ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 50f980d0-726e-11dc-9c65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 68, person 92, work 5, org 7
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 27. července 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 205.
4 article
Na ranní a odpol. llsty předplkci ses v Praze vl stnisiistrael s psleí sa čivrt leta . . . . 6 K — s dvojí čoníškou a 7k 50 ve nlislkách: 2 K sot za měsío . Poštou: ná na . . : ke s drojí zásilkou hrrt iak
Praha
5 article Körbrovy naděje a „zlaté mosty“.
Körbrovy naděje a „zlaté mosty“. Bylo by ukrutno bráti člověku veškeru naději. Potřebuje jiskry její více než světla a tepla slunečného, potřebuje jí jako vzduchu Nemůže býti bez ní živ a nemůže bez klidně — zemřít. Rozpíná křídla její posled- ním úsilím svého ducha i za hrob, »na onen svět«y- A pan Körber má naději. Krásnou, zá- vidění hodnou naději že prý se mu »bohdá- letošním podzimem podaří sjednati příměř mezi námi a Němci a tudiž klidný, pracovny parlament. Tak aspoň oznamují plni opti mismu dnes jeho officiósové vídeňští i zahra niční u prostřed veškeré té rozháranosti ve zdejších poměrů veřejných.1 Nuže, poohlédněme sev po důvodech, o něž by se tyto naděje vlády ro zumně mohly opírat. Čo tu slyšíme? Po celých minulých čtrnácte dnův (z příčinou cesty Körbrovy do Išlu a po ni panovala velmi živá hádka v tisku německo- levičáckém, klerikálním a polském. K vůli čemu? Inu, k vůli budoucí většině v parla- mentě. Němečtí levičáci chtějí býti stůj co stůj do podzimu vůdci silné vládní většiny v parlamentě a proto nalehali na Körbra (zvláště před jeho cestou do Išlu), aby na rozhodujících místech hájil zásadu, že musí míti parlamentní většinu, jejímž jádrem byli by lonští němečtí obstrukčníci a jejímž programem byl by svato dušní velkoněmecký program. K tomuto jádru krystalisačnímu měl pan Körber při- pojiti Poláky a německé klerikály jako po- močnou čeleď: tento konglomerát měl pak svou fysickou přesilou nás osamocené Čechy v naší opposici násilně, po heinovsku a kollerovsku, vně i v nitru parlamentu udolat.
Körbrův Körber Němec Čo Išlu zlatý most
6 article
Ale toto naduté vystupování německých násilníků zarazilo Poláky tak, že ve Lvově shromážděná »podolská strana« poslanců polských (Merunowiczova a Kozlowského). jakož i lidová strana polská velmi rozhodně se proti každé podobné koalici s německými levičáky vyslovila, poněvadž zdravý národní instinkt polský cítí, jak špatně by sobě Po láci posloužili, kdyby podali ruku k našemu udolání takým úhlavním nepřátelům Pols ky a jmena polského, jakýmiž se během nedávné minulosti osvědčili býti němečtí obstrukčníci. Z těch hanebných urážek polského národa, jimiž po celá dvě léta němečtí obstrukčníci v parlamentě ví- deňském plýtvali, sálala věru taká vražedná nenávist, ze zádný poctivý Polák nesmí ji zapomenouti. Jako se zalekli Poláci pretensí zpupného německého naciona lismu, ať již volal po státní němčině pro všechny neho po vyloučení Haliče z německé Cislaj- tanie, tak opět udeřilo alpské klerikály do čela to německo-nacionální heslo »Pryč o Říma!« to chystání se německých Prometheů, jak vznesou pochodeň své osvěty do ponu- rých, zatemnělých údolí alpských a vypudí odtamtud středověk s jeho zabořilým zpá- tečnictvím atd. I zde byl toho následek ten, že přes všechny kličky páně Ebenhochovy jadro lidu tyrolského nechce o žádném spolku s německými liberály ani slyšet, ale spíše touží po obnovení bývalé pravice. — Slo- vem, za čtrnácte dní učinila výprava něme- ckých hegemonů za novou pracovní většinou, v niž by oni byli pány, důkladné fiasko,a hrdiny přepadl smrtelný strach, že »tajné síly« pracují o vzkřísení staré pravices Čechy na levém její křídle, a že snadi
Polák Kozlowski Prométheus Ebenhochův Halič Řím
7 article
