ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 50e82960-70c6-11dc-a87c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: place 80, person 152, org 15
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
25. srpna 1903
4 masthead
Císlo 231
5 article
ckého zámku na ostrově Pichelswer- deru, však ani „Pr. Korr.“ neopováží se tvrditi.
6 article
Combesova politika.
7 article
Minist. předseda francouzského kabinetu Combes přijal v Saintesu také důstojníky k nimž pravil, že armáda jest předmětem stálé pozornosti vlády, která se snaží, by učinilaji tak silnou, jak jest toho třeba, aby vždy svému účelu dostála. Ministerský předseda jest pře- svědčen, že, ať utváří se budoucnost jakkoli, ar- máda svou povinnost dovede splniti důstojným způsobem. Na hostině, která uspořádána byla ku poctě ministerského předsedy v závodech státních dráh u přítomnosti 2200 osob, rozhovořil se Combes o politice svého kabinetu. Pravil: „Zasadil jsem reakei takové rány, že mne nyní zasypává urážkami. Přičinu této nenávisti třeba však hledati v tom, že jsem převzal vládu dru- hého dne po uveřejnění zákona, v němž republi- kánská většina viděla zbraň proti klerikalismu, úhlavnímu nepříteli republiky. V čele této vět šiny zapudil jsem nepřítele z pevných jeho po- stavení, jež zaujímal. (Bouřlivá pochvala.) Jsem pevně odhodlán, vésti tento boj dále až k vítězství republikánského ducha nad kleri- kálním, nedbaje nadávek, hrozeb, ani proseb, a pocházejí se kterékoli strany.
8 article
S reakcí nemám co činiti; jedině země bude moci rozhodnouti, zdali jsem svůj mandát pro- vedl k její spokojenosti. Appelluji tedy na zemi (Pochvala) a skutečně všude v celé zemi republi- káné schvalují boj, zahájený proti nacionali- sticko-klerikální reakci a vyzývají vládu, abyv obraně republiky pokračovala. (Pochvala.) Země chová se vůči všem zchytralým vý- počtům a sobeckým intrikám odmítavě a ovlá- dána je zcela pouze jediným zřetelem. Jest to povinnost, jež víže všechny republikány, utvo- řiti pevný a odhodlaný šik proti nepřiteli a ener- gicky podporovali ministerstvo v jeho pevných úmyslech, zemi slíbené reformy znenáhla pro- věsti. (Pochvala.) Reakce svůj starý prapor opustila a nazývá se nyní „liberální akci“. Změnila se její mluva, svoboda velebí se jako nejvyšší rozhodčí strany, slibuje se naprostá svoboda, s jedinou podmín- kou, že má to býti svoboda dobra, t. j. svoboda řeholí. Ministerský předseda kritisoval pak kře- sťanský socialismus, který všechny vymoženosti ducha odsuzuje ve jménu neomylnosti církve. posmívá se poraženým reakcionářům, kteří se vychloubají svým liberalismem, vrážejíce svoj theorii svobody do rámce, jenž podobá se bý- valé císařské minci, která znázorňovala na jedné straně franeouzskou republiku a na druhé císaře Napoleona. Strana liberální akce nahražuje hlavu suveréna papežovým střevicem, ale obě minee mají stejnou cenu.
obrana republika
9 article
Combes prohlásil dále, že v liberální akci spatřuje protirevoluci, která se snaží, vetříti se slovnou břičkou na místo revoluce. Ale nedaji se tím vlákati do pasti, republikáni, kteří vždy tak zárlivě pečovali, aby civilní moc ubránil před útoky moci církevní. Opravdoví republikáni zůstanou republice věrni, protože ve skutek uvád troji velké dobro, jež má vláda zemi zajistiti: zachování míru, vládu zákonaa úctu před veřejnou a soukromou svobodou. Nynější ministerstvo považuje svou ctí, aby statky zemi zachovalo. Když Combes svou řeč skončil, uspořádány mu byly nadšené ovace a provoláváno: „Sláva Combesovi! Sláva republice!“ Osoba, která zvo- lala: „Sláva svobodě, sláva školním sestrám!“ byla zatčena. Touto Combesovou řečí zabývají se dnešní pařížské časopisy, z nichž republikánské ji ovšem velebí. „Radical“ blahopřeje Combesovi k jeho otevřenosti a prohlašuje, že republikánská země bude jeho snahy podporovati. „Lanterne“ pro- jevuje úplný souhlas s vývody ministerského předsedy a žádá jej, aby upustil ode všech polo- vičatých prostředků a nešetřil žádného protiv- níka, a „Rappel“ vyslovuje naději, že činy ne- octnou se příště v odporu se slovy. Za to „Republique“ vytýká ministerskému předsedovi, že v Saintesu hlásal politiku atten- tátů na svobodu. „Gaulois“ upírá myšlenkám Combesovým původnost a vytýká jim obmeze nost. „Soleil“ vyslovuje údiv nad arcikněžskou mluvou Combesovou a vilá jej ironicky jako „re presentanta moci, pocházejíci od boha“.
Combes Sláva svoboda Combesův bůh
10 article
Z Francie.
Francie
11 article
V poslední době pociťuje se jakési ochla- zení mezi Ruskem a Francif. Dosud nejeví se nijaké ofieiální stopy této změny, ale nálada ochlazení je patrná. Nynější přiblížení se Francie k Anglii zavinilo tento obrat, který může míti vážné konsekvence. »Petit Marseillais« přináší velmi pozoru hodný list z Petrohradu, v němž se pravi, že hr. Lamsdorff sleduje s nevoli nynější poměry ve francouzské armádě. Celá řada vynikajícíeh generálů francouzských byla vládou buď vzdá- lena ze svých míst nebo se dobrovolně vzdali působnosti a ruský ministr zahraničních záleži- tostí vidí v tom ohrožení sily a organisace an- mády spřáteleného národa. Ruský vyslanec Paříži kníže Urusov byl zplnomocněn, aby vy slovil ministru Deleasséovi obavy ruské vlády Deleassé, jak praví »Petit Marseillai s«, pro- jevil souhlas s náhledy svého ruského kollegy ministra, pociťuje též neblahé poměry armády franeouzské, ale nemá síly ani vlivu, aby je zamezil. Ministerský předseda nesdílí jeho ná- hledy a s ním většina kabinetu. Nieméně Del- cassé s důrazem přednesl vzkaz Lamsdorffův a předseda ministerstva Combes konferoval o tom s ministrem vojenství gener. Andréem. Chef generálního štábu generál Pendezec je přítomen nynějším velkým manevrům v Rusku. Ruský ministr vojenství sdělil s ním též podob ného druhu obavy o stavu francouzské armády a žádal jej, aby je tlumočil po svém návratu do Paříže. Očekává se, že generál Andrée ne- bude bagatelisovati rady a názory ruské.z Petrohradu se ujišťuje, že bude-li André pokra- čovati ve své nynější persekuci důstojníků, ne- sdílejících jeho politické a protináboženské smý šlení, že dojde k ještě většímu uvolnění přátel ství rusko-francouzského.
