2
masthead
V Praze, v pátek dne 27. července 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. llsty
předplkci ses
v Praze vl stnisiistrael
s psleí
sa čivrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čoníškou
a 7k 50
ve nlislkách: 2 K sot
za měsío .
Poštou:
ná
na . . : ke
s drojí zásilkou
hrrt iak
Praha
5
article
Körbrovy naděje a „zlaté
mosty“.
Körbrovy naděje a „zlaté
mosty“.
Bylo by ukrutno bráti člověku veškeru
naději. Potřebuje jiskry její více než světla
a tepla slunečného, potřebuje jí jako vzduchu
Nemůže býti bez ní živ a nemůže bez
klidně — zemřít. Rozpíná křídla její posled-
ním úsilím svého ducha i za hrob, »na onen
svět«y-
A pan Körber má naději. Krásnou, zá-
vidění hodnou naději že prý se mu »bohdá-
letošním podzimem podaří sjednati příměř
mezi námi a Němci a tudiž klidný, pracovny
parlament. Tak aspoň oznamují plni opti
mismu dnes jeho officiósové vídeňští i zahra
niční u prostřed veškeré té rozháranosti ve
zdejších poměrů veřejných.1
Nuže, poohlédněme sev po důvodech,
o něž by se tyto naděje vlády ro zumně
mohly opírat.
Čo tu slyšíme?
Po celých minulých čtrnácte dnův (z
příčinou cesty Körbrovy do Išlu a po ni
panovala velmi živá hádka v tisku německo-
levičáckém, klerikálním a polském. K vůli
čemu? Inu, k vůli budoucí většině v parla-
mentě. Němečtí levičáci chtějí býti stůj co
stůj do podzimu vůdci silné vládní většiny
v parlamentě a proto nalehali na Körbra
(zvláště před jeho cestou do Išlu), aby na
rozhodujících místech hájil zásadu, že musí
míti parlamentní většinu, jejímž jádrem byli
by lonští němečtí obstrukčníci
a jejímž programem byl by svato dušní
velkoněmecký program. K tomuto
jádru krystalisačnímu měl pan Körber při-
pojiti Poláky a německé klerikály jako po-
močnou čeleď: tento konglomerát měl pak
svou fysickou přesilou nás osamocené Čechy
v naší opposici násilně, po heinovsku a
kollerovsku, vně i v nitru parlamentu udolat.
Körbrův
Körber
Němec
Čo
Išlu
zlatý most
6
article
Ale toto naduté vystupování německých
násilníků zarazilo Poláky tak, že ve Lvově
shromážděná »podolská strana« poslanců
polských (Merunowiczova a Kozlowského).
jakož i lidová strana polská velmi rozhodně
se proti každé podobné koalici s německými
levičáky vyslovila, poněvadž zdravý národní
instinkt polský cítí, jak špatně by sobě Po
láci posloužili, kdyby podali ruku k našemu
udolání takým úhlavním nepřátelům Pols ky
a jmena polského, jakýmiž se během
nedávné minulosti osvědčili býti němečtí
obstrukčníci. Z těch hanebných urážek
polského národa, jimiž po celá dvě
léta němečtí obstrukčníci v parlamentě ví-
deňském plýtvali, sálala věru taká vražedná
nenávist, ze zádný poctivý Polák nesmí ji
zapomenouti. Jako se zalekli Poláci pretensí
zpupného německého naciona lismu,
ať již volal po státní němčině pro všechny
neho po vyloučení Haliče z německé Cislaj-
tanie, tak opět udeřilo alpské klerikály do
čela to německo-nacionální heslo »Pryč o
Říma!« to chystání se německých Prometheů,
jak vznesou pochodeň své osvěty do ponu-
rých, zatemnělých údolí alpských a vypudí
odtamtud středověk s jeho zabořilým zpá-
tečnictvím atd. I zde byl toho následek ten,
že přes všechny kličky páně Ebenhochovy
jadro lidu tyrolského nechce o žádném spolku
s německými liberály ani slyšet, ale spíše
touží po obnovení bývalé pravice. — Slo-
vem, za čtrnácte dní učinila výprava něme-
ckých hegemonů za novou pracovní většinou,
v niž by oni byli pány, důkladné fiasko,a
hrdiny přepadl smrtelný strach, že »tajné
síly« pracují o vzkřísení staré pravices
Čechy na levém její křídle, a že snadi
Polák
Kozlowski
Prométheus
Ebenhochův
Halič
Řím
7
article
vláda Körbrova tomuto vzkřísení částečně
přeje.