vláda Körbrova tomuto vzkřísení částečně přeje. V této úzkosti zbabělé němečtí hrdinové horem pádem zavrhli své včerejší katego- rické heslo o nutném utvoření pevné parlamentní většiny a počali za to hrozit nejdivočejší pomstou svého německého furoru, pak-li by došlo ku obnovení staré pravice! Toho prý Němci rako uští nesnesou; to prý by byl kone parlamentu. Jako by v té pravici ne- bylo býválo zastoupeno přes 3 milli- ony nejkovanějších Němcův alp- ských a jako by mělo těch 5 millionů Němců výsadu, patent a monopol na většinu, pan- ství a nadvládu nad ostatními 18 milliony obyvatelstva říše! »Než-li většinu pravice, raději žádnou většinu!« zněla po- slední rada z tábora ústaváckého v sluch páně Körbrův. Chápeme, že neměla síla této mou drosti na vládu vlivu právě démonického, Vždyť to všechno vyzkoušel již nebožtík praktikus Taaffe; i on troufal se po některou dobu protlouci bez pevné většiny a zřídil si tak zvanou většinu »třínohou«, která mu měla povolovat vládní předlohy od případu ku připadu, která mu ale zatím — podrazila nohy a svrhla jej v předčasný hrob. Vestigia terrent. Věříme, že nemá p. Körber hrubě chuti ku chatrné existenci vlády bez spo- lehlivě většiny, vlády, odkázáné toliko na většinu nahodilou, vratkou a sypkou, od pří- padu k případu.
Němec Němcův Körbrův Taaff Körber
8 article
Proto také vládní »Fremdenblatt« za- křikl onehdy hezky nevrle celou tu hádku »německých bratří« o příští parlamentní vět- šinu, hubuje, že prý se tím rozplétací akce vládě jen stěžuje. »Nechtež nás jen zatím vzkřísíti parlament, to je předne starost vlády!« A nyní vytasil se s tou dru- hou nadějí páně Körbrovou: Čecho ve prý již přicházejí k poznání, že obstrukcí svou mohou sice zničit ústavnost, ale nějakého positivního úspěchu že dosíci nemohou. Po- vadž pak nelze za to míti, že by Češi toužili jen po zničení ústavnosti, doufá prý vláda Körbrova bezpečně, že nový její appell na dobrou vůli všech stran nemine se s účin- kem, ale že dojde posléze přece jen k do- hodě mezi Němci a Čechy na základě jazy- kových návrhů Körbrových. Hlavní a nej radostnější věcí prý jest — utěšoval se ofi- ciósus »Fremdenblattu« — že boj ne- vede se o ústavu, ale že vláda, jako strany. mají pevnou vůli ústavu zachovat.
Körbrová Čech Körbrův Němec Čecho Körbrový
9 article
Co se za těmito sladkými frásemi as tají? Dnešní berlínský »Börsen-Courier« při- náší dloubý dopis z Vídně, který snad skýtá trochu světla do tajemné kuchyně páně Kör- brovy. »Tolik troufáme si vědět,« praví se tu, »že dr. Körber pracuje k osa- mocení Čechův a dovede je přiměti k zanechání vlastizrádné obstrukce. Doufají-li snad Češi, že se jim nějakým umělým sko- kem podaří, aby se znovu octli ve středu pravice a znovu ukuli »železný kruh«, nejen proti Němcům, nýbrž tentokráte i proti v ládě, jsou na velikém bludu. Sv orn ost pravice obrátí se dále proti Čechům. Neboť od první do poslední lavice, od Polákův až po »také německou« katolickou stranu lidovou panuje živá touha, aby se parlament stal opět práce schopným, i aby se Čechům všemi pro- středky čelilo. Poznají-li pak čeští ob- strukčníci, že od pravice ničeho pro sebe doufati nemohou, zajisté potom pře- jdou na zlatý ten most, jejž jim vláda postaví a poodstaví“ na
Kör doktor Körber Čechův Čech Němec Čecho Polákův Vídeň
10 article
ten čas otázku jazykovou, ab vzali za vděk několika malým koncessemi snad na poli škol ství Pokud Češí přímo vládu nedonutí ku vážným politickým opatřením (k oktroyírce jazykových návrhů, jednacího řádu neb roz- puštění parlamentu), nepodnikne prý vláda v sedmdesátém jubilejním roce panovníkově nic radikálního. Ale běda prý nám, kdyby chom pokračujíce v obstrukci, dále mařili činnost parlamentu a tak boj s vládou do hnali do krajnosti. Pak prý by se naše po ložení velice zhoršilo, pak prý bychom pro hráli na celé čáře. Dnes prý se p. Körber vynasnažuje, aby přiměl Němce ku povolnosti vůči nám, aby nám učinili v otůzce jazykové ústupky takové, by se nám usnadnilo vejíti v příměři s nimi a s vládou. Ale zůstaneme-li my Češi přepjatými ve