1
masthead
22. srpna 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Bakkán.
Bakkán.
Srbsko a povsláni.
Srbsko
6
article
Stbské listy vesměs píšou pro to, aby
Srbsko vystoupilo z dosavadní reservy a s po-
lečně s Bulharskem chopili se řešení ma-
kedonské otázky, třeba zbraní. „Narodna Volja“
se přimlouvá, aby Srbsko a Bulharsko
vyžádaly si od Evropy mandat
k upokojení Makedonie, což je my-
šlenka dobrá, doplní-li se dvojice slovanských
států balkánských v trojici Černou Horou,
na niž se nesmí zapomínati nikdy, kde jde o při-
rozené uspořádání zmatků balkánských.
Nežli se učiní rozhodný krok, je třeba vy
jasniti jednu okolnosť, vyjasniti před Evropou
Slovanstvem, vyjasniti také přede všemi Bal-
kánci. I v této vážné chvili, „ve dvanácté ho-
dině“, jak se vyjádřily „Petrohradské Vědomo-
sti“, zdržují Srby v království od živého účastí
rozpaky, týkající se povahy makedonské-
ho povstání. „Národ“, orgán Jovana Djaje
bývalého srbského vyslance v Sofii, státníka
který nojhorlivěji propaguje myšlenku srbsko
bulharského spojenství, píše, že je „dosti zná
mek, že makedonské povstání podpáleno bylo
z Rakouska, že ,rakouská strana je ve spojení
s některými hlavními vůdei povstání a nyní roz
něcuje revoluci také na Kosovsku a Novopazar-
sku, aby si povstáním upravila cestu k dalšímu
okupování Balkánu, jako v letech sedmdesátých
užila povstání hercegovského a bosenského k
okupování těchto zemí.
Volja
Srba
Jovan Djaj
Srbsko
Bulharsko
Evropa
Makedonie
Černá Hora
Bala
Sofie
Rakousko
Balkán
7
article
„Beogradske Novine“ výslovně jmenují Bo
risa Sarafova jako „rakouského
člověka“. Sarafov prý často odchází do
Vidně, z Vídně dostává puškyli dynamit, z Vídně
také byla zaslána bednička „hřebíků“ a „pa-
píru“, která na bělehradském nádraží vybuchla
O Sarafovu se neslyší, že by se byl zúčastnil ně
jakého boje, za to tím více se mluví, že se ob-
jevuje v různém přestrojení a v různých posta-
vách, tedy jako agent. Býval prý na oko ka-
vazem rak. konsulátu v Solunu. Chodí prj
také převlečen za katolického frátera a s katoli
ckými frátery z Rakouska, kteří chodí po Make-
donii jako missionáři, jest prý jedna ruka, což je
tím podezřelejší, že za frátery převlékají se tak
rakouští důstojníci na dovolené. Jsou prý ještě
jiné důkazy, že Boris Sarafov jest agentem ra
kouským.
To jsou sice velmi určitá obvinění, avšal
dostatečnými důkazy podepřena nejsou. Mají-l
Srbové důkazy závažné a nezvratné, je třeba vy-
stoupiti s nimi veřejně a usvědčením, že je ra-
kouským agentem, Borisa Sarafova odstranit
z vedení revoluce.
My známe zásluliy, kterých si Rakousko
Uhorsko za čtvrt věku dobylo o Bosnu a Herce
govinu, proto se nikdy nenadchneme pro dalš
jeho postup tím směrem, a nemůžeme raditi Bal
káncům, od Rakousko-Uherska dosud neokupo
vaným, aby si vlastní rukou připravili osud, který
stihl Bosence a Hercegovee.
Bo
Sarafův
Sarafov
Srba
Bala
Vídeň
Rakousko
Bosna
Uhersko
Soluna
8
article
Nyní „ve dvanácté hodině“ jde o to, aby se
rázem dohonilo, co bylo dosud promeškáno: aby
z povstání makedonského stala se záležitost slo-
vanská, záležitost v prvé řadě všech Slovanů bal-
kánských jako přímo zúčastněných, potom pak
Slovanů mimobalkánských, zúčastněných
mravně. K tomu však je nevyhnutelno zbaviti
povstání všeho neslovanského a dáti mu povahu
ryze slovanskou. Jeho nynější bezvýchodnosta
eelé to zoufalé, beznadějné položení makedonské
revoluce vyplývá jen z toho, že na ní lpí od
počátku podezření, že se propůjčila podnětům
cizím, neslovanským. Jakmile se povaha make
donského povstání v tom smyslu vyjasní aneb
očistí, okamžitě otevře se mu široká cesta, bez-
východnost zmizí, mysli se povznesou k čistým
národním ideálům a hnutí, které je nyní zoufale
slabé při všem heroismu jednotlivců, bravurně
obětujících své životy, najednou bude nepřemo
žitelně mohutným.
To pravíme, věříce, že srbské listy nepode-
zírají Borisa Sarafova na plano. Kdyby však dů
kazů neměly, že třeba je napomenouti, aby o
planého podezírání ustaly a nekazily si jím mys
a nezastíraly si jasný obzor.
9
article
Dynamit a dynamit.
10
article
Dop. „N. L.
