3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Jádro průvodu tvořil „Válečný šik Husitů“, vy-
pravený s věrností co možno největší. Zhraně, pavezv,
děla, vše upraveno bylo dle památek zachovanýchv
museích pražských a jiných. Seřaděn byl dle spisu
Tomanova a dle spisů nejlepšího znalce doby husitské
Al. Jiráska.
V předu několik ztracenců, za nimi honci s pra-
porci na koních (banderium). „Žižka se svými hejt-
many“ byla velmi zdařilá skupina; dobře volené osoby
v příhodných krojích. Houfec lidí s lopatami, moly-
kami upravoval cestu bojovným vozům obsazeným
mužstvem ozbrojeným. S vozů trčely hrozivě okované
cepy a sudlice a vykukovaly otvory pušek, houfnic a
tarasnic. Na některých vozech ženy a ranhojič. Uvnitr
obou řad vozů krajních bratří pěší, práčata.
Průvod uzavřen byl zbytným houfem jezd ů
(z Třebovětic a Cerekvice).
Tomanův
Jirásek
Žižek
Třebovětice
Cerekvice
6
article
Jak hrdinné byly voje husitské, ukazovaly tabulky.
nesené heroldy, na nichž byla jména vítězných bitev
Však do těto slávy padá jako stín pohled na další plo-
šinový vůz znázorňující bitvu u Lipan. Rozlámaný
strom, rozbitý vůz, zlomená korouhev, naříkající žena,
raněný bratr a zdrcený Prokop smutně ukazují, kam
vede nesvornost česká v dobách vážných. Výstraha
i pro dobu dnešní! Čech Čecha zdolal, ale Čech
Čechy povznesl. Jiří Poděbradský, král krve české.
s královnou a se svou družinou, v nádherném rouchu
končil průvod. Oko mile spočinulo na smírném tom
zakončení a mysl utěšovala se nadějí, že po dobách
zlých bude následovati doba radosti
Jak v předu jsme podolkli, upokojil nás průvod
úplně, škoda, že neprošel výstavištěm. Pořadatel
obávali se s takovým množstvím koní výstavou jeti
jak nám bylo sděleno.
Na velikém cvičišti utvořena byla pak vozová
hradba, a předd touto provedeny některé výjevy.
Z tábora vylelěla řada práčat a cvičila se v
střelbě lukem. Mezitím zpozorován nepřítel, na zna-
mení trubkou vše žene se k vozům, mezery zata-
hují se řetězy a před ně staví se pavezníci se svými
velikými, těžkými pavezami, do branky odváží se dělo
hlídky přejíždějí před táhorem, na voze staví se bo-
jovníci k ochraně. Zajímavý obrázek.
Čo
Čecho
Poděbradský
Lipany
Čechy
7
article
Blíží se průvod měšťanů pražských, v čele kněz
Rokycana, který plamenými slovy prosí Žižku, aby
Prahu neničil. Slova vzata z básně Sv. Čecha. Po-
slední obraz pohnul myslí každého přítomného,
maně vybavuje se vzpomínka na dobu, kdy i otrií
bojovníci bratrští dali se pohnouti prosbou dítek a uše-
třili město Naumburk. Bíle oděné děti, uprostřed jezdců
a ozbrojených bojovníků a válečných vozů — to pů-
sobilo kouzelně.
Škoda, ž. bouře, která se přihnala, rozplýlil
olrovskou návštěvu, tak že vělšina obecenstva ne-
uviděla ozářenou korunu svatováclavskou na průčel
průmyslového pavillonu a ostatní světelné effckty.
Návštěvníci výstavy, jichž bylo přes 30.000, od-
nášeli si příjemné dojmy a vyslovovali uspokojení
krásné výstavě a důstojné slavnosti
O zdar slavnosti nejvíce mají zásluhu výše zml-
něně besedy a místní spolky hořické, kteréž ani peně
ani práce nešetřily; vlastní aranžování převzali ocholně
členové Sokola, divadelní ochotníci a členové zábav
ního odboru.
Hořice chystají se na druhou slavnost, ná-
rodopisnou, která v neděli dne 30. t. m. uspořá-
dána bude. Okolí hořické osvědčí tu, jak si váží své-
rázovilosti a svých zvláštností, jež po předcích zdědilo
a jakou cenu má pro ně, co tvoří takřka „duši lidu
českého.“ Před očima diváků má pli slavnosti se roz-
vinouti obraz života národního ve vší své pestrosti
lepolě, kráse i zvláštnostech.
Rokycan
Žižek
Čecho
Praha
Naumburk
Hořice
Sokol
8
article
Celá řada obcí okresu hořického přihlásila se ji
k účasti na slavnosti a vypraví k ní vozy, zejmen
obce Třebihošť a Dehlov: přástky zvolily, Březovice;
stavění máje, Sobčice: námluvy, Ostroměř: starou
rýchtu, Miletin: svatbu, pouť s pověstným „Miletin-
ským perníkem“, Bříšťany: obžinky, též Sukorady
Oujezd Sylvarův, Třeměšoves, Újezd Podhorní, Vojice.
Také jiné ještě obce se zúčastní.
Zastkví se tu opět hořický venkov ve vši kráse
uláže, že nevyhasl ještě zápal, který háral myslí na-
šich otců. Den 30. srpna stane se dostavení-
čkem na výstavě a to nejen celého města a
okresu hořického, nýbrž i širého okolí, den ten dou-
fáme, že shremáždí v Hořicích nesčetné
návštěvníky, kteří ze všech končin vlastí česko-
slovanských přijdou pokochati se pestrým obrazem.
slavnosti národopisné, a shlédnou při tom ladnou vý-
stavu hořickou, která po jednomyslném soudu všech
z Holic odcházejících účastníků svou rázovitostí
vkusným uspořádáním, svými zvláštnostmi, které ani
na velkých výstavách vídány nebyly, dobyla si již
chvály skvostně uspořádané výstavy krajinské.
Třebihošť
Březovice
Sobčice
Ostroměř
Sukorady
Újezd
Vojice
Hořice
Holice
Oujezd Sylvarův
Třeměšoves
9
article
Manifestační schůze
10
article
absolventů sochažské a kamennické školy v Hožicích.
První významná schůze mladého spolku absol
ventů školy sochařské a kamennické, jejíž pořad pro
kruhy odborné a interessované byl neobyčejně zají-
mavý a i celé veřejnosti z různých příčin sympatický
konána byla u příležitosti hořické výstavy 16. t. m
v divadelním sále hořickém a to za účasti více než
70 absolventů a za přítomnosti zástupců města, odbor-
né školy a professorstva.
Jménem města Hořic a všeho občanstva uvíta
starosta MUDr. Al. Tomsa shromážděně jako v mí-
stě, kde prvního svého odborného vzdělání nabyli.