V této úzkosti zbabělé němečtí hrdinové
horem pádem zavrhli své včerejší katego-
rické heslo o nutném utvoření pevné
parlamentní většiny a počali za to
hrozit nejdivočejší pomstou svého německého
furoru, pak-li by došlo ku obnovení staré
pravice! Toho prý Němci rako uští
nesnesou; to prý by byl kone
parlamentu. Jako by v té pravici ne-
bylo býválo zastoupeno přes 3 milli-
ony nejkovanějších Němcův alp-
ských a jako by mělo těch 5 millionů Němců
výsadu, patent a monopol na většinu, pan-
ství a nadvládu nad ostatními 18 milliony
obyvatelstva říše! »Než-li většinu pravice,
raději žádnou většinu!« zněla po-
slední rada z tábora ústaváckého v sluch
páně Körbrův.
Chápeme, že neměla síla této mou
drosti na vládu vlivu právě démonického,
Vždyť to všechno vyzkoušel již nebožtík
praktikus Taaffe; i on troufal se po některou
dobu protlouci bez pevné většiny a zřídil si
tak zvanou většinu »třínohou«, která mu
měla povolovat vládní předlohy od případu
ku připadu, která mu ale zatím — podrazila
nohy a svrhla jej v předčasný hrob. Vestigia
terrent. Věříme, že nemá p. Körber hrubě
chuti ku chatrné existenci vlády bez spo-
lehlivě většiny, vlády, odkázáné toliko na
většinu nahodilou, vratkou a sypkou, od pří-
padu k případu.
Němec
Němcův
Körbrův
Taaff
Körber
8
article
Proto také vládní »Fremdenblatt« za-
křikl onehdy hezky nevrle celou tu hádku
»německých bratří« o příští parlamentní vět-
šinu, hubuje, že prý se tím rozplétací akce
vládě jen stěžuje. »Nechtež nás jen zatím
vzkřísíti parlament, to je předne
starost vlády!« A nyní vytasil se s tou dru-
hou nadějí páně Körbrovou: Čecho ve
prý již přicházejí k poznání, že
obstrukcí svou mohou sice zničit
ústavnost, ale nějakého positivního
úspěchu že dosíci nemohou. Po-
vadž pak nelze za to míti, že by Češi toužili
jen po zničení ústavnosti, doufá prý
vláda Körbrova bezpečně, že nový její appell
na dobrou vůli všech stran nemine se s účin-
kem, ale že dojde posléze přece jen k do-
hodě mezi Němci a Čechy na základě jazy-
kových návrhů Körbrových. Hlavní a nej
radostnější věcí prý jest — utěšoval se ofi-
ciósus »Fremdenblattu« — že boj ne-
vede se o ústavu, ale že vláda, jako strany.
mají pevnou vůli ústavu zachovat.
Körbrová
Čech
Körbrův
Němec
Čecho
Körbrový
9
article
Co se za těmito sladkými frásemi as
tají? Dnešní berlínský »Börsen-Courier« při-
náší dloubý dopis z Vídně, který snad skýtá
trochu světla do tajemné kuchyně páně Kör-
brovy. »Tolik troufáme si vědět,« praví se
tu, »že dr. Körber pracuje k osa-
mocení Čechův a dovede je přiměti
k zanechání vlastizrádné obstrukce. Doufají-li
snad Češi, že se jim nějakým umělým sko-
kem podaří, aby se znovu octli ve středu
pravice a znovu ukuli »železný kruh«, nejen
proti Němcům, nýbrž tentokráte i proti
v ládě, jsou na velikém bludu. Sv orn ost
pravice obrátí se dále proti Čechům.
Neboť od první do poslední lavice, od
Polákův až po »také německou«
katolickou stranu lidovou panuje
živá touha, aby se parlament stal opět práce
schopným, i aby se Čechům všemi pro-
středky čelilo. Poznají-li pak čeští ob-
strukčníci, že od pravice ničeho pro sebe
doufati nemohou, zajisté potom pře-
jdou na zlatý ten most, jejž jim
vláda postaví a poodstaví“ na
Kör
doktor
Körber
Čechův
Čech
Němec
Čecho
Polákův
Vídeň
10
article
ten čas otázku jazykovou, ab
vzali za vděk několika malým
koncessemi snad na poli škol
ství
Pokud Češí přímo vládu nedonutí ku
vážným politickým opatřením (k oktroyírce
jazykových návrhů, jednacího řádu neb roz-
puštění parlamentu), nepodnikne prý vláda
v sedmdesátém jubilejním roce panovníkově
nic radikálního. Ale běda prý nám, kdyby
chom pokračujíce v obstrukci, dále mařili
činnost parlamentu a tak boj s vládou do
hnali do krajnosti. Pak prý by se naše po
ložení velice zhoršilo, pak prý bychom pro
hráli na celé čáře.
