Periodikum ALTO Viewer

1

25. srpna 1903.

2

Číslo 231

3

NÁRODNÍ LISTY-

4

Strana3.

5 article

Výstava pohlednic, originálů k po- hlednicím s folografických pohledů, spo- jená s výslavkou prací fotografů ama- térů, umístěna je v pěti místnostech. Bohatá sbírka pohlednic slč. Jeleny Hájkovy vykazuje na půl šesta lisíce kusů roztříděných s odbornou důkladností tak, že přehled je velmi usnadněn. Z ostatních vystavo- valelů pohlednic sluší uvésti spisovatele p. Rozmaru z Písku, pražskou „Unii“, firmy V. Neubert na Smichově, J. Otto v Praze, I. L.. Kober v Praze, Českou obec sokolskou, odbory K. Č. T. v D o- mažlicích, Náchodě a Turnově, inž. p. J Kodla (pohledy na slavby a předměty z cest), paní K. Chlandovov folografie z Ruska, Sibiře a Číny i pohledaice z cest p. Chlandy carského kapelníka). Výstavka pohlednic, jichž jest na 20.000, uspo- řádána byla prací paní Marie Brandejsové, choti jednatele píseckého odboru Klubu českých turistů Chodby jsou velmi pěkně ozdobeny různými re- klamními plakáty většinou uměleckými, jež samy o sobě tvoří pěknou výstavku speciálnou. Celkem jesk pěkná průmyslová výstava písecká, jež vznik a usku- tečnění své děkuje pevné vůli většiny místních živnost- níků a neunavné práci zasloužilých pořadatelů pp. Marka, Hoímana, Brandejsa, Beringera a Kalaše výmluvným dokladem slov básnikových, jež výstaviště zdobi: „Ohni srdcí, síle ramen a světlu hlav svět se poddá!

Jelen Hájkův Rozmara V Neubert Smichův Otta K Č Ing Kodl K Chlandovov Chlanda Brandejs Hoíman Beringer Kalaš Písek Praha Náchod Turnov Rusko Sibiř Čína

6 article

Výstava v Třebíčí. Umělecká výstava. Unum necessarium, jediné, co jest důležito a ne vyhnutelno ana čem oprávdu záleží, jest, abyste na- vázali srdečný, prožitý vzlah a poměr k uměleckému dílu: aby přestalo toto býti číslem katalogu a stalo se dobrodružstvím života našeho. A o naší umělecké výslavce směle můžeme tvrditi, že vyslavované ori- ginály nejsou pouze na stěnách, ale že hluboko v duši tkví ka dému, kdo jednou stanul před nimi, kdo dal se opájeti kouzlem z nich dýšícím. Pět tisíe návštěvníků za krátkou dobu trvání výslavy svědčí o nemalé pozornosti, kterou naše obecenstvo uměle ckému oddělení věnuje, svědčí o tom, že lid náš do- vede chápati heslo »umělecké výchovy«. A nepřichá- zejí navštěvovatelé jen jednou; opět a opět vracejí se aby se kochali neodolatelně působícím čistým dojmem pravého uměleckého díla. Umělecká výstavka třebíčská umíslěna jest ve dveu prostranných místnostech gymnasijní budovy. v kreslírně a modelárně, z nichž první jest zvláštním přepažením rozdělena v části dvě. Obě místnosti jsou k tomuto účelu zvlášť vyzdobeny dle návrhu samého. mistra Kalvody, jenž nezištně spolu s geniálním socha- řem Stursou celou výstavku uspořádal. Nad vchody nalezají se pěkné vlysy, dar téhož umělce. Aby do- cíleno bylo případného osvětlení, jehož mnohé obrazy vyžadují, zastřena okna jemnými látkami batistovými a muselinovými s nádechem zelené barvy a místnosti vyzdobeny případnými skupinami květin, čímž milý dojem jest ještě zvýšen. V stava jest četně obeslána staršími i mladšími českými umělci z oboru malfřství i sochařství, obsa- huje díla v pravdě umělecká i práce slabši.

Kalvoda Třebíč Uno necessarium

7 article

Aleš zastoupen jest roztomilými výborně kresle- ným obrázkem »Z dob Marie Terezie« a ještě zdaři- lejším »Rejtharem z třicetileté vojny«. Zpupně zíra- jící rejthar, ulekaný pohled chatrně oděného českého sedláka, kaplička a havran v pozadí, to vše dává nám poznati starého Alše, umělce veskrz národního. K němu družně pojí se Stretti, technikou zajímavý lept Zdenče, svižně rytý portrait uměleckého kritika Ritlera, vystižením nálady výborné nocturno«. pěkně leplaná hlava starce, Hollanďanka atd. závodí o prio- ritu se zdařilým paslelem »Na stavbě«. Též první impressionista český Chittusí, Kaván a předčasně ži- volu vyrvaný Lebeda mají tam své práce. Krajina Chittusiho působí na pozorovatele nejveseleji; Ka vánův »polní koutek« a Lebedův obraz »z mezí u Matče« jsou zajím avy každý s jiné stránky. V obou je výborně vystižena nálada; v Lebedově obraze cílíme zvláštní chlad a tesknost opuštěných míst, kdežlo z obrazu Kavánova mluví k nám veselí bujně zeleně, vlnícího se obilí a vůní dýšícího polního kvítí. Kalvoda zastoupen jest nejčetněji; mimo četní menší výborné krajinky zvlášť pěkná jest »partie ze zámku milotic ého« a »slunko«, jež jest tempera- mentně a široce malováno; znamenitě vystižena jest hloubka jezera v úvalu, věnčeném mladými břízami. Také v uhlokresbě »slovanský mlýn« a v náladově skize »rybářka z Hollandska« a v rachocení velko městské nálady v Paříži »Sarah Bernhardtová« jest mistr Kalvoda šťastným a všude do popředí vyniká jeho snaha po individuelním pojetí.

