu za svou ženu a srbskému národu za královnu. Je matkou a já nechci, aby se mě dítě narodilo jako nezákonné, jak se přihodilo za mých před chůdců.« Ministři se poklonili a zanechali krále s nevěstou o samolě. Národ je velice zarmoucen a jdou hlasy že nastávají poslední dny Obrenovičů, když při vádějí Srbsku za královnu zcela prostou ženu.

Mašinův Vukašin Petrovič Drag Obrenovič Bělehrad

15 article V Bělehradě panuje mrtvé ticho: každý si hled

V Bělehradě panuje mrtvé ticho: každý si hled jen svého zaměstnání. Pouze na několika domech a kavárnách vztýčeny prapory. Noviny vesměs, jakoby se byly smluvily, otiskly královu prokla- maci tučným písmem bez poznámky, některé až za inseráty. Za příčinou sestavení nového kabinetu byli vyzváni všichni možní činitelové, ale nikdosi k vůli Milanovi netroufá přijati úřad, ačkolije Milan na svou žádost zproštén vrehního velitel- ství ve vojsku. Snad se podaři sestaviti nové ministerstvo z osob, jež dosud nezasedaly v žád- ném kabinetě. Vojsko je rozčileno, generálové jsou přímo vzrušeni. Všichni se ho jí Mila n a. Tak na př. ani Belimarkovič, otčím pí. Dragy, ne chtěl převzíti po Milanovi vrchní velitelství ve vojsku. Ve směrodstných kruzích bejně se přetřásí myšlénka, že i toto všechno je komedie krále Milana a že se všechno odehrává smluveným způsobem. Král Alexandr má si tímto způsobem nakloniti lásku národa i Ruska, má za nepří tomnosti Milanovy uděliti milost radikálům a sice vše, jakoby ze své vlastní věle. Hraje-lise vskutku jen komedie se srbským národem a jeh královským titulem, pak se může hořce vyplati arranžérům. Otec paní Dragy, Pante Luněvica, dlouh sloužil jako politický úřadník. Má několik dětl. Pro zásluhy svého otce Nikoly Luněvice stalse šabackým okružním náčelníkeme Nikola Lunévica děd paní Dragy, byl ručným děverem (mláden- cem) kněžny Ljabice, ženy knížete Miloše. Z prvého povstání srbského hrál vynikajíci úlohu. Narodil se roku 1768 ve vsi Luněvici a roku 1813, když Černý Jiři (Kara Dordě) přešel na rakouskou půdu, selrval v Srbsku a udržoval dále povstání proti Turkům: Kníže Miloš miloval ho jako pobralima. Zemřel roku 1842 v hodnost majora.

Milan Belimarkovič Drag Milanův Luněvica Nikola Luněvice Miloš Turek Bělehrad Milano Rusko Luněvice Srbsko Černá Jiř Karo Dorda

16 article

Nový útok na Poláky poznaňské. »Dzien. Pozn.« sděluje následující smutnou pro poznaňské Poláky zprávu: Dovídáme s z věrohodného pramene, že polský výklad ná- boženství byl dle nařizení pruského ministra osvěty Studta zrušen na vyšším a středním stupni všech městskýsh škol v Poznani a zůsta dovoleným pouze na nejhižsím stupní (v prve třídě) obecných škol. Současné zrušuje se vy- učování polskému čtení a pšaní, jež bylo za po- sledních dvou let dovoleno katolickým Polákům. Toto nařízení, jež jest výsledkem nedávné kon- ference ministra osvěty s odhornými úřadníky z poznaňské a bydgoštské regeneie, má být rozšířeno na celou provincii poznaňskou. o0G dn Pařížský večerníkLa Patrie- uveřejnil na první stránce následující stať*) po záklavím »Přátelé Francie«. Češi v »Patriie »Návštěva starosty Prahy«. »Srdečná přijetís »Přípitky«.

