Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

29. dubna 1900.

4

Císlo 117.

5 article

Krčmář zatím již vyšel. I já si přehodím plášť na ramena a vyběhnu podívat se ven. Bylo měsíčno, jako za bílého dne. Vítr se utišil, snih již nepadal. Třpytil se jako sklo a byla ukrutná zima. Pod letní verandou, podepřenou dřevěnými vidlicemi, vzteká se ohromný pes; hřívu má na krku jako beran vlnu k sv. Jiří. A tu uhlídám ubohou společnost: dva psly s nákladem, na jednom bedna a nějaké pytle, na druhém po jednom boku kolébka s dítětem, po druhém hoku koš se dvěma dětmi a všechny tři vrnivě pláčí. jakoby se jim již nedostávalo hlasu. Pěšky jdou vedle ještě tři zmrzlí hoši: jednomu mohlo být devět, druhému jedenáct, třetímu osmnáct roků Všichni mají rozedrané haleny a vedle nich třese se zimou stařec; jednou rukou opírá se o hůl. druhou drží se ramene silné, přívětivé ženy, př níž stojí mladý muž, silný, statný chlapík: na rozhalených, zarostlých prsou chytila se muji- novatka jako mech a s každého kníru visel mu rampouch ledu. Tento silák držel v jedné ruce provaz, n němž byl uvázán veliký pes a druhou rukou držel oba osly. Těsně u nich stáli dva četníci s nasazenými bodáky na puškách. Děti pláčí. žena vzlyká, stařec se modli a četníci proklinsjí ani ne ze zlosti na tuto ubohou rodinu, jako spíše na zimu a na přísný rozkaz.

Krčmář Jiří

6 article

Tak jsem si pomyslil: oh, jaká soužení jsou na tom světě! Kde jste vy lidé, kteří dnes večer tlučete cukr, připravujele vánočky a pa- mlsky a s radostí v očích těšíte se v teple na veseli vánočních svátkův? Sem pojďte, na tu bílou pustinu a popatřte, co jest to lidská bída Sem přiveďte své děti, aby i ony věděly, co jes nahota a nouze ! — Vy při všem pohodlí a do- statku nejste spokojeni a pohleďte na toho staree — co tuhých zkoušek a zla přetrpěl za celý dlouhý svůj věk a hleďte — modli se k bohu On přec ještě myslí, že není nejnešťastnějším na tomto světě! Myslíte, že neví, že jest Ho boží za dveřmi? Ano, on to ví a ví také,že Kristus i pro něho se zrodil — ale kolik jiných lidí nechce o tom vědět ? I aga se zvedl; podíval se ke dveřím vida vcházeti zástup chudákův, ihned se skrči opět a nevrle pohodil hlavou. Jeden z četníků pozdraví vlídně »dobrý večer«, rozhledne se praví: »Dost je tu místa ještě.« Uvedou je do jizby a osly a psa uvážou pod verandou. Na zemi rozsedne se pět dětí, staře a jeho syn a snacha přivine nejmladší k prsům. aby je ohřála a napojila. Starcův syn obrátíse k peci a hryže se do rtův, upírá oči do rudéh žáru; stařec zastaví se pohledem na agovi.

Kristus

7 article

Aga dvakrát či třikrát odfoukne modravý obláček kouře, dívá se na starce, dívá se na děti. »Vstaň, synku Hamide!« zavolá na svého hocha a vyláhne několik vlněných přikrývek jednu rohoži. »Tu máte, zabalte se, ubožáci !« praví k no- vým přichozím, podávaje jim obé. »Oh, abys byl zdráv, dobrý ago !« zvolá stařec a rozestře dětem přikrývky a sám uveleh se na rohoži. »Jdi, uvař jim kávy, aby se zahřáli,« roz- káže aga krčmáři. »Věř mi, ago, div že jsme nezahynuli zi mou,« ozval se jeden z četnikův. »Ba! — Že jste se báli, aby vám neutekly ty děti,« prohodí nevrle aga. »Ne, to ne, ago; dostali jsme rozkaz, aby- chom je hnali.« »Kam ?« »Z obce — ven.« »Co pak vyvedli ?« »Vyhnal je spahija“) — více nevíme.« »Jak se jmenuješ?« ptá se aga syna.