Aleš Marie Terezia Rejthar Stretti Zdenč Kaván Lebeda Chittusi Lebedův Kavánův Kalvoda Bernhardtová Paříž

8 article

Výborným vystižením nálady vedle věci samotné vyníkají tři olejomalby Zdeňky Braunerové, v nic zachy lla zajímavé partie Telče a lepty »Stará Kočiči ulička« a »Valdštýnský palác« z Prah . Vystižením nálady předčí snad ješté Braunerovu Houza svým »veče- rem«, v němž znamenitě jest znázorněna měkkost usí najícího kraje v matném osvětlení posledních paprsků slunečních a »večerní písní«, jež jest ještě zdařilejší. Také pěkná jest »studie« Gardenské a Ondřiškova »společnost u moře«. Ostatní práce jako Lolkovy. Olrovského atd. jsou sice slabšími, ale přes to opravo ňují k nadějím, že i oni dopracují se vy še pravého umělce; zvlášť výborný umělec vyrůstá nám v Kaš- parovi, jehož kresby z »Ječmínka« a nejnověji v »Ba- bičce« vyznačují zcela jasně, že Kašpar kráčí ve šlepějích Manesa a Alše.

Brauner Kočič Braunerův Lolkův Kašpar Manesa Aleš Praha Kaš u moře

9 article

Také sochaři jsou poměrně četně zastoupeni Sucharda má tam pěknou studii dětské hlavy, Šaloun vystav je »ženskou figuru«, Stránský »Jeníka a Ma- řenu«, Bílek »dva truchlící andele« z pálené hlíny, Havlíček tři vázy z pálené hlíny, Kafka bronzové vázy z diskobola; takéKafka, klimeš, Tolar, Ha meršmíd, Beneš, Novák a jiní vystavuji drobnější věci. Obzvláštní pozornosti zasluhuje talentovaný sochat Stursa, který vystavuje tři díla: portrétní studie v kostýmu Pařižanky vyniká technikou; ele- gantní pohyb a mírné zasnění působí zvlášť pěkným dojmem. »Ve sněhu« jest prvním pokusem vystižení přírodní nálady v plastice; hajný brouzdá se namá havě sněhem, jeho i blízký smrček kryje sněhový pokrov. Avšak nejdokonalejšim jeho díem jest díl »Z lázně«, odměněné letos první cenou akademie. Stepilá poslava ženy vyslupuje z lázní, ždime si vo- dou nasáklé vlasy. s držením těla jenom ženám vlastním. Měkkost a elegance ženského těla a odraz zeleného světla v květinovém okolí působí dojmem skutečně pohádkovým. Kt.

Suchard Šaloun Stránský Jeník Bílek Havlíček Kafka Tolar Beneš Novák Stursa Ma

10 article

Sjezd českých učitelů z Moravy. (Pův. zpráva »N. L.-) V Třebič i, 20. srpna. Ve dnech 19. a 20. srpna konán v Třebiči druhý četně navštívený sjezd učitelský, který i účasti i ce- lým svým průběhem daleko předčii sjezd první, jenž možno nazvati splše jakýmsi výletem učitelstva, jež absolvovalo r. 1878 v Brně, na výstavu třebíeskou Sjezdu zů astnilo se přes 200 učitelů a učilelek mezi nimi bylo již velké procento těch, kdož letoš ního roku dosluhují svůj čiyřicátý rok služební. Sjezd zahájen byl předsedou Učitelské jednoly hejímanství třebíčského p. Fr. Veselským o 10. hod. dopoledne v tělocvičně Sokola krátkou, ale jadrnou řečí. Za městskou radu promluvil starosta p. Kubeš, za výstavní výbor předseda p. Dostal; jménem zem- ských poslanců moravských promluvil dr. Kofránek Omluvil se prostřednicivím p. Fr. Veselského zemský a říšský poslanec dr. Šilený. »O prohloubení organisace učitel ské« promluvil v delší, poutavé přednášce p. učilel Svoboda, jenž probral jednak dojemně postup orga- nisace učitelské až na naše dny a podal též di- rektivy pro dobu nejblíže přiští. Jeho přednáška byla zajímavou s několika hledisek; byla jednak praco- vána s moderního pokrokového stanoviska, ukázala nejenom utěšené, ale též neutěšené zjevy v učitelstvu se vyskytující a v druhé částí podala již vypracovaný plán, na němž možno déle budovati. Krokem k lep šímu stavu jest zřízení 9 odborů a lo: paedagogi- ckého (paedagogiku povznést na stupeň věd akade- mických, obstarávat učebné pomůcky dobré a z levnou cenu a přehled po olůzkách paedagogických ve všech kulturních stálech se vyskytujfeích), kulfur- ního (hlavně práce v ohoru otázek hospodářskýcha sociálních na našem venkově), odboru literárníc prací (vydávání dobrých a levných českých knih, ča

Kubeš Dostal Kofránek doktor Šilený Svoboda Morava Třebič Brno

11 article

sopisů a brožur pro lid, organisace práce odnášející se ke studin cizích jazyků), právního (prohlubování vědomostí právnických u učitelstva a na základě práva hájení učitelstva proti všem nepřátelům), finan- čního (starost o finance), organisačního (organisace dosavadní roztroušené práce; má býti tím, čím je jednatel ve spolku, totiž duší celé organisace uči- telské) a informačního (podávání informaci hlavně mladěmu učitelstvu o všem důležitém). Hlavní váhu kladl řečník na sebevzdělání, vypěstění pravého, po- etivého a mužného charakteru. Debaty zúčastnili se učitelé Tolar, jenž nastínil několik smulných obrázků z poměru nadučitele k mladším kolle gům, Trubáček, Motyčka, Novotný Brabenec a Veselský. Sjezdové jednání skončeno o 12. hod. pěkným doslovem předsedy Veselského. Kt