Z Biiolie, 16. srpna. Attentáty komitů n
turecké železnice se množí ode dne ke dni. Na
trati Solun-Skoplje byl u stanice Djevdjelije vy-
hozen do povětří železný most o 4 metrech roz-
pnutí a mezi Gumendží a Djevdjelijem vytrháno
na dvou místech 32 kolejnic, následkem čehož
vlaky o několik hodin se zpozdily. Jinak se ne
štěstí nestalo žádně.
Do celní stanice Zibevče na hranicích srb
sko-tureckých nějaký passažír tyto dni s sebou
přivezl kufřík. Kufřik nechal na stanici jakoby
zapomněl, a sám zmizel. Kufřík uložili do skla-
diště. O půl 2. odpol. udál se v skladišti výbuch,
jímž proražena střecha a shořeno zdivo. Zjistilo
se, že v kufříku byl pekelný stroj.
Dnes časně ráno byly dynamitem vyhozeny
dva menší mosty mezi. Lerinem a Kenaly na trat
Solun-Bitolie, a přetrhány telegrafické dráty.
Podivno, že to vše se děje přes to, že dráha
je hedlivě vojskem sířežena.
Pobliž Ekšisu komiti zapálili dvě tureck
vsi, Sotir a Basme, vyhnavše dříve do polí ženy
a děti.
V ponděli dne 10. t. m. turecké vojsko
ohléhalo městečko Ekšisu, jež bořili dělem. Byl
prý jim doneseno, že v Ekšisu skrývá se na 400
komitů. Poněvadž z městečka nebylo odpově-
děno ani jediným výstřelem, vojsko dalo pušky
na ramena a vtáhlo do něho, ale odtáhlo zas, když
ničeho podezřelého nenašli. Komiti prý přecev
Ekšisu byli, ale o den dříve odtáhli, než Ture
přítehli.
Ze Soluna odláhlo dosud proti povstalcům
12 pluků pěcholy a jiných 12 bude tyto dni po
sláno do Ostrova, Soroviče a Lerinu. Vojsko do
pravuje se po bitolské dráze, většinou v noei.
Dezdékovský.
Dop
Djevdjelij
Djevdjelijá
Zibevč
Ostrov
Soluna
Skoplje
SolunaBitolie
Biiolie
11
article
Srážky v Makedonii.
Pop. N. L
Ze Soluna, 16. srpna. Nejhlavnější událostí
posledních dnů, že Turci nazpět dobyli města
Kruševa po několikadenním bombardování.
Všecko turecké bylo zatím v Kruševě vyru-
báno a zničeno. Kruševo je od přírody míst
velmi pevné. Komiti by se byli mohli v něm dele
bránit, ale dali přednosť ústupu do hor, směren
F Ochridě. Jen té okolnosli Turei děkují, že
město opanovali.
Komiti překvapují Turky rychlostí svých
pohybů, častým přebiháním z místa na místo.
Ve vedení horské války dosahují už málem mi-
strovství Černohorců. Do velkých bitev se ne-
pouštějí. Zavedou někam vojsko, dělají, jakoby
chtěli svésti bitvu, ale po krátké přestřelce, když
těžkopádný stroj pravidelného vojska se roz-
houpal, mizejí jako duchové. Pravidelně vojsko
tato taktika velmi unavuje a dělá ve vlastních
pčích komickým.
Pop
N L
Turek
Černohorec
Makedonie
Soluna
Turec
Kruševo
12
article
Jedna z čet, ustoupivších z Kruševa, ve-
dená učitelem Keckarevým, setkala se u vst
Kosila s Turky. Po krátké přestřelce unikla do
hor, ztrativši dva druhy. Jiná četa pokusila s
přepadnouti pevnou tvrz ochridskou. Rozumí se,
že ji dobýti nechtěla, pouze znepokojiti. Cestou
zavraždila tři turecké drancovníky ze vsi Ko
záku, okresu resenského, kteři mnoho zlého uči-
nili v celém kraji.
V Ochridě a Resnu zavládl veliký strach
Turci se bojí komitů, křesťané Turků. Vzájemný
strach je příčinou, že obě města vypadají pustá.
Z domů nikdo nevychází, krámy jsou zavřeny
ulice a náměstí jako po vymření, obchod se za
stavil, potravinám přidražuje.
Důležitý průsmyk Ušje na planině Čelovie
drželi do nynějška povstalci. Nyní se ho zmocnili
Turci, opevňují a hromadí tam vojsko.
Bylo ještě mnoho drobných srážek, jimiž
na povšechném poměru obou stran nic se ne-
mění. U vsi Zrzu vojsko obklíčilo malou četu,
jež, vidouc se ztracenu, dala znamení, že se
vzdává. Turci sebrali složené zbraně (byly to
jak ujišťují, rakouské manlicherovky)
ale povstalců neživili, nýbrž do jednoho poru-
bali. Číní prý to na rozkaz vlády, podle něhož
mají komity pokládati za loupežníky a tak
s nimi nakládati. Povstalci už několikrát zajali
oddělení tureckého vojska, jemuž pouze odňali
zbraně a nikomu neubližili. Nyní budou se zaja-
tými tureckými vojáky nakládati také jako s lou-
pežniky.
Keckarevý
Turek
Kruševo
13
article
Včera v noci mezi stanicemi Amatovem
Karasutí vyhozen dynamitem nákladní vlak.