Polák Studt Čech Poznaň Francie Praha Patria

17 article

»Dnes ráno se nám dostalo cti uvítat v úřadovnách našeho listu pana dra. Srba. starostu Prahy, kterého provázel p. z Čenkova tajemník delegace městské rady hlavního města Čech. Přijeti se konalo va pracovně ředitele kterou krášlily prapory v českých barvách (bílo- červených) a věnec z červených růží a rudých karafiátů. Před prvním pohárem šampaňského přivítal p. Emile Massard, jsa obklopen všem členy redakce »La Patrie«, české vlastence mez vlastenci francouzskými následujícími slovy: Do volte mi, pánové, představiti vám celou redakei »Patrie«. Slouží nám k veliké radosti a je ne- smírnou etí, uvítati vás v našem kruhu. Račte přijati ode mne, tlumočníka všech mých spolu- pracovníků, ujištění, že jste nám svou vzáenou návštěvou způsobili veliké potěšení. »La Patriee je, jak vám známo, pánové, především listem lidovým a oblíbeným, prvním orgánem za pě centimů, jemuž se podařilo, vzbuditi zájem pro zahraniční otázky v širších vrstvách u veliké míře, učiniti otázky tyto zajímavými mezi obe- censtvem a upoutati pozornost davu na to, eo se děje mimo Francii. Naše snaha je snadno pochopitelnou: označiti francouzským vlastencům naše nepřátele, především ale naše přátele. Je tedy na jevě, že se nám proto naskytla pře- často příležitost, zabývati se a mluviti o obdivu- hodném boji, který jste ve vaší vlasti pod- stoupili. Našemu čtenářstvu nějste, pánové. pouze přátely, ale bratry. Vzpomínáme sobě, že byli první obyvatelé Čech Gallové a víme, že je váš jako klín do středu Evropy vra- žený národ pojítkem mezi Latinci a Slovany Vaše barvy (červená a bílá), které zdobí naše úřadovny a pracovní síně, jsou našimí barvamit nescházíť jim než trochu modré barvy našeho nebe, aby povstala trojbarevná zásta v a, která vlaje nad Rusí a Francii

Srba Massard Čo Gall Praha Čenkov Francie Evropa Rus rada hlavní město Čechy Le Patria Patria Le Patriea

18 article

Děkuji vám, pánové, za vaši vzácnou přítomnost, kterou mi lze dokázati našemu čtenářstvu, že není tak úzké a exklusivní naše vlastenectví, které došlo porozumění u našich českých přátel, rovněž jako u všech národů, kteři žizní po svo- bodě, aniž by chtěly utiskovati dru- hých. Naše zášti a sympatie, naše úsilí a na- děje jsou stejnými; my bojujeme za jednu myšlenku: za myšlenku národníl Jsme šťastn pánové, že nám možno pozdraviti — p ře en hranice nepřátelské — probudilý a ve- liký národ, který zastupujete. My všichni ob divujeme v hloubi našich duší a srdeí bohatýr- ská vaše úsilí a boje vaše, v nichž brzy zvítě- zíte. Kdybychom snad měli jednou kolisat a ustati v boji, pak nám dojista postačí vzpo- mínka na vás, na to, co vy každodenně podnikáte a věřte, že by nám to postačilo a že bychom se na novo vzmužili a posilnili. Dovolte mi, na- bídnouti vám krůpěj tohoto vína, které uzrálo na francouzských vinicích a přes blízkost hranie přece v naší Champagni a dovolte mi, poprosili vás, po sblížení srdcí, připíti se mnou »Na města Prahy zdari!« »Aťžije český národ !« »Ať žij svobodné a samostatné Č eichl y l« Poháry zařinčely. Starosta pan dr. Srb po- děkoval vřelými slovy a připitkem: »Na zdar vlasteneckým časopisům francouzským a jmeno- vitě »Patrii!« Pan z Čenkova, český žurnalista, věnoval na to zdravici pařížským svým sou- druhům, řediteli »Patrie« a končil českým po zdravem, kteréhož se při srdečných stycíeh v Čechách vždy užívá: »Na zdar!« Po brat ském rozloučení s ředitelem a spolupracovniky *) Podáváme nyní pro důtežitost a zajímavos věci stať tu i řeč p. Massardovu, o nichž jsme se iiž zmínili, doslovně. Pozn. red. redakce, opustili po posledním pozdravení pp dr. Srb a ryt. z Čenkova v poledne »Patrii- a odebrali se na výstavu.