Po volbě předsedy (Frant. Holeček ze Dvor
Králové) a ostatních funkcionářů přikročeno k vlast-
nímu programu, totiž k jednání o thematu: „Jak mož-
no ztotožňovati kamennickou živnost koncedovanou
se živnosti řemesiou“. Všichni řečníci (Mařan, Racek.
Lorenz. Hátle, Holeček, Fojt. Sole, Čížek a jiní) stěžo-
vali si na neoprávněné udílení živnostních listů ku
provozování kamennictví a sochařství a markantními
případy to dokládali; usneslo se shromáždění na tom
jednomyslně, aby na příslušných místech byla předlo-
žena resoluce tohoto znění:
„My na dnešní manifestační schůzi dne 16
srpna 1903 v Hořicích shromáždění absolventi od-
borné školy, sochaři i kamenníci, vyslechnuvše
slesky a uváživše nejzávažnější příčiny, náš stav
tak těžce poškozující, usnášíme se na následujícím
1. Sochařství v kamenu budiž chráněno! Zákon
budiž změněn tak, aby sochaři, než se mu povoli
živnost provozovati, bylo uloženo, vykázati se prů-
kazem způsobilosti (list výučný neb vysvědčení
řádně odbytém studiu na některé sochařské odborné
škole), jakož i průkazem o odbyté praxi a budiž
týž podroben zkoušce. (Jako u kamenníků.
MUDr
Al
Tomsa
František
Holeček
Mařan
Lorenz
Hátle
Fojt
Hořice
Dvor Králové
Solo
11
article
2. Sochařství budiž zařaděno mezi živnost
koncessované
3. Mistrům kamennickým budiž koncesse udč-
lována jen na základě průkazu způsobilosti (lis
výučný neb vysvědčení o absolvování některé školy
kamennické), průkazu o praxi a průkazu o odbyté
zkoušce mistrovské.
4. Koncesse (sochařská nebo kamennická) Budi
udělována výhradně c. k. místodržitelstvím a nikoliv
c. k. okresními hejlmanstvími.
5. Závodům, kterým živnostenský list byl po
roce 1893 udělen neoprávněně, budiž týž odňat
buďlež od nich vyžádány průkazy, napřed uvedené
6. Vedení závodů filiálních a lomů budiž svě-
řováno jen mistrům oprávněným.
7. Živnostenský list na výrobu tovární nebudiz
vydiván osobám neoprávněným.
8. Obchodníkům s pomníky nebudiž dovoleno
aby boz dozoru mistrů koncessovaných pomnik
slavěli, něpisy a znaky své firmy (jako výrobcové
na nich prováděli.“
Koncesse
12
article
Při volných návrzích rozpředla se živá, Ba místy
i pohnutá debata o lisni sochařů, v kamenu pracují-
cích; tuto nezaměstnanost líčil obzvlášť zástupee
spolku sochařů pražských, koll. Zuklín, který mimo
jině si stěžoval na to, že hořická odborná škola vzdě-
lává kamenníky také v pracích ornamentálních, za-
jisté do sochařství spadajících, a že tilo pak v prakti-
ckém živetě pracují jako sochaři nejen práce orna-
mentální, ale často i figurální a to za levnější mzdu.
čímž sochaři jsou nesmírně poškozováni; žádal pak.
aby vyučování ornamentální praxe bylo na kamenni-
ckém oddělení téta školy úplně zastaveno. (Proti tomu
ihned opřel se přítomný zástupce odborné školy ho-
řické, prof. V. Weinzettl, řka, že věc ta spadá
do rámce organisace školy.) Zástupce spolku sochai
pražských stěžoval si dále, že škola hořická provádí
veřejně práce z kamene a že z ní ročně vychází přílis
mnoho absolventů; dále stěžoval si na lo, že stál ve
školách sice pracovníky odchovává, že však jim žád-
ného zaměstnání neposkytuje a oni jsou pak nuceni,
v cizině chleba a existenci (na škodu sochnřů tam-
ních!) vyhledávati. K závěru vyzýval přítomné so-
chaře, aby přistoupili k pražskému ústř. spolku, aby
týž mohl intensivněji stavovské své zájmy hájilia
uvedl, že nemíní nikterakž, aby kamenníci jakkoliv
byli poškozováni, ale žádal, aby tito nepoškozovali
sochaře.
Zuklín
profesor
V Weinzettl
organizace škola
13
article
Na výtky, pokud byly hořické škole odborné či-
něny, odpověděl přítomný zástupce ředitele, prof. ar-
chitekt V. Weinzettl. Týž uvedl, že škola práce
soukromě nikdy nepřijímá a že soukromé žadatele
odkazuje na samostatné živnostníky a provádí jen
práce čestné pro chudé kostesy, obce a pod., které
by se jinak ani neuskutečnily a soukromému živnost-
níku z příčin Iinančních zadány ani býti nemohly
Jediná jen práce soukromá byla v dílnách školních
prováděna a sice mramorové sousoší pro vyšehradský
hřbitov; však tím sochaři domáci nedoznali žádné
újmy, neboť práce ta by byla jinak bývala zcela jistě
zadána do ciziny, do Italie.
Po vyčerpání pořadu byly čteny došlé telegramy
a přípisy: na to předseda poděkoval všem účastníkům
a schůzi zakončil.
Po společném obědě v městském hotelu bylo po
kračováno v prohiídce výstavy
V Weinzettl
14
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
Z českého odboru rady zemědělské pro královslvi
české. K dotazu ve příčině nákupu sena sděluje
český odbor rady zemědělské pro království české
všem interessentům v krajinách stižených krupo-
bitím, že seno nabídli českému odboru následující
jednotlivci: Frant. Droběna v Lexnici, pp. Dobers-
berg v Dolních Rakousích, V. Vohralík v Holicích,
Ferdinand Vogi v Česticích, Aug. Novák v Dobřeni-
cíeh, Jan Brožek ve Vys. Mýtě: slámu nabídl ho-
spodářský spolek v Cidlině, Fr. Droběna v Lexnici,.
pp. Dobersberg v D. Rukousích; melasu krmnou
nabídl Jan Strnad v Pardubicích. Mimo to nabízí
o ves Tomáš Biňovec, rolník v Líbeznicích. Krytbu
t. j. tašky nabízí Gustav Zatloukal v Berouně a Še-
lepa v Příbraze u Stráže n. Nežárkou.
František
Droběna
V Vohralík
Vogi
Aug
Novák
Brožek
Lexnice
Strnad
Biňovec
Zatloukal
Lexnice
Dolní Rakousy
Čestice
Dobřeň
Francie
Pardubice
Líbeznice
Beroun
Příbraz
český odbor rada zemědělský pro královslvi
rada zemědělský pro království
spolek v Cidlina
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Lůzná »Bohemia« úvodníkuje ve vče-
rejším večerniku na naše théma ve včerejších
ranních denních zprávách o zemských barvách.