Aga Hamid Vyhnal

8 article

»Pavel.« »Proč vás ženou ?« »Slyš, dobrý ago, povím ti spravedlivě lež nepomáhá a pravdě se nevěří. Tak posud sám! Byli jsme Abidagovými kmely.4) Olecs rozštonal a tři děti, všecko zůstalo na mých ženiných rukách: nemocné ošetřovat a ještě př tom opatrovat a hlídat tři nejmenší caparty Aga nedal pluh, nedal ni obilí, a eo bylo doma jsme snědli, i voly. Nezbylo nám, nežli pracovat za jiné, aby nám něco zorali a zaseli. A tak jsme zase zanedbali robotu. Víme, že nikdy ne- bylo jinak, že na robotu se musí, ale když všecko nestačíš — pomoz si! — Aga nás ža- luje, že jsfhe neodvedli třetiny, že jsme nedd- měřili desátku, ani nedali roboty. Za desátek prodal naše dva mladé volky, zbyli nám jeni dva osli — a ani těch by již nebylo, ale nikdo je nechtěl koupit; za robotu odseděl jsem s otcem čtyřicet dní v šatlavě a za třetinu vy- hnal nás aga do těhle největší zimy.« —. — »A proč vám nepočká do příští sklizně? táže se aga rozmrzen, jakoby jej byl Pavei pleskl přes tvář.

Pavel Abidagový Aga Dei

9 article

»Ano, ago, — povídá: „vy jste z Liky“ A vidíš, můj otec žije už padesáť roků v Bosně a my jsme se všichni narodili v Bosně. Tak te suď. Běda nám !« »Mnoho-li jste mu platili třetiny ?« »Letos na dva osly pšenice, na dva kuku- řice, něco hrachu a tykví; a vidiš, dobrý ago Zeptej se mých dětí, zeptej se otce, nedávali- jsme třetiny každý rok — kromě tohoto ne- šťastného, — sto zlatých, i desátek jsme plnil i robotu. Na jeho polích žijeme sedmnáct leo a nedal nám nikdy ničeho — co by jen za paru) stálo.« »Jest-li to váš aga?« »Náš aga.« »To není aga, ale padouch jest to,« roz horlí se aga; »není každý aga, kdo má kmety ale ten jest agou, kdo je svým kmetům i otcem i matkou a oni jemu jako řádné děli! To an není člověk, kdo vás tak vyžene do té kruté zimy. I když jste kmety, jste přece lidé — je tu šest dětí !e »Oh, abys byl zdráv, dobrý ago!« ozve se stařec plný útěchy.

Lika Boseň

10 article

»Pánové!« obráti se aga k čelníkům, »myslíteli je hnáti tak dlouho, až vám zahynou únavou, zimou a hladem ?« »Máme rozkaz, abychom je hnali co nej dále, a kam až — to sami nevíme; přijal jsme je, — a tak opět musíme je předat jiným« »Ne, nepoženete je dále!« rozkřiknes sga poněkud ostře, svraštiv své dlouhé obočí. — Spahija, velkostatkář. Kmeti, lid, konající polní práce. ) Para, drobný peníz, haltř. »Vy mne znáte a já nedopustím, aby ti žebrác zahynuli !... Suljo!« — zahoukne aga na sluhu a sluha již stojí mezi dveřmi; v krčměs všichni vzbudili a každý pozvedne hlavu a udi veně se po všech rozhlížl. »Suljo, připrav povoz, než se tito chudáei zotaví a zahřejí; pak je odvezeš ke mně n mlat. Jest tam chalupa a dříví dost. Připravíš jídla pro ně — jest před Vánocemi a jsou to křesťané e Po té obrátí se k Pavlovi: »Budete mými kmety; dám vám pluh voly, i obilí k setbě vám dám. První rok splatite mi jenom desátek a vrátite setí a druhý rok dáte mi třetinu. — A ty, pane desátníku,« praví k četnikovi, »až se vrátíš, řekni tomu pánovi, který vám to nařídil, že já jsem tohle učinil a řekni Munib agovi, aby mi do osmi dnů poslal těch deset tisíc grošů, které mi je dlu žen — nepošle-li, že mu vezmu třebas i stře více s nohou!« — Když se počínalo svítati, naložili na vůz děti, ženu i starocha a Pavel pěšky kráčel z vozem, veda za provaz velkého psa a obě- do mácí zvířata.