doktor Srb Champagne Praha Čenkov Čechy Patria

19 title

Význannn

20 article Prvního řemeslnicko- živnostenského sjezin

Prvního řemeslnicko- živnostenského sjezin slovanských národností rakouských v Praze 1900 Řemeslníci a živnostníci! Ve dnech svato-václavských konati se bude v naší milě slovanské matičce Praze sjez řemeslníků a živnostníků slovanskýcl v Rakousku. Sjezd tento, nehledě, k závažnému pro gramu jeho, již tím bude míti významu nedo cenitelného, že zde má se projeviti vzájemnos slovanská na poli praktickém Sjezd položiti má základ k mohutn organisaci živnostnictva slovanského, bychou lépe a vydatněji čeliti mohli útokům, s dol i s hora na nás vedeným. Sjezd má způsobem výrazným prokázal nevhodnost centralistiekého zákono dárství ve státě tak různorodém, jakým jes Rakousko, a mě domábati se vhodné opravy Na sjezdu důkladně projednán bude nutný rozvoj školství a vzdělání živnosten- ského, neb jen pokrokem a prohloubením jak všeobecného, tak odborného vzdělání svého bu- deme s to vyhověti rostoucím požadavkům doby přitomné i budoucí.

Praha Rakousko

21 article

Důležitost odborné žurnalistiky ži- vnostenské bude na sjezdu prokázaná a na- značeny budou cesty, kterýmí se loto naše vlastní časopisectvo nejen ke svěmu, ale i ku prospěchu a rozvoji řemesel a živností bráti Sjezd vážně uvažovati bude reformu úvěru maloživnostenského, úvěru, který dosud silil toliko velkovýrobu na úkor a ubite malých živnostl, by úvěr tento stal se zůrodnu jicím pramenem též pro drobnou výrobu malo- živnostenskou Naď jiné však důležitou otázkon obírati s bude sjezd náš, olázkou o pojištění živ- nostníků ve stáří, a bude to velikým úspěchem nás všech, jestli přičiněním sjezdu stane se nezbytnost zaopatření řemeslnictva ve stáří předmětem vážných studií a návrhů. Aby pak i závěrek byl uvědomělosti živnost nietva slovanského důstojným, chceme se po kusiti o projekt, který sice už dávno byl hlásán a na poli literárním a duševním i pěstován který také v politice a konečně i obchodní ce stou byl navazován, který však nemaje opory v lidu samém nemohl zapustiti pevných kořenů takže zůstal podnes jen akademickým problé- mem — zkrátka chceme se pokusiti o to, aby vzájemnost slovanská přenesena byla na půdu praktické politiky hospodářské. Přátelě, živnostníci slovanští! Přičiňte se všichni o zdar a lesk sjezdu svého, přičiňte se by sjezd náš stál se východištěm lepší budouc nosti živností a řemesel, by byl naším zdarem naší chloubou a to navzdor a přes zlobu všech, kdož o vyhynutí stavu našeho usilují,

Naď

24 article

Za sjezdový výbor Jindřich Hartvich, František Kratochvíl, Jan Šafr.

