2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
25. srpna 1903
5
article
ckého zámku na ostrově Pichelswer-
deru, však ani „Pr. Korr.“
neopováží se
tvrditi.
6
article
Combesova politika.
7
article
Minist. předseda francouzského kabinetu
Combes přijal v Saintesu také důstojníky
k nimž pravil, že armáda jest předmětem stálé
pozornosti vlády, která se snaží, by učinilaji
tak silnou, jak jest toho třeba, aby vždy svému
účelu dostála. Ministerský předseda jest pře-
svědčen, že, ať utváří se budoucnost jakkoli, ar-
máda svou povinnost dovede splniti důstojným
způsobem.
Na hostině, která uspořádána byla ku poctě
ministerského předsedy v závodech státních
dráh u přítomnosti 2200 osob, rozhovořil se
Combes o politice svého kabinetu. Pravil:
„Zasadil jsem reakei takové rány, že mne nyní
zasypává urážkami. Přičinu této nenávisti třeba
však hledati v tom, že jsem převzal vládu dru-
hého dne po uveřejnění zákona, v němž republi-
kánská většina viděla zbraň proti klerikalismu,
úhlavnímu nepříteli republiky. V čele této vět
šiny zapudil jsem nepřítele z pevných jeho po-
stavení, jež zaujímal. (Bouřlivá pochvala.)
Jsem pevně odhodlán, vésti tento boj dále
až k vítězství republikánského ducha nad kleri-
kálním, nedbaje nadávek, hrozeb, ani proseb, a
pocházejí se kterékoli strany.
8
article
S reakcí nemám co činiti; jedině země bude
moci rozhodnouti, zdali jsem svůj mandát pro-
vedl k její spokojenosti. Appelluji tedy na zemi
(Pochvala) a skutečně všude v celé zemi republi-
káné schvalují boj, zahájený proti nacionali-
sticko-klerikální reakci a vyzývají vládu, abyv
obraně republiky pokračovala. (Pochvala.)
Země chová se vůči všem zchytralým vý-
počtům a sobeckým intrikám odmítavě a ovlá-
dána je zcela pouze jediným zřetelem. Jest to
povinnost, jež víže všechny republikány, utvo-
řiti pevný a odhodlaný šik proti nepřiteli a ener-
gicky podporovali ministerstvo v jeho pevných
úmyslech, zemi slíbené reformy znenáhla pro-
věsti. (Pochvala.)
Reakce svůj starý prapor opustila a nazývá
se nyní „liberální akci“. Změnila se její mluva,
svoboda velebí se jako nejvyšší rozhodčí strany,
slibuje se naprostá svoboda, s jedinou podmín-
kou, že má to býti svoboda dobra, t. j. svoboda
řeholí.
Ministerský předseda kritisoval pak kře-
sťanský socialismus, který všechny vymoženosti
ducha odsuzuje ve jménu neomylnosti církve.
posmívá se poraženým reakcionářům, kteří se
vychloubají svým liberalismem, vrážejíce svoj
theorii svobody do rámce, jenž podobá se bý-
valé císařské minci, která znázorňovala na jedné
straně franeouzskou republiku a na druhé císaře
Napoleona. Strana liberální akce nahražuje hlavu
suveréna papežovým střevicem, ale obě minee
mají stejnou cenu.
obrana republika
9
article
Combes prohlásil dále, že v liberální akci
spatřuje protirevoluci, která se snaží, vetříti se
slovnou břičkou na místo revoluce. Ale nedaji
se tím vlákati do pasti, republikáni, kteří vždy
tak zárlivě pečovali, aby civilní moc ubránil
před útoky moci církevní. Opravdoví republikáni
zůstanou republice věrni, protože ve skutek uvád
troji velké dobro, jež má vláda zemi zajistiti:
zachování míru, vládu zákonaa
úctu před veřejnou a soukromou
svobodou. Nynější ministerstvo považuje
svou ctí, aby statky zemi zachovalo.
Když Combes svou řeč skončil, uspořádány
mu byly nadšené ovace a provoláváno: „Sláva
Combesovi! Sláva republice!“ Osoba, která zvo-
lala: „Sláva svobodě, sláva školním sestrám!“
byla zatčena.
Touto Combesovou řečí zabývají se dnešní
pařížské časopisy, z nichž republikánské ji ovšem
velebí. „Radical“ blahopřeje Combesovi k jeho
otevřenosti a prohlašuje, že republikánská země
bude jeho snahy podporovati. „Lanterne“ pro-
jevuje úplný souhlas s vývody ministerského
předsedy a žádá jej, aby upustil ode všech polo-
vičatých prostředků a nešetřil žádného protiv-
níka, a „Rappel“ vyslovuje naději, že činy ne-
octnou se příště v odporu se slovy.
Za to „Republique“ vytýká ministerskému
předsedovi, že v Saintesu hlásal politiku atten-
tátů na svobodu. „Gaulois“ upírá myšlenkám
Combesovým původnost a vytýká jim obmeze
nost. „Soleil“ vyslovuje údiv nad arcikněžskou
mluvou Combesovou a vilá jej ironicky jako „re
presentanta moci, pocházejíci od boha“.
Combes
Sláva svoboda
Combesův
bůh
10
article
Z Francie.
Francie
11
article
V poslední době pociťuje se jakési ochla-
zení mezi Ruskem a Francif. Dosud nejeví se
nijaké ofieiální stopy této změny, ale nálada
ochlazení je patrná. Nynější přiblížení se Francie
k Anglii zavinilo tento obrat, který může míti
vážné konsekvence.
»Petit Marseillais« přináší velmi pozoru
hodný list z Petrohradu, v němž se pravi, že
hr. Lamsdorff sleduje s nevoli nynější poměry
ve francouzské armádě. Celá řada vynikajícíeh
generálů francouzských byla vládou buď vzdá-
lena ze svých míst nebo se dobrovolně vzdali
působnosti a ruský ministr zahraničních záleži-
tostí vidí v tom ohrožení sily a organisace an-
mády spřáteleného národa. Ruský vyslanec
Paříži kníže Urusov byl zplnomocněn, aby vy
slovil ministru Deleasséovi obavy ruské vlády
Deleassé, jak praví »Petit Marseillai s«, pro-
jevil souhlas s náhledy svého ruského kollegy
ministra, pociťuje též neblahé poměry armády
franeouzské, ale nemá síly ani vlivu, aby je
zamezil. Ministerský předseda nesdílí jeho ná-
hledy a s ním většina kabinetu. Nieméně Del-
cassé s důrazem přednesl vzkaz Lamsdorffův
a předseda ministerstva Combes konferoval
o tom s ministrem vojenství gener. Andréem.
