Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

27. července 1900

4

Císlo 205.

5 article

lrči nejsytějšími, nejintimnějšími tony své básnické mluvy * Karel V. Rais. „Paničkou“. Povídka. Na kla žle« Fr. Šimáček. Prostá historie zpanštělého Veusovského děvčete, jež pohrdlo láskou selského hocha, aby se mohlo vdát do Prahy. Domnělé skvěl příjmy jejího muže stačí jen tak tak na živobyt a byvši sklamána ve svém očekávání, stává se ne- spokojenou. Když přijela na svalbu svého bratra jako pražská panička, cílí se pokořenou uprostřed vyšňo- řených selek a vůči nevšímavosti svých bývalých družek. Prostá historie, ale jak zajímavě vypravována a jak jemně tu vystiženy psychologické momenty, jak nazorně a pravdivě vylíčeny tu povahy jednajícíei osob! Toto jemné porozumění a dokona é vniknut v duši prostého lidu náleží k nejzajímavějším strán- kám talentu Raisova a nová jeho kniha právě po teko stránce náleží k nejlepším jeho plodům.

V Rais Šimáček Raisův Francie Praha

6 article

Z českých listů-

7 article

* »Věstník České Akademie«é změní od nějakého času svůj program. Hlavní těžiště po- ložil nyní do referátů z jednotlivých oborů vědních. a sleduje jednak vývoj vědy české, jednak pokroky vykonané v jednotlivých vědách vůbec. Referátů podobných máme u nás opravdu potřebí. Ne snad tak oblíbené populární referáty v různých revuích. z nichž pro odborné stadium u nás nevyplývá žádný prospěch, ale opravdu vědecké zprávy a kritikyz různých oborů vědních, systematicky spořádané, jimiž by byl v naší literatuře současný vývoj vědy vystižen a charakterisován. Až dosud ovšem o sy- stematickém, vědeckém zpravodajství nemožno dobře u nás mluviti. Dá asi dosti práce, shledati dobré referenty odborné, nepochybujeme všák, že časem vyvine se z »Věstníku« list, jenž bude podávati sy- stematický obraz současného vývoje české i cizí vědy. Ze zpráv, o činnosti schůzí třídních v po- sledním čísle »Věstníku České Akademie« vyjímáme krátkou noticku o vydavání Gebauerova staročeského slovníka. Ve schůzi dne 22. června schválen byl definitivní návrh smlouvy s Českou grafickou společ- nosti Unií na vydání tohoto obsáhlého díla. Čtenář.

Gebauerův Český akademie

8 article

Slovanské spisy-

9 article

* Dr. Honryk Blegeleisen, Illastrowane dzieje literatury polskiej. Tom II. Literatura srednio- wieczna. Okres jagielonski. Wiedeň. 1900. O prvním svazku těchlo illustrovaných dějin literatory polské podal jsem již členářstvu »Nár. L.« předloni zprávu. Nový díl (395 str. se 200 illustra- cemi a 37 přílohami) podobá se úplně dílu prvnímu a není tedy třeba mnoho dodávati. V díle tomto vypisuje se literatura věku Xv Vlivy jagellonské university, počátky humanismu, za- čátky literatury jazykem polským psané, literatura latinská . . . To vše naplňuje těch asi 400 stran dílu. Nám zdá se tato obšírnost trochu přílišná. O počátcích literatury — a literatura polská počíá vlastně teprve ve věku XVI. — naplniti 800 stran (dva díly velikého formáto) je snad trochu přece jen přiliš. V naší literatuře nemáme díla, které by se mohlo s Biegeleisenem rovnati. Provedení samo má ovšem své nedostatky v díle druhém, jako je mělo v prvním. Přílohy barevné jsou namnoze jen pouhé lithografie, mnohdy rozmazané a působí v takovémto monumentálním dile velmni ne příjemně. Kromé toho jsou barvy voleny mnobdy křiklavé a kdo zná středověké miniatury z vlastníh nizoru, neuvěří, že by polské vynikaly takovým ne vkusem. Lepší jšou illustrace v texlu a přiloby černé; leč i tu leccos by si bylo přáti. Na př. pro podán nový obraz Varny s německými nápisy v dě- jinách polské literatury a t. pod. Na konec shrnuje autor na 11 stranách litera toru, kleré užil; ale nicméně přece literatura tato není úplná a nebylo jí laké úplně vykořistěno. Na mnohých místech viděli, že antor teprve v posledn chvili seznámil se s předmělem, že nejsou mu ve- škery vztahy a poměry jeho dosti jasny.

doktor Honryk Blegeleisen Biegeleisen

10 article

Nás nejvíce zajímá 7. kapitola: »husytyzm v li- teraturze«. Část její počálečná, což je zajímavo, pracována je podle Hefela a Höllera, Biegeleisen užil tedy pramenů v nesprávném vydání, neznaje vzorného vydání Palackého v Dokumentech. Obecné líčení Husa a jeho osudů je sice většinou správné a přirozeně si všímá hlavně pomoci Poláků českému mistru v Kostici, ale jde tuším přece příliš daleko, když jim — několika rylířům — přičítá zásluhu o v- řejnou audienci Husovu. »Nie odwiodlo to šmialyc obronców Husa i nie przestali pukač, až im olwor- zono. Staraniom ich udalo sie wyrobié u sobor publiczne przesluchanie Husa« atd. Není pochyby že hlavní zásluha tu náleží přec jen důrazným, ano revolučním téměř a výhružným listům panstva če- ského a vyvolanému jimi usilování Zikmundovu. Pěkně však dále vylíčen ruch husitský v Polsku, jeho hlavní nositelka, universita krakovská, snaby kleru nižšího i vysoké hierarchie o jeho zdolánía »úplné vílězství náboženství katolického.« Ale vedle télo kapitoly husitské jsou i jiné, kleré nás pobaví a příjemně poučí: kap. 4. počátky humanismu, 14. miniatury a tisky a j. Autor píše pěkně, moderně, bez hallastu citátů a bez polemiky i kontrovers. Dílo jeho možno jen doporučiti také F. Flajšha ns. českým členářům. Ze slovanských listů.