Hartvich Kratochvíl Šafr

25 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Zástupci král. Prahy v redakei pařížského časopieu »La Patrie«. Za svého pobytu v Paříží pozváni byli representanti našeho hlavního měsla mimo jiné i do redakěních míst ností pařížského večerníku »La Patrie«. Vybo věli tomuto pozvání dne 24. t. m. a byli přijati v pracovně ředitele, kterou krášlily prapory českých barev (bíločervených) a věnce z červe- ných růží a rudých karalliátů. Před prvním po- hárem šampaňského přivítal pan Ei m ile M assard, obklopen všemi členy redakce »L Patrie«, zástupce Prahy mezi vlastenci francouz- skými následujícími slovy« »Dovolte mi, pánové představiti vám celou redakci »Patrie«. Slouž nám k veliké radosti a je nesmírnou cti, uvítati vás v našem kruhu. Račte přijati ujištění, že jste nám svou vzácnou návštövou způsobili veliké potěšení. »La Patrie« je, jak vám známo. především listem lidovým a oblíbeným, prvním orgánem, jemuž se podařilo vzbuditi zájem pr zahraniční otázky v širších vrstvách u veliké míry, učiniti otázky tyto zajímavými mezi obe- constvem a upoutati pozornost davu na to, e se děje mimo Francii. Naše snaha je snadn pochopitelnou: označiti francouzským vla- stencům naše nepřátele, především ale naše přátele. Jetedy na jevě, že se nám proto naskytla přočasto příležitost, zabývati se a mluviti o obdivuhodném boji, který jste v svě vlasti podstoupili. Našemu čtenářstvu n- jste pánové pouze blíženci, ale bratry. Vzpomí- náme sobě, že byli první obyvatelé Čech Gul lové a víne, že je váš jako klín do středu E- ropy vražený národ pojítkem mezi Latinci

Čo Praha Paříž Francie Vzpomí Le Patria L Patria

26 article

Slovany. Vaše barvy (červená a bilá), kter zdobí vaše úřadovny a pracovní síně, jsou na šimi barvami; neschůzíť jim než trochu modne barvy našeho nebe, aby povstala trojbarevné zastava, která vlaje nad Rusí a Francil. Děkuj vámy pánové, za vaši vzáenou přítomnost. kterou mi lze dokázati našemu čtenářstvu, že není tak úzké a exklusivní naše vlastenectví. které doslo porozumění u našich českých přátel, rovněž jako u všech národů, kteří žlzni po svobodě, aniž by chtěli utiskovati druhých.

Rus

27 article

Naše záště a sympatie, naše úsilí a naděje jsou stejnými; my bojujeme za jednu myšlenku: z myšlenku národní. Jsme šťastní, pánové, že nám možno pozdraviti — přes hranice nepřá- telské —— probudilý a veliký národ, který za- stupujete! My všichni obdivujeme v hloubi na- šich duší a srdcí bohatýrská vaše úsilí a boje vaše, v nichž brzy zvítězíte. Kdybychom sna měli jednou kolisati a ustati v boji, pak nám dojista postačí vzpomínka na vás, na to, co vy každodenně podnikáte, a věřte, že by námto postučilo, a že bychom se na novo vzmužília posilnili. Dovolte, abych vám nabídnouti smě vína, které uzrálo na francouzských vinicícha přes blízkost hranic přece v naši Champagnia dovolte mi, abych vás poprosil, abyste připili se mnou: »Na města Prahy zdar! Ať žije český národ! Ať žijí svobodné a samostatné Čechy ! — Pohárv zařinčely. Starosta dr. Srb poděkoval vřelými slovy a přípitkem »Na zdar !z vlastene- ekým časopisům francouzským a jmenovitě »Patrii«] Pan z Čenkova věnoval zdravici ředi- teli »Patrie« a končil českým pozdravem, kte- réhož se při srdečných zábavách v Čechách vždy užívá: »Na zdard« Po bratrském rozlou- čení s ředitelem a spolupracovníky redakce ode- brali se delegáti Prahy na výstavu.