Chef generálního štábu generál Pendezec
je přítomen nynějším velkým manevrům v Rusku.
Ruský ministr vojenství sdělil s ním též podob
ného druhu obavy o stavu francouzské armády
a žádal jej, aby je tlumočil po svém návratu
do Paříže. Očekává se, že generál Andrée ne-
bude bagatelisovati rady a názory ruské.z
Petrohradu se ujišťuje, že bude-li André pokra-
čovati ve své nynější persekuci důstojníků, ne-
sdílejících jeho politické a protináboženské smý
šlení, že dojde k ještě většímu uvolnění přátel
ství rusko-francouzského.
Petit
Urusov
Deleassé
Petit Marseillai
Combes
Andrée
Pendezec
André
Rusko
Francie
Anglie
Petrohrad
Paříž
12
article
Voličská schůze v Pardubicích.
Voličská schůze v Pardubicích.
Včera odpoledne konala se v sále hotelu »Na
Veselce« schůze voličů, na které představili se voli
stvu oba kandidáti poslanectví na říšskou radu za
skupinu obcí pardubických. JUDr. Heřman Janov-
ský, statkář v Trpoměchách, jakožto kandidát ná-
rodní strany svobodomyslné a kandidát strany agrární
Jos. Švejk, statkář ze Sv. Kateřiny (v okresu kulno-
horském).
Schůze, kterou zahájil pan Vyskočil, statkát
z Úřetie, byla málo navštívena, což vysvětluje se
všeobecně a souhlasně tím, že hlavní zájem pouti
výstava pardubická, která nad to dnes vítala sle
sokolské župy východočeské a jiné ještě výpravy. Ač
málo obeslána, měla schůze ráz zvláštní a neoby-
čejný. Třeba obě strany byly stejně zastoupeny, pone-
cháno předsednictvo přátelům p. Švejka, ač všlchn
nebyli ani voliči.
Předsedou zvolen byl pan J. Komárek, zem
poslanec ze Svinčan, místopředsedou p. Slach z Chru-
dimska, zapisovatelem p. Markalous ml., učitel hosp.
školy v Pardubicích
Po zahájení schůze přečetl zapisovatel p. Mar-
kalous ml. prohlášení důvěrníků strany agrární —
pisatelem jeho označuje se, ať právem nebo neprá-
vem, p. učitel Markalous ml. sám — vyslovující se
proti p. dru. Janovskému proto, že je kandidálem
nár. strany svobodomyslné. Prohlášení psáno je tó-
nem přímo vyzývavě urážlivým proti dru. Janovskému
i preti dosavadnímu poslanci Udržalovi.
Po přečtení zmíněného prohlášení ujal se slova
p. JUDr. Janovský. Navázal přímo na prohlášení,
p. Markalousem ml. přečtené a vzal si z něho náměl
k vylíčení vzniku své kandidatury. Pravil, že jsn
churav, nemínil kandidovati, ježlo však původní
kandidát strany agrární p. Markalous slarší náležt
jako správní rada zkarte'ovaného cukrovaru takovému
směru, který řečník pokládá za škodlivý pro řepaře,
učinil tak.
JUDr
Heřman
Švejk
svazek . Kateřina
Vyskočil
J Komárek
Slach
Markalous
Janovský
Udržal
Pardubice
Janov
Jos
Svinčany
Chr
Mar
obec pardubický
hospodářský . škola v Pardubice
13
article
Obraceje se proti té části agrárního prohlášení
které dru. Janovskému vytýká jeho nedávný rozpor
s posl. drem. Pacákem, pravil řečník, že s posl. Ku-
brem mluvil zrovna tak, jako s drem. Pacákem.
Dr. Pacák zachoval se tak, že je mu to ke cti: uká-
zal, že se mu jedná o věc a ne o osoby.
V dalším výkladu vyslovil dr. Janovský přesvěd-
čení, že ve Vidni je nulný společný posťup všech po.
slanců českého národa, poněvadž české věci nejlépe
se prospěje, bude-li zastávána veškerými poslanci, než
když se o ni zasazuje pouze jedna jejich část. Vůči
urážkám agrárního prohlášení konstatoval dr. Janov-
ský, že je s to, vykázali se značnou praci, a že jeho
štit je tak čistý, že snese několik nadávek izrady«,
»nepočestnosti« atd. Projev takový byl by za jiných
okolností s to, vyhnati poctivé muže z veřejného ži-
vola, v němž by pak zůstali jenom lidé a la Ema-
nucl Hrubý a p. »Ale já,« pokračoval dr. Janovský
— »který jsem svou barvu nezměnil po útocích dří-
vějších, nezměním ji ani po útoku důvěrníků strany
agrární!« Oprávněnost organisace rolnictva řečník
vždy uznával a uznává, ale úhonu bnuti toho shle-
dával v tom, že intelligencí přetržen byl drál spoji-
tosti se stavem selským.
Na to řečník vylíčil svůj program. Poukázal na
snahy poslaviti sílu státu i lidu na obor průmyslový.
dovozoval, že proti průmyslu Anglie, Francie a Ně-
mecka jsou snahy takové v Rakousku pochybny
proto vyslovil, že u nás není správnou cestou umělá
podpora zvláště některých druhů průmyslu, podpora.
která prospívá několika jednotlivcům v hospodářský
neprospěch ostatních a jde na úkor výroby země-
dělské.
Janovský
Pacák
doktor
Janov
Anglie
Francie
Rakousko
Ku
14
article
Dovodiv, že hnutí agrární povslalo tlakem něko
lika let hospodářsky rolnictvu nepříznivých, a že po-
pudy takové vycházejí vždy od nejlépe sitnovaných
jednotlivců, jakmile jsou postižení hospodářskou
újmou, přiznal dr. Janovský, že hnetí to ukázalo ji-
stou sílu, ale prohlásil za chybu, kdyby hnutí to roz-
bijelo mocnou organisaci celkovou, kterou náš ná
rod má. (Výborně !) S toho hlediska by řečník svoje
poslání viděl nejraději v tom, aby se za jeho sou-
činnosti zdokonalily i organisace národní strany svo
bodomyslné, s organisaci agrární.
