ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 509bde20-70c6-11dc-966a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: place 92, person 59, org 10, work 5
1 masthead
22. srpna 1903.
2 masthead
Císlo 228.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article Bakkán.
Bakkán. Srbsko a povsláni.
Srbsko
6 article
Stbské listy vesměs píšou pro to, aby Srbsko vystoupilo z dosavadní reservy a s po- lečně s Bulharskem chopili se řešení ma- kedonské otázky, třeba zbraní. „Narodna Volja“ se přimlouvá, aby Srbsko a Bulharsko vyžádaly si od Evropy mandat k upokojení Makedonie, což je my- šlenka dobrá, doplní-li se dvojice slovanských států balkánských v trojici Černou Horou, na niž se nesmí zapomínati nikdy, kde jde o při- rozené uspořádání zmatků balkánských. Nežli se učiní rozhodný krok, je třeba vy jasniti jednu okolnosť, vyjasniti před Evropou Slovanstvem, vyjasniti také přede všemi Bal- kánci. I v této vážné chvili, „ve dvanácté ho- dině“, jak se vyjádřily „Petrohradské Vědomo- sti“, zdržují Srby v království od živého účastí rozpaky, týkající se povahy makedonské- ho povstání. „Národ“, orgán Jovana Djaje bývalého srbského vyslance v Sofii, státníka který nojhorlivěji propaguje myšlenku srbsko bulharského spojenství, píše, že je „dosti zná mek, že makedonské povstání podpáleno bylo z Rakouska, že ,rakouská strana je ve spojení s některými hlavními vůdei povstání a nyní roz něcuje revoluci také na Kosovsku a Novopazar- sku, aby si povstáním upravila cestu k dalšímu okupování Balkánu, jako v letech sedmdesátých užila povstání hercegovského a bosenského k okupování těchto zemí.
Volja Srba Jovan Djaj Srbsko Bulharsko Evropa Makedonie Černá Hora Bala Sofie Rakousko Balkán
7 article
„Beogradske Novine“ výslovně jmenují Bo risa Sarafova jako „rakouského člověka“. Sarafov prý často odchází do Vidně, z Vídně dostává puškyli dynamit, z Vídně také byla zaslána bednička „hřebíků“ a „pa- píru“, která na bělehradském nádraží vybuchla O Sarafovu se neslyší, že by se byl zúčastnil ně jakého boje, za to tím více se mluví, že se ob- jevuje v různém přestrojení a v různých posta- vách, tedy jako agent. Býval prý na oko ka- vazem rak. konsulátu v Solunu. Chodí prj také převlečen za katolického frátera a s katoli ckými frátery z Rakouska, kteří chodí po Make- donii jako missionáři, jest prý jedna ruka, což je tím podezřelejší, že za frátery převlékají se tak rakouští důstojníci na dovolené. Jsou prý ještě jiné důkazy, že Boris Sarafov jest agentem ra kouským. To jsou sice velmi určitá obvinění, avšal dostatečnými důkazy podepřena nejsou. Mají-l Srbové důkazy závažné a nezvratné, je třeba vy- stoupiti s nimi veřejně a usvědčením, že je ra- kouským agentem, Borisa Sarafova odstranit z vedení revoluce. My známe zásluliy, kterých si Rakousko Uhorsko za čtvrt věku dobylo o Bosnu a Herce govinu, proto se nikdy nenadchneme pro dalš jeho postup tím směrem, a nemůžeme raditi Bal káncům, od Rakousko-Uherska dosud neokupo vaným, aby si vlastní rukou připravili osud, který stihl Bosence a Hercegovee.
Bo Sarafův Sarafov Srba Bala Vídeň Rakousko Bosna Uhersko Soluna
8 article
Nyní „ve dvanácté hodině“ jde o to, aby se rázem dohonilo, co bylo dosud promeškáno: aby z povstání makedonského stala se záležitost slo- vanská, záležitost v prvé řadě všech Slovanů bal- kánských jako přímo zúčastněných, potom pak Slovanů mimobalkánských, zúčastněných mravně. K tomu však je nevyhnutelno zbaviti povstání všeho neslovanského a dáti mu povahu ryze slovanskou. Jeho nynější bezvýchodnosta eelé to zoufalé, beznadějné položení makedonské revoluce vyplývá jen z toho, že na ní lpí od počátku podezření, že se propůjčila podnětům cizím, neslovanským. Jakmile se povaha make donského povstání v tom smyslu vyjasní aneb očistí, okamžitě otevře se mu široká cesta, bez- východnost zmizí, mysli se povznesou k čistým národním ideálům a hnutí, které je nyní zoufale slabé při všem heroismu jednotlivců, bravurně obětujících své životy, najednou bude nepřemo žitelně mohutným. To pravíme, věříce, že srbské listy nepode- zírají Borisa Sarafova na plano. Kdyby však dů kazů neměly, že třeba je napomenouti, aby o planého podezírání ustaly a nekazily si jím mys a nezastíraly si jasný obzor.
9 article
Dynamit a dynamit.