Hefel Höller Biegeleisen Palacký Polák Husův Nie Kostik Zikmundov Polsko

11 article

* Redakce měsíčníku »Pycekoe Borarcrno« uspo- řádalo čtvrté vydání »Ovepo paCaO« oblí- beného spisovatele V. G. Korolenka. O popularitě tohoto vypravovatele svědčí, že první díl jeho »Ovep- KOB paGao« vyšel nedávno ve vydání osmém a jeho známá povídka »Catnoli NYar« dočkala se v brzku sedmi vydání. O tuto oblibu u čtenářstva dělí se s Korolenkem pouze A. Čechov a M. Gorkij, kteří převyšují jej belletristickým nadáním, ale ustupují mu v hloubce psychologické analysea ve všeobecné znalosti ruského života. Sláva jeho pronikla i do ciziny a proslulý Brandes věnoval jeho činnosti obšírný kritický rozbor. * Na slovo vzatý publicista a pěstitel slovanské myšlenky na Rusi p. Šarapov vydal sbírku svých publicistických prací »Mmpua ptun«. Obsahují hojně pozoruhoduvchamíst, mezi nimi i mínění spisovate- lavo o polsko-ruské otázce. Fan Seranov příznává, že jazyk lidu, chovajícího hluboké přesvědčení histo- rické a majícího kulturní minulost, jest svátostí, pro kterou lidé jsou hotovi přiněsti veliké oběti. Ligi- nova opatření v ruském Polsku byla skutečným zru- šením systému Apuchtinova, okopírovaného dle Bis- markova vzoru. V Německu eystém tento proveden do posledních mezí, neboť chladná surovost Němce nezná hranic, v Rusku však probudil se cit slo- vanské solidarity a s tím mnohá polská srdce obrátila se k Rusům. Dnešní vládě jest prý patrně souzeno. rozřešiti prokletou otázku polskou. Nikoliv bez váhání a pochybností, ale s veliko systematičností hledají se prostředky a vybírají selidé, nesoucí mír a shodu tum kde dosud panoval rozpor, překážející odstranění roztržek a nenávisti.

pacao V G Korolenko Catnoli NYar Korolenko A Čechov M Gorkij Brandes Rus Šarapov Mmpu Seranov Bis Němec Ligi Polsko Německo Rusko Pycekoe Borarcrno Apuchtinův

12 article

*Literární kritik »IIa« R. I. Semen kovskij zabývá se v »IureparypI upitowe- ni Husu« olázkou subjektivismu a objektivismu tendenčního a čistého umění vědeckě a nevěděck kritiky. Ve všech těchto otázkách spatřuje veliké ne dorozumění. P. Golovin napsal dějiny ruského románu p. Skabičevskij dějiny nejnovější lileratury ruské, ale oba silně se rozcházejí v ocenění jednotlivých prací ruského písemnictví. A přece niklo nebude je po dezřívati, že se řídili osobními, subjektivními po hnutkami. Idea, kterou se řídil Skabičevskij, nenáleži jemu jedinému, byla vlastní širokému proudu ve- řejného mínění, které zachvátilo množství myslí, ale nyní vybledla a činí dojem čehosi zastaralého. Zá- kladní idea jeho nepostrádá tedy objektivnosti. Totéž platí o základních idcách Golovinových. Oba snaží se dáti výraz tomu, co cílí se neb bylo již řečeno jinými. Totéž lze pozorovati v belletrii. A odtud následuje, že při oceňování uměleckých děl pojmy o objektivnosti a subjektivnosti jsou velm zratké.

Hus Skabičevskij Golovinův Iia « R . I

13 article

* Lidové divadlo varšavské učinilo novou trefu »Popychadlem« Szukiewicze. Hlediště bývá každodenně nabito a přátelé podniku právem uka- zují, kterak při vhodném repertoiru možno zpopula- risovati nový ústav. Ostatně výlodu dobrého reper- toiru lidových divadel vůbec uznávají i ve vyšších administračních kruzích. Z popudu gen. gubernátora sestoupil se zvláštní komitět za předsedniciví W. A. Loginowského, který má sestaviti všeobecný seznam her, hodicích se pro lidová představen v celém království polském. Takovým způsobem se- staven katalog, obsahující kol 100 čísel prae většinou původních, a seznam ten neustále se roz šiřuje. Motivy, jimiž komitét se řídí, jsou: práce maj býti poučné, bez újmy veřejné mravnosti, mají líčit život lidu a středního měšťanstva, nemají podně covati jedné třídy obyvatelstva proti druhým a ne mají býti nákladné. „»Biblioteka Powszechna«, vycházející v Zl ezowé, vydává dío A. a M. Ma zanonow s kýc »Charakteristiki literackie pisarzów polskich«. V do- sud vyšlých 6 svazcích podána charakteristikaJ Slbwackého. A. Mickiewicze, Z. Krasinského, K Ujejského a J. Kochanowského. Polský tisk chváli dílo jako plně odpovídající svému účelu. Mladý bulharský básník Kir1l Christo obrátil na sebe pozornost sbírkou »IIIpenorit«. Jsou to pěkně veršované projevy mladistvého srdce, tou- žícího žíti bujný, veselý život, jemuž nestačí úzké poměry domácí. Malá knižka pěkné úpravy vzbuzuj svojí opravdovostí nejlepší naděje do budoucnosti. Slavjani n.

Loginowský M ma A Mickiewicz Krasinský Ujejski J Kochanowský Kir Christo lidový divadlo Biblioteka Powszechna

14 article

Z cizích revuí.

15 article

* Londýnské »Athenaeum« přináší jako každoročně v prvním červencovém čísle referál o kontinentální literatuře minulého roku. Letos hned za belgickou literaturou nalezá se kritika česke produkce 1899 z péra dra. V. Tilla. Referent obsáhl všechny obory naší literatury a umění, ba podává i události nejnovější (na př. změnu vlády v Národ- ním divadle), takže cižina pokud se o naše věci za- jímá, může zvěděti o nás vše, čeho třeba jí věděli a byť to i ve formě tak stručné bylo, jak to v an- glickém vědeckém listě jest zvykem. Paul Frédéricg, referuje o beligieké Iiterntuře prohlašuje za nejdůležitější publikaci loňského roku vydání spisu Emila Banninga, (belgického diplomata, zemře lého r. 1898 »Rětlexious Morales et Politiques.