Tolar Trubáček Motyčka Novotná Brabenec Veselský

12 article

Chlapecká měšťanská škola. Pokračováním průmyslové výstavy v dívčí mě- šťanské škole jsou velezajímavé exposice ve škole chlapecké, kde umístněno jest stolařství, řezbářství. soustružnictví, obuvnictví, košikářství, perleťářství atd. Kollekce vystavovaných předmětů jsou jedny z nejzajímavějších a kdyby umístněny byly na vlast- ním výstaviští, zjednaly by třebíčské výslavě neoby- čejnou reklamu; takto však jsou většinou pomíjeny návšlěvnictvem. V přízemí vystavuje Kordina a spol. z Brna dvě ložnice. Obě zhotoveny jsou z tvrdého dřeva dubo vého a lipového dle nejnovějších požadavků, s bohatou ornamentikou národní, jež na šedě žluté půdě velmi pěkně se vyjímá. Zvláště v pravdě uměleckými kusy jsou skříně ve slohu secessním zhotovené; vše jest jednoduché, ale přes to neobyčejně vkusné a ač bo- hatým ornamentem národním zdobeno, přece nikde není přeptnění, čímž získává práce ještě více na své ceně. Také »dielna na náradie účastinná společnost v Turčanech Sv. Martině« má překrásnou výstavku nábytku z ohýbaného dřeva, jako jsou stolky, vkusné zhotovené židle, legátky, umělé židle houpací, vozí- ček pro děti ald. Že všeho vane národní duch slo- vácký, všude do popředí vystupuje národní ráz, jímž liší se výrobky tyto od jiných. Neméně cenný jest nábytek J. Vaňka z Třebíče, jenž vystavuje zařízení ložniee a jídelny. Na rozdíl od ostatního nábytku vynika exposice Vaňkova pěknou, jednoduchou ozdo- bou řezbářskou. I jiné firmy, jako Fr. Procházka ze Židenic (židle, kredenc, části ložnice a jídelny),J.

J Vaněk Vaňkův Procházka Brno Třebíč Francie Židenice Turčany svazek . Martin

13 article

Osoltoba z Nov. Rousínova (skřiň, 2 postele atd.) V. Škorpil z Koutů (2 skříně, postel, umývadlo, ku- řácký věšák), J. Chylík z Křižanova (skříň, zdobená mosikovými furnýry), J. Vorel z Vegantic (skřínku na příbory, stůl a židle) a J. Mičák z Třebiče (skříň) vystavují nábytek vesměs umělecky zhotovený, který až na malé výjimky ozdoben jest národními orna menty tu bohatšími, onde jednoduššími; celá výstavka stolařská skýta pěkný obrázek o tom, jaký duch ovládá výrobky tyto. Ke stolařství připojuje se čalounictví, které za- stoupeno jest dobrými ukázkami firmy A. Schwang meier z Třebiče a Cyrill Tománek z Brna. Hned po stolařství přichází soustružnictví, jež rovně jako pře- dešlé uchopilo se národního ornamentu, aby jím ozdobilo své výrobky. Zastoupeny jsou firmy J Ku- bového vdova z Vídně, která vystavuje předmětyz žihaného dřeva, jako skřínky, rámečky, dětské hračky kuřácké náčiní a jině; leč tyto, ač mnohdy jsou velmi uspokojivé, nedosahují přece dokonalosti vý robků firmy Lad. Faust z Brna. Jeho exposice jes tak obsáhlá a tak mistrně pracovanými předměty obeslána, že věru těžko říci, co jest lepším ; nejzaji mavější jsou březové džběnky na pivo, pak věšáky podnosy a dřevěné pohlední lístky. Také množstv drobných prací soustružnických a zejmena hračký jsou nedostižitelně; vše zdobeno jest ornamentem ná rodním.

V Škorpil J Chylík J Vorel Vegantice J Mičák A Schwang Cyrill Tománek Faust Rousínov Křižanov Třebič Brno Vídeň J Ku Lada Kout Třebič

14 article

Téměř na rovni s tímto oborem stojí řezbářství representované firmami J. Pokorný z Třebíče, Boh Krumlovský z Brna, Prosecký, Jan Veselý z Brna.V Ucajbyl z Brna, Fr. Dub z Telče a Boh. Dvořákz Třešti. Většinou vystavují křiže, různé druhy rámů. jak secessní tak barokové, secessní lenošky k psa cím stolkům, skříně, židle, věšáky atd. atd. Velmi pěkná jest řezaná hlava Kristova fiimou Prosecký Rek., na níž virtuosně vystižen jest veškerý bol, jenž svíral srdce Kristovo. Jako zvláštní oddil soustruž“ nických výrobků můžeme počitati náčiní kuřácké dýmky, špičky, hole atd., jež vystavě jí firmy V. Zalaba z Třebiče. Ferd. Motyčka z Vel. Meziřičí, Jan Bárta z Vel. Meziříčí, Krištoí Nožička z Kutné Hory. Jos. Indra z Jimramova a Fr. Dům z Prahy, v jehož exposici těší se obdivu patentní dýmky »Triumf«a bratři Hajšlové z Kralup u H. Siťařství zastoupeno jest dvěma firmami Jos. Svobudou z Třebíče a Vinc. Vejmelkou z Třebíče nichž poslední vystavuje zboží rozmanitějá a dokonalejší než prrní. Koliekci kopyt vy stavují Felix Zelenka ze Skuče a J. Jandečka Třebíče; exposice Jandečkova jest zajímavá zvlást znázorněním postupu práce od hrulého kusu dřeva až po úplně hotová kopyta. Též kuchyňské ple- chové výrobky Jos. Berounského a domácí, kuchyň- ské a sklepní nářadi V. Vorganga z Vídně pěkněse vyjímají. Postroje na koně, pohovky a jiné sedlář- ské výrobky vystavuje firma J. Filipenský z Polné, housle vystavuje Jan Vávra ze Smichova a Václav Med z Jihlavy, jemuž dostalo se pochvalného uznání od Kubelika. Předměty kostelní jako jsou: štoly kalichy, oznáty, monstrace atd. atd. VystavujíJ.

