ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5094b230-70c6-11dc-92e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 203, place 203, work 26, org 10
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
22. srpna 1903
4 masthead
Císlo 228.
5 article
krise bude trvati ještě delší dobu.« Dnes vyskytla se v Pešti pověst, že mimo dvanáct známých již státníků budou k slyšení povoláni též někteří ministři, zejmena Lu- kacs a Darányi a vedle některých dalších předáků strany liberální také oba vůdcové strany neodvislosti, Frant. Košut a Szeder ke- nyi. Sluší však vyčkati, zdali se zpráva po- tvrdí, neboť jest vzhledem k osobě Košutově přiliš málo pravdě podobna. V Pešti kromě posl. Zoltana Lengyela nemešká nyní žádnýz vůdců strany neodvislosti. Rozjeli se z Pešti na venkov a proto také nebylo možno prověst úmysl, aby se vymohlo mimořádné svolání sně- mu za králova pobytu v Pešti. Fr. Košut bude v neděli meškati v Almadi, kdež bude odhalen památník jeho otce; má se za to, že se přité příležitosti vysloví také o situaci. V Praze, 21. srpna. (Úmrtí.) Ve Vídni zemřel dnes ve věku 73 let místopředseda pan- ské sněmovny hr. Arnošt Hoy os-Sprinzen- stein. Zvěčnělý studoval práva, roku 1848 vstoupil do vojska, ale po smrti otcově vzdaí se jako dragounský nadporučík vojenské služby a věnoval se správě svých statků, rozložených zvláště v Doln. Rakousích. Do panské sně- movny vstoupil roku 1861 jako dědičný člena náležel tam ke straně střední. Roku 1873 byl jmenován tajným radou a r. 1889 vyznamenán řádem zlatého rouna. — V Mimoni zemřel dnes říšský poslanec hr. Frant. Hartig v mladém ještě věku 44 let. Hr. Hartig, jemuž náležel panství mimoňské a strážské, byl přívržencem strany ústavověrné a od ní také r. 1897 vyslán na řišskou radu jako poslanec fideikomisního velkostatku, když byl uzavřen kompromis mezi velkostatkáři konservativnými a ústavověrnými.
František Košut Szeder Košutův Zoltan Lengyel Hoy Hartig Pešť Praha Vídeň Rakousy Mimoň Hradec
6 article
Při nových volbách r. 1901 byl na říškou radu volen opětně a po novém kompromisu v říjnu 1901 zvolen i do sněmu král. českého. V Praze, 21. srpna. (Polské stano visko k uherkým požadavků m.) Posl. hr. A. Wodzicki vystupuje v posledním čísle »Czasu« rozhodně proti uherským jazy- kovým požadavkům, spatřuje v nich útok na jednotu armády. »My Poláci — praví — mu- síme dbáti jednoty a jeďnolitosti armády, nebot ona nám podává záruku sily a moci říše, v niž jsme nalezli útulku, rovnoprávnosti a spravedl- nosti. Proto jest naší povinností, abychomse hned předem vyslovili otevřeně a rozhodně proti všelikým snahám, jež by mohly jednolitost armády porušiti a oslabujíce říši, mohli by náš byt a národní rozvoj uvésti v pochybnost.« Pi- satel se naděje, že rozhodný protest proti uher- ským požadavkům posíli v Uhrách onu stranu, která trvá na pospolitosti s Předlitavskem. Jako Polák pokládá za »trpkou a bolestnou, ale ne- zbytnou povinnost, pověděti nejlepšímu příteli slovo pravdy, aby zadržel jeho nerozvážný krok.« My Čechové ovšem, kteří nemůžem o sobě říci, že jsme v této říši dosáhli rovnoprávnosti spravedlnosti, soudíme o uherských požadavcích jinak, než Poláci a nemáme příčiny, abychom se vzpírali proti oprávněným přáním.
Posl A Wodzický Polák Čecho Praha Uhry Předlitavsko
7 title
Politické zprávy zahraničně.
8 article
V Praze, 21. srpna.
Praha
9 article
Vatikánský »zajatecs. Mílánský časopis »Corriere della Sera« na povídá v římské zprávě, že kalolické kruhy italské zabývají se čile myšlenkou, zda by papež Pius X. neměl upustiti od přísně odmi tavého stanoviska Vatikánu vůči Italii a zakon- čiti konečně hru vatikánského »zajatce«. O ší- ření této snahy podává také svědectví, co při- hodilo se před několika dny v Římě. Klerikální »Circolo di S. Pietro« uspořádal za příčinou papežovy korunovace hostinu, na které monsignor Avoli, duchovní rádce spolku, vyslovil ve svém přípitku naději, že věříel spatří nového papeže i v ulicích Říma a přál si, by Pius X. navštívil záhy také své zamilo- vané Benátky. Mladsí účastníci hostiny uvítali toto přán lem s velikou námahou a prací odvedl řeku jmé- nem Sargetia (Střelu), jež mimo sídlo jeho tekla, ve vyschlém pak řečišti vystavěti dal sklepení a v něm uložil nevypověditelné poklady zlataa skvostů, jimž vlhkost neškodila. Potom místo zemí a kamením zaházeno a řeka ve staré řečiště přivedena. Když r. 1543 rumunští rybáci, lovíce v Střele, člun ke břehu upevňovali, spatřili na místě, kde strom do řeky se zvrátil, na dně cosi lesklého. Pátrali blíž a našli (jak se povidá) po- klad nesčetných plechů zlatých a nad 40.000 zlatákův. Peníze měly na jedné straně obraz ma- kedonského krále Lysimacha a na druhé bohyni vítězství Victorii; každý vážil s dobré tři naše dukáty. Poklad dostal se do rukou mnichu Mar- tinuzzimu, muži v Sedmihradsku tehdy nejmoe- nějšímu, rádci královny Isabelly. Martinuzzi část pokladu poslal císaři římskému, Ferdinandovi 1.