svých požadavcích a ne zanecháme-li rychle svého vzdoru, pak prý si sami ten zlatý most, jejž nám p. Körber chce zbudovat, pro všec ky časy sboříme! Ejhle starý známý recepo rakouských ministrů vůči nám: v jedné ruce pokroutku, v druhé bič. — A na tuto ubohou methodu, na tuto zchytristiku« staví pan Körber své naděje vůči uvědomělému šestimillionovému národu, jenž na půdě zákona platného zá pasí poctivě za své dobré práv o Kéž staví konečně opravdu zlatý most če- skému národu a všemu slovanskému Ra- kousku, most to spravedlnosti, s vo- body a rovného práva pro všecky národy, ale na nějaký chatrný mos polovičatých, zdánlivých koncessí a slibů ja lových nás nedostane ani po dobrém, ani po zlém! Tuto naději musíme mu vzíti. IX. sjezd lékařů a přírodozpytců polských v Krakově dne 23. července 1900. (Pův. zpráva » N. La. «) la
Körber Němec Čech Krakov
11 article III.
III. Minulou svou zprávu opravují v ten smysl že přišel mimo telegram dra. Preiningera také telegram dra. Trunečka z Prahy. V. druhý den sjezdový odpoledne konaly schůze své jednotlivé sekce. Je jich na 24. Vešli jsme do sekce pr veřejné zdravotnictví. Předsedal ji pi professo dr. Bujwid (Krakov), za čestné předsedy sekretáře zvoleni byli pp. doktoři: Polak (Var šava), Fronczak (Boffalo v Americe), Me- runowiez (Lvov), Bielaúski (Lvov) Vlasák (Král. Vinohrady v Čechách) a Pia secki (Krakov). Předsednictví se ujal pa dr. Polak z Varšavy, nařikaje si v úvodní řeči na přílišné horko a prose účastníky, aby pilně docházeli do sekčních schůzl. A byl horko v universitní slni, kde se schůze konala. Slunce přímo »pralo«, jak se u nás říká, do pěti oken posluchárny a z nás se řinul po proudem. První mluvil pan dr. Josef Z a w a d zk (Varšava) o thematu: »Organizacya pogotowi ratunkowego w naszych miastach« (organisace první pomoci v našich městech). Mladý pán s černým knírem a širokými rameny. Nepřed- nášel. Četl svou práci z popsaných papírůa četl rychle, »jako když seká do jitrnic«. Pr rychlou četbu, jsme mu my Ceši nedobře roz- uměli, ale něco přece zvěděli jsme z jeho řeči. Záchranné stanice nemají býti nikde obsluho- vány nižším personálem, nýbrž vždy vyškole- nými lékaři. Jen tenkráte může býti poskytnuta první pomoc dobře a s úspěchem. Sobě n pomoc vyevičiti si má lékař několik pomocníků. Na takové stanici pro první pomoc má být
Truneček doktor Bujwid Polak Bielaúski Vlasák Král Pius secký Praha Krakov Lvov Vinohrady Čechy Varšava Fronczak Boffat v amerika Irunowiez
12 article
řádný instrumentář, dostatek nosítek, pohovek pro nemoené a vozů pro převoz chorých. Na stanici má býti vždy pohotově jeden nebo více lékařů, podle toho, jak často je vyhledávána na stanici pomoc. Na 200.000 obývatel připadá jeden lékař žurnální, v každém větším městě musí býti na každé stanici po celý den přítomen jeden lékař. Kde je mnoho továren a průmy slových závodů, tam ovšem je vedle zächranných stanic potřeba i zvláštních stanic závodních. Na jednoho lékaře je potřebí tří vycvičených sluh a dvou lidí k obstarávání povozů mimo vozky není-li místo rozlehlým, dostačí řádná nositka vozu transportního a vozky není potřebí. Roční rozpočet podobně zařízené záchranné staniee činí v království polském 6000 rublů. Rozpočet ten se značně zmenši, není-li potřebí vydržování koní. Pro záchranné stanice je nejlépe zřizovati zvláštní spolky, které starají se o administrativu stanice. Na konec svých jistě dost theoretických výkladů, uvádí přednášející, že záchranné sta nice podle požadavků jím vyřčených založeny jsou ve městech: Lublině, Czestochowě, Piotr- kowu, Radomi a Pabianici. Zároveň navrhl re ferent resoluci, která má býti předložena ke schválení všeobecné schůzi sjezdové: »IX. sjez polských lékařů a přírodozpyteů usnesl se požá- dati lékaře, praktikující v menších městech, osa- dách a vsích, za provádění statistiky náhlých případů onemocnění a své poznámky nechť za- silají do spolku záchránného ve Varšavě«.