Salut, jehož se takto zemskému praporu do-
stává, výpadá podle známé minulosti listu synů
Bohumila Haase, kterýž vždy měl po ruce kue
bláta, kdykoli vzduchem zavlála barva červeno-
hílá, kterou prý »Bohemia« uznává jakožto
barvy zemské, ale proti nimž je jako proti em-
blemu národnosti české. Odklizení zemského
praporu z české školy v Podmoklech obecním
pašou a jich pronásledování v celém německém
kraji nemůže prý nikterak považováno býti za
urážku země, na kterouž prý Němci přece aspon
takový nárok mají a míti musí jako Češi, nýbrž
směřuje proti zneužívání, jež se z české strany
k účelům národnostních demonstrací s barvami
těmito provádí.« Ctěný orgán pod obzvláštní
ochranou sv. Anny stojící plše o »praporových
bolestech »Nár. Listů«, a ejhle, jeho vlastní
bolesti se zemským praporem jsou mnohem složi-
tější, tak že není pro ně ani rady ani pomoci.
Nešťastným Němeům v Čechách trhá se srdce
láskou k barvám zemským a nenávisti k bar-
vám českým ve dví, a tak jim nezbývá nie ji-
ného, než zachovati se podle německého mudro-
sloví a »vylíti ditě i se vší koupeli«. Snad až
jednou smíří se úplně s těmito barvami kdysi
německé buntovní země, až zastiněny budou
velkou císařskou standartou ve Všenémecku
Zatím může vypsati pro německé umělectvo
v Čechách, ze země panem bar. Wiesrem vy
dupaně, konkurs s cenami na barvy a prapor
budoucí »svobodné německé provincie Deutsch-
böhmen«, což by byl důstojný koloristický
problém pro tyto geniální pány. Češi nesměji
prý se diviti, zaměstnávají-li se jimi humori-
stické listy německé, když prý Čoši přicházejí
takřka každodenně s látkami tak vděčnými.
Haas
Němec
Čech
Anna
Deutsch
Podmokly
Čechy
Bohemia
16
article
Doufáme, že se »Bohemia« nepočitá mezi »Witz-
blätter«, v tě příčině by si nesmrtelně škodila
před »Prager Tagblattem«, který o vtipech ne-
mluví, ale hned je dělá. Souhlasí totiž úplně
s našími proposicemi v příčině eti, jaká barvám
země v zemi náleží, ale s podmínkou, která
duchu »P. Tagbl.« dělá česť, my prý máme
začít a tisknout červeně na bílém. Bohužel by
to nebylo nie platno ani »Bohemii« ani »Tag-
blattu«. Ten mívá vždy zeleno před očima
»Boh.« žloutne zaštím, když oběma povídáme
pravdu černé na bílém. Naše barva ovšem
červená a bílá. Vždyekyl
— Sociálně-demokratický denník nen
srozuměn s názorem naším o mohutnosti my-
šlenky národní i přes to, že jsme určitýmia
nevyvrácenými fakty dokázali, jak internacio-
nalismus této školy ustupuje znenáhla před
mocnější ideou národnostní. Popírá to a po-
máhá si velmi lacině tím, že za frási prohla-
šuje naše tvrzení. Nebudeme se dětinským způ-
sobem hádati, kde těch frásí víe, zdali v pů-
vodním programu sociálně demokratickém, kterýž
dnes již na mnohých místech až ku podivu
měšťáctvím se leskne, nebo v prostém konsta-
tování toho, že sociální demokracie tak mnoho
již slevila ze svého původního katechismu. Že
věci takové nerady se doznávají, je přirozeno,
nám stačí, že »Právo Lidu« s takovou rozhod-
ností obraci se proli »domnělému podezření«
nenárodnosti a beznárodnosti, již to je dokonce
obrat k lepšímu. Vždycky tak nebylo a mohl
Prager
P Tagbl
Bohemia
17
article
bychom posloužiti ukázkami tvrzení sociálně-
demokratického, z nichž by nabylo přesvědčení,
že tak mnozí adepti této strany ba nejeden z nich,
jenž stál ji v čele, zcela jiného o národnosti
byli mínění, než jak je vyslovilo »P. L. «. Pravil
jsme výslovně ve svém článku, že myšlenka ná
rodní mohutnou dost, aby zbudovala sociálním de-
mokratům opět most k návratu na půdu národní
i naplňuje nás potěšením, že mnozí z nich na
tom už stojí. My, jako příslušníci národa ma-
lého, na jehož existenci nám aspoň tolik sejde,
jako pánům z »Práva Lidu«, kteří k myšlence
národní se opět hlásí a velmi rozhodně se vy-
slovují proti hnusnému vlivu internacionalismu,
jenž z myšlenky národní si posměch tropí,ji
snížuje a blátem smýká a kterýž nedávno ješte
i v poetickém (?) rouše ne na lotry, aspoň na
blbee pasuje ty, kteří se v její služby hrnou.
Nic nevadí, že »Prager Tagblatt« tytéž výtky či-
čil onehdy německé sociální demokracii, které
činili jsme my sociální demokracii české. Cizl
rána jednak nebolí a potom přece každýu
nás ví, co dělo se v sociálně demokratickém
táboře českém a jaké slanovisko na příklad za-
ujal oproti otázce národnostní sociálně demokra-
tický poslanec Vollmar a co dělo se ne na jed-
nom ze sociálně demokratických sjezdů v po-
sledních létech. Že sociálně-demokratické stromy
do nebe také neporostou, zdá se býti jasným
i těm, kteří měli spočtěno, že nejdéle v roce
1900 dostaví se tak zvaný velký »Kladdera-
tiatsch«. Od té doby minula bezmála již čtyr
P L
Prager
Vollmar
18
article
léta a po » Kladderadatschovi« ani stopy. Na-
opak, orgány této strahy jsou nuceny doznati,
že, pokud se týče organisovaného dělnietva —
a pouze o tom možno mluviti — pozorovati
lze ne pouze stagnaci, nýbrž reakei. A to
v roce, kde sociální. demokracie tolik millionů
hlasů shromáždila ve volbách do říšského sněmu
německého. Je patěno tedy, že není vůdčí
hvězdou voličstva sociálně-demokratic kého p ro-
grama zásady této strany, nýbrž že
je to všeobecná nespokojenost politická a spole-
čenská, pro kterou odevzdávají voličové němečtí
hlasovaci lístky své, vyplněné kandidáty strany
v levo nejkrajnější.