10 article
Dop. „N. L. Z Biiolie, 16. srpna. Attentáty komitů n turecké železnice se množí ode dne ke dni. Na trati Solun-Skoplje byl u stanice Djevdjelije vy- hozen do povětří železný most o 4 metrech roz- pnutí a mezi Gumendží a Djevdjelijem vytrháno na dvou místech 32 kolejnic, následkem čehož vlaky o několik hodin se zpozdily. Jinak se ne štěstí nestalo žádně. Do celní stanice Zibevče na hranicích srb sko-tureckých nějaký passažír tyto dni s sebou přivezl kufřík. Kufřik nechal na stanici jakoby zapomněl, a sám zmizel. Kufřík uložili do skla- diště. O půl 2. odpol. udál se v skladišti výbuch, jímž proražena střecha a shořeno zdivo. Zjistilo se, že v kufříku byl pekelný stroj. Dnes časně ráno byly dynamitem vyhozeny dva menší mosty mezi. Lerinem a Kenaly na trat Solun-Bitolie, a přetrhány telegrafické dráty. Podivno, že to vše se děje přes to, že dráha je hedlivě vojskem sířežena. Pobliž Ekšisu komiti zapálili dvě tureck vsi, Sotir a Basme, vyhnavše dříve do polí ženy a děti. V ponděli dne 10. t. m. turecké vojsko ohléhalo městečko Ekšisu, jež bořili dělem. Byl prý jim doneseno, že v Ekšisu skrývá se na 400 komitů. Poněvadž z městečka nebylo odpově- děno ani jediným výstřelem, vojsko dalo pušky na ramena a vtáhlo do něho, ale odtáhlo zas, když ničeho podezřelého nenašli. Komiti prý přecev Ekšisu byli, ale o den dříve odtáhli, než Ture přítehli. Ze Soluna odláhlo dosud proti povstalcům 12 pluků pěcholy a jiných 12 bude tyto dni po sláno do Ostrova, Soroviče a Lerinu. Vojsko do pravuje se po bitolské dráze, většinou v noei. Dezdékovský.
Dop Djevdjelij Djevdjelijá Zibevč Ostrov Soluna Skoplje SolunaBitolie Biiolie
11 article
Srážky v Makedonii. Pop. N. L Ze Soluna, 16. srpna. Nejhlavnější událostí posledních dnů, že Turci nazpět dobyli města Kruševa po několikadenním bombardování. Všecko turecké bylo zatím v Kruševě vyru- báno a zničeno. Kruševo je od přírody míst velmi pevné. Komiti by se byli mohli v něm dele bránit, ale dali přednosť ústupu do hor, směren F Ochridě. Jen té okolnosli Turei děkují, že město opanovali. Komiti překvapují Turky rychlostí svých pohybů, častým přebiháním z místa na místo. Ve vedení horské války dosahují už málem mi- strovství Černohorců. Do velkých bitev se ne- pouštějí. Zavedou někam vojsko, dělají, jakoby chtěli svésti bitvu, ale po krátké přestřelce, když těžkopádný stroj pravidelného vojska se roz- houpal, mizejí jako duchové. Pravidelně vojsko tato taktika velmi unavuje a dělá ve vlastních pčích komickým.
Pop N L Turek Černohorec Makedonie Soluna Turec Kruševo
12 article
Jedna z čet, ustoupivších z Kruševa, ve- dená učitelem Keckarevým, setkala se u vst Kosila s Turky. Po krátké přestřelce unikla do hor, ztrativši dva druhy. Jiná četa pokusila s přepadnouti pevnou tvrz ochridskou. Rozumí se, že ji dobýti nechtěla, pouze znepokojiti. Cestou zavraždila tři turecké drancovníky ze vsi Ko záku, okresu resenského, kteři mnoho zlého uči- nili v celém kraji. V Ochridě a Resnu zavládl veliký strach Turci se bojí komitů, křesťané Turků. Vzájemný strach je příčinou, že obě města vypadají pustá. Z domů nikdo nevychází, krámy jsou zavřeny ulice a náměstí jako po vymření, obchod se za stavil, potravinám přidražuje. Důležitý průsmyk Ušje na planině Čelovie drželi do nynějška povstalci. Nyní se ho zmocnili Turci, opevňují a hromadí tam vojsko. Bylo ještě mnoho drobných srážek, jimiž na povšechném poměru obou stran nic se ne- mění. U vsi Zrzu vojsko obklíčilo malou četu, jež, vidouc se ztracenu, dala znamení, že se vzdává. Turci sebrali složené zbraně (byly to jak ujišťují, rakouské manlicherovky) ale povstalců neživili, nýbrž do jednoho poru- bali. Číní prý to na rozkaz vlády, podle něhož mají komity pokládati za loupežníky a tak s nimi nakládati. Povstalci už několikrát zajali oddělení tureckého vojska, jemuž pouze odňali zbraně a nikomu neubližili. Nyní budou se zaja- tými tureckými vojáky nakládati také jako s lou- pežniky.