Dnes prý se p. Körber vynasnažuje, aby
přiměl Němce ku povolnosti vůči nám, aby
nám učinili v otůzce jazykové ústupky
takové, by se nám usnadnilo vejíti v příměři
s nimi a s vládou. Ale zůstaneme-li my
Češi přepjatými ve svých požadavcích a ne
zanecháme-li rychle svého vzdoru,
pak prý si sami ten zlatý most, jejž
nám p. Körber chce zbudovat, pro všec ky
časy sboříme! Ejhle starý známý recepo
rakouských ministrů vůči nám: v jedné ruce
pokroutku, v druhé bič. —
A na tuto ubohou methodu, na tuto
zchytristiku« staví pan Körber své naděje
vůči uvědomělému šestimillionovému národu,
jenž na půdě zákona platného zá
pasí poctivě za své dobré práv o
Kéž staví konečně opravdu zlatý most če-
skému národu a všemu slovanskému Ra-
kousku, most to spravedlnosti, s vo-
body a rovného práva pro všecky
národy, ale na nějaký chatrný mos
polovičatých, zdánlivých koncessí a slibů ja
lových nás nedostane ani po dobrém, ani po
zlém! Tuto naději musíme mu vzíti.
IX. sjezd lékařů a přírodozpytců
polských v Krakově
dne 23. července 1900.
(Pův. zpráva » N. La. «)
la
Körber
Němec
Čech
Krakov
11
article
III.
III.
Minulou svou zprávu opravují v ten smysl
že přišel mimo telegram dra. Preiningera také
telegram dra. Trunečka z Prahy. V. druhý den
sjezdový odpoledne konaly schůze své jednotlivé
sekce. Je jich na 24. Vešli jsme do sekce pr
veřejné zdravotnictví. Předsedal ji pi professo
dr. Bujwid (Krakov), za čestné předsedy
sekretáře zvoleni byli pp. doktoři: Polak (Var
šava), Fronczak (Boffalo v Americe), Me-
runowiez (Lvov), Bielaúski (Lvov)
Vlasák (Král. Vinohrady v Čechách) a Pia
secki (Krakov). Předsednictví se ujal pa
dr. Polak z Varšavy, nařikaje si v úvodní
řeči na přílišné horko a prose účastníky, aby
pilně docházeli do sekčních schůzl. A byl
horko v universitní slni, kde se schůze konala.
Slunce přímo »pralo«, jak se u nás říká, do
pěti oken posluchárny a z nás se řinul po
proudem.
První mluvil pan dr. Josef Z a w a d zk
(Varšava) o thematu: »Organizacya pogotowi
ratunkowego w naszych miastach« (organisace
první pomoci v našich městech). Mladý pán
s černým knírem a širokými rameny. Nepřed-
nášel. Četl svou práci z popsaných papírůa
četl rychle, »jako když seká do jitrnic«. Pr
rychlou četbu, jsme mu my Ceši nedobře roz-
uměli, ale něco přece zvěděli jsme z jeho řeči.
Záchranné stanice nemají býti nikde obsluho-
vány nižším personálem, nýbrž vždy vyškole-
nými lékaři. Jen tenkráte může býti poskytnuta
první pomoc dobře a s úspěchem. Sobě n
pomoc vyevičiti si má lékař několik pomocníků.