— Politické legendy. Dočetli jsme se těchto
dnů v jednom z listů, co odpověděl zemřelý
dr. Kaizl, když mu císař oznámil, že rozhodl
se jazyková nařízení odvolati. Dr. Kaizl prý
bez rozmýšlení ihned a tonem velmi kategori-
ckým prohlásil, potom že nez byt ne
bude a musí následovati obstruk-
ce Císař prý se zamyslil; tím víče ale dojalo
ho, když hned po dr. Kaizlovi na tutéž otázku
odpověděl mu jeden z vynikajících německých
velkostatkářů slovy : Názor dra. Kaizla je zcela
správný, naopak jsem přesvědčen, že bez hlasů
Čechův uberské vyrovnání vůbec nedá se pro-
vésti. Však v kruzích politických a parlament-
ních je rozšířena ještě třetí legenda. Po ně-
meckém velkostatkáři představil se císaři český
politický vůdce a co odpověděl na otázku stej-
ného znění? »Bude to sice těžká a nezaslou-
žená rána, jež stihne tím český národ, však
ujišťuji J. Veličenstvo, že český lid v naději.
že v jiné formě bude odškodněn a že dohodou
obou národů konečně se mu dostane i v jazy.
kových věcech rovného práva, průběh parlamen-
tární práce rušiti nebude«. — A na to se stalo
co se stalo. Pravíme, je to legenda. Byla ovšem
tou měrou rozšířena, že v českých kruzích poli-
tických jí věřil každý.
doktor
Kaizl
Císař
Čechův
19
article
— Osobní. Pan MUDr. Ouido Halla, léka
okresní nemocenské pokladny, nytem na Král. Vino
hradech ve Slovenské ul. č. 5. vrátil se z cest
ordinuje zase pravidelně. — Ve včerejší vídeňské
schůzi cukerních raffinerií byl jmenoven prvním
ředitelem pražské prodejny p. Karel Hromá dko,
úřadnik pražské filiálky Länderbanky a p. Rudolí
Pollak, úřadník filialky Úvěrního ústavu v Praze,
druhým ředitelem.
— Zprávy rodinné. Pan Viktor Brandejs.
knihkupec ve Vratislavi, syn zdejšího nakladatele
pana Jakuba B. Brandeisa, zasnoubil se se sle
Luisou Münchheimerovou, dcerou p. Karla
Münchheimera ve Vratis'avi.
— Úmrtí. V pátek dne 21. t. m. zemřel v Ná-
chodě p. Alois Büreš st. po delší nemoci v 72
roce věku svého. Zvěčnělý byl dlouholetým poklad-
níkem Občanské záložny v Náchodě a má nepopíra
telné zásluhy o zachování českého rázu pohranic-
ního tohoto města a jeho okolí. Jsa členem městské
rady a obec. i okres. zastupitelství náchodského, byí
jmenován za své zásluhy v r. 1892 čestným měšťa-
nem. V tělocv. jednotě »Sokol« byl od založení je
jího r. 1869 náměstkem starostovým, od r. 1872
starostou a od r. 1885 starostou župy podkrkonošské.
Také »Sokol« jmenoval jej svým čestným členem.
Zvěčnělý byl 16 let předsedou místního odboru Ústř.
Matice šk. a získal si o něj velikých zásluh, tak že
mu ústř. výborem udělen byl diplom čestného uznání.
Mimo to byl činným i v jiných spolcích vlastene-
ckých a vzdělavacích. Ve společenském životě by
všeobecně vážen. Vydal svým nákladem sbírku ve-
selých písní, anekdot atd. pod jmenem »Humoristický
kratochvilník« (u Lad. Pospíšíla r. 1860). Tělesná
schránka zesnulého bude pohřbena v neděli dne 23
srpna o 8. hod. odpol. na hřbitov staroměstský
v Náchodě.
MUDr
Ouido Hall
Král
Karel Hromý
Pollak
Brandejs
Münchheimerová
Münchheimer
Büreš
slovenský ulice
Vratislav
Ná
Náchod
úvěrní ústav v Praga
Sokol
20
article
— Pohřeb p. dra Pavla Durdíka. Čelný kruh
čtenářů prací dra. Pavla Durdika přišel včera odpo-
ledne k ústřední kapli na olšanských hřbilovech, aby
k věčnému odpočinku doprovodil oblíbeného vypra-
vovatele. Měně četně zastoupeno bylo spisovatelstvo
a kruby lékařské, což snad vysvětluje se feriálním
obdobím, v němž Praha značné osiřela. Rakev s tě-
lesnými ostatky zesnulého spočívala v ústřední kapli
na katafalku, svěží zelení ozdobeném a voskovicemi
ozářeném. Kolkolem pověšeny byly věnce, jež kromě
příbuzných věnoval okres jaroměřský, museum Náprst-
kovo, p. Traxler, býv. starosta v Josefově, slč
Mayerová, ředitelka měšť. školy v Jaroměři, ro
dina Šímova v Jaroměři, Žofie Erbenová, Museum
kr. českého a j. Po obřadech církevních, jež vy konali
duchovní fary vojtěšské, hyla rakev s tělesnými ostatky
snesena na nosfika a průvod hnul se ku předu. Ub-
rali se v něm příbuzní zesnulého, někteří druhové
jeho z let studentských, professoři Štépánek, Dastyc
a Kolář, statkář Prokůpek, ředitel gymnasia Reichert
dr. Adámek, děkan n. o. Teplý, dr. Stěpán z Mělníka,
dr. Semerád, pí. Náprstková, doc. dr Chalupecký,
tajemník Pikhart, spisovatel Sova a K. Štěpánek, ře-
ditel Bulíř, vládní rada Marek, Mulač, žurnalisté
j. v. Průvod stanul na třetím hřbitově, kde po opět-
ném výkropu rakev byla spuštěna do rodinného
hrobu. Četní ctitelé zesnulého pokryli rakev květi
nami. — Příbuzní zesnulého obdrželi četné projevy
soustrasti.