Kmeť Pavel Munib Suljo

11 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = O anglickém vandalství na Cypru oznamuje poslední svazek sborníku »Revue archéo- logique«: Staroslavné město Famagusta mizí pone- náhlu na prospěch Port Saidu. Kameny města, boha- tého starožitnými památkami, prodávají se po dvou sbillingách za 100 kusů a vyvážejí do Egypta, at jsou zdobeny sochařskými pracemi čili nic. Kromě toho zamýšlí se, zříditi přístaviště pro menší par- níky, obstarávající pobřežní plavbu a proto má být zbourána značná část starých městských zdí, tak znamenitě zachovaných. Z těchto zdí mají býti též opatřeny kameny pro jízdní dráhu tramwaye, jež bude spojovati Famagustu s Nikostí. Znamenitá stará tvrz, jež sloučena s historií Othela a Desde- mony, se svými čtyřmi okrouhlými věžemi, na nichž dosud koná stráž lev svatého Marka, vše to, ačkoli znamenitě zachovalé, má býti zničeno anglickými inženýry, aby bylo zjednáno místo pro koňskou dráhu k dokům. Bylo by nanejvýš nutno, aby se věci ujala »Society of Hellenic Studies«, aby zabrá- nila témto činům vandalismu. Anglická okupace Cypru, jak se zdá, jest starožitnostem ostrova ještě osudnější, než řádění tureckých dobyvatelů. Důkazem toho jest okupování pohřebišť a zbědovaný stav musea v Nikosli.

bůh svatý Marek Famagusta Said Egypt Nikosnout societa of Hellenic Studies

12 article

= Nová kniha Nansenova, v níž vylíčeny hudou vědecké výsledky slavné jeho polární výpravy vyjde v nejbližší době v Londýně v jazy ku angli ckém. Počíná důkladným popisem »Framu« z péra jeho stavitele Colina Archera. V dalším oddíle pojed nává prol. Pompecký z Mnichova o pozůstatcích před potopních zvířat na zemi Františka Josefa, prof. Nat horst pak v dalším pojednání popisuje zkamenělé rostlinstvo tohoto ostrova. Nansen sám podává geo logický přehled mysu Flora. O hojném plactvu arkti- ckých končin pojednávají Collelt a Nansen, při čemž vylíčen zejmena krásný racek růžový, na nějž upo- zornil Nansen již ve svém velkém illustrovaném díle »Na severní točnu«, jež vyšlo též v jazyku českém. Zajímavý tento pták jest znázorněn též pěknou barvo- tiskovou přílohou. Zvláště bohatý tabulkami jest po- slední oddíl, v němž přírodozpytee Sars popisuje ráčky blešivce. Nansen vypravuje ve své knize »Na severní točnu«, že spoléhal na tato ne právě vábná zvířátka jako na potravu tam, kde nebylo nijake zvěře, jež by se dala ulovit. Se stanoviska zoo- logického jsou ještě mnohem zajímavější a důle žilější.