Na takové stanici pro první pomoc má být
Truneček
doktor
Bujwid
Polak
Bielaúski
Vlasák
Král
Pius secký
Praha
Krakov
Lvov
Vinohrady
Čechy
Varšava
Fronczak
Boffat v amerika
Irunowiez
12
article
řádný instrumentář, dostatek nosítek, pohovek
pro nemoené a vozů pro převoz chorých. Na
stanici má býti vždy pohotově jeden nebo více
lékařů, podle toho, jak často je vyhledávána na
stanici pomoc. Na 200.000 obývatel připadá
jeden lékař žurnální, v každém větším městě
musí býti na každé stanici po celý den přítomen
jeden lékař. Kde je mnoho továren a průmy
slových závodů, tam ovšem je vedle zächranných
stanic potřeba i zvláštních stanic závodních. Na
jednoho lékaře je potřebí tří vycvičených sluh
a dvou lidí k obstarávání povozů mimo vozky
není-li místo rozlehlým, dostačí řádná nositka
vozu transportního a vozky není potřebí. Roční
rozpočet podobně zařízené záchranné staniee
činí v království polském 6000 rublů. Rozpočet
ten se značně zmenši, není-li potřebí vydržování
koní. Pro záchranné stanice je nejlépe zřizovati
zvláštní spolky, které starají se o administrativu
stanice. Na konec svých jistě dost theoretických
výkladů, uvádí přednášející, že záchranné sta
nice podle požadavků jím vyřčených založeny
jsou ve městech: Lublině, Czestochowě, Piotr-
kowu, Radomi a Pabianici. Zároveň navrhl re
ferent resoluci, která má býti předložena ke
schválení všeobecné schůzi sjezdové: »IX. sjez
polských lékařů a přírodozpyteů usnesl se požá-
dati lékaře, praktikující v menších městech, osa-
dách a vsích, za provádění statistiky náhlých
případů onemocnění a své poznámky nechť za-
silají do spolku záchránného ve Varšavě«.
Piotrkowa
Lublin
Czestochow
Radom
Varšava
13
article
Dr. Zawadzki na příštím sjezdě lékařském dle
této státistiky sestaví organisační plán pro funke
záchranných stanic v polských obeích. V dis-
kussi na to povstalé uvádí dr. Tehórznlícki
že nemožno se vším, tedyi s vydržoväním zá-
chranných stanic, choditi na veřejnou dobro
činnost, která má velice mnoho povinnosti
Dr. Malkowski dolýká se zásluh v tomi
ohledu nebožtíka barona Mundya a přeje si, aby
v poskytování první pomoci především vycvičený
byly hasičské sbory, které jsou ustaveny témě
v každě polské vísce.
Pán dr. A. Wróblewski, mladý uni
versitní assistent, bledovlasý a s bělavými kníry
na velkěm, širokém obličeji, vykládal, jsa ješte
pln nadšení v tak zv. »veřejné kontrole
potravin a nápojů«. Kontroly takové
je velice potřebí, přinesla již, kde je zavedena,
mnoho dobrého a lze ji velice dobře a lehce
prováděti, je-li jen poněkud vykonavatel jej
s věcí obeznámen. Zkoušení potravin má se
díti nejen od vládních orgánů, nýbrž i o
obecních lékařů, lékárníkůi cheniiků. Tam, kde
vládní orgány nedostačují, má každý z jme-
novaných stavů býti oprávněn na svou ruku
prováděti kontrolu potravin. Za tím účelem
dlužno poříditi malou laboratoř, ve kterése
provádí kontrola. Zařízení takové laboratoře
stojí nejvíce 200 zl. Přednášející uvádí historii
doktor
Zawadzki
Tehórznlícký
Malkowski
Mundya
A Wróblewský
14
article
zkušebních stanic. Vznikly ve Švýcarsku, kde
v Curychu universitní professor založil soukromou
zkušební stanici. Brzy přicházeli do ní sami
prodavači potravin a požitin a dávali si zkoušeti
své zboží; záležíť jistě nejvíce prodavači sa
mému, aby měl dobré, nefalšované zboží a tín
zajistil si dobrý a rychlý prodej jeho. Podoh
ným jednáním zmizí brzo z celého trhu ne-
dobré, falšované zboží a pochodí při tom velice
dobře prodavač i kupující. Dr. Wróblewsk
činí některé pokusy a demonstruje přístroje: na
mléko především. Pracuje mnoho se sírovodí
kovou vodou, pomoci které dokazuje rozmanité
jedovaté barvy na různých hračkách, špatnost
čaje, který, naleje-li se na něj jakékoliv kyse-
liny, počne kvasiti. Sirovodíková voda pana
doktora učinila vařící přímo atmosferu v poslu-
chárně puchem po zkažených vejcích nesnesi-
telnou.
Rozpředla se velká debata a bylo uvedeno
že je sankcionován nový říšský zákon ku zkou
V drobném prodejit
sanní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední
. . za ž b
Ve úlialkšch na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 9h
Inserá sy
platí se hetově napřel
Fřešplacení a inssrty přijímá sdmisl-
strace v Marisnské ulici č. 9.