J Pokorná Veselá Dub Boh Kristův V Zalaba Třebič Motyčka Bárt Nožička Indra Hajšlová Siťařství Svobuda Vinc Vejmelka Zelenka J Jandečka Jandečkův V Vorgang J Filipenský Vávra Med Kubelik Třebíč Brno Francie Telč Vela Kutná Hora Jimramov Praha Kralupy Vídeň Polná Jihlava Prosecká Dvořákz Třešť Jos Smichův

15 article

Slaněk z Prahy, Fr. Ruber z Vídně a Em. Vernerz Brna. Při télo přiležitosti dlužno zmíniti se o mi- niaturním kosteliku Ferd. Bařiny z Bilovic; zhotoven jest z různých škeblí a mušlí, čímž milý dojem ne- obyčejně získal. Neméná dokonalé jsou i výrobky košikářské firem: G. Vlaším z Náměště a Ant. Čen- mák z Velkého Meziříčí; poslední má krásně praco- vané košíky na ne viny a noty, stojan s košíčkem na květiny a bohatě ozdobený stojan na květiny líčí, výroky jeho vynikají vesměs mistrnou prací. Také květinový koš z hoblovaček Terezy Svobodové z Rtabice jest pěkněm kouskem uměleckým. Zvlášiní rozsáhlá místnost vyhražena jest obuv nictví. Vystavuji jednak samostatně některé firmy ve svých sktíních jaso: K. Kavalír, RR. Kadlec,J Uhlíř a Jan Sýrový z Třebíče, Hynek Zezula a Jos. Klima z Brna, Ferd. Mikuda ze Starče a A. Kremen z Kojetína, jednak ve společné skříni »Společenstva obuvníků v Třebiči«: J. Cejpek, Fr. Čapek, La Fiala, J. Flesar, Fr. Manuš, J. Chmela, J. Juránek, Ang. Klusáček, J. Kršňák, Fr. Lisák, Jakub Mityska, Ant. Nováček, Fr. Novák, Karel Orlíček, Ferd. Polak, Fr. Procházka, Ant Rylek, J. Řiha, J. Sedlák, Fr. Smejkal, J. Syrový, Karel Trojan, J. Vaněk, Cyri Vrba, Karel Zelníček, Fr. Žádný a J. Žanda. Práce vystavované všeho druhu a všech fagon jsou vesměs velmi pěkné; zejmena J. Syrový zasluhiuje zmínky pro svou exposici vyučovacích pomůcek pro odbor nou školu obuvnickou, pro niž již dlouho v Treblči bojuje. Také zmínky zasluhují práce erární, zvláště pro svou ukázku celého postupu, jež vystavili: J. Fiala, Fr. Kroupa, Matěj Lauermann, Leop. Maurer J. Sedlák, Alois Zoufalý a Em. Žák. Mimo tyto vý robky průmyslové obsahuje škola chlapecká ještě od- dělení zemědělské, hasičské atd., o nichž budu r ferovati příště. Kt.

Bařina Bilův Svoboda K Kavalír Kadlec Uhlíř Jan sýrový Zezula Mikuda J Cejpek Čapek Fiala J Flesar Manuš J Chmel J Juránek Ang Klusáček J Kršňák Lisák Mityska Antonín Nováček Novák Karel orlíček Ferd Polak Procházka J Řiha J Sedlák Smejkal J Syrová Trojan J Vaněk Cyri Vrba Zelníček J Fiala Kroupa Lauermann Leop Maurer Zoufalá em Praha Vídeň Náměšť Velký Meziříčí Třebíč Jos Brno Starč Kojetín Francie Vernerz Brno RR Ant Rylek

16 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Cholěbořský pomocný komitét učinil dne 19. srpna tento projev: Pohroma krupobitní, časopiseclvem v nejširší známost uvedená, mus rozechvíti srdce lidská k činorodému soucitu, máli se alespoň poněkud stačiti hrozným ná- sledkům jajím. Bida, která se rozhostila v kra- jích potlučených, dle povahy našeho lidus neozývá tak bolestnými výkřiky, jako spíše těžkým smutkem, volajícím veškeru naši obec k činům pomocným. V nejchudších vrstvách po- škozených příšerné stopy vtiskuje již hlada na obličejích tkví němá otázka: co máme činiti. abychom mohli žíti? A jelikož na tuto otázku poškození sami si odpověděti nemohou, musí odpověděti společnost ostatní. Vždyť rol- nický náš lid, jehož údělem jest stálá namahavá práce a v jehož životě tak málo jest radostí, do- bývá nejdůležitějších potravin pro třídy ostatní Vždyť tento živitel a základ společnosti lidské.

Bida

17 article

jenž pro sebe tak s málem jest spokojen, po- jednou sám jest bez skývy chleba, což zní sice protimyslně, ale nicméně jest bolestnou pravdou Pomníme-li tedy, že tu trpí člověk a tudiž náš bratr, máme-li na zřeteli, že křesťanské přikázání lásky k bližnímu jest nejpřednější ozdobou roz- umové bytosti, pak heslo „pomoci“ všechny dobře smýšlející musí spojiti v dobročinném zá- vodění. Pouhá blahovůle, uzavírající se v krás- ných přáních a šmýšlení nečinnému, není hodna názvu lásky k bližnímu, která nabývá výrazu svého teprve výšledným činem. — Buďtež tedy ustaveny v každém městě a v každé vesnici po- mocné komitéty dobročinné za účelem sbírek pe- něžných a i v rhturáliích. V zájmu spravedlnosti pak jest, aby milodary, v okresích nepotlučených sebrané, vesměs posílány byly ústřednímu komi- tétu, jenž je pak dle poměrů škody rozdělí, čímž odstraněn bude egoistický separatism, snažící se jedněm více získati nežli druhým. Prosíme ze- jmena majetnější, aby při rozpočtech svých ne- zapomínali na poškozené. Otevíráš-li tobolkua zaznamenáváš-li, co chceš vydati, napiš si též, co chceš dáti na poškozené. Srovnání obnosů na přepych a požitkářství věnovaných, s obnosy, jež určeny jsou lásce k bližnímu, mnohému snad ve svědomí ozve se trpkou výčitkou. I bohatí mohou milovati zlato, když v jejich dobročinných rukou může se proměniti v žehnání mnoha ochuzených rodin a v pomoc trpících srdcí. Prosíme konečně. aby v proudu veřejného života faktický význam pohromy nebyl přezírán, jako jiné události po- vahy velmi podřízené, nýbrž v plném dosahu uvědomován myslemi, ku práci záchranné vždy roznícenějšími.