Pius Pietro n Sargetius Isabella Ferdinand 1 Vatikán Řím Benátky Mar Sedmihradsko Corriere della Ser Circolo di S
10 article
Zvolna kráčím zelenavým příšeřím příkopu jen někde keře a stromy cestu stavi, jinak dobře lze projíti. Na západní straně příkop je zasypán spadlým zdivem, a tu otvírá se průlom, staré ce- stě podobný, všecek zarostlý. Vděčnou bylo by prací, podrobiti hradiště důkladné, odborníkem řízeně prohlídce. Dnes je vše tak zpustlo, roz- valeno, zarostlo, že nesnadno učiniti si obraz o stavu bývalých opevnění. .. Pod příkopem ulehl jsem na chvíli do vy- soké trávy, abych pookřál rozhledem. Jest omamný. Nespoutaný obzor ohromuje. Zor let rovinou hátszežskou až ku průsmyku Železné brány sarmisegetusské a k patám Retezatu, bohu- žel, mraky zahaleného, kde sestra orlijská, ceta- tea Coltului (Koldszvár), v modravě se šedá. Přímka cesty Trajanovy na dvou místech dosu rovinu protiná; z Ulpie Trajany rovnou vedla pod Orleu. Tam v dáli pobořený, opuštěný řím- ský tábor nad Gradištěm dosud čtverhran svůj ukazuje! Rajské to zákoutí nemohlo býti než sídlem starých, prostých, hrdinných králův lidu svobodného, statného. Kdo byli Dákové? Národ prý nepochybně původu thrackého. Ale jsou důvody, které mluví proti této do- mněnce. Uvádím hlas tichého pracovníka, jenž znal Sedmihradsko, poněvadž v něm žil, profes- sora Viléma Sehmidta: „S podivem jest,“ praví. „že právě na jihozápadě země, v župě huňádské, kde bilo srdce Dacie, Sarmizegethusa, slovanské s jásotem, kdežto páni ze staré intransigeantní školy tvářili se při něm kysele.
Reteza bůh Trajanův Orleu Dák Sehmidt Sedmihradsko tea Coltului
11 article
Hrozivé příznaky. V ranním dnešním čísle poukázali jsme že zakupováním velikých zásob uhlí připravuj se Anglie, Rusko a Turecko na vážné eventu- ality. Jsou však známky, nasvědčující, že i vji- ných státech považují nynější mezinárodní si- tuaci za příliš vážnou a že vlády jejich vše- možně se přičiňují, aby možnými událostmi, zejmena na Balkáně, nebyly překvapeny. K přípravám těmto přičísti dlužno zajisté také mimořádné porady tajemníka zahraničního ministorstva německého svob. p. Richtho- fena, jež pro nynější, k takovýmto schůzkám neobvyklou dobu, způsobují v Německu velký rozruch. Sv. p. Richthofen měl v sobotu a v neděli na zámku Mainau s velkovévodou badenským porady o nynějších politických po- měrech a již v úterý rokoval o nich dlouho v Schopfheimu s předsedou würtemberského ministerstva Breitlingem, načež zajel do Neuers- hausenu u Freiburku a radil se s německým vyslancem v Cařihradě Marschallem, dli- cím tam na dovolené. Cesta Richthofenova k Marsehallovi doka- zuje, že všechny nynější porady tajemníka za- hraničního úřadu německého týkají se situace na Balkáně.
Richthofen Marschall Richthofenův Marsehall Anglie Rusko Turecko Balkán Německo Cařihrad
12 article
President Rooseveli a dělnictvo. Z Washingtonu se sděluje, že president Spojených států severoamerických nařídil, by se vyšetřilo, zdali v některém oboru státní služby mají odborová sdružení dělnictva rozhodujíeí vliv na podmínky pro přijímání dělníků do práce. President Roosevelt chce prosaditi zásadu, vy- slovenou již smírčími soudy za velké stávky uhlokopů, že totiž nemá se se žádným dělníkem jinak zacházeti, nežli s jeho kolegou proto, že náleží k některému odborovému sdružení, nebo že není členem žádného, Podnět k tomuto zakročení zavdaly presi- dentu zajisté události, o nichž jsme se též zml- nili a jejichž jevištěm byla státní knihtiskárna ve Washingtoně. Zaměstnaný v ní personál po- hrozil tehdy stávkou, nebude-li z práce pro- puštěn faktor Miller. K žádnému odborovému sdružení nenáležející Miller byl ku přání perso- nálu správou tiskárny již dříve propuštěn, ale z rozkazu Rooseveltova byl přes zmíněnou hrozbu dělnietva do práce znovu přijat. Perso- nál tiskárny svě hrozby pak neprovedl.
Roosevel Roosevelt Miller Rooseveltův Washington
13 article
Z Francie.
Francie
14 article
Vážné listy republikánské, zejmena »Le Temps« a »Journal des Débats« pozastavují se nad pokrokem protinárodního proudu ve Francii. Rudé prapory vlají při slavnostech, revoluční hymnu »internationálů« je slyšet nejen při de- monstracích stávkářů, ale i při ovacích činěných ministrům, při projevech vládě sympatických. Když válečné lodi, dané ministrem Pelletanem dopravě účastníků sjezdu učitelského z Marseille do Toulonu, vjížděly do tohoto města, zazníva z nich nadšený zpěv »Internacionály« z hrdel vychovatelů mládeže. Starosta toulonský dal okamžitě svinouti trojbarevný prapor francouz- ský, aby nebyl potupen výkřiky a písněmi proti- národními. Za to je prudce napadán socialisti- ckým tiskem. Zajímavým zjevem nynějšího stavu fran couzské společnosti je, že básník Fran gois Coppée byl vyškrtnut ze seznamu čestných členů Syndikátu železničních zřízenců a dělníků. Slavný básník, známý svými dojemnými obrazy ze života ubohých a pollačených, získal si vel- kou popularitu mezi dělníky a zřízenci železnič- ními, o jejichž bědném životě a trudném povo- lání napsal krásné verše a výmluvné články- Za to vděční dělnici zvolili jej čestným členem svého komitétu. Nyní však jej vyškrtli, poněvadž je Coppěe klerikálem a prolivládním. Básnik uveřejňuje v »Liberté« velmi důstojný dopis, v němž nediví se obratu ve smýšlení dělníků, jejichž vůdei nemohou mezi sebou trpěti jména
Fran Coppée Francie Marseille Toulon Le Temps
15 article
názvy hor a řek, které jistě později nevznikly. v takovém bohatství se objevují!“ (Das Jahru. seine Tage in Meinung u. Brauch der Romänen Siebenbürgens-Hermannstadt, 1866, str. 66.) Náhodou právě tam, kde žili Dákové, obje vili se Rumuni, míšenci Slovanův a Římanův Dákové zanechali nástupcům svým ještě bera- nice (cacinle) a kus své mody: vlas ostříhaný toliko na temeni, kdežto od spánku přes uši vine se kučerami.*) Nosí se všeobecně pod Relezatem. ale i jinde, kdo sídlí Rumuni. .. Vrchovina, západně se pnoucí, již neprávem Rumuni horami Černé (muntii Cernei) nazývaj po řece soujmenné, pobočce střelské,**) jedno- tvárně v šíři se roztahuje, ale výšky přibývá jí velmi zvolna; teprve od Vírfu Varaticului (1030 m.) vyskočí nad míru vrchův a pojí se Ciocon Peatrou (1047 m.) u Magury Fruntii (1054 m.) s Ruskou, jejímž rozvětvením býti se vidí. Za to pěkný je pohled na stříbrné skruty rychlotoké Střely v úrodném, osadami posetém údolí, nad něž vystupují mírně pozdvižené, sličné, olesněné vrcholy pohoří sebešského. Již 6 km. od Orleje vypjaly se na 1034 m. (Crucea lui Mosiotca), za Novým Gradištěm pak prudkým skokem dosahují v Godianu výše 1659 m. Jméno svedlo některé badatele německé k domněnce, že Decebal po pádu Sarmisegetusynově sídlov Novém Gradišti založil. Prastará zřícenina na hoře, dosud Cetatea (1215 metrů) zvané, v po- hoří munčelském považována za stavbu dáckou. Ale domněnky ty málo jsou oprávněny*) a do- kázati, že Cetatea byla posledním útulkem Dece- balovým, dosud nikomu se nepodařilo... Tři čtvrti hodiny uplynulo oka mihem. Rychle dolů, nemám-li vlak zameškati. Sestup proveden ve čtvrt hodině. Zbyl ještě čas k chudému obědu v krčmě: kus chleba a sklenice špatného vína, sodovkou zpěněného. bylo vše, co jsem dostal...