Janovský
národní strana
15
article
Postavení agrární strany na říšské radě narýsova
pak dr. Janovský asi takto: Dejme tomu, že strana
agrární nabude všech řišských mandátů za obce ven-
kovské. Bude li potom chtíti vystupovati ve vídeň
ském parlamentě jako strana samostatná, musí ob-
saditi všechna pole činnosti politické, musila by tedy
míti odborníky nejenom pro záležilosti zemědělské
nýhrž také živnostenské, obchodní, průmyslové, práv
nické, pro politiku zahraniční, krátce, musila by pře
vzíti zodpovědnost za veškeru parlamentní práci
celého národa se týkající. Není pravděpo-
dobno, že by strana agrární všecky
tyto obory obsáhla a ovládla, i kdy by
získala všechny říšské mandáty obe
venkovských a že by dovedla sepiso-
vati samostatné zákony ze všech obor
práce zákonodárné. Ze zkušenosti se zákonem
proti rayonovým víme, že zpravodajem o tomto zá-
koně musil býti zvolen ústavácký velkostatkář. T
je zjev nepříznivý, který bohužel se dá stopovati
hlouběji, vůdčím duchem ve věcech zemědělských je
vídeňská »Centralstelle«. To není stav příznivý pro
české rolnictvo: zde je třeba nápravy a té se docil
jen tehdy, jestli že český rolník bude ve vídeňském
parlamentě zastoupen skutečnou intelligenci ze svých
vlastních řad. Vina, že tomu tak není, padne na do-
savadní strannické poměry v národě českém. Je třeb
nápravy a té se dá dosíci právě jen při volbách
V tom znamení tedy nutno volby u nás prováděti
Janovský
16
article
Zvláštni odborovou činnost poslance nelze trhat
od činnosti ryze politické, té, která se nazývá ob
vyklou velkou politikou. V této politice slojí pro po-
slance českého národa na hlavním místě slanovisko
státoprávní. Samostatný český stát je pro nás Čechy
dědictvím předků; český stát zde byl a proto bylo by
chybou, ba nerozumem, kdyby někdo myšlenku jeho
zamítal. Se zřetelem na naše dějiny bude nyní každý
rozumný Čech pokládati obnovu českého stálu za
konečný ideál nynější politiky české. Na katastrofální
politiku ovšem k účelu provedení hlavního nynějšího
cíle našeho nelze spolehati, ale musí žíti v tom, aby
Čechům bylo možno, využitkovati katastrofy, když
by se v Rakousku vyskyřla. Co nynější chvíle se
týče, kdož ví, nevisí-li nad hlavami našimi nějaká
státní kalastrofa?
Katastrofa není v životě národa vyloučena, ale
bylo by chybou, stavěti na ní politiku národa. Poli-
tika národa musí se vypočítati na časy běžné, tedy
provozovati tak, aby z každé sítance — politika tato
bývá nazývána opportunní — se pro národ vylěžilo
vše, co se vytěžiti dá. Ostatně čisté strany státo-
právní, takové, které by provedení státního práva če-
ského bylo první svátostí, u nás nemáme. Proto snad
ve Vídní chovají mínění, že státní právo české jeu
nás kompensačním objektem pro úlevy pouta centra-
lismu. Vzhledem k tomu dlužno pozastaviti se nad
tím, že u nás není strany čistého stálníi o práva.
Čecho
če ský
Rakousko
Vídeň
17
article
Další olázkou je pro nás otázka národní, t. j.
otázka národního pokroku. Tato otázka dá se roz-
víjeti za každé situace a už proto obsahuje momeni
aktuálnější nežli otázka čistého státního práva. Ná-
rod náš je živý a bohdá nebynoucí. Mohou však
na něj přikvačiti ještě mnohem těžší situace nežli je
nynější a každý Čech, který věří v sílu našeho ná-
roda, musí míti víru, že i v nejhorších možných
chvilích národ náš se vnitřní silou svou zachrání a
zachová. Proto program národní je širší nežli pro-
gram státoprávní, při čemž ovšem ideálem námje
samostatný stát v rámci Rakouska.
Tato myšlenka není specifickou myšlenkou dy-
nastie habsburské. Ve vlastech našich vyskytovala
se již dříve nežli zde vládla dynastie habsburská.
Rakousko tedy není výsledkem činnosti dynasti
habsburské, nýbrž od původu samostatným projevem
dřívějších samostatných států, které nyní mocnářství
rakousko-uherské tvoří. Odtud čerpáme posilu pro
myšlenku samostatného českého státu v rámci Ra-
kouska.
V nové době vedena byla politika česká dl
různé taktiky, opposiční i neopposiční a nabyla čet-
ných velkých úspěchův národních. Nejnovějším byla
jazyková nařízení, k nimž se pojila vůle dynastie.
Ukázalo se však, že v příslušných kruzích nebylo
dosti síly k jich udržení, což řečník přičítá vlivům
zahraničným, těm, jež tlačí Rakousko v podruží živlu
německého. Prolo jest úkolem české politiky v oboru
zahraničním, vyrvati Rakousko ze spárů vlivu ber-
línského a pracovati ke změně poměrů, již domáhati
se dlužno na západ vzhledem ke Francii, na východ
Rakousko
západ
Francie
rakouskýuherský
18
article
vzhledem k Rusku. V úvahu dlužno zde vzíti kato
lický Řím jako protiváhu Německa.
Známky nových poměrů objevují se v Rakou
sku: krisí uherskou. Dle dosavadního vývinu soud
je na ten čas pro nás Čechy nejlepším neprohlašo-
vati se pro ten nebo onen směr, nýbrž vyčkati dal-
šího vývoje událostí . ..
Je to ovšem těžko při rozvratu v Císlajtanil. Zde
nesnáze nejsou jen politické, nýbrž i hospodářské.
Řečník to dokazuje v otázce cukerní, při kteréžto
příležilosti rozvinul známě svoje názory a zkuše-
nosti, jakož i součinnost a konstatoval na konec ne-
úspěch vídeňské vlády v otázce kontingentní výroby
cukerní.