Pavel Durdík
Traxler
Mayerová
Šímův
Erbenová
Štépánek
Dastyc
Kolář
Prokůpek
Reichert
doktor
Adámek
Teplá
Stěpán
Semerád
Náprstková
docent
Chalupecký
Pikhart
Sova
K Štěpánek
Bulíř
Marek
Mulač
Olšanský
Praha
Josefov
Jaroměř
Mělník
muzeum Náprst
21
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pálek, dn
21. srpna.) Delší rozprava rozvinula se k interpellac
p. dra. Holubovského o příhodě, která se stala př
pořádání slavnosti ve prospěch českých menšin na
výstavišti. Průvod, který se ubíral z Prahy na vý-
staviště a v němž zúčastnilo se na 8000 osob, zastavi
u mostu Františka Josefa, aby výběrčí od každého
jednotlivce vybrali mostné. Pořadatelstvc průvodu
aby zamezilo možnou paniku, požádalo dva členy
rady městské, která byla protektorkou slavnosti, aby
průvod bezplatně mohl přejíti po mostě. Oba delegáti
rady městské, nemohouce v tomto posledním oka-
mžiku jinak rozhodnouti, k tomu svolili. Ve včerejší
schůzi rady městské p. dr. Holuhovský toto opatření
ostře vytýkal. K tomu připojil se i pan dr. Podlipný,
který bezplatné propouštění průvodu po mostě nazval
nehospodárností a překročením právomoci, nebot
k takovému opatření smí dati svolení pouze městská
rada. M. r. pan Vaníček ujal se pořadatelstva, které
sice opomenulo dříve o takové svolení požádali, ale
vzhledem k účelu, pro jaký se slavnost pořádala
a pak vzhledem k tomu, že rada městská sama přijala
protektorát slavnosti, uvedl, že nezbývá nic jiného,
vzhledem ku vhodnosti opatření, než aby rada městská
dodatečně schválila toto opatření delegátů rady měst-
ské. Pan dr. Baštýř vytýkal delegátům rady městské,
že nenavrhli ihned na místě pořadatelstvu, aby zapla-
tilo paušál 80 zl., že mohli potom prosit u rady měst-
ské, aby poušál jim v cestě milosti byl navrácen
František Josef
doktor
Podlipná
Vaníček
Baštýř
Praha
rada město
22
article
(Hlas: Na to oni nepřišli!) M. r. pan Schrötter do-
vozoval, že situace v tom okamžiku byla taková, že
buďto by se musil průvod rozejít, anebo tak dlouho
zdržet, že by tím slavnost na výstavišti byla zmařena,
ježto čtyři výběrčí naprosto nestačí k tomu, aby
tisícihlavému průvodu dávali po případě na větší pe-
níze nazpět, ani aby ode všech mostné vybrali, čímž
by ostatně také komunikace na mostě úplně byla zma-
řena. Zástupcové rady městské, jako pořadalelky slav-
nosti, dohodli se tedy s pořadatelstvem, že průvod
má býti propuštěn bez mostného, tak jako se děje ve
všech podobných případech, ovšem že vytkli pořa-
datelstvu, že si mělo v čas opatřiti osvobození od
mestného Zástupcové neosobovali si nikterak působ-
nost rady městské neho praesidia, ale že jsou po-
vděčni tomu, že mohli svým zasažením zameziti skan-
dálu, k jakému by bylo došlo, kdyby takové opatření
nebyli učinili. Konečně vytkl p. dru. Baštýřovi, že
neměli-li pořadatelé práva propustiti celý průvod bez-
platně, že rovněž neměli práva ustanoviti nějaký
paušál, který by bývali ostatně zřízenci mostu bez
peukazu rady městské nemohli přijati. M. r. pan dr.
Hlas
Schrötter
23
article
Podlipný vytýkal delegátům rady městské opětně, že
překročili meze svoji působnosti a pravil, že okolnost
la, že by býval průvod dekomponován, nikterak ne-
padá na váhu, ježto přece při pohřebních průvodech
mostné také se vybírá a přece průvod lím nijak ne
trpí. M. r. pan Vaníček faktickou poznámkou opravuje
tvrzení p. dra Podlipného poukazem na řád o vybi-
rání mostného, dle něhož pohřební průvody od most-
ného jsou osvobozeny. Tím byla zajímavá talo debata
skončena a jelikož nikdo žádného návrhu neučinil, pro-
hlásil předsedající p. dr. Groš, že debala tato béře
se prostě na vědomí. — Na soustrastnou depeši, za-
slanou městské radě pařížské, vzhledem k neštěstí v lu-
nelu podzemní dráhy v Paříži, odpověděno tímto te-
legramem: „Městská rada pařížská vyslovuje rade
pražské své nějupřímnější díky za soustrasť a vřelé
pocity, tlumočené telegramem ze dne 14. srpna a
zasílá projev své hluboké sympatie.“ — Slavební
úřad upozornil, že Marianské sousoší na Slaroměst-
ském náměslí jest již v mnohém směru poroucháno
a potřebuje opravy. Usneseno, aby oprava byla pro-
vedena nákladem 1600 korun a oprava svěřena p. Fr.
Podlipná
Vaníček
Podlipný
doktor
Groš
Paříž
Slaroměst
Francie
Slavební úřad
24
article
Hnátkovi. — Na základě veřejného ofertního řízení
byly zadány oba přívozy v Holešovicích a sice přivoz
u Kubinzkého p. Karlu Vaňhovi a přívoz proti „Ko-
zlovce“ p. Vilému Laubovi. Záležitost tato bude před-
ložena sboru obecních starších, jemuž jest vyhrazeno
schválení, poněvadž se jedná o šestiletou dobu ná-
jemní. — M. r. pan Vaníček Ilumočil stesky obyvatel-
stva Resslovy ulice a okolí na nedostatečnou úpravu
okolí kostelíka sv. Václava a navrhl, aby technické
komisi bylo uloženo podati v tom směru konečné ná-
vrhy. — Usneseno požádati pp. poslance Kaftanaa
Březnovského, aby se zasadili o urychlené jednání.
čelicí ku přeložení poloka Botiče. — Spolek pro po-
vznesení návštěvy cizinců žádal radu městskou, aby
svým vlivem působila ke zdokonalení železničního
spojení přes Prahu. Spolku bude odpověděno, že rada
městská používá každě příležitosti, aby v tom směru
vydobyla zlepšení nynějších poměrů. — Dlažební ko-
misi přikázán byl návrh m. r. pana Schröttra, tlu-
močící přání obyvatelstva čtvrti sv.-petrské, aby pokud
možno byly ještě letos v léto části města předlážděny
některé ulice, zejmena ulice Biskupská. — Učiněn byl
návrh na dosažení elektrického osvětlení vinohrad-
ského tunelu, aby se zamezila možnost podobné ka-
tastrofy, jaká se stala v tunelu podzemní dráhy v Pa-
říži. — V týdnu od 9. do 15. srpna vybráno bylo na
pražských mostech mostného: na lávkách železnič-
ního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem 293 K
12 h, na mostě Palackého 4107 K 90 h, na můstku
žofínském 578 K 70 h, na novém mostě kamenném
Hnátek
Vaňha
Laub
Vaníček
svatý . Václav
Kaftanaa Březnovský
Schröttra
svatý
Holešovice
ko
Resslův ulice
Botič
Praha
Vyšehrad
Smíchov
Palacký
spolek pro po
25
article
4232 K 46 h, na mostě Františka Josefa 3856 K 314 h.
na pilotovém mostě přos Štvanici 3106 K 64 h, na
mestě libeňském 464 K 4 h. — Hrubý příjem v láz-
ních na Žolině obnášel 479 K, v parních a vanových
lázních 499 K, uhličnalých 30 K, v říčních 163 K 24 h.