Dák Rumun Slovanův Římanův Varaticului Ruska Orlej Decebal Hermannstadt das Jahr der Romänen Siebenbürgen Magura Fruntie km
16 article
*) Tak aspoň tvrdí Carmen Sylva. **) Pojmenování toho třeba udržeti pro hraničné hery, aby předešlo se nevyhnutelným jinak zmatkům ***) Silvestru Moldoveau (Tara něstra, str. 401 tvrdí, že jsou to zříceniny pevnosti Himské, jejichž ob- vod páčí na 1300 stop. Mezi velkými kvádry, z nichž pevnost byla zděna, nacházejí se zbytky obrovských sloupů trachytových, řídčeji starožitniny. Tak se ví. že na počátku minulého století nalezeno tu množslv starých zlatáků. přemoženého, jež by jim mohlo škodit u vládeů dne a praví dále: »Doufám, že většina dělníků, jejichž chování je stále krásné a často i hrdinné na jejich železných a ohnivých parostrojích, ne- souhlasí s činem politiků, které si zvolili z vůdce. Na každý způsob mé upřímné city k nim zůstávají nezměněny. Zapudili mne. Budiž. Básník, jenž dokázal někdy jakousi dobrotu, ne- opomene ji znovu dokázati za našich smutnýeh Včera navštívil Děrouleda ve vyhnanství. Každý den pozdravuje sestry a mnichy vypu- zené z jejich domů. Z tohoto místa jej nevy pudi nikdo, z místa, jež zaujal u proskribova- ných a pronásledovaných. časů.
Carmen Sylva Tara Děrouleda Moldoveau
17 article Výstavy.
Výstavy. Hospodářská, průmyslová a živno- stenská výstava v Třebíči. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) V Třebíči, 19. srpna 1903. Zemědělství a zemědělské strojuictví. Polní hospodářství jihozápadní Moravy, jež za- stoupeno jest na výstavě třebičské, povahou svou neliší se nijak od nižších poloh české pahorkaliny. Prahorní útvar českomoravské krabatiny sklání se zde sice ponenáhlu na jih k Dyji a na východ k Svitavě a Svratce, ale půdou jest rovnocenný s čet- nými částmi českých kotlin u Tábora a Písku. V Če- chách tvoří pahorkatina českomoravská řadu údolí kotlinek, vlnicích se od vltavského koryta až ke hra- nicím moravským; zde na Křemešníku mezi Pelhři- movem a Jihlavou dostupuje nejvyššího bodu, vln se mohutnými pustými kopci z Batelova k Třešti. ale hned pak tvoří mohutné úvaly u Telče, Dačie Třebiče, které neustále k východu níže se sklánějí tak že třebíčská veliká kotlina podél Jihlavky se rozkládající jest středem mezi pohraničnými vrchy českými a nížinou moravskou. Žito tedy, oves a pše- níce v nejnižších polohách jsou předními plodinami okolí třeblčského. Blízké Ivančice a Znojmo ovšem pobádají, pokud podnebí dovoluje, ku pěstění zele- niny. Krajina třebíčská byla ušetřena katastrofy která přelétla severnější krajiny moravské, spatřiii jsme tedy v době olevření na cestě od Starče, k
Třebíč Morava Dyje Svitava Svratka Tábor Písek Křemešník Pelhře Jihlava Batelov Třešť Ivančice Znojmo Starč Dačie Třebič
18 article
Třebíči, pak dále na cestě k Brtnici a k Nové Řiš úrodu utěšenou. Ukázky úrody té na výstavě v ze- mědělském pav llonu, jenž jest s pavillonem prů- myslovým umístěn symmetricky, po obou stranách pavillonu hudebního. Vnější ozdobě obou těchto pa- villonů věnována byla nevšední péče; před hlavními vchody, jež zdobí malé parčky ze smrčků, tujía čelných pestrých květin zahradních, jsou zvláštní vý- stupky velice vkusně upravené. Pozoruhodno jest. že užito k ozdobě těchto dvou hlavních budov vý- stavních ve štítech vzoru kruhovitého romanského okna s různobarevnými tabulemi z přední architek- tonické památky třebíčské, kostela sv. Prokopa na Podklášteří. V zemědělském vystavuje veliká řad velkostalkářů a rolníků žito, pšenici, proso, ječmen, jakož i průmyslové výrobky z plodin. O výstavě průmyslovém pavillonu již zmínka učiněna.