Vinu nezdaru toho shledal řečník v nynější
vládě. Dosavadní ministerský předseda dr. Körben
Ulačil na úkor politických do popředí otázky hospo-
dářské. Ale nedovedl vyříditi ani jediné otázky
tohoto oboru. Tento neúspěch dia. Körbra charakte-
risuje jeho činnost. Dr. Körber je dilettant, o kterém
v ministerstvu vnitra mohou mysliti, že je dobrý
právník a v ministerstvu práv se domnivati, žeje
dobrý politik. Ať tak nebo onak, dnes je jisto, že
dr. Körber není muž, který by dovedl vyvésli Ra-
kousko z nynějších zmatků.
doktor
Körben
Körber
Rusko
Řím
Německo
Raka
Čechy
19
article
Probrav takto otázky aktualní, skončil dr. Ja
novský asi takto svojí řeč, častým souhlasem prová
zenou: Na půdě pardubické žil asi před 440 lety vy-
nikající muž, Vilém z Pernštýna, čestný charakler.
jemuž Palacký vydává svědectví, že v ůsudcích i vý-
rocích svých míval vždy pravdu. Vilém z Pernštýna
žil v době, ve které povstaly zárodky potomní kata-
strofy českého národa. A tento muž pravil: S Ři-
mem věřím, s Čechy držím, s bratry umru. Si parva
licet componere magnis — tím dr. Janovský skončil
— já věřím v budoucnost samostatného českého
státu, cílím jako sedlák se selským stavem a pra-
covati chci s vámi vedoucí strany v českém národě
ve všech oborech národní práce české. (Výborně
Hlučný souhlas a potlesk.)
Po du. Janovském ujal se slova protikandidát
jeho p. Švejk. Začal citátém proti ministru dru.
Vilém
Palacká
Janovský
Švejk
Pernštýn
Čechy
20
article
Rezkovi, pak proti dru. Janovskému, načež pokoušel
se vyvraceti jednotlivé odstavce jeho řeči. Jak si při
tom počínal, lze usouditi z výroku jediného: pan
Švejk tvrdil, že v Čechách jsou strany, které chtějl
uspišiti pád českého národa,
Podstatného neřekl p. Švejk docela nic, leda že
za program českého národa prohlásil vzdělání
sdružování
Posl. Fr. Udržal z Dol. Rovně odrazil způso-
bem nejrozhodnějším útok agrárního prohlášení, na
počátku schůze přečteného, pokud sméřovalo proti
jeho osobě, odbyv je jadrným slovem »fuj!« — toto
zvolání posl. Udržala bylo provázeno hlučným sou-
hlasem — načež poukázal na chyby strannické po-
litiky v českém narodě, odsoudil slepou volbu na
základě hesel, žádal volbu dle vlastní způsobilosti
kandidátovy a skončil vřelým doporučením kandida-
tury dra. Janovského. (Výborně !)
Slovo vyžádal si pak agrární poslanec a příse
dící zem. výboru p. J. Ždárský. Vykládal, že prý
strana argrární s intelligencí (pp. Horák a Hrubý
Eman.) špatně pochodila, dále si stěžoval na špatnou
politickou výchovu če ského lidu, načež vytýkal, že
advokáti na říšské radě neudělali dobrý domovský
zákon a že nechtěli udělat zákon o obecním statku
atd. Pak vyslovil se řečník ve prospěch vojensky-
národních požadavků maďarských, načež prohlásil.
že strana argrární není jen slrapou řepařů, nýbrž
všeho rolnictva.
Rezek
Janovský
Švejk
Posl
František
Udržal
J Ždárský
Horák
Eman
Čechy
Dolo
21
article
Pan Novák učinil pak návrh na konec debaty-
Návrh prohlášen byl za přijatý, aé nikterak nebylo
jisto, že pro něj hlasovala většina účastníků schůze.
Pan učitel hosp. školy Markalous ml. vy-
světloval potom jednotlivosti prohlášení agrárních
důvěrníků.
Posl. Udržal vyvrátil výklad p. Markalousa
ml. a po delší polemice skončil prohlášením: dra.
Janovského voliti bude neodvislé rolnictvo, jeho
protikandidála správní radové a jejich přívěsky.
JUDr. Janovský ve věcné poznámce praril
proti p. Švejkovi, že se nehnal po mandátu, man-
dát že mohl obdržeti za okolnoslí snazších a přízni-
vějších. Posl. Žďárskému dokázal dr. Janovský, že
jeho výroku nerozuměl, z čehož plyne, že agrární
strana potřebuje lepších znalců poměrů veřejných.
Když dr. Janovský několika polemickými
šlehy skončil, zvedlo se shromáždění.
Předsedající p. Komárek dal hlasovati o obou
kandidátech a konstatoval za všeobecné nepozorno-
sti, že pro kandidáta argrárního hlasovalo 25, kdežto
pro dra. Janovského pouze 16 přítemných. Ale slova
jeho zanikala již v ruchu odcházejících, tak že věl-
šina vůbec nenabyla příležitosti, hlasování se zu-
častniti.
Výsledek schůze pardubické tedy neznamená
nežli pravý počátek volebního boje, boje, jehož další
kapitoly odehrají se teprve na přiš ích schůzích a
příštích dnech.
Novák
Posl
Udržal
Janovský
JUDr
Švejk
Žďárský
doktor
Komárek
23
article
Výstava v Hořicích.
Výstava v Hořicích.
Plaslika II. Již z předcházejích zpráv bylo patrno
že oddělení uměleckého sochařství jest na výslavě
hořické zastoupeno velice čestně, jak dosud na žádné
naší výstavě nebylo; tím jest to pak významnější, že
to veskrz práce česká, že jsou to umělecké plody ducha
českého. Dvě věci spolupůsobily pro hromadné spolu-
účastnění se našich mladších plastiků na výstavě ho-
řické: hořická škola odborná, jejímiž někdej-
šími odchovanci snad všichni zde vystavující plasti-
kové jsou, a pak velmistr českého sochařství, proí.