Nansenův Fram Archer František Josef profesor Nat Nansen Collelt Londýn Mnichov Flor ZOO

13 article

= Mezinárodní jsouboje. Souboj na šavle. jenž konán před nedávnem mezi marchesem de Villa- marina, synem dvorní dámy královny italské a ně meckým aristokratem v Alessiu, jest jedním z oněch mezinárodních soubojů, jež jsou zajímavy i pro širát veřejnost. Takovýto souboj, jenž měl podivný prů- běh, konán v Paříži za vlády Ludvíka XV. Při před- stavení v opeře bavil se vévoda de Crussol (z jehož rodiny pocházejí nynější vévodové d'Uzěs) tím, že svým přátelům nabízel hořké bonbony. Jednomu nich, hraběti Rantzau ovi, nebyly ani bonbony ani šprým po chuti a projevil to způsobem tak důraz- ným, že jej vévoda de Crussol vyzval na souboj jenž konán druhého dne ráno v sadech Luxembourg- ských. Ačkoli hr. Rantzan byl velký a silný, vévod pak spíše postavy drobnější, podařilo se mu přece seknouti dvakráte hraběte, jenž klesl. Na otázku vé- vody, je-li již dost, zvedl se hr. Rantzau a odpově- děl, že jeden z nich musí být usmrcen. Hrabě, sko- rem již neschopný k boji, usmrcen dalším seknutím, načež vévoda klidně odešel. Poněvadž záležitost ta vzbudila značnou pozornost, byl vévoda vyzván. aby se dostavil k soudu, čímž mu měla byt poskytnuta lhůta k útěku. Ale vévoda se sám k soudu dostavil a byl propuštěn z obžaloby »poněvadž jeho jednání bylo nezbytné a čestné jak pro něho, tak i pro jeho rodinu a jeho hodnost vévody a paira Francie.« R. 1895 konán v Madridě mezinárodní souboj mezi mistry šermu, Italem

Villa Ludvík XV jít Crussol Uzěs Rantzau Hrabě Italos Paříž Luxembourg Francie Madrid

14 article

San Malatem a Francouzem Lyonem pro spor o tech- nické otázky, což také bylo příčinou mezi šermíři cavalierem Tinim a p. Thomegeuxem. Tento souboj ko- nán zcela veřejně v jedné jizdarně a ponejprv za- chytil kinematograf celý průběh souboje Nejsenzač- nější ze všech mezinárodních soubojů však byl sou- boj r. 1895 mezi princem Viktorem, hrabětem Turin- ským, synovcem krále Humberta a princem Jindři- chem Orleanským, jenž v dopise, uveřejněném v ča- sopisech, vyslovil se pohrdavě o italských generáleel a vojácích v Africe. Souboj konán v lese Vancres- sonském, při čemž svědky prince Orieanského byl ruský poručík Leontěv, povýšený králem Menelikem na hraběte a p. Mourichon, svédky hraběte Turin- ského plukovník Avogrado a rytmistr kn. Ulberto Pallavicini. Souboj trval plných 26 minut; při prvním výpadu byl prine Orleanský raněn do prsou, při pá- tém výpadu utržil ránu, jež jej učinila neschopným k dalšímu boji.

Francouz Lyon Thomegeux Viktor Jindr Orleanský Orieanský Leontěv Menelik Mourichon Avogrado Ulberto Pallavicini Turin Afrika Humberto Sana Malat