Prokop Třebíč Podklášteří
19 article
Průmysl hospodářského i všeobec ného strojnictví, jak zastoupen jest na vý- stavě třebíčské, svědčí o neustálém, ponenáhlém sice ale tím jistějším vzrůstu toholo druhu živnosti rukou českých. Známo, jak dlouho trval postup české kultury hmotné, než jsme mohli potřeby hospodářské, stroje, nářadigopatřiti od firem českých; teprve nyní utěšeně rozkvell průmysl ten v každém téměř městě českém, a tušíme dle prvních náběhů na Moravě, ž i tam rychlejším ještě tempem rozvine se průmysl ten, abychom nebyli nuceni podporovati firmy nám do duše nepřátelské. V místnostech polokrytých i na volném prostranství selkáváme se s výrobky četných českých firem moravských, které výrobky svými česlně konkurují se závody renomovanými a slaršími. Přes 40 firem moravských ze západní a střední Mo- ravy zúčastnilo se v tomto oboru výstavy třebíčské. V zemědělském pavillonu velmi vkusně a ladně upraveném, vystaveny jsou čelné kollekce plodin polních a pak produktů s polním hospodář- stvím úzce spojených. Zpozorovali jsme firmy; Frant, Sedlák, včelař v Třebíči, Nové město čís. 38. Med, medovina v láhvích, vosk a med rámeích. Jan Vaněk, majitel cihelny v Přikazích u Olomouce. Různá vína a likéry v láhvích z ry- bízu a angreštu. Ant. Jína v Lomnici nad Pop.
František Sedlák Vaněk Jína Pop Morava Třebíč Přikaze Olomouc Lomnice
20 article
Čechách. Lomnické suchary, speciality oplatkové výrobky z medu a cukru. Kolínská továrna na kávové náhražky, akc. podnik česko mor. kupectva. Kávové náhražky pod jménem: Kolínská cikorka fiková i sladová, v různých balíčkách ve zvláštní skříni výstavní. Správa vinařstv prince Ferd. z Lobkovic v Dol. Beřkovicích v Čechách. Červená i bílá vína (mělnická) z vlast- ních vinohradů. Parostrojní výroba budek pro ptactvo — Vorel a Pokorný — v Dobré Vodě u Pelhřimova v Čechách. Budky ke hnízdění a ochraně ptactva v devíti druzích. Jan Socho ml, v Křižanově, pošta Hořičky v Čechách. Elherické oleje, tresti, etéry, barvy jeduprosté, jemné likérya vína. Karel Škoda, c. k. pošt. kontrolor a odbor. spisovatel v Něm. Brodě. Časopis »Výnosný chov drůbeže«. Karel Malý, výroba octa v Třebíči. Různé octy. Frant. Sehnal ve Vel. Prosenicích na Moravě. Ovoce, zelenina a obilí Cestopisný náčrtel do Říma, Pompejí atd. Jan a Th. Vuškovský ch. výroba lomnických sucharův a mandlového pečivav Lomnici n. P. Lomnické suchary a mandlové pečivo. Baron Baratta, velkostatkář v Budišově na Mo- ravě, Různé hospodářské výrobky. Josef Teplý obchod s chmelem, sladem a plodínami v Olomouci a Žatci. Chmel. Frant. Zvěřina, pekař v Třebíči.
Ferd Vorel Pokorná Budek Jan Škoda Malá František Sehnal Baron Baratt Teplá Chmel Zvěřina Čechy Lobkovice Dolo Beřkovice Pelhřimov Křižanov Německo . Brod Třebíč Vela Prosenice Morava Řím Pompeje Lomnice Budišov Olomouc Žatec pošta Hořičky
21 article
Pečivo prodejné a umělé. Karel Dlabač, vývoz medových výrobků v Prostějově. Různé výrobkyz medu a medoviny, zavařeniny v medu (medový kefir). Josef Zamazal, účetní v Brodku u Olo mouce. Účetní kniha k vedení účetnictví hospod. pro rolníka. Karel B. Zelina, drogista v Nové Pace. Léč vé rostliny, lékárničky pro Sokoly, školy a ha siče, výživné prášky pro koně a hovězí dobytek. Cyrill Čeloud a Jan Zejda, oltář. Konrád Ve- selý, pekař v Telči. Výrobky pekařské. Cyrill Ha- lámek, obchod se smíšeným zbožím a medovými výrobky. Medová vína, cognac a rosolky. Antonín Orság, vyrábitel pravé slivovice a borovičky v Nov. Hrozenkově u Vselína na Moravě. Dva soudky slivo- vice z r. 1901 a 1897. Hugo Vít Jung v Terstu. Kávu, čaj rum, cognac, vína a oleje. Eduard Špa- lek, mlynář v Horním Újezdě u Morav. Budějovic. Tři sklenice s melivem. Antonie Špalková, cho mlynáře v Horním Újezdě u M. Buděj. Čajové máslo. Ant. Sopůch, starosta spolku »Spořitelní a zálo- ženský spolek Methoděj v Bratřejově« u Vyzovie. Slivovici z r. 1901 a 1902. Povidla. Ferd. Masch- tera, koňský lékař v Třebíči. Podkovy a prášky pro koně. První morav. akc. továrna na soustředěná hnojiva a lučebniny v Přerově. Ve 20 láhvích suroviny a z nich vyrobená hnojiva. Frant.