v holešovických 189 K 57 h, v řčních 131 K 6 h. —
Dělníků zaměstnávala obec 3088, z nichž 2816 řád-
ných. — Při volných návrzích podal m. r. p. Vaníček
žádost obyvatelstva okoli Sokolské třídy, opatřenou
250 podpisy, aby trhu v Sokolské třídě věnována byla
náležitá pozornost rady městké, zejmena, aby tam
mohla býti zvěř. Návrh odkázán komisi nad tržnicí
staroměstskou
— Z obcí předměstských. Ve schůzi městs ké
rady karlinské dne 19. t. m. byl schválen
návrh technické kanceláře o zřízení slok a potrubív
třídě Riegrově, v ulici mezi Palackého a Královskou
tř., kolem Riegrova náměstí v úblopříčných ulicíchz
tohoto náměstí vybíhajících a v ulici paralelnís
Poděbradovou ulici. — K odhalení poprsí dra. Kaizla
ve Volyni jménem obce dostaví se pp. starosta a
městští radové Gebler a Petráček. Vzat k vědomí
protokol finančního odboru z 6. t. m. a usneseno
aby technická kancelář oznámila podniky, jež v nej
bližší době se mají provésti a jejich náklad a spo
lečně s důchodem určila obnos, jehož bude třeba
nové zápůjčky.
František Josef
Vaníček
Riegrův
Palacký
Kaizl
Petráček
Riegrův náměstí
Poděbradův ulice
Volyň
26
article
— Jubileum české práce. Padesátiletí svého
trvání oslavil v těchlo dnech sochařský a řezbářský
závod firmy »Petra Buška synové« v Sych-
rově. Petr Bušek, zvěčnělý zakladatel závodu před
půl stoletím byl na Sychrov povolán tehdejším umě-
nímilovným majitelem Sychrova, knížetem Kamilem
Rohanem, který nadaného řezbále po celou řadu le
téměř výhradně zaměstnal vnitřní výzdobou nádher-
ného svého zámku. V ohledu tom kníže Kami
Rohan nejednomu ze členů »naší« šlechty mohl by
i dnes býti vzorem a rád hunosil se tím, že vše
čemu v nádherném jeho sídle druhdy přemnozí ná-
vštěvníci měli příležitost se obdivovali, bylo vesměs
dílem rukou domácích, českých. Z dílny Buškovy.
z počátku zcela skrovné, dík neúmorné píli, během
let stal se rozsáhlý závod, požívající dnes nejlepšího
jména doma i za hranicemi říše. Petru Buškov
právem přičíati lze za zásluhu, že mnohým přispě
k opětnému povznešení řezbářství z úpadku, v jakém
před léty se nalezalo. V práci své pozdějí výdatně
podporován byl oběma svými syny, Dominikem
Konstantinem, kteří po smrti jeho ujavše se vedení
závodu, vzácnou a příkladnou svou plli dosáhli toho
že na výsledky dosavadní své práce a snahy pohlí
žeti mohou s oprávněnou hrdostí. Dilna jejich, za
hrnující v sobě dilnu sochařskou, malířskou, řezbář
skou, parostrojní truhlářskou i dílny pro modelován
a polychromování soch, na sla kostelů doma i vci
zině obohatila svými výtvory. Uměleckých praeí
vyšlých ze sychrovské dílny bralří Bušků, je bez
počet a nejedna z nich. jako na př. gothický oltál
vystavený v Praze o výstavě jubilejní a zakoupený
do Ruščuku, svědčí o vzácné dovednosti svých pů
vodců, jimž k výsledkům jich příkladné píle a snahy
lze i nadále přáti všeho zdaru.
Petro Bušek
Bušek
Rohan
Buškův
Buškov
Konstantinos
Sych
Sychrov
Praha
Ruščuk
27
article
— Vyznamenání. V přibramské sklárně pana
Hartmanna konalo se dne 18. t. m. o 6 hod. večern
rozdávání medaili, udělených obchodní a živnosten-
skou komorou pražskou dělnictvu továrny. Medaile
obdrželi: Josefa Forejtova, Auguslina Černá, Marie
Linhartova, Čeněk Volava, Josefa Černá a Anna
Malá za to, že již 25 až 30 let v továrně nepřetržitě
pracují.
—O stavbě Národního domu u Prašné brány
Ve včerejší schůzi městské rady bylo usneseno v-
sloviti díky členům poroty, jež posuzovala projekty
v soutěži na získání plánů obecního domu. Pr
stavbu tohoto domu ustanoveno bylo dozorstvo, kte-
rému předsedati bude náměstek p. inž. Neubert a do
něhož budou požádání pp. prof. Sahula, prof. Stibra
a arch. Roštlapil, z obecního zastupitelstva pp. ob.
st. Jahn, Pasovský, Seifert a Zvěřina. Toto dozorstvo
— spolu s projektanty — vypracuje stavební pro-
gram. Především jednati se bude o nabídce pp. arch
Balšánka a Polivky na společné vypracování plánů
— Debata o elektrické dráze v městské radě. Ve
včerejší schůzi městské rady pražské bylo rokováno
o návrzích, učiněných ve příčině přímého spojen
trati Žižkov—Nádraží Fr. Josefa—Košíře s nádražím
smíchovským. V této záležitosti učiněny svého času
některé návrhy, které však rada městská neschválila.
Nyní předložila kancelář elektrických podniků několik
návrhů, z nichž prvý zněl, aby vozy ze Žižkova do-
jížděly na Smíchově k ulici Přemyslově, k čekárně
tam vystavěné, čímž by přestupování bylo kratší, kdež-
to dle nynějšího způsobu tato vzdálenost obnáší 120
metrů. Do Košíř byla by provozována jízda samostat-
ně. Druhý způsob je, aby dojížděly vozy z obou stran
k nádraží smíchovskému a sice jak z dosavadní trati
tak i z trati žižkovské. Provedení toto vyžadovalo by
nákladu ročně 40.000 K na rozmnožení vozů o čtyři.
Hartmann
Forejtův
Auguslin Černá
Linhartův
Volava
Černá
Malá
Ing
Neubert
profesor
Sahula
Stibr
Roštlapil
Jahn
Pasovský
Seifert
Zvěřina
Balšánek
Josef
Žižkov
Francie
Košíře
Smíchov
Přemyslov
národní dom
obecní dom
28
article
Dle třetího návrhu měly by vozy z trati Rudolfova
třída—Těšnov jezditi do Košíř. Náklad na opatřen
nových kolejí obnášel by 19.000 K. Nejnovější jest
návrh kanceláře elektrických podniků, aby ponechán
byl dosavadní způsob dopravy, ale aby koleje v Pře-
myslově ulici byly přeloženy do ulice Palackéhoa
tím by zastávky soustředily se u ústí této ulice. V Pa-
lackého ulici byla by tedy dvoukolejná trať místo do-
savadní jednokolejné, po níž se jezdí pouze směrem
ze Smíchova do Prahy. Obec smíchovská proti této
změně nečiní námitek, vyžaduje však, aby po úpravě
Újezda jezdily motorové vozy z trati Centrála—Malo-
stranské náměstí až k nádraží bývalé západní dráhy.