Petit Urusov Deleassé Petit Marseillai Combes Andrée Pendezec André Rusko Francie Anglie Petrohrad Paříž
12 article Voličská schůze v Pardubicích.
Voličská schůze v Pardubicích. Včera odpoledne konala se v sále hotelu »Na Veselce« schůze voličů, na které představili se voli stvu oba kandidáti poslanectví na říšskou radu za skupinu obcí pardubických. JUDr. Heřman Janov- ský, statkář v Trpoměchách, jakožto kandidát ná- rodní strany svobodomyslné a kandidát strany agrární Jos. Švejk, statkář ze Sv. Kateřiny (v okresu kulno- horském). Schůze, kterou zahájil pan Vyskočil, statkát z Úřetie, byla málo navštívena, což vysvětluje se všeobecně a souhlasně tím, že hlavní zájem pouti výstava pardubická, která nad to dnes vítala sle sokolské župy východočeské a jiné ještě výpravy. Ač málo obeslána, měla schůze ráz zvláštní a neoby- čejný. Třeba obě strany byly stejně zastoupeny, pone- cháno předsednictvo přátelům p. Švejka, ač všlchn nebyli ani voliči. Předsedou zvolen byl pan J. Komárek, zem poslanec ze Svinčan, místopředsedou p. Slach z Chru- dimska, zapisovatelem p. Markalous ml., učitel hosp. školy v Pardubicích Po zahájení schůze přečetl zapisovatel p. Mar- kalous ml. prohlášení důvěrníků strany agrární — pisatelem jeho označuje se, ať právem nebo neprá- vem, p. učitel Markalous ml. sám — vyslovující se proti p. dru. Janovskému proto, že je kandidálem nár. strany svobodomyslné. Prohlášení psáno je tó- nem přímo vyzývavě urážlivým proti dru. Janovskému i preti dosavadnímu poslanci Udržalovi. Po přečtení zmíněného prohlášení ujal se slova p. JUDr. Janovský. Navázal přímo na prohlášení, p. Markalousem ml. přečtené a vzal si z něho náměl k vylíčení vzniku své kandidatury. Pravil, že jsn churav, nemínil kandidovati, ježlo však původní kandidát strany agrární p. Markalous slarší náležt jako správní rada zkarte'ovaného cukrovaru takovému směru, který řečník pokládá za škodlivý pro řepaře, učinil tak.
JUDr Heřman Švejk svazek . Kateřina Vyskočil J Komárek Slach Markalous Janovský Udržal Pardubice Janov Jos Svinčany Chr Mar obec pardubický hospodářský . škola v Pardubice
13 article
Obraceje se proti té části agrárního prohlášení které dru. Janovskému vytýká jeho nedávný rozpor s posl. drem. Pacákem, pravil řečník, že s posl. Ku- brem mluvil zrovna tak, jako s drem. Pacákem. Dr. Pacák zachoval se tak, že je mu to ke cti: uká- zal, že se mu jedná o věc a ne o osoby. V dalším výkladu vyslovil dr. Janovský přesvěd- čení, že ve Vidni je nulný společný posťup všech po. slanců českého národa, poněvadž české věci nejlépe se prospěje, bude-li zastávána veškerými poslanci, než když se o ni zasazuje pouze jedna jejich část. Vůči urážkám agrárního prohlášení konstatoval dr. Janov- ský, že je s to, vykázali se značnou praci, a že jeho štit je tak čistý, že snese několik nadávek izrady«, »nepočestnosti« atd. Projev takový byl by za jiných okolností s to, vyhnati poctivé muže z veřejného ži- vola, v němž by pak zůstali jenom lidé a la Ema- nucl Hrubý a p. »Ale já,« pokračoval dr. Janovský — »který jsem svou barvu nezměnil po útocích dří- vějších, nezměním ji ani po útoku důvěrníků strany agrární!« Oprávněnost organisace rolnictva řečník vždy uznával a uznává, ale úhonu bnuti toho shle- dával v tom, že intelligencí přetržen byl drál spoji- tosti se stavem selským. Na to řečník vylíčil svůj program. Poukázal na snahy poslaviti sílu státu i lidu na obor průmyslový. dovozoval, že proti průmyslu Anglie, Francie a Ně- mecka jsou snahy takové v Rakousku pochybny proto vyslovil, že u nás není správnou cestou umělá podpora zvláště některých druhů průmyslu, podpora. která prospívá několika jednotlivcům v hospodářský neprospěch ostatních a jde na úkor výroby země- dělské.
Janovský Pacák doktor Janov Anglie Francie Rakousko Ku
14 article
Dovodiv, že hnutí agrární povslalo tlakem něko lika let hospodářsky rolnictvu nepříznivých, a že po- pudy takové vycházejí vždy od nejlépe sitnovaných jednotlivců, jakmile jsou postižení hospodářskou újmou, přiznal dr. Janovský, že hnetí to ukázalo ji- stou sílu, ale prohlásil za chybu, kdyby hnutí to roz- bijelo mocnou organisaci celkovou, kterou náš ná rod má. (Výborně !) S toho hlediska by řečník svoje poslání viděl nejraději v tom, aby se za jeho sou- činnosti zdokonalily i organisace národní strany svo bodomyslné, s organisaci agrární.