Karel Dlabač Zamazal Zelina Cyrill Čeloud Zejda Konrád Orság Hugo Jung Špa Špalková František Prostějov Brodek u Ola Nová Paka Telč Hrozenkov Vselín na Morava Terst Horní Újezd Morava Budějovice Bratřejov Třebíč Přerov Sokol Methoděj
22 article
Kabelka, včelař v Jaroměřicích na Moravě. Vče- lařské výrobky a med v láhvích a plástech. Matěj Koutek v Třebíči. Umělé a rostlé květiny. J. C. Malý, zasílatelský závod v Pejškově u Tišnova. Různá hospodářská náčiní a potřeby. Jan Kříž, strojník v Slaném, Čechy. Stroj ku pražení kávy. sladu a čekanky soustavy kornoutové na 10 kg.A Malchárek, továrna na dřevěné zátky v Mor. Hranicích. Dřevěné zátky do sudů pro pivo« a liho- vary. Lišly pro včelaře. Bralří Zamazalové rolníci v Malé Prosenici u Přerova Hospodářské plo- diny. Ovoce a zelenina. Kliment Čermák, ředitel měšť. školy v Čáslavi. Krabici zámotků bource moru šového, domácího chovu. Sigm. Jelínek ve Vyzo vicích. Slivovici a borovičku ve 2 lábvích. V. J. My- slivec. učitel roln. školy ve Vel. Meziříčí. Rybní- kářství, znázorněné praeparáty, modelly a obrazce. Rich. Sedláček, správce školy ve S'avěticíchu Krumlova. »O plemenném chovu včel«. Josef Urbá- nek, rolník ve Studenci u Náměště n. O. Ovuce oves »Zázrak«. J. Nep. Heimrich v Bohdalově u Žďáru Zařízení pro škrobárny: 1 struhadlo,2 čerpadla, 1 extraktér, 1 žejbro, 1 lis, 2 vypouštěcí přístroje, 1 míchadlo, 1 parostroj. Výrobky škrobu škrobové moučky. Petr Vokrouhlecký, lázně Bělohrad v Čechách. Několik láhví borůvkového vín
Koutek Kříž Čecho Malchárek Zamazal Čermák Jelínek Rich Sedláček Josef Urbý Vokrouhlecký Jaroměřice na Morava Třebíč Pejškův u Tišnov Morava Přerov Čáslav Vela Studenec Náměšť můj Bohdalov Žďár Čechy avěticích Krumlov lázeň Bělohrad kg
23 article
V. Dočkal a spol. První v Rakousku oprávněný závod na vyrábění radhoštské routy v Brodku u Pře- rova. Likér z horských bylin bez jakýchkoliv olejo- vých příměsků. Ant. Th. Kazda v Lomnici n. p Lomnické suchary a desertní jiné pečivo. Frant. Ko- šťál, rolník ve Vostopovicích u Brna. Tři druhy ječmene: hanácký, český a rakouský. Karel Va- lenta, pernikář a voskář v Třebíči. Výrobky vo- skové, medové a pernikové. Em. Hnup v Nové Če- rekvi, Čechy. Exposice likérových specialit. Aloi Knaibl, rolník v Bílsku u Litovle. Čtyři knihy ho- spodář. účetnictví. Rolnický lihovar s drož- dárnou v Litovli. Líb, obilí a každý třetí den čerstvé drožďí. Fr. Dostal, kupec v Třebíči. Vzorky stro- jených hnojiv v láhvích. Jan Jelínek, včelat v Třebíči. Med v plástech a tekutý. Rozličné přístroje a nářadí. Karel Šlachta, rybářský spolek třebíčský. Praeparáty ryb ve dvaceti láhvích. František Indra, továrna na kovové zboží v Brně. Různé průmyslové a hospodářské stroje. František Tvarůžek, cukrář a voskář v Třebíči. Voskové svíce a pernikářské výrobky. Zemědělská rada v Brně (český odbor). Diagramy, obrazy, vzorky hospodářských produktů a potřeb. Publikace. Josel Smrž, včelař v Třebíči. Med a včelařské výrobky.
V Dočkal Kazda František Karel Virginie Čecho Knaibl Líba Dostal Jelínek Šlachta Indra Tvarůžek Josel Smrž Rakousko Brodek Lomnice ko Vostopovice u Brno Třebíč Nová če Bílsko Litovel Brno rada v Brno
24 article
Zimní hospodářská škola v Náměst n. O. Učebné pomůcky, práce učitelů a žáků. Dia- gramy. Zimní hospodářská škola v Koje- tíně. Učebné pomůcky a práce žákovské. Rol- nická škola v Ivančicfch. Výrobky z medu, zavařeniny, diagramy. Ant. Stach, řed. zimní hosp. školy v Boskovicích. Diagramy. B. Macalí k, prof střední hospodářské školy v Přerově. Vlastní práce literární. Oedensimetr a j. Hospodyňská škola v Kroměříži. Ruční práce chovanek a zavařeniny. Rolnické mlékařské družstvo v Rou- chovanech. Čajové máslo a různé druhy sýra. Frant. Dub, truhlář v Telči, úl. Rybářsky spolek ve Vel. Meziříčí. Statisliku voda rybníků markrabství moravského. Slatistiku vod rybníků politického okresu velkomeziříčského. Ryb- ničná mapa politického okresu velkomeziříčského. Rybnikářství na panství moraveckém. Časopis »Mo- ravský Rybář«. Hospodářská zimní škola v Rožnově. Různé práce učitelů a žáků. Stroje hospodářské seřaděny jsou v míst- nostech polokrytých i volných. Zde vysla- vují: Lederer a Porges v Brně, Královopolská strojírna: 1 pásovou pilu, 1 hoblovací stroj na llouštku, 1 opravní hoblovací stroj se třemi motory elektrickými. Alois Budina, strojní závod v Lom- níci n. P.: ruční mlátičku s kuličkovými ložisky na řemenový pohou, 3 kruhadla na zelí, 1 ruční řezačku, 1 žentour. Anna Mokrá ve Žďáře: klepadlo na kosy. Frant. Zourek, strojník a zámečník ve St. Rousinově: 1 bubnový řepák vlastního systému. Fr.
Zeus Rol Stach František Lederer Porges Alois budina Anna Mokrá Zourek Boskovice Přerov Kroměříž Roa Dub Telč Rožnov Brno Lom Žďár St . Rousinov
25 article
Rychter z Pyšela: rákosové kabele. Karel S vo- boda, kovář v Třebiči: 1 pluh a podkovy. Bratří Nejezchlebové v Těchově (Blansko): přístroj acetylenový se světly. Tomáš Lepil, kolář, Jan Kalousek, kovář ve Slavíkovicích: pérový vozik Josef Vystrčil a syn v Telči: 2 požárové stří- kačky, patentní pohrabovač. J. Kožina, sedlái v Třebíči: polokrytý kočár. Ant. Jeřábek, strojní ve Vel. Meziříčí: mlýnskou válcovou stolici. Joseh Kaláb v Brně: dobytčí váhu. Bohdan Metyš stavitel kočárů v Litomyšli: landauer, polokrytý kočár. Frant. Kachlíř, kolář v Kobeřicích: krytý vůz s malými žebřinami. Jan Heinigl, kolat v Jaroměřicích: honební vůz a silné kolo bez ve škerého kování. Jindřich Smejkal, stavitel kočárů v Jihlavě: 4 kočáry. Frant. Stehlí k, kolář v Tre- bíči: 2 kola. Knotek a spol., továrna na žací stroje v Jičině: žací stroj na traviny, žací stroj n traviny a obilí, žací stroj se samočinným odkládá ním. Karel Zach, stavitel kočárů v Jihlavě: kočáry Jan Ulmayer v Jihlavě: 3 rychloprací strojese ždímadly, 2 železně vály na prádlo, 3 máselničky holštýnské. Na volném prostranství. F. a J. Kovářík strojnická továrna a slévárna železa v Prostějově Secí stroj válečkový »Nový Triumí«. Secí stroj šne- kový »Nová Montanie«, patent Kováříkův. Různá žentourová mláticí složení s u látičkami s kuličko- vými ložisky dle patentu Kováříkova, atd. atd.