18 article

Lubas, c. k. okresní hejtman, Mixa poslanec a okresní starosta, Niklfeld, posla- nec, Nevole, del. rady zemědělské, Šaš ek. okresní starosta přibyslavský, Rück, ředite velkostatku, Ningr, člen městského zastupitel- ství, Macek, člen okresního výboru, V lč ek. jednatel hospodářského spolku chotěbořského. Z Chotěboře. Pomoený okresní komité navrhl zemské radě, aby vydala zvláštní pohledky ve prospěch krupobitím postižených. Z krajin živelní pohromou stižených. Ve prospěch obchodnictva a živnostnictva ve krajích dne 19. čer vence živelní pohromou stižených podala obchodní komora plzeňská petice k ministerstvu obchodu, želez nic, spravedlnosti, kullu a vyučování, vnitra a financ žádajíc, aby vláda přispěla k oživení živnostenské a průmyslově činnosti v postižených krajinách, aby zejmena v oboru činnosti stavební (poukázáno na větší stavby železniční) včasným poskytnutím práce širokým vrstvám lidu přispěla výdatně ke zmírnění bídy nouze, hrozící z nezaměstnanosti. Ministerstvo financ mimo to bylo požádáno, aby obchodnictvu a živnost- nictvu postiženému poskytnuty byly přiměřené úlevy v povinnosti k placení daně výdělkové a aby na újmy které ve svých živnostech utrpí, vzat byl náležitý zřetel také při stanovení daně výdělkové pro příšt obdob.

Lubas Mixa Niklfeld Nevole Macek Chotěboř rada zemědělský Rück Ningr hospodářský spolek chotěbořský

19 article

Vyjednávání mezi orgšny politických úřadůa samosprávnými korporacemi v jednotlivých okresních městech rozcházejí se neustále o způsob, jakým se má státní pomoc jednollivcům rozdělovati. Mimo jině návrhy pronikají zvláště dva: místodržitelství chce poskytnouti pomoci in naturalibus, v zrnu k setí, zá- stupci rolnictva pak žádají pomoc peněžitou, abysi semeno mohlí koupiti, kde jim liho. Jako důvod pro tuto svoji žádost mají zkušenost, 1. že obyčejně ke hromadným těmto nákupům obilí přimísí se mnohdy ledajaká smet, 2 že pro prahorskou půdu paherkatiny českomoravské, která v prvé ladě jest postižena, ne- hodí se každé semeno, odkudkoliv přivezené a 3. že rozdělování semene spojeno jest s velikými obtížemi. Že by si rolníci mohli snadno koupiti osev z blízk ých nepoškozených krajin, o tom svědčí četné nabídky hospodářských besídek v Selčansku a j., které za běž- nou cenu nabízejí obilí k setí; příležitosti té používají rolnici majetnější, kteří zrno k osevu odtud objednali. Při pomocné akci se strany státu proniká jedno- tlivými projevy a úkazy zásadní přesvědčení, že po- moc, která se postiženým krajům uděliti chce a která dosud neodpovídá ani v nejmenším ani přibližně výši škod, která konečně v přirovnání k jiným blahosklon- nostem státu vůči krajům německým jest pomocí velice chudou, že pomoc tato jest milostí vlády, jest darem. almužnou, kterou velikomyslně si jednotliví předáci ke své zásluze přičítají. Pojem státu a společnosti státní, pojem účelu státu mizí zde úplně z duševního obzoru; zapomíná se, že se zde konati má povinnost vzájemné pomoci jednotlivých členů státu a že se ne- prokazuje milost, že se nedává velikomyslně almužna

20 article

XX výkaz přispěvků, složených v kanceláři prae sidia rady král, hlavního města Prahy pro obyvatele v království českém živelní pohrumou stižené Vlastimil, podpůrný spolek obchodníků s potravinami v Praze a okoli .. Jan Kučera, cukrmislr . . Dr. Antonín Ruušal, ředitel měšťanské školy VIII.. . . . . . . . . . F. Prokopová . . . . . . . . . Kateřina Hübnerová . . . Spolek vzáj se podporujících kancel.a úřadních služebníků v Praze . . . Bervida Václav . . . . . . . .. Šeferna Alois . . . . . . . . . Národní záložna . . . . . . . . Výletníci z Dobříva . . . . . .. 6 12 Sládek a chasa pivovaru v Marosvá- sárhely . . . Dr Jan Váňa, c. k. okres. lékař . . . Edvard Mattes, farář . . . . . .. Josef Jileček. Spolek »Obec Řechlačkovice« v Česk. Budějovicích . . . . . . . . . V. B. . . . . . . . . . . . . Úhrnem . . K 267 12 30.917.2 K tomu dle předešlých výkazů . . .

Vlastimil Kučera doktor Ruušal F Prokopová Hübnerová Bervid Václav Alois Váňa Mattes Jileček Řechlačkovice V B Praha Dobřív Marosvá Budějovice měšťanský škola VIII

21 article

Celkem . . K 31 184 34

22 article

U měslského úřadu mladoboloslavského složili ve prospěch živelní pohromou stižených: Spořitelna města Ml. Boleslavi . . . K 300.— Městská obec Ml. Boleslavi , . . . . » 200.— JUDr. J. Slavík, starosta města . . . 25.— Mag Ph. Boh. Matoušek, nám. starosty » 5.— prof. J. Zafouk . . . . . . . . » 5.— J. Mlynář, ř. m. školy na odp. . . . 4.— J. Šimek. . . . . . . . . . . » 2.— » A. Sovenický . . . . . . . . . , 2.— Nejmenovaný . . . . . . .

JUDr Mag Boh Matoušek profesor J Šimek A Sovenický Boleslav

24 title

Denni zprávy.