Všechny vozy rozbity, lokomotiva porouchána,
kotel praskl. Tři služební při dráze zahynuli, více
jich raněno. Komiti myslili, že vlakem veze s
vojsko.
Následkem veliké nejistoty života mnozi
úřadníci při dráze ohlásili, že ze služby vystu-
pují. Jsou to většinou cizinci a Řekové. Protože
Bulhaři a Srbové byli už dříve propuštění jako
živel nespolehlivý, není nikoho k obsluze že-
leznic a vozba sama sebou přestává. Bezgramolní
Turci nemohou prázdná místa zaujmouti.
Protože Turci čekají, že makedonští rodáci
meškající v sousedních zemích a státech, vrátí
se nyni domů a dají se k povstalcům, turecká
vláda nařídila svým konsulům v Řecku, Srhsku,
Bulharsku, Rumunsku a Uhrách, aby žádnému
Macedonci nepotvrdili pas do Turecka. Jak
naivní jsou ti Turei! Jakoby pravý vlastenec ne-
dovedl se dostati domů bez pasu, když je vlast
v nebezpečí!
Dojčin.
Telegramy.
m. Z Cařihradu, 21. srpna. Úřadník n
ského poštovního úřadu v uniformě byl zde
tureckými vojáky napaden a těžce zraněn.
Byl dopraven do vlašské nemoc-
nice, před kterou se shromáž dil
veliký zástup lidí.
d. Z Bitolie, 21. srpna. Turecké vojsko
zničilo střelbou z děl vesnice Sre-
breni, Ledjani a Armensko. Povsta-
lecké čety prchly do hor. Turecké vojsko
utrpělo velké ztráty a povraždílo
ve zmíněných obcích ženy a děti.
Povstalci použili v boji pum. Dále zničena
vesnice Želemice. Turecké vojsko chystá s
zničiti vesnice Patelu a Banjicu, v nichz
utábořili se povstalci. Řecký farář Pi
soder odveden byl komity do hor.
Amatov
Řek
Bulhar
Srba
Turek
Patel
Banjicu
Řecko
Bulharsko
Rumunsko
Uhry
Turecko
Cařihrad
Bitolie
Sre
14
article
Nové povstalecké čety objevily se v pohořích
tehegovském, sorovičském a vla-
dovské m.
Z Vídně, 21. srpna. (C. B.) Nový vojenský
příručí pro rakousko-uherské vyslanectví v Soíii.
podplukovník šl. Kraus s- Elisl ago včera
odebral se na své služební místo.
Z Cařihradu, 21. srpna. (C.-B.) Zdejšídi
plomaté nevykládají sobě vyslání ruského loďstv
do tureckých vod nepříznivě. Mají za to, ž
toto opatření, které prý bylo důsledkem roz-
hořčení ruské veřejnosti, má uklidniti jak Turky
tak i povstalce a podporovati tak dílo nápravy,
k němuž chystá se Rakousko i Rusko.
i. Ze Solunu, 21. srpna. Zejtra připluje
sem z Cařihradu ruská staniční loď pro mrtvolu
konsula Rostkovského. Vlak, který sem
tuto dopravil z Bitolje, očekáván byl na nádražt
pravoslavným a řeckým duchovenstvem. Tureck
vojsko, četnicívo a municipální úřadnictvo vzdali
jí poctu.
n. Z Berlína, 21. srpna. »Vossisehe Ztg e
oznamuje z Bělehradu: Včera konala se zde
mimořádná válečná rada za předsed-
nictví krále. Nahromadění tureckéh
vojska na srbské hranici nutí Srb
sko, by provedlo bezpečno stn
opatření. Válečná rada usnesla se na pří
pravách k mobilisaci dvou divisí
Chystaný odjezd krále se bezpochyby odloží.
Z Paříže, 21. srpna. (C. B.) »Gaulois« sdě-
luje, že na tureckém vyslanectvu v Paříži nepo-
kládají situaci v Makedonii tak vážnou, jakouse
všeobecně označuje. Naproti tomu prohlásil
v ministerstvu zahraničních záležitostí, že se
v posledních dnech krise v Make-
donii značně přiostřila, ač jednotný
byl úsudek, že nehrozí žádné nebezpečí, dokud
mezi Ruskem a Rakousko Uherskem trvá shoda.
Kraus
Turek
Srb
Vídeň
Cařihrad
Rakousko
Rusko
Soluna
Berlín
Bělehrad
Paříž
Makedonie
15
article
Dosud není prý žádného důvodu k zakročení
ostatních velmocí.
Z Vídně, 21. srpna. (C. B.) »Pol. Cor.e
vyvrací zprávu, jakoby byl ruský velevysla-
nec v Cařihradě, Zinověv, podal turecké
vládě ultimatum s určitými požadavky
v otázce makedonské a že ultimatu tomu mělo
býti dodáno důrazu vysláním ruského loďstva do
okoli Bosporu.
Z Cařihradu, 21. srpna. (C.-B.) V bitvě
Kruševa a ztečení toholo mésta turecké
vojsko plenilo a draneovalo a po-
rubalo celou řadu bulharskýcha
řeckých obyvatel. Také z jiných končin
sandžaku bilolského oznámeno, že mnoh
obci turecké vojsko vypálilo a vy
lo u pi lo.
Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« vyvracl zprávu o vyslán
části středomořského loďstva an-
glického k Solunu.