Rychter Nejezchleb Lepil Kalousek Josef J Kožin Jeřábek Joseh Kaláb Metyš František Heinigl Smejkal Knotek Zach Ulmayer J Kovářík Kováříkův Těchov Blansko Slavíkovice Telč Třebíč Vela Brno Litomyšl Kobeřice Jaroměřice Jihlava Tre Prostějov Nová Triumět Nová Montanie 4 kočár
26 article
F. Wichtrle, první prostějovská továrna na ho- spodářské stroje v Prostějově: Mlátička žentourová patentní »M A C s 22“ bubnem a 26“, s jednoduchým čistidlem, elevátorem a s kuličk vými ložisky. Mlá- tička patentní hřebíková s vytřásadly a sítem, s pa- tentními kuličkovými ložisky u bubnu i u vytřásadel »patent Wichterle« atd. Robert z Biederman- nů, velkostatkář v Ješovicích: Ovocné a okrasné stromy. J. Fabeš, továrna na hospodářské stroje v Moravských Budějovicích: Secí stroje, žentourové mlátičky, fukary na obilí, pluhy, brány, stroje k roz- třiďování brambor, drtiče hrud. Jan Šmíd, továrna na hospodářské stroje v Ivanovicích; Morava 13řádkový secí stroj šnekový (Transval), 15řádkový secí stroj šnekový s jetelákem, 13řádkový secí stro »Triumf« s jelelákem a p. v. Josef Vystrčil syn, kotlářství, strojnická továrna a slévárna v Telči Žentour s patenlním pastorkem a patentní mlátičkou čistící. K. a R. Ježek, továrna na stroje a slévárna v Blansku: Secí stroj 15řádkový s předním řízením.
Wichtrle Wichterle Robert J Fabeš Šmíd Josef R Ježek Prostějov Biederman Ješovice moravský Budějovice Ivanovice Morava Telč Blansko
27 article
Secí stroj 17řádkový s předním a zadním řízením přístrojem na setí jetele. Řezačka čtyřnožová bubín ková, ruční a žentourová atd. Jan Klang a syn továrna na stroje v Dačicích: Kollekce hospodář- ských strojů. Rolnická strojírna v Letovicích 4 fukary, 2 secí stroje, 2 mláticí garnitury, nová mlátička (vlastní model), 4 sečky, 2 brány. B pluhy. 2 řepáky, 1 plečka. F r. Melichar, továrna na sec stroje v Brandýse n. L.: 4 secí stroje s roztahova- cími lžičkami, model 1903, patent Melichar bez vý- věsních koleček a to jeden 14řádkový, dva 16řádkové jeden 18řádkový atd. Matěj Smrčka, první stroj- nická továrna v Morav. Budějovicích: Šecí stroje mlátičky. Jan Ulmayer v Jihlavě: 4 pluhy tří- radlicové, 1 sakovák, 1 mlátička se žentourem a pa storkem, 2 brány železné, 1 pohrabovač. V. Bureš. továrna na pluhy v Kolině n. L.: Kollekce univer sálních dvou- a tříradlicových pluhů a ruchadel Josef Štika, výroba pluhů a hospodářského ná- činí v Černé Hoře na Moravě: Kollekce pluhů. František Šlezinger, mistr kovářský v Tva- rožné u Brna: Kruhadla na řepu a brambory, pluhy. radlice, třídílné brány. Antonín Hummel, stroj- ník v Bechyni Důlkovač pro sazenice bramborove s přístrojem brázdovacím. Jindřich Mazal, dílna osevného nářadí a hospodářských potřeb v Duběu Olomouce: Pluh soustavy Sackovy. Vyorávač na brambory, 2 železné trakaře. Pluhová kola. Jos.
Klang Melichar Smrčka Ulmayer V Bureš Štika Šlezinger Hummel Mazal Sackův Dačice Letovice Brandýs Morava Budějovice Jihlava Brno Bechyně Dubě Olomouc
28 article
Ed. Ptáček v Bobrové na Moravě: 2 třečky (stroje na vylušťování semena všech druhů jetelů a Inu) Frant Adamec v Jičíně: 1 patentní pluh pro hloubku 26 cm., 1 pat. pluh pro hl. 21 cm. a pat. pluh pro hl. 18 cm. Václav Výtečník, kovář v Stříteži: Oračku. Josef Blahák, výroba cemen- tového zboží v Kojetíně a Prostějově: 2 obrazee litého terazza, 2 stolní plotny terazzové, 3 roury a drátěnou vložkou. Karel Ležatka, dlaždi v Třebíči: Dlažba. František Dedrle, kovářský mistr v Bosonohách u Brna: Pluhy. Vineenc No- vák, podkovář v Předíně: 2 ruchadla. Aloia Ště pánek, kovář v Pelhřimově: 1 patentní podrývák na brambory s předkem. Frant. Šamšula v Kun- štátu: Bílé cihly ze smíšenin ohnivzdorných hlin. Zvláštním půvabem obepíná výstavu třebíč- skou ozdoba květinová; při vehodu na prostoru výstavní, terassovitě od města se pozvedající, mile překvapen jest návštěvník bohatými a pestrými ko- berci mezi jednotlivými pavillony, zvláště pak velikým kobercem, dílo to p. Ignáce Grunera. Čelo koberce jež sousedi s promenádou, vyniká množstvím maleh- ných útvarů s alních, mezi nimiž bují kapradiny mladé smrčky, kaktusy všeho druhu. Vlastní koberee složen jest: z knaphatium ascherantus, be gonií, pe- largonií, abeverii, verbeny a j. a vyniká v něm znak města Třebíče utvořený z kobercových květin. Ozdob květinová po celém prostranství výstavním jest hlavním momentem utěšeného pobytu v pavillonech restauračních ochutnavárnách atd.