25 article — Zemský pojíšťovací fond. Neminuloo

— Zemský pojíšťovací fond. Neminuloo strašného krupobití, jež sneslo se dne 19. června t. r. nad jihem českým, ani šest neděl a zdá se, že myšlenka zříditi zemskou českou po- jišťovnu ne pouze pro pojištění renty a kapi- tálu, nýbrž i pro případ požáru a krupobití jako by již byla opět uložena do peřinkya jako by se jí zplvala opět již ukolébavka. Dokud neštěstí působí na nás bezprostředně a silou hrůzou náhle dostavivší se katastrofy, jsme plni odhodlanosti a plni dobré vůle učiniti kroky. aby děsné následky spousty na příště již nás nestihly, jakmile ale nám jen drobet okřeje — zapomínáme znenáhla na své předsevzeti, až ie vypustíme z mysle úplně. Máme za to, že stane se tak i v tomto připadě. Tím spíš, poněvadž mimo nadání ozvaly se v kruzích povolaných hlasy, z nichž nikdo nevycíti enthusiasmus pro příští nějakou velkou pojišťovací akci. S ne- božtikem drem. Vašalým mohl kdo sympatiso- vati i nemusil, ale spravedlivý člověk uznal, že to byl člověk houževnatý, který za svým cílem postupoval se železnou vytrvalostí, nedav se ničím zatlačiti z cesty, kterou uznal za správ- nou. Ve mnohých věeech přestřelil, v nejedné dal se unésti osobní nenávistí daleko za hranici kam až smí se odvážiti muž, jehož každý krok kontroluje veřejnost, však nikdo mu neupře aspoň v jedné věci zásluhu. Ve věci zemského pojišťování Dříve již než před patnáeti lety se ozval. Od té doby opakoval a odůvodňoval návrh svůj na zavedení nuceného pojišťování každého roku a nedá se říci, že by se byl příliš opakoval, studoval záležitost neustálea neunavně a po každé debutoval s něčím novým.

26 article

Měl výborné vzory v sousedním Sasku, v Ba- vorsku a v některých malých státech něme- ckých. A tu číselně a na základě nezvratných a spolehlivých dat dokázal, jak by se hospo- dáři našemu ulevilo potud, aby mohl s klidem a bezpečností oddati se svému povolání, aniž by se musil, jako dosud, před každým pode- zřelým mrakem strachy chvěti. Při tom by země nabyla zdroje příjmů tak výdatných, že by to konečně něco znamenalo. — — Dr. Va- šatý možná že počítal — jako každý. kdo něčemu chce — přiliš optimisticky, však bud si: od té doby, co v Čechách zahájeny roz- pravy o takovémto podniku, byl v Dolních Ra kousích uskutečněn, máme tedy vzor, jak tam se pracuje. Třeba, že nebyly tam výsledky již nyní takové, o jakých snil dr. Vašatý a po něm jeho přálelé, domohl se ústav ten za krátkou dobu svého trvání úspěchů, jež nijak nelz podceňovali ani ne v zemi finančně tak zname nitě sítuované, jako jsou Dolní Rakousy s bo- hatým příspěvkem Vídně. Jest pravda, co se namítá, že nelze soukromé podniky, jež dosud plnily důležitý úkol v hospodářství, jen tak obratem ruky obětovati. To také se nezamýšli

Vašatá Sasko Virginie Čechy Dolní Ra Dolní Rakousy Vídeň

27 article

Má zůstati při úplné volnosti pojišťování, zá vazným má pouze býti pojištění, nechť již pro vedeno u ústavu kteréhokoli. Zemská pojišťovna by se spokojila tím, kdyby zbylo jí tolik jen, co připadá dnes na podníky cizí. Že by z po čátku, zejmena s organisaci spojeno bylo značně výdajů, rozumí se samo sebou, tolik by již zemská pokladna musila ovšem obětovati. Tak hrozné by to nebylo a v několika letech vrátilo by se to opět. Jednu věc ovšem předpokládáme, jinak sotva by země s podnikem tím dobře po chodila. Že by veden býti musil ne po byrokraticku, nýbrž po kupe- cku. Tak by se nesmělo začíti, jako s fondem císaře Frant. Josefa, v zemské pojišťovně zcela jiný by domovem býti musil duch, než v tomto ústavě, jenž poslání svému prozatím zados neučinil.

František Josef

28 article

— Na valné schůzi »Bundu Němců v Če chách«, konané v neděli ve Vrchlabí za přítom nosti téméř všech všeněmeckých poslanců frakce Wolfovy a veškeré všeněmecké honorace z blízka i dáli, došlo k několika zajímavým, a českého slanoviska důležitým projevům i usnesením. Řeč předsedy dra. Schückra při zahájení schůze neobsahovala sice žádných onačejších odstaveů a zabývala se zvláště novou institucí v organi- saci »Bundu« a sice zavedením okresních svazů skupinných, kteréž mají dozíratí na jednotlivé skupiny a míti je k vykonávání stanovami pře- vzatých závazků, jmenovitě k tomu, aby ne obracely příspěvků pro Bund sebraných k úče jům místním, nýbrž aby je odváděly pokladně ústřední. Politický ráz do jednání vnesl teprve zástupce něm. Schulvereinu, kočovný učitel No wotny, ovšem několika zpupnými německo- nacionálními frásemi. Zajímavějším kořením schůze byl však proslov zástupce Bundu Němců soverní Moravy prof. Boguth, kterýž varova před podezříváním svých soukmenoveů morav- ských, jakoby nekonali svou povinnost proto, že v posledním čase přešlo několik měst ně- meckých do českých rukou. »Němei mo- ravští — pravil — nejsou ještě na konci svých ztrát, jest však na- děje, že řada těchto ztrát bude brzy uzavřena a potom se podar německou državu zachovati v ma- jetku Němeů.« Pro poměry moravsk významné to doznání. Jednatel Bundu prof. dr. Kail velice naříkal na nečinnost místníel skupin a neobětavost členů, uvedl že 20.000 k. kteréž měly býti pro obce německé v orlických horách sebrány, nejsou dosud po třech letech pohromadě ani s polovice a při činnosti českých ochranných spolků jest nebezpečí, že přemnohé obce německé padnou a že celé okresy německ jsou ohroženy, bezprostředním. Vůči takovémuto kompetentnímu doznání odborníka z Bundu