Tam nachfzejí se těž redakee
tiskárns s srpadics „Károdnich Listá“
Rukopisy se nevracají.
doktor
Wróblewsk
Fřešplacení
Švýcarsko
Curych
Marisnský ulice
Károdnich Listat
15
article
mání potravin, ale že sněmy zemí a království
na říšské radé zastoupených dosud neusnesly
se na příslušných zemských zákonech, které
ustanovovati mají zvláštní tržní komisary po
způsobu německém.
tě Zemským autonomním vládám nechice se
do zákonu svrchu uvedeného, poněvadž je v něm
opět pohřbena autonomic a dle našich známost
má býti všude ustanoven tržní komisař nebo
komisaři, kteří musí míti nejméně měšťanskou
školu a musí odbýti s prospěchem určitý po-
travinný kurs. Komisary ty voli si autonomie,
ale schvaluje je politická instance vládní. Celé
zařízení však platí obec a stát porouči. Z Čech
snad jediné Královské Vinohrady protesto aly
proti centralistiekému potravinnému řádu a vy-
konávají dohlídku nad potravinami svými třemi
městskými lékaři, třemi zvěrolékaři a učinily
smlouvu s c. k ústavem pro zkoušení potravin,
aby také tento ústav zkoušel potraviny i po-
žitiny v městé.
Čechy
16
article
Na to následovala řeč dra. Rychlin-
ského (Varšava) a Merunowicze (Lvov):
»O způsobech zamezování pijactví« (alkoho-
lismu). Čtenáři těchto listů znají příčiny,
účinky alkoholismu s dostatek ze článků v »Ná-
rodních Listech« uveřejněných referentem nebo
i jinými spisovateli a nebudu je proto soužiti
starými, známými výklady a omezím se pouze
na to, že v roce 1901 dle vyslovení se vlád-
ního zástupce pana dra. Merunowieze
bude se konati ve Vídni velký mezinárodní
sjezd proti alkoholismu. Zdravotní roferent lvov-
ského místodržitelství vyzývá všechny polské
lékaře, aby sbírali pro tento sjezd materiál, aby
Poláci byli na sjezd dobře připraveni. Otázka
alkoholismu je jedna z nejpalčivějších otázek
společenských vůbec. Vyzvání pana dra. Meru-
nowieze mohli by si povšimnouti i naši lékaři
a sbírati i u nás materiál o pijáctví v království
českém a uvažovati o prostředcích proti němu.
Pro pokročilý čas uzavřeno bylo jednání sekční.
Merunowicz
Polák
Varšava
Lvov
Vídeň
Mero
17
article
Došli jsme pozdě již do svého hotelu, kde
v poledne se konala velká hostina, pořádaná
professorem Kostaneckým a kde proneseny řeči
i z české strany pány professory. Maixnerem
a Chodounským i z polské professorem a
dvorním radou drem. Zollem, jenž má prý
velký vliv. Všecky promluvy točily se kolem
tak zv. česko-polského bratrství, které v theorii
i praxi vypadá různě. V malě chvíli byli jsme
převlečeni a odebrali se na raut pořádaný orga-
nisačním komitétem sjezdovým v místnostech
krakovského »Sokola«. Místnosti ty jsou pro-
stranné, ale nemohly ani pojmouti tolik účast-
níků sjezdových. Zde byla stále předmětem po-
zornosti česká sjezdová delegace, zvláště pro-
fessor pan Chodounský, známý český polonofl
a profassor pan Maixner. Chtěli nás zasypati
jídlem a ulíti drahocennými vlny. Zahrada »So-
kola« byla osvětlena a okrášlena velikou řadou
lampionů. Řeči a přípitky vedly se jen v ma-
lých kroužeích.
V neděli ráno pracovaly sekce, odpoledne
o 5. hodině zasedala jen sekce pro tělesnou
výchovu. Brzy po polednách odjeli sjezdoví
účastníci na výlet do Bielan, které leží na le-
vém břehu Visly a skládají se téměř jenom
z velkého kláštera řádu kamaldulského, jenž
má složení řeholní a poustevnické. Klášter
v Bielanech stojí uprostřed lesa a v něm mají
jeho členové malá obydlí, skládající se z ma-
lých komůrek, opatřených jen tím nejnutnějším.
Odjeli jsme brzo zpět do sekce pro tělesnou
výchovu a tak nebyli jsme účastni velké ovace
pro Čechy, za něž promluvil velkou, aklamo-
vanou řeč pan prof. dr. Stoklasa, jenž
byl stále předmětem obdivu polských dam.