Hořice
24
article
J. V. Myslbek, který žákům svým kollektivní obe-
slání hořické výstavy nejen blahovolně dovolil, ale
svou podporou totéž i umožnil, což obojí budiž k za-
sloužené chvále konstatováno. Celé pravě křídlo mo-
numentálního pavillonu sochařsko-kamenického, vy-
budovaného prof. V. Weinzetllem, proměněno jest v
neobyčejně poutavé a zajímavé museum plastik, z ně-
hož každý návštěvník odchází v pravdě s myslí po-
vznesenou a s plným uspokojením. Nepřehá ním,
dím-li, že toto oddělení jest perlou nejvýznamnější
attrakce hořické výstavy, jejího totiž sochařsko-kamen-
nického pavillonu. Věru, těžko zde říci, která práce
z těchte naskrz českých plastik jest lepší; a to jen
dím, že slabá není žádná z nich; své umělecké pla-
stiky vystavují tu pánové: Lad. Kofránek (dívčí
akt, podobizna, plakety a j), Jan Stursa (výborný
portrét Jar. Vrchlického, Dáma s chrtem a j.), Jos. Kal-
voda (Splynutí duší, Ve větru), Bohumil Kafka (vý-
berný matčin portrait, vlastní portrait, Láska, Manes
a j. v), Jar. Krepčik (Podobizny, Pokušení sv. An-
tonína a j.), Václ. Anloš (Genius a epigon, Poprsí,
Rytíř). Ludvík Herzl (Leda), Richard Chlup (Po-
prsí), Mariu Vasilev (V arčně a i), Ot. Spaniel
(Plakety, mednille a pod.), Jan Laušman (Májová
nce, Melancholie, Foolbalista a j), Jar. Klázar (pře-
krásný mramorový náhrobní relief) a j. v. Pokud pak
materiálu vystavených praci se týče, tu jest jich mnoho
provedeno již v mramoru, některé v bronzu; jsou pak
zde i skulečně teracolty a ostatní jest sádra.
J V Myslbek
profesor
V Weinzetll
Kofránek
Stursa
Vrchlický
Kafka
svatý . Ana
Václ
Herzl
Chlup
Vasilev
Otakar
Laušman
Jos
Kala
Genius
25
article
Dodatkem ku první slati o plastice budiž připo-
menuto, že ve školní budově vystavuje Jarosl. Maix-
ner, rovněž někdejší odchovanec hořické školy od-
berné vedle sádrového modelu pomníku strýce Petra
Mnixnera celou kollekci Iologralií svých praci plasti-
ckých, z nichž většina pracována byla v cizině.
Pokud pak architektury se týče, tu připorí-
náme, že ve zvláštní síni školní budovy vystavuje proí.
Jan Kotěra z Prahy (státní umělecko-průmyslová
škola) celou kollekci skvostných moderních prací z de-
korativní architektury (nábytek, lampy, svícny, ample,
koberce nástěnně, sklo, stojany, hodiny, různé akva-
rely z cest a pod.), jež všechny jasně ukazují, že spe-
ciální tato škola vyspěla k vrcholu moderního vkusu
a že žáci její, kteří tu práce své vystavují, nový duch
do uměleckého našeho průmyslu zanesou. Leč i ostatní
práce architektonické, na výstavě umístěné (V. Wein-
zettl: sochařský pavillon, Jan Kotěra a Fr. Bla-
žek: různé architektonické projekty a i) svědčí, žei
tento obor jest v uměleckém oddělení hotické výstavy
zastoupen velice čestně a pěkně.
Petro Mnixner
Kotěra
V Wein
Maix
Praha
Francie
26
article
Sjezd česko-moravských a slezských klobeu sík.a
konal se dne 19. srpna v Hořicích za četného účasten-
ství příslušných kruhů. Předsedou zvolen p. J. Vá-
vra, mistr kloboučnický z Hořic, za jeho náměstka p.
J. Zelenka z Prahy, zapisovatelem p. J. Kutzerz
Vamberka. Pan Vávra pravil ve své úvodní řeči, že
jako člen městské rady a okresního výboru obäržel
za úkol přivitati pány kollegy živnostní jako milé hosly
a spolu p. B. Stehlika, jako přednostu lučebního od-
dělení technologického musea v Praze, poděkoval za
účastenství na sjezdu hořickém a za výkonný výbon
výslavní zval pány po skončeném jednání do výstavy.
Pan B. Stehlík měl přednášku odbornou o lučebném
mederním lužení a barvení zboží, jež čelnými dolazya
vysvětleními doplněna byla a poděkováním panu in-
struktoru skončila. Další odborné debaty zúčasinili se
pp.: Formánek. Zelenka a Bretischneider z Prahy, Pin-
kava a Dvořáček z Hradce Králové, Katzer z Vam-
berka. Konečně podal p. předseda Vávra zprávu o zří-
zení odborného časopisu kloboučnického, tolikéž o
strojích pro kloboučníky, jež na hořické výstavě dvě-
ma firmami vystaveny jsou. Následoval pak společný
oběd v hotelu p. Česenekově a vycházka na výstavu.
Usnesení schůze a přednášky obsaženy budou v novém
odborném časopise kloboučnickém
J Vá
J Zelenka
Vávra
Stehlik
Formánek
Zelenka
Bretischneider
Dvořáček
Katzer
Hořice
Praha
Pino
Hradec Králové
českýmoravský
Kutzerz Vamberk
27
article
Osvětlení výstaviště i všech budov výstavních
jest v Hořicích ovšem elektrické. Zařízení celého ve-
dení provedla dokonale a k úplné spokojenosti výstav-
ních orgánů a obecenstva proslulá firma F. Křiží ka
z Prahy a sice za řízení a vedení vrch. inženýra pana
F. Hrušky. Břímě, jaké tak komplikované ústrojí, ja-
kým nákladné a bohaté osvětlení výstaviště a ulic od
výstavy k nádraží vedoucích si pořadatelé uložili, jest
tak velké, že bez ochotné a nezištné pomoci dvou to-
vůrních závodů hořických (Goldšmíd a spol. a Em.
Feuerstein a spol.) by osvětlení tak skvělé nebylo
mežné. Slouží pak oběma těmto továrnám ke cli, že
vlastní stroje daly výstavě pro všechny večery bez
nároků na jakékoliv honorování ochotně a rády k dis-
posici; kronikář výstavní musí to zaznamenati. Doslý-
cháme, že pro „hořický den“ chystá správa výstavy
osvětlení promenádního prostranství kolem hudebního
pavillonu novými obloukovými lampami Brehmerový-
mi, jež žlutorůžové světlo rozlévají intensitou mnohem
větší, než obloukové lampy se světlem bílým.
F Hruška
Feuerstein
Hořice
Praha
28
article
Hudební. Při hudebním večeru v úterý dne 25.
t. m. u přiležitosti lékařského sjezdu ve výstavním di-
vadle pořádaném, účinkovati bude slečna Pavlína
Erbanova z Hořic, vzácný host koncertního podia,
někdejší člen Národního divadla v Praze; slečna (před-
nese mimo jiné i velkou arii ze Smetanových „Dvou
vdov“) vystoupí po přestávce několikaleté a vzácnou
svou ochotou dává hořické výstavě a jejím zábavním
podnikům své upřímné sympatie na jevo a bude obe-
censtvu poskytnut umělecký požitek prvního řádu.