Keckarevý Turek Kruševo
13 article
Včera v noci mezi stanicemi Amatovem Karasutí vyhozen dynamitem nákladní vlak. Všechny vozy rozbity, lokomotiva porouchána, kotel praskl. Tři služební při dráze zahynuli, více jich raněno. Komiti myslili, že vlakem veze s vojsko. Následkem veliké nejistoty života mnozi úřadníci při dráze ohlásili, že ze služby vystu- pují. Jsou to většinou cizinci a Řekové. Protože Bulhaři a Srbové byli už dříve propuštění jako živel nespolehlivý, není nikoho k obsluze že- leznic a vozba sama sebou přestává. Bezgramolní Turci nemohou prázdná místa zaujmouti. Protože Turci čekají, že makedonští rodáci meškající v sousedních zemích a státech, vrátí se nyni domů a dají se k povstalcům, turecká vláda nařídila svým konsulům v Řecku, Srhsku, Bulharsku, Rumunsku a Uhrách, aby žádnému Macedonci nepotvrdili pas do Turecka. Jak naivní jsou ti Turei! Jakoby pravý vlastenec ne- dovedl se dostati domů bez pasu, když je vlast v nebezpečí! Dojčin. Telegramy. m. Z Cařihradu, 21. srpna. Úřadník n ského poštovního úřadu v uniformě byl zde tureckými vojáky napaden a těžce zraněn. Byl dopraven do vlašské nemoc- nice, před kterou se shromáž dil veliký zástup lidí. d. Z Bitolie, 21. srpna. Turecké vojsko zničilo střelbou z děl vesnice Sre- breni, Ledjani a Armensko. Povsta- lecké čety prchly do hor. Turecké vojsko utrpělo velké ztráty a povraždílo ve zmíněných obcích ženy a děti. Povstalci použili v boji pum. Dále zničena vesnice Želemice. Turecké vojsko chystá s zničiti vesnice Patelu a Banjicu, v nichz utábořili se povstalci. Řecký farář Pi soder odveden byl komity do hor.
Amatov Řek Bulhar Srba Turek Patel Banjicu Řecko Bulharsko Rumunsko Uhry Turecko Cařihrad Bitolie Sre
14 article
Nové povstalecké čety objevily se v pohořích tehegovském, sorovičském a vla- dovské m. Z Vídně, 21. srpna. (C. B.) Nový vojenský příručí pro rakousko-uherské vyslanectví v Soíii. podplukovník šl. Kraus s- Elisl ago včera odebral se na své služební místo. Z Cařihradu, 21. srpna. (C.-B.) Zdejšídi plomaté nevykládají sobě vyslání ruského loďstv do tureckých vod nepříznivě. Mají za to, ž toto opatření, které prý bylo důsledkem roz- hořčení ruské veřejnosti, má uklidniti jak Turky tak i povstalce a podporovati tak dílo nápravy, k němuž chystá se Rakousko i Rusko. i. Ze Solunu, 21. srpna. Zejtra připluje sem z Cařihradu ruská staniční loď pro mrtvolu konsula Rostkovského. Vlak, který sem tuto dopravil z Bitolje, očekáván byl na nádražt pravoslavným a řeckým duchovenstvem. Tureck vojsko, četnicívo a municipální úřadnictvo vzdali jí poctu. n. Z Berlína, 21. srpna. »Vossisehe Ztg e oznamuje z Bělehradu: Včera konala se zde mimořádná válečná rada za předsed- nictví krále. Nahromadění tureckéh vojska na srbské hranici nutí Srb sko, by provedlo bezpečno stn opatření. Válečná rada usnesla se na pří pravách k mobilisaci dvou divisí Chystaný odjezd krále se bezpochyby odloží. Z Paříže, 21. srpna. (C. B.) »Gaulois« sdě- luje, že na tureckém vyslanectvu v Paříži nepo- kládají situaci v Makedonii tak vážnou, jakouse všeobecně označuje. Naproti tomu prohlásil v ministerstvu zahraničních záležitostí, že se v posledních dnech krise v Make- donii značně přiostřila, ač jednotný byl úsudek, že nehrozí žádné nebezpečí, dokud mezi Ruskem a Rakousko Uherskem trvá shoda.