V sekci pro tělesnou výchovu projednána
petita, aby školní řády v Haliči více si hleděly
tělesné výchovy mládeže. Podle udání v sekci
profesor
Maixner
doktor
Zoll
Chodounská
Bielan
Stoklasa
Visla
Bielan
Čechy
Halič
Kostanecký
Sokol
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ruština do Rakousko-Uherska.
O spisku bývalého člena rakouského vy-
slanectva v Žaponsku, hraběte Coudenhova.
navrhujícím, aby ruština zavedena byla do naší
říše jako druhý jazyk prostředkovaci, bylo už
na tomto místě pojednáno. Nicméně považujeme
hlas vzdáleného našim snahám pozorovatele z
dost zajímavý, abychom podali i hlavní myšlén-
kovou nit spisku jeho. )
Navrhovatel má především dvojí důvody na
mysli, doporučuje přijetí ruštiny všem národům
Rakousko-Uherska za druhý jazyk obcovacíi
důvody politické a kulturní. Politické proto,
že je ruština slovanský jazyk a bude její za-
vedení odpovídati snahám slovanské většiny říše
po uplatnění své slovanské bytosti; kulturn
prolo, že je ruština dnes na přímé cestě stát
se jazykem světovým a protože dle náhledu
zkušenosti autora dnes znalost jedinéh
světového jazyka modernímu vzdělanci — tedy
ani Němci — nestačí.
Oba své důvody podepírá spisovatel hoj-
nými doklady a namnoze novými obraty my
šlének.
Vysvětliv dopodrobna, proč dle jeho náhledu
Němci v Čechách nikdy nepřijmou pro sebe
češtinu za řeč svou obcovací, vyučovací a státní
pokračuje autor;
— A mají proto Čechové — a mutatis
mutandis platí totéž o druhých Slovanech říše
— býti donuceni, aby se proti své vůli dal
zgermanisovati? Podle měho mínění byla by to
nejen křiklavá nespravedlnost, ale byla by to
i politická chyba, neboť pak by musila velice
utrpěti věrnost slovanských národů ku společné
vlasti, k dynastii, k ostatním spoluobčanům, což
by ve připadě války mohlo míti následky katastro-
*) Politische Studie über Oesterreich-
Ungarn. Von dr. Hcinrich Graf Coudenhove
Wien 1900.
Coudenhove
Němec
Čecho
doktor
Hcinrich
Rakousko
Uhersko
Žaponsko
Čechy
Coudenhove Wien
studie über OesterreichUngarn
19
article
fální. Rozpomeňme se jen zkušeností již uči-
něných
Třeba tedy najíti nějaký prostředek. A tím
uznává autor zavedení ruštiny za povinný před-
mět do škol. Ruština je dnes světový jazyk.
Rusko je druhá velmoc světa a kdyby dnes
Angličanům něco nemilého se přihodilo, bude
Rusko vůbec první říši světa. Rusky mluví 120
millionů lidí. S ruštinou projdeš od Karpat až
k Tichému okeánu, až ke hranici Činy, Afgánu
a Korey. Persie už dnes je takřka ruskou pro-
vincil. 48 národů v Evropě a v Asii poslouchá
dnes Rusko, »oštěpu mocného vládce«. Důleží-
tost ruštiny roste, jazyk ten se šíři s podivu-
hodnou rychlostí. Autor byl nedávno přítomen
vítání hostů na rakouském vyslanectví jistého
německého města (Berlín ?) a část společnosti,
v jejíž středu nalezal se jediný Rus, bavila se
po rusku, ačkoliv Rus výborně znal francouzsky.
A kdo by chtěl proti zavedení ruštiny do Ra-
kousko-Uherska co namítati? Snad vojenské
úřady? Nebo zahraničné ministerstvo?. Nebo
vnitřní správa? Ministerstvo vyučování snad?
Angličan
Tichý
Ruska
Rus
Rusko
Karpaty
Korea
Persie
Evropa
Asie
Berlín
Ra
Uhersko
20
article
Nebo šlechta? Snad Poláci? Nebo Maďaři
Snad Židé, dělníci nebo socialisté? Autor vy-
vrací jednu po druhé z možných námitek
velmi řízně.
— Dalo by se ještě namítnouti, praví dále.
jestli už dnes, kdy slovanšti národové říše jazy-
kově na štěstí sjednoceni ještě nejsou, maj
s nimi Němci a Maďaři dříve už největši ne-
snáze, že by nesnáze ještě velice vzrostly
nebezpečí hrozivě by nalehlo, jakmile by po-
mocí ruštiny byli Slované mezi sebou sletováni.