Adamec Václav výtečník Blahák Ležatka Dedrle František Šamšula Gruner Morava Ina Jičín Střítež Kojetín Prostějov Třebíč Bosonohy Brno Předín Pelhřimov centimetr
29 article Výstava v Pardabicích.
Výstava v Pardabicích. Průmyslový palác. (Pravé křídlo.) Pravé kří- dlo průmyslového paláce bude asi zajímati ty, jim osud udělil dcerušku a té opět ženicha, jenž naléhá na brzkou svatbu; nábylek a dekorační zařízení bytu tak svůdně se nabízející bezvadným provedením, ele- gancí a snahou, vyhověti vanujicímu vkusu, jakol i požadavkům uměleckým, nenechají na rozpacíeh těch, jež hledají výbavy pro své dcery-nevěsty; ne méně a ne více než 27 truhlářských firem má zde svě exposice, jež činí čest nejen svým mistrům, ale české práci vůbec. Nábyteka dekor. zařízení bytu obeslali tyto firmy: z Chrudimi: Pochobradský Frant (jednotlivé kusy nábytku pro ložnici); Pivr- nec Jan a Pochobradský Josef (truhlářské výrobky): Matyáš Antonín (nábytek různého druhu i slohu ve třech interieurech): Benoni Ema- nuel (ložnice s příslušenstvím): Vecko Frant. (ložnice v interieuru). Truhláři z Pardubic: v. Kolín (galant. nábytek); Svoboda Frant. (ča- lounovaný nábylek); Hlaváček Karel (truhlář- ské výrobky: pokoj a jídelna); Josel Dyttrich (houpací křeslo, skládací židle); Pochobradský Josef (skříň na knihy z dubového dřeva s hořejší částí zasklenou); Síla Jan (salon s nábytkem a ča- lounickými výrobky); Tyroch Antonín (ložnice).
Pivr Jan Pochobradský Josef Truhlář Svoboda František Hlaváček Karel Chrudim Pardubice Kolín Pochobradský František Matyáš Antonín Benon Ema Vecka František galant Josel Dyttrich Tyroch Antonín
30 article
Odjinud: Kordina Ed. a spol. v Brně (vý- robky truhlářství staveb.); Skuherský K. V. v Hr. Kr. (salonní skříň): Rudyš Antonín v N Dvorech (kredenc ve slohu secessním a malá kre- dene); Malějček Emanucl v Chlumci n. C (kredenc a skříň pro knihy); Sláva Joseí v Ne- chanicích (psací stůl ořechový ve slohu renaissanč- ním): Trkal Antonín v Chocni (skříň, stůl a 2 židle): Dielna na narádie účastinná spoločnost v Turč. sv. Martinu (židle pre domácnost, restaurace, kavárny, garnitury do jídelen a salonů a rozličné předměty z ohýbaného dřeva);
Skuherský Sláva Joseum svatý . Martin Brno Hradec Choceň Dielna Kordina Ed Rudyš Antonín v N Dvůr Malějček Emanucl Trkal Antonín židle pre domácnost
31 article
Ondráček Frant. v Brandýse n. O. (psaci stolek pro dámy ve slohu barokovém, rám na obraz s podstavcem ve slohu renaissančním, vše z ořecho- vého dřeva); Liska Karel v Křečhoři (moderni pohovka se 2 skříněmi a zrcadlem); Richler Anlo- nín (skříň, umývadlo se zrcadlem, 2 postele, noční stolek); Vašíček Karel v Pastvinách p. Žam- berk (ožnice v moderním slohu secessním s čer- ným nátěrem), moderní měděné kování k tomuto ná- bytku dodal Wagner Jan v Pastvinách; Ma- nych Antonín v Hradci Král. (různý nábytek nádherně a vkusně provedený); Mach Josef v Se- milech (salonní stůl); Tržnice nábytku spo- leč. truhlářů v Praze. Ke vkusnému nábytku třeba také příborů a ozdob ze skla, porculánu a mo- saiky; o to vše postarala se firmr Kraus Antonín v Pardubicích. Vhodný dárek nevěstě nalezne ženich u firem vystavujících zbož! zlaté a stří- brné: Šimůnek Frant. v Lomnici n. Pop a Ant. Hruška v Lysé n. L. V domácnosti nově zařízené nutně třeba hodin, jichž zde u velkém vý- běru vykládají: Josef Horák z Pardubic, Je- žek Jan ze Dvora Kr. (nástěnné salonní hodiny s věčným datem); Edmund Kinšner v Chl ume n. C., PaukertJ. A. v Chocni (hodiny kývadlové) Sjezd soukromého úřadnictva českoslovanského koná se za protektorátu sl. městské rady král. kom. města Pardubie na východočeské výstavě v Pardubi- cích dne 6. září 1903. Pořad: 1. Vílání účastníkův u vlaků v Pardubicích do 10. hodiny dopolední. 2.
Ondráček František Lisek Karel Vašíček Wagner Antonín Mach Kraus Pop Hruška Horák Jan Kristus Kinšner Brandýs Křečhoř Ma Hradec Královský Praha Pardubice Lomnice Lysá můj Choceň Pardubie Pardubi Richler Anla Šimůnek František
32 article
Prohlídka města a občerstvení v sále »Odeonu« na »Veselce«. 3. Slavnostní schůze o 10. hod. dopolední v téže místnosti. Jednání. a) »O organisaci«, referuje místopředseda jednoty pan V. Landa. b) »O pensij- ním pojišťování«, referuje tajemník jednoty p. Frant Hašourek. 4. Společný oběd v téže místnosti o 1 ho- dině odpolední. 5. Hromadná návštěva vystavyo 2. hodině odpolední. Přihlášky ke společnému obědu (couvert 2 K) a o ubytování (nocleh) buďtež zaslány do 28. srpna t. r. předsedovi sjezdového výboru panu Adolfu Auerbeckovi v Pardubicích. Sjezd odborů Národní jednoty severočeské v Par- dubicích. Schůze důvěrníků konati se bude 23. t. m. o 1/211. hodině dopolední v sále Měšťanské besedy v Pardubicích. Výprava z Holic. V neděli dne 23. t. m. dostaví se obyvatelstvo města Holic v hojném počtu do Par- dubic, vzdát hold východočeské výstavě. Výprava z Holic přibude na povozech po 9. hodině ranní do Pardubic. Ubírati se budou kolem rabnice do výsta- viště. Rodáci města Holic, jakož i ti, kteří v Holi- cích působili, se zvou, by pokud v neděli v Pardu- bicích přítomni budou, k průvodu se připojili. Dotazy a přání zodpoví jednatel výstavního výboru místního v Holicích pan Gustav Heřman.