15 article

= Pátraní po Andréeovi. Třeba že již mi- nula veškerá naděje, že by tři smělí větroplavci Andrée, Strindberg a Fraenkel, pohřešovaní ode tr let, mohli býti ještě na živu, očekává se přece, ž nálezem zbytků balonu a jeho stroje mohla by býti získána určitější vědomost o osudech tohoto nešťast- ného podniku. K návrhu švědské akademie věd usta- novil nyní král Oskar, aby povzbudil k důkladnému bádání, odměnu 1000 švětských korun za každý ta kovýto nález a zároveň udělil odměny nálezcům předmělů, o nichž dosud dokázáno, že náležely vý- pravě Andréeově, a sice norskému plavci, jenž ulovi poštovního holuba dne 10. července 1897. Islandanu. jenž 14. května 1899 nalezl plovoucí hóji a nor- skému plavci, jenž přivezl s sebou tak zvanou po- lární hóji dne 11. září 1899. Poněvadž polární boje neohsahovala nijakých zpráv, usneseno, aby byla vystrojena výprava, aby na místě nálezu v zemi krále Karla pátrala, nalezlo li by se něco z jejího obsahu. Dále podnikne letos v červnu, jak oznamuje carsská akademie věd, ruský polární badatel, paro

Andrée Strindberg Fraenkel Oskar Karel akademie věda

16 article

Troll, svoji dávno zamýšlenou výpravu do polárních končin. Obvodem jeho bádání jest polární končina, dosud naprosto neznámá. Zamýšlí vniknouti do po- lární oblasti, již dosud nikdo nenavštívil, mezi smě- rem plavby »Framu« a směrem nešťastné výpravy »Jeannetty«, zahynuvší r. 1881. Jde o to, zjistit, j daleko na sever nalezají se ostrovy, objevené vý pravou »Jeannetty«. Výprava bude míli s sehou zá- soby na 1200 dnů. Pro případ, že by loď stihla po- broma, budou znovu zásobeny tři zásobní stanice jež svého času barcn Troll zřídil pro Nansena. N veškeré obory bádání bude vzat na výpravě zřetel. Carská akademie věnovala k návrhu svého předsedy vělkoknížete Konstantina, přispěvek 240.000 rublů. Loď pro výpravu vyslavena ve Švedsku a sice stavi- telem »Framu«, Archerem. Trvání výpravy vypočten na dva až půllřetího roku.

Troll Nansen Konstantinos Fram Archer

17 article

= Holubí poštu ve francougské armádě Dospělo-li se v celé Evropě k názoru, že je hlav službou jízdných oddile, do popřesí posunutých sbory o pohybech nepřítele zpravovati, pak se musí i všude zásadně uznati, že zpráva o nepřátelské operaci jen tehda skutečně prospěje, dojde-li v určilý čas na místo. A proto se zasazovala jízda evropských armád hlavně o to, by dopravu důležitých návěští atd. všemožným způsobem zabezpečila. Obtíží nebezpečí podobné dopravy zpráv přibývá předně se vzdáleností a pak teprv s různými jinými okol- nostmi (doprava v noci, nepřátelským územím atd.). Cyklisté jsou sice rychlejší jezdců, nemohou však silnice a cesty opustiti. Telegrafu není všude a ve- dení může býti kromě toho libovolně přerušeno Nezbývá tedy než holubí pošta. Holub je rychlou stafettou, má však vadu, že spěje, ač nejbližší ce- stou, jedině k svému holubníku. Jízda, která jich jako poslů užívala, mohla zasílati zprávy toliko pevným bodům, odkud se dále telegrafovaly. Nej větší překážkou je transport opeřenců. Vozů holub níků, ve francouzské armádě zavedených, nelze vždy a všude upotřebiti a proto se pomýálelo na jejich dopravu ve zvláštních klíckách, které s skvěle osvědčily. Proutěné klece, které se jezdci na záda zavěsí, jsou upraveny pro několik holubů váží asi 5 kg. Holub z takové klícky vypuštěný ne- ztratí pranic na svěžesti a rychlosti letu a vrac se s depeší do starého příbytku.