Piotrkowa Lublin Czestochow Radom Varšava
13 article
Dr. Zawadzki na příštím sjezdě lékařském dle této státistiky sestaví organisační plán pro funke záchranných stanic v polských obeích. V dis- kussi na to povstalé uvádí dr. Tehórznlícki že nemožno se vším, tedyi s vydržoväním zá- chranných stanic, choditi na veřejnou dobro činnost, která má velice mnoho povinnosti Dr. Malkowski dolýká se zásluh v tomi ohledu nebožtíka barona Mundya a přeje si, aby v poskytování první pomoci především vycvičený byly hasičské sbory, které jsou ustaveny témě v každě polské vísce. Pán dr. A. Wróblewski, mladý uni versitní assistent, bledovlasý a s bělavými kníry na velkěm, širokém obličeji, vykládal, jsa ješte pln nadšení v tak zv. »veřejné kontrole potravin a nápojů«. Kontroly takové je velice potřebí, přinesla již, kde je zavedena, mnoho dobrého a lze ji velice dobře a lehce prováděti, je-li jen poněkud vykonavatel jej s věcí obeznámen. Zkoušení potravin má se díti nejen od vládních orgánů, nýbrž i o obecních lékařů, lékárníkůi cheniiků. Tam, kde vládní orgány nedostačují, má každý z jme- novaných stavů býti oprávněn na svou ruku prováděti kontrolu potravin. Za tím účelem dlužno poříditi malou laboratoř, ve kterése provádí kontrola. Zařízení takové laboratoře stojí nejvíce 200 zl. Přednášející uvádí historii
doktor Zawadzki Tehórznlícký Malkowski Mundya A Wróblewský
14 article
zkušebních stanic. Vznikly ve Švýcarsku, kde v Curychu universitní professor založil soukromou zkušební stanici. Brzy přicházeli do ní sami prodavači potravin a požitin a dávali si zkoušeti své zboží; záležíť jistě nejvíce prodavači sa mému, aby měl dobré, nefalšované zboží a tín zajistil si dobrý a rychlý prodej jeho. Podoh ným jednáním zmizí brzo z celého trhu ne- dobré, falšované zboží a pochodí při tom velice dobře prodavač i kupující. Dr. Wróblewsk činí některé pokusy a demonstruje přístroje: na mléko především. Pracuje mnoho se sírovodí kovou vodou, pomoci které dokazuje rozmanité jedovaté barvy na různých hračkách, špatnost čaje, který, naleje-li se na něj jakékoliv kyse- liny, počne kvasiti. Sirovodíková voda pana doktora učinila vařící přímo atmosferu v poslu- chárně puchem po zkažených vejcích nesnesi- telnou. Rozpředla se velká debata a bylo uvedeno že je sankcionován nový říšský zákon ku zkou V drobném prodejit sanní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . za ž b Ve úlialkšch na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 9h Inserá sy platí se hetově napřel Fřešplacení a inssrty přijímá sdmisl- strace v Marisnské ulici č. 9. Tam nachfzejí se těž redakee tiskárns s srpadics „Károdnich Listá“ Rukopisy se nevracají.