Z Řima, 21. srpna. (C.-B.) »Italie« sděluje.
že papež Pius X. požádá velmoci,
by konečně zamezily další vraž-
dění křesťanů v Orientě.
Z Berlína, 21. srpna. (C.-B.) »Wolfova
kancelář« sděluje z Cařihradu; Na ultima-
tum ruského velevyslance Zinověva svolil
vláda turecká šmahem ke všem požadavkům,
jež byl ilumočil úřadní list ruský a sdělila, ž
experty ustanovení byli čtyři důstojníci belgičt.
Následkem toho bylo by — kromě dvou švěd-
ských poručiků ze skopijské posádky — rozho-
dovati o reformě četnictva makedonského, pro
jektované již od prosince šesti expertům.
č. Ze Skoplje, 21. srpna. (Zvl. tel. „Nár.
Listů“.) Všeobecná mobilisace re-
difů byla již v kosovském vilajetu
zahájena. Turecké obyvatelstvo je nad miru
rozhořčeno a svolalo řadu schůzí. V okl esu
gostivarském zavládla anarchie.
Srbové prchají do Tetova, Albáne
unášejí srbské divky a útočí na
křesťanské vesnice. V okresích
dramském, demirhissarském a pe-
trovském je klid. Dnes nedošlok
žádné srážce. Při boji u Djavatu
uhořelovtroskách 40 zena dítek.
Pol
Cora
Zinověv
Pius
Wolfův
Srba
Vídeň
Cařihrad
Bospor
Kruševo
Londýn
Řima
Orient
Berlín
Skoplje
Tetov
Albán
Reuterův kancelář
Italia
16
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů'.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů'.
Situace v Uhrách.
ch. Z Pešti, 21. srpna. Dnes dopo-
ledne rozšířila se teprve zpráva, že hrabě
Khuen Hedérváry navštívil včera ve
společnosti hr. Apponyie opposičního posl.
Karla Eötvösa a že prodleli u něho té-
měř dvě hodiny. Této rozmluvě s Eöt vč-
sem, který dovede ovládati všemi opposič-
ními frakcemi, přikládá se velká důle-
žitost a myslí se, že urovnati měla cestu
hr. Apponyiovi. Karel Eötvös n
četně dotazy neměl jiné odpovědi, nežli že
o podrobnostech rozmluvy nemůže ničeho
sděliti, ale že musí připomenouti, že oproti
kombinaci s Apponyiem již pro jeho
vždy projevované radikálně kleri-
kálni smýšlení musilo by se vystoupiti.
Živelní pohromy v Haliči.
Ze Lvova, 21. srpna. »Kurýr
Lvovský« sděluje z Pešti, že císař vy-
slovil přání, aby se od výzdoby města za
jeho návštěvy upustilo a obnos na to věno-
vaný dal se obyvatelstvu, poškozenému živel-
ními pohromami.
Khuen
Eötvösa
Eötvös
Uhry
Pešť
Halič
Lvov
17
article
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 21. srpna. Král Petn
jmenoval plukovníka Andrejeviče ve-
litelem podunajské divise, kteréž dosud velel
nynější ministr vojenství. Dále byl jmenován
plukovník Mihajlovič velitelem divise
drinské. Mihajlovič hrál totiž ve spik
nutí značnou roli, kdežto plukovník Andre
jevič spiknutí se nezůčastnil.
Z Vatikánu.
Z Římn, 21. srpna. Kardinál Ram
polla byl včera přijat papežem Piem X
v audienci, která trvala tři hodiny. Ve vati
kánských kruzích se vyslovuje domněnka.
že z některých stran působí se k tomu, by
Rampolla byl opětně jmenován stát-
ním sekretářem.
r. Z Paříže, 21. srpna. »Rappele
oznamuje z Říma, že rakouske-uherská di-
plomacie zkoumá ve Vatikáně, zda by nyní
mohl v něm učiniti návštěvu rakouský císař.
Lord Salisbury.
w. Z Londýna, 21. srpna. Stav lorda
Salisbura jest beznadějný. Skon jeho
čeká se každého okamžiku. Ve čtvrtek večen
zdálo se, že jest již mrtev, ale za krátko
zjevily se znovu známky jeho života.
Andrejevič
Mihajlovič
Andr
Rama
Pius
Rampoll
Rappele
Salisbura
Srbsko
Bělehrad
Vatikán
Římn
Paříž
Řím
Salisbury
Londýn
18
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Situace v Uhrách.
Z Pešti, 21. srpna. (C. B.) Císař při
jal včera předsedu ministerstva Khuena-
Hedérvara ve zvláštním slyšení, které
trvalo asi hodinu. Také dnes bude příjat
hr. Khuen ve slyšení. Z politických osobností,
které panovník hodlá vyslechnouti, jsou dnes
k slyšení povoláni předseda sněmovny mag
nátů hr. Csáky, předseda sněmovny posla
necké hr. Apponyi a poslanci hr. Karo
lyi a hr. Julius Audrássy.
Z Vídně, 21. srpna. (C.-B.) Ministr za
hraničních záležitostí hr. Goluch o w sk
odjel odpoledne k císaři do Pešti.