Němec Wolfův profesor Boguth doktor Kail Vrchlabí Morava orlický hora

29 article

Němců jest nejvýše důležito poukázati k neu- stále proskakujícím zprávám o brzkém prý za- hájení smiřovaček, v nichž Němci strojí se do síci splnění svého kardinálního požadavku ná rodnostního rozdělení na základě nynější tak velice pochybné německé državy, která co ne vidět má býti ve prospěch český zrektifikována Toť se rozumi, že na sjezdu nescházel ani nej- horlivější jeho podpůrce, pruskoklerikální emisa třebenický vikář Hochstetter, pří tel a důvěrník českých farářů Duška, Molnára a celé řady ostatních, svolavatel pověstné schůze litoměřické, svolané na žádost českých svých kamarádů, jak výslovně na svých pozvánkách praví, a jeden z reformátorů českého národa. Vikář Hochstetter přinesl shromážděným po zdravy třebenických Němců a jich horlivého vůdce dra. Titty i jich horoucí žádost za ob- hájení jazykového pomezí třebenického podporo váním tak zv. sirotčích kolonií, jimiž se německému školství dostáti má v Třebenicích zvlášť jednoho nejvíce polřebného t. j. žaetva. Bezprostředně po třebenickém rozšiřovateli evangelia »bei den Czechen« mluvil, uvitán jsa bouřlivým jásolem p. prof. Hasse z Lipska, delegát »All deutscher Verbandu«, vedle berlin- ského »Ev. Bundu« a jeho mezinárodního vý boru pro šíření evangelia »bei den Czechene nejnebezpečnější protičeské organisace zahra niční. Třeti z nich, Všeobecný něm. Schul- verein k zachování němectví v cizině obmezi se na zaslání pouhého telegramu. Předseda dr Schüeker uváděje Hlassea, prohlásil, že Bun 548.— klade velkou váhu na to, aby Bund zůsta

Němec Hochstetter Dušek Molnár profesor Hasse Eva Schüeker Hlasseus Buna Třebenice Lipsko bei den Czechen all deutscher Verband

30 article

v neustálém spojení s bratry v říši a protož jest objevení Hassea velice výmluvným zname- ním vzpomínky a podpory snah Bundu se strany německé říše. Prof. Hasse odpovědél, že »Alld. Verband« klade velkou váhu na to, aby byl zastoupen na každém sjezdu »Bundu Němeů v Čechách«. Důležito pak jest usnesení valné. schůze Bundu, podle kteréhož k návrhu kočují- cího učitele J. Ritschla odstoupena nejdůležitější úloha Bundu, jakou bylo zakupování českých usedlosti na jazykovém rozhrani, německému Volksrathu zvláště vzhledem k nedostatku potřebných — peněžných obnosů. Z ostat- ních projevů zasluhuje zmínky ještě vy- svědčení, jehož se dostalo z úst zástupce německého Schulvereinu, Nowotného dolnora- kouským Čechům, jakožto velice tvrdému oříšku pro Němce dolnorakouské, kteří se nacházejí prý před Čechy v této »prastaré německé zemi na celé čáře na ústupu. Nezmění li se poměry, neujdou prý Dolní Rakousy osudu mnohých jiných smišených zemí, neboť dnes už jsou věci tak daleko, že se čeští příchozí do Vídně ně- mecky ani neučí u vědomí, že mu toho není třeba. Mnohem lehčí boj než s Čechy jest

Bunda profesor Hasse Alld J Ritschl Čecho Němec Čechy Vídeň

31 article

Vlachy a Slovinci. To proneseno na komersu, na němž zval také říšskoněmecký zástupce »vše- německého Verbandu« Němce z Čech na valný sjezd Verbandu do Plavna. Připitek svůj skončil prof. Hasse provoláním: »Heil německému lidu, pokud jeho jazyk sahá, heil celému nedělenému německému národu!« Konečně připijel na ko- mersu také K. H. Wolf po svém prolhaném přepjatém způsobu, k jehož označení stačí při- bíti výrok, že vláda jest ihned s pomocí Če- chům po ruce, jakmile se jim na křivo ohne někde nějaká chmelová tyč (!), natropí-li však velká voda v německém území pohrom, nikdo se o nic nestará atd. Ačkoli v řeči Wolfově jiných východoněmeckých Všeněmeů neobešlo se boz narážek na Schönererovce, bylo přece jenom mezi oběma frakcemi všeněmeckými sla- veno na schůzi a komersu formální smíření.

Vlach Němec Hasse Wolf Wolfův Čechy Plavno

32 article

— Osobní. Ve službě zdravotenské jme nováni byli od místodržitele MUDři.: Josef Pokorný. zdravotenský koncipista na Kladně okresním lékařem, Rudolf Přerovský, zdravotnický assistent v Kralo- vicích sanitětním koncipistou a Josel Doškál, sekundární lékař ve všeobecné nemocnici v Praze, zdravotním assistentem. — Úmrtí. V Roudnici zemřel pan Josef Havrá- nek, zakladatei firmy »J. Havránek syn«, měšťan roudnický, bývalý člen městské rady atd, starý osvěd- čený vlastenec, muž ctihodný a obecně vážený, se- šlostí věkem, dne 23. srpna o 4. hodině odpoledne v stáří 79 roků. Pohřeb koná se v úterý 25. srpna o půl 4. hodině odpoledne v domě smutku v Husově — Nový atarosta okresu zbraslavského. Ze Zbra- slavi, 24. srpna. (Zvl. telegram.) Za starostu okresu zbraslavského zvolen byl dnes pan František Bocek z Horních Černošic. Prohikandidát p. M UDr. Walter propadl — Mistodržitel hr Coudenhove včera odpoledním rychlíkem odjel z Prahy do Pardubie k návštěvě tamní výstavy. O půl 10. hodině v noci vrátil se do Prahy.