doktor Wróblewsk Fřešplacení Švýcarsko Curych Marisnský ulice Károdnich Listat
15 article
mání potravin, ale že sněmy zemí a království na říšské radé zastoupených dosud neusnesly se na příslušných zemských zákonech, které ustanovovati mají zvláštní tržní komisary po způsobu německém. tě Zemským autonomním vládám nechice se do zákonu svrchu uvedeného, poněvadž je v něm opět pohřbena autonomic a dle našich známost má býti všude ustanoven tržní komisař nebo komisaři, kteří musí míti nejméně měšťanskou školu a musí odbýti s prospěchem určitý po- travinný kurs. Komisary ty voli si autonomie, ale schvaluje je politická instance vládní. Celé zařízení však platí obec a stát porouči. Z Čech snad jediné Královské Vinohrady protesto aly proti centralistiekému potravinnému řádu a vy- konávají dohlídku nad potravinami svými třemi městskými lékaři, třemi zvěrolékaři a učinily smlouvu s c. k ústavem pro zkoušení potravin, aby také tento ústav zkoušel potraviny i po- žitiny v městé.
Čechy
16 article
Na to následovala řeč dra. Rychlin- ského (Varšava) a Merunowicze (Lvov): »O způsobech zamezování pijactví« (alkoho- lismu). Čtenáři těchto listů znají příčiny, účinky alkoholismu s dostatek ze článků v »Ná- rodních Listech« uveřejněných referentem nebo i jinými spisovateli a nebudu je proto soužiti starými, známými výklady a omezím se pouze na to, že v roce 1901 dle vyslovení se vlád- ního zástupce pana dra. Merunowieze bude se konati ve Vídni velký mezinárodní sjezd proti alkoholismu. Zdravotní roferent lvov- ského místodržitelství vyzývá všechny polské lékaře, aby sbírali pro tento sjezd materiál, aby Poláci byli na sjezd dobře připraveni. Otázka alkoholismu je jedna z nejpalčivějších otázek společenských vůbec. Vyzvání pana dra. Meru- nowieze mohli by si povšimnouti i naši lékaři a sbírati i u nás materiál o pijáctví v království českém a uvažovati o prostředcích proti němu. Pro pokročilý čas uzavřeno bylo jednání sekční.
Merunowicz Polák Varšava Lvov Vídeň Mero
17 article
Došli jsme pozdě již do svého hotelu, kde v poledne se konala velká hostina, pořádaná professorem Kostaneckým a kde proneseny řeči i z české strany pány professory. Maixnerem a Chodounským i z polské professorem a dvorním radou drem. Zollem, jenž má prý velký vliv. Všecky promluvy točily se kolem tak zv. česko-polského bratrství, které v theorii i praxi vypadá různě. V malě chvíli byli jsme převlečeni a odebrali se na raut pořádaný orga- nisačním komitétem sjezdovým v místnostech krakovského »Sokola«. Místnosti ty jsou pro- stranné, ale nemohly ani pojmouti tolik účast- níků sjezdových. Zde byla stále předmětem po- zornosti česká sjezdová delegace, zvláště pro- fessor pan Chodounský, známý český polonofl a profassor pan Maixner. Chtěli nás zasypati jídlem a ulíti drahocennými vlny. Zahrada »So- kola« byla osvětlena a okrášlena velikou řadou lampionů. Řeči a přípitky vedly se jen v ma- lých kroužeích. V neděli ráno pracovaly sekce, odpoledne o 5. hodině zasedala jen sekce pro tělesnou výchovu. Brzy po polednách odjeli sjezdoví účastníci na výlet do Bielan, které leží na le- vém břehu Visly a skládají se téměř jenom z velkého kláštera řádu kamaldulského, jenž má složení řeholní a poustevnické. Klášter v Bielanech stojí uprostřed lesa a v něm mají jeho členové malá obydlí, skládající se z ma- lých komůrek, opatřených jen tím nejnutnějším. Odjeli jsme brzo zpět do sekce pro tělesnou výchovu a tak nebyli jsme účastni velké ovace pro Čechy, za něž promluvil velkou, aklamo- vanou řeč pan prof. dr. Stoklasa, jenž byl stále předmětem obdivu polských dam. V sekci pro tělesnou výchovu projednána petita, aby školní řády v Haliči více si hleděly tělesné výchovy mládeže. Podle udání v sekci