Pohárv doktor Srb Praha Čechy Čenkov

28 article

— Padesátiletí vyšších škol reálných K doplnění zprávy o organisaci osmitřídních gymnasií dle téhož praméne (Šafránek, c. k. ře- ditel: Za českou osvětou) zajímavé při- pojujeme poznámky o názorech, jakými vedeni byli jednotliví reformátoři školní v době vše- obeené obnovy školské při organisaci š kol reálných a jak přod lety padesáti vyvíjel se reálné školství. — Dle náhledu Arno s ta svob. pána z Feuchterslebenu, jenž po čtyři toliko měsíce r. 1848 vedl ministerstvo veřejného vyučování, měly býti reálky pokračo- váním škol obecných, tak že z dosavadníeh dvou ročníků čtvrté třídy přidáním jed- noho ročníku měla vzniknouti trojtřídní mě- šťanská škola, v níž měla mládež nabyti vedle obecného vzdělání také potřebných vědomost pro hospodářské a průmyslové povolání životn — Zajímavo jest, jak paedagogický duch dra. Františka Exnera, z jehož pěra vyšl normativní část »Nástinu orglanis a c gymnasií a reálek v Rakol us ku, představoval si reálky. — Dle nástinu jeho z dne 16. září 1849 vytčen byl reálce jako gým- nasiím účel všeobecině vz děllá v a c , přičemž nesen byl navrhovatel již moderními zásadami, že totiž na školách reálných studiem jazyků a literatur moderních má se dosíci toho, čeho na gymnasiích jazyky a literaturami klas- sickými. — »Na trojtřídné nižší realce učilo se: náboženství, mateřskému jazyku, druhé mo- derní řeči, zeměpisu a dějepisu, arithmetice počátkům algebry, měřickému rýsovýní, přírodo- pisu, fysice, kreslení linearnému i ornamentál- nímu a krasopisu. — Pro praktické vzdělání připojoval se po třetím ročníku ještě jeden roční kurs, v němž probírány: listy jednací, kupecká arithmetika, směnkářství, mechanická a stavebn

Exner Šafránka Rakol I

29 article

technologie, nauka o zboží, stavitelské a stroj- nické rýsování.« — Předměty tyto byly zbytky z reálních obchodních akademii z dob přede- šlých. — »Samostatná nižší reálka posta- vena pod vlastní správu, nesamo- statná nižší realka o dvou ročnicích přimykala se ke š kole hlavní, s níž měl společnou správu. — Na vyšší reálce Exner vyměřil každému z tři ročníků po 30 hodinách týdně. Ve školním] roce 1850—1851 otevřena byla první třída vyšší reálky če s ke v Praze, jež nejvyšším rozhodnutím povolena byla již 15. září 1849. Ředitelem byl tehdy: Josef Wenzig, do té doby professor ně- mecké reálky v Praze a učiteli: Jan Krej ěl, Petr Mužák, Josef Valenta, Anto- nín Majer; katechetou byl P. Karel Kellner, později přibyli Vladislav Zap a Josef Niklas. R. 1851 přestěhovala s vyšší reálka z místností na Masném trhu do bývalého konviktu u Piaristů v Panské ulici. Ačkoliv již r. 1851 dán byl reálkám novým ministerským vynesením ráz odborných ústavů, připravujících jen pro studia technická a pre odvětví průmyslová, zamluvily se školy ty oby- vatelstvu našich měst, a byly založeny hned po roce 1850 a tor. 1851 trojtřídní rešlky: v Praze na Malé straně, v Litoměřicích, Lokti, Jáchymově, Novém Bydžově a v Budějovicích dvoutřídní pak: v Praze u Piaristů, v Ná- chodě, Kolíně, Kutné Hoře, Pardubieích, Chru- dimi, Poličce, Pelhřimově, Písku, Příbrami, Domažlicích, Klatovech, Rokycanech a v Plzni; rok na to: v Čáslavi, Brandýse, Mladé Bo- leslavi, Jičmně a Třeboni. — Roku 1851 bylo v Čechách pět vyšších realek: V Praze dvě (česká a německá) v Rakovníku, Liberei a v Lokti. Další rozkvět režlek padá do dob šedesátých a sedmdesátých, o čemž již ve stati o rozkvětu středního školství vůbec roku minu- lého v těchto listech promluveno.