Kraus Turek Srb Vídeň Cařihrad Rakousko Rusko Soluna Berlín Bělehrad Paříž Makedonie
15 article
Dosud není prý žádného důvodu k zakročení ostatních velmocí. Z Vídně, 21. srpna. (C. B.) »Pol. Cor.e vyvrací zprávu, jakoby byl ruský velevysla- nec v Cařihradě, Zinověv, podal turecké vládě ultimatum s určitými požadavky v otázce makedonské a že ultimatu tomu mělo býti dodáno důrazu vysláním ruského loďstva do okoli Bosporu. Z Cařihradu, 21. srpna. (C.-B.) V bitvě Kruševa a ztečení toholo mésta turecké vojsko plenilo a draneovalo a po- rubalo celou řadu bulharskýcha řeckých obyvatel. Také z jiných končin sandžaku bilolského oznámeno, že mnoh obci turecké vojsko vypálilo a vy lo u pi lo. Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« vyvracl zprávu o vyslán části středomořského loďstva an- glického k Solunu. Z Řima, 21. srpna. (C.-B.) »Italie« sděluje. že papež Pius X. požádá velmoci, by konečně zamezily další vraž- dění křesťanů v Orientě. Z Berlína, 21. srpna. (C.-B.) »Wolfova kancelář« sděluje z Cařihradu; Na ultima- tum ruského velevyslance Zinověva svolil vláda turecká šmahem ke všem požadavkům, jež byl ilumočil úřadní list ruský a sdělila, ž experty ustanovení byli čtyři důstojníci belgičt. Následkem toho bylo by — kromě dvou švěd- ských poručiků ze skopijské posádky — rozho- dovati o reformě četnictva makedonského, pro jektované již od prosince šesti expertům. č. Ze Skoplje, 21. srpna. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.) Všeobecná mobilisace re- difů byla již v kosovském vilajetu zahájena. Turecké obyvatelstvo je nad miru rozhořčeno a svolalo řadu schůzí. V okl esu gostivarském zavládla anarchie. Srbové prchají do Tetova, Albáne unášejí srbské divky a útočí na křesťanské vesnice. V okresích dramském, demirhissarském a pe- trovském je klid. Dnes nedošlok žádné srážce. Při boji u Djavatu uhořelovtroskách 40 zena dítek.
Pol Cora Zinověv Pius Wolfův Srba Vídeň Cařihrad Bospor Kruševo Londýn Řima Orient Berlín Skoplje Tetov Albán Reuterův kancelář Italia
16 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů'.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů'. Situace v Uhrách. ch. Z Pešti, 21. srpna. Dnes dopo- ledne rozšířila se teprve zpráva, že hrabě Khuen Hedérváry navštívil včera ve společnosti hr. Apponyie opposičního posl. Karla Eötvösa a že prodleli u něho té- měř dvě hodiny. Této rozmluvě s Eöt vč- sem, který dovede ovládati všemi opposič- ními frakcemi, přikládá se velká důle- žitost a myslí se, že urovnati měla cestu hr. Apponyiovi. Karel Eötvös n četně dotazy neměl jiné odpovědi, nežli že o podrobnostech rozmluvy nemůže ničeho sděliti, ale že musí připomenouti, že oproti kombinaci s Apponyiem již pro jeho vždy projevované radikálně kleri- kálni smýšlení musilo by se vystoupiti. Živelní pohromy v Haliči. Ze Lvova, 21. srpna. »Kurýr Lvovský« sděluje z Pešti, že císař vy- slovil přání, aby se od výzdoby města za jeho návštěvy upustilo a obnos na to věno- vaný dal se obyvatelstvu, poškozenému živel- ními pohromami.
Khuen Eötvösa Eötvös Uhry Pešť Halič Lvov
17 article
Ze Srbska. Z Bělehradu, 21. srpna. Král Petn jmenoval plukovníka Andrejeviče ve- litelem podunajské divise, kteréž dosud velel nynější ministr vojenství. Dále byl jmenován plukovník Mihajlovič velitelem divise drinské. Mihajlovič hrál totiž ve spik nutí značnou roli, kdežto plukovník Andre jevič spiknutí se nezůčastnil. Z Vatikánu. Z Římn, 21. srpna. Kardinál Ram polla byl včera přijat papežem Piem X v audienci, která trvala tři hodiny. Ve vati kánských kruzích se vyslovuje domněnka. že z některých stran působí se k tomu, by Rampolla byl opětně jmenován stát- ním sekretářem. r. Z Paříže, 21. srpna. »Rappele oznamuje z Říma, že rakouske-uherská di- plomacie zkoumá ve Vatikáně, zda by nyní mohl v něm učiniti návštěvu rakouský císař. Lord Salisbury. w. Z Londýna, 21. srpna. Stav lorda Salisbura jest beznadějný. Skon jeho čeká se každého okamžiku. Ve čtvrtek večen zdálo se, že jest již mrtev, ale za krátko zjevily se znovu známky jeho života.
Andrejevič Mihajlovič Andr Rama Pius Rampoll Rappele Salisbura Srbsko Bělehrad Vatikán Římn Paříž Řím Salisbury Londýn
18 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Situace v Uhrách. Z Pešti, 21. srpna. (C. B.) Císař při jal včera předsedu ministerstva Khuena- Hedérvara ve zvláštním slyšení, které trvalo asi hodinu. Také dnes bude příjat hr. Khuen ve slyšení. Z politických osobností, které panovník hodlá vyslechnouti, jsou dnes k slyšení povoláni předseda sněmovny mag nátů hr. Csáky, předseda sněmovny posla necké hr. Apponyi a poslanci hr. Karo lyi a hr. Julius Audrássy. Z Vídně, 21. srpna. (C.-B.) Ministr za hraničních záležitostí hr. Goluch o w sk odjel odpoledne k císaři do Pešti. Z Pešti, 21. srpna. (C. B.) Slyšení hr Csákya, hr. Apponye a poslanců Alex Károlya a hr. Julia Andrássy a trvala od 1 do 14. hod. odpol. Zejtra budou mít audienci finanční ministr Lukacs, bývalý předseda ministerstva Alex. Wekerle hr. Jul. Szapáry a posl. Emerich Ho- dossy. »Uh. korr. kancelář« vyvrac pověsti, že ke slyšení u císaře budou povo láni také členové státoprávní oppo- sice, ujišťujíe co nejurčitěji, že na to není ani pomyšlení.