Z Pešti, 21. srpna. (C. B.) Slyšení hr
Csákya, hr. Apponye a poslanců Alex
Károlya a hr. Julia Andrássy a trvala
od 1 do 14. hod. odpol. Zejtra budou mít
audienci finanční ministr Lukacs, bývalý
předseda ministerstva Alex. Wekerle
hr. Jul. Szapáry a posl. Emerich Ho-
dossy.
»Uh. korr. kancelář« vyvrac
pověsti, že ke slyšení u císaře budou povo
láni také členové státoprávní oppo-
sice, ujišťujíe co nejurčitěji, že na to
není ani pomyšlení.
Císař
Khuen
Csáka
Julius Audrássy
Goluch
Alex Károly
Andrássy
Lukacs
Jula
Emerich ho
Uhry
Pešť
Vídeň
ministerstvo Khuen
sněmovna
ministerstvo Alex
hr Csákya
19
article
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 21. srpna. (C.-B.) Král
Petr přijal včera odpoledne předsednietvo
selského svazu. V odpovědi na holdo-
vací projev pravil, že jest povinností každé
vlády, věnovati hlavní zřetel otázkám země-
dělským. Slát musí zaujati nyní vůdčí roli
v této tak důležité otázce, neboť úkolem jeho
jest organisovati zemědělské školství, prová-
děti větší kulturnětechnické práce, usnadniti
zemědělcům laciný úvěr, zakládati rolnické
pojišťovny a podporovati jejich společenstva
Prohlášení toto učinilo všude dobrý dojem
a přikládá se mu nemalý význam.
Venezuela.
Z Bernu, 21. srpna. (C. B) Carem
Mikulášem za smírčího sondce ve sporu
některých evropských států s Venezuelou
navržený švýcarský vyslanec v Paříži d
Lardy odmítI tuto funkci s poukazem
na čl. 3. washingtonské smlouvy. Článek
tento stanoví, že členem smírčího soudu
nesmí býti žádný poddaný neb občan státu,
který zmíněnou smlouvu podepsal, nebo jest
věřitelem Venezuely. Jelikož spolková vláda
švýcarská zastává se některých požadavků
vůči Venezuele, nemůže žádný Švýcar zase
dati ve smírčím soudu.
Petr
Mikuláš
Švýcar
Srbsko
Bělehrad
selský svaz
Venezuela
Bern
Paříž
20
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 21. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 30.000
pšenice o 21% haléře levněji. Platila pšenice tis-
ská 80 kg K 7.95, stará 81 kg K 7.80, 80k
K 7.75, 79.5 kg K 7.65, 79 kg K 7.70, 78 kg
K 7.60, turčansko-sv.-martinská 81 kg K 7. 85.
stolnobělohradská 79 kg K 7.82k%, stará 76 k
K 7.70, peštská 80 kg K 7.75, 80 kg K 7.65.
79 kg K 7.60, 77.5 kg K 7.55, žlutá 78 kg
K 7.50, 78 kg 770, z Tolny 77.2 kg K 7.524.
76.5 kg K 7.55, stará hornouherská 78.5 k
K 7.50, banátská 78 kg K 7.55, 78 kg K 7 371.
báčská 7.78 kg K 7.6214, pančevská 78.3 k
K 7.50, žito K 6 02 až 6.20, ječmen K 5.60,
oves K 5.70.
Na trhu termínovém ceny staréh
ovsa pevny, ostatní druhy celkem udržely zá-
znamy dosavadní.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 7.34, na duben K 7.64, žito na říjen
617, na duben K 6.44, oves na říjen K 5.52.
na duben K 5.72, kukuřice na srpen K 6.17
na září K 6.10, na květen-červen K 6.10, n
kvělen 1904 K 5.08, řepka K 11.—
Sádlo třídílně K 65.—, jiné druhy zbož
beze změny.
Cukerní otázka,
Z Berlína, 21. srpna. (C.-B.) Na valn
hromadě syndikátu německých raffináren odro-
čeno bylo usnesení o výpovědi dosavadních kar-
telových smluv a zavedení nové úmluvy o ce-
nách na pondělek.
Bavlnářská krise v Americe.
Z Washingtonu, 21. srpna. (»Reuter«.
Tajemník ministerstva orby, Wilson, prohlási
za rozmluvy, že lituje ohromných škod, způso-
bených jak pěstitelům tak továrníkům jejich
spekulací, dodal však, že nezavínila to snad
menší sklizeň. K nápravé že dojde snad až po
odstranění bavlnářského ringu. Co nevidět že
dojde ke svážení nové sklizně.
Sádlo
Wilson
Pešť
K 7.70
Berlín
Amerika
Washington
Reuter
ministerstvo orba
kg
21
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Upravení potravní daně na čáře
v Praze-
Nové obchodní gremium král. hlav. města Prahy
zaslalo ministerstvu financí v záležitosti konečného
upravení potravní daně na čáře v Praze tento spis:
„Podáním svým ze dne 5. května č. j. 4894 obrá-
tilo se představenstvo Nového obchodního gremia král
hlav. města Prahy k c. k. ministerstvu se žádostí, aby
urychleno bylo co možná nejvíce jednání o ko-
nečném upravení potravní daně na čář
v Praze.