Janovský národní strana
15 article
Postavení agrární strany na říšské radě narýsova pak dr. Janovský asi takto: Dejme tomu, že strana agrární nabude všech řišských mandátů za obce ven- kovské. Bude li potom chtíti vystupovati ve vídeň ském parlamentě jako strana samostatná, musí ob- saditi všechna pole činnosti politické, musila by tedy míti odborníky nejenom pro záležilosti zemědělské nýhrž také živnostenské, obchodní, průmyslové, práv nické, pro politiku zahraniční, krátce, musila by pře vzíti zodpovědnost za veškeru parlamentní práci celého národa se týkající. Není pravděpo- dobno, že by strana agrární všecky tyto obory obsáhla a ovládla, i kdy by získala všechny říšské mandáty obe venkovských a že by dovedla sepiso- vati samostatné zákony ze všech obor práce zákonodárné. Ze zkušenosti se zákonem proti rayonovým víme, že zpravodajem o tomto zá- koně musil býti zvolen ústavácký velkostatkář. T je zjev nepříznivý, který bohužel se dá stopovati hlouběji, vůdčím duchem ve věcech zemědělských je vídeňská »Centralstelle«. To není stav příznivý pro české rolnictvo: zde je třeba nápravy a té se docil jen tehdy, jestli že český rolník bude ve vídeňském parlamentě zastoupen skutečnou intelligenci ze svých vlastních řad. Vina, že tomu tak není, padne na do- savadní strannické poměry v národě českém. Je třeb nápravy a té se dá dosíci právě jen při volbách V tom znamení tedy nutno volby u nás prováděti
Janovský
16 article
Zvláštni odborovou činnost poslance nelze trhat od činnosti ryze politické, té, která se nazývá ob vyklou velkou politikou. V této politice slojí pro po- slance českého národa na hlavním místě slanovisko státoprávní. Samostatný český stát je pro nás Čechy dědictvím předků; český stát zde byl a proto bylo by chybou, ba nerozumem, kdyby někdo myšlenku jeho zamítal. Se zřetelem na naše dějiny bude nyní každý rozumný Čech pokládati obnovu českého stálu za konečný ideál nynější politiky české. Na katastrofální politiku ovšem k účelu provedení hlavního nynějšího cíle našeho nelze spolehati, ale musí žíti v tom, aby Čechům bylo možno, využitkovati katastrofy, když by se v Rakousku vyskyřla. Co nynější chvíle se týče, kdož ví, nevisí-li nad hlavami našimi nějaká státní kalastrofa? Katastrofa není v životě národa vyloučena, ale bylo by chybou, stavěti na ní politiku národa. Poli- tika národa musí se vypočítati na časy běžné, tedy provozovati tak, aby z každé sítance — politika tato bývá nazývána opportunní — se pro národ vylěžilo vše, co se vytěžiti dá. Ostatně čisté strany státo- právní, takové, které by provedení státního práva če- ského bylo první svátostí, u nás nemáme. Proto snad ve Vídní chovají mínění, že státní právo české jeu nás kompensačním objektem pro úlevy pouta centra- lismu. Vzhledem k tomu dlužno pozastaviti se nad tím, že u nás není strany čistého stálníi o práva.
Čecho če ský Rakousko Vídeň
17 article
Další olázkou je pro nás otázka národní, t. j. otázka národního pokroku. Tato otázka dá se roz- víjeti za každé situace a už proto obsahuje momeni aktuálnější nežli otázka čistého státního práva. Ná- rod náš je živý a bohdá nebynoucí. Mohou však na něj přikvačiti ještě mnohem těžší situace nežli je nynější a každý Čech, který věří v sílu našeho ná- roda, musí míti víru, že i v nejhorších možných chvilích národ náš se vnitřní silou svou zachrání a zachová. Proto program národní je širší nežli pro- gram státoprávní, při čemž ovšem ideálem námje samostatný stát v rámci Rakouska. Tato myšlenka není specifickou myšlenkou dy- nastie habsburské. Ve vlastech našich vyskytovala se již dříve nežli zde vládla dynastie habsburská. Rakousko tedy není výsledkem činnosti dynasti habsburské, nýbrž od původu samostatným projevem dřívějších samostatných států, které nyní mocnářství rakousko-uherské tvoří. Odtud čerpáme posilu pro myšlenku samostatného českého státu v rámci Ra- kouska. V nové době vedena byla politika česká dl různé taktiky, opposiční i neopposiční a nabyla čet- ných velkých úspěchův národních. Nejnovějším byla jazyková nařízení, k nimž se pojila vůle dynastie. Ukázalo se však, že v příslušných kruzích nebylo dosti síly k jich udržení, což řečník přičítá vlivům zahraničným, těm, jež tlačí Rakousko v podruží živlu německého. Prolo jest úkolem české politiky v oboru zahraničním, vyrvati Rakousko ze spárů vlivu ber- línského a pracovati ke změně poměrů, již domáhati se dlužno na západ vzhledem ke Francii, na východ
Rakousko západ Francie rakouskýuherský
18 article
vzhledem k Rusku. V úvahu dlužno zde vzíti kato lický Řím jako protiváhu Německa. Známky nových poměrů objevují se v Rakou sku: krisí uherskou. Dle dosavadního vývinu soud je na ten čas pro nás Čechy nejlepším neprohlašo- vati se pro ten nebo onen směr, nýbrž vyčkati dal- šího vývoje událostí . .. Je to ovšem těžko při rozvratu v Císlajtanil. Zde nesnáze nejsou jen politické, nýbrž i hospodářské. Řečník to dokazuje v otázce cukerní, při kteréžto příležilosti rozvinul známě svoje názory a zkuše- nosti, jakož i součinnost a konstatoval na konec ne- úspěch vídeňské vlády v otázce kontingentní výroby cukerní. Vinu nezdaru toho shledal řečník v nynější vládě. Dosavadní ministerský předseda dr. Körben Ulačil na úkor politických do popředí otázky hospo- dářské. Ale nedovedl vyříditi ani jediné otázky tohoto oboru. Tento neúspěch dia. Körbra charakte- risuje jeho činnost. Dr. Körber je dilettant, o kterém v ministerstvu vnitra mohou mysliti, že je dobrý právník a v ministerstvu práv se domnivati, žeje dobrý politik. Ať tak nebo onak, dnes je jisto, že dr. Körber není muž, který by dovedl vyvésli Ra- kousko z nynějších zmatků.