Ve včerejší schůzi městské rady dožadovali se pp.
Brož a Hubáček lepšího spojení Malé strany a Hradčan
s nádražím smichovským. Pan dr. Holubovský navrho-
val, aby vozy na trati Rudolfova třída—Těšnov jezdily
dle dosavadního způsobu a vozy trati Olšany—Nádraži
Fran. Josefa—Košíře aby jezdily od Anděla na Smí-
chově místo do Košíř na nádraží smíchovské a do
Košíř aby provozovala se samostatná vozba od Anděla
se zmenšeným vozovým parkem. Pan dr. Podlipný
vyslovil se proti návrhu kanceláře a žádal výslovně
trať košířskou odpojit, poněvadž dle jeho náhledu
frekvence z nádraží smíchovského s frekvencí košíř-
skou nelze porovnávati. Vrch. inž. p. Svoboda vy-
počílal náklady jednotlivých nákladů a přimlouval
se na základě šetrení za návrh nejnovější. Zejmen
uvedl, že trať Olšany—Košíře je frekventovanější nežl
Rudolfův
Malo
Brož
Hubáček
doktor
Holubovský
Fran
Josef
Podlipná
Ing
Svoboda
Těšnov
Košíře
Smíchov
Praha
Újezd
stranský náměstí
Hradčany
Rudolfov třída
Olšany
Palackéhoa
29
article
Rudolfova třída—Smíchovské nádraží, ačkoliv jezdí
pouze 17 vozů, kdežto na žižkovské trati jezdí vozů
19. Dále upozornil, že odpojením trati košířské stane
se tato trať ještě méně frekventovanou, jak zkušenosti
učí na krátkých tratích. M. r. pan Vaníček vzhledem
ku projeveným přáním zástupců Starého města, Malé
strany a Hradčan, jakož i Holešovic navrhl, aby v při-
padě, že návrh p. dra. Holubovského bude příjat, bylo
provedeno toto opatření na zkoušku. Tím rozprava
skončena, návrh dra. Holubovského s dodatkem p.
Vaníčka přijat a odkázán správní radě elektrických
podniků k úvaze. — Dále městský r. p. Vaníček urgo-
val návrhy, svého času učiněné, aby zastávky u se-
verozápadního nádraží a na Karlově náměstí změněny
byly v původní a poukazoval na nepraktičnost nyněj-
šího zařízení.
— Ve prospěch živelní pohromou posližených
krajů zaslal administraci »N. L « poslanec pan dr.
Jan Dvořák 20 K. — K témuž účelu uspořádal
všeodborový, podp. a vzděl. spolek nár.
soc. »Neruda« pro Skvrňany a okolí dne
9. t. m. koncert v zahradě restaurace p. Burgeta ve
Škvrňanech u Plzně s čistým výtěžkem 110 korun.
Vaníček
doktor
Dvořák
Neruda
Burget
smíchovský nádraží
Hradčany
Holešovice
Karlov náměstí
Skvrňany
Plzeň
spolek národní . sociální
Rudolfův třída
30
article
Obnos dodán byl říšskému poslanci Václ. Freslovi,
aby jej na patřičné místo odevzdal. — Ledečtí
akademikové uspořádali ve prospěch krupobitím
postižených rolníků ledečského okresu dne 9. srpna
t. r. velice zdařilou akademii, jejížto čistý výnos
302 K 20 hal. okresnímu hejtmanovi dne 18. srpna
t. r. pro řečený účel byl odevzdán.
— Ve prospěch Ústřední Matice školské. Při
svalbě slč. Marušky Vytiskové s p. Edv. Ple-
chatým, učitelem v Červené Řečici, sebrala slč.
Růža Vyliskova pro Ústřední Matici školskou K 10.30,
jež místnímu odboru odevzdány byly.
— Dar. Míslo věnce na rakev zemřelého dra.
Pavla Durdíka složil pan E. Weinfurter, knihkupec a
nakladatel v Praze, pokladně Národní jednoty severo-
české 10 K.
— Jak šulferein poněměuje Holešovice. Úžasným
způsobem šulferein pohleuje české dítky v sedmé
části Prahy, H lešovicích-Bubnech. Dle úřadních vý-
kazů plní tamní školu šulfereinskou osmdesát
procent českých dítek. Výkazy této poněmčovací
š oly podávají doklad o tom, že Němci holešovičtí
pohlcují nejen české dítky, ale oni samovolně pře-
kládaji názvy ulic holešovických do samospasitelné.
Pro některou ulici nemají ustáleného názvu a dávají
pro ni několik jmen. Tak ulici Kamennickou překřtili
na »Kamensgasse« a »Steinmetzgasse«; pro ulici
Skaleckou ma í rovněž názvy dva a sice »Skalicky-
gasse« a »Felsengasse«: Arnošťovskou ulici, pojme
novanou dle zemana Arnošta, překřtili jednoduše na
»Erastgasse«. Za to pro Zátiší neměli žádného jmena
v celém lexikonu a milosrdně ulici té jmeno pone-
chali: »Zatischigasse« (!) podobně i »Cschertouschek-
gasse«! Za to ulici Vinařskou přeměnili na »Winzer-
gasse« a Dělnickou na »Werkstätfegasse«. Jinde po-
řadně by se podívali na takovou překladatelskou
činnost!
Václ
Fresl
Maruška Vytisk
Edv
Pavel Durdík
E Weinfurter
Němec
Kamennicka
Arnošt
Cschertouschek
Praha
Holešovice
Bubno
Arnošťovska ulice
Winzer
Červená Řečice
národní jednota severočeský 10 K
H lešovice
31
article
— Pronásledování českých rodičů V Břežánkách
u Duchco a (1886 obyvatelů, mezi nimi 1300 Čechů)
nastalo pronásledování rodičů, kteří žádají za veřej-
nou českou školu. V Břežankách totiž bylo dle
úřadního schematismu z r. 1900 v ně-
mecké škole 99 dítek českých a 63 německých,v
české matiční škole uvádí úřadní seznam 121 dítek,
jest tudíž v Břežánkách 220 českých dítek čili 77.59%,
pro něž dosud česká škola veřejná zřízena nebyla a
jeví se tudíž žádost rodičů úplně odůvodněnou. Když
zprávy o rozměrech zahájeného pronásledování stá-
valy se stále povážlivějšími, požádal ústřední výbor
Národní jednoty severočeské pana říšského a zem-
ského poslance dra. Karla Baxu za osobní zakročení,
aby v Břežánkách, na místě samém o stavu české
menšiny se přesvědčil a veškeré potřebné kroky uči-
nil. Pan poslanec z největší ochotou k tomu se uvolil
a dnes, za účelem svrchu jmenovaným dlí v Bře-
žánkách.