Praha
22
article
Pojednávajíc ve svých schůzích dne 29. července
a 12. srpna t. r. konaných znovu o této otázce, jež
dlouhou řadu let již jest uvažována, usneslo se před-
stavenstvo, aby podán byl c. k. ministerstvu za účelem
vytčení stanoviska pražského kupectva tento spis:
Nynější úprava potravní daně na čáře v Praze
spočívající na ustanoveních patentu, vydaného na zá-
kladě nejvyššího rozhodnutí ze dne 25. května 1829
dávno již nevyhovuje ani sociálně-politickým, ani fi-
nančně vědeckým směrům moderního národohospodář-
ského nazírání. Původní rozpor mezi duchem tohoto
patentu o daních potravních a národohospodá řským
stavem panující stupňoval se v pozdějších dobách
ještě příkřeji a když konečně v letech osmdesátých
přikročeno bylo k reformování generelního tarifuo
vysokých sazbách, jenž byl pouhým finančně politi-
ckým důsledkem hledisk fiskálních a luxusně policej-
ních a dále zásad merkantilistní soudobé obchodní
politiky, pocítěno to bylo jako uvolnění oncho tu-
hého, železného kruhu, který znamená zvláštní zda-
nění obyvatelstva velkých městských středisk vzděla-
no stních, obchodních a průmyslových a to zdanění
velmi nezdravé tam, kde zdaněny byly předměty ne-
zbytné spolřeby právě méně zámožných tříd oby-
vatelstva. Leč pouze říšské hlavní a sídelní město
Vídeň stalo se účastným této reformy; ostatní města
daňově uzavřená a mezi nimi na prvním místě Praha
zůstala až dosud spoutána generelním tarifem z rolu
1829.
Praha
Vídeň
23
article
Již tato okolnost: rozpor mezi zákonodárstvíma
moderním duchem národohospodářským padá tu na
váhu jako moment, který činí reformu nezbytnou a
rychlé vyřízení její nanejvýše žádoucím
Kromě toho však jsou i momenty hospodářské —
k těm zejmena bylo poukazováno podáním svrchu
uvedeným — a sociálně-politické, které měly by býti
velmi nutkavými pružinami rychlejšího postupu
pracích příslušný zákon říšský ve příčině reformy
pražské připravujících
Poněvadž jest známo, že pražská reforma má se
ubírati cestou naznačenou zákonem ze dne 10. června
1890 č. 78 ř. z. o reformě potravní daně na čáře
ve Vídni, nelze jinak, nežli tento projekt přijmouti
za základ toholo spisu a to po jeho stránce národo
hospodářské.
Jest zajisté účelem reformy, aby odpovídajíc mo
derním směrodatným zásadám národohospodářské
národohospodářsky politické nauky, pokud jde o sta
nevení rozsahu působnosti daňové, vyhověla též zá
sadám finančně politickým, aby totiž při náležitém
zřeteli k národohospodářskému stavu svého okresu
daňového dovedla vyhověti potřebám rozpočtu po
stránce daňové dostačitelnosti a dokonalejším odstup-
ňováním sazeb podle jakostných kategorií dovedla se
dokonaleji přimknouti k zásadám moderní finanění
vědy o methodě daňové techniky
Vídeň
24
article
Proto lze zcela souhlasiti s tím, aby zákonem vy-
hlášen byl tarií pro královské hlavní město Prahu
v rozsahu dvanáctipoložkového tarifu vídeňského.
ježto s hlediska národohospodářského se okruh da-
ňový předmělně podstatně zmenšil a zdaněny by
byly předměty, jež vesměs i na venkově a v ostat-
ních městech dani podléhají (vino, vinný mošt
břečka, ovocný mošt, pivo, skot, brav, vepři, mase
a masné výrobky) a zdanění ostatních lze jak s ho
spedářského tak i sociálně-politického hlediska odů
vodniti, ježto jde o předměty spotřeby zbytné, ted
o požitky více méně luxusní, jež jsou vhodnými před
měty dané a z nichž u jednoho (vinných hroznů) roz-
hodlo hledisko finanční, možnost výroby vinné —
kdežto vypuštěny by byly předměty důležité, pro je-
jichž vřadění do tarifu roku 1829 mluvily pouze ohledy
fiskální a o které plným právem jsou opírány národo-
hospodářské, zvláště sociálně-politické námitky proti
tomu činěné: totiž předměty nejvšeobecnější spotřeby,
neomezující se na určité vrstvy obyvatelstva, utříděne
zvláště dle poměrů majetkových, jejichž zdanění při
vysokých sazbách působí až dosud u nezámožných ne-
zdravě jako skrytá daň z hlavy, zatěžujíc větším pro-
centem nežli u zámožnějších jejich celkový důchod
předměty osobní nebo výrobní potřeby, rovněž vše-
oli ecné.