V Till Frédéricg Banning Rětlexious Morales Politiques Athenaeum

16 article

Belgičtí básníci píšící francouzsky Macterlinek, Eek- houd, Lemonnier a v loni zemřelý Rodenbach za- dali své novinky pařížským nakladatelům; jakoby v Brusselu. Gentu neb Antverpách ani nebylo na- kladatelů. Lemmonier vydal dvě novelly »Une Femme« a »Au coeur frais de la Forět«. Maelerlinek pokračuje ve vydávání své serie folosofické »L Mystěre de la Justice.« Kromě toho vyšla sbírk Rodenbachových děl pod titulem »L'ělite«. Z novel- listů zaslouží zmínky A. de Poiseux (vydali letos »Le Peintre Gabriel«. H. Krains (»Amours Rustiques«) a E. de Moldre (»La Roúte of Emerande«), siln naturařistická to práce. Belgické divadlo živí prý s pouze a jedině stravou z Francie. Domácí pokusy na př. Verhaerenovo drama »Le Clnitre«, prý jsou vždy spíše knižná dramata, nežli hiry schopné pro- vedení scenického. Z cestopisné literatury klade refereni nejvýše cestopis dominikána P. Portmanse po Egyptě, Palestině a Řecku; pak vylíčení dojmu z cesty po belgickém Congu, již vykonal brusselský purkmistr Ch. Buls. Historická literatura jest velmi bohatá, méně bohata jest literární historie. — Plámská literatura v Belgii vzkvět stále. Minulý rok ztratili Flámové dva ze avých nejstarších básníků: Gezslla a Hiela. První psáva dialektem severo flámským, druhý byl nejpladnějšt z básníků flámských. Z žijících nejvíce naděje klade autor v znamenitého básníka Reuéde Clercqna, jenž letos vydal sbírku sonet »Eehióse 1 novellistika fiámská rozvíjí se stále utěšeněji.

Lemonnier Rodenbach Lemmonier jít le Forět Rodenbachův A Poiseux Gabriel H Krains E Moldre Verhaerenův P Portmans Hiel Reuéde Clercqn Brusel Gent Antverpy Francie Egypt Palestina Řecko Kongo Belgie une Femme Mystěre jít le justice L ' ělite Le Peintre Amours Rustique Le Roúte of Monde Le Clnitre

17 article

Hlavou miadých novellistů jest C. Buysse, jenž vydal letos sbírku znamenitých novell »Te Lande . Důležitou událostí ve světě flámském jest otevření národního divadla v Gentu. Je to vedle brunsei- ského a antwerpského třetí divadlo flámské. Nej většího úspěchu na tomto jevišti dožilo se drama »Veva« od G. de Mev. l cestopišná a historická literatura jest hojná. Další tužba Flámů: zřizení flámské university v Gentu (kterou referent srovnávi s bývalou tužbou po české universitě v Praze) není dosud vyplněna. Tolik však dlužno říci, že živel flamský a s ním i bohatost literalury rok za rokem roste. — O dánskě literatuře referaje A. lpsen a počíná konstatováním, že minulé rok ve všech oborech byl daleko plodnější, než léta předešlá. Ale to ještě není znamení přtliš potěšitělné, neboť jen málo děl zvedá se nad noroál. Z vědeckých de uvádí referent především Julia Langa »Lidské tělo v dějínách umění od zlaté doby řeckého uměníe. nové vydání kritických děl J. Brandesa, světové literární dějiny J. Clausena, původní to a bojně illustrované dílo, jediné svého druhu v dánské lite- ratuřé, dějiny dánské literatury od P. Hansenaa společné dílo několika učenců »Dějiny dánského království«. Pozoruhodné dílo vydali A. Orlik aJ.

Buysse Lang J Clausen A Orlik Gent Praha národní divadlo T Land

18 article

Falbe-Hansenová: laciné vydání dánských národních pisní, jež stane se dozajista nutnou pomůckou všem kdož se zajímají o dánský národopis. Drachman napsal prosaické dílo, propletené překrásnými lyri- ckými místy »Posvátný oheň«, jež znovu dokázalo, že vlásiním oborem Drachmannovým jest lyrika. Nestor dánských prosaistů Garet Etllar (vlastně Ca Brosböl), před nedávnem zesnulý, napsal v loní úchvatný obraz z Norvéžska před sto lety » Björ- neaet“. Těžký život obyvatelů západního Jutska do- jemně líčí kniha »Kragehuset« J. Skjolůborga, jenž býval kdysí učitelem v onom kraji. Z dramatické produkce zasluhuje zmínky drama z časů krále Artuše E. Recka »Královna Eigra«. S jistou výčitkou podotýká referent, že hlavní attrakcí letošní saisony kodaňského královského divadla byla lokální veselo- hra Benzonova »Žertík«. Své filosofické credo vložil básník Blaumüller v knihu veršů, věnovanou Spino- zovi. Filosofického jest v ni o tolik víc, oč míň poesie, praví referent. Z novellistů přispěl v loni Pontoppidau rozvláčnou historií z vlastního života »Lykke-Peer«. Velmi nadějně knihou »Hřichy lidu- vystoupil G. Lemche na literární pole. Znamenitou psychologickou studií jest »Před brannou smrtie E. Egeberga, líčící převrat myšlenkový u muže, jenž neočekávaně octl se tváří v tvář smrti. Konečné resumé loňské produkce dánské referent nepodává. Pěstitelé sporlu vůbec naleznou vděčnou četbu v studii P. de Coubertina v »Révue des doux Mondes«: »La psychologie du sport«, Autor ak- cemtůje slova P. Didona, že sporti vzal sobů pěkno heslo: citius, altius, fortius (rychleji, výše, silněji)i Otázku však, zda tohoto hesla drží se i sport naá ubby, narhce autor řešiti a ponechává ji k zodpo- vědění budoucnosti.