doktor Körben Körber Rusko Řím Německo Raka Čechy
19 article
Probrav takto otázky aktualní, skončil dr. Ja novský asi takto svojí řeč, častým souhlasem prová zenou: Na půdě pardubické žil asi před 440 lety vy- nikající muž, Vilém z Pernštýna, čestný charakler. jemuž Palacký vydává svědectví, že v ůsudcích i vý- rocích svých míval vždy pravdu. Vilém z Pernštýna žil v době, ve které povstaly zárodky potomní kata- strofy českého národa. A tento muž pravil: S Ři- mem věřím, s Čechy držím, s bratry umru. Si parva licet componere magnis — tím dr. Janovský skončil — já věřím v budoucnost samostatného českého státu, cílím jako sedlák se selským stavem a pra- covati chci s vámi vedoucí strany v českém národě ve všech oborech národní práce české. (Výborně Hlučný souhlas a potlesk.) Po du. Janovském ujal se slova protikandidát jeho p. Švejk. Začal citátém proti ministru dru.
Vilém Palacká Janovský Švejk Pernštýn Čechy
20 article
Rezkovi, pak proti dru. Janovskému, načež pokoušel se vyvraceti jednotlivé odstavce jeho řeči. Jak si při tom počínal, lze usouditi z výroku jediného: pan Švejk tvrdil, že v Čechách jsou strany, které chtějl uspišiti pád českého národa, Podstatného neřekl p. Švejk docela nic, leda že za program českého národa prohlásil vzdělání sdružování Posl. Fr. Udržal z Dol. Rovně odrazil způso- bem nejrozhodnějším útok agrárního prohlášení, na počátku schůze přečteného, pokud sméřovalo proti jeho osobě, odbyv je jadrným slovem »fuj!« — toto zvolání posl. Udržala bylo provázeno hlučným sou- hlasem — načež poukázal na chyby strannické po- litiky v českém narodě, odsoudil slepou volbu na základě hesel, žádal volbu dle vlastní způsobilosti kandidátovy a skončil vřelým doporučením kandida- tury dra. Janovského. (Výborně !) Slovo vyžádal si pak agrární poslanec a příse dící zem. výboru p. J. Ždárský. Vykládal, že prý strana argrární s intelligencí (pp. Horák a Hrubý Eman.) špatně pochodila, dále si stěžoval na špatnou politickou výchovu če ského lidu, načež vytýkal, že advokáti na říšské radě neudělali dobrý domovský zákon a že nechtěli udělat zákon o obecním statku atd. Pak vyslovil se řečník ve prospěch vojensky- národních požadavků maďarských, načež prohlásil. že strana argrární není jen slrapou řepařů, nýbrž všeho rolnictva.
Rezek Janovský Švejk Posl František Udržal J Ždárský Horák Eman Čechy Dolo
21 article
Pan Novák učinil pak návrh na konec debaty- Návrh prohlášen byl za přijatý, aé nikterak nebylo jisto, že pro něj hlasovala většina účastníků schůze. Pan učitel hosp. školy Markalous ml. vy- světloval potom jednotlivosti prohlášení agrárních důvěrníků. Posl. Udržal vyvrátil výklad p. Markalousa ml. a po delší polemice skončil prohlášením: dra. Janovského voliti bude neodvislé rolnictvo, jeho protikandidála správní radové a jejich přívěsky. JUDr. Janovský ve věcné poznámce praril proti p. Švejkovi, že se nehnal po mandátu, man- dát že mohl obdržeti za okolnoslí snazších a přízni- vějších. Posl. Žďárskému dokázal dr. Janovský, že jeho výroku nerozuměl, z čehož plyne, že agrární strana potřebuje lepších znalců poměrů veřejných. Když dr. Janovský několika polemickými šlehy skončil, zvedlo se shromáždění. Předsedající p. Komárek dal hlasovati o obou kandidátech a konstatoval za všeobecné nepozorno- sti, že pro kandidáta argrárního hlasovalo 25, kdežto pro dra. Janovského pouze 16 přítemných. Ale slova jeho zanikala již v ruchu odcházejících, tak že věl- šina vůbec nenabyla příležitosti, hlasování se zu- častniti. Výsledek schůze pardubické tedy neznamená nežli pravý počátek volebního boje, boje, jehož další kapitoly odehrají se teprve na přiš ích schůzích a příštích dnech.
Novák Posl Udržal Janovský JUDr Švejk Žďárský doktor Komárek
22 title
Výstavy.
23 article Výstava v Hořicích.
Výstava v Hořicích. Plaslika II. Již z předcházejích zpráv bylo patrno že oddělení uměleckého sochařství jest na výslavě hořické zastoupeno velice čestně, jak dosud na žádné naší výstavě nebylo; tím jest to pak významnější, že to veskrz práce česká, že jsou to umělecké plody ducha českého. Dvě věci spolupůsobily pro hromadné spolu- účastnění se našich mladších plastiků na výstavě ho- řické: hořická škola odborná, jejímiž někdej- šími odchovanci snad všichni zde vystavující plasti- kové jsou, a pak velmistr českého sochařství, proí.