profesor Maixner doktor Zoll Chodounská Bielan Stoklasa Visla Bielan Čechy Halič Kostanecký Sokol
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ruština do Rakousko-Uherska. O spisku bývalého člena rakouského vy- slanectva v Žaponsku, hraběte Coudenhova. navrhujícím, aby ruština zavedena byla do naší říše jako druhý jazyk prostředkovaci, bylo už na tomto místě pojednáno. Nicméně považujeme hlas vzdáleného našim snahám pozorovatele z dost zajímavý, abychom podali i hlavní myšlén- kovou nit spisku jeho. ) Navrhovatel má především dvojí důvody na mysli, doporučuje přijetí ruštiny všem národům Rakousko-Uherska za druhý jazyk obcovacíi důvody politické a kulturní. Politické proto, že je ruština slovanský jazyk a bude její za- vedení odpovídati snahám slovanské většiny říše po uplatnění své slovanské bytosti; kulturn prolo, že je ruština dnes na přímé cestě stát se jazykem světovým a protože dle náhledu zkušenosti autora dnes znalost jedinéh světového jazyka modernímu vzdělanci — tedy ani Němci — nestačí. Oba své důvody podepírá spisovatel hoj- nými doklady a namnoze novými obraty my šlének. Vysvětliv dopodrobna, proč dle jeho náhledu Němci v Čechách nikdy nepřijmou pro sebe češtinu za řeč svou obcovací, vyučovací a státní pokračuje autor; — A mají proto Čechové — a mutatis mutandis platí totéž o druhých Slovanech říše — býti donuceni, aby se proti své vůli dal zgermanisovati? Podle měho mínění byla by to nejen křiklavá nespravedlnost, ale byla by to i politická chyba, neboť pak by musila velice utrpěti věrnost slovanských národů ku společné vlasti, k dynastii, k ostatním spoluobčanům, což by ve připadě války mohlo míti následky katastro- *) Politische Studie über Oesterreich- Ungarn. Von dr. Hcinrich Graf Coudenhove Wien 1900.
Coudenhove Němec Čecho doktor Hcinrich Rakousko Uhersko Žaponsko Čechy Coudenhove Wien studie über OesterreichUngarn
19 article
fální. Rozpomeňme se jen zkušeností již uči- něných Třeba tedy najíti nějaký prostředek. A tím uznává autor zavedení ruštiny za povinný před- mět do škol. Ruština je dnes světový jazyk. Rusko je druhá velmoc světa a kdyby dnes Angličanům něco nemilého se přihodilo, bude Rusko vůbec první říši světa. Rusky mluví 120 millionů lidí. S ruštinou projdeš od Karpat až k Tichému okeánu, až ke hranici Činy, Afgánu a Korey. Persie už dnes je takřka ruskou pro- vincil. 48 národů v Evropě a v Asii poslouchá dnes Rusko, »oštěpu mocného vládce«. Důleží- tost ruštiny roste, jazyk ten se šíři s podivu- hodnou rychlostí. Autor byl nedávno přítomen vítání hostů na rakouském vyslanectví jistého německého města (Berlín ?) a část společnosti, v jejíž středu nalezal se jediný Rus, bavila se po rusku, ačkoliv Rus výborně znal francouzsky. A kdo by chtěl proti zavedení ruštiny do Ra- kousko-Uherska co namítati? Snad vojenské úřady? Nebo zahraničné ministerstvo?. Nebo vnitřní správa? Ministerstvo vyučování snad?