Drachman Drachmannův Garet Etllar Ca J Skjolůborg Artuš E Reck G Lemch E Egeberg Coubertin Norvéžsko Björ Jutsko královský divadlo Benzonov královna Eigra verš Hřicha lid

19 article

* Známá francouzská »Révue des réivu es rovněž zavděčí se přátelům sportu otištěním své an- kety »Žena v moderníchsportech«. Otázky byly dvě; 1. Přestává býti žena ženou, oddáslise fysickému cvičení? 2. Jsou tato cvičení zdraví ženy prospěšná či škodlivá? Řada slavných mužů a žen se o věci vyslovuje. Vybíráme nékterá známější jmena. Rumunská královna Carmen Sylva, ko- runovaná básnířka, připouští ženu ku všem moderním sportům, jen-li zůstane žena graciesní a dojemnou. jako Šakuntala, jen-li přináší pomoc nešťastným jako sv. Genevieva, hraje-li jako sv. Cecilie, přede-li jako Penelopa, vyšívá-li, jako dřívější královny ru- munské, ošetřuje-li raněné, jako Florence Nightin- galová, dělá-li verše, jako královna Navarská nebo jako císařovna rakouská Alžběla .. . Palrně Její. Ve- ličenstvo pěstuje tyto titnie vedle jiných sportů samo,

Carmen Sylva Geneviev svatý . Cecilie Florenc Nightin

20 article

Jedna věc znepokojuje rumunskou královnu při sportu, nebude-li totiž srytiřský člbvěk moderní zabit moderní amozonkou?« — Dokloři, jichž se redakce ptala, skoro vesměs akcentují zdravotní vliv sportu na ženský organismus. Jules Bais prohlašuje sport za praeservativní prostředek proti chřipce a neura.- thenii. — Dramatik Henri de Bornier uznává jediný sport u žen, a ten jest, aby chodily na jeho kusy! — Mme. Alphonse Daudetová vyslo- vuje se velmi skepticky o sportu. Uznává jeho zdra- olní prospěšnost, ale nemůže zatajiti obavu z na- byté zkušenosti, že žena pro sport udělala si z do- mácnosti jenom oblékárnu, kde mění toilety, za- stávku, kde si trochu oddychne a že pro sport zapo- míná docela na děti a na vedení domáenosti. Ženy prý by se měly rozhodně opříti snaze učinili je všem rovnými mužům, neboť pak se nebude moei říci, že jsou mnohdy rýše než muží . . . — Dr. J. Héricourtovi jsou tělesná cvičení žen »jevištěm nemravným, jevištěm proti přirodě; žena prý sportem nenabude ničeho, ale ztrati velice mnoho. Žena má býti jenom roztomilou chotí a matkou a ni čím jiným.« — Rovněž ke krbu ženu odkazuje Mme. Jamrměsová, ředitelka dívčích kursů. — Er ne s Légouvé připouští, že sport neubirá žené gracies- uosti a ji neunaví, je třeba i velmi prospěšný, jako na př. plovaní. Za to ale sport, jenž je pouhou mani festací síly, zenu »gargonnisuje« (pochlapstuje) a t

Jules Bais Bornier Daudetová doktor J Héricourt

21 article

připadá autoru hrozným nesmyslem. — Známá spi- sovatelka Daniela Lesneurová jest sama váš- nivá ctitelka sportu, hlavně plování, jízdy koňmo a n bicyklu. Její soud vyznívá rozhodně příznivě. — Jeaninie Marniová divá se na olázku skepticky. Jsou snad ženy, které se sportem nezmužští, ale těch je málo« většina při sportu opičí se po mnžích ku velikému gaudiu diváctva. Marniová vidí v přítomné horečce sportovní druh snobismu! »Toho, aby ženy sportem nabývaly statečnosti, není ženám zapotřebí jsouť ženy vesměs statečny v utrpení a smrti ! Ptejte se na tu věc chirurgů« — Max Nordau tvrdí, že žena zůstane duševně ženou, ať pěstuje sport nebo na. 1 ve sportu má jinou snahu než muž: ovládáji otázka kostumu. Chce se líbit. Je věčně koketní, jenže stále v jiné formě. — Marcel Prévost vyhýbavě vyslovuje se pro sportování žen. Svět — doufá — přispůsobí se novotě, jako všem nevyhnutelným evo- lucím. — Baronka Berta Suttnerová tvrdí, po- něvadž sport jest zdraví samo, netřeba se ho lekati naopak jest nutno učinití jej součástí výchovy dívek Sportem však nerozumí na př. honbu, neboť sporten jí jest to, co silí nervy, ne co zatvrzuje srdce. — Zola vítá sport co manifestaci individuality. Žan nabývá jistoty, důvěry sama v sebe; zpřátelení mla- dých dívek a mladých mužů pomocí sportu je pro- spěšno vzhledem k lepšímu poznání se před sňatkem. Má tedy důležitost i sociální. Mr. Pen n.

Lesneurová Marniová Nordau Marcel Prévost Suttnerová Zola Pen

22 article Bibliografie.