Hořice
24 article
J. V. Myslbek, který žákům svým kollektivní obe- slání hořické výstavy nejen blahovolně dovolil, ale svou podporou totéž i umožnil, což obojí budiž k za- sloužené chvále konstatováno. Celé pravě křídlo mo- numentálního pavillonu sochařsko-kamenického, vy- budovaného prof. V. Weinzetllem, proměněno jest v neobyčejně poutavé a zajímavé museum plastik, z ně- hož každý návštěvník odchází v pravdě s myslí po- vznesenou a s plným uspokojením. Nepřehá ním, dím-li, že toto oddělení jest perlou nejvýznamnější attrakce hořické výstavy, jejího totiž sochařsko-kamen- nického pavillonu. Věru, těžko zde říci, která práce z těchte naskrz českých plastik jest lepší; a to jen dím, že slabá není žádná z nich; své umělecké pla- stiky vystavují tu pánové: Lad. Kofránek (dívčí akt, podobizna, plakety a j), Jan Stursa (výborný portrét Jar. Vrchlického, Dáma s chrtem a j.), Jos. Kal- voda (Splynutí duší, Ve větru), Bohumil Kafka (vý- berný matčin portrait, vlastní portrait, Láska, Manes a j. v), Jar. Krepčik (Podobizny, Pokušení sv. An- tonína a j.), Václ. Anloš (Genius a epigon, Poprsí, Rytíř). Ludvík Herzl (Leda), Richard Chlup (Po- prsí), Mariu Vasilev (V arčně a i), Ot. Spaniel (Plakety, mednille a pod.), Jan Laušman (Májová nce, Melancholie, Foolbalista a j), Jar. Klázar (pře- krásný mramorový náhrobní relief) a j. v. Pokud pak materiálu vystavených praci se týče, tu jest jich mnoho provedeno již v mramoru, některé v bronzu; jsou pak zde i skulečně teracolty a ostatní jest sádra.
J V Myslbek profesor V Weinzetll Kofránek Stursa Vrchlický Kafka svatý . Ana Václ Herzl Chlup Vasilev Otakar Laušman Jos Kala Genius
25 article
Dodatkem ku první slati o plastice budiž připo- menuto, že ve školní budově vystavuje Jarosl. Maix- ner, rovněž někdejší odchovanec hořické školy od- berné vedle sádrového modelu pomníku strýce Petra Mnixnera celou kollekci Iologralií svých praci plasti- ckých, z nichž většina pracována byla v cizině. Pokud pak architektury se týče, tu připorí- náme, že ve zvláštní síni školní budovy vystavuje proí. Jan Kotěra z Prahy (státní umělecko-průmyslová škola) celou kollekci skvostných moderních prací z de- korativní architektury (nábytek, lampy, svícny, ample, koberce nástěnně, sklo, stojany, hodiny, různé akva- rely z cest a pod.), jež všechny jasně ukazují, že spe- ciální tato škola vyspěla k vrcholu moderního vkusu a že žáci její, kteří tu práce své vystavují, nový duch do uměleckého našeho průmyslu zanesou. Leč i ostatní práce architektonické, na výstavě umístěné (V. Wein- zettl: sochařský pavillon, Jan Kotěra a Fr. Bla- žek: různé architektonické projekty a i) svědčí, žei tento obor jest v uměleckém oddělení hotické výstavy zastoupen velice čestně a pěkně.
Petro Mnixner Kotěra V Wein Maix Praha Francie
26 article
Sjezd česko-moravských a slezských klobeu sík.a konal se dne 19. srpna v Hořicích za četného účasten- ství příslušných kruhů. Předsedou zvolen p. J. Vá- vra, mistr kloboučnický z Hořic, za jeho náměstka p. J. Zelenka z Prahy, zapisovatelem p. J. Kutzerz Vamberka. Pan Vávra pravil ve své úvodní řeči, že jako člen městské rady a okresního výboru obäržel za úkol přivitati pány kollegy živnostní jako milé hosly a spolu p. B. Stehlika, jako přednostu lučebního od- dělení technologického musea v Praze, poděkoval za účastenství na sjezdu hořickém a za výkonný výbon výslavní zval pány po skončeném jednání do výstavy. Pan B. Stehlík měl přednášku odbornou o lučebném mederním lužení a barvení zboží, jež čelnými dolazya vysvětleními doplněna byla a poděkováním panu in- struktoru skončila. Další odborné debaty zúčasinili se pp.: Formánek. Zelenka a Bretischneider z Prahy, Pin- kava a Dvořáček z Hradce Králové, Katzer z Vam- berka. Konečně podal p. předseda Vávra zprávu o zří- zení odborného časopisu kloboučnického, tolikéž o strojích pro kloboučníky, jež na hořické výstavě dvě- ma firmami vystaveny jsou. Následoval pak společný oběd v hotelu p. Česenekově a vycházka na výstavu. Usnesení schůze a přednášky obsaženy budou v novém odborném časopise kloboučnickém
J Vá J Zelenka Vávra Stehlik Formánek Zelenka Bretischneider Dvořáček Katzer Hořice Praha Pino Hradec Králové českýmoravský Kutzerz Vamberk
27 article
Osvětlení výstaviště i všech budov výstavních jest v Hořicích ovšem elektrické. Zařízení celého ve- dení provedla dokonale a k úplné spokojenosti výstav- ních orgánů a obecenstva proslulá firma F. Křiží ka z Prahy a sice za řízení a vedení vrch. inženýra pana F. Hrušky. Břímě, jaké tak komplikované ústrojí, ja- kým nákladné a bohaté osvětlení výstaviště a ulic od výstavy k nádraží vedoucích si pořadatelé uložili, jest tak velké, že bez ochotné a nezištné pomoci dvou to- vůrních závodů hořických (Goldšmíd a spol. a Em. Feuerstein a spol.) by osvětlení tak skvělé nebylo mežné. Slouží pak oběma těmto továrnám ke cli, že vlastní stroje daly výstavě pro všechny večery bez nároků na jakékoliv honorování ochotně a rády k dis- posici; kronikář výstavní musí to zaznamenati. Doslý- cháme, že pro „hořický den“ chystá správa výstavy osvětlení promenádního prostranství kolem hudebního pavillonu novými obloukovými lampami Brehmerový- mi, jež žlutorůžové světlo rozlévají intensitou mnohem větší, než obloukové lampy se světlem bílým.