Císař Khuen Csáka Julius Audrássy Goluch Alex Károly Andrássy Lukacs Jula Emerich ho Uhry Pešť Vídeň ministerstvo Khuen sněmovna ministerstvo Alex hr Csákya
19 article
Ze Srbska. Z Bělehradu, 21. srpna. (C.-B.) Král Petr přijal včera odpoledne předsednietvo selského svazu. V odpovědi na holdo- vací projev pravil, že jest povinností každé vlády, věnovati hlavní zřetel otázkám země- dělským. Slát musí zaujati nyní vůdčí roli v této tak důležité otázce, neboť úkolem jeho jest organisovati zemědělské školství, prová- děti větší kulturnětechnické práce, usnadniti zemědělcům laciný úvěr, zakládati rolnické pojišťovny a podporovati jejich společenstva Prohlášení toto učinilo všude dobrý dojem a přikládá se mu nemalý význam. Venezuela. Z Bernu, 21. srpna. (C. B) Carem Mikulášem za smírčího sondce ve sporu některých evropských států s Venezuelou navržený švýcarský vyslanec v Paříži d Lardy odmítI tuto funkci s poukazem na čl. 3. washingtonské smlouvy. Článek tento stanoví, že členem smírčího soudu nesmí býti žádný poddaný neb občan státu, který zmíněnou smlouvu podepsal, nebo jest věřitelem Venezuely. Jelikož spolková vláda švýcarská zastává se některých požadavků vůči Venezuele, nemůže žádný Švýcar zase dati ve smírčím soudu.
Petr Mikuláš Švýcar Srbsko Bělehrad selský svaz Venezuela Bern Paříž
20 article
Telegrafické zprávy hospodářské. st. Z Pešti, 21. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 30.000 pšenice o 21% haléře levněji. Platila pšenice tis- ská 80 kg K 7.95, stará 81 kg K 7.80, 80k K 7.75, 79.5 kg K 7.65, 79 kg K 7.70, 78 kg K 7.60, turčansko-sv.-martinská 81 kg K 7. 85. stolnobělohradská 79 kg K 7.82k%, stará 76 k K 7.70, peštská 80 kg K 7.75, 80 kg K 7.65. 79 kg K 7.60, 77.5 kg K 7.55, žlutá 78 kg K 7.50, 78 kg 770, z Tolny 77.2 kg K 7.524. 76.5 kg K 7.55, stará hornouherská 78.5 k K 7.50, banátská 78 kg K 7.55, 78 kg K 7 371. báčská 7.78 kg K 7.6214, pančevská 78.3 k K 7.50, žito K 6 02 až 6.20, ječmen K 5.60, oves K 5.70. Na trhu termínovém ceny staréh ovsa pevny, ostatní druhy celkem udržely zá- znamy dosavadní. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.34, na duben K 7.64, žito na říjen 617, na duben K 6.44, oves na říjen K 5.52. na duben K 5.72, kukuřice na srpen K 6.17 na září K 6.10, na květen-červen K 6.10, n kvělen 1904 K 5.08, řepka K 11.— Sádlo třídílně K 65.—, jiné druhy zbož beze změny. Cukerní otázka, Z Berlína, 21. srpna. (C.-B.) Na valn hromadě syndikátu německých raffináren odro- čeno bylo usnesení o výpovědi dosavadních kar- telových smluv a zavedení nové úmluvy o ce- nách na pondělek. Bavlnářská krise v Americe. Z Washingtonu, 21. srpna. (»Reuter«. Tajemník ministerstva orby, Wilson, prohlási za rozmluvy, že lituje ohromných škod, způso- bených jak pěstitelům tak továrníkům jejich spekulací, dodal však, že nezavínila to snad menší sklizeň. K nápravé že dojde snad až po odstranění bavlnářského ringu. Co nevidět že dojde ke svážení nové sklizně.
Sádlo Wilson Pešť K 7.70 Berlín Amerika Washington Reuter ministerstvo orba kg
21 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Upravení potravní daně na čáře v Praze- Nové obchodní gremium král. hlav. města Prahy zaslalo ministerstvu financí v záležitosti konečného upravení potravní daně na čáře v Praze tento spis: „Podáním svým ze dne 5. května č. j. 4894 obrá- tilo se představenstvo Nového obchodního gremia král hlav. města Prahy k c. k. ministerstvu se žádostí, aby urychleno bylo co možná nejvíce jednání o ko- nečném upravení potravní daně na čář v Praze.