Angličan Tichý Ruska Rus Rusko Karpaty Korea Persie Evropa Asie Berlín Ra Uhersko
20 article
Nebo šlechta? Snad Poláci? Nebo Maďaři Snad Židé, dělníci nebo socialisté? Autor vy- vrací jednu po druhé z možných námitek velmi řízně. — Dalo by se ještě namítnouti, praví dále. jestli už dnes, kdy slovanšti národové říše jazy- kově na štěstí sjednoceni ještě nejsou, maj s nimi Němci a Maďaři dříve už největši ne- snáze, že by nesnáze ještě velice vzrostly nebezpečí hrozivě by nalehlo, jakmile by po- mocí ruštiny byli Slované mezi sebou sletováni. Na to lze odvětiti, že zavedením ruštiny za po- vinný předmět do škol a za obcovací jazyk mezi Slovany říše jednotlívá nářečí slovanská by ni- kterak nepřestala existovati, že i pak by Poláci a Čechové zůstali čím jsou, v žádnou jednotu by spolu nesplynuli a Rusy se nestali . . . Utvo- řily by se snad tři slovanské skupiny v budou- enosti: česká, polská a srbská (nebo chorvatská). Ale což nejsou utvořeny již také dnes? Zave- de-li se do těchto zemí ruština za druhý jazyk.
Polák Maďar Němec Slovan Čecho Rus
21 article
zlepší se tím neobyčejně položení Neslovanů. neboť jim přestane hroziti nebezpečí, že by se školou mohli počeštiti, popolštiti nebo posrbiti Ale také Rusy by se nemohli státi, neboť vedle ruštiny nepřestaly by dotýčné slovanské jazyky v zemi nikterak trvati .. Znalost ruštiny by Němce nikterak neposlo- vanila. Německý Rakušák, který by dobře zna ruštinu, zaujal by vyšší úroveň vzdělanostní nežli Němec z říše, jemuž se této znalosti ne dostává. Zcela nový svět vědomosti a znalostí byl by mu otevřen, neboť nesmí se zapomínat. že zahájení sibiřské dráhy a olevření Číny Ru skem je historickou událostí, kterou nelze po rovnati leda s objevením Ameriky. Když byla ob- jevena Amerika, dostalo se vzdělanému lidstvu nového prostoru k rozvoji. Totéž slane se ole- vřením Číny. Nejpozději roku 1905 — pokud lidský dohled je možný do budoucnosti — bude cesta z Paříže Sibiří do Pekina trvati 13, do Tokia 15, do Šanchaje 14 dní.
Němec Šanchaj Čína Amerika Paříž Sibiř Tokio
22 article
— Jakže? Naši Slované, naši Němci, naš Maďaři mají se učit rusky? slyší autor volat nějakého Rakušáčka ze staré »v bázní z Rusk vycepované« školy. Což by to neznamenalo při- pravovati půdu pro konečné uchvácení Uher, Haliče, Čech, Ruskem? Pro ruskou knutu, ru skou tyranii, ruské samodržavje? Což není na opak svrchovaně důležito, Slovany germanisovati a maďarisovati a přetnouti onu šňůru, která by budoucí generace ještě se slovanskou matkou spojovala ? . .. Autor není dokonce na rozpacích o od- pověd. — Co myslite, že je našemu milému sou sedu v Rakousko-Uhersku milejší, spokojení Slo- vané a spokojení Němci anebo nespokojení Slo- vané a nespokojení Němci ? táže se. Čím ne spokojenějšími jsou naši Slováci, Srbové, Čechové Slovinci, Rusíni, Poláci, tím větší potěšení mus z toho míti naše panslávská propaganda. Nespokojení Slované jsou ale -nebezpač říše, jak v Rakousku tak i v Uhrách. Slovaný násilně germanisovati nebo maďarisovati bylo by nerozumno a nebezpečno. Spokojení Slované naopak byli by nejlepší zárukou proti panslav- ské propagandě. Víme z vlastní zkušenosti (auton mluví stále jmenem rakouské státní myšlenky) že není možno odnárodniti uvědomělý, vlaste- necký, sjednocený národ. Co se načiněno po- kusů, aby Maďaři byli poněmčeni ! Možné i ne- možně podnikáno. A výsledek? Uhři se přece jen osamostatnili. Kolikrát se zkoušelo předesti lovati Čechy na Němce. A čeho se dnes doží- váme? Je to bláhové počínání. Poněmčovat Slovany je těžko, zvláště v jejich vlastní zemi. Je jich sila a mají oporu na Rusku. Mocnářstv naše podobá se dnes stolu o dvou nohách.