Bibliografie. * Husova Postilla. Napsal V. Fla jšha n (Olišlěno z Osvěty 1900.) V Praze. Nákladem vlastním. * O potřebě a způsobu kritického úplného vydání splsů Hpsových. Napsal dr. V. Fla jš hans. Z výroční zprávy »Minervy«. 1900 * Finance Francie za třetí republiky, na- psal Léon Say. 1883—1896. Proslavený znale financí francouzských a někdejší ministr finanční Léon Say zůstavil četné studie, řeči a výklady f- nanční, kteréž André Lies sebral v jednotné veliké dílo, jehož třetí svazek o 700 stránkách právě vyšel u Calmana Lévy v Paříži. Svazkem čtvrtým, jenž vyjda budoucím rokem, bude obsáhlý spís ukončen- Svazek I. objímal dobu od r. 1871—1875, vyšelr. 1828, svazek II. lela 1876—1882 a právě vydaný III. svazek lela 1883—1896. Svazek tento jest obra- zem zvláštního reformního ruchu ve finančniclví francouzském, jejž způsobili noví lidé politickým prouděním do popředí postavení. Léon Say stojí tu jako obhájce přesných zásad finančních proti jedno- stranným názorům politických skupin, a jako hlasa- tel budžetní rovnováhy, aniž by se uzavíral žádou- cím opravám. Tvoří takčka po 14 let ohnisko, v němž se soustřeďuje veškeré finanční úsilí Francie. A věrný obraz toho podává nynější svazek III. jeho sebraných studií, tím významnější, že tvoří nezbyt- nou průpravu ku správnému pochopování dalšího současného vývoje francouzských financí. * D N. Tolstoj: Vzkriesenie. Román Úplný, nedansurovaný text. S obrazmi L. O. Pa sternaka. Přeložil A lbert Škarvan. V Ži- lině. Vydává Dušan Makovický. 1900. Český tex posledního díla slavného mistra jasnopoljanského vyšel již před delší dobou, nyní dokončen i s lo- venský, vycházeje jako 2. číslo » Poučnej B- bliotéky«. vydávané pěčí neunavného zastance šiřitele Tolstoismu, dra. Makovického v Žiliněs na Slovensku.

V Flo Hpsový doktor Minerva Léon Say Lies Lév Tolstoj Vzkriesenie L O Škarvan Dušan makovický Praha Paříž Francie Slovensko Husův Postilla D N

23 article Dramatické umění.

Dramatické umění. K zejtřejšímu představení »Dali- bora«, jímž zahájí se v Národním divadle čiu- nost nově správy, konala se včera generál n zkouška, ku které pozváni byli zástupci tisku. členové společnosti Národního divadla atd. Zkouška ta byla prvním, byť ještě ne zcela ve- řejným úspěchem nové divadelní správy, nebot uvedla velkolepé dílo Smetanovo v takové doko- nalosti vnější i pěvecké, že od aktu k aktu stupňoval se dojem díla i jeho výpravy. A věru lze říci, šťastnějším způsobem že ani nemohla nová správa zahájiti svou činnost, než nejdoko- nalejším vypravením arcidila Smetanova, jemuž se dosud dostávalo v Národním divadle výpravy velice nedostatečné. Nebýti věčně krásné hudby Smetanovy, která dříve všechny tyto nedostatky překonávala, nebyli bychom včera »Dalibora« ani poznali, neboť nové jeho scénování překo- nává historickým rázem a propracovaností celku i detailů všechny slabiny librela, které se v no- vém rouše výpravy skoro nadobro ztrácejí. Ale vrcholem požilku, když si navyklo oko ladnému obrazu scénickému, byla dokonalá interpretace hudební, řízená novým chefem naši opery mi- strem Karlem Kovařovicem. Jak z vlády jeho taktovky znějí orchestr i sbory, ocení jistě náš hudební refarent ve své rubrice: tuto zaznamenáváme jen první dojem posluchaěstva včerejšího, jež zároveň míle zaujato bylo

Dali Smetanův Dalibor Kovařovic národní divadlo čio národní divadlo

24 article

jednotlivými výkony solovými. Vedle paní Mía- turové, jejíž Milada je zajisté herecky pěvecky stejně dokonalá, sklízel uznán posluchačů především pan Burian, pa- rádní ta akvisice našeho divadla na prahu nového období. Umělecká interpretace »Dalibora« je teď zasazena, jak jsme již řekli, v bohatý rámec slohový a dobově věrný. Nemalou zá- sluhu má o to nová režie páně Poláko va, která ovládla všechny massy a při tom propra- covala jednotlivé scény s takovou dobovou při- značností, že dojde zajistě úznání i přísných historíků. O zásluhu úpravy děli se s roži maliř p. Štapfer, dle jehož figurin, dýšfcích přimo dobovou zvláštností a dokumentárností, zhotoveny byly všechny kostumy. Konočně jsme viděli na scěně historinký obraz, barévně zla děný a vkusný a při tom věrný — věrn i v rámci nových těch dekorací, jež malovalp. Holzer. Hned první scéna — nádvoří praž- ského hradu s pozadím svatovítského chrámu — překvapila věrností, a když ožilu obrazem boliatého ruchu z doby vladislavské, zaujala na ráz i pro scény další, v nichž se vystřídaly Jelenní příkop s nádvořím před Daliborkou, vnitřek této a podhradí zámecké, jakož i nad jině působivá síň na hradě, kteroužto byl mimo jiné na ráz proveden důkaz, že lze vhodně zúžit a snížit i jeviště Nár. divadla. Soudní seéna v télo sinř vyjímá se teď — dle případných slo jednoho kríttika — jako »velmi dobrý Brežike.

Mía Milada Burian Dalibor Poláko Štapfer Holzer Daliborka

25 article

Celkový dojem gener. zkoušky byl tak dokonalý že o něm s radostí referujeme ještě před před- stavením svému čtenářstvu. Při tom zároven upozorňujeme na novou výpravu »Noci na Karlštejně«, kteroužto veselohrou zahájí se v neděli činoherní představení. Laskavosti no- vého ředitele p. Schmoranze nahlédli jsme již včera v přípravy k této hře, která bude stejně jako »Dalibor« opatřena dokumentární výpravou, novými dekoracemi a novými ko- stumy. Pro činohru bude to stejně čestný po- čátek za nové éry, jako »Dalibor« pro operu. Z řad nynější divadelní správy poukazováno bývalo dříve — dokud ještě vládl v Národním divadle starý režim — na nedostatečnou seé- nickou výpravu právě těchto dvou dél, a s po- vděkem proto pozorujeme, že novi mužové po- kládali za svou první povinnost, sotva že vešl do Národního divadla, aby učinili skutkem, čeho se dříve dožadovali. Osvědčí-lí se jejich čin- nosti na dále v této roformní a k stále většt dokonalosti směřující snaze, budou dnové, kdy jim byla svěřena divadelní správa, významným mezníkem v dějínách Národního divadla.