Praha
22 article
Pojednávajíc ve svých schůzích dne 29. července a 12. srpna t. r. konaných znovu o této otázce, jež dlouhou řadu let již jest uvažována, usneslo se před- stavenstvo, aby podán byl c. k. ministerstvu za účelem vytčení stanoviska pražského kupectva tento spis: Nynější úprava potravní daně na čáře v Praze spočívající na ustanoveních patentu, vydaného na zá- kladě nejvyššího rozhodnutí ze dne 25. května 1829 dávno již nevyhovuje ani sociálně-politickým, ani fi- nančně vědeckým směrům moderního národohospodář- ského nazírání. Původní rozpor mezi duchem tohoto patentu o daních potravních a národohospodá řským stavem panující stupňoval se v pozdějších dobách ještě příkřeji a když konečně v letech osmdesátých přikročeno bylo k reformování generelního tarifuo vysokých sazbách, jenž byl pouhým finančně politi- ckým důsledkem hledisk fiskálních a luxusně policej- ních a dále zásad merkantilistní soudobé obchodní politiky, pocítěno to bylo jako uvolnění oncho tu- hého, železného kruhu, který znamená zvláštní zda- nění obyvatelstva velkých městských středisk vzděla- no stních, obchodních a průmyslových a to zdanění velmi nezdravé tam, kde zdaněny byly předměty ne- zbytné spolřeby právě méně zámožných tříd oby- vatelstva. Leč pouze říšské hlavní a sídelní město Vídeň stalo se účastným této reformy; ostatní města daňově uzavřená a mezi nimi na prvním místě Praha zůstala až dosud spoutána generelním tarifem z rolu 1829.
Praha Vídeň
23 article
Již tato okolnost: rozpor mezi zákonodárstvíma moderním duchem národohospodářským padá tu na váhu jako moment, který činí reformu nezbytnou a rychlé vyřízení její nanejvýše žádoucím Kromě toho však jsou i momenty hospodářské — k těm zejmena bylo poukazováno podáním svrchu uvedeným — a sociálně-politické, které měly by býti velmi nutkavými pružinami rychlejšího postupu pracích příslušný zákon říšský ve příčině reformy pražské připravujících Poněvadž jest známo, že pražská reforma má se ubírati cestou naznačenou zákonem ze dne 10. června 1890 č. 78 ř. z. o reformě potravní daně na čáře ve Vídni, nelze jinak, nežli tento projekt přijmouti za základ toholo spisu a to po jeho stránce národo hospodářské. Jest zajisté účelem reformy, aby odpovídajíc mo derním směrodatným zásadám národohospodářské národohospodářsky politické nauky, pokud jde o sta nevení rozsahu působnosti daňové, vyhověla též zá sadám finančně politickým, aby totiž při náležitém zřeteli k národohospodářskému stavu svého okresu daňového dovedla vyhověti potřebám rozpočtu po stránce daňové dostačitelnosti a dokonalejším odstup- ňováním sazeb podle jakostných kategorií dovedla se dokonaleji přimknouti k zásadám moderní finanění vědy o methodě daňové techniky
Vídeň
24 article
Proto lze zcela souhlasiti s tím, aby zákonem vy- hlášen byl tarií pro královské hlavní město Prahu v rozsahu dvanáctipoložkového tarifu vídeňského. ježto s hlediska národohospodářského se okruh da- ňový předmělně podstatně zmenšil a zdaněny by byly předměty, jež vesměs i na venkově a v ostat- ních městech dani podléhají (vino, vinný mošt břečka, ovocný mošt, pivo, skot, brav, vepři, mase a masné výrobky) a zdanění ostatních lze jak s ho spedářského tak i sociálně-politického hlediska odů vodniti, ježto jde o předměty spotřeby zbytné, ted o požitky více méně luxusní, jež jsou vhodnými před měty dané a z nichž u jednoho (vinných hroznů) roz- hodlo hledisko finanční, možnost výroby vinné — kdežto vypuštěny by byly předměty důležité, pro je- jichž vřadění do tarifu roku 1829 mluvily pouze ohledy fiskální a o které plným právem jsou opírány národo- hospodářské, zvláště sociálně-politické námitky proti tomu činěné: totiž předměty nejvšeobecnější spotřeby, neomezující se na určité vrstvy obyvatelstva, utříděne zvláště dle poměrů majetkových, jejichž zdanění při vysokých sazbách působí až dosud u nezámožných ne- zdravě jako skrytá daň z hlavy, zatěžujíc větším pro- centem nežli u zámožnějších jejich celkový důchod předměty osobní nebo výrobní potřeby, rovněž vše- oli ecné.