Pokorná Přerovský Josel Doškál Josef Havrat J Havránek Husův Bocek Walter Mistodržitel Coudenhove MUDř Kladno Krat Praha Roudnice Zbro Horní Černošice všeobecný nemocnice

33 article

— Pohřeb pí. Marie Kulfnerově konal se včera dopoledne z dómu sv.-vítského, kamž byly tělesné ostatky zesnulé po výkropu z domu smutku přene- seny. Při pohřebních obřadech, které vykonal kapi- tulár dr. Tumpach v přitomnosti světícího biskupa dra- Krásla, gen. vikáře Brusáka a kapit, dra. Marka, pěve- cký sbor zapěl Křížkovského rekviem. Do chrámu dostavilo se přečetné ohecenstvo, zejmena dámy ze Ženského výrobního spolku českého s předsedkyní slč. Eliškou Krásnohorskou a damami z výboru, čelné bývalé i nynější žákyně tohoto ústavu. Po obřadech byla rakev snesena do šestispřežního pohřebního vozu, načež průvod pohřební ubíral se, veden msgr. Brusá- kem, na Hradčanské náměstí a na Pohořelec, kde vy- konáno opětné vykropení. Zesnulá paní pohřbena byla na hřbitově v Břevnově. Na rakev položili četné věnce, zejmena za výbor výrobního spolku českého starostka (Dobré matičce, šlechetné Češce), Ženský výrobní spolek český v Praze (Vzorné matce vzorných dcer), pí. B. Cvrková s rod., dr. Janský s chotí, pí. Ma- cháčková, pí. A. Uhrová, pí. J. Stárková, učitelský sbor školy Ž. V. S. Č., úřadnice písárny Ž. V. S. Č., žačky téže školy, žákyně Fr. Herbstova a j. Členové rodiny obdrželi četné soustrastné projevy — Schůze malostranských a hradčanských voličů. Výbor Malostranské besedy svolává na středu dne 26. t. m. na 8. hod. veerní do místností besedních schůzi, v níž jednati se bude o navržení kan- didátů do komise pro daň výdělkovou berní společnosti III. a IV. třídy Malé stranya Hra dčan. Pání voliči račtež se v zájmu vlastním co nejčetněji této schůze zúčastniti.

Kulfnerův Tumpach Krásl Brusák Křížkovský Krásnohorská Češka Cvrková doktor Janský A Uhrová J Stárková Herbstův hradčanský náměstí Pohořelec Břevnov Ma Francie spolek český v Praga učitelský sbor škola Ž . V . S malostranský beseda III

34 article

— Ve prospěch živelní pohromou postižených Ve Svinech Trhových uspořádaná na popud mistního odboru N. J. P. za přispění městské rady mezi ob- čanstvem města všeobecná sbírka pro krajiny kru- pobitím těžce poškozené, kterouž obstarali páni stu- dující. Sbírka vynesla celkem 213 K 80 h. Obnos ten byl složen na účet ústřední sběrny milodarůu Zemské banky království českého. — Rychlost poštovního ředitelství. Píše se nám z Příbrami: Jistá živnostenská korporace v Přibrami stěžovala si již v měsíci květnu na různé vady na pošt. úřadě příbra mském, zejmena že oddělení pro pošt. po- ukázky sloučeno jest dopoledne s oddělením pošt. spo- řitelny atd. Jest více než mnoho, když v tak v lid- natém městě talo tak velice Irekventní oddělení jsou spojena, lak že obecenstvo nuceno jest třeba hodinu čekali než na ně dojde. A na vzdor této tak dlouhé době stížnost ona dosud vylízena není! Kdy asi dojde vyřízení? Dále v lémž měsíci byl zde otevřen telefen, což cizinci i mnohým zdejším lidem jest dosud ne- známo, jelikož štítek poštovní dosud není opatřen ná- pisem, že se tam také telefon nalézá. Snad nebude Piíbram k vůli každé malichernosti nucena psáti celé archy petic a chováme tudiž pevnou naději, že ředi- telství pošt nyní již olě stížnosti v plném obsahu vylídí. — Pěkná hodluka v městském chudobinci u sv Bartoloměje, včera uspořádaná, těšila se velmi hojně návštěvě obecenstva, které s čilým zájmem sledovalo bohatý zábavný program — Ozmimillionová delraudace ve sv.-václavské záložně. Včera soudní vykonavatel navštívil záložnu se 12 exekucemi; vymahaný obnos obnášel 77.000 K.

svatý Bartoloměj Sviny Příbram

35 article

Večer měl výbor záložny schůzi o běžných záležito- stech. — 25% kvoly dosud bylo vyplaceno 1.358.000 korun. — Plány pro novou školu karlínskou. Ke stavb nové školy na pozemcích invalidních v Kariíně došlé návrby plánů posuzovati bude porola sestávající z pp. starosty Jindřicha Ronze, prof. Kouly, slaveb. rady Srdínka, architekta Blechy, architekta Štěrby, městského lékaře dra. F. Vericha a ředitele měšťan- škol Vinc. Nechvíle. Hlas poradní v této porotě bude míti ředitel pan Ant. Mojžíš. Nejlepším třem projek- tantům přisouzeny budou ceny a sice: 800 korun, 600 korun, 400 korun. Cenami pociěné návrhy zů- stanou vlastnictvím místní školní rady v Karlf ě. — Zahájení dopravy na místní dráze Česká Lipa —Šanov Kamanický. Jak předpokládati lze, bude dne 29. srpna t. r. zahájena doprava na místní dráze Česká Lípa—Šenov Kamenický, od hlavní trati české severní dráhy v zastávce Č. Lípa odbočující. Slanice Česká Lipa Stadtpark, Libchavy Horní, Volfarlice, Meistersdorf. Ullrichsthal, Parchen —Horní Šenov Ka- menický, Šenov Kamenický m. dr. otevřeny jsou do- pravě úplné; stanice Horní Prýsk zařízena jest pro dopravu osob a nákladů v celých vozech. Mimo tylo stanice zřízeny jsou osobní zastávky Menušicea Nová Ves. Dopravě osob slouží tři vlaky v obou směrech; doby odjezdu z jednotlivých stanic a při- pojení ve stanicích konečných lze vyčísti z dotyč- ných plakátů. Dnem zahájení dopravy počinaje bu- dou rychlíky české severní dráhy na zastávce Česká Lípa zastavovati. Doprava předmětů výbušných jest

Ronz profesor Koula Srdínko Blech Štěrba Nechvíl Antonín Mojžíš doktor Šanov Libchava Horní Šenov Ka Menušicea Český Lipo Český Lípa — Šenov Kamenický Český Lipo Stadtpark Šenov Kamenický m Český Lípa