Schmoranz Dalibor Karlštejn národní divadlo starý režim národní divadlo

26 article

+ Z kanceláře Národniho divadla. Zejtra v sobotu zahájí svou činnost v Národním divadle nová správa, a to slavnostním představením Smeta- novy opery »Dalibor«. Toto arcidílo českého umění uvedeno bude tentokráte na scénu v úprave docela nové a velikého svého národního významu důstojné. Nákladem zemského výboru opatřeno bylo pro »Dalibora« šest nových úplných dekorací, před- stavujících známá místa z královského hradu praž- ského a z jeho okolí. Všechny dekorace navrhla provedl malíř p. Robert Ho zer a to na základě přes- ných studil historických, jež byly stejnou měrou vo- ditkem novému režiséru této opery p. Rob. Polákovi, jakož i malíři p. Karlu Štapírovi. Tento zhotovil všechny figuriny a návrhy pro rekvisity, jež vesměs provedeny byly v dílnách Národního divadla, kdežto dodávka kostumů byla částečně svěřena pražskému závodu p. Hynka Frídy. O rozsáhlosti nové výpravy lze míti pojem již dle toho, že pro ni opatřeno bylo více než 200 naskrze nových koslumů. Rozumí s samo sebou, že mimo vnější výpravu je postaráno léž o dokonalou interpretaci uměleckou. Operu bude říditi nový cheť opery p. Karel Kovařovic, titulní rol zpívá p. Burian, poprvé jako angažovaný člen, Mi- ladu pí. Maturová, krále Vladislava p. Viktorin, Jilku sl. Kubátova, Vítka p. Mařák, Beneše p. Klimen.

Dalibor Robert Rob Polák Štapír Hynk Frída Kovařovic Burian Maturová Vladislav p Viktorin Jilka Kubátův Vítko Mařák Beneš Klimen královský hrad Národni divadlo národní divadlo nový správa

27 article

Budivuje p. Sír. soudce p. Žižka. Generální zkoušk na toto představení byla včera večer. Pozejtří v ne děli večer hraje se jakožto první činoberní předsta- vení veselohra »Noc na Karlštejně« od Jar. Vrchlického, vypravená stejným způsobem jako »Da- libor« docela nově. Také pro toto populární dílo dala zhotovit intendance nové dekorace, a všechny ko- stumy opatřeny byly dle přesných figurin histori- ckých, navržených malířem p. Karlem Šimůnkem. — Ke včerejší zprávě o zrušení poukázek na volné vstu- penky redakční dlužno připomenout, že opatření t týká se i stálých legitimací k stání, vydaných někte- rým osobám ad personam — stálá redakční sedadla tedy vyjímaje — a ženi tyto legitimace pozbyly plat nosti dnem 30. června. + Aréna na Smíchově. Dnes opakuje se po 41. Blumenthal Kadelburgova veselohra »U bílého konfčka«. — Zejtra jest premiéra výpravné zpěvn frašky »Den v Praze« od Frennda a Mannstädta. + Divadlo v Libní. (Ředitel Antoš J. Frýda.) Dnes se nehraje za příčinou zkoušek ku operetě »Bujná krev«, která provožována bude příští pondělí. Zejtra v sobotu je Tylův »Strakonický dudák«, při němž účinkují členové besedy »Havliček« a besedy »Tyl«. Čistý výnos připadne úkolům národního děl- nictva. V neděli amer. hra »Dva mali tuláci«.

Žižek Vrchlický Šimůnek Blumenthal Kadelburgův Antoš J Frýd Tylův Tyl Karlštejn Smíchov Praha Frennda Libeň + divadlo strakonický dudák

28 article Hudha.

Hudha. + Ze Žižkova. Česká klavírní a pěvecka akademie v Žižkově uspořádala ve dnech 9.a 10. t. m. veřejné zkonšky svého žactva. Všichní žáei přeďnášeli přidělené jim skladby bezvadně, s náleži- tým porozuměním i uznání hodnou jistotou. Obětuvá a uznání hodná paedagogícká činnost p. řed. Cejky jakož i učitelského sboru, zvláště pp. Stanislavaa Bartáka, se potkala se zdárným výsledkem. Program »Soirče artistique« pořádaného pp. Ant. Čejkou a Jos. A. Militkým dne 11. t. m., v němž jako výkonní umětci představili se pp. professoří uvedeně akademie, obohatila sl. Mařenka Vopálkova, jež v ozdobném zpěvu dosáhla znamenitě dokonalosti. Bylo by žá- doucno, aby pevné vůli-a nezištné obětavosti pořa- datelů podařilo se probuditi v širšť veřejnosti žiž- kovské koncčně zájem pro umění, jenž bohužel do- savad je malý.

Stanislavaa Barták Čejka Jos A Militká Vopálkův Žižkov Soirč

29 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Dvacetileté jubileum oslaví absolve nt příbramského učitelského ústav uz r. 1830 z ročníku A i B dne 19. srpna v Příbrami v hotelu p. Max. Buchara. Schůze o 7. hod. več. Vše potřebné obstará, jakož i dotazy zodpoví pan Antonín Mayer v Bohutíně u Přibrami. — Z Na- dějkova. V neděli dne 22. července dal místní sbor učitelský podnět k oslavě 40letého působení učitelského svého zasloužilého správce školy pana Jana Hůrky. V předvečer slavnosti uspořádán lam- pionový průvod a pěvecké dostaveničko. V den slav- nosti školní dítky, korporace a místní spolky v prů- vodu hudby dostavili se do vyzdobené školní bu- dovy, projevit oslavenci blahopřání. Školní dítky podaly jubilárovi kytice. Slova pak ujal se farář P. Žlábek a vzpomněl zásluh p. Hůrky o školu. Oslavenci blahopřáli dále: místní školní rada, zá- stupitelstva obcí místních i okolních, zástupce obc židovské, zástupcové učitelských sborů místního jistebnického, malochýšeckého a bažejovského, spolků: živnostenského, hasičského, ochotnického a hospo- dářské besídky a plíbuzní a přátelé. Při společném obědu v hostinci paní Jaurové, kterého zúčastnili se 42 hosté, přečtěny četné blahopřejné telegramy a do- pisy. Večer byla v hostinci p. Reicha uspořádáo akademie, na které učitel měšťanské školy jistebni cké pan Zenkl, který působil 14 roků na škole na- dějovské, proslovil slavnostní řeč, ve které vylíči důležitou, úmornou práci českého učitele a poukázai na život p. učitele Hürky a jeho záslužnou činnost Při zábavě předneseno několik hudeb ních čísel mužských sborů a divadelní ochotníci sehráli jedno- aktovku.