F Hruška Feuerstein Hořice Praha
28 article
Hudební. Při hudebním večeru v úterý dne 25. t. m. u přiležitosti lékařského sjezdu ve výstavním di- vadle pořádaném, účinkovati bude slečna Pavlína Erbanova z Hořic, vzácný host koncertního podia, někdejší člen Národního divadla v Praze; slečna (před- nese mimo jiné i velkou arii ze Smetanových „Dvou vdov“) vystoupí po přestávce několikaleté a vzácnou svou ochotou dává hořické výstavě a jejím zábavním podnikům své upřímné sympatie na jevo a bude obe- censtvu poskytnut umělecký požitek prvního řádu. Jesel Hulik, rybář a stavitel lodí v Kolíně n. L vystavuje kollekci lodí vlaslní výroby. Upozorňujeme meri loďkami pro zábavu na velkou loď rodinnou s ochranným zábradlím. Výstava v Pardubicích. Návštěva místodržitole. Z Pardubic se píše: Dnes o 5. hodině odpolední přijel sem míslodržitel hr. Coudenhove navštívíti východočeskou výstavu. Na nádraží uvítán byl zástupci města pp. drem. For mánkem a Vernerem, předsedou výstavy p. drem. Štolbou, okresním slarostou p. V. Markalousema okresním hejtmanem p. A. Novákem. Navštívil bu dovu státní průmyslové školy, kde prohlédl si ústřední výstavku prací učednických a exposici průmyslové školy, načež odebral se do výstavy školní a na vý- stavišti prohlédl si celou výslavu.
Pavlín Erbanův Smetanův Jesel Hulik Coudenhove Verner Štolba V Markalous A Novák Hořice Praha Kolín Pardubice národní divadlo
29 article
Slavnost vonkova. Největší slavností výstavní bude velká slavnost venkova, ku které po nékolik měsíců již rozsáhlé připravy se konají. Slavnost, která bude míti vynikající význam po stránce kl- turní a národopisné, konati se bude dne 30. srpnaa přivábí do Pardubic dojista tisíce lidí. Četné lidové zvyky a obyčeje, které vše rozrušující doba moderní i z našeho poelického venkova již vytlačila a které udržely se pouze ještě v několika málo moderním příbojem nedotknutých vískách a zákoutích, budou tu v plné své malebnosti a kráse předvedeny v roz- měrech a formách, v jakých v zlatých dobách sta rých od našeho lidu venkovského jako ozvuk z dob šeré minulosti se dodržely a v úetě uchovaly. Pro- gram podrobný o této velkolepé slavností přineseme v nejbližší zprávě. Slavnost pernštejnská. Nadherná slavnost pern- štejnská, která ohromné zástupy diváků na výstavu přivábila v den zahájení výstavy a která nade vše očekávání se vydařila, bude se na základě dohody s venkovskými jejími pořadateli opakovati dne 15. září, v poslední den výstavní a sice v rozměrech ještě větších, než-li pro krátkost času státi se mohlo o slavnosti prvé. Bude tedy výstava zakončena ná- dhernou slavností, kterou byla tak mnohoslibně šťastně započata.
Pardubice
30 article
Národní jodnota severočeská sjela se do Pardubie v neděli, aby shlédla jednak svou práci pro naše menšiny, již názorně ve vlastním pavilloně zde vy- stavuje; zároveň konala sjezd v měšťanské besedě, jejž zahájil starosta N. J. S. p. dr. Nechanský z Prahy. Pan dr. Stejskal v delší řeči, protkané drastickými doklady o utrpení Čechů v t. zv. uzavře- ném území, líčí hoj s Němci, mluví o jich huronském jednání proti české menšině; praví, že stát ztratil zde autoritu, „že úřadníci státní tancují, jak Němci pískají Praví, že vedle podpory hmotné, jíž venkov skýtá české menšině, nemělo by se zapomínati na podpo- ru morální. (Častější dojíždění osob v národě po- pulárních.) Pan dr. Bílek z Duchcova navazuje n řeč p. dru. Nechanského, promlouvá o menšino vých školách a útrapách, jde-li o jich zřízení Pan dr. Just z Trutnova promlouvá o menšinách na Trutnovsku, kdež živel český vždy více se uplatňuje zásluhou města Pardubic, jež mají prolektorát nad tím- to městem. Pan Štorch z Mostu doporoučí spis „České menšiny na Podkrušnohorsku načež po řeči p. dra. Kouckého z Pardubic a do- slovu p. dra. Nechanského schůze skončena.
doktor Nechanský Stejskal Čecho Němec Bílek Just Štorch Koucký Praha Duchcov Trutnov Trutnovsko Pardubice Most
31 article
Dočasná výstava skotu s jeho odměňováním ze 7. obvodu oblasti českého odboru rady zemědělské, který obsahuje okresy: Chrudim, Přelouč, Nasavrky. Pardubice, Holice, Vysoké Mýto, Litomyšl, Ústín. Orlicí, Žamberk a část okresu lanškrounského, konati se bude dne 29. a 30. srpna t. r. v rozměrech tak velikých, že rozsáhlá budova pro dočasné výstavy jen stěží účelu tomuto vyhoví. Výstava bude se řa- diti čestně k oběma velkým již předcházejícím vý- slavám dočasným a bude dojista v nemenší míře vábiti kruhy i neodborné, které ve dnech těch na výstavu se dostaví. Za odměny výstavní pro tuto výstavu určeny jsou: 1. čestné odměny: 2. peněžilé odměny; E. státní medaile; 4. odměny zemědělské rady pro král. české; 6. odměny král. kom. města Pardubic; 7. odměny okresů na výstavě zastoupe- ných; 8. odměny z jiných hospod. spolků a korpo- rací. Při prohlášení odměn děje se zároveň předvá déní zvířat ve velké ohradě.