Praha
královský hlaveň město
25
article
I s jiného hlediska, povahou svojí rovněž národo-
hospodářského, totiž s hlediska stykového mohla by se
tato reforma v souvislosti s omezením počtu předmětů
daňových vykázati značným pokrokem: nezmizela by
sice ani nyní přehrada daňové čáry mezi městem
jeho venkovskými předměstími, ježto by na míst
nynějších předměstí v daňovou čáru rozšířenou po-
jatých nastoupila místa venkovská, nyní od Prahy více
vzdálená, přece však do značné míry by ubylo ne-
srovnalosti, způsobených čarou daně potravní právě
pro ty obory obchodních styků, jež jsou nejvice časte
Praha
26
article
a nejvíce potravní daní zalíženy, k nimž rovněž byle
již v podání ze dne 5. května 1903 ukázáno. Stále
ještě zůstalo by obyvatelstvo král. hlav. města Prahy.
předměstí a blízkých obcí okolních podrobeno dani.
jejíž povaha všeobecná nejen není prosta námitek.
nýbrž v konkretní podobě mohla by se následkem
aksolutní finanční politiky zvrátiti v útvary i přes pro-
vedenou reformu velmi nezdravé, ale předce již stalo
by se tak v souhlase s nynější podobou městského
seustředění a z ní vyplývajícími poměry hospodář-
skými
I s druhého základního hlediska, finančně polit-
ckého posuzována, jevila se reforma jako důsledek
politiky rozpočtové, jejíž oprávněnost nelze zneuznati:
jest zajisté správným pro výši sazeb reformních, zřetel
k dostačitelnosti daně stělesněný v požadavku, aby
byl zachován stav dosavadního výnosu potravních
dení v témže okresu. Bylo by si jen přáti, aby
rozpočtové studie, konané na základě příslušného
statistického materiálu, vydaly stejný výsledek jako
při zaokrouhlování většiny sazbových položek ze sta-
rého vídeňského tarifu do nového, reformovaného
příjatých na obnosy nižší.
Praha
27
article
Otázka výše sazeb nemůže však býti řešena, aniz
bylo přihlédnuto k hlediskům daňově technickým, jež
povahou svojí též jsou finančně politickými. S po-
vděkem možno tu uvítati, že reforma i pro Prahu
znamenala by nekonečnou emancipaci z generelního
typu tarifového, jaký vykazuje tarií z roku 1829,
pokusem o dokonalejší jakostné třídění daňových před-
mětů, jemuž nemůže býti upřen značný pokrok, ač-
koli rovněž nelze mlčením pominouti, že třídění to
drží se někde jen zevnějších známek, jež poskytují
snad sice kriterion z pravidla dosti spolehlivé, ale
přece nikoliv bezpečné. Naproti tomuto momentu,
který bude ještě předmětem další úvahy, lze ovšem
zase jen vítati a oceniti okolnost, že dosaženo by bylo
zdanění asi odstupňovaného dle tříd konsumujícíhe
obecenstva a povahy jejich konsumu a tudiž v
značné míře vyhověno sociálně-politickému požadavku
toho směru a že potravní daň nabyla by konečně
způsobem dosti dokonalým té povahy, která jí v sou-
stavě daňové jako doplněk soustavy daní přímých,
jen zřídka celý důchod tříd zámožnějších postihujících
právem náleží.
Praha
28
article
Ježto tedy plně uznati sluší relormy, jež všeobec-
ně přinesl zásadám potravního zdaňování zákon z
dn. 10. května 1890 č. 78 ř. z. a jejichž přenesen
do návrhu zákona o změně daně potravní na čáře
Praze jest na nejvýš spravedlivo a žádoucí pro stránku
jejich národohospodářskou a národohospodářsky po-
litickou, lze tím větším právem věnovati objektivi
pozornost reformě chystané po stránce finančně po-
litické, jejíž dobré vlastnosti: pokusu o specifika
předmětů dle jakosti, principiálně nedotýkají se naše
námitky
Při důležilé otázce výměry daňové sluší míli n
zřeteli národohospodářský stav okresu daňovéhoa
z toho půžadavku vyplývá též zásadní odpor prol
eventuálnímu úmyslu aplikovati sazby vídeňského
tarifu nyní platného na poměry příštího pražského
okresu daňového. Sazby tyto naprosto neodpovídají
ani dosavadnímu stavu sazbovému v Praze, ani ná-
rodohospodářskému stavu nového zdaňovacího okresu
pražského. Kdežto při reformě vídeňské byly sazby
naproti dřívějším poměrně a většinou sníženy, zna-
menaly by sazby vídeňské v Praze soustavné zvý-
šení sazeb pohybující se až do 710%. Pro Prahu by
pak níkterak nešlo o reformu, která přece vždy za-
mýšlí krok k lepéímu, nýbrž hospodářsky nesnesitelná
zhoršení
Praha
29
article
Rozdíly mezi národohospodářským stavemí pří-
šlího okresu pražského a stavem Vídně nebo Terstu
vystupují neklamně nejen z rámce statistických dal
o poměrech blahobytových, o obyvatelské hustot
atd., nýbrž i ze statistiky potravní daně samě a jejího
výnosu. Tam, jako ve Vídni, kde poměrně k blahobytu
a hustolě obyvatelstva vynáší daň potravní milliony,
a tam, kde jako v Praze za léže statistické melhody
lze počílati jen s desetitisíci korun — v těch okresech
daňových nelze mluviti o slejných poměrech národo-
hospodářských. Právě tak, jako pro reformu
vídeňskou, sazbová výměra pro Prahu
musí býti otázkou nikoli výlučně rozt