Odeon V Landa Hašourek Auerbeck Heřman Pardubice Holice
33 article
Výstava v Hořicích. Zahradnictví. Sdělili jsme již, že celkový návah rozvrhu celého výstaviště pochodí od prof. V. Wein- zettla; budiž k tomu pak dodáno, že úpravu terrainu, jakož i všeobecnou úpravu zahradnickou na celém výstavišti provedl okresní zahradník hořický, Gustav Hofman a to zcela pěkně. Pokud pak detailů se týče, tu exposic jednotlivých zahradníků-vystavovatelů byle s výhodou použito jako krásné dekorace výstaviště a skvostně kobercové skupiny tu provedli: Jan Bi- čiště z Hořic Giresiny, canny a j), který kromě toho také má tu velikou kollekci kaktusových jiřin, mečiků, šlechtěných konifer, gladiol a celé hřbitovní úpravy rovů (v pavillonu pro sochařství a kamennictví); vzor- né květinové koberce má Gustav Hoíman z Ho- řic (a mimo to dvě skupiny pelargonií „meteor“ a „dekoratér“ a j.) a Václav Neumann z Hořie (althernatery, begonie a j); Oldřich Rublič z Ho- řie má rampu u školní budovy osázenu různými pe- strokvětými květinami; Prokop Doubek z Libonic vystavuje šlechtěné okrasné konifery, pelargonie a jině zdobné květiny; Břetislav Dmych z Hořic kak- tusovité jiřiny všech možných barev a odstínů; Jo se Zákoucký ze Semil begonic velkokvětě; J. Volák z Vršovic karafiáty; František Loskot z Kouti na Šumavě plné petunie; Frant. Málek z Vysokého Mýta celou kollekci perén a jiných květin; Jese
profesor V Wein Hofman Jan Bi Hoíman Václav Neumann Rublič Prokop Doubek Dmych Zákoucký J Volák Loskot František Málek Hořice Semily Vršovice Šumava Vysoký Mýto Hořie
34 article
Mazánek ze Soudné různé jehličnaté stromky (kle- če, picey, abies), okrasné keře, ovocné stromky a j; Jos. Valc ve Věkoši vzornou ovocnou školku, rovněž jako okres hořický (okr. zahradník Gustav Hofman) a Jos. Mazánek ze Soudné u Jičína; krásnou lesní školku (modříny, vejmutovky, duglasky a j.) zařídil c. k. nadační velkostatek v Hoři- cích; správa zahrad v Hněvicích vystavuje růže, ovocné školky barona Hrubého z Gelenj v Č Pečkách různé stromky ovocné, správy velkostatků Jilemnice a Sadová jasany, olše, jalovce, kleny. kosodřeviny a j.; Gustav Hofman z Hořic kaktu- sovité jiřiny a prneparovaně palmy: Břet. Dmych z Hořic a J. V. Guth z Uhřiněvse rovněž praepar. palmy a Karel Bürgermeister z Prahy deko- rativní laury a pod. Vše nyní po deštích překrásně květe a oživuje svěžími barvami tak dost ladně výstaviště, tak že toto ve spojení se Smetanovými sady vypadá jako překrásná rozlehlá zahrada. V době od 30. srpna až do 6. září bude pořádán výslavka ovoce a zeleniny, dne 6. září výstavka řeza- ných květin a prací vazačských. Dne 5. září bude po- řádán sjezd pomologů, dne 6. září pak sjezd zahradni- ckých spolků ze zemí koruny české
Jos Hofman Dmych J V Guth Bürgermeister Smetanův Jos Soudná Jičín Hněvice Č Pečky Jilemnice Hořice Uhřiněvs Praha
35 article
Husitská slavnosl dne 15. srpna. Jak jsme se již stručně zmínili, vážnou a důstejnou slavnost vypravil okres hořický na své milé výstavě Často slýcháme stěžovati si, že takové slavnosti ne- mají významu, to však neplatí o slavnosti této. Cele uspořádání, každá jednotlivost byla zdrojem poučení a povznesení. Na všem viděti bylo, že pořadatelům záleželo na tom, aby celá nejslavnější doba národa našeho nebyla nevhodným způsobem znesvěcenaa v posměch uvedena. Byla patrna láska, s jakou vy- pravili průvod. Dlouhá doba příprav a vážných studi předcházela. K radě vyžádáni vynikající odbornici. Však i těm, kteříž v průvodě účinkovali, sluší vzdil uznání. Spojil se zde venkov s městem, aby uctili pa- mátku hrdinských našich předků. Na prvním míst sluší jmenovati banderium okresu hořického, kteréz zástupem jezdců se svými náčelníky činně se účast- nilo. Čtenářské besedy z Bašnic, Bříšťan, Březovic, Cerekvice a Třebovětic, Dobrých Vod, Jeřic, Milovic, Újezda Podhorního, Třeměsovsi a Vojic, vypravily jed nollivé vozy bojově a obsadily je mužstvem. Malebný by obrázek průvodu, kterýž za zvuků písně „Kdož jste boží hojovníci“ klidně a vážně po náměstí do výstaviště se ubíral. Velebné zvuky pisně, jejíž zvuk dovedl nepřátelům strachu nahnati, jevily i nyní svou moc, obecenstvo bez hlesu naslouchalo mohulným akordům. První vyrazili bratři z Valečova (jízdní Šokol) a za nimi plošinový vůz, na němž s nalézala skupina „Král Václav IV. odevzdává Hlusovi dekret zvaný kulnohorský Pan Jan z Chlumu a Václav z Dubé přinášejí zprá- vu o smrti M. Jana Husa. Za vzor sloužil obraz Bro zíkův,
Václav Iva Jan Václav M Hus Bro Bašnice Bříšťany Březovice Cerekvice Třebovětice Jeřice Milovice Újezd Třeměsoves Vojice Valečov Chlum Dubá