Praha královský hlaveň město
25 article
I s jiného hlediska, povahou svojí rovněž národo- hospodářského, totiž s hlediska stykového mohla by se tato reforma v souvislosti s omezením počtu předmětů daňových vykázati značným pokrokem: nezmizela by sice ani nyní přehrada daňové čáry mezi městem jeho venkovskými předměstími, ježto by na míst nynějších předměstí v daňovou čáru rozšířenou po- jatých nastoupila místa venkovská, nyní od Prahy více vzdálená, přece však do značné míry by ubylo ne- srovnalosti, způsobených čarou daně potravní právě pro ty obory obchodních styků, jež jsou nejvice časte
Praha
26 article
a nejvíce potravní daní zalíženy, k nimž rovněž byle již v podání ze dne 5. května 1903 ukázáno. Stále ještě zůstalo by obyvatelstvo král. hlav. města Prahy. předměstí a blízkých obcí okolních podrobeno dani. jejíž povaha všeobecná nejen není prosta námitek. nýbrž v konkretní podobě mohla by se následkem aksolutní finanční politiky zvrátiti v útvary i přes pro- vedenou reformu velmi nezdravé, ale předce již stalo by se tak v souhlase s nynější podobou městského seustředění a z ní vyplývajícími poměry hospodář- skými I s druhého základního hlediska, finančně polit- ckého posuzována, jevila se reforma jako důsledek politiky rozpočtové, jejíž oprávněnost nelze zneuznati: jest zajisté správným pro výši sazeb reformních, zřetel k dostačitelnosti daně stělesněný v požadavku, aby byl zachován stav dosavadního výnosu potravních dení v témže okresu. Bylo by si jen přáti, aby rozpočtové studie, konané na základě příslušného statistického materiálu, vydaly stejný výsledek jako při zaokrouhlování většiny sazbových položek ze sta- rého vídeňského tarifu do nového, reformovaného příjatých na obnosy nižší.
Praha
27 article
Otázka výše sazeb nemůže však býti řešena, aniz bylo přihlédnuto k hlediskům daňově technickým, jež povahou svojí též jsou finančně politickými. S po- vděkem možno tu uvítati, že reforma i pro Prahu znamenala by nekonečnou emancipaci z generelního typu tarifového, jaký vykazuje tarií z roku 1829, pokusem o dokonalejší jakostné třídění daňových před- mětů, jemuž nemůže býti upřen značný pokrok, ač- koli rovněž nelze mlčením pominouti, že třídění to drží se někde jen zevnějších známek, jež poskytují snad sice kriterion z pravidla dosti spolehlivé, ale přece nikoliv bezpečné. Naproti tomuto momentu, který bude ještě předmětem další úvahy, lze ovšem zase jen vítati a oceniti okolnost, že dosaženo by bylo zdanění asi odstupňovaného dle tříd konsumujícíhe obecenstva a povahy jejich konsumu a tudiž v značné míře vyhověno sociálně-politickému požadavku toho směru a že potravní daň nabyla by konečně způsobem dosti dokonalým té povahy, která jí v sou- stavě daňové jako doplněk soustavy daní přímých, jen zřídka celý důchod tříd zámožnějších postihujících právem náleží.
Praha
28 article
Ježto tedy plně uznati sluší relormy, jež všeobec- ně přinesl zásadám potravního zdaňování zákon z dn. 10. května 1890 č. 78 ř. z. a jejichž přenesen do návrhu zákona o změně daně potravní na čáře Praze jest na nejvýš spravedlivo a žádoucí pro stránku jejich národohospodářskou a národohospodářsky po- litickou, lze tím větším právem věnovati objektivi pozornost reformě chystané po stránce finančně po- litické, jejíž dobré vlastnosti: pokusu o specifika předmětů dle jakosti, principiálně nedotýkají se naše námitky Při důležilé otázce výměry daňové sluší míli n zřeteli národohospodářský stav okresu daňovéhoa z toho půžadavku vyplývá též zásadní odpor prol eventuálnímu úmyslu aplikovati sazby vídeňského tarifu nyní platného na poměry příštího pražského okresu daňového. Sazby tyto naprosto neodpovídají ani dosavadnímu stavu sazbovému v Praze, ani ná- rodohospodářskému stavu nového zdaňovacího okresu pražského. Kdežto při reformě vídeňské byly sazby naproti dřívějším poměrně a většinou sníženy, zna- menaly by sazby vídeňské v Praze soustavné zvý- šení sazeb pohybující se až do 710%. Pro Prahu by pak níkterak nešlo o reformu, která přece vždy za- mýšlí krok k lepéímu, nýbrž hospodářsky nesnesitelná zhoršení
Praha
29 article