Jesel Hulik, rybář a stavitel lodí v Kolíně n. L
vystavuje kollekci lodí vlaslní výroby. Upozorňujeme
meri loďkami pro zábavu na velkou loď rodinnou
s ochranným zábradlím.
Výstava v Pardubicích.
Návštěva místodržitole. Z Pardubic se píše: Dnes
o 5. hodině odpolední přijel sem míslodržitel hr.
Coudenhove navštívíti východočeskou výstavu. Na
nádraží uvítán byl zástupci města pp. drem. For
mánkem a Vernerem, předsedou výstavy p. drem.
Štolbou, okresním slarostou p. V. Markalousema
okresním hejtmanem p. A. Novákem. Navštívil bu
dovu státní průmyslové školy, kde prohlédl si ústřední
výstavku prací učednických a exposici průmyslové
školy, načež odebral se do výstavy školní a na vý-
stavišti prohlédl si celou výslavu.
Pavlín Erbanův
Smetanův
Jesel Hulik
Coudenhove
Verner
Štolba
V Markalous
A Novák
Hořice
Praha
Kolín
Pardubice
národní divadlo
29
article
Slavnost vonkova. Největší slavností výstavní
bude velká slavnost venkova, ku které po nékolik
měsíců již rozsáhlé připravy se konají. Slavnost,
která bude míti vynikající význam po stránce kl-
turní a národopisné, konati se bude dne 30. srpnaa
přivábí do Pardubic dojista tisíce lidí. Četné lidové
zvyky a obyčeje, které vše rozrušující doba moderní
i z našeho poelického venkova již vytlačila a které
udržely se pouze ještě v několika málo moderním
příbojem nedotknutých vískách a zákoutích, budou
tu v plné své malebnosti a kráse předvedeny v roz-
měrech a formách, v jakých v zlatých dobách sta
rých od našeho lidu venkovského jako ozvuk z dob
šeré minulosti se dodržely a v úetě uchovaly. Pro-
gram podrobný o této velkolepé slavností přineseme
v nejbližší zprávě.
Slavnost pernštejnská. Nadherná slavnost pern-
štejnská, která ohromné zástupy diváků na výstavu
přivábila v den zahájení výstavy a která nade vše
očekávání se vydařila, bude se na základě dohody
s venkovskými jejími pořadateli opakovati dne 15.
září, v poslední den výstavní a sice v rozměrech
ještě větších, než-li pro krátkost času státi se mohlo
o slavnosti prvé. Bude tedy výstava zakončena ná-
dhernou slavností, kterou byla tak mnohoslibně
šťastně započata.
Pardubice
30
article
Národní jodnota severočeská sjela se do Pardubie
v neděli, aby shlédla jednak svou práci pro naše
menšiny, již názorně ve vlastním pavilloně zde vy-
stavuje; zároveň konala sjezd v měšťanské besedě,
jejž zahájil starosta N. J. S. p. dr. Nechanský
z Prahy. Pan dr. Stejskal v delší řeči, protkané
drastickými doklady o utrpení Čechů v t. zv. uzavře-
ném území, líčí hoj s Němci, mluví o jich huronském
jednání proti české menšině; praví, že stát ztratil zde
autoritu, „že úřadníci státní tancují, jak Němci pískají
Praví, že vedle podpory hmotné, jíž venkov skýtá
české menšině, nemělo by se zapomínati na podpo-
ru morální. (Častější dojíždění osob v národě po-
pulárních.) Pan dr. Bílek z Duchcova navazuje n
řeč p. dru. Nechanského, promlouvá o menšino
vých školách a útrapách, jde-li o jich zřízení
Pan dr. Just z Trutnova promlouvá o menšinách na
Trutnovsku, kdež živel český vždy více se uplatňuje
zásluhou města Pardubic, jež mají prolektorát nad tím-
to městem. Pan Štorch z Mostu doporoučí spis
„České menšiny na Podkrušnohorsku
načež po řeči p. dra. Kouckého z Pardubic a do-
slovu p. dra. Nechanského schůze skončena.
doktor
Nechanský
Stejskal
Čecho
Němec
Bílek
Just
Štorch
Koucký
Praha
Duchcov
Trutnov
Trutnovsko
Pardubice
Most
31
article
Dočasná výstava skotu s jeho odměňováním ze
7. obvodu oblasti českého odboru rady zemědělské,
který obsahuje okresy: Chrudim, Přelouč, Nasavrky.
Pardubice, Holice, Vysoké Mýto, Litomyšl, Ústín.
Orlicí, Žamberk a část okresu lanškrounského, konati
se bude dne 29. a 30. srpna t. r. v rozměrech tak
velikých, že rozsáhlá budova pro dočasné výstavy
jen stěží účelu tomuto vyhoví. Výstava bude se řa-
diti čestně k oběma velkým již předcházejícím vý-
slavám dočasným a bude dojista v nemenší míře
vábiti kruhy i neodborné, které ve dnech těch na
výstavu se dostaví. Za odměny výstavní pro tuto
výstavu určeny jsou: 1. čestné odměny: 2. peněžilé
odměny; E. státní medaile; 4. odměny zemědělské
rady pro král. české; 6. odměny král. kom. města
Pardubic; 7. odměny okresů na výstavě zastoupe-
ných; 8. odměny z jiných hospod. spolků a korpo-
rací. Při prohlášení odměn děje se zároveň předvá
déní zvířat ve velké ohradě.