Holub Evropa kg

18 article

= Mezek dvacátého století, tak nazývá zpráva z Brazilie míšence, jež se tam podařilo získat křížením koně se zebrou. Pokusy na získání míšenc obou těchto druhů jednokopytníků konány častěji. zejmena i v Anglii, ale jen zřídka setkaly se s úspě- chem. Nyní však zaslal vyslanec Spojených státův Brazilii státní kance áři pro dobytkářství ve Washing- toně pozoruhodnou zprávu, že na jednom brazilském velkostatku se podařilo, získati větší počet »zebro- idů«, jak míšenci koně a zebry nazváni. K těmi pokusům plemenění hodí se nejlépe tak zvaná Bur chellova zebra (Equns Burchelli), jejíž některé exem- pláře již v Transvaalu užívány s úspěchem k tahu. Míšenci hřebce zebry této odrůdy a koňských kli- sen, bude-li jich lze dosíci u velkém počtu, mohli by v tropických krajinách konati značné služby, po- něvadž, jak se zdá, netrpí tolik bodnutím mouchy ce—ce jako obyčejná tažná zvířata. Proto jest otázka chovu zebroid nemálo důležitá pro hospodářstvív koloniích. Na onom brazilském velkostatku žije nyní pět takovýchto míšenců, již vesměs pocházejí o téhož hřebce zebry, a dva také od téže klisny. Ze tři zebroid samečků jest jeden hnědý s černými pruhy, druhý světlehnědý a třetí světlešedý, všichni se stejnými černými pruhy, připomínajícími otcovské vlastnosti. Z obou samiček má první barvu světle- hnědou s černými, druhá rovněž světlehnědou temněhnědými pruhy. Těchto půt zvířat je živé le- tory, ale jsou podajná a dají se snadno cvičit, při tom mají neobyčejnou sílu svalů. Co se týče po- stavy, mají převahu vlastnosti koně. Aby se dosáhlo silných zebroid se širokým hřbetem do tahu, dlužno křížiti zebru s klisnami plemene percheronského sufolckého, kdežto křížením s arabskými klisnami lze získati velmi elegantní, čilá, mrštná a velmi rychlá zvířata.

Brazílie Anglie spojený státův Bura Transvaal

19 article

= Ze země zlata na mysu Nome na se- verním pobřeží Aljašky, kde se nalezá zlato v písku na břehu moře, přinášejí i vážné listy anglické zprávy přímo báječné. Tak prý nalezeny hroudy zlnta v ceně 100 1. št., dešti z půdy vymleté, kdežto hroudy zlata v ceně 5 a 10 1. št. nejsou nikterak neobyčejné. Vý- těžek 50 l. št. denně nepovažuje se nikterak za valné štěstí. Dle odhadu vládních úřadníků bude ve třecl letních měsících letošního roku vytěženo na moř- ském břehu u mysu Nome zlata za neméně než milliony lib. št. Každý zlatokop v této nové zemi zlala smí pracovali na vybraném místě tak dlouho, dokud mu síly stačí, jakmile však přestane pracovat smí jiný zaujmouti jeho místo. Avšak ona čásť zln- tého pole, jež v době přílivu jest pokryta mořem nemůže se státi majetkem nějaké osoby neb společ- nosti. Není divu, že toto ohromné bohatství zlata způso buje ohromný nával do télo báječné země. Ujišťuje se, že počet zlatokopů na mysu Nome záhy předčí i nával zlatokopů do Klondyke. Již teď prý se chy- stá 80.000 mužů každého stáří účastnit se pátrání po zlatě na mysu Nome, jakmile cesta po moři bud prosta ledu. Veškeré parníky, veškeré plachetní lodi na pobřeží Tichého oceánu se chystají, aby obrovské to množství zlatokopů dopravily ke kýženému cíli. Plavební společnosti doufají, že vytěží neméně naž půldruhého millionu liher ster. za dopravu zlatokopů na vzdálenost 2800 mil od Seattle k mysu Nome. Zlato bylo na mysu Nome objeveno teprve v červnu m. r. a ve třech měsících nalezlo as dvé stě zlato kopů zlatých zrn a hrud v ceně půl millionu 1. st Temnota polární zimy přerušila pak hledání po zlate na plných šest měsíců.