Chrudim Přelouč Nasavrky Pardubice Holice Vysoký Mýto Litomyšl Ústín Orlice Žamberk rada pro král
32 article
Nedaleko průmyslového paláce nalézá se úhledný pavillon firmy Akciová společnosl Alfa Se- parator v Praze, Petrská ul. čís. 25., která většinu družstevních mlékáren v Čechách a na Moravě (mimo jiné zemskou mlékařskou a sýrařskou školu v Kroměříži a mlékařskou školu ve Frýdlandě) zaří- dila, a výstavou touto svoji výbornou pověst znovu potvrzuje. Paroturbinová, úplná mlékárna v činnost se nalézající, znázorňuje nejmodernější zařízení, jehož dnes při družstevních mlékárnách se užívá, a kter stále s novými úspěchy se potkává. Divák, lpící do- posud na starém způsobu odsmetaňování a výroby másla, pozpruje s úžasem, jak před jeho zrakoma po- mocí parolurbinového separatoru Alfa, kulatého ohří- vače, chladiče na smetanu, paroturbinové máselnic holštýnské a hnětadla takořka v okamžiku zlatožlut máslo výtečně jakosti a chuti povstává. Má-li mlékař- ství skutečný znatelný zisk přinášeti, musí se racionál- ně prováděli, a tu jest strojní zařízení, jaké v pavillonu akciové společnosti Alfa Separator spatřujeme, hlavní pomůckou a zdatným zdrojem příjmů. Na uváženou hlavně dnes, kdy hospodářství tak těžkou krisi pro- dělává a v krajích, živelními pohromami postižených, mnohý rolník tak těžce existence svojí hájiti musí
Praha petrský ulice Čechy Morava Kroměříž Frýdland Alfa Alfa Monitor
33 article
Dále vystavuje jmenovaná firma separatory Alfa růz- ných velikostí, jichž oblíbenost a výtečné jakosti již z toho fakta vysvítají, že prodáno jich do dneška přes 620.000 kusů, počet to, jehož veškeré konkurenční stroje dohromady nedosáhly. Různé chladiče, hnětadl na máslo, máselnice, tvořítka, dopravní haňkyn mléko dávají odborníkům příležitost k zajímavým pozorováním a posudkům. V sobolu oznamovali proroci povělrnosti — kiel na východočeské výslavě ovšem nescházejí — že bude v neděli pršeti; jeden takový prorok, mající svou me- leorologickou stanici v restauraci akciového pivovaru v Pardubicích, soudil na dešť, ježto- se mu zdálo, že chuť na známý pardubický „Portěr u něho jaksi klesá; řekl mi to hlasem tak smutně do- jímavým a sklíčeným, že mi ho bylo srdečně lílo měl na lácku 8 čárek a bylo 11 hod. dopol.; pln sou- strasti podal jsem mu ruku a šel jsem vedle do re- staurace pivovaru smíchovského, kdež činí svá pozorování jiný prorok povětrnosti, abych vyslechl, jak on bude souditi o nedělním počasí. „Bude pršet!“ byla určitá odpověď na moji olázku.
Pardubice
34 article
„Dovolte pane, na jakých vědeckých podkladech činíte svá pozorování, že můžete s takovou určitosli říci „bude pršel!“ „Vědecké podklady? Him, tu jsou, pane,“ při tom ukázal mi tácek, jehož čtvrtina kruž- nice byla pokryta čárkami. „Tyto čárky, pane, zname- nají, že chuf na pivo stoupá a toto stoupání opět, ž bude během 24 hodin pršeti.- A zatím byla neděle tak krásná a smavá: vůber mají letošní výstavy krásné neděle, jsouce takto čá- stečně odškodňovány za nepohody všedních dnů; obzvláště neděle poslední byla výstavě neobyčejně příznivá; slabý vánek mírnil prudkost vedra, nálada blížícího se podzimu dýchala již vzduchem, a paprsky sluneční stápěly se v jásavě rudé barvě košil čackýci Sokoliků, již v mohutných proudech zaplavili vý- stavu. Neméně čestně se representovaly Holice, které vyslaly na výstavu na 17 vozů účastníků. Krásný den zakončen vlažným večerem, kdy na výstavišli promenovalo na 12.000 návštěvníků. V rej zábavného a celkem bezstarostného dne ohlásily se též vážnější tony — dopoledne důvěrná, odpoledne veřejná volič- ská schůze, na které započal volební zápas kandidátů na Pardubicko-Chrudimsku, o čemž na jiném místě. Výstavu navštívilo v sobotu 1717, v neděli 13.082 celkem 130.876 platících osob; včera v ponděli prou- dilo opět již záby z rána obecensívo po výslavišti dostavila se Kutná Hora; v neděli přítomni byt hosté z Holic na 16 vozích; hromadnou návštěvu v týž den vypravily řemesl. beseda a živnostenský spolek v Chollicích: jest to již třetí hromadná ná vštěva z městečka Choltic 110 čísel čítajícího; z řad tohoto čilého živnostnictva jsou též tři vystave- vatelé.
Holice Pardubicko Chrudimsko Kutná Hora Choltice Sokolik
35 article
Mistní výstava průmyslová v král městě Písku. (Dokončení.) Značné pezornosti těší se vyslavený ná bylek, znamenitá truhlářská práce firmy Marek, jež ve spojení s výtvory zmíněného již řezbáře p. Jana Klí- my jest jednou z perel výstavky. Krásné kredence slohu moderního, umělým vyřezáváním zdobené, lož- nice moderní i barokově, skříně, jež provedením jsou takořka bez konkurence, to vše vzbuzuje nejen ob- div ale i úctu k domácímu průmyslu, k poctivé české práci. Skvostné řezby rámců, úhledný a bezvadný ná- těr roztomilého nábytku kuchyňského, p. Vorlem provedený, zvyšuje lesk tohoto oddílu výstavy. Te exposice truhláře p. Václava Šípa, obsahující kre- dence barokové i renesanční, ložnici s ornamentální bohatou výzdobou i ložnici ve slohu barokovém, kromě pohovek, velice se zamlouvá, Tu mnohý udiven, co dovedou naši truhláři, spravedlivým hněvem unesen horií pro domácí průmysl, jehož dříve sám, neznaje výrobků jeho, neuznával a nábytek v cizině kupoval. Jos. Marko vystavuje modely geometrických tě- les k účelům vyučovacím. Jednotlivé kusy vyznačuj s pěknými poměry rozměrů a celá kollekce elegant- ním, přesným provedením. Zvláště rudožlutý tán mdléno nátěru jest velmi případným účelu model těchto, na něž upozorňujeme zvláště naše jihočeské školy měšťanské i pokračovací. Další pěkné truhlářské práce vystavují pp. Kůrka Ant. a Frant. Jícha, tento s prací natěrače p. Matěje Srnky.