Exner Wenzig Jan Mužák Valent Majer P Kellner Zap Niklas Praha Anta panská ulice Litoměřice Jáchymov Nový Bydžov Budějovice Ná Kolín Kutná hoře Pardubiee Pelhřimov Písek Příbram Domažlice Klatovy Rokycany Plzeň Čáslav Brandýs Mladá Bo Třeboň Čechy Rakovník Liberei

30 article

— Rodinné zprávy. Pan František Sommer, oficiál tabákové režie a paní Růžena Sommero vá, roz. Holečkova, byli dne 24. t. m. v chrámu u sv. Trojice v Praze oddáni. — Pan František Tabery, techn. adjunkt cukrovaru v Libici n. C. s chotí svou Aničkou roz. Třeštíkovou z Poděbrad slavili sňatek svůj dne 24. t. m. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech — Úmrtí. Ve čtvrtek zemřel p. Alois Ne- kola, statkář v Hradeníně u Plaňan. Pohřeb bude zejtra o 11. hod. dopol. — Pohřeb dra. Tučka konal se slavně včera odpoledne v Brně. Smufeční slavnosti v kostele s- častnil se místodržitel, zemský hejtman a mnoho po- slanců, také několik německých, hrněnský starosta čeští a němečtí advokáti, mnoho českých spolků atd. Nad hrobem promluvili jmenem klubu českých po- slanců na moravském sněmě druhý náměstek dr. Rozkošný a jmenem mladočeské národní strany předseda výkonného výboru posl. dr. Šílený. — Tucet podmínek pro tábor v lese u Po- říčan. Pořadatelstvo táboru obdrželo od okresního hejtmana českobrodského výměr, jímž se pořádání táboru povoluje a sice za následujících podmínek:

Sommer Sommero Holečkův Tabery Anička Třeštíkův svatý . Ludmila Král Alois Tuček doktor Rozkošná Praha Libice Poděbrady Hradenín Plaňany Brno

31 article

1. Při docházce na tábor a odchod z táboru, jakož i při táboru samém zakazuje se používání demon- strativních odznaků, štítů (emblemů) a pod. 2. Spolky politické a nepolitické nesmí se táboru korporalivně zůčastniti, jelikož takové účastenství politických spolků s předpisy 8 33. zákona spolkového v odporu jest, u nepolitických spolků pak vzhledem k patrné politickému rázu táboru jevilo by se jako překročenl jejich stanov. 3. Z důvodů těchto nepřipouští se také, aby členové spolků při tom podle jejich příslušnosti ke spolku byli seřaděni a aby tím jaksi spolky korpora- tivně při táboru zastoupeny byly. 4. K udržení po- řádku před táborem, pak při táboru samém a po něm musí býti nejméně 60 spolehlivých a důvěry hodných pořadatelů ustanoveno, kteří jednotným odznakem jako takoví znatelnými učinění a do 25. t. m. dl jmena a bydliště úřadu oznámeni býti musí. Odznak dotýčný musí rovněž úřadu zdejšímu k nahlédnui býti předložen. Použiti spolků ve spolkovém kroji jest tedy z důvodů pod 2. a 3. uvedených nepři- pustno. 5. Příchodem obecenstva a odchodem tého z táboru nesmí býti volná jízda na dráze a zejmena v nádraží poříčanském nikterak zamezována nebo ob- mezována a doporučuje se proto, aby přechodu přen železniční trať a nádraží se neuživalo, nýbrž raději podjezdu před nádražím. 6. Budiž o to postaráno.

32 article

by na táboře současně dva neb více řečníků nemlu vílo a nesmí vůbec jiné řeči než v pořadu naznačené proneseny býti. 7. Jakékoli resoluce, pozdravy a pro- jevy souhlasu písemné a telegrafické musi býtí pře jejich předčítáním intervenujícímu úřadníku k nabléd- nutí předloženy. 8. Tribuna, s níž jen řečniti se smí, budiž na místě po dohodnutí se se mnou určeném tak postavena, aby z ní přehled celého tábořiště možným byl. 9. Místo pro zástupce vlády na tribuně budiž tak upraveno, aby z něho přímý styk s před- sedou sbromůždění možným byl, kdežto misto pro řečníky určené opět tak stanoveno býti musí, aby předseda shromáždění s nimi snadno v přímý styk vcházeli mohl. 10. Pořadatelé nesmí dítky školou po- vinné připouštěti, poněvadž by tyto při návalu oče-