Na to lze odvětiti, že zavedením ruštiny za po-
vinný předmět do škol a za obcovací jazyk mezi
Slovany říše jednotlívá nářečí slovanská by ni-
kterak nepřestala existovati, že i pak by Poláci
a Čechové zůstali čím jsou, v žádnou jednotu
by spolu nesplynuli a Rusy se nestali . . . Utvo-
řily by se snad tři slovanské skupiny v budou-
enosti: česká, polská a srbská (nebo chorvatská).
Ale což nejsou utvořeny již také dnes? Zave-
de-li se do těchto zemí ruština za druhý jazyk.
Polák
Maďar
Němec
Slovan
Čecho
Rus
21
article
zlepší se tím neobyčejně položení Neslovanů.
neboť jim přestane hroziti nebezpečí, že by se
školou mohli počeštiti, popolštiti nebo posrbiti
Ale také Rusy by se nemohli státi, neboť vedle
ruštiny nepřestaly by dotýčné slovanské jazyky
v zemi nikterak trvati ..
Znalost ruštiny by Němce nikterak neposlo-
vanila. Německý Rakušák, který by dobře zna
ruštinu, zaujal by vyšší úroveň vzdělanostní
nežli Němec z říše, jemuž se této znalosti ne
dostává. Zcela nový svět vědomosti a znalostí
byl by mu otevřen, neboť nesmí se zapomínat.
že zahájení sibiřské dráhy a olevření Číny Ru
skem je historickou událostí, kterou nelze po
rovnati leda s objevením Ameriky. Když byla ob-
jevena Amerika, dostalo se vzdělanému lidstvu
nového prostoru k rozvoji. Totéž slane se ole-
vřením Číny. Nejpozději roku 1905 — pokud
lidský dohled je možný do budoucnosti — bude
cesta z Paříže Sibiří do Pekina trvati 13, do
Tokia 15, do Šanchaje 14 dní.
Němec
Šanchaj
Čína
Amerika
Paříž
Sibiř
Tokio
22
article
— Jakže? Naši Slované, naši Němci, naš
Maďaři mají se učit rusky? slyší autor volat
nějakého Rakušáčka ze staré »v bázní z Rusk
vycepované« školy. Což by to neznamenalo při-
pravovati půdu pro konečné uchvácení Uher,
Haliče, Čech, Ruskem? Pro ruskou knutu, ru
skou tyranii, ruské samodržavje? Což není na
opak svrchovaně důležito, Slovany germanisovati
a maďarisovati a přetnouti onu šňůru, která by
budoucí generace ještě se slovanskou matkou
spojovala ? . ..
Autor není dokonce na rozpacích o od-
pověd.
— Co myslite, že je našemu milému sou
sedu v Rakousko-Uhersku milejší, spokojení Slo-
vané a spokojení Němci anebo nespokojení Slo-
vané a nespokojení Němci ? táže se. Čím ne
spokojenějšími jsou naši Slováci, Srbové, Čechové
Slovinci, Rusíni, Poláci, tím větší potěšení mus
z toho míti naše panslávská propaganda.
Nespokojení Slované jsou ale -nebezpač
říše, jak v Rakousku tak i v Uhrách. Slovaný
násilně germanisovati nebo maďarisovati bylo by
nerozumno a nebezpečno. Spokojení Slované
naopak byli by nejlepší zárukou proti panslav-
ské propagandě. Víme z vlastní zkušenosti (auton
mluví stále jmenem rakouské státní myšlenky)
že není možno odnárodniti uvědomělý, vlaste-
necký, sjednocený národ. Co se načiněno po-
kusů, aby Maďaři byli poněmčeni ! Možné i ne-
možně podnikáno. A výsledek? Uhři se přece
jen osamostatnili. Kolikrát se zkoušelo předesti
lovati Čechy na Němce. A čeho se dnes doží-
váme? Je to bláhové počínání. Poněmčovat
Slovany je těžko, zvláště v jejich vlastní zemi.
Je jich sila a mají oporu na Rusku. Mocnářstv
naše podobá se dnes stolu o dvou nohách.