Chrudim
Přelouč
Nasavrky
Pardubice
Holice
Vysoký Mýto
Litomyšl
Ústín
Orlice
Žamberk
rada pro král
32
article
Nedaleko průmyslového paláce nalézá se úhledný
pavillon firmy Akciová společnosl Alfa Se-
parator v Praze, Petrská ul. čís. 25., která
většinu družstevních mlékáren v Čechách a na Moravě
(mimo jiné zemskou mlékařskou a sýrařskou školu
v Kroměříži a mlékařskou školu ve Frýdlandě) zaří-
dila, a výstavou touto svoji výbornou pověst znovu
potvrzuje. Paroturbinová, úplná mlékárna v činnost
se nalézající, znázorňuje nejmodernější zařízení, jehož
dnes při družstevních mlékárnách se užívá, a kter
stále s novými úspěchy se potkává. Divák, lpící do-
posud na starém způsobu odsmetaňování a výroby
másla, pozpruje s úžasem, jak před jeho zrakoma po-
mocí parolurbinového separatoru Alfa, kulatého ohří-
vače, chladiče na smetanu, paroturbinové máselnic
holštýnské a hnětadla takořka v okamžiku zlatožlut
máslo výtečně jakosti a chuti povstává. Má-li mlékař-
ství skutečný znatelný zisk přinášeti, musí se racionál-
ně prováděli, a tu jest strojní zařízení, jaké v pavillonu
akciové společnosti Alfa Separator spatřujeme, hlavní
pomůckou a zdatným zdrojem příjmů. Na uváženou
hlavně dnes, kdy hospodářství tak těžkou krisi pro-
dělává a v krajích, živelními pohromami postižených,
mnohý rolník tak těžce existence svojí hájiti musí
Praha
petrský ulice
Čechy
Morava
Kroměříž
Frýdland
Alfa
Alfa Monitor
33
article
Dále vystavuje jmenovaná firma separatory Alfa růz-
ných velikostí, jichž oblíbenost a výtečné jakosti již
z toho fakta vysvítají, že prodáno jich do dneška přes
620.000 kusů, počet to, jehož veškeré konkurenční
stroje dohromady nedosáhly. Různé chladiče, hnětadl
na máslo, máselnice, tvořítka, dopravní haňkyn
mléko dávají odborníkům příležitost k zajímavým
pozorováním a posudkům.
V sobolu oznamovali proroci povělrnosti — kiel
na východočeské výslavě ovšem nescházejí — že bude
v neděli pršeti; jeden takový prorok, mající svou me-
leorologickou stanici v restauraci akciového
pivovaru v Pardubicích, soudil na dešť, ježto-
se mu zdálo, že chuť na známý pardubický „Portěr
u něho jaksi klesá; řekl mi to hlasem tak smutně do-
jímavým a sklíčeným, že mi ho bylo srdečně lílo
měl na lácku 8 čárek a bylo 11 hod. dopol.; pln sou-
strasti podal jsem mu ruku a šel jsem vedle do re-
staurace pivovaru smíchovského, kdež
činí svá pozorování jiný prorok povětrnosti, abych
vyslechl, jak on bude souditi o nedělním počasí. „Bude
pršet!“ byla určitá odpověď na moji olázku.
Pardubice
34
article
„Dovolte pane, na jakých vědeckých podkladech
činíte svá pozorování, že můžete s takovou určitosli
říci „bude pršel!“ „Vědecké podklady? Him, tu jsou,
pane,“ při tom ukázal mi tácek, jehož čtvrtina kruž-
nice byla pokryta čárkami. „Tyto čárky, pane, zname-
nají, že chuf na pivo stoupá a toto stoupání opět, ž
bude během 24 hodin pršeti.-
A zatím byla neděle tak krásná a smavá: vůber
mají letošní výstavy krásné neděle, jsouce takto čá-
stečně odškodňovány za nepohody všedních dnů;
obzvláště neděle poslední byla výstavě neobyčejně
příznivá; slabý vánek mírnil prudkost vedra, nálada
blížícího se podzimu dýchala již vzduchem, a paprsky
sluneční stápěly se v jásavě rudé barvě košil čackýci
Sokoliků, již v mohutných proudech zaplavili vý-
stavu. Neméně čestně se representovaly Holice,
které vyslaly na výstavu na 17 vozů účastníků. Krásný
den zakončen vlažným večerem, kdy na výstavišli
promenovalo na 12.000 návštěvníků. V rej zábavného
a celkem bezstarostného dne ohlásily se též vážnější
tony — dopoledne důvěrná, odpoledne veřejná volič-
ská schůze, na které započal volební zápas kandidátů
na Pardubicko-Chrudimsku, o čemž na jiném místě.
Výstavu navštívilo v sobotu 1717, v neděli 13.082
celkem 130.876 platících osob; včera v ponděli prou-
dilo opět již záby z rána obecensívo po výslavišti
dostavila se Kutná Hora; v neděli přítomni byt
hosté z Holic na 16 vozích; hromadnou návštěvu
v týž den vypravily řemesl. beseda a živnostenský
spolek v Chollicích: jest to již třetí hromadná ná
vštěva z městečka Choltic 110 čísel čítajícího; z
řad tohoto čilého živnostnictva jsou též tři vystave-
vatelé.
Holice
Pardubicko
Chrudimsko
Kutná Hora
Choltice
Sokolik
35
article
Mistní výstava průmyslová v král
městě Písku.
(Dokončení.)
Značné pezornosti těší se vyslavený ná bylek,
znamenitá truhlářská práce firmy Marek, jež ve
spojení s výtvory zmíněného již řezbáře p. Jana Klí-
my jest jednou z perel výstavky. Krásné kredence
slohu moderního, umělým vyřezáváním zdobené, lož-
nice moderní i barokově, skříně, jež provedením jsou
takořka bez konkurence, to vše vzbuzuje nejen ob-
div ale i úctu k domácímu průmyslu, k poctivé české
práci. Skvostné řezby rámců, úhledný a bezvadný ná-
těr roztomilého nábytku kuchyňského, p. Vorlem
provedený, zvyšuje lesk tohoto oddílu výstavy. Te
exposice truhláře p. Václava Šípa, obsahující kre-
dence barokové i renesanční, ložnici s ornamentální
bohatou výzdobou i ložnici ve slohu barokovém,
kromě pohovek, velice se zamlouvá, Tu mnohý udiven,
co dovedou naši truhláři, spravedlivým hněvem
unesen horií pro domácí průmysl, jehož dříve sám,
neznaje výrobků jeho, neuznával a nábytek v cizině
kupoval.
Jos. Marko vystavuje modely geometrických tě-
les k účelům vyučovacím. Jednotlivé kusy vyznačuj
s pěknými poměry rozměrů a celá kollekce elegant-
ním, přesným provedením. Zvláště rudožlutý tán
mdléno nátěru jest velmi případným účelu model
těchto, na něž upozorňujeme zvláště naše jihočeské
školy měšťanské i pokračovací. Další pěkné truhlářské
práce vystavují pp. Kůrka Ant. a Frant. Jícha,
tento s prací natěrače p. Matěje Srnky.