Max Buchar Mayer Hůrka P Žlábek Jaurová Reich Zenkl Příbram Bohutín Přibry učitelský ústav

30 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Vězeňské housle. (Před vrchním zemským soudem.) V měsíci květnu uveřejnili jsme zprávu o sporu princezny z Fürstenbergů s p. Janem Antoným z Plzně o zrušení kupní smlouvy o housle a vrácení kupní ceny 5000 zl. Princezna z Fürstenbergů koupila v srpnu 1897 od pana Antonýho housle »Quarnerky- za 5000 zl. Koncem minulého roku dala si prin- cezna housle opraviti a když housle po oprav ztratily hlas, žalovala pana Antonýho na zrušení kupní smlauvy a vrácení 5000 zl., tvrdíc, že housle nejsou »Ouarnerkami« a že nemají cenu ani 200 zli. optrála terzení toto o dobrozdání vídeňského hous- laře Stiebigera, který housíe ty Gpravii s přustavil Krajský soud v Plzni za předsednictví vicepresi- denta p. Tauše zamitnul žalobu princezny z Fürsten bergů, nepřipustiv žádné důkazy. Z rozsudku toho odvolala se princezna z Fůr stenbergů, stěžujíc si na to, že nebyly žádné důkazy připuštěny a tvrdic, že smlouva je neplatná pro uvedení v omyl, pro skrácení přes polovici obeen ceny a tak z toho důvodu, poněvadž pan Antoný prodal vlastně housle, které patřily jeho svěřenc tehdy nezletilému Janu Slabihoudkovi, tedy věc cizí Dále žádala, aby i v tom případě, kdyby odvolán vyhověno nebylo, byl vzdor tomu žalovaný od souzen k náhradě útrat sporu, poněvadž on zavdal podnět k podání žaloby. O odvolání tomto konalo se ústní líčení u vreh- ního zemského soudu pro král. české za předsed- nictví p. dvorního rady Ripky.

Fürstenberg Jan Antoný Antoný Stiebiger Tauš Slabihoudek Ripka Plzeň Krajský soud v Plzeň

31 article

Žalující princeznu zastupoval pan dr. Ascher v substituci p. dra. Sluky a žalovaného opětně p. dr Ferdinand Heller v substituci p. dra. Schauera. Po obšírném raferátě a přednesu zástupců obou stran připustil vrchní soud důkaz svědky o tom, komu housle ty vlastně patřily a kdo je prodal. Z vý- slechů svědků vyšlo na jevo, že housle patřily Janu Slabihoudkovi a že žatovaný pan Antoný jednal jako zákonný zástupce a zmocněnec téhož, což oboj bylo žalující dobře známo. Z důvodu tohoto za- míti vrchní soud odvolání žalující princeznya potvrdil rozsudek krajského soudu v Plzni, od- soudiv žalující k náhravě útrat řízení odvolacího Rozhodnutí odůvodnil vrchní soud tím, že pan Antoný jako zákonný zástupce a zmocněnec vůbee žalován býti nemůže a že tedy jest žaloba ve pří- čině passivní legitimace úplně pochybena.

doktor Ascher Sluka Heller Schauer Slabihoudek Antoný krajský soud v Plzeň

32 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. * Výbor hromadý pomocných pracov- níků a pracovnic při společenstvu rukavič- kářů v Praze a okoli má v neděli dne 29. t. m.o 9. hod. dop. v restaurantě Bubeničkově v Panské ul č. 14 důležitou schůzi, ku které zvou se všichni čle- nové a členky. Klub mechaniků a optiků v Praze má v sobotu dne 28. t. m. o 7. hod. večerní pololelní valnou hromadu v místnosti spolkové. Na programu 1. Doplňovací volba 2 členů do správního výboru 2. Schválení nově přepracovaných stanov. 3. Volné návrhy. *Odborný spolek veř posluhů pražských má dne 29. t. m. o 3. hod. odpoledne ve spolkov místnosti su zlaté husy« na Václavském nám. mimo- řádnou valnou hromadu s důležitým programem.

Praha panská Václavský já

33 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Z oyklistského ruoh u. Česká ústřední jednota velocl- pedistů v Praze. Schůze správního výboru koná se v sobotu dne 28. t. m. o 8. hod. večerní ve spolkových mís tnostech Šachy. ** Mezinárodní turnaj šachový v Mnl- chově. Z Mnichova se telegrafuje: Dnešní den turnaje věnován byl partiím neskonco- vaným. — Maróczy vyhrál proti Barde- lebenovi, hra Halprina s Wolifem zůstala nerozhodnuta. Partie Burna s Marczyem ne- byla ani dnes ještě dohrána. Ve třetím utkání tur- naje vyhráli pak Sehlechter proti Popijelovi, Berger proti Wolfovi, Marco proti Hal pri- novi, Janowski proti Gottschalhovi, Scho- walter proti Burnovi, Billecard proti Ja- eobovi, Cohn proti Bardelebenovi. Neroz- hodnutou zůstala partie Maróczya s Pillsbu- rye m sehraná.

