ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5092b660-70c6-11dc-824f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: person 80, place 49, org 8, work 5
1 masthead
Ročnik XXXXIl.
Ročnik XXXXIl
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 22. srpna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 228.
4 article
Na ranní a odpol. list, předplácí set v Praze v administrn nalal na čtvrt leta . .. Sk - s dvojí don áškou sa mi na dint leta . . . . 7 K 6oh ve slialkách: 2 K 30 na měsíc Peštons s drejí zísilkou na nněste na nt le
Praha
5 article Přihlašme se v čas!
Přihlašme se v čas! Němci rakouští i říšstí čím dále tím ná- padněji prozrazují, jaké obavy jimi zmítají ná- sledkem zápasu, jejž Maďaři tak houževnatěa důsledně vedou za uskutečnění národních poža- davků ve vojště. V projevech jejich střídají se všecky odstíny úzkosti, v nichž se ociťuje člověk. jehož záludným úmyslům hrozí nebezpečí ko- nečného zmaru. Tak obratně připravovali si po dobu trvání trojspolku půdu, aby do rozestře- ných síti svých zatáhli nejen všecky neněmecké národy tohoto soustátí, ale aby v nich uvizli i Maďaři, jakožto předvoj německého postupu na Východ, a tu v okamžice, kdy nadcházeti se zdá- v Turecku rozhodnutí, stavi jim Maďaři do cesty překážky, jež rovnají se vlastně z as ta- vení tohoto postupu. Ba, jak nyní úplně již odhalená historie veta proti volbě kardinála Rampolly za papeže dosvědčuje, středoevropská politika dovedla záměrům svým nakloniti i Řím, při čemž z kardinálů rakouských a uherských tento mimořádný a málo vděčný úkol vzal na sebe krakovský Puzyna! A i při této příleži- tosti namáhaly se časopisy německé svésti ve- řejné minění na nepravý směr a udržovali je co nejdéle možná na scestl.
Němec Maďar Puzyna Turecko Řím
6 article
V Uhrách postřehli útočné záměry Němeů již při zmaření vyrovnání hospodářského dle úmluv Banffových s drem. Kaizlem a od toho okamžiku naplněni jsou Maďaři naprostou ne- důvěrou k Vídni, zvláště když některé příliš ne- dočkavé hlasy německé jaly se hlásati těsnějs hospodářské přimknuti k Německu. Maďaři za- ložili svou obranu právě na poli hospodářském, aby v hospodářské převaze středoevropské nejen neutonuli, ale byli i s to, své vlastní hospodář- ské zájmy dále rozvijeti. Nekonečně se vlekouci vyjednávání, obnovené mezi Szellem a drem Körbrem, jež doděláno bylo tak podivným způ- sobem v pozdní hodině noci sylvestrovské roku 1902, nedovedlo v nich oživiti ztracenou důvěru.
Banffový Kaizl Maďar Körbr Uhry Vídeň Německo
7 article
Odpor maďarský proti předloze branné vznikl právě v době nekonečného vyjednávání mezi Szellem a drem. Körbrem, a ač zatím již minuly dvě třetiny roku letošního, jest nehofo- vost úmluv hospodářských stále tatáž, ba ješlé větší, uvážíme-li, že v Uhrách ministerstvo Szel- lovo zatím padlo a že jest naprosto pochybno, kdy tám i po pádu hr. Khuena Heděrvára na stanou pravidelné poměry a zda nová, pevnější vláda, jejíž příchod opět snad o měsíe neb déle, dle nejnovějších zpráv se pozdrží, bude chtíti převzíti hospodářské úmluvy Szellovy z svě. Ostatně se oznamuje vídeňskému »Frem- denblattu« z Pešti, že z různých stran se dějí pokusy vzhledem k obtížím otázky vojenské převésti tužby maďarské opposice z oboru armádního na pole hospo- dářské Němci ovšem upozornili na své útočné zá- měry velmi nešikovně i svou pověstnou obstrukeí, již rozrušili nejen většinu a dělnost rady říšské ale co nejbezohledněji znásilnili i pro- vádění jazykové rovnoprávnost národa českého, pořádajíce zároveň i Uhrách všeněmeckou agitaci. Nyní schovávají své zámysly jednak z jednotu armády, snažíce se nahoru vzbuditi dojem, že němectví tvoři jednotu a sílu jeji ač všechny její neúspěchy od r. 1859 ostře vyvracejí tyto jejich výklady, a ač ani pokroči- lejší živlově ve vojsku se netají, jak jsme ne- dávno tuto doložili z »Vedetty«, že zdatnost moderní armády je podmíněna vhodným využit- kováním mravních sil, národního charakteru individuálních schopnosti mužstva, kteréžto vzácné imponderabilie se němčením dusi a za- tlačují. Neupřímnost názorů německých v tomto ohledu jest patrna i odtud, že týmž dechem, kterým volají, že armádní organisace, velení vedení jest výhradním právem panovníkovým, dovozují, že armádní poměry jsou nezměnitelné.
Němec Uhry Pešť Szel
8 article
Jest tudiž včasné a nejvýše pozoruhodné připo- menutí: že »panovník sám učiní roz- hodnutí, a co se týče otázek vojenských, že nemá zapotřebí zvláštních porad, protože jest sám velmi důkladným odborníkem v těchto otázkách a nejpovolanějším soudcem o tom, co se dá uvésti v souhlas se zájm armády.« Němci jakoby tušili slabiny svého rozumo- vání ve příčině domnělého nebezpečí pro jed- notu armády, snaží se zároveň dáti si vzezření. že mluví za celou polovinu této říše, a hrozí pokřikem, že nebudou platiti na armádu uher- skou. Tím vnášejí do sporu sami otázku r oz- dělení armády, jak jí nežádá žádnáz uherských stran, ani nejkrajnější opposiční směry nevyjímaje. Naopak všecky tak zvané národní požadavky týkají se uherské části společné armády. Tuto svou hrozbu, že nebudou platiti na armádu, jež by se vyvtjela v duchu moderních potřeb a v souhlasu s mnohonárodní řiší, jejíž armádu spolu tvoří »ozbrojení národové«, do- plňují další hrozbou, že zasadí se o úplnou rozluku, t. j., že nepřipusti již obnovu ho- spodářského vyrovnání s Uhrami a üím že ve- ženou Maďary do úzkých. To právě ale prozra- zuje, že jejich pósa ve věcech jednoty armádní jest pouhou maskou a že sami chtě j urychliti rozklad státního útvaru, aby tím spíše dospěli svého ideálu — těsněj- sího hospodářského splynutí s říší německou.
Němec Maďar Uhry
9 article
My Čechové a ostatní národově neněmečt nemáme nijakého zájmu na tom, abychom takovéto německé plány podporovali; tím méně, čím bezohledněji a nesnášelivěji si vedou vzhle- dem ke právům národním a jazykovým. Kdyby- chom při této akci dělali pomocníky Němcům, podobali bychom se známým so dcům v bájce o šlice, kteří se usnesli, že má se štika hodii do vody, aby se utopila. Šuikou tou v našem případě není nikdo jiný, než Némci samit !. Ostatně Maďaři přímo doznávají, že svou akci jak ve věcech hospodářských tak vojen- ských vedou na základě obrany proli praepolenci německé. Tak píše na př. »Magyarország«: »Ma- ďarskému národu přidělil osud onu těžkoua složitou úlohu, aby byl hrází jak proti slovan- ské tak proti německé záplavě jihovýchodu evropského a mírnil nárazy vln slovanských a německých.« Za dnešního rozvoje sil německých hrozí záplava z této strany. Skoro týmiž slovy vytkl počátkem minulého století, po porážce Na- poleona v Rusku, hrabě Szechenyi nutnost, aby Maďaři po boku Němců se postavili proti pře- vaze Ruska, jež byla za doby cara Mikuláše ještě i politickým dogmatem Košutovým. Staví-li se tudíž dnes Maďaři proti převaze němectví a volají li všecky listy německé, že ohrožují Maďaři jednotu armády, není to než doznáním se strany Němců, že úsilí maďarské vážně křižuje plány středoevropské německé politiky.
Čecho Němec Maďar Szechenyi Mikuláš Košutův Magyarország Ma Rusko
10 article
Obrovité zápolení o uspořádání poměrů balkánských odráží se tudíž nejen na nynějších kritických poměrech v Uhrách, ale i na nesná- zich, s nimiž se setkáváme v celém soustátí jež činí pravděpodobnými změny v dosavadní soustavě dualistické. Povedou-li tyto zápasy ke konečnému osvo bození Slovanů jižních, k větší samostatnosti uherské, a jak některé listy německé napovídají i k novému úštrojí zemí chorvatských, mus česká politika o to pečovati, aby v nynějším ve- likém procesu vynikla z konglomerátu zemí na radě říšské zastoupených i stštoprávní in dividualita zemi českých, a aby pří padné změny v armádě obdobně se uskutečnily i v našich plucích. Přimo nepochopitelno jest, domnívati se, že by nemohli žíti novým životem historičtí náro dové s tisíciletými dějinami vlastních státníeh individualit, když vidíme, že před námni vznikla řada nových států na jihovýchodě evropském Proč by musili neněmečtí národové historičti utonouti ve svém rázovitém a samostatnějším rozvojí, když by vzala německá nadyláda nad nimi za své? Nejsou-liž to přimo strašáky na politické děti, jichž Němci se chápou ve svých úzkostech ?l Nikoliv, stůjme pevně na svém, domáhejme se pronikavého vyřízení čelého souboru otázky české, jak nám to ukládá postup netušených do nedávna událostí. Nebuďme malými, nebuďme neschopnými, když konečně nadchází doba, kdy německá útočivost přiznává se k rozpakům, v nichž se octla vlastní vinou.
Uhry
11 article
Boj o jiho-západní Moravu. V Třebíči, 18. srpna 1903. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Jest nepopíratelným faktem, že česká kniha hrála při probuzení našeho národa hlavní úlohu a že na prvém místě byla to česká kniha, jíž diky jsme zavázání za to, že stojíme dnes na výši všech kulfurních národů. A tento veliký význam má česká kniha i dnes a bude jej míi v budouenu zvláště na Moravě jiho západní, kde němectví vede si velice výbojně. Jelikož proti- akce se strany české dosud byla nedostatečna, usneslo se české studentstvo a akademikové, že uspořádají sjezd, na němž by se rokovalo za účastí knihovníků z jiho-západní Moravy jednak »0 nynějším stavu knihoven na jiho západní Moravě«, jednak o tom »Jak zvýšiti činnost knihovní akce na jiho-západní Moravě,« A sjezd, jenž konán byl ve dnech 8. a 9. srpna za ve liké účasti akademiků a abiturientů »Ak. fer klubu pro jiho-záp. Moravu v Třebíči«, nezkla- mal nadějí v něj skládaných. Svědomitá práce zvláště mladšlch kollegů venkovských umožnila sjezdu důkladné osvětlení celého dnešního stavu téměř do všech podrobností. Sjezd vykonal během svého šestihodinového rokování velký kus práce, který dá se řádně oceniti teprve, až nasbíraný materiál bude spra cován ve zvláštní brožuru, což stane se v době nejbližší. Zahájen byl předsedou »Akad. fer. klubu« načež po krátkém uvítání přítomných přikročeno
Morava Třebíč
12 article
ihned k projednávání bodu prvního. Hlavnít referentem byl JUC. Václavek ze Sesonie, jenž vystihl dobře v úvodu k vlastnímu refe- rátu význam knihoven lidových a záro- veň naznačil, kteří činitelé jsou v tomto druhu drobné osvětové práce činni. Údaje k referátu vzaty dle údajů »Nár. jedn. pro jiho západní Moravu« a dle těch napočteno v r. 1890 v pů- sobišti jejím celkem 1,012.638 obyv. s 76.2 proc. Čechů. Čára udávající hranici mezi zněm- čelým územím táhla se od Rožnovan (okres da- čický) a klikatě postupovala až k Lednici ; nej- větší šířka tohoto území byla u Dol. Kounie. kde dostoupila 30 km. od hranie, zabrala hejt- manství mikulovské, část hustopečského; nej užší byla u Veskova a Mršovic v hejtm. zno jemském, kde zabírala jedinou osadu Podmokle. Zabírá úplně okrešy: Jaroslavíce a Mikulov(s prvém 16 proc. Čechů, v druhém 2 proc.). z části okresy: Dačice, Jemnice, Mor. Budějo- vice, Vranov, Znojmo, Krumlov, Židlochovicea Hustopeč. Kromě toho jsou tu německé ostrůvky: jihlavský, brněnský a vyškovský a zněmčená města, kde správa je vzdor české většiněv rukou německých jako: Břeelava, Hodonín, Židlochovice, Dolní Kounice a Krumlov. V okresu dačickém bylo ze 21.156 obyv. 62.8 proc. Čechů, město samo čítalo 2626 obyv. s 90 4 proc. Čechů; v okresu jemnickém bylo z 15.413 obyv. 63.8 proc. Čechů, město samo čítalo 2642 obyv. s 90 7 proc. Čechů; okres budějovický měl z 5754 obyv. 13.4 proc. Če- chů, město samo pak 3301 obyv. s 93 proe.
Václavek Sesonie Čecho Rožnovan Mor Morava Dolo Mikulov Dačice Jemnice Vranov Znojmo Krumlov Židlochovicea Hustopeče Hodonín Židlochovice Dolní Kounice Jaroslavit Břeelava Kounie km
13 article
Čechů; okres vranovský měl 10.016 obyv. 12.6 proc. Čechů, město samo 1043 obyv. s 1.2 proc. Čechů — vůbec jsou všechny obee v tomto okresu až na 4 úplně německé; — v okresu znojemském napočteno bez města 40.238 obyv. s 39 proe. Čechů, město samo čítalo 14.271 obyv. s 12.5 Čechů; okres krum- lovský měl 27.309 obyv. s 549 proe. Čechů, město 1833 obyv. s 35.6 proc. Čechů (okoli české); okres židlochovický měl 35 163 obyv. s 74.9 proc. Čechů a okres hustopečský 24 008 obyv. s 54 2 proc. Čechů. Z ostrovů čítal jihlavský, jenž zasahuje do království, na moravském území 21 vesni se 7400 obyv. (16% Č.), město 23 442 obyv. (17 5 Č); ostrov brněnský 104.715 obyvate (29.3% Č.), ostrov vyškovský 7 obcí a 3288 obyv. (33. 59 Č). Z měst čitala: Břeclava 5692 obyv (52 9 Č.), Hodonín 7616 obyv. (573 Č), Židlochovice 2607 obyv. (62% Č.), Dolní Kounice 2564 obyv (78.2 Č.) a Krumlov 1833 obyv. (35 64 Č.
Čecho Břeclava Hodonín Židlochovice Krumlov Dolní Kounic
14 article
Knihoven jest na Znojemsku a Budějovicku celkem 21, z nichž 5 připadá na Mor. Budějo vice; bez knihoven jest 24 obcí, něco přes po lovinu (46 všech). Z těchto 13 knihoven zalo ženo Národní jednotou, 5 spolky a 3 soukrom- níky; ze spisovatelů zastoupeni jsou zejmena Jirásek, Vlček, Čech, Třebízský, F. X. Svoboda, Němcová, Světlá, méně Neruda, Zeyer, Vrchli- cký, Lužická atd.; čtenářstvo rekrutuje se větši- nou z řad dělnických, pak řemeslnických a ob- chodnických (města), na venkově živnostníků rolníko. Zprávy z ostatních částí Moravy nejsou úplné jednak pro nepřistupnost knihoven, jednak pro krátkou dobu. Celkově však možno říci tolik, že knihovny jsou většinou v rukou bo- jovných klerikálů, kteří staví se houževnatě na V drobném prodejín ramaí číslo o sob odpoletní Ve Elialkách na reskově- kanní čísl odpolední. Inserá ty platí se hotově papřea. Předplacení a inserty přijtmá ndminl- strace. v Marianské ulici č.a Tam nacházejí se též redakne tiskárna a bapadise „ Národnách Listá“. Rukopiny ao novraosje.
Jirásek Vlček Čo Svoboda Němcová Neruda Zeyer Vrchnout Národny Listat Znojemsko Morava marianský ulice
15 article
odpor každému pokrokovému hnutí a podporují takto snahy germanisační. Celkem odvedeno 25 vyplnžných dotazníků, jež budou ještě doplněny a zústanou majetkem »Akademického feriálního klubu«. Zajímavějším než první bod byl bod druhý. »Jak zvýšiti knihovní akci na jihozápadě Mo- ravy«, o němž referoval Ph. C. Kříž, jeden z nejlepších a nejzasloužilejších pracovník klubu. Pojednav o horečném zakládání knihoven většinou z milodarů složených a nikterak nevy- hovujících svému účelu, příchází k tomu, jak poměrně s malými prostředky. možno dosíci mimořádných úspěchů; a k tomu účeli dopo- ručuje svůj systém »okružních knihoven posuv- ných«, jichž základem je vzájemná výměna a jímž plně bude dosaženo »výchovy — reformy mravní čtenáře«. Systém okružních knihoven posuvných zakládá se na spojení principu kniho- ven okružních a posuvných: oba tyto prineipy samy o sobě jsou dosti nevýhodny, ale sply- nuvše, dávají systém v každém ohledu výhodný, neboť docili se dvojnásobného výsledku za po- loviční cenu; dobrý tento návrh vzal klub za Potom rozpředla se čilá debata, která vy- nesla na světlo mnoho zajímavostí, jež vesměs svědčily o tom, že sjezd konán jen z důvodů čistě praktických, že k práci přikročeno s láskou a nadšením. svůj.
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. srpna. (Uherská kris e.) Dnes odpoledne povoláni na královský hrad budínský prví čtyři státníci maďarští, aby po- dali panovníkovi své mínění o nynější situaci v Uhrách. Jsou to předsedové obou sněmoven hr. Csaky a hr. Apponyi, pak hrabata Jul. Andrassy a Alex. Karolyi. O vý- sledku jich slyšení přinese snad telegraf někte- rou zprávu; dle včerejších informací z Pešt očekávalo se tam, že hr. Csaky podá panovní- kovi podrobnou zprávu o nynějším politickém stavu a že přinese s sebou na budinský hrad objemné memorandum, jež prý je v podstatě totožně s Apponyovou řečí, týkající se národ- ních ústupků. Z osob, jež budou zejtra povo- lány k panovníkovi, budí nejvíce pozornosti dr. Wekerle, o němž se vl, že také souhlasí s názorem Apponyovým, že bez národní ch ústupků rozřešení nynější krise mysliti se nedá. Zároveň však dr. We- kerle se dolkne otázek hospodářských, úzce spojených s nynější krisí a podá prý návrh, jak by se měly řešiti tyto. O tom, stalo-li se v rozhodujících kruzích již nějaké usnesení ve příčině národních ústupků, jež se mohou povoliti uherské opposici, je do- sud spor mezi uherskými listy. Ugronovský »Mag. Orszag« stojí na tom, že zpráva »Ha- zanku« o povolených [iž ústupcích zakládá se na pravdě, kdežto vládní lísty tvrzení takové popírají co nejrozhodněji. Tak »Budap. Tagbl.« prohlašuje dnes za absolutně nesprávné tvrzení některých listů, že panovník veze s sebou do Pešti koncesse. »Od toho dne — praví »B. T.« — co hr. Khuen Héderváry ohlásil v Išlu demissi celého kabinetu, nezměnila se situace v žádném směru. Teprve audience, počínající v pátek, mají účel způsobiti v situaci obrat. Osoby, jež znají situaci, domnívají se, že
Csaka Jula Alex Karolyi Apponyová doktor Wekerle Apponyův Mag Orszag Budap Khuen Héderváry Praha Uhry Pešť Išlu
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Orlen-
Orlen
18 article
Skizza z roviny hátszežské. Podává Karel D r ož Zvláštní příhoda donutila mne ztráviti v Hátszegu celý týden v září r. 1902. Byl jsem jako v zajetí, v židovském zajetí. Došly mi pe- níze, a majetník veliké tamji, Adolf Roth, založil mne, v zástavu vzav zlaté mé hodinky, než by peníze, telegraficky objednané, došly. Nemaje cestovních průkazů, byl jsem nucen objednat peníze na adresu Rothovu a tak jsem byl úplně v jeho rukou. Dle pravdy však hned vyznávám, že Žid oslazoval mi zajetí všemožně. Byl mužem nad stav svůj vzdělaným, pronikavým a dovedl vypravovati věci, které mne zajímaly. Železná dráha do Karansebeše, živolní otázka údolí hátszežského, vytrasována pří- spěvky obcí a soukromníků, jest zajištěna. Prů- smyk železnobranský nesmírně stavbu zdražuje potřebí bude mnoha tunelů. Provedení dráhy zdržuje baron Nopesa, který chce dráhu mimo Hátseg na Sečel, kde má panství. Ale Hátseg nepovolí. Před několika léty Roth dal zalesniti část své tamjt. Tu dělníci vykopali kostru, obrov. sky velikou: hlava (nelže!) byla s kotel veliká, ústa jak u koně. Bůh sám ví, kdo byl ten člověk, a byl to člověk! Našli také peníze měděné, mě- děnkou úplně sežrané, jako papír tenké a potom asi 60 kusů peněz stříbrných, tlouštky sirky. zvící haléře, na některých rozeznati bylo nápisy „Vespasianus“ a „Julius Caesar“. Něco rozdal. něco prodal, z několika kusů dal si zhotoviti při- věsek k hodinkám. A jakýsi Rumun z údolí žil- ského přinesl peníz zlatý, krásně zachovalý, ve- liký, ne jedné straně vyraženo bylo poprsí, na druhé zobrazen muž s kopím. Sám dával mu za zlaťák 50 K, ale Rumun nechtěl peníz prodati. .. A velice by mi Roth doporučoval, že jsem už v Hátszegu, podivati se do Densuše (mluvil Demsus). Densuš má kostelikového druhu jediný Není velký, jen věž je poměrně značně vysoká.
Adolf Roth Rothův Žid Nopesa Roth Vespasianus Julius Rumun Karansebeš Densuš
19 article
Kostelík nemá krovu dřevěného, střecha je slo- žena ze širokých kamenů, které uvnitř klenutí tvoří. Věž kolem dokoia má tři řady okének a řimsoví. Vnitřek biseriky je malý, skoro upro- střed, kolem velikého kamene zdvihají se člyři sloupy, které nahoře, mimo klenbu se pojía tak vytvářejí oporu věžní. Kostelík dle jeho mí- nění byl řimským chrámem. Otvor nad velikým ploským kamenem je začazena: zde vystupoval dým z obětí, které se na kámen kladly! Až k Densuší sáhala (prý) Sarmisegethusa, v Den- suši nejspíše byl hřbitov.. Jako zdvořilý dlužník trpělivě vyslechl jsem výklady. Ale pravděpodobno je, že biserika z dob římských nepochází, nýbrž z XIII. století po Kr., kdy z rozličných kamenů římských, snesených hlavně z Ulpie-Trajany, zbudována byla. Kostelík je beze vkusu slátaný. Odeslav telegram před polednem, čekal jsem vyřízení večer. Roth zjevil se „u zlatého be- ránka“ před devátou, aby mi oznámil, že nemá nic. V nestřeženém okamžiku zastihl jsem ho že hodinky mě pátravě prohlíží. Akcie klesaly. ale přes to spal jsem, jako bych měl svědomí nejčistší. Ráno přišel Žid o sedmé. Již mnoho nemlu- vil, chlad čišel ze šerých jeho oček, ale přes to zachoval konvenční formy, mrazivou zdvořilost. O osmé přešel mimo kavárnu, jakoby náhodou.
Densušit Kristus Trajan Roth Žid
20 article
Stál jsem pln netrpělivosti u okna. Neviděl (i) mne. Abych neztratil den úplně, chtěl jsem pro- hlédnouti zříceninu Orlea a poledním vlakem jeti do Petrošen. Konečně přiběhl Roth po třetí. Tentokráte s poukázkou pražské záložny.“) Obličej zářil vnitřním zadostučiněním i potem. Veliec se omlouval. Nerad bral hodinky do zá- stavy, ví, neslušelo se to — ale... A já ho poctil takou důvěrou, tolik peněz svěřeno jeho rukám... Prosí o moji přízeň, o mé přátelství. Ochotně. Veliké služby prokázal osamělému cizinci, nikdy nebudou zapomenuty. Peníze hned přinese. Spokojeněji již procházel jsem se po ná- městí hátszežském, přihlížeje k životu tržnímu. Trh soustředěn tu kolem čtverhranné kašny se čtyřmi chrliči. Vedle obilí, zeleniny, prodávali překrásné podzimní ovoce. Prodavačky, Ru- munky i Maďarky, vlastně porumunštěné Ma- ďarky. Kroj jejich je pokažen; nosí sukně černé. tmavomodré, růžové, šátky bílé, černé (s bílými tečkami), květované, některé oděny jsou v ote- vřené živůtky barvy černé, na zádech modře zdo- bené; zástěry mají červenočerné, květované nebo růžové, rukávy u košil široké. Většinou byly Jak krásný proti nechutné té směsi kroje saského a maďarského je kroj rumunský z Ostrova, Paeliši nebo Densuše! Kupovala zde Rumunka z Peštenice, mohl jsem přirovnávati. Vlasy v drobné praménky spleteny vinou se ko- *) Nikoli sv václavakát bosy.
Roth Maďarka Densuš Rumunka Ma Peštenice
21 article
lem uší a vzadu svázány jsou v uzel, stažený červeným šátkem (conciu), a na něm upevněna dlouhů, bilá rouška (broboaita), v konci zdobená černou pruhou, na lemu krajkami. Rouška nad hlavou vypjata ve dvě vydutiny, perutím (ne rohům, coarne) podobné, které za chůze jako dvě křídélka poletují, kolébají se a divného pů- vabu ženám dodávají. Brobouda jedním koncem uvázána pod bradou, druhý splývá volně po zá- dech až k ohebu kolena, někdy i k patám. Od červeného, vlněného pasu visí v předu i vzadu opreg červenobílý, jen nahoře, asi v šíři dlaně tkaný, odtud dolů trásněmi po paty padající. Obyčejně nosí se ze předu catrinta, na pase nezřídka i prsteny na řetízku navlečené, ze drobných perliček zhotovené. Košile (čamase nebo-li le, mn. č. inie) skládá se ze dvou částí poäla je spodní košile, cinpég, cinpeng, cinpäg vyšívaná náprsenka; na širokých rukávech zdo bena černými ornamenty. Na nohou opinče v nichž krátké, vlněné čaltuny; pod nimi kalhoty až ke kolenům dosahující. Chvíle míjely. Roth nepřichází. Národopisn studie již mne nebavily, touha, co nejdříve se do stati z Hátszegu, rostla. Ale kde Rotha ntjíti? Jdu na poštu. Čekárna lidmi nabita, ale všecka úřadní oddělení zavřena. Úřadníci a úřadnice, vesele se bavíce, třídí listy, zásilky a občas pootevře- nými okénky pažení po nás pokukují. Rotha zde není. Hledám ho tedy po Hátszegu. Posléz i posla na tanyn jsem poslal. Marně. Dostavil se teprve po hodině, vymlouvaje se na jakýsi obchod. Na- bízené odměny nepřijal, ale nadhodil, že by ho nějaka vzpomínka z Čech potěšila ...
Roth Čechy
22 article
Konečně na svobodě! Ještě možno na Orla vystoupiti. Ale je svrchovaný čas! Rychle tedy po zaprášené silnici ke St. Marii (Oralja Bol- dogfalva). Východně od Hátszegu zdvihá se ne- dlouhé (nad 2 km.) pásmo olesněných vrchův. Pne se obloukem od severu k jihu a končí nad soutokem Lepužníka (Rla mare) a Střely vrcho- lem Orla. Výšky postupně od severu (423 m. přibývá k jihu, kde s Orlem (490 m.) vrcholi Srázy Dealu Orlea s této strany velmi jsou příkry vrhé se jako mys strmo do roviny hátszežské- Marně hledal jsem v mladé dubině stezky, která by ku potemnalé, pobořené hlásce, doubím za- rostlé, vedla! Jen rudé výmoly červenaly se lec- kde z háje zeleni, a neschůdné rokle ukazovaly své stíny. Silnice, přestupujíc po mostě Le- pužník, vede do St. Marie a dále na jih do údolí střelského ku Petrošenům a přesmykem sur- duckým do Rumunska. Krátká odbočka zahýbá východně o končí se v osadě, zvané Orlea sub čelate (Orlea pod hradem, maď. Váralja). Po ní se pustiv, dohonil jsem několik po vozů s dřevěným uhlím. Vozka posledního po vozu, vojnik asi dvacetiletý, povaluje se na uhli hrubým, falešným hlasem si pozpěvuje: Ce folos de pěrul eret Daca nu-s porci ncolet. Ce folos de pěrul lung Daca nu sunt boi la jug.*9) „Kam jedete s tím uhlím?“ ptám se- „Do Calanu! A kam vy, pane?“ „Nahoru chci k věži!“ ukazují „K Večelově věži?“ (Turnul lni Vecel) div uhliř. „To se důkladně zpotíte „A odkud jméno věže?“ „Nevím, pane, tak se jí říkál“ „A kudy se dostanu nahoru „Od stanice je pěšinka! O jedenácté počal můj výstup. Nebylo sice překonati než asi 200 m., ale potřeboval jsem plné půl hodiny. Na pěšinku padl jsem teprv za vzestupu, ale zvolený směr uspokojoval, vedl přímo k cíli. Přikré, uvadlým vřesem porostl stráně stěžovaly cestu za teploty 22° R. ve stínu.
Oralja Bol Rl Vozka Vecel St . Marie Rumunsko Kama Calan Orlea pod hrad km
23 article
Když došplhal jsem se mladého, hustého doubí. propocen, uřícen, vrhl jsem se na zemi, sbíraje dechu. Konečně o polednách dostal jsem se ku příkopu. Je podnes na 3 m. hluboký, velmi ši- roký a tak stromy zarostlý, že nelze věže spatřiti. Jdu po travnatém valu směrem jižním a prorazív houštinami příkopu, vystoupil jsem na pahorek věží korunovaný. Vzrušen, dívám se na poboře nou hlásku. Opevnění to starým Dákům při- pisují,**) jediný snad zbytek staré, uprchlé slá- vy národa, s povrchu světa smeteného. Zde ční památník vetehý, kamenná sentinela (hláska)je projevem ducha, zde panovavšího, tu Dákové sídlili, zde bojovali, mřeli. Staré stavívo snad bylo krví dáckou potřisněno. Posvátnost místa zdržuje kroky a tlumí vy- pjatou zvědavost. Hluboko na rovině hátszežské zvon zahlaholil poledne, a vlny jeho rozechvěly horký vzduch a zazvučely zádumčivě nad zpustlou věží. A před zrakoma mýma snuje se řada stínů
Dák
24 article
Co platen vlas krouživý. když nejsou vepři v chlivci Co prospěšen vlas dlouhý. když nejsou voli ve jhu ***) Silvestru Moldoveau (Tara nóstra, 1894, slr 41), píše: „El (turnul) cste remas de pe vremea Daci lor si se numesce „Turnul lui Vecel, Onen Dromichaetes, vítěz nad makedonským vládcem Lysimachem, noří se z mlžných počátků dějin. Zajatého Lysimacha bez výkupného na svobodu propustil, ukázav mu dřive velikou chudobu lidu dáckého, aby odradil jej od bojů dalších. Sama vážná, léty přemožená, ustrnulá Tradice úsměvu se nezdrží, připomínajíc Orola Prvého. Krutě potrestal své lidi, kteří v boji vedli si zbaběle. Nařídil, aby dotud v domácnosti žen- ské práce vykonávali, dokud by hany v novém boji neodčinili... Postrachem alkoholiků byl Burvista (Boerebista). Stejně nenáviděl Rí- manů jako vína. Kamkoli přišel, nutil národy, aby vinice do kořene hubili, považuje je za zřídlo nestřídmosti, která národy v porobu přivádía v ní udržuje ..
prvý Burvista Boerebista Tara Turnout lui Vecel rí Moldoveau
25 article
Ke hlasu časného poledne zvolna přidružují se hrany osad okolních, až všecko ovzduší kraje hátszežského zvučí, zvoní, hlaholí, každá dědina svým hlasem, svým zpěvem, svou dumkou. Prohlížím věž. Zbylý kus měří asi 9 m. výše a zdá se, že zdi byly nad 4 m. široky. Věž stavěna na skále nerovné z kamení svorového, rulového, syenito- vého a valounů, setmelených maltou tak špatnou, že bodnutím se rozsýpá. Ze severního příkopu pozoruji, že věž byla čtverhranná; roh cihlami vyzděný, dobře je zachován. Roh je výmluv- ným svědectvím, že budova není původu dácké- ho, nýbrž mladšího. Ve jméně Dealu Orlea žije jméno krále Orola, Orla. Jistě to byl Orol (Oroles), který vrch opevnil a v opevnění snad sídlil. Orlea je bod, strategicky důležitý. Ovládá východní bránu ro- viny hátszěžské, když později Sarmisegetusa stala se sídlem královským, Orlea svěřována vy- nikajícím bojovníkům dáckým. Za Decebala byl velitelem jejím Vecel, Bicil, Bicul, „Dák vzne- šený a důvěrník Decebalův“. Tento Večel, Biči nebo-li Bicul dosud žije v tradicích rumun- ských... Když římský císař Trajan po druhé proti dáckému králi Decebalovi vytáhl a jej porazi pobliž hlavního města jeho, Sarmis- Egetusy. utekl se král do opevněného místa na horách. Ale císař, věda, že bez úplného pokoření panov- nikova země by pokojně držeti nemohl, pronásle- doval ho s vojskem i na hory. Naposledy De- cebal, muž udatný, k obraně se postavil: ale Rí- mané zvítězili, a král s předními svými nalehli na vlastní meče a života se zbavili. Ale dříve ještě než k boji došlo, Decebal nesmírné poklady své pečlivě ukryl. Za tim uče-
Roh deal Orol Sarmisegetus Decebal Bicul Dák Decebalův Bič Trajan SarmisEgetus