Čecho
Baxa
Břežánky
Duchco
Bra
32
article
— Mensa akademica, která obrala si za úkol
poskytovati chudým studujícím českých vysokých
škol pražských za levný peníz chutné obědy a ve-
čeře, dochází nejen v kruzích studentských, ale iv
širší naší veřejnosti stále většího pochopení a vždy
vydatnější podpory. Sludující meškající na prázdni-
nách pamatují na ni zejmena tím, že věnují výtěžek
zábav a koncertů mensae. Počátek učinili studující
z Kostelce nad Orl., kteří výtěžek věnečku v minu-
lých dnech uspořádaného obnosem 85 K pokladně
spolku odvedli.
— K hasičskému sjezdu v Praze. Jsme dožádáni
konstatoval, že při veřejném cvičení na Staroměst-
ském náměstí pracovaly čelkem čtyry parní stříkačky,
z nichž dvě, patřící pražskému hasičskému sboru,
jež v Týnské uličce a na rohu Dlouhé třídy praco-
valy, byly anglické a ostatní dvě z továrny páně
Smekalový.
Smekalová
Kostelec nad Orlický
Praha
Mensa
33
article
— Německá firma a český odběratel. Jistý zdejš
výrobce kravat žádal korrespondenčním listkem slušně
vídeňskou firmu Joh. Göbl Söhne, Vídeň, VII. 1,
Dreilaufergasse, býlo-li by jí možno zaslati mu vzorky
látek kravatových, které by jí ihned po vybrání ho-
dícího se druhu zaslal na zpět. Každý by soudil, že
vídeňská firma zdejšímu výrobci, jakožto svému na-
stávajícímu odběrateli vzorky obratem zaslala, i bylo
proto tím větším pro něho podivením, když jeho kor-
resp. lístek třetí den přišel zpět s poznámkou »Retour
Prag« a když mu zároveň dodán byl korresp. lístek
od firmy Göbl, jehož text tuto slovně uvádíme:
»Wien, 10./8. 1903. Eine heute von Ihnen erhalfene
Postkarte sandten wir retour, weil sie uns unverstän-
dlich ist. Wollen Sie uns Ihre Mittheilungen in ir-
gend einer Weltsprache, deutsch, französisch oder
engliseh machen. Joh. Göbl Söhne, Wien. VII./1«,
Tento případ (ostatně nikoli už vzácný), budiž če-
skému obchodnictvu napomenutím, že nestojí-li ně-
mecký dodavatel o českého odběratele, tím méně má
český odběratel státi o německého dodavatele, zvláště
když máme dosti českých firem s veškerými druhy
zbolí.
Göbl
Vídeň
Wien
Joh
Göbl Söhnout
Retour Praga
Göbl
34
article
— Osmimillionová defrandace ve sv. václavské
záložně. Názor, že schodek obnáší pouze 8,000.000 K,
neodpovídá skutečnému stavu věci. Schodek i po
skoupení 10 mill. K vkladů za 50 proc. jest tak ve-
liký, že je zapotřebí ještě přes 2 mill. korun, aby
konkurs byl odvrácen. Vždyť přes 70 žalob bylo po-
dáno o soudních prázdninách a jich projednávání
bude zahájeno příštího týdne. — V rozpravě zpra-
vodaje našeho se starostou záložny p. drem. Von-
druškou pravil tento, že úřadnictvo stávkuje s vypra-
cováním bilance. V téže záležitosti dovídáme se tyto
podrobnosti. Když dlouho nebylo řeči o bilanci k
30. červnu 1903, na které se mělo již déle pracovati,
byla účetní komise (pp. Otomar Šetina, c. k. rev. fin.
řed., Josef Šindler a Jos. Peška, úřadníci Hypoleční
banky) upozorněna na tu okolnosť, že bilance bude
požadována. Poněvadž dle stanov sv.-václavské zá-
ložny náleží čistou rozvahu sestaviti účetní komisi,
bylo nutno v nejkratší době vypracovati hrubou bi-
lanci. Komise konferovala o této záležitosti se sta-
rostou záložny p. drem. Vondruškou a týž ustanovil,
aby bilance byla vypracována v hodinách mimo-
úřadních. t. j. od 1—3 a od 7—9 hod.; úřadníkům
bylo nařízeno, pracovati bez ohledu na odpočineka
stravování. Vzhledem k tomu, že nastal činžovní
termin, žádali úřadníci záložny zálohu po 50 K, aby
mohl každý alespoň hotové výlohy hraditi. Žádost
úřadníků p. dr. Vondruška vůbec nedal na jednací
pořádek schůze výboru a prohlásil: »My platíme jen
hotovou práci!« Proto nepracuje se na bilanci kromě
úřadních hodin, poněvadž úřadníci ztratili důvěru
v opravdové vyplácení konečné odměny, poněvadž
nebyl jim splněn slib, že za namáhavou práci při
vyplácení 25 proc. kvoty dostane se jim mimořádné
odměny.
Šetina
Šindler
Jos
Pešek
Vondruška
doktor
Hypoleční banka
35
article
— Pražské poštovní ředitelství a venkovské pošly.
Píše se nám: Pražské poštovní ředitelství dosud ne-
odvyklo svému starému nezpůsobu, záležitosti týka-
jící se nižších úřadníků, do nekonečna protahovati
a vyřízení stále odkládati. Tuto — mírně řečeno —
bezohlednost křiklavě osvětluje tento případ: Jistý
poštovní úřad mimo Prahu obrátil se v jakési nutné
záležitosti telegraficky na poštovní ředitelství a za-
platil odpověď předem. Na poštovním ředitelství však
si asi myslí, že nehoří, a dodnes, ač minul již měsíe
od podání telegramu, žádná odpověď nedošla ani
telegraficky ani písemně. Možná dost, že poštovní
ředitelství hodlá ponechati odpověď a vyří ení oně
záležitosti panu ministru obchodu na říšské radě,
ale u slušných lidí je zvykem, že na slušný dotaz
dává se odpověď, zejmena je-li tato zaplacena.
Úřadnictvo je vyzýváno stále, aby se stížnostmi
svými obraceto se přímo na nadřízené
úrad y, noviny že nejsou správnou cestou; ale eo
Praha