Nome Aljaška Seattle

20 article

= Kaktus ochranou proti požáru. Každo- ročně, trvají-li letní vedra jen poněkud déle, přihází se velký počelilesních požárů, jež způsobují značné spou- sty. V jižní Francii, kdež v poslední době každoročněv- době letní způsobeny byly ohromné škody velkými lesními požáry, pomýšlelo se již delší dobu na to kterak učiniti přítrž těmto pohromám. Konečně při- padli na myšlenku, vysázet v oněch místech' lesu jež jsou zvláště značnou měrou vydána v šanc ne- bezpečí požáru, kaktusy, jež i v nejsušším létě obsa hují takou hojnost vody, že nechytí od plamenů když v jich okolí již stromy hoří, dovedou učiniti přítrž štření se požáru. Poněvadž se v jižní Franci kaktusu dobře daří, lze očekávati, že se tento pro- středek dobře osvědčí.

Franek Každo Francie

21 article

= Černá nestvůra. Joseph Peferson, zaměst- naný v lékárně p. Komieho v Chicagu, myl onehdy dopoledne okna. Náhodou zasáhl tyčí od gumového stahováku na vodu mimojdoucího černocha, jenž byl zaměstnán jako sluha ve vedlejším obuvnickém ob- chodě. Lékárník prosil za odpuštění, že to nerad učinil a také za to skutečně nemohl. Avšak barevný gentieman vytáhl po té bleskurychle břilvu a po třikráte velmi vážně lékárníka poranil. První řez učinil do týla a rána tím způsobem učiněná jest tři palce hluboká, pak pořezal Petersona na levé straně krku a čásť ucha břitvou nařízl a třetí řez byl o ucha až k ústům. Vše to se sběhlo před lékárnou a černoch také sebe částečně na ruce pořezal. Dr. Ginsburg, bydlící nad lékárnou, nebyl právě doma a tu musti být zavolán z protější Kadlecovy lékárny dr. Mayerowitz, který mladíku rány částečně obvázal. Peterson byl velmi oblíbený, jest původu norského, 18letý, kdežto 20letý černoch Luther Arnett byl jako posluha zaměstnán ve védlejším obchodě. Oba odvezení do okresní nemocnice ; rány Petersonovy jsou sice velmi bolestné, nikoliv však smrtelné, černoch pouze lehce pořezán na levé ruce.

Peferson Peterson doktor Ginsburg Kadlecův Mayerowitz Arnett Petersonův Chicago

25 article

Prekrásná poloha, mírné podnebí, nejmodernějš pohodlí. Léčby pitím a lázeňské, společenské a spor tovní zábavy. Železniční stanice walsuganské dráhy, jedna ho dina od Tridentu. Přímé spojení rychlovlakem ze všec a všemi směry. Prospekty atd. zašlou cestovní kance- láře a ředitelská kancelár v Charlottenburgu (Berlinen strasse 33) a v Levico (jižní Tyroly.) 8460 Polly, dr. Polly-Polacsek Levico. Generální ředite Adr. telegr. NAKLADATELSTVÍ F. ŠIMÁČKA V PRAZE

Polly F Šimáček Charlottenburg jižní Tyroly Polla Praha Trident Polacska Levico

29 article Bechyňské písně (50

Bechyňské písně (50 Z ústního podání lidu napsal a průvodem klavíru úvodem opatřil V. J. Movotný. (VYDÁNÍ URBÁNKOVO. ČÍSLO 1189). Na skladě ve všech čelnějších českých knihku pectvích. n 1218 69 stran v. 4°. Za 8 K i poštou. Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupe v Praze vedle Národního divadla. Prvý český závod hudební.