Marócza Bard Halprin Wolif Burna Popijel Berger Wolf Marco Janowský Gottschalh Scho Cohn Bardeleben Praha Mnichov

34 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Schůze. Dna 27. července: Z dramatické školy čt. och. jed. »Pokroke v Žižkově. Po 8. hod. več. v zimním sále přednáška pana učitele Rückra O létorách«. Zábavy. Zábava zřízenců elektrických dráh král. h lav. města Prahy konala sa včera ve výstavišti. Mezi hosty, kteří v tento den navštívili výstaviště, pozorovali jsme předsedu správní rady elektr. podniků MUDr. Chudobu, měst. rady Ně- mečka, Hudla, dr. Nováka, Warvažovského, inženýra Čecha a Jeřábka atd. Zábava konána skutečně přá- telsky, a snad ponejprv víděli jsme u jednoho stolu revisora, konduktéra, kočího atd. Žel, že nemůžeme tak referovatí o návštěvě samé. Přímo pravíme, že neodpovídala námaze našich osvědčených a v kaž- dém případě namahavou službou znavených zří- zenců. Beseda »Okoř« odnesla si hlavní vavřín ze zábavy svými skutečně vzorně provedenými výstupy. Dámy zřízenců tužily se jak náleži v buffetech, tombolách atd., takže od těchto atrakcí očekávati mohou humanní účely, pro něž záhava určena byla, slušný výtěžek. Bylo by si jen přati, by naše obe- censtvo zřízencům, kteří v každě chvíli svoji exi- stenci nasazovati musí za životy jejich, také tytěž podporovalo. — Sokol žižkovský pořádův neděli dne 29. července t. r. zahradní zábavu v za- hradních místnostech na vrchu Žižkově. Pořad jest pestrý a zajímavý; tombola s výhrami, pouštění balonu, boj s konřety, večer benátské osvětlení. Pě- vecká čísla přednese pěvecký kroužek »Sokola«.

Rücker MUDr Chudoba doktor Novák Warvažovský Čecho Jeřábek Žižkov Praha Okoř Sokol žižkovský pořádův Sokol

35 article

Koocertní čísla obstará sesílená kapela p. J. Ková- říka. Začálek o 3. hod. odpol. Vstupné 10 kr. za osobu. Za nepříznivého počasí koná se zábava ve středu dne 15. srpna. »Sokol« žižkovský, získav svo- lením městské rady jednu z nejlepších zahrad města Žižkova, doufá v náštěvu co nejčetnější nejen míst- ního obecenstva, ale i okolního- Výlety a vycházky. Výlet na Karlův Týn pořádá v neděli dne 29. července tělocvičná jednota »Sokol« v K ar- Iíně společně se ženským odborem jednoty. Od- jezd ráno v 6 hod. 40 min. z nádraží Frau. Josefa. Schůzka tamiéž o 6. bod. 15 min. Jede se do Čer- nošie, odtuď stále lesem na Karlův Týn. Na cestě pohov v Roblíně. Na Karlově Týně oběd a prohlídka hradu. Odpůldne lesem ku sv. Janu pod Skalou a do Dušník, odkudž návrat vlakem do Prahy. Pochodu za celý den celkem pouze 4 hodiny. Jizdné tam i sem asi 60 kr. Hojná účast bratří v kroji jakož i dam a ct. obecenstva žádoucí.

Výleta Josef Jan Jizdný Žižkov Karlův Týn nádraží Frau Čer Roblín Karlov Týn Dušníky Praha Sokol K ar

36 article Válka jihoafrická.

Válka jihoafrická. V Praze, 26. července. Z Londýna, 26. července. (C.-B.) Maršál Roberts oznamuje: Generál Hunter obo- řil se 23. t. m. na burské postavení jižně od Bethlehema na pahorcích. Po celodenním boji dobyt jeden z nich a podniknut útok na druhý, jenž ovládá průsmyk. Útok setkal s s tuhým odporem a byl marný. Lehká horalská pěchota donucena prud- kým ohněm k ústupu. Angličané ztratil asi 50 m. Dne 24. t. m. generál Hunter obsadil zá- řez za průsmykem a 25. t. m. nepřitel ustou- pil ze svého postavení. Z Londýna, 26. července. (C.-B.) Maršá Roberts telegrafuje z Balmoralu 25. t. m., že tam přibyl, s nepřítelem se ani ne- setkav. V úterý odpoledne Burové strhli da boje jízdu generála Frencha a jízdnou in- fanterii generála Hamiltona, 6 mil jižně od Bal- moralu. Plukovník Alderson obořilse s jízdnou infanterií na pravé burské křídloa generál French podnikl daleký obchod levého křídla nepřátelského, načež Burové, vídouce, že jest jejich ústupný směr ohrožen, odtáh l z postavení, jsouce Frenchem a Hamil, tonem pronásledováni.

Roberts Angličan Hunter Burová French Hamilton Alderson Hamil Praha Londýn Bethlehem Bala Hunter obo

37 article Válčení s Čínott

Válčení s Čínott V Praze, 26. července. Operace. O vojenských operacích nebylo do pozdních hodin večerních nových positivních zprár. Pessimisticky zněly ranní depeše, připravujíeí na to, že ruské ochranné sbory dráhy mandžur- ské, zvláště v Charbinu soustředěné, budou po- třeny dříve, než přibudou čety ruské, jim trojím směrem ku pomoci vyslané. U Niučvanu sou- střeďuje se silnější armáda ruská, není ale dosud známo, kterým směrem na pochod odtud se vydá, což pány Angličany nemálo zne- pokojuje. Nejpovážlivěji zní dnes zprávy ze střednt Činy. Již také v Honkonnu a Kantonu hrozí cizincům přepadení boxery i vojskem čínským. Anglii nebyly by ostatně nevhod zvlášté případně nepokoje na obrovském vele- toku Jangu, poskytly by jí nepochybně zá- minky, zakročiti v těchto veledůležitých krajích Činy a již se odtud nehnouti, jakož nehnula su již z Egypta, kam byla vtrhla počátkem lel osmdesálých taktéž jen, »aby obnovila po- řádek«. Neshody mezi »spojenci«. Dříve ještě, nežli »spojenci« nastoupil pochod na Pekin, vyskytly se již mezi nimi příkré neshody. Anglie a Amerika nechtěly do- pustiti nijak, aby Rusové přovzali kontrol

Angličan Rus Praha Charbin Honkonn Anglie Egypt Peking