Slovan
Němec
Maďar
Čo
Slovák
Srba
Čecho
Rusín
Polák
Uher
Rusk
Uhry
Halič
Rusko
Rakousko
Uhersko
Slovan
23
article
Bude nanejvýš ohroženo, nepostará-li se, aby
jeho slovanským národům bylo dopřáno vyvijeti
se po svém způsobu a zvláště, aby ode všeho
odnárodňování bylo upuštěno. Nechte Slovany
býti Slovany, jinak se přihodí, že nespokojenost
jich přese všecky překážky je dovede, aby se
politicky sjednotili, jako se němečtí národové
sjednotili v německé řiši. Maji-li však Slované
státně existovati, musí si zjednati společný slo-
vanský jazyk ku vzájemnému dorozumívání.
Netřeba teprv dokazovati, že to nebude než
jazyk ruský. Jest naděje, že ruštině připadne
v Rakousko-Uhersku týž úkol, jaký má jazyk
Urdu v britieké Indii. Urdu je řečí mohame-
dánských Hindů, nejnebezpečnějšího pro Angli-
čany kmene, jazyk bývalých pánů země, někdej-
šího dvora delhického, jazyk, jímž mluví 5
milíionů obyvatel. A přece z něho Angličané
nemají strach, a právě anglická vláda zjednala
mu největšího rozšíření. Angličané se nebojl.
jsouť právě Brity. Ale my nejsme Brity. U nás
chvějí se mnozi při pouhém slovičku »Rusko«.
»ruský« a křižují se při pohledu na cyrilské
pismo-
Jak docíliti, aby se Němci a Maďaři ochoté
rusky učili?
Autor ukazuje k indickému případu. Uvádi
původní znění předpisů pro anglické úřadníky
v Indii. Angličaně jsou praktičtí lidé, vědí, že
zadarmo ani kuře nehrabe. Kdo si něco přeje,
Slovan
Angličan
Brito
Němec
Maďar
Maja
Rakousko
Uhersko
Indie
Angl
Rusko
Slovan
24
article
musí platit. Každý Angličan, který se přiučí
tomu kterému z indických jazyků (je jich 28).
dostane při skládání zkoušky svoji odměnu
rupiich. Tolík a tolik, podle taxy. Řeči mají
svůj cenník. A tím způsobem hlásí se schop-
ných úřadníků nazbyt, víc než třeba.
— Kdyby naše vlády, praví autor, kaž-
dému úřadníku za každý přiučený v zemi ob-
vyklý jazyk, ze kterého by složil zkoušku, za-
jistily trvalé zvýšení platu anebo určitý obnos
mu vyplatily, padali by němečtí úřadníci češtiny
dokonale znalí rychle s nebe, tím spíše, že je
češtína i kulturní jazyk a vykazuje pěknou
literaturu, která už stojí za poznání . .
Sluší ještě doložiti, že se národové v Indii
děli na 118 jazykových skupin . . . Tedyo
kapínek ještě větsí »bábel« nežli v naší říši,
kde se tolik nařiká na změtení jazyků.
Angličan
Tolík
Indie
25
article
— Jsem přesvědčen, pokračuje navrhovatel,
že bychom prostředky zde naznačenými svoje
domácí nesnáze brzy odklidili. Rozbrojům byl
by záhy konec a mohli bychom se pak zabývati
užitečnějšími věemi, nežli tahačkami pro »zde
a hier« a jinými lapáliemi, fadessami a poští-
vačkami. Byl by svrchovaný čas, abychom se
probudíli! Jak velkolepě vedou si jiné velmoci
a my stále jen klesáme! Rusko staví sibiřskou
dráhu a otevírá Čínu; Německo teprve pře
třicíti lety se sjednotilo a dnes už je pánem ve-
likých osad; Amerika po španělské válce se
vyšvihla na světovou moc prvního řádu a Ža-
ponsko po 32 letech práce a zápasu takét
přivedlo na velmoc v pravém slova smyslu.
Sama Italie přes všechny porážky africké roz-
šířila svůj majetek a dopracovala se jistěho roz-
květu. Stařecká Franeie založila obrovskou říši
v Africe, Belgie má své Kongo, ba i Turecko
před několika lety osvědčilo sílu a schopnost ve
válce. Anglie vede na druhé polokouli země
obrovitý zápas o panství s holandským soupe-
řem. Všude se to hýbe silou, životem, vzděla-
ností, snahou! A co u nás se děje ? Jen Uhrům
se daří, jsou v rozkvětu, ale říše nikolivl
Z masa nešťastného mocnářství vykrojeny kdysi
Uher
Rusko
Čína
Německo
Amerika
Afrika
Belgie
Kongo
Turecko
Anglie