Slovan Němec Maďar Čo Slovák Srba Čecho Rusín Polák Uher Rusk Uhry Halič Rusko Rakousko Uhersko Slovan
23 article
Bude nanejvýš ohroženo, nepostará-li se, aby jeho slovanským národům bylo dopřáno vyvijeti se po svém způsobu a zvláště, aby ode všeho odnárodňování bylo upuštěno. Nechte Slovany býti Slovany, jinak se přihodí, že nespokojenost jich přese všecky překážky je dovede, aby se politicky sjednotili, jako se němečtí národové sjednotili v německé řiši. Maji-li však Slované státně existovati, musí si zjednati společný slo- vanský jazyk ku vzájemnému dorozumívání. Netřeba teprv dokazovati, že to nebude než jazyk ruský. Jest naděje, že ruštině připadne v Rakousko-Uhersku týž úkol, jaký má jazyk Urdu v britieké Indii. Urdu je řečí mohame- dánských Hindů, nejnebezpečnějšího pro Angli- čany kmene, jazyk bývalých pánů země, někdej- šího dvora delhického, jazyk, jímž mluví 5 milíionů obyvatel. A přece z něho Angličané nemají strach, a právě anglická vláda zjednala mu největšího rozšíření. Angličané se nebojl. jsouť právě Brity. Ale my nejsme Brity. U nás chvějí se mnozi při pouhém slovičku »Rusko«. »ruský« a křižují se při pohledu na cyrilské pismo- Jak docíliti, aby se Němci a Maďaři ochoté rusky učili? Autor ukazuje k indickému případu. Uvádi původní znění předpisů pro anglické úřadníky v Indii. Angličaně jsou praktičtí lidé, vědí, že zadarmo ani kuře nehrabe. Kdo si něco přeje,
Slovan Angličan Brito Němec Maďar Maja Rakousko Uhersko Indie Angl Rusko Slovan
24 article
musí platit. Každý Angličan, který se přiučí tomu kterému z indických jazyků (je jich 28). dostane při skládání zkoušky svoji odměnu rupiich. Tolík a tolik, podle taxy. Řeči mají svůj cenník. A tím způsobem hlásí se schop- ných úřadníků nazbyt, víc než třeba. — Kdyby naše vlády, praví autor, kaž- dému úřadníku za každý přiučený v zemi ob- vyklý jazyk, ze kterého by složil zkoušku, za- jistily trvalé zvýšení platu anebo určitý obnos mu vyplatily, padali by němečtí úřadníci češtiny dokonale znalí rychle s nebe, tím spíše, že je češtína i kulturní jazyk a vykazuje pěknou literaturu, která už stojí za poznání . . Sluší ještě doložiti, že se národové v Indii děli na 118 jazykových skupin . . . Tedyo kapínek ještě větsí »bábel« nežli v naší říši, kde se tolik nařiká na změtení jazyků.
Angličan Tolík Indie
25 article
— Jsem přesvědčen, pokračuje navrhovatel, že bychom prostředky zde naznačenými svoje domácí nesnáze brzy odklidili. Rozbrojům byl by záhy konec a mohli bychom se pak zabývati užitečnějšími věemi, nežli tahačkami pro »zde a hier« a jinými lapáliemi, fadessami a poští- vačkami. Byl by svrchovaný čas, abychom se probudíli! Jak velkolepě vedou si jiné velmoci a my stále jen klesáme! Rusko staví sibiřskou dráhu a otevírá Čínu; Německo teprve pře třicíti lety se sjednotilo a dnes už je pánem ve- likých osad; Amerika po španělské válce se vyšvihla na světovou moc prvního řádu a Ža- ponsko po 32 letech práce a zápasu takét přivedlo na velmoc v pravém slova smyslu. Sama Italie přes všechny porážky africké roz- šířila svůj majetek a dopracovala se jistěho roz- květu. Stařecká Franeie založila obrovskou říši v Africe, Belgie má své Kongo, ba i Turecko před několika lety osvědčilo sílu a schopnost ve válce. Anglie vede na druhé polokouli země obrovitý zápas o panství s holandským soupe- řem. Všude se to hýbe silou, životem, vzděla- ností, snahou! A co u nás se děje ? Jen Uhrům se daří, jsou v rozkvětu, ale říše nikolivl Z masa nešťastného mocnářství vykrojeny kdysi
Uher Rusko Čína Německo Amerika Afrika Belgie Kongo Turecko Anglie