Jan Klit
Vorel
Šíp
Kůrka
František
Jícha
Srnka
Písek
Marek
36
article
Čalounické práce pp. Jos. Petáka (salon a de
korace) a Ant. Zahoura (pohovky, matrace atd.)
znamenají zejmena v Písku značný pokrok tohoto prů-
myslového odvětví.
Řezbálství jest v Písku u velikém rozkvělu. Vedl
vzpomenutých již prací jsou zde ještě pěkné výrobky
osvědčených mistrů p. J. Němce (rámce, stolky, plen-
ta se stříkanou prací ozdobnou slč. Horlivých) ap
Fr. Viluje.
Soustružnické výrobky vyslavují p. Ant. Pěča
p. Jos. Kukla, jehož postup výroby dřevěných dý-
mek jest velmi instruktivní a budí zájem dosti živý.
Výrobky stávkářské p. Chramostyi p. Krbečka
vynikají nad jiné jemným provedením: vycpavač
plactva i ssavců p. Malhiasko vystavuje čelné uká-
zky dovednosti své, jež docházejí všeobecného ocenění
a pochvaly. Kožešník p. Vyskečil a kloboučník
p. Mergl podávají ukázky výrobků dobrých a ele-
gantních. Též místní továrna na turecké fezy
je zastoupena rozličnými tvary a druhy rudých čepic.
Vlásenkář p. Frant. Janouš vystavuje kromě různých
vlásenek, divadelních vousů a umělých copů pěkně
práce z vlasů jako náramky a řetízky, jichiž pletení
na výslavě demonstruje, kyticíi a j. Téhož druhu práce
neméně vkusné vystavuje též p. Bedřich Janouš,
jehož dva náramky z vlasů s monogramy zvláště
budí pozornost. Vlásenkář p. E. Slepička vyslavuje
kromě dívadelních vlásenek též různé druhy srsti an-
gora, barvehé i nebarvené, krom. toho vlasy činské.
Košikářské výrobky značně levných cen a přece
vkusného provedení vystavují pp. E. Rybák, Tom.
Kinkor a J. Červenka.
Peták
Antonín
Kukla
Krbeček
Mergl
František
Janouš
E Slepička
E Rybák
Tom
Kinkor
J Červenka
Písek
Francie
37
article
Zlatnický a klenotnický průmysl representován
je starou firmou p. Webera, v jehož bohaté expo-
sici zvláště vynikají otavské perly, surový i broušený
moldavit (vltavín) a beryl, známé to na českém jihu
„pisecké drahokamy.“ Šperky, těmito „našimi kameny“
z „našich hor“ zdobené, jsou velmi ohlíbeny a o
hosti do Písku zavílavších hojně na památku kupo-
vány. Pěkné ukázky zlatnického umění podává též pa
Jan Kvasnička, jehož postupy výroby zlatého
prstenu, stříbrných náušnic a granátových šperků
jsou velmi názorny a poučny.
K pracím mladších řadí se práce starého průmy-
slníka p. Jana Alberla, který dobrými věcmi ze zlat
i stříbra slušně se representuje. Skutečně umělecké
jscu výrobky uměl. zámečníka p. Em. Bauera,
nichž tepané květiny a závěsy s visutou lampou o pal-
mu takořka závodí. Hodinář p. Fr.„Khýn, dobrý zná-
mý z výstavy táborské, vystavuje zde opět nové pen-
dlovky vlastní výroby, jež za rok pouze jednou se na-
tahují. Skvostná práce tato budí pozornost všeobecnou
Různé druhy hodin a problém hodinového stroje vy-
stavuje též p. Horažďovský.
Weber
Šperk
Kvasnička
Alberla
Bauer
Khýn
Horažďovský
Písek
38
article
Zbraně střelné vlastní výroby vystavuje p. Ja
Chmelík, pilnikářské výrobky p. J. Bártík, kar-
táčnické v hojném výběru a pěkné úpravě p. Jos. Du-
sík, nožířské p. Ant. Valenta. Podkovy a práce
podkovářské na kopytech nepravidelných předkládá p
Josel Š pil er
Remenářské výrobky pěkného zevnějšku vystavuje
p Václav Voldan; sedlářské práce, zvláště torty
a j. potřeby lovecké pro firmu p. Eggerthovu provedené.
vystavuje p. Vilém Kalous, sedlář a čalouník. Ná-
stroje hudební vyslaveny jsou p. Janem Huml em
a p. J. Maňhalem, který vyložil též staré mistrovské
housle. — Provaznické výrobky a j. vyslavuje p. V.
Marek.
Hojně zastoupen jest místní průmysl oděvnický
i obuvnický. Pěkné ukázky mužských oděvů vystavují
pp. Mráz, Hommer, Jaroš, Hloucha, Kest-
ka, Švihovec; ženské pláštěnky podzimní i zimní
novinky staré známě firmy písecké J. Wandrově
nástupci, těšily se pozornosti dam; podobně též
výrobky p. F. Kuliška (dříve V. Liška). Ženské
úbory, sestavené damskou krejčovou pi. Petrovou Ja-
nouškovou, čelnými damami velmi byly chvá-
leny. Oddělení obuvi mužské i damské bohatě jest
obosláno jednak továrnou bratří Kleinů jednak
výrobci-řemeslníky. Zejmena pp. Vojt. Kahuda, Jan
Němeček, Ant. Hálek, Jan Kalaš, HI. Ba-
kovský společně přičinili se o zachování dobré po-
věsti vkusné a dobré písecké obuvi. Barvířství zastou-
peno jest výrobkem p. A. Straky, vlastníka parní
barvírny a lučební prádelny, k čemuž se pojí ukázky
chemického čistění látek ze závodu p. Wurmova.
Na chodbách ještě povšimnutí zasluhují kolářské
výrobky p. Václava Pixy součásti kol a ukázky lišt
latí a pod. předmětů, jež v zastoupení firem vystavuje
p. J. Jílek,
J Bártík
Valent
Voldan
Kalous
Huml
J Maňhal
Marek
Mráz
Hommer
Jaroš
Hlouch
Kest
Švihovec
Wandrův
F Kuliška
V Liška
Petrův
Klein
Kahuda
Němeček
Antonín
Hálek
Kalaš
A Straka
Wurmův
Pixa
J Jílek
písecký J