počtovou, nýbrž v rámcirozpočtové do
stačitelnosti otázkou národohospodár
sky statistickou a nemohly by tedy beze škody
národohospodářských zájmů zdejších býti na pražské
poměry přeneseny sazby vídeňské. Pražské sazb
musí býti k nynějším poměrné v rámci rozpočteného
výnosu daně potravní v novém okresu. Poměry obcho-
dové jsou jednou z velmi markantních známek ná-
rodohospodářského vývinu měst a nebude zajistě ni-
koho, kdo by chtěl tvrdili, že ony jsou v Praze a Vídni
neb Terslu slejné. Nelze tu neviděti, že spotřební zvy
ky v souvislosti své s mohovitostí obecenstva jsou
zcela jiné, právě lak jako obchodní a trhová živost
Vídeň
Terst
Praha
30
article
Prahy nesnese srovnání s obchodní a trhovou živost
ve Vídni, jak nejlépe ukazuje statistika trhových obra
tů tu i tam docílených. Pražské obchodnictvo pak
jistě jest povoláno, aby ukázalo na tyto momenty, jež
nelze pustiti se zřetele, má-li reforma přinésti ovoce
utěšeného sociálně politického a hospodářského vý-
sledku, nebol ono zná poměry ty, majíc příležitosl
z blízka v ně vniknouti. Pražské obchodnictvo může
říci, že reformovaná daň s vídeňským tarifem jako
celkem byla by nesnesitelnou daní z hlavy i pro třídy
zámožnější, zdražujíc jejich potřeby na výši krilickou,
aniž se vydává námitce bezdůvodného odporu: právě
jako jest mu záleženo na reformě samé a dovede cenili
dobré stránky pražského projeklu, jest tím více po-
vinno, ukázati v čas na body otázky, které bude třeba
Praha
Vídeň
31
article
rozřešiti v zájmu všeobecném a bez jeho škody. Ob-
chodnictvo nemůže nechali bez povšimnutí i celou
řadu průvodních zjevů toho zdražení spotřeby, jež
by nutně nastalo: nemůže zamlčeti, že nelze spoléhati
na přesouvání daně úplné; a kdyby i se obchodníku
podařilo celou daň zaplacenou na konsumenta pře-
sunouti, měly by zhoršené drahotní poměry násled-
kem zdražení předmětů spolřebních o celý obnos daně
další následky národohospodářsky povážlivé: nutně
zvýšení platů za síly pracovní ve všech odvětvích
tělesné i duševní práce, po případě nápadný úbytek
spotřeby, která by se stala mnohým nedosažitelnou.
Tím stala by se nevyhnutelnou krise hospodářská
a obchodní, jež by na dlouhý čas po sobě zanechal
hospodářskou ochablost. Avšak předpoklad, že obchod-
ník daň přesune celou na konsumenta, jest klamný:
na cestě ke spotřebiteli tříští se daň a vázne jedno-
tlivými svými zlomky na prostřednicích, zmenšuje
jejich zisk a důchod, ztrácí charakter daně spotřebn
a stává se z části nepřímou daní obchodovou, kd
pak jde o obchodní styky úvěrové mezi obchodníkem
a konsumenty, zůstává daň ze značné části na obchod-
níkovi, on nebude moci ji jako zvýšenou cenu prodejnl
na svého zákazníka přesunouti úplně, a nad to ztrat
v každém případě úroky ze sumy daně napřed zapla-
cené. I v tomto druhém případě bude následkem re-
formy — zlo, ježto porušena bude i zásada daňové
stejnoměrnosti
Avšak nejen výše sazeb zaměstnává kruhy refor-
mou interessované. Bylo již dříve podotknuto, že tři-
dění předmětů daňových provedeno bylo v reformě
vídeňské namnoze dle známek vnějších. Naproti tomu
bylo by nanejvýš žádoucno prověsti v některých po-
ložkách odstupňování nové, jakostně poměrnějši.
Ob
32
article
Představenstvo poukazuje tu na některé položky
tarifové a kriteria jejich třídění výslovně jen za tím
účelem, aby upozornilo předem na některé momenty.
na jejichž základě tarifování poměrné díti by se mělo.
Při víně rozeznává se mezi vínem v sudech
lahvích sazbou v poměru 1:2; jest však na bíledni,
že předpoklad nesrovnalelně lepší jakosti a větší ceny
většiny vín, v plnění lahvovém dovážených, osvědčuje
se z pravidla, ale nikoli vždy, a ledy kriterion podl
způsobu vinných nádob není bezpečným dělidlem j-
kostným. Tato difference sazbová (v poměru 1: 2) stej-
ně jako difference v jakostném ohledu jsou při vině
jakožto předmětu konsumním v městech již ve všech
vrstvách obyvatelských zdomácnělým následkem svého
vlivu na cenu jeho jak pro konsumenty, tak pro ob-
chodnictvo velmi citelny. Pro Prahu pak ještě třeb
poukázati k tomu, že, neležíc v kraji vinném, jest od-
kázána na dovoz vín již před tím přes hranice dove-
zených a tudíž sazba vídeňská by byla nepoměrně
veliká a poměr 1:2 pro víno sudové a lahvové nepo-
měrný. Všeobecně pak pro nízkou sazbu vína mluví
okolnost sociálně politická: v dnešní době oprávně-
ných proudů antialkoholistních jest naprosto nutno,
podporovati spotřebu vína a piva jako prostředku
k zamezení škodlivých následků spotřeby kořalkové.
Pro pivo nadto padá na váhu okolnost, že jsou Čechy
zemí výroby pivní velmi znamenité a ztížiti pivo při
dovozu vysokou daní potravní, znamenalo by ztížiti
jeho spotřebu — již dnes beztoho zatíženou zemskou
Čecho
Praha