Jan Klit Vorel Šíp Kůrka František Jícha Srnka Písek Marek
36 article
Čalounické práce pp. Jos. Petáka (salon a de korace) a Ant. Zahoura (pohovky, matrace atd.) znamenají zejmena v Písku značný pokrok tohoto prů- myslového odvětví. Řezbálství jest v Písku u velikém rozkvělu. Vedl vzpomenutých již prací jsou zde ještě pěkné výrobky osvědčených mistrů p. J. Němce (rámce, stolky, plen- ta se stříkanou prací ozdobnou slč. Horlivých) ap Fr. Viluje. Soustružnické výrobky vyslavují p. Ant. Pěča p. Jos. Kukla, jehož postup výroby dřevěných dý- mek jest velmi instruktivní a budí zájem dosti živý. Výrobky stávkářské p. Chramostyi p. Krbečka vynikají nad jiné jemným provedením: vycpavač plactva i ssavců p. Malhiasko vystavuje čelné uká- zky dovednosti své, jež docházejí všeobecného ocenění a pochvaly. Kožešník p. Vyskečil a kloboučník p. Mergl podávají ukázky výrobků dobrých a ele- gantních. Též místní továrna na turecké fezy je zastoupena rozličnými tvary a druhy rudých čepic. Vlásenkář p. Frant. Janouš vystavuje kromě různých vlásenek, divadelních vousů a umělých copů pěkně práce z vlasů jako náramky a řetízky, jichiž pletení na výslavě demonstruje, kyticíi a j. Téhož druhu práce neméně vkusné vystavuje též p. Bedřich Janouš, jehož dva náramky z vlasů s monogramy zvláště budí pozornost. Vlásenkář p. E. Slepička vyslavuje kromě dívadelních vlásenek též různé druhy srsti an- gora, barvehé i nebarvené, krom. toho vlasy činské. Košikářské výrobky značně levných cen a přece vkusného provedení vystavují pp. E. Rybák, Tom. Kinkor a J. Červenka.
Peták Antonín Kukla Krbeček Mergl František Janouš E Slepička E Rybák Tom Kinkor J Červenka Písek Francie
37 article
Zlatnický a klenotnický průmysl representován je starou firmou p. Webera, v jehož bohaté expo- sici zvláště vynikají otavské perly, surový i broušený moldavit (vltavín) a beryl, známé to na českém jihu „pisecké drahokamy.“ Šperky, těmito „našimi kameny“ z „našich hor“ zdobené, jsou velmi ohlíbeny a o hosti do Písku zavílavších hojně na památku kupo- vány. Pěkné ukázky zlatnického umění podává též pa Jan Kvasnička, jehož postupy výroby zlatého prstenu, stříbrných náušnic a granátových šperků jsou velmi názorny a poučny. K pracím mladších řadí se práce starého průmy- slníka p. Jana Alberla, který dobrými věcmi ze zlat i stříbra slušně se representuje. Skutečně umělecké jscu výrobky uměl. zámečníka p. Em. Bauera, nichž tepané květiny a závěsy s visutou lampou o pal- mu takořka závodí. Hodinář p. Fr.„Khýn, dobrý zná- mý z výstavy táborské, vystavuje zde opět nové pen- dlovky vlastní výroby, jež za rok pouze jednou se na- tahují. Skvostná práce tato budí pozornost všeobecnou Různé druhy hodin a problém hodinového stroje vy- stavuje též p. Horažďovský.
Weber Šperk Kvasnička Alberla Bauer Khýn Horažďovský Písek
38 article
Zbraně střelné vlastní výroby vystavuje p. Ja Chmelík, pilnikářské výrobky p. J. Bártík, kar- táčnické v hojném výběru a pěkné úpravě p. Jos. Du- sík, nožířské p. Ant. Valenta. Podkovy a práce podkovářské na kopytech nepravidelných předkládá p Josel Š pil er Remenářské výrobky pěkného zevnějšku vystavuje p Václav Voldan; sedlářské práce, zvláště torty a j. potřeby lovecké pro firmu p. Eggerthovu provedené. vystavuje p. Vilém Kalous, sedlář a čalouník. Ná- stroje hudební vyslaveny jsou p. Janem Huml em a p. J. Maňhalem, který vyložil též staré mistrovské housle. — Provaznické výrobky a j. vyslavuje p. V. Marek. Hojně zastoupen jest místní průmysl oděvnický i obuvnický. Pěkné ukázky mužských oděvů vystavují pp. Mráz, Hommer, Jaroš, Hloucha, Kest- ka, Švihovec; ženské pláštěnky podzimní i zimní novinky staré známě firmy písecké J. Wandrově nástupci, těšily se pozornosti dam; podobně též výrobky p. F. Kuliška (dříve V. Liška). Ženské úbory, sestavené damskou krejčovou pi. Petrovou Ja- nouškovou, čelnými damami velmi byly chvá- leny. Oddělení obuvi mužské i damské bohatě jest obosláno jednak továrnou bratří Kleinů jednak výrobci-řemeslníky. Zejmena pp. Vojt. Kahuda, Jan Němeček, Ant. Hálek, Jan Kalaš, HI. Ba- kovský společně přičinili se o zachování dobré po- věsti vkusné a dobré písecké obuvi. Barvířství zastou- peno jest výrobkem p. A. Straky, vlastníka parní barvírny a lučební prádelny, k čemuž se pojí ukázky chemického čistění látek ze závodu p. Wurmova. Na chodbách ještě povšimnutí zasluhují kolářské výrobky p. Václava Pixy součásti kol a ukázky lišt latí a pod. předmětů, jež v zastoupení firem vystavuje p. J. Jílek,
J Bártík Valent Voldan Kalous Huml J Maňhal Marek Mráz Hommer Jaroš Hlouch Kest Švihovec Wandrův F Kuliška V Liška Petrův Klein Kahuda Němeček Antonín Hálek Kalaš A Straka Wurmův Pixa J Jílek písecký J