Rozdíly mezi národohospodářským stavemí pří- šlího okresu pražského a stavem Vídně nebo Terstu vystupují neklamně nejen z rámce statistických dal o poměrech blahobytových, o obyvatelské hustot atd., nýbrž i ze statistiky potravní daně samě a jejího výnosu. Tam, jako ve Vídni, kde poměrně k blahobytu a hustolě obyvatelstva vynáší daň potravní milliony, a tam, kde jako v Praze za léže statistické melhody lze počílati jen s desetitisíci korun — v těch okresech daňových nelze mluviti o slejných poměrech národo- hospodářských. Právě tak, jako pro reformu vídeňskou, sazbová výměra pro Prahu musí býti otázkou nikoli výlučně rozt počtovou, nýbrž v rámcirozpočtové do stačitelnosti otázkou národohospodár sky statistickou a nemohly by tedy beze škody národohospodářských zájmů zdejších býti na pražské poměry přeneseny sazby vídeňské. Pražské sazb musí býti k nynějším poměrné v rámci rozpočteného výnosu daně potravní v novém okresu. Poměry obcho- dové jsou jednou z velmi markantních známek ná- rodohospodářského vývinu měst a nebude zajistě ni- koho, kdo by chtěl tvrdili, že ony jsou v Praze a Vídni neb Terslu slejné. Nelze tu neviděti, že spotřební zvy ky v souvislosti své s mohovitostí obecenstva jsou zcela jiné, právě lak jako obchodní a trhová živost
Vídeň Terst Praha
30 article
Prahy nesnese srovnání s obchodní a trhovou živost ve Vídni, jak nejlépe ukazuje statistika trhových obra tů tu i tam docílených. Pražské obchodnictvo pak jistě jest povoláno, aby ukázalo na tyto momenty, jež nelze pustiti se zřetele, má-li reforma přinésti ovoce utěšeného sociálně politického a hospodářského vý- sledku, nebol ono zná poměry ty, majíc příležitosl z blízka v ně vniknouti. Pražské obchodnictvo může říci, že reformovaná daň s vídeňským tarifem jako celkem byla by nesnesitelnou daní z hlavy i pro třídy zámožnější, zdražujíc jejich potřeby na výši krilickou, aniž se vydává námitce bezdůvodného odporu: právě jako jest mu záleženo na reformě samé a dovede cenili dobré stránky pražského projeklu, jest tím více po- vinno, ukázati v čas na body otázky, které bude třeba
Praha Vídeň
31 article
rozřešiti v zájmu všeobecném a bez jeho škody. Ob- chodnictvo nemůže nechali bez povšimnutí i celou řadu průvodních zjevů toho zdražení spotřeby, jež by nutně nastalo: nemůže zamlčeti, že nelze spoléhati na přesouvání daně úplné; a kdyby i se obchodníku podařilo celou daň zaplacenou na konsumenta pře- sunouti, měly by zhoršené drahotní poměry násled- kem zdražení předmětů spolřebních o celý obnos daně další následky národohospodářsky povážlivé: nutně zvýšení platů za síly pracovní ve všech odvětvích tělesné i duševní práce, po případě nápadný úbytek spotřeby, která by se stala mnohým nedosažitelnou. Tím stala by se nevyhnutelnou krise hospodářská a obchodní, jež by na dlouhý čas po sobě zanechal hospodářskou ochablost. Avšak předpoklad, že obchod- ník daň přesune celou na konsumenta, jest klamný: na cestě ke spotřebiteli tříští se daň a vázne jedno- tlivými svými zlomky na prostřednicích, zmenšuje jejich zisk a důchod, ztrácí charakter daně spotřebn a stává se z části nepřímou daní obchodovou, kd pak jde o obchodní styky úvěrové mezi obchodníkem a konsumenty, zůstává daň ze značné části na obchod- níkovi, on nebude moci ji jako zvýšenou cenu prodejnl na svého zákazníka přesunouti úplně, a nad to ztrat v každém případě úroky ze sumy daně napřed zapla- cené. I v tomto druhém případě bude následkem re- formy — zlo, ježto porušena bude i zásada daňové stejnoměrnosti Avšak nejen výše sazeb zaměstnává kruhy refor- mou interessované. Bylo již dříve podotknuto, že tři- dění předmětů daňových provedeno bylo v reformě vídeňské namnoze dle známek vnějších. Naproti tomu bylo by nanejvýš žádoucno prověsti v některých po- ložkách odstupňování nové, jakostně poměrnějši.
Ob
32 article
Představenstvo poukazuje tu na některé položky tarifové a kriteria jejich třídění výslovně jen za tím účelem, aby upozornilo předem na některé momenty. na jejichž základě tarifování poměrné díti by se mělo. Při víně rozeznává se mezi vínem v sudech lahvích sazbou v poměru 1:2; jest však na bíledni, že předpoklad nesrovnalelně lepší jakosti a větší ceny většiny vín, v plnění lahvovém dovážených, osvědčuje se z pravidla, ale nikoli vždy, a ledy kriterion podl způsobu vinných nádob není bezpečným dělidlem j- kostným. Tato difference sazbová (v poměru 1: 2) stej- ně jako difference v jakostném ohledu jsou při vině jakožto předmětu konsumním v městech již ve všech vrstvách obyvatelských zdomácnělým následkem svého vlivu na cenu jeho jak pro konsumenty, tak pro ob- chodnictvo velmi citelny. Pro Prahu pak ještě třeb poukázati k tomu, že, neležíc v kraji vinném, jest od- kázána na dovoz vín již před tím přes hranice dove- zených a tudíž sazba vídeňská by byla nepoměrně veliká a poměr 1:2 pro víno sudové a lahvové nepo- měrný. Všeobecně pak pro nízkou sazbu vína mluví okolnost sociálně politická: v dnešní době oprávně- ných proudů antialkoholistních jest naprosto nutno, podporovati spotřebu vína a piva jako prostředku k zamezení škodlivých následků spotřeby kořalkové. Pro pivo nadto padá na váhu okolnost, že jsou Čechy zemí výroby pivní velmi znamenité a ztížiti pivo při dovozu vysokou daní potravní, znamenalo by ztížiti jeho spotřebu — již dnes beztoho zatíženou zemskou
Čecho Praha