Movotný Urbánkův A Urbánek Francie Praha národní divadlo

37 article

Kwizdův korneuburský do bytčí vý- živný prášek. Tento dávno osvědčený dietetický prostředek podporuje u koní, hovězího dobytka u všech ostatních domácích zvířat zažívání, výměnu látek a chuť k žrádlu. U krav rozmnoží dojnosta zlepší jakost mléka. Mnoho distančních jezdců a trai- nerů používá s úspěchem u koní korneuburského do- bytčího prášku se zvláštní zálibou, místo drahé karlo- varské soli, poněvadž tento přípravek nejvíce vlast- ností karlovarské soli má. Denné malé dávky několika kávových lžiček do navlhčeného ovsa pro koně a do krmiva pro krávy, doporučuje se těž úplně zdravým zvířatům dávati, by tak lehce katarhrem a poruchami výměny látek a zažívání stížena nebyla. 8017 eodcheo nejcepšt Sampafiské

Kwizdův

42 article

Barrěs Maurice, Na cizí půdě. Román. Přel. Klement R. (Vzděl. bibl. sv. 46. ) Beneš-Třebízký Václav, V červáncích kalicha. Histor. pov. IV. vyd. (Sebr. spisy II.) (1500 metrů). Březina Ot., Tajemné dálky a sví- tání na západě. II. vyd. . Čech Svatopluk, Zpomínky z cest a života. I. (Sebr. spisy dil V.) Čelakovský Jar., JUDr., Povšechné dě- Čenkova Em. ryt pč pyd. . . . Čítárna českého lidu. Seš. 20. Iv Chocholoušek Prok., Hrad. 3. Dickens Charles, Velké naděje. DílI Román. Z angl. přel. P. Moudrá Do Paříže. Bezpečný a prakt. rádce. (S plánem.) Herrmann Ign., Domácí štěstí. Dva stí- nové obrazy ze života manželsk. II. vyd. Hervieu Panl, Kleště. Hra o 3 dějstvích Přel. Mik. Hofmann. (Ochotn. divadlo 147.) Klimšová Boh. V říši kouzel. Báchorky (Pokladnice mládeže 71.) Mayne — Rud, Vystěhovalci v Trana vaalu. Přel. A. B. Sťastný Merhaut Jos, Andělská sonata Modestus, Včerejšek a zejtřek Národního divadla. Do kroniky česk. uméní dram.

Mauric Beneš Václav Otakar Čo Svatopluk Zpomínka Sebr Čelakovský JUDr Chocholoušek Dickens Moudrá Herrmann Hervieu Panl Hofmann Klimšová Boh A B Paříž Sťastný Merhaut Jos Ochotn národní divadlo Prok Hrad

43 article

Palacký Fr., Dějiny národa českého. Seš. 96. Jnbil. vyd. Počta Filip, dr., O tvorstvu před věkém. Seš. 20. (poslední). (Světem přír. II. 20.) Preininger Vlad., dr., Sbírka zákonů a nařízení o zdravotnictví- Seš. 11. (Č. bíbl. lékař. 93. Rozhledy lékařské. Roč. VIII., seš.5 Předpl. ročně Skarlandt Jul., Podzimní melodie Básně. (Chrysanthem IV.) Smolík J., prof, Parlez- vous fran- cais. Cesko-franc. prův. na cestách Stroupežnický L., Z Prahy a venkova. Seš. 1. Susta Jos., Pius IV. před kontifiká tem a po kontifikátu. (Bibl histor. č. 3.) Thomayer Jos., prof. dr, Úvod d drobné praxe lékařské. Sel. 2 (Č. bibl. lék. 94.) Vacek B., Ku programu „české stra- ny lidové“. Právn. glossy. (z Osvěty) Vykoukal F. V., Pestré květy. Obrázky ze života (Pokladn. ml. 72.) Willenberg Jan, Pohledy na města, hrady a památné stavby král. českého z počátku XVII. stol-

Palacká Počta doktor Preininger Vlad Skarlandt Smolík Susta Pius Thomayer profesor Willenberg Jan Parlez Praha Vacek B sbírka zákon nařízený o zdravotnictví Chrysanthemum Iva cesta Stroupežnický L ml