ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 50974a40-70c6-11dc-8f0b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 167, place 90, org 28, work 3
1 masthead
22 srpna 1903
2 masthead
Číslo 228,
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
Jádro průvodu tvořil „Válečný šik Husitů“, vy- pravený s věrností co možno největší. Zhraně, pavezv, děla, vše upraveno bylo dle památek zachovanýchv museích pražských a jiných. Seřaděn byl dle spisu Tomanova a dle spisů nejlepšího znalce doby husitské Al. Jiráska. V předu několik ztracenců, za nimi honci s pra- porci na koních (banderium). „Žižka se svými hejt- many“ byla velmi zdařilá skupina; dobře volené osoby v příhodných krojích. Houfec lidí s lopatami, moly- kami upravoval cestu bojovným vozům obsazeným mužstvem ozbrojeným. S vozů trčely hrozivě okované cepy a sudlice a vykukovaly otvory pušek, houfnic a tarasnic. Na některých vozech ženy a ranhojič. Uvnitr obou řad vozů krajních bratří pěší, práčata. Průvod uzavřen byl zbytným houfem jezd ů (z Třebovětic a Cerekvice).
Tomanův Jirásek Žižek Třebovětice Cerekvice
6 article
Jak hrdinné byly voje husitské, ukazovaly tabulky. nesené heroldy, na nichž byla jména vítězných bitev Však do těto slávy padá jako stín pohled na další plo- šinový vůz znázorňující bitvu u Lipan. Rozlámaný strom, rozbitý vůz, zlomená korouhev, naříkající žena, raněný bratr a zdrcený Prokop smutně ukazují, kam vede nesvornost česká v dobách vážných. Výstraha i pro dobu dnešní! Čech Čecha zdolal, ale Čech Čechy povznesl. Jiří Poděbradský, král krve české. s královnou a se svou družinou, v nádherném rouchu končil průvod. Oko mile spočinulo na smírném tom zakončení a mysl utěšovala se nadějí, že po dobách zlých bude následovati doba radosti Jak v předu jsme podolkli, upokojil nás průvod úplně, škoda, že neprošel výstavištěm. Pořadatel obávali se s takovým množstvím koní výstavou jeti jak nám bylo sděleno. Na velikém cvičišti utvořena byla pak vozová hradba, a předd touto provedeny některé výjevy. Z tábora vylelěla řada práčat a cvičila se v střelbě lukem. Mezitím zpozorován nepřítel, na zna- mení trubkou vše žene se k vozům, mezery zata- hují se řetězy a před ně staví se pavezníci se svými velikými, těžkými pavezami, do branky odváží se dělo hlídky přejíždějí před táhorem, na voze staví se bo- jovníci k ochraně. Zajímavý obrázek.
Čo Čecho Poděbradský Lipany Čechy
7 article
Blíží se průvod měšťanů pražských, v čele kněz Rokycana, který plamenými slovy prosí Žižku, aby Prahu neničil. Slova vzata z básně Sv. Čecha. Po- slední obraz pohnul myslí každého přítomného, maně vybavuje se vzpomínka na dobu, kdy i otrií bojovníci bratrští dali se pohnouti prosbou dítek a uše- třili město Naumburk. Bíle oděné děti, uprostřed jezdců a ozbrojených bojovníků a válečných vozů — to pů- sobilo kouzelně. Škoda, ž. bouře, která se přihnala, rozplýlil olrovskou návštěvu, tak že vělšina obecenstva ne- uviděla ozářenou korunu svatováclavskou na průčel průmyslového pavillonu a ostatní světelné effckty. Návštěvníci výstavy, jichž bylo přes 30.000, od- nášeli si příjemné dojmy a vyslovovali uspokojení krásné výstavě a důstojné slavnosti O zdar slavnosti nejvíce mají zásluhu výše zml- něně besedy a místní spolky hořické, kteréž ani peně ani práce nešetřily; vlastní aranžování převzali ocholně členové Sokola, divadelní ochotníci a členové zábav ního odboru. Hořice chystají se na druhou slavnost, ná- rodopisnou, která v neděli dne 30. t. m. uspořá- dána bude. Okolí hořické osvědčí tu, jak si váží své- rázovilosti a svých zvláštností, jež po předcích zdědilo a jakou cenu má pro ně, co tvoří takřka „duši lidu českého.“ Před očima diváků má pli slavnosti se roz- vinouti obraz života národního ve vší své pestrosti lepolě, kráse i zvláštnostech.
Rokycan Žižek Čecho Praha Naumburk Hořice Sokol
8 article
Celá řada obcí okresu hořického přihlásila se ji k účasti na slavnosti a vypraví k ní vozy, zejmen obce Třebihošť a Dehlov: přástky zvolily, Březovice; stavění máje, Sobčice: námluvy, Ostroměř: starou rýchtu, Miletin: svatbu, pouť s pověstným „Miletin- ským perníkem“, Bříšťany: obžinky, též Sukorady Oujezd Sylvarův, Třeměšoves, Újezd Podhorní, Vojice. Také jiné ještě obce se zúčastní. Zastkví se tu opět hořický venkov ve vši kráse uláže, že nevyhasl ještě zápal, který háral myslí na- šich otců. Den 30. srpna stane se dostavení- čkem na výstavě a to nejen celého města a okresu hořického, nýbrž i širého okolí, den ten dou- fáme, že shremáždí v Hořicích nesčetné návštěvníky, kteří ze všech končin vlastí česko- slovanských přijdou pokochati se pestrým obrazem. slavnosti národopisné, a shlédnou při tom ladnou vý- stavu hořickou, která po jednomyslném soudu všech z Holic odcházejících účastníků svou rázovitostí vkusným uspořádáním, svými zvláštnostmi, které ani na velkých výstavách vídány nebyly, dobyla si již chvály skvostně uspořádané výstavy krajinské.
Třebihošť Březovice Sobčice Ostroměř Sukorady Újezd Vojice Hořice Holice Oujezd Sylvarův Třeměšoves
9 article
Manifestační schůze
10 article
absolventů sochažské a kamennické školy v Hožicích. První významná schůze mladého spolku absol ventů školy sochařské a kamennické, jejíž pořad pro kruhy odborné a interessované byl neobyčejně zají- mavý a i celé veřejnosti z různých příčin sympatický konána byla u příležitosti hořické výstavy 16. t. m v divadelním sále hořickém a to za účasti více než 70 absolventů a za přítomnosti zástupců města, odbor- né školy a professorstva. Jménem města Hořic a všeho občanstva uvíta starosta MUDr. Al. Tomsa shromážděně jako v mí- stě, kde prvního svého odborného vzdělání nabyli. Po volbě předsedy (Frant. Holeček ze Dvor Králové) a ostatních funkcionářů přikročeno k vlast- nímu programu, totiž k jednání o thematu: „Jak mož- no ztotožňovati kamennickou živnost koncedovanou se živnosti řemesiou“. Všichni řečníci (Mařan, Racek. Lorenz. Hátle, Holeček, Fojt. Sole, Čížek a jiní) stěžo- vali si na neoprávněné udílení živnostních listů ku provozování kamennictví a sochařství a markantními případy to dokládali; usneslo se shromáždění na tom jednomyslně, aby na příslušných místech byla předlo- žena resoluce tohoto znění: „My na dnešní manifestační schůzi dne 16 srpna 1903 v Hořicích shromáždění absolventi od- borné školy, sochaři i kamenníci, vyslechnuvše slesky a uváživše nejzávažnější příčiny, náš stav tak těžce poškozující, usnášíme se na následujícím 1. Sochařství v kamenu budiž chráněno! Zákon budiž změněn tak, aby sochaři, než se mu povoli živnost provozovati, bylo uloženo, vykázati se prů- kazem způsobilosti (list výučný neb vysvědčení řádně odbytém studiu na některé sochařské odborné škole), jakož i průkazem o odbyté praxi a budiž týž podroben zkoušce. (Jako u kamenníků.
MUDr Al Tomsa František Holeček Mařan Lorenz Hátle Fojt Hořice Dvor Králové Solo
11 article
2. Sochařství budiž zařaděno mezi živnost koncessované 3. Mistrům kamennickým budiž koncesse udč- lována jen na základě průkazu způsobilosti (lis výučný neb vysvědčení o absolvování některé školy kamennické), průkazu o praxi a průkazu o odbyté zkoušce mistrovské. 4. Koncesse (sochařská nebo kamennická) Budi udělována výhradně c. k. místodržitelstvím a nikoliv c. k. okresními hejlmanstvími. 5. Závodům, kterým živnostenský list byl po roce 1893 udělen neoprávněně, budiž týž odňat buďlež od nich vyžádány průkazy, napřed uvedené 6. Vedení závodů filiálních a lomů budiž svě- řováno jen mistrům oprávněným. 7. Živnostenský list na výrobu tovární nebudiz vydiván osobám neoprávněným. 8. Obchodníkům s pomníky nebudiž dovoleno aby boz dozoru mistrů koncessovaných pomnik slavěli, něpisy a znaky své firmy (jako výrobcové na nich prováděli.“
Koncesse
12 article
Při volných návrzích rozpředla se živá, Ba místy i pohnutá debata o lisni sochařů, v kamenu pracují- cích; tuto nezaměstnanost líčil obzvlášť zástupee spolku sochařů pražských, koll. Zuklín, který mimo jině si stěžoval na to, že hořická odborná škola vzdě- lává kamenníky také v pracích ornamentálních, za- jisté do sochařství spadajících, a že tilo pak v prakti- ckém živetě pracují jako sochaři nejen práce orna- mentální, ale často i figurální a to za levnější mzdu. čímž sochaři jsou nesmírně poškozováni; žádal pak. aby vyučování ornamentální praxe bylo na kamenni- ckém oddělení téta školy úplně zastaveno. (Proti tomu ihned opřel se přítomný zástupce odborné školy ho- řické, prof. V. Weinzettl, řka, že věc ta spadá do rámce organisace školy.) Zástupce spolku sochai pražských stěžoval si dále, že škola hořická provádí veřejně práce z kamene a že z ní ročně vychází přílis mnoho absolventů; dále stěžoval si na lo, že stál ve školách sice pracovníky odchovává, že však jim žád- ného zaměstnání neposkytuje a oni jsou pak nuceni, v cizině chleba a existenci (na škodu sochnřů tam- ních!) vyhledávati. K závěru vyzýval přítomné so- chaře, aby přistoupili k pražskému ústř. spolku, aby týž mohl intensivněji stavovské své zájmy hájilia uvedl, že nemíní nikterakž, aby kamenníci jakkoliv byli poškozováni, ale žádal, aby tito nepoškozovali sochaře.
Zuklín profesor V Weinzettl organizace škola
13 article
Na výtky, pokud byly hořické škole odborné či- něny, odpověděl přítomný zástupce ředitele, prof. ar- chitekt V. Weinzettl. Týž uvedl, že škola práce soukromě nikdy nepřijímá a že soukromé žadatele odkazuje na samostatné živnostníky a provádí jen práce čestné pro chudé kostesy, obce a pod., které by se jinak ani neuskutečnily a soukromému živnost- níku z příčin Iinančních zadány ani býti nemohly Jediná jen práce soukromá byla v dílnách školních prováděna a sice mramorové sousoší pro vyšehradský hřbitov; však tím sochaři domáci nedoznali žádné újmy, neboť práce ta by byla jinak bývala zcela jistě zadána do ciziny, do Italie. Po vyčerpání pořadu byly čteny došlé telegramy a přípisy: na to předseda poděkoval všem účastníkům a schůzi zakončil. Po společném obědě v městském hotelu bylo po kračováno v prohiídce výstavy
V Weinzettl
14 article Živelní pohromy.
Živelní pohromy. Z českého odboru rady zemědělské pro královslvi české. K dotazu ve příčině nákupu sena sděluje český odbor rady zemědělské pro království české všem interessentům v krajinách stižených krupo- bitím, že seno nabídli českému odboru následující jednotlivci: Frant. Droběna v Lexnici, pp. Dobers- berg v Dolních Rakousích, V. Vohralík v Holicích, Ferdinand Vogi v Česticích, Aug. Novák v Dobřeni- cíeh, Jan Brožek ve Vys. Mýtě: slámu nabídl ho- spodářský spolek v Cidlině, Fr. Droběna v Lexnici,. pp. Dobersberg v D. Rukousích; melasu krmnou nabídl Jan Strnad v Pardubicích. Mimo to nabízí o ves Tomáš Biňovec, rolník v Líbeznicích. Krytbu t. j. tašky nabízí Gustav Zatloukal v Berouně a Še- lepa v Příbraze u Stráže n. Nežárkou.
František Droběna V Vohralík Vogi Aug Novák Brožek Lexnice Strnad Biňovec Zatloukal Lexnice Dolní Rakousy Čestice Dobřeň Francie Pardubice Líbeznice Beroun Příbraz český odbor rada zemědělský pro královslvi rada zemědělský pro království spolek v Cidlina
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Lůzná »Bohemia« úvodníkuje ve vče- rejším večerniku na naše théma ve včerejších ranních denních zprávách o zemských barvách. Salut, jehož se takto zemskému praporu do- stává, výpadá podle známé minulosti listu synů Bohumila Haase, kterýž vždy měl po ruce kue bláta, kdykoli vzduchem zavlála barva červeno- hílá, kterou prý »Bohemia« uznává jakožto barvy zemské, ale proti nimž je jako proti em- blemu národnosti české. Odklizení zemského praporu z české školy v Podmoklech obecním pašou a jich pronásledování v celém německém kraji nemůže prý nikterak považováno býti za urážku země, na kterouž prý Němci přece aspon takový nárok mají a míti musí jako Češi, nýbrž směřuje proti zneužívání, jež se z české strany k účelům národnostních demonstrací s barvami těmito provádí.« Ctěný orgán pod obzvláštní ochranou sv. Anny stojící plše o »praporových bolestech »Nár. Listů«, a ejhle, jeho vlastní bolesti se zemským praporem jsou mnohem složi- tější, tak že není pro ně ani rady ani pomoci. Nešťastným Němeům v Čechách trhá se srdce láskou k barvám zemským a nenávisti k bar- vám českým ve dví, a tak jim nezbývá nie ji- ného, než zachovati se podle německého mudro- sloví a »vylíti ditě i se vší koupeli«. Snad až jednou smíří se úplně s těmito barvami kdysi německé buntovní země, až zastiněny budou velkou císařskou standartou ve Všenémecku Zatím může vypsati pro německé umělectvo v Čechách, ze země panem bar. Wiesrem vy dupaně, konkurs s cenami na barvy a prapor budoucí »svobodné německé provincie Deutsch- böhmen«, což by byl důstojný koloristický problém pro tyto geniální pány. Češi nesměji prý se diviti, zaměstnávají-li se jimi humori- stické listy německé, když prý Čoši přicházejí takřka každodenně s látkami tak vděčnými.
Haas Němec Čech Anna Deutsch Podmokly Čechy Bohemia
16 article
Doufáme, že se »Bohemia« nepočitá mezi »Witz- blätter«, v tě příčině by si nesmrtelně škodila před »Prager Tagblattem«, který o vtipech ne- mluví, ale hned je dělá. Souhlasí totiž úplně s našími proposicemi v příčině eti, jaká barvám země v zemi náleží, ale s podmínkou, která duchu »P. Tagbl.« dělá česť, my prý máme začít a tisknout červeně na bílém. Bohužel by to nebylo nie platno ani »Bohemii« ani »Tag- blattu«. Ten mívá vždy zeleno před očima »Boh.« žloutne zaštím, když oběma povídáme pravdu černé na bílém. Naše barva ovšem červená a bílá. Vždyekyl — Sociálně-demokratický denník nen srozuměn s názorem naším o mohutnosti my- šlenky národní i přes to, že jsme určitýmia nevyvrácenými fakty dokázali, jak internacio- nalismus této školy ustupuje znenáhla před mocnější ideou národnostní. Popírá to a po- máhá si velmi lacině tím, že za frási prohla- šuje naše tvrzení. Nebudeme se dětinským způ- sobem hádati, kde těch frásí víe, zdali v pů- vodním programu sociálně demokratickém, kterýž dnes již na mnohých místech až ku podivu měšťáctvím se leskne, nebo v prostém konsta- tování toho, že sociální demokracie tak mnoho již slevila ze svého původního katechismu. Že věci takové nerady se doznávají, je přirozeno, nám stačí, že »Právo Lidu« s takovou rozhod- ností obraci se proli »domnělému podezření« nenárodnosti a beznárodnosti, již to je dokonce obrat k lepšímu. Vždycky tak nebylo a mohl
Prager P Tagbl Bohemia
17 article
bychom posloužiti ukázkami tvrzení sociálně- demokratického, z nichž by nabylo přesvědčení, že tak mnozí adepti této strany ba nejeden z nich, jenž stál ji v čele, zcela jiného o národnosti byli mínění, než jak je vyslovilo »P. L. «. Pravil jsme výslovně ve svém článku, že myšlenka ná rodní mohutnou dost, aby zbudovala sociálním de- mokratům opět most k návratu na půdu národní i naplňuje nás potěšením, že mnozí z nich na tom už stojí. My, jako příslušníci národa ma- lého, na jehož existenci nám aspoň tolik sejde, jako pánům z »Práva Lidu«, kteří k myšlence národní se opět hlásí a velmi rozhodně se vy- slovují proti hnusnému vlivu internacionalismu, jenž z myšlenky národní si posměch tropí,ji snížuje a blátem smýká a kterýž nedávno ješte i v poetickém (?) rouše ne na lotry, aspoň na blbee pasuje ty, kteří se v její služby hrnou. Nic nevadí, že »Prager Tagblatt« tytéž výtky či- čil onehdy německé sociální demokracii, které činili jsme my sociální demokracii české. Cizl rána jednak nebolí a potom přece každýu nás ví, co dělo se v sociálně demokratickém táboře českém a jaké slanovisko na příklad za- ujal oproti otázce národnostní sociálně demokra- tický poslanec Vollmar a co dělo se ne na jed- nom ze sociálně demokratických sjezdů v po- sledních létech. Že sociálně-demokratické stromy do nebe také neporostou, zdá se býti jasným i těm, kteří měli spočtěno, že nejdéle v roce 1900 dostaví se tak zvaný velký »Kladdera- tiatsch«. Od té doby minula bezmála již čtyr
P L Prager Vollmar
18 article
léta a po » Kladderadatschovi« ani stopy. Na- opak, orgány této strahy jsou nuceny doznati, že, pokud se týče organisovaného dělnietva — a pouze o tom možno mluviti — pozorovati lze ne pouze stagnaci, nýbrž reakei. A to v roce, kde sociální. demokracie tolik millionů hlasů shromáždila ve volbách do říšského sněmu německého. Je patěno tedy, že není vůdčí hvězdou voličstva sociálně-demokratic kého p ro- grama zásady této strany, nýbrž že je to všeobecná nespokojenost politická a spole- čenská, pro kterou odevzdávají voličové němečtí hlasovaci lístky své, vyplněné kandidáty strany v levo nejkrajnější. — Politické legendy. Dočetli jsme se těchto dnů v jednom z listů, co odpověděl zemřelý dr. Kaizl, když mu císař oznámil, že rozhodl se jazyková nařízení odvolati. Dr. Kaizl prý bez rozmýšlení ihned a tonem velmi kategori- ckým prohlásil, potom že nez byt ne bude a musí následovati obstruk- ce Císař prý se zamyslil; tím víče ale dojalo ho, když hned po dr. Kaizlovi na tutéž otázku odpověděl mu jeden z vynikajících německých velkostatkářů slovy : Názor dra. Kaizla je zcela správný, naopak jsem přesvědčen, že bez hlasů Čechův uberské vyrovnání vůbec nedá se pro- vésti. Však v kruzích politických a parlament- ních je rozšířena ještě třetí legenda. Po ně- meckém velkostatkáři představil se císaři český politický vůdce a co odpověděl na otázku stej- ného znění? »Bude to sice těžká a nezaslou- žená rána, jež stihne tím český národ, však ujišťuji J. Veličenstvo, že český lid v naději. že v jiné formě bude odškodněn a že dohodou obou národů konečně se mu dostane i v jazy. kových věcech rovného práva, průběh parlamen- tární práce rušiti nebude«. — A na to se stalo co se stalo. Pravíme, je to legenda. Byla ovšem tou měrou rozšířena, že v českých kruzích poli- tických jí věřil každý.
doktor Kaizl Císař Čechův
19 article
— Osobní. Pan MUDr. Ouido Halla, léka okresní nemocenské pokladny, nytem na Král. Vino hradech ve Slovenské ul. č. 5. vrátil se z cest ordinuje zase pravidelně. — Ve včerejší vídeňské schůzi cukerních raffinerií byl jmenoven prvním ředitelem pražské prodejny p. Karel Hromá dko, úřadnik pražské filiálky Länderbanky a p. Rudolí Pollak, úřadník filialky Úvěrního ústavu v Praze, druhým ředitelem. — Zprávy rodinné. Pan Viktor Brandejs. knihkupec ve Vratislavi, syn zdejšího nakladatele pana Jakuba B. Brandeisa, zasnoubil se se sle Luisou Münchheimerovou, dcerou p. Karla Münchheimera ve Vratis'avi. — Úmrtí. V pátek dne 21. t. m. zemřel v Ná- chodě p. Alois Büreš st. po delší nemoci v 72 roce věku svého. Zvěčnělý byl dlouholetým poklad- níkem Občanské záložny v Náchodě a má nepopíra telné zásluhy o zachování českého rázu pohranic- ního tohoto města a jeho okolí. Jsa členem městské rady a obec. i okres. zastupitelství náchodského, byí jmenován za své zásluhy v r. 1892 čestným měšťa- nem. V tělocv. jednotě »Sokol« byl od založení je jího r. 1869 náměstkem starostovým, od r. 1872 starostou a od r. 1885 starostou župy podkrkonošské. Také »Sokol« jmenoval jej svým čestným členem. Zvěčnělý byl 16 let předsedou místního odboru Ústř. Matice šk. a získal si o něj velikých zásluh, tak že mu ústř. výborem udělen byl diplom čestného uznání. Mimo to byl činným i v jiných spolcích vlastene- ckých a vzdělavacích. Ve společenském životě by všeobecně vážen. Vydal svým nákladem sbírku ve- selých písní, anekdot atd. pod jmenem »Humoristický kratochvilník« (u Lad. Pospíšíla r. 1860). Tělesná schránka zesnulého bude pohřbena v neděli dne 23 srpna o 8. hod. odpol. na hřbitov staroměstský v Náchodě.
MUDr Ouido Hall Král Karel Hromý Pollak Brandejs Münchheimerová Münchheimer Büreš slovenský ulice Vratislav Ná Náchod úvěrní ústav v Praga Sokol
20 article
— Pohřeb p. dra Pavla Durdíka. Čelný kruh čtenářů prací dra. Pavla Durdika přišel včera odpo- ledne k ústřední kapli na olšanských hřbilovech, aby k věčnému odpočinku doprovodil oblíbeného vypra- vovatele. Měně četně zastoupeno bylo spisovatelstvo a kruby lékařské, což snad vysvětluje se feriálním obdobím, v němž Praha značné osiřela. Rakev s tě- lesnými ostatky zesnulého spočívala v ústřední kapli na katafalku, svěží zelení ozdobeném a voskovicemi ozářeném. Kolkolem pověšeny byly věnce, jež kromě příbuzných věnoval okres jaroměřský, museum Náprst- kovo, p. Traxler, býv. starosta v Josefově, slč Mayerová, ředitelka měšť. školy v Jaroměři, ro dina Šímova v Jaroměři, Žofie Erbenová, Museum kr. českého a j. Po obřadech církevních, jež vy konali duchovní fary vojtěšské, hyla rakev s tělesnými ostatky snesena na nosfika a průvod hnul se ku předu. Ub- rali se v něm příbuzní zesnulého, někteří druhové jeho z let studentských, professoři Štépánek, Dastyc a Kolář, statkář Prokůpek, ředitel gymnasia Reichert dr. Adámek, děkan n. o. Teplý, dr. Stěpán z Mělníka, dr. Semerád, pí. Náprstková, doc. dr Chalupecký, tajemník Pikhart, spisovatel Sova a K. Štěpánek, ře- ditel Bulíř, vládní rada Marek, Mulač, žurnalisté j. v. Průvod stanul na třetím hřbitově, kde po opět- ném výkropu rakev byla spuštěna do rodinného hrobu. Četní ctitelé zesnulého pokryli rakev květi nami. — Příbuzní zesnulého obdrželi četné projevy soustrasti.
Pavel Durdík Traxler Mayerová Šímův Erbenová Štépánek Dastyc Kolář Prokůpek Reichert doktor Adámek Teplá Stěpán Semerád Náprstková docent Chalupecký Pikhart Sova K Štěpánek Bulíř Marek Mulač Olšanský Praha Josefov Jaroměř Mělník muzeum Náprst
21 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pálek, dn 21. srpna.) Delší rozprava rozvinula se k interpellac p. dra. Holubovského o příhodě, která se stala př pořádání slavnosti ve prospěch českých menšin na výstavišti. Průvod, který se ubíral z Prahy na vý- staviště a v němž zúčastnilo se na 8000 osob, zastavi u mostu Františka Josefa, aby výběrčí od každého jednotlivce vybrali mostné. Pořadatelstvc průvodu aby zamezilo možnou paniku, požádalo dva členy rady městské, která byla protektorkou slavnosti, aby průvod bezplatně mohl přejíti po mostě. Oba delegáti rady městské, nemohouce v tomto posledním oka- mžiku jinak rozhodnouti, k tomu svolili. Ve včerejší schůzi rady městské p. dr. Holuhovský toto opatření ostře vytýkal. K tomu připojil se i pan dr. Podlipný, který bezplatné propouštění průvodu po mostě nazval nehospodárností a překročením právomoci, nebot k takovému opatření smí dati svolení pouze městská rada. M. r. pan Vaníček ujal se pořadatelstva, které sice opomenulo dříve o takové svolení požádali, ale vzhledem k účelu, pro jaký se slavnost pořádala a pak vzhledem k tomu, že rada městská sama přijala protektorát slavnosti, uvedl, že nezbývá nic jiného, vzhledem ku vhodnosti opatření, než aby rada městská dodatečně schválila toto opatření delegátů rady měst- ské. Pan dr. Baštýř vytýkal delegátům rady městské, že nenavrhli ihned na místě pořadatelstvu, aby zapla- tilo paušál 80 zl., že mohli potom prosit u rady měst- ské, aby poušál jim v cestě milosti byl navrácen
František Josef doktor Podlipná Vaníček Baštýř Praha rada město
22 article
(Hlas: Na to oni nepřišli!) M. r. pan Schrötter do- vozoval, že situace v tom okamžiku byla taková, že buďto by se musil průvod rozejít, anebo tak dlouho zdržet, že by tím slavnost na výstavišti byla zmařena, ježto čtyři výběrčí naprosto nestačí k tomu, aby tisícihlavému průvodu dávali po případě na větší pe- níze nazpět, ani aby ode všech mostné vybrali, čímž by ostatně také komunikace na mostě úplně byla zma- řena. Zástupcové rady městské, jako pořadalelky slav- nosti, dohodli se tedy s pořadatelstvem, že průvod má býti propuštěn bez mostného, tak jako se děje ve všech podobných případech, ovšem že vytkli pořa- datelstvu, že si mělo v čas opatřiti osvobození od mestného Zástupcové neosobovali si nikterak působ- nost rady městské neho praesidia, ale že jsou po- vděčni tomu, že mohli svým zasažením zameziti skan- dálu, k jakému by bylo došlo, kdyby takové opatření nebyli učinili. Konečně vytkl p. dru. Baštýřovi, že neměli-li pořadatelé práva propustiti celý průvod bez- platně, že rovněž neměli práva ustanoviti nějaký paušál, který by bývali ostatně zřízenci mostu bez peukazu rady městské nemohli přijati. M. r. pan dr.
Hlas Schrötter
23 article
Podlipný vytýkal delegátům rady městské opětně, že překročili meze svoji působnosti a pravil, že okolnost la, že by býval průvod dekomponován, nikterak ne- padá na váhu, ježto přece při pohřebních průvodech mostné také se vybírá a přece průvod lím nijak ne trpí. M. r. pan Vaníček faktickou poznámkou opravuje tvrzení p. dra Podlipného poukazem na řád o vybi- rání mostného, dle něhož pohřební průvody od most- ného jsou osvobozeny. Tím byla zajímavá talo debata skončena a jelikož nikdo žádného návrhu neučinil, pro- hlásil předsedající p. dr. Groš, že debala tato béře se prostě na vědomí. — Na soustrastnou depeši, za- slanou městské radě pařížské, vzhledem k neštěstí v lu- nelu podzemní dráhy v Paříži, odpověděno tímto te- legramem: „Městská rada pařížská vyslovuje rade pražské své nějupřímnější díky za soustrasť a vřelé pocity, tlumočené telegramem ze dne 14. srpna a zasílá projev své hluboké sympatie.“ — Slavební úřad upozornil, že Marianské sousoší na Slaroměst- ském náměslí jest již v mnohém směru poroucháno a potřebuje opravy. Usneseno, aby oprava byla pro- vedena nákladem 1600 korun a oprava svěřena p. Fr.
Podlipná Vaníček Podlipný doktor Groš Paříž Slaroměst Francie Slavební úřad
24 article
Hnátkovi. — Na základě veřejného ofertního řízení byly zadány oba přívozy v Holešovicích a sice přivoz u Kubinzkého p. Karlu Vaňhovi a přívoz proti „Ko- zlovce“ p. Vilému Laubovi. Záležitost tato bude před- ložena sboru obecních starších, jemuž jest vyhrazeno schválení, poněvadž se jedná o šestiletou dobu ná- jemní. — M. r. pan Vaníček Ilumočil stesky obyvatel- stva Resslovy ulice a okolí na nedostatečnou úpravu okolí kostelíka sv. Václava a navrhl, aby technické komisi bylo uloženo podati v tom směru konečné ná- vrhy. — Usneseno požádati pp. poslance Kaftanaa Březnovského, aby se zasadili o urychlené jednání. čelicí ku přeložení poloka Botiče. — Spolek pro po- vznesení návštěvy cizinců žádal radu městskou, aby svým vlivem působila ke zdokonalení železničního spojení přes Prahu. Spolku bude odpověděno, že rada městská používá každě příležitosti, aby v tom směru vydobyla zlepšení nynějších poměrů. — Dlažební ko- misi přikázán byl návrh m. r. pana Schröttra, tlu- močící přání obyvatelstva čtvrti sv.-petrské, aby pokud možno byly ještě letos v léto části města předlážděny některé ulice, zejmena ulice Biskupská. — Učiněn byl návrh na dosažení elektrického osvětlení vinohrad- ského tunelu, aby se zamezila možnost podobné ka- tastrofy, jaká se stala v tunelu podzemní dráhy v Pa- říži. — V týdnu od 9. do 15. srpna vybráno bylo na pražských mostech mostného: na lávkách železnič- ního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem 293 K 12 h, na mostě Palackého 4107 K 90 h, na můstku žofínském 578 K 70 h, na novém mostě kamenném
Hnátek Vaňha Laub Vaníček svatý . Václav Kaftanaa Březnovský Schröttra svatý Holešovice ko Resslův ulice Botič Praha Vyšehrad Smíchov Palacký spolek pro po
25 article
4232 K 46 h, na mostě Františka Josefa 3856 K 314 h. na pilotovém mostě přos Štvanici 3106 K 64 h, na mestě libeňském 464 K 4 h. — Hrubý příjem v láz- ních na Žolině obnášel 479 K, v parních a vanových lázních 499 K, uhličnalých 30 K, v říčních 163 K 24 h. v holešovických 189 K 57 h, v řčních 131 K 6 h. — Dělníků zaměstnávala obec 3088, z nichž 2816 řád- ných. — Při volných návrzích podal m. r. p. Vaníček žádost obyvatelstva okoli Sokolské třídy, opatřenou 250 podpisy, aby trhu v Sokolské třídě věnována byla náležitá pozornost rady městké, zejmena, aby tam mohla býti zvěř. Návrh odkázán komisi nad tržnicí staroměstskou — Z obcí předměstských. Ve schůzi městs ké rady karlinské dne 19. t. m. byl schválen návrh technické kanceláře o zřízení slok a potrubív třídě Riegrově, v ulici mezi Palackého a Královskou tř., kolem Riegrova náměstí v úblopříčných ulicíchz tohoto náměstí vybíhajících a v ulici paralelnís Poděbradovou ulici. — K odhalení poprsí dra. Kaizla ve Volyni jménem obce dostaví se pp. starosta a městští radové Gebler a Petráček. Vzat k vědomí protokol finančního odboru z 6. t. m. a usneseno aby technická kancelář oznámila podniky, jež v nej bližší době se mají provésti a jejich náklad a spo lečně s důchodem určila obnos, jehož bude třeba nové zápůjčky.
František Josef Vaníček Riegrův Palacký Kaizl Petráček Riegrův náměstí Poděbradův ulice Volyň
26 article
— Jubileum české práce. Padesátiletí svého trvání oslavil v těchlo dnech sochařský a řezbářský závod firmy »Petra Buška synové« v Sych- rově. Petr Bušek, zvěčnělý zakladatel závodu před půl stoletím byl na Sychrov povolán tehdejším umě- nímilovným majitelem Sychrova, knížetem Kamilem Rohanem, který nadaného řezbále po celou řadu le téměř výhradně zaměstnal vnitřní výzdobou nádher- ného svého zámku. V ohledu tom kníže Kami Rohan nejednomu ze členů »naší« šlechty mohl by i dnes býti vzorem a rád hunosil se tím, že vše čemu v nádherném jeho sídle druhdy přemnozí ná- vštěvníci měli příležitost se obdivovali, bylo vesměs dílem rukou domácích, českých. Z dílny Buškovy. z počátku zcela skrovné, dík neúmorné píli, během let stal se rozsáhlý závod, požívající dnes nejlepšího jména doma i za hranicemi říše. Petru Buškov právem přičíati lze za zásluhu, že mnohým přispě k opětnému povznešení řezbářství z úpadku, v jakém před léty se nalezalo. V práci své pozdějí výdatně podporován byl oběma svými syny, Dominikem Konstantinem, kteří po smrti jeho ujavše se vedení závodu, vzácnou a příkladnou svou plli dosáhli toho že na výsledky dosavadní své práce a snahy pohlí žeti mohou s oprávněnou hrdostí. Dilna jejich, za hrnující v sobě dilnu sochařskou, malířskou, řezbář skou, parostrojní truhlářskou i dílny pro modelován a polychromování soch, na sla kostelů doma i vci zině obohatila svými výtvory. Uměleckých praeí vyšlých ze sychrovské dílny bralří Bušků, je bez počet a nejedna z nich. jako na př. gothický oltál vystavený v Praze o výstavě jubilejní a zakoupený do Ruščuku, svědčí o vzácné dovednosti svých pů vodců, jimž k výsledkům jich příkladné píle a snahy lze i nadále přáti všeho zdaru.
Petro Bušek Bušek Rohan Buškův Buškov Konstantinos Sych Sychrov Praha Ruščuk
27 article
— Vyznamenání. V přibramské sklárně pana Hartmanna konalo se dne 18. t. m. o 6 hod. večern rozdávání medaili, udělených obchodní a živnosten- skou komorou pražskou dělnictvu továrny. Medaile obdrželi: Josefa Forejtova, Auguslina Černá, Marie Linhartova, Čeněk Volava, Josefa Černá a Anna Malá za to, že již 25 až 30 let v továrně nepřetržitě pracují. —O stavbě Národního domu u Prašné brány Ve včerejší schůzi městské rady bylo usneseno v- sloviti díky členům poroty, jež posuzovala projekty v soutěži na získání plánů obecního domu. Pr stavbu tohoto domu ustanoveno bylo dozorstvo, kte- rému předsedati bude náměstek p. inž. Neubert a do něhož budou požádání pp. prof. Sahula, prof. Stibra a arch. Roštlapil, z obecního zastupitelstva pp. ob. st. Jahn, Pasovský, Seifert a Zvěřina. Toto dozorstvo — spolu s projektanty — vypracuje stavební pro- gram. Především jednati se bude o nabídce pp. arch Balšánka a Polivky na společné vypracování plánů — Debata o elektrické dráze v městské radě. Ve včerejší schůzi městské rady pražské bylo rokováno o návrzích, učiněných ve příčině přímého spojen trati Žižkov—Nádraží Fr. Josefa—Košíře s nádražím smíchovským. V této záležitosti učiněny svého času některé návrhy, které však rada městská neschválila. Nyní předložila kancelář elektrických podniků několik návrhů, z nichž prvý zněl, aby vozy ze Žižkova do- jížděly na Smíchově k ulici Přemyslově, k čekárně tam vystavěné, čímž by přestupování bylo kratší, kdež- to dle nynějšího způsobu tato vzdálenost obnáší 120 metrů. Do Košíř byla by provozována jízda samostat- ně. Druhý způsob je, aby dojížděly vozy z obou stran k nádraží smíchovskému a sice jak z dosavadní trati tak i z trati žižkovské. Provedení toto vyžadovalo by nákladu ročně 40.000 K na rozmnožení vozů o čtyři.
Hartmann Forejtův Auguslin Černá Linhartův Volava Černá Malá Ing Neubert profesor Sahula Stibr Roštlapil Jahn Pasovský Seifert Zvěřina Balšánek Josef Žižkov Francie Košíře Smíchov Přemyslov národní dom obecní dom
28 article
Dle třetího návrhu měly by vozy z trati Rudolfova třída—Těšnov jezditi do Košíř. Náklad na opatřen nových kolejí obnášel by 19.000 K. Nejnovější jest návrh kanceláře elektrických podniků, aby ponechán byl dosavadní způsob dopravy, ale aby koleje v Pře- myslově ulici byly přeloženy do ulice Palackéhoa tím by zastávky soustředily se u ústí této ulice. V Pa- lackého ulici byla by tedy dvoukolejná trať místo do- savadní jednokolejné, po níž se jezdí pouze směrem ze Smíchova do Prahy. Obec smíchovská proti této změně nečiní námitek, vyžaduje však, aby po úpravě Újezda jezdily motorové vozy z trati Centrála—Malo- stranské náměstí až k nádraží bývalé západní dráhy. Ve včerejší schůzi městské rady dožadovali se pp. Brož a Hubáček lepšího spojení Malé strany a Hradčan s nádražím smichovským. Pan dr. Holubovský navrho- val, aby vozy na trati Rudolfova třída—Těšnov jezdily dle dosavadního způsobu a vozy trati Olšany—Nádraži Fran. Josefa—Košíře aby jezdily od Anděla na Smí- chově místo do Košíř na nádraží smíchovské a do Košíř aby provozovala se samostatná vozba od Anděla se zmenšeným vozovým parkem. Pan dr. Podlipný vyslovil se proti návrhu kanceláře a žádal výslovně trať košířskou odpojit, poněvadž dle jeho náhledu frekvence z nádraží smíchovského s frekvencí košíř- skou nelze porovnávati. Vrch. inž. p. Svoboda vy- počílal náklady jednotlivých nákladů a přimlouval se na základě šetrení za návrh nejnovější. Zejmen uvedl, že trať Olšany—Košíře je frekventovanější nežl
Rudolfův Malo Brož Hubáček doktor Holubovský Fran Josef Podlipná Ing Svoboda Těšnov Košíře Smíchov Praha Újezd stranský náměstí Hradčany Rudolfov třída Olšany Palackéhoa
29 article
Rudolfova třída—Smíchovské nádraží, ačkoliv jezdí pouze 17 vozů, kdežto na žižkovské trati jezdí vozů 19. Dále upozornil, že odpojením trati košířské stane se tato trať ještě méně frekventovanou, jak zkušenosti učí na krátkých tratích. M. r. pan Vaníček vzhledem ku projeveným přáním zástupců Starého města, Malé strany a Hradčan, jakož i Holešovic navrhl, aby v při- padě, že návrh p. dra. Holubovského bude příjat, bylo provedeno toto opatření na zkoušku. Tím rozprava skončena, návrh dra. Holubovského s dodatkem p. Vaníčka přijat a odkázán správní radě elektrických podniků k úvaze. — Dále městský r. p. Vaníček urgo- val návrhy, svého času učiněné, aby zastávky u se- verozápadního nádraží a na Karlově náměstí změněny byly v původní a poukazoval na nepraktičnost nyněj- šího zařízení. — Ve prospěch živelní pohromou posližených krajů zaslal administraci »N. L « poslanec pan dr. Jan Dvořák 20 K. — K témuž účelu uspořádal všeodborový, podp. a vzděl. spolek nár. soc. »Neruda« pro Skvrňany a okolí dne 9. t. m. koncert v zahradě restaurace p. Burgeta ve Škvrňanech u Plzně s čistým výtěžkem 110 korun.
Vaníček doktor Dvořák Neruda Burget smíchovský nádraží Hradčany Holešovice Karlov náměstí Skvrňany Plzeň spolek národní . sociální Rudolfův třída
30 article
Obnos dodán byl říšskému poslanci Václ. Freslovi, aby jej na patřičné místo odevzdal. — Ledečtí akademikové uspořádali ve prospěch krupobitím postižených rolníků ledečského okresu dne 9. srpna t. r. velice zdařilou akademii, jejížto čistý výnos 302 K 20 hal. okresnímu hejtmanovi dne 18. srpna t. r. pro řečený účel byl odevzdán. — Ve prospěch Ústřední Matice školské. Při svalbě slč. Marušky Vytiskové s p. Edv. Ple- chatým, učitelem v Červené Řečici, sebrala slč. Růža Vyliskova pro Ústřední Matici školskou K 10.30, jež místnímu odboru odevzdány byly. — Dar. Míslo věnce na rakev zemřelého dra. Pavla Durdíka složil pan E. Weinfurter, knihkupec a nakladatel v Praze, pokladně Národní jednoty severo- české 10 K. — Jak šulferein poněměuje Holešovice. Úžasným způsobem šulferein pohleuje české dítky v sedmé části Prahy, H lešovicích-Bubnech. Dle úřadních vý- kazů plní tamní školu šulfereinskou osmdesát procent českých dítek. Výkazy této poněmčovací š oly podávají doklad o tom, že Němci holešovičtí pohlcují nejen české dítky, ale oni samovolně pře- kládaji názvy ulic holešovických do samospasitelné. Pro některou ulici nemají ustáleného názvu a dávají pro ni několik jmen. Tak ulici Kamennickou překřtili na »Kamensgasse« a »Steinmetzgasse«; pro ulici Skaleckou ma í rovněž názvy dva a sice »Skalicky- gasse« a »Felsengasse«: Arnošťovskou ulici, pojme novanou dle zemana Arnošta, překřtili jednoduše na »Erastgasse«. Za to pro Zátiší neměli žádného jmena v celém lexikonu a milosrdně ulici té jmeno pone- chali: »Zatischigasse« (!) podobně i »Cschertouschek- gasse«! Za to ulici Vinařskou přeměnili na »Winzer- gasse« a Dělnickou na »Werkstätfegasse«. Jinde po- řadně by se podívali na takovou překladatelskou činnost!
Václ Fresl Maruška Vytisk Edv Pavel Durdík E Weinfurter Němec Kamennicka Arnošt Cschertouschek Praha Holešovice Bubno Arnošťovska ulice Winzer Červená Řečice národní jednota severočeský 10 K H lešovice
31 article
— Pronásledování českých rodičů V Břežánkách u Duchco a (1886 obyvatelů, mezi nimi 1300 Čechů) nastalo pronásledování rodičů, kteří žádají za veřej- nou českou školu. V Břežankách totiž bylo dle úřadního schematismu z r. 1900 v ně- mecké škole 99 dítek českých a 63 německých,v české matiční škole uvádí úřadní seznam 121 dítek, jest tudíž v Břežánkách 220 českých dítek čili 77.59%, pro něž dosud česká škola veřejná zřízena nebyla a jeví se tudíž žádost rodičů úplně odůvodněnou. Když zprávy o rozměrech zahájeného pronásledování stá- valy se stále povážlivějšími, požádal ústřední výbor Národní jednoty severočeské pana říšského a zem- ského poslance dra. Karla Baxu za osobní zakročení, aby v Břežánkách, na místě samém o stavu české menšiny se přesvědčil a veškeré potřebné kroky uči- nil. Pan poslanec z největší ochotou k tomu se uvolil a dnes, za účelem svrchu jmenovaným dlí v Bře- žánkách.
Čecho Baxa Břežánky Duchco Bra
32 article
— Mensa akademica, která obrala si za úkol poskytovati chudým studujícím českých vysokých škol pražských za levný peníz chutné obědy a ve- čeře, dochází nejen v kruzích studentských, ale iv širší naší veřejnosti stále většího pochopení a vždy vydatnější podpory. Sludující meškající na prázdni- nách pamatují na ni zejmena tím, že věnují výtěžek zábav a koncertů mensae. Počátek učinili studující z Kostelce nad Orl., kteří výtěžek věnečku v minu- lých dnech uspořádaného obnosem 85 K pokladně spolku odvedli. — K hasičskému sjezdu v Praze. Jsme dožádáni konstatoval, že při veřejném cvičení na Staroměst- ském náměstí pracovaly čelkem čtyry parní stříkačky, z nichž dvě, patřící pražskému hasičskému sboru, jež v Týnské uličce a na rohu Dlouhé třídy praco- valy, byly anglické a ostatní dvě z továrny páně Smekalový.
Smekalová Kostelec nad Orlický Praha Mensa
33 article
— Německá firma a český odběratel. Jistý zdejš výrobce kravat žádal korrespondenčním listkem slušně vídeňskou firmu Joh. Göbl Söhne, Vídeň, VII. 1, Dreilaufergasse, býlo-li by jí možno zaslati mu vzorky látek kravatových, které by jí ihned po vybrání ho- dícího se druhu zaslal na zpět. Každý by soudil, že vídeňská firma zdejšímu výrobci, jakožto svému na- stávajícímu odběrateli vzorky obratem zaslala, i bylo proto tím větším pro něho podivením, když jeho kor- resp. lístek třetí den přišel zpět s poznámkou »Retour Prag« a když mu zároveň dodán byl korresp. lístek od firmy Göbl, jehož text tuto slovně uvádíme: »Wien, 10./8. 1903. Eine heute von Ihnen erhalfene Postkarte sandten wir retour, weil sie uns unverstän- dlich ist. Wollen Sie uns Ihre Mittheilungen in ir- gend einer Weltsprache, deutsch, französisch oder engliseh machen. Joh. Göbl Söhne, Wien. VII./1«, Tento případ (ostatně nikoli už vzácný), budiž če- skému obchodnictvu napomenutím, že nestojí-li ně- mecký dodavatel o českého odběratele, tím méně má český odběratel státi o německého dodavatele, zvláště když máme dosti českých firem s veškerými druhy zbolí.
Göbl Vídeň Wien Joh Göbl Söhnout Retour Praga Göbl
34 article
— Osmimillionová defrandace ve sv. václavské záložně. Názor, že schodek obnáší pouze 8,000.000 K, neodpovídá skutečnému stavu věci. Schodek i po skoupení 10 mill. K vkladů za 50 proc. jest tak ve- liký, že je zapotřebí ještě přes 2 mill. korun, aby konkurs byl odvrácen. Vždyť přes 70 žalob bylo po- dáno o soudních prázdninách a jich projednávání bude zahájeno příštího týdne. — V rozpravě zpra- vodaje našeho se starostou záložny p. drem. Von- druškou pravil tento, že úřadnictvo stávkuje s vypra- cováním bilance. V téže záležitosti dovídáme se tyto podrobnosti. Když dlouho nebylo řeči o bilanci k 30. červnu 1903, na které se mělo již déle pracovati, byla účetní komise (pp. Otomar Šetina, c. k. rev. fin. řed., Josef Šindler a Jos. Peška, úřadníci Hypoleční banky) upozorněna na tu okolnosť, že bilance bude požadována. Poněvadž dle stanov sv.-václavské zá- ložny náleží čistou rozvahu sestaviti účetní komisi, bylo nutno v nejkratší době vypracovati hrubou bi- lanci. Komise konferovala o této záležitosti se sta- rostou záložny p. drem. Vondruškou a týž ustanovil, aby bilance byla vypracována v hodinách mimo- úřadních. t. j. od 1—3 a od 7—9 hod.; úřadníkům bylo nařízeno, pracovati bez ohledu na odpočineka stravování. Vzhledem k tomu, že nastal činžovní termin, žádali úřadníci záložny zálohu po 50 K, aby mohl každý alespoň hotové výlohy hraditi. Žádost úřadníků p. dr. Vondruška vůbec nedal na jednací pořádek schůze výboru a prohlásil: »My platíme jen hotovou práci!« Proto nepracuje se na bilanci kromě úřadních hodin, poněvadž úřadníci ztratili důvěru v opravdové vyplácení konečné odměny, poněvadž nebyl jim splněn slib, že za namáhavou práci při vyplácení 25 proc. kvoty dostane se jim mimořádné odměny.
Šetina Šindler Jos Pešek Vondruška doktor Hypoleční banka
35 article
— Pražské poštovní ředitelství a venkovské pošly. Píše se nám: Pražské poštovní ředitelství dosud ne- odvyklo svému starému nezpůsobu, záležitosti týka- jící se nižších úřadníků, do nekonečna protahovati a vyřízení stále odkládati. Tuto — mírně řečeno — bezohlednost křiklavě osvětluje tento případ: Jistý poštovní úřad mimo Prahu obrátil se v jakési nutné záležitosti telegraficky na poštovní ředitelství a za- platil odpověď předem. Na poštovním ředitelství však si asi myslí, že nehoří, a dodnes, ač minul již měsíe od podání telegramu, žádná odpověď nedošla ani telegraficky ani písemně. Možná dost, že poštovní ředitelství hodlá ponechati odpověď a vyří ení oně záležitosti panu ministru obchodu na říšské radě, ale u slušných lidí je zvykem, že na slušný dotaz dává se odpověď, zejmena je-li tato zaplacena. Úřadnictvo je vyzýváno stále, aby se stížnostmi svými obraceto se přímo na nadřízené úrad y, noviny že nejsou správnou